Info EDUARD
Synced!
Žádost o souhlas s ukládáním volitelných informací

Pro základní fungování webu nepotřebujeme ukládat žádné informace (tzv. cookies apod.). Rádi bychom vás ale požádali o souhlas s uložením volitelných informací:

Anonymní unikátní ID

Díky němu příště poznáme, že se jedná o stejné zařízení, a budeme tak moci přesněji vyhodnotit návštěvnost. Identifikátor je zcela anonymní.

Aa

Aa

Aa

Aa

Aa

 

 

 

 

aA

Úvodník


Dobrý večer, vážení přátelé!

Máme přestěhované obchodní oddělení. K včerejšímu dni jsme tak definitivně ukončili naši činnost v areálu Rico, kde obchodní oddělení a také oddělení kompletace stavebnic sídlilo od června roku 2019. A kde také v prosinci 2020 vyhořel sklad výlisků pro stavebnice. Přiznám se, že jsem po požáru doufal v rychlejší přestěhování do nějakých nových prostor. Hned na jaře a v létě 2020 jsme začali připravovat stavbu nové haly, ale turbulentní situace na stavebním trhu v roce 2021 nám tento záměr zhatila. Na podzim 2021 jsme začali jednat o koupi staršího areálu v Sedleci, sousední vesnici vzdálené asi pět kilometrů od Obrnic. S původními majiteli jsme se dohodli rychle, stejně jako s bankami o financování, nadějně rozjetý projekt se ale zasekl na typicky české překážce: Přes příjezdovou cestu k našemu objektu vede desetimetrový pruh pozemku patřící sousedovi. A protože soused je americký korporát, trvalo dohodnutí podmínek použití nějakého tři čtvrtě roku, aby v září loňského roku byl areál konečně náš. Letos v únoru jsme do první zrekonstruované haly, podle projektu rekonstrukce Haly 2, přestěhovali sklad výlisků, a minulý měsíc pak obchodní oddělení. Dalším krokem bude stěhování oddělení kompletace modelů, tedy balení, které proběhne v červnu.

To je ta jednodušší část projektu. Jak jsem psal v březnovém úvodníku, další fází je rekonstrukce prostor pro oddělení 012, výrobu stavebnic. Tedy prostor určených pro nástrojárnu, lisovnu, sklady forem a materiálu, a také pro kanceláře konstruktérů a technologů. To už je náročnější záležitost, instalace pro technologie bude výrazně složitější než úprava prostor pro skladování výrobků a expedici. Pokud vše půjde dobře, mohli bychom do Sedlece výrobu stavebnic přestěhovat z Obrnic na konci letošního roku. No ale je to podobné jako s projekty nových stavebnic, ty také na začátku vypadají, že by mohly být hotové poměrně rychle, a pak to zase dopadne jako vždycky. Takže realistické je očekávat stěhování výroby stavebnic v první polovině příštího roku, projekt ovšem počítá s ukončením celého procesu do konce příštího roku. Takže vlastně máme relativně dost času, a stále můžeme věřit, že by to s tímhle stěhováním mohlo dopadnout jako se Zerem nebo kdysi s Nieuportem 17. Tyhle projekty jsme totiž stihli opravdu ve výrazně kratším čase než obvykle. Pokud vše klapne, přinese nám to hodně, a vám také, protože naše schopnost vydávat nové stavebnice v rychlejším tempu po přestěhovaní postupně naroste. Ve finále ovšem o tom, na kolik naroste, rozhodnete vy. Protože my se budeme v rozšiřování kapacit samozřejmě řídit vaší poptávkou.

 

Ještě jednou Norimberk

O letošním norimberském veletrhu jsme psali v minulém čísle Infa a popravdě řečeno, neměl jsem do minulého týdne potřebu se k výstavě vracet. Názor jsem změnil po přečtení hodnocení výstavy Jindrou Štěrbáčkem v Modeláři. Nebudu chodit kolem horké kaše, ten článek mi přijde nesmírně neobjektivní až dehonestující, jeho hodnocení jsou neférové jak k pořadatelům, tak účastníkům. Nehodlám polemizovat se sdělením, že letošní veletrh byl pro náš obor výrazně menší akcí, než na jakou jsme byli zvyklí z předcovidových let. To bylo ale očekávané a alespoň my jsme tam jeli s naprosto jasnou představou, do čeho jdeme. Podle toho jsme se také zařídili a změnili jsme své obvyklé a za léta účasti na veletrhu zažité postupy. Konkrétně pro nás a pro naše kolegy a přátele ze Special Hobby to znamenalo, že jsme se spojili a sdíleli jeden stánek. Nebyl to ale žádný ministánek, jak se o něm píše v Modeláři. Oproti předchozím letům jsme plochu stánku zredukovali o jednu třetinu. Ony stejně ty naše předchozí stánky nebyly žádné opulentní expozice, myslím, že svojí velikostí odpovídaly velikosti a významu našich firem. My, tedy Eduard, s vysokou pravděpodobností příští rok ještě zůstaneme u této velikosti stánku, Special Hobby se od nás patrně oddělí a zařídí si svůj vlastní. Bude to trochu škoda, za mě bylo soužití s nimi příjemné a bezkonfliktní, i když jsem jim snědl buráky.

Absence řady firem byla očekávaná, a pro toho, kdo alespoň trochu sleduje, co se děje ve světě, nepřekvapivá. Asie stále ještě bojuje s dozvuky pandemie, letecká doprava v současnosti přináší značný diskomfort, což odrazuje od cesty do Evropy kdekoho. Ukrajina se brání ruské agresi, takže absence ukrajinských firem je naprosto pochopitelná, a u Rusů je to také jasné. Jsou pod sankcemi a jejich účast je ze zřetelných důvodů nevítaná. Navíc ruských firem v Norimberku nikdy moc nevystavovalo, já si po pravdě vybavuji jen Zvezdu. Američané se do cestování také právě nehrnou a upřímně řečeno, z hlediska účasti různých národů jsou mi záhadou dvě věci: proč vlastně nepřijeli Poláci, a proč naopak letos přijelo tolik Australanů? Nikdo to nemá tak daleko jako oni, taky věděli, do čeho jdou a nakolik omezené možnosti kontaktu s výrobci letos v Norimberku budou, a stejně přijeli! Za mě tedy klobouk dolů! Když připočtu meziroční nárůst obratu s Australany mezi lety 2021 a 2022, bylo to u nás o 71 %, tak já osobně to považuji za jednoznačně kladný bod a pomalu začínám zkoumat proces získání australského víza. Je čas letět do Austrálie, i když tam mají jedovaté pavouky, hady a číhá tam řada dalších nebezpečí!

Za kladný až převratný moment považuji otevření modelářské haly pro veřejnost a především pro děti a mládež. To je, pokud se nepletu, poprvé v historii veletrhu, kdy směly děti výstavu navštívit. Jsem si jistý, že by k něčemu takovému nikdy nedošlo, nebýt covidové uzávěry a jí způsobené změny poměrů. Nebýt výše popsané redukce vystavovatelů a z ní vyplývající redukce počtu návštěvníků, pořadatelé by výstavu neotevřeli, na to vsadím boty. Nevsadím je už ovšem na to, že to tak zůstane, až se poměry zase urovnají. A vezměte jed na to, že se urovnají. Ale budu rád, když víkend otevřený pro veřejnost součástí veletrhu zůstane. Mimo jiné nám přinesl změnu ve vnímání výstavní neděle. Ta bývala tradičně nudná, nic se už nedělo, jen jsme vždy tak nějak útrpně čekali, kdy to konečně skončí a budeme moct odjet domů. Ne že bychom letos nechtěli domů. Chtěli, a jak! Ale nenudili jsme se. Za sobotu a neděli přišlo víc lidí než za předchozí tři dny dohromady, možná dokonce víc než jindy za celou výstavu. Takže jsme nakonec balili řádně až večer, pekelně unavení, ale s dobrým pocitem, že nám to alespoň pěkně uteklo a odvedli jsme kus dobré práce. A s Fredym si musíme najít čas zajít na kafe, protože to, co jsme si nechali k probrání na tradičně nudnou neděli, jsme tentokrát pro netradičně vysoký počet zájemců o naše produkty probrat nestihli.

Tak abych to shrnul. Příští rok to bude lepší, pokud tedy Putinovi úplně nehrábne a nerozpoutá jadernou apokalypsu. Jak moc lepší to bude, nevím, spíš očekávám, že se vystavovatelé budou vracet postupně, ale může to být jinak. Tak jako tak přeji Jindrovi, aby se do Norimberku příští rok dostal osobně a nemusel psát jen o tom, co se dozví z doslechu. Bylo by to fajn.

 

Stavebnice v dubnu

Než začnu s novinkami, dovolte mi ještě jedno sdělení. K závěru března máme v sortimentu stavebnic 224 aktivních položek. Před požárem v prosinci 2020 to bylo 180 položek, takže nyní máme sortiment již výrazně širší než tehdy. Tím si dovolím považovat obnovu sortimentu stavebnic za ukončenou. Samozřejmě nejde o stejný sortiment jako v roce 2020, to by ale nebyl ani v případě, kdyby k žádnému požáru nedošlo. Sortiment stavebnic se vždy dynamicky měnil a vzhledem k tomu, že jsme poslední dva roky pravidelně uváděli každý měsíc v průměru šest nových stavebnic, z nichž část byla zcela nová a část byly obnovené starší položky, je nový sortiment výrazně obměněný. Současný stav také neznamená, že bychom přestali jako novinky uvádět starší stavebnice, v současnosti stále v sortimentu chybějící. V dubnu se takto vrací čtvrtkový Bf 110C v podobě přepracovaného Profipacku a dvaasedmdesátinový UTI MiG-15, ten jako reedice původní stavebnice. Také se nám chýlí ke konci obměna obalů. Ve skladu už nám zbývá velmi málo stavebnic ve starých krabicích, drtivá většina sortimentu už má nový typ krabic, ať už jde o Weekendy nebo Profipacky. Ty, které nám v původních obalech v současnosti na skladě zůstávají, budeme v dubnu vyprodávat v dalším pokračování akce Sweep.

Tímto se konečně dostáváme k dubnovým novinkám. V Profipacku rozšiřujeme řadu Trenérů o první verzi se zatahovacím podvozkem, Z-326, a to samozřejmě včetně pozdějších verzí M a MF. Stavebnice obsahuje i vojenskou verzi, známou jako Třistapětka podle vojenského označení C-305. V řadě Weekend tu v dubnu máme dvě čtvrtkové novinky, Tempesta Mk.V 2. výrobní série a Focke-Wulfa Fw 190A-4. Fw 190A-4 se tak vrací jako jeden z posledních Focke-Wulfů. To je mimo jiné proto, že jde o poměrně komplikovanou verzi s různými variantami výzbroje a výdechů chlazení motoru. V tomto případě najdete v krabici verzi se dvěma kanóny v kořeni křídla a regulačními klapkami chlazení. Jeden ze strojů je čistá stíhačka, zbývající tři jsou stíhací bombardéry, výběr zbarvení pokrývá západní i východní frontu a severoafrické bojiště.

Na závěr tohoto odstavce jsem si nechal zlatý hřeb nabídky dubnových novinek, A6M2-N Rufe. Tedy přiznám se, že mám jisté obavy, že budete Rufe považovat za další, a ještě k tomu méně zajímavé Zero. Doufám, že vás přesvědčíme o opaku, ať už samotnou stavebnicí, tak i dvoudílným historicko-technickým článkem Honzy Bobka s řadou čtivých, mnohdy dosud neznámých informací o této unikátní plovákové stíhačce. Rufe premiérově vychází v edici Limited v módu Dual Combo a s klasickým Zerem Model 21 sdílí jen dva rámečky. Jeden je kabinkový, druhý obsahuje drobné díly. Další čtyři rámečky jsou nové, vyrobené výhradně pro Rufe. Řadu prvků, kterými se Rufe liší od Zera, jsme zapracovali na základě nových poznatků v průběhu dokončování projektu po konzultacích s odborníky. To je dobrý argument pro ty, kdo by zvažovali, zda má cenu měnit stará Rufe v kitnících za naše nová. Mezi tyto prvky patří třeba vnější zesílení trupu v oblasti kokpitu, což na modelu bude i hezky vypadat a tuším, že žádná dosud vydaná stavebnice ho nemá. Pro toho, kdo by pak zvažoval, zda má smysl kupovat tuto poměrně drahou stavebnici se dvěma kompletními sadami výlisků, bude jistě zajímavá informace, že Profipack A6M2-N Rufe v klasickém single balení vyjde již v červenci.

 

BRASSIN

Pro Rufe vydáváme souběžně se stavebnicí celou řadu doplňků, vycházející z kolekce sad pro A6M2 Model 21. Pochopitelně vynecháváme kola, ale mezi doplňky jsou kupříkladu i sklopné koncové oblouky křídla. Některé publikace uvádějí, že Rufe sklopné konce křídla nemělo. Jak se dozvíte z už zmíněného článku Honzy Bobka, ve skutečnosti přinejmenším několik desítek kusů z počátku výroby sklopnými koncovými oblouky vybaveno bylo. Pro konkurenta Zer, F4F-3 Wildcat, máme zase v dubnové kolekci novinek sadu motoru pro pozdní provedení F4F-3, lišící se od starší sady pro F4F-3 Early krytem motoru s dvěma verzemi čelního prstence a některými instalacemi pod ním, kupříkladu reduktorem. Mezi čtvrtkovými sadami najdete také kulomety pro Ansona od Airfixu, dále dvě sady, konkrétně radar a trysku, pro všechny F-16 od Kineticu a kromě několika dalších menších sad také kokpit pro Mi-24V v tyrkysovém provedení. Ten je stejně jako březnový černý kokpit pro stejnou stavebnici od Zvezdy vydávaný v kombinaci 3D tištěného základu doplněného 3D obtiskem Space.  

S jednou ze zmíněných malých čtvrtkových sad máme kuriózní problém. Jde o sadu 648842 A-1J Seat PRINT 1/48, určenou pro starší stavebnici Skyraidera od Tamiye. Problém je, že ta sedačka není ve skutečnosti pro A-1J, ale pro A-1H. Není totiž katapultážní, ale pevná. A klasickou pevnou sedačku měly původně Skyraidery A-1H, A-1J už měly vystřelovací. Jde o administrativní chybu, která přináší jisté zmatky, za což se omlouváme. My to samozřejmě napravíme, sadu přeznačíme, další série už budou v pořádku. Bohužel, část produkce je u obchodníků a s pekelnou jistotou tak část produkce unikne mezi zákazníky. Takže pokud na tuto sadu narazíte, buďte ve střehu!

V měřítku 1/72 jsme se tento měsíc soustředili třemi sadami na Bf 110E (Eduard). Ty jsou modernizovanou verzí starších položek pro tento model. Sada koleček je klasicky odlévaná, jak to u koleček obvykle bývá. Naopak sada baterie příďových kulometů je tištěná. Zajímavá je sada pro kokpit. Její základ zůstal odlévaný, ale podlaha s instalací palubních kanónů a zadní kulomet jsou tištěné. Je to tedy takový hybrid, v řadě Brassin raritní, ale pro tuto sadu se nám taková kombinace jevila jako vhodná. V sestavě Brassinů najdete ještě několik drobných sad pro Hurricane IIb (Revell 1/32), dvě sady pro pětatřicetinovou techniku a tři nové sady řady Löök.

 

Masky, lepty, Space

V klasických leptaných sadách se mimo jiné zabýváme konkurenčním Zerem A6M2b od Academy, pumovnicí pro B-24D od Revellu (ex Monogram), F4U-1D od Hobby Bossu nebo Mi-8MT od Zvezdy, vše v měřítku 1/48. V dubnu došlo také na dlouho očekávané obnovení leptaných sad pro naše Hellcaty, jak F6F-3, tak F6F-5. Obě vycházejí ze starších sad, jsou ale upraveny na současné standardy.

Zajímavé jsou dvě sady pro Spitfira Mk.IXc 1/24 od Airfixu, tři sady, z nich dvě pro nový SdKfz 251/1 AusfC od Academy, jsou pro bojovou techniku v 1/35. Sada 36499 pro tento model obsahuje i malý aršík přístrojů vyrobený technologií 3D tisku, tedy po našem Space, a ukazuje, že trend kombinace různých technologií si může otevřít cestu i do sortimentu leptů. V nabídce je i jedna sada pro USS Missouri v 1/350 od Hobby Bossu, tři sady pro letadla v měřítku 1/72 a najdete v ní i tři nové sady řad BigEd a šest sad řady Space.

 

Historické a jiné články

Článek Honzy Bobka o stíhacím hydroplánu Rufe jsem již zmínil. Je dvoudílný, druhá část vyjde v květnovém Infu. Kromě řady méně známých nebo dosud neznámých technických i historických skutečností přináší i velmi interesantní obrazovou část. Několik unikátních, v některých případech dosud nepublikovaných fotografií, jsme získali z Japonska laskavostí pánů Izawy a Yoshina díky pomoci redakce časopisu Scale Aviation. Ještě dodám, že při dokončení stavebnice jsme využili rady a materiály Ryana Toewse, který také Honzovi významně pomohl při přípravě jeho článku.

Druhým dílem pokračuje článek Toma Cleavera Příjezd kavalerie o působení stíhací perutě VMF-223 vyzbrojené Wildcaty v bojích o Guadalcanal. Tím pádem máte v tomto čísle Infa možnost vidět válku v Pacifiku z pohledu obou bojujících stran. Kromě historie se také, stejně jako celý předchozí rok, věnujeme i žhavé současnosti pokračováním seriálu Mira Bariče o leteckých bojích nad Ukrajinou. Válka vstupuje do další fáze a obávám se, že Miro bude mít o čem psát i v dalších měsících. Nepochybuji, že se v dalších dílech objeví i právě nyní dodávané slovenské a polské Migy-29. Což jsou, jak známo, z velké části stroje z výzbroje československého a českého letectva.

Dále jsou tu dnes již tradiční články formátu Boxart Story. Richard Plos připravil texty pro stavebnice Z-326 Trenér Master, Tempest Mk.V Series 2 a UTI MiG-15. Pro první dvě vytvořil boxart Adam Tooby, boxart československého UTI MiG-15 pochází ze starší tvorby Kateřiny Borecké. Do období bitvy o Británie nás v příběhu k boxartu Bf 110C zavedou Honza Bobek spolu s autorem malby Piotrem Forkasiewiczem, který, jak je u něho zvykem, věrně zachytil atmosféru leteckého boje z tohoto období. Střetnutí šturmoviků s Focke-Wulfy Fw 190 z JG 54 „Grünherz“ podrobně popsal Andrej Dikov, který nám také pomohl s přípravou podkladů pro tento boxart, vytvořený Markem Ryśem. Na něm je hlavním tématem útočící Fw 190A-4 Otto Kittela, jednoho z nejúspěšnějších stíhačů Luftwaffe, jemuž se posléze, v posledním roce války, stal jeden z jeho mnoha soubojů se šturmoviky osudným.

A aby nebylo všechno čtení jen o historii, doplňuje dnešní nabídku také druhá část textu Josefa Blažka o vteřinových, epoxidových a disperzních lepidlech v dosud nové sekci modelářské chemie.

Vážení, můj úvodník je na konci. Přeji vám příjemné chvíle při četbě dubnového vydání Infa a těším se na viděnou v Prostějově a Mošoni! Buď kit!

 

Vladimír Šulc 

04/2023
Info EDUARD 04/2023

Dobrý večer, vážení přátelé! Máme přestěhované obchodní oddělení. K včerejšímu dni jsme tak definitivně ukončili naši činnost v areálu Rico, kde obchodní oddělení a také oddělení kompletace stavebnic sídlilo od června roku 2019. A kde také v prosinci 2020 vyhořel sklad výlisků pro stavebnice. Přiznám se, že jsem po požáru doufal v rychlejší přestěhování do nějakých nových prostor. Hned na jaře a v létě 2020 jsme začali připravovat stavbu nové haly, ale turbulentní situace na stavebním trhu v roce 2021 nám tento záměr zhatila. Na podzim 2021 jsme začali jednat o koupi staršího areálu v Sedleci, sousední vesnici vzdálené asi pět kilometrů od Obrnic.

4/1/2023

Číst

Nenechte si ujít

Úvodník

Úvodník

Dobrý den, vážení přátelé, po únorové premiéře a březnovém pokračování P-40E Warhawk je v dubnu čas na patrně nejvýznamnější protivníky Warhawků, japonská Zera. Poslední premiéru příslušníka rodiny Zer, plovákového Rufe, jsme měli přesně přede dvěma lety, v dubnu 2023. Dva roky nabízejí dostatek času si od Zer trochu odpočinout a dostat chuť na nové přírůstky.

04/2025

KAMIKAZE TOKKŌTAI

KAMIKAZE TOKKŌTAI

Jedním ze slov, která zná z oboru letectví doslova každý, aniž by se o něj alespoň okrajově zajímal, je výraz „kamikaze“. Je spojen s převážně leteckou kampaní, která začala v říjnu 1944 a trvala v podstatě až do konce války v Pacifiku. Stovky letců během ní obětovali své životy ve jménu japonského císařství.

04/2025

Muzeum řeckých vzdušných sil Dekelia

Muzeum řeckých vzdušných sil Dekelia

Muzeum řeckých vzdušných sil (The Hellenic Air Force Museum) je poměrně mladá instituce, v současné podobě existuje od roku 1986. Rozhodně však má na co navazovat, protože letecké sbírky byly předtím součástí řeckého Válečného muzea. Muzeum organizačně spadá pod velení vojenského letectva (Hellenic Air Force – HAF) a jeho úkolem je nejen historický výzkum, shromažďování, uchování a zpřístupňování exponátů, ale také vyhledávání, vyzvedávání, konzervace a restaurace artefaktů souvisejících s řeckou leteckou historií.

04/2025

Letecká vojna na Ukrajine - Prišli prvé Mirage 2000

Letecká vojna na Ukrajine - Prišli prvé Mirage 2000

Plná ruská invázia na Ukrajinu sa začala pred tromi rokmi, 24. februára 2022. Toto pokračovanie seriálu sa tak nezaoberá len posledným obdobím od 1. 2. 2025 do 28. 2. 2025, ale rekapituluje aj udalosti za posledný rok. Začneme ale najväčšími aktualitami – a tými je dianie na svetovej politickej scéne.

04/2025

Červencové Stirlingy

Červencové Stirlingy

Když byla v létě 1941 denní letecká ofenzíva RAF nad okupovaným evropským pobřežím na svém vrcholu, britské velení již vědělo, že tato strategie přináší vlastní vysoké ztráty, které jsou výrazně vyšší, než ztráty Luftwaffe. RAF se pokoušelo své protivníky zapojit do boje především v rámci operací Sweep a Circus. Zatímco v prvním případě šlo o nasazení pouze stíhacích perutí, v případě Circusu se jednalo o rozsáhlý stíhací doprovod pro malou skupinu Blenheimů. V doletu těchto formací však bylo velmi málo cílů se strategickou hodnotou pro německé okupanty.

04/2025

Tail End Charlie - Téměř aprílový problém

Tail End Charlie - Téměř aprílový problém

Za to, že opět píši svůj příspěvek do Tail End Charlie na poslední chvíli, nemůžu až tak moc já. Práci jsem si včera, tedy v neděli, ještě dva dny před vydáním aktuálního čísla, rozdělil vcelku zodpovědně. Ovšem nějak jsem na konci dne nestíhal. Pochopitelně, mohl bych to přičítat své pomalé práci, tendenci utíkat od povinností k věcem, které mi do mozku propouštějí ty správnější hormony pro správnější nálady a tisíci dalších věcí, tkvících jen a pouze v mé povaze, nezodpovědnosti a lenosti. Je to ale jinak, přátelé. Sebrali mi z toho včerejšího dne hodinu.

04/2025

Flying Knights v Austrálii

Flying Knights v Austrálii

03/2025

Esem během jediného souboje

Esem během jediného souboje

S legendárními stíhacími letouny Spitfire v průběhu 2. světové války bojovali a vítězili letci mnoha národností. Řada z nich se během válečných let stala leteckými esy, někteří z nich tohoto statusu docílilo během jednoho dne. Avšak na letounech Spitfire jen jeden pilot dokázal sestřelit pět letadel během jednoho souboje. Byl jím kanadský pilot F/Lt Richard Joseph „Dick“ Audet.

12/2024

Nepřehlédněte další vydání

© 2025 Eduard – Model Accessories, s.r.o.

Mírová 170

435 21 Obrnice

Czech Republic

https://www.eduard.com

support@eduard.com

+420 777 055 500

Article Úvodník waiting for thumbnails …

Sending statistics … done (1869 ms)

Rendering Úvodník (287745): (1/1) (0 ms)

No sync content to local

Viewport set: width=device-width, user-scalable=0; scale = 1

No sync content to local

Screen: easyReading

--==[ RUN ]==--

Info EDUARD: theme set to 8895

Device info: input=mouse, webkitPrefix=no, screen=1264x0(1)

Mozilla/5.0 AppleWebKit/537.36 (KHTML, like Gecko; compatible; ClaudeBot/1.0; +claudebot@anthropic.com)

 r85/appLogo-123.png

 r85/pubLogoa-156-cz.png

 i7000/item991434-small.jpg

 p156/vth374236-1.jpg

 r85/appLogoa-123.png

 r85/vth512438-0.jpg

 r85/vth512465-0.jpg

 r85/vth512455-0.jpg

 r85/vth512460-0.jpg

 r85/vth512501-0.jpg[p1]

 r85/vth512440-0.jpg[p1]

 r85/vth507692-0.jpg[p1]

 r85/vth488981-0.jpg[p1]

 p156/vth512327-1.jpg[p1]

 i7000/vth374370-1.jpg

 i7000/vth374371-1.jpg