Info EDUARD
Synced!
Žádost o souhlas s ukládáním volitelných informací

Pro základní fungování webu nepotřebujeme ukládat žádné informace (tzv. cookies apod.). Rádi bychom vás ale požádali o souhlas s uložením volitelných informací:

Anonymní unikátní ID

Díky němu příště poznáme, že se jedná o stejné zařízení, a budeme tak moci přesněji vyhodnotit návštěvnost. Identifikátor je zcela anonymní.

Vaše souhlasy a odmítnutí si ukládáme do vašeho zařízení, abychom se vás už příště znovu neptali. Můžete je kdykoli později upravit ve Správě cookies

Více informací

Aa

Aa

Aa

Aa

Aa

 

 

 

 

aA

ELIXÍR MLÁDÍ PRO F-5

Rozhovor Vladimíra Šulce s Petrem Ježkem

Petr Ježek (vpravo) a Zdeněk Dvořák před zrekonstruovaným letounem Northrop F-5e Tiger IIpřed hangárem společnosti Česká aviatická na letišti v Praha-Kbely. [Foto Petr Ježek]


Petr Ježek, 46 let, je restaurátor letadel. Letadla jsou jeho celoživotní láska a koníček. Od roku 2016 do konce roku 2023 pracoval u firmy Česká aviatická na letišti ve Kbelích, kde se zabýval opravami a restaurováním historických letadel. V posledním roce spolu se svým kolegou Zdeňkem Dvořákem pracoval na renovaci amerického stíhacího letounu Northrop F-5E Tiger II, který je exponátem Leteckého muzea ve Kbelích. Na konci roku 2023 z firmy Česká aviatická odešel. Od ledna 2024 je zaměstnancem Vojenského historického ústavu a pracuje v Leteckém muzeu ve Kbelích. Kromě letadel jsou jeho koníčkem také automobily značky Saab.


Jak jste se dostal k restaurování letadel?

K restaurování letadel jsem se dostal v roce 1996, jakožto voják základní služby. Byl jsem přidělen do leteckého muzea ve Kbelích k panu Janu Sýkorovi. V té době probíhala renovace letounu Šmolík Š-2. Mou úplně první prací na tomto stroji byla oprava otočné lafety kulometu pozorovatele.

 

To jsem netušil, že se dala základní služba odkroutit v muzeu ve Kbelích! To bych jinak taky chtěl! Strávil jste tam rok a pak jste odešel do civilu? Nebo jste tam po vojně zůstal?

Sloužil jsem na letce oprav letecké techniky na základně ve Kbelích. Měl jsem zde své povinnosti, služby dozorčího a práce na letecké technice. Když mě zrovna nebylo potřeba, trávil jsem volný čas na dílně v leteckém muzeu. Během mého pobytu v muzeu jsem se setkal a spřátelil s řadou lidí, kteří měli stejný vztah k historickým letadlům jako já. Po skončení vojenské služby jsem pak s těmito přáteli ve volném čase docházel do leteckého muzea a zdarma pomáhal se vším, co bylo potřeba. To nám s několika přestávkami vydrželo skoro dvacet let.

 

To bylo ještě za starého pana Janečky, nebo to už tam nebyl?

Zakladatele Leteckého muzea ve Kbelích plukovníka Janečku si pamatuji. Při nástupu do muzea jsem se s ním několikrát hovořil. Ale za mého působení již nebyl v aktivní službě. 

 

Vojenská služba byla Vaše první zkušenost s kbelským muzeem? Předtím jste tam nebyl?

Jen jako návštěvník, mnohokrát. Do muzea mě jako kluka brával otec. Otec pracoval v LOKu (Letecké opravny Kbely), mimo jiné na renovacích exponátů pro Letecké muzeum. Podílel se například na opravách letadel C-11, CS-92, Meteor, Vampire, An-2. Ukázal mi například Phantoma, krátce po tom, co ho Britové přeletěli do Kbel. Takže já jsem se jednoduše tak trochu potatil, mám letadla jako rodinnou diagnózu.


 Kbelský Phantom FGR.2 [Foto Petr Ježek]


Čtrnáctiletý Petr Ježek na Phantomu [Foto Petr Ježek] 

 

Kolik restaurátorských projektů máte za sebou?

Jen pro Vojenský historický ústav jsem se podílel na renovaci Su-7, Su-22, Su-25, Phantom FGR 2, F-5E Tiger II, Aero Ae-45, C-104, Mi-1 a Aero C-3B.  K tomu pak ještě patří nějaká údržba letadel a vrtulníků zdarma pro kbelské muzeum, jen tak z fanouškovství a lásky k letadlům. 


Na těch sedmi letadlech a vrtulníku jste dělali u Vašeho předchozího zaměstnavatele ve Kbelích? Co z toho bylo nejzajímavější?

Ano. U mého předchozího zaměstnavatele. Nedá se říct, který projekt byl nejzajímavější. Všechno to byly aeroplány, okolo kterých jsem v muzeu s obdivem chodil a netušil, že se k nim někdy dostanu takhle blízko. U všech jsem si práci užíval. 

 

Co Vás baví nejvíc? Tryskáče, vrtule, dvouplošníky, vrtulníky?

Já mám rád různorodou práci, tak mě baví všechno. Po práci na prouďáku se teď těším na dvouplošník. 

 

Aero Ae-45 před renovací [Foto Petr Ježek]

 

Aero Ae-45 před renovací [Foto Petr Ježek]

 

Už víte, který to bude?

Bude to letoun z hangáru 18. Víc zatím nemohu prozradit, ale brzy se to dozvíte z facebookových stránek leteckého muzea, kde budeme průběh opravy sdílet.

 

Byla renovace F-5E v něčem odlišná od renovace ostatních letadel, na kterých jste pracoval?

Veškeré renovace mají přibližně stejný průběh, i když každá je zároveň jiná. U letounu F-5E bylo výjimečné to, že většina dílů byla ze stroje vymontována již při zkouškách v podniku Aero Vodochody v osmdesátých letech. Na nás bylo díly uložené čtyřicet let v bednách očistit, nakonzervovat a najít správné místo v letounu, kam ty díly umístit. 

 

Na to jste měli nějaký manuál nebo dokumentaci? Nebo jste si to vydedukovali?

Podkladů bylo poskrovnu. Největším pomocníkem nám bylo několik dobových fotografií ze zkoušek v Aeru a souhrn ze zkoušek sepsaný Ing. Vlčkem, který se dochoval v archivu. A samozřejmě internet, kde se pár podkladů také našlo. 

 

Výrobce nebo jiná letecká muzea jste nekontaktovali?

Kontaktovali, ale práce probíhaly rychleji než komunikace s jinými institucemi. Ale doufáme, že navázané kontakty ještě přinesou své ovoce a F-5E se podaří doplnit o chybějící díly. 

 

Co tam ještě budete dodělávat?

Schází nějaké vybavení kabiny jako třeba zaměřovač, zrcátka, pár drobných dílů, a pak vedení nábojů ke kanónu a žebřík ke kabině. A asi největší položkou je motor General Electric J-85. Uvidíme, jestli se časem tyto chybějící díly podaří sehnat. 

 

Ty díly tam chyběly už když ten letoun přišel do Československa, nebo se to ztratilo až tady u nás?

Letoun přišel do Československa kompletní. Chybějící díly se z části nevrátily ze zkoušek u podniků, do kterých byly zaslány, a z části se ztratily při skladování letounu v Aeru Vodochody před transportem do leteckého muzea ve Kbelích. 

 

Asi největší průšvih je ten motor, nebo se dá naopak sehnat lépe než ty drobnosti?

Co se týče drobností do kabiny, ty se sehnat dají. Horší je to jen s některými přístroji, které se používaly typicky jen v letounech F-5. Ale i to má řešení. S motorem je to trošku horší. Určitě k dispozici jsou, ale už je to větší celek, takže pořízení a doprava je trochu větší oříšek. 

 

V jakém stavu ten exponát byl, když jste ho převzali k renovaci?

Na to, že byl exponát třicet let vystaven ve venkovní expozici, byl překvapivě v dobré kondici. Nějaká koroze vnějších panelů, zarezlé potahové šroubky, ale nic vážného. Vnitřní konstrukce byla v dobrém stavu. Bylo vidět, že na stroji byly použity kvalitní materiály. 

 

Je pravda, že je kbelská F-5E sestavená ze dvou různých strojů?

 Vypadá to tak. Podle rozložení kamuflážních polí na ocasní části letounu, která nenavazují na pole v přední části, usuzujeme, že k sobě ty dvě poloviny asi nepatří. Máme podezření, že zadek naší F-5E je v Polsku, na exempláři v expozici Leteckého muzea v Krakově. A naopak, že u nás je zadní kus té polské mašiny.

 

Jistotu ale zřejmě nemáte?

Nemáme. Bohužel, výrobní štítek, který by to jednoznačně prokázal, na našem stroji chybí. Někdo ho asi v průběhu let šlohnul. Ale ještě je naděje, že na krakovské F-5E štítek je. Pokud by sériové číslo odpovídalo našemu stroji, bylo by naše podezření prokázané.

 

Nemáte chuť zajet do Krakowa?

Copak o to, chuť by byla, ale času je málo!

 

Jak je to u F-5E s výzbrojí?

Z výzbroje letounu F-5E se dochovaly jen kanóny Ford M39. Prý přišly do Československa včetně palebného průměru munice. Rakety AIM-9 Sidewinder prý byly také dodány, ale kde ty skončily je nejasné. 

 

Ten renovovaný stroj má instalované kanóny? 

Ano. Oba dva. 

 

Instalace kanónu Ford M39 ráže 20 mm v přídi kbelské F-5E. [Foto Petr Ježek] 

 

To je krása! A rakety?

V současnosti na závěsnících navěšené rakety jsou repliky vyrobené ze sovětských R3. Je zajímavé, že do kolejnic sedly bez jakýchkoliv problémů. Jsou instalované jen dočasně. Předpokládáme, že letoun v budoucnu bude vystaven s maketami střel Sidewinder. 

 

Repliky raket AIM-9 Sidewinder, vyrobené na základě sovětských raket R-3 [Foto Vladimír Šulc]


Z vašich odpovědí to vypadá, jako že ta renovace byla vlastně taková rutina. Opravdu jste nenarazili na žádný zádrhel, na ničem jste se nezasekli?

Rutina to nebyla. Každá rekonstrukce má nějaké své zádrhele. Asi největším byly popisky na letounu. Na začátku, když se rekonstrukce připravovala, jsme byli přesvědčeni že jich bude jen pár. Nemohli jsme se víc mýlit. Nakonec to bylo přes tři sta popisků a čísel. 

 

Kde jste k popiskům sehnali podklady?

Největší část byla získána z průzkumu povrchu letounu. Některé popisky byly zachované více, některé méně. A některé byly čitelné jen pod osvícením pod různými úhly. A ty, které byly čitelné jen z části nebo vůbec, jsme museli dohledat v publikacích nebo pomocí internetu. 

 

Trochu mě mate, že jste nekontaktovali výrobce, nebo jiná letecká muzea. My máme velmi dobré zkušenosti s muzei. Vždy se najde někdo, kdo nám v různých problematických záležitostech poradí, zvlášť, pokud to letadlo mají ve svých sbírkách.

Kdybychom se dostali do úzkých, tak bychom samozřejmě jiné instituce kontaktovali. Ale myslím, že jsme to zvládli. Ale varianta kontaktovat jak Northrop Grumman, tak jiná muzea, byla připravena. 

 

Tak to chápu. Pomoct si sám je samozřejmě správné řešení. Teď je fér čtenářům přiznat, že to, na co se Vás teď zeptám, už znám. Původní popisky na F-5E mají svá specifika, nejsou stříkané přes šablonu, jak by asi modeláři čekali. Jak jste při jejich obnově postupovali?

Po rozluštění textu popisků byla každá z nich vyfotografována, a pak grafikem zpracována do výkresu. To celkem zabralo asi čtyři měsíce práce. U velkých čísel a nápisů jsme problém neměli. Problém nastal u nápisů a tabulek, u kterých byla velikost písma okolo jednoho a půl milimetru. Původní popisky na F-5E byly v továrně Northrop aplikovány pomocí sítotisku. To by sice u našeho projektu bylo řešení, ale v tom objemu mnoha jednotlivých tisků, který jsme potřebovali, to bylo ekonomicky neúnosné. Proto jsme museli hledat jiné řešení. 

 

Já už vím, že jste je udělali jako obtisky. Proč jste se pro ně rozhodli?

Pro obtisky jsme se rozhodli hlavně pro možnost výroby i opravdu malých písmen a jemných rámečků. To by jinou dostupnou technologií možné nebylo. 

 

Proč jste se rozhodli pro obtisky od Eduardu?

Pro obtisky Eduard jsme se rozhodli mimo jiné proto, že obtisk má relativně tenký krycí lak, který nekazí výsledný dojem. 

 

Ten lak je, jak známo, možné sloupnout. Na povrchu F-5E je vidět, že jste z některých popisek lak sloupli a někde jste ho nechali. Jak vám to loupání laku šlo?

Ano, lak jde poměrně lehce stoupnout. Ale bohužel na některých místech jsme nechali lak do druhého dne, a pak už bylo loupání problematické. Bylo to dáno naší nezkušeností s touto technologií. Později jsme se poučili a aplikovali obtisky v menších počtech, aby bylo možné lak včas sloupnout. 

 

Popisky vypadají na letounu autenticky, je to dobrý výsledek. Ty obtisky ovšem byly z modelářského hlediska obrovské, lak je tenký a má i v menších plochách tendenci k muchlání a trhání se. Jak bylo náročné jejich nanesení?

Na začátku jsme s tím trochu bojovali, ale s přibývající zkušeností nebyl problém nanést i velké obtisky. Někdy bylo nutné pracovat ve dvou a některé aplikované obtisky jsme museli opravovat. Jelikož jsme počítali s problémy, měli jsme od každého obtisku několik kusů. 

 

Popisky na původním, nerestaurovaném povrchu F-5E [Foto: Petr Ježek] 

 

Nové popisky na restaurované F-5E [Foto: Vladimír Šulc]

 

Zalakovávali jste je nějakým krycím lakem?

Ano, celý letoun byl po aplikaci obtisků přestříkán bezbarvým lakem. 

 

Sluší mu to. Ale já mám pořád v hlavě, že ty F-5E byly matné, kbelský stroj je teď po renovaci pololesklý. Jak to vidíte Vy?

Ano, máte pravdu. Podle fotografií letounů F-5 z konfliktu ve Vietnamu byly stroje hodně matné. Ale na přání pracovníků VHÚ jsme zvolili sedmdesáti pěti procentní mat. 

 

Jaký je Váš názor na míru renovace muzejních exponátů? Já třeba kompletní renovaci povrchu a přelakování celého letadla současnými barvami moc nemusím. Mám radši, když ta letadla zůstanou v původním nátěru. Přijdou mi autentičtější, a hlavně jako exponáty cennější.

Ke každému exponátu je třeba přistupovat individuálně. K nám se bohužel většina exponátů dostává v takovém stavu, že jiná volba, než nový lak, není. Ale jsou i výjimky jako Su-7, Su-22, Migy-23 a 29, nebo Mi-1. I mě přijde celkově zrekonstruované letadlo takové sterilní, bez historie. Ale někdy to opravdu nejde jinak. 

 

Vrtulník Mi-1 ze sbírek VHÚ před renovací [Foto: Petr Ježek]

 

Stejný stroj Mi-1 po renovací [Foto: Petr Ježek]

 

To chápu. My teď spolupracujeme na rekonstrukci vraku Stuky do letuschopného stavu a u tohoto projektu je jasné, že to jinak nepůjde. Bude to v podstatě novostavba. Ale pokud je letadlo v dobrém stavu, na povrch bych nesahal. Pro nás, jako výrobce stavebnic, jsou takovéto autentické exponáty k nezaplacení!

Přijde mi, že v každém muzejním letadle se při renovaci najde spousta věcí. Jednou jsem viděl několik krabic takového smetí, vyndaného z rekonstruovaného Maraudera. Kromě hromady střepin z Flaku tam byla krabička cigaret, noviny z roku 1945 a kostra nějakého hlodavce. Nacházíte takové pozůstatky v letadlech také?

Jelikož pracujeme na exponátech z trochu jiného období, nejsou naše nálezy nějak zvlášť zajímavé. Většinou se jedná o zapadlý spojovací materiál nebo nějaké mince. U našeho F-5E, i když měl fotograficky doložené poškození potahu z konfliktu ve Vietnamu, nebylo při čištění vnitřku trupu nalezeno nic, co by poškození způsobilo. 

 

Jaký byl rozsah renovace u F-5E?

Rozsah renovace se vesměs nelišil od ostatních renovací. Zjednodušeně řečeno, provedli jsme zdokumentování stavu letounu, vyčištění všech dostupných prostor, odstranění nátěru z povrchu letounu, opravy draku, konzervaci a montáž dochovaných dílů a nakonec lakování letounu. Zní to jednoduše, ale skrývá se za tím téměř rok usilovné práce. 

 

Mě přijde, že jste to měli hotové až neuvěřitelně rychle. To jste dělali ve dvou?

Na letounu pracovali dva lidé, ale některé práce jsme zadávali externím spolupracovníkům a firmám. Přeci jen nemůžeme umět vše, nemáme na některé operace čas, proto si je zadáváme u subdodavatelů. Celkově jsme na Tygrovi pracovali skoro deset měsíců.  



Jaký je z pohledu restaurátora rozdíl mezi ruskou a americkou konstrukční školou?

Každá má svá silná a slabá místa. Můj názor je, že technika východního bloku byla stavěna na hrubší zacházení a je proto taková robustní. Západní technika, se kterou mám zkušenost, mi přijde subtilnější, ale zároveň promyšlenější a jednodušší na údržbu. Ale je to můj osobní názor, se kterým nemusí každý souhlasit. 

 

Já souhlasím. Řekl bych, že letadla jsou různá, ale všechna jsou krásná.

Ano. Pro mě jsou všechna letadla, na kterých jsem pracoval, krásná. I když mi třeba před tím krásná nepřišla. Ale když si je můžete osahat, vidíte jejich tvary i z jiných úhlu, začnou se líbit. 

 

To je jak s děvčaty, že?

Tak k tomu se jako šťastně zadaný otec od rodiny nemohu vyjadřovat. 😄

 

Děkuji za rozhovor!

 

Kbelský Northrop F-5E Tiger II po renovaci. [Foto: Petr Ježek]

předchozí článek

Tygři v Gioia del Colle

následující článek

S plnými kalhotami

Článek pochází z vydání 03/2024

Info EDUARD 03/2024, Elixír mládí pro F-5
Info EDUARD 03/2024, Page 15
Prolistovat PDF
03/2024
Info EDUARD 03/2024

Určitě nejsem sám, komu se pravidelně stává, že se jeho předpoklady a představy o průběhu nějaké události nenaplní a výsledek je zcela opačný, než jaká byla očekávání s onou událostí spojená. Mě se to naposledy stalo před měsícem v Norimberku. Co jsem od veletrhu čekal, si jistě pamatujete z minulého úvodníku. Z mé skeptické předpovědi nevyšlo prakticky nic. Ne že by se už veletrh vrátil tam, kde byl za starých časů před covidovými lockdowny, ale byl výrazně živější, zajímavější a ve svém výsledku zábavnější a užitečnější, než bych si troufl očekávat. Troufnu si dokonce tipnout, že podobný názor má víc vystavovatelů. Mimo jiné se opakovala situace z loňska, že rozhovory a setkání byla daleko vřelejší, přátelštější a otevřenější, než kdykoli v minulosti. Možná je to jen můj pocit, ale přijde mi, že jsme se navzájem zase rádi viděli, v mnoha případech i po několika letech. V takových případech si uvědomíte, jak vám ti lidé, které jste vídal tak nějak samozřejmě a nepřišlo vám na tom nic zvláštního, přirostli k srdci a jak vám chyběli. Pak se tak hovory víc otevřou, a to je fajn.

3/1/2024

Číst

Nenechte si ujít

Úvodník

Úvodník

Dobrý den, vážení přátelé, po únorové premiéře a březnovém pokračování P-40E Warhawk je v dubnu čas na patrně nejvýznamnější protivníky Warhawků, japonská Zera. Poslední premiéru příslušníka rodiny Zer, plovákového Rufe, jsme měli přesně přede dvěma lety, v dubnu 2023. Dva roky nabízejí dostatek času si od Zer trochu odpočinout a dostat chuť na nové přírůstky.

04/2025

KAMIKAZE TOKKŌTAI

KAMIKAZE TOKKŌTAI

Jedním ze slov, která zná z oboru letectví doslova každý, aniž by se o něj alespoň okrajově zajímal, je výraz „kamikaze“. Je spojen s převážně leteckou kampaní, která začala v říjnu 1944 a trvala v podstatě až do konce války v Pacifiku. Stovky letců během ní obětovali své životy ve jménu japonského císařství.

04/2025

Muzeum řeckých vzdušných sil Dekelia

Muzeum řeckých vzdušných sil Dekelia

Muzeum řeckých vzdušných sil (The Hellenic Air Force Museum) je poměrně mladá instituce, v současné podobě existuje od roku 1986. Rozhodně však má na co navazovat, protože letecké sbírky byly předtím součástí řeckého Válečného muzea. Muzeum organizačně spadá pod velení vojenského letectva (Hellenic Air Force – HAF) a jeho úkolem je nejen historický výzkum, shromažďování, uchování a zpřístupňování exponátů, ale také vyhledávání, vyzvedávání, konzervace a restaurace artefaktů souvisejících s řeckou leteckou historií.

04/2025

Letecká vojna na Ukrajine - Prišli prvé Mirage 2000

Letecká vojna na Ukrajine - Prišli prvé Mirage 2000

Plná ruská invázia na Ukrajinu sa začala pred tromi rokmi, 24. februára 2022. Toto pokračovanie seriálu sa tak nezaoberá len posledným obdobím od 1. 2. 2025 do 28. 2. 2025, ale rekapituluje aj udalosti za posledný rok. Začneme ale najväčšími aktualitami – a tými je dianie na svetovej politickej scéne.

04/2025

Červencové Stirlingy

Červencové Stirlingy

Když byla v létě 1941 denní letecká ofenzíva RAF nad okupovaným evropským pobřežím na svém vrcholu, britské velení již vědělo, že tato strategie přináší vlastní vysoké ztráty, které jsou výrazně vyšší, než ztráty Luftwaffe. RAF se pokoušelo své protivníky zapojit do boje především v rámci operací Sweep a Circus. Zatímco v prvním případě šlo o nasazení pouze stíhacích perutí, v případě Circusu se jednalo o rozsáhlý stíhací doprovod pro malou skupinu Blenheimů. V doletu těchto formací však bylo velmi málo cílů se strategickou hodnotou pro německé okupanty.

04/2025

Tail End Charlie - Téměř aprílový problém

Tail End Charlie - Téměř aprílový problém

Za to, že opět píši svůj příspěvek do Tail End Charlie na poslední chvíli, nemůžu až tak moc já. Práci jsem si včera, tedy v neděli, ještě dva dny před vydáním aktuálního čísla, rozdělil vcelku zodpovědně. Ovšem nějak jsem na konci dne nestíhal. Pochopitelně, mohl bych to přičítat své pomalé práci, tendenci utíkat od povinností k věcem, které mi do mozku propouštějí ty správnější hormony pro správnější nálady a tisíci dalších věcí, tkvících jen a pouze v mé povaze, nezodpovědnosti a lenosti. Je to ale jinak, přátelé. Sebrali mi z toho včerejšího dne hodinu.

04/2025

Flying Knights v Austrálii

Flying Knights v Austrálii

03/2025

Esem během jediného souboje

Esem během jediného souboje

S legendárními stíhacími letouny Spitfire v průběhu 2. světové války bojovali a vítězili letci mnoha národností. Řada z nich se během válečných let stala leteckými esy, někteří z nich tohoto statusu docílilo během jednoho dne. Avšak na letounech Spitfire jen jeden pilot dokázal sestřelit pět letadel během jednoho souboje. Byl jím kanadský pilot F/Lt Richard Joseph „Dick“ Audet.

12/2024

Nepřehlédněte další vydání

© 2025 Eduard – Model Accessories, s.r.o.

Mírová 170

435 21 Obrnice

Czech Republic

https://www.eduard.com

support@eduard.com

+420 777 055 500

Article ELIXÍR MLÁDÍ PRO F-5 waiting for thumbnails …

Sending statistics … done (770 ms)

Rendering ELIXÍR MLÁDÍ PRO F-5 (343244): (18/18) (8 ms)

No sync content to local

Viewport set: width=device-width, user-scalable=0; scale = 1

No sync content to local

Screen: easyReading

--==[ RUN ]==--

Info EDUARD: theme set to 8895

Device info: input=mouse, webkitPrefix=no, screen=1264x0(1)

Mozilla/5.0 AppleWebKit/537.36 (KHTML, like Gecko; compatible; ClaudeBot/1.0; +claudebot@anthropic.com)

 r85/appLogo-123.png

 r85/pubLogoa-156-cz.png

 i8805/item1098789-small.jpg

 i8805/item1098812-small.jpg

 i8805/item1098790-small.jpg

 i8805/item1098813-small.jpg

 i8805/item1098791-small.jpg

 i8805/item1098795-small.jpg

 i8805/item1098804-small.jpg

 i8805/item1098799-small.jpg

 i8805/item1098800-small.jpg

 i8805/item1098814-small.jpg

 i8805/item1098815-small.jpg[p2]

 i8805/item1098808-small.jpg[p2]

 i8805/item1098810-small.jpg[p2]

 i8805/item1098809-small.jpg[p2]

 i8805/item1098794-small.jpg[p2]

 i8805/item1098797-small.jpg[p2]

 i8805/item1098802-small.jpg[p2]

 i8805/item1098805-small.jpg[p2]

 p156/vth443076-1.jpg[p1]

 r85/appLogoa-123.png[p1]

 r85/vth512438-0.jpg[p1]

 r85/vth512465-0.jpg[p1]

 r85/vth512455-0.jpg[p1]

 r85/vth512460-0.jpg[p1]

 r85/vth512501-0.jpg[p1]

 r85/vth512440-0.jpg[p1]

 r85/vth507692-0.jpg[p1]

 r85/vth488981-0.jpg[p1]

 p156/vth512327-1.jpg[p1]

 i8805/vth443304-1.jpg

 i8805/vth443305-1.jpg