Info EDUARD
Synced!
Žádost o souhlas s ukládáním volitelných informací

Pro základní fungování webu nepotřebujeme ukládat žádné informace (tzv. cookies apod.). Rádi bychom vás ale požádali o souhlas s uložením volitelných informací:

Anonymní unikátní ID

Díky němu příště poznáme, že se jedná o stejné zařízení, a budeme tak moci přesněji vyhodnotit návštěvnost. Identifikátor je zcela anonymní.

Aa

Aa

Aa

Aa

Aa

 

 

 

 

aA

Spitfiry pro Maltu


Text: Michal Krechowski      

Foto: IWM


Strategicky důležitá poloha Malty uprostřed tras mezi Gibraltarem a Alexandrií a také mezi Itálií a severní Afrikou z ní udělala objekt neustálých nepřátelských leteckých útoků. Kvůli obraně ostrova byli Britové nuceni během druhé světové války na svou „nepotopitelnou letadlovou loď“ neustále přemisťovat další a další stíhací letouny a piloty. Obranu nejprve zajišťovaly zastaralé Gladiatory a Hurricany, vysněné Spitfiry se podařilo na ostrov přesunout až během jarních měsíců 1942. Nově dodané Spitfiry ve verzích Mk. Vb/Vc si následně při obraně tohoto strategicky nesmírně důležitého ostrova vydobyly svoji největší slávu.


Bitva o Maltu proběhla v období od června 1940 do listopadu 1942 a do dějin vstoupila jako bitva o „nepotopitelnou letadlovou loď“. Na počátku druhé světové války se tento přehlížený středomořský ostrov stal jedním z klíčových míst bitvy o Středomoří i bitvy o Afriku, neboť jeho strategický význam byl neocenitelný. Odtud operující letouny, ponorky a lodě byly schopny přerušit zásobovací trasy pro Rommelův Afrika Korps, a tím chránit severní Afriku, Suezský průplav a neocenitelná ropná pole za ním.

Je dobře známo, že chybný politický i strategický úsudek leteckých velitelů vedl k tomu, že Malta byla v červnu 1940 téměř bez stíhacích letadel. Nebýt náhodného objevu čtyř Sea Gladiatorů, uložených v bednách, byla by celá protivzdušná obrana ostrova doslova nulová. Jeden ze strojů byl záhy silně poškozen, ale se třemi zbývajícími bránili piloti statečně Maltu před nepřátelskými útoky osmnáct dní, než je přilétly posílit čtyři Hurricany. Následně Britové, vědomi si již plně důležitosti a strategické hodnoty Malty, začali postupně obranu ostrova posilovat dalšími Hurricany.

Malta se bránila soustředěným útokům po celý rok 1941. Mocnosti Osy bombardovaly infrastrukturu ostrova se zaměřením na přístav, letiště a skladovací zařízení. Mezitím byly konvoje směřující na Maltu nemilosrdně pronásledovány a ničeny, čímž se ostrov de facto ocitl v obležení. Dne 4. prosince 1941 v noci pak zahájila německá Luftwaffe systematické bombardování, které trvalo pět dlouhých měsíců a které mělo definitivně zlomit odpor Královského námořnictva a letectva. V jeho konečném důsledku měl být uskutečněn narychlo sestavený plán invaze na Maltu pod krycím názvem Herkules. Útoky na Maltu byl pověřen polní maršál Albert Kesselring, jehož síly měly nad obránci jasnou početní převahu. Časté nálety zničily velkou část britských letounů na zemi a v půli února 1942 tak zůstalo obráncům jen jedenáct provozuschopných Hurricanů. Přitom zároveň sílil tlak na přezbrojení stíhacích perutí bránících ostrov na Spitfiry.

Keith Park ve svém osobním Spitfiru Mk.Vb na letišti Safi u příležitosti otevření nové přistávací dráhy 15. května 1943.


Spitfiry nad Maltou

V polovině roku 1941 nestačila výroba Spitfirů v nejnovější verzi Mk.V ani na dokončení přezbrojení perutí Fighter Command, takže ve Středomoří a (později) v Pacifiku se britští letci museli spokojit se zastaralými typy. Teprve v září 1941 bylo rozhodnuto o vyslání prvních dvou perutí Spitfirů do severní Afriky, ve skutečnosti však přesun začal až v únoru následujícího roku. Část těchto letounů byla přesměrována na Maltu.

Po roce a půl bojů byl již způsob transportu stíhaček na obležený ostrov propracovaný: Nejprve byly rozmontované stroje v bednách přepraveny na Gibraltar, kde byly zkompletovány a naloženy na letadlovou loď. Při přiblížení k Maltě vzlétaly přímo z palub letadlových lodí Eagle, USS Wasp (CV-7) nebo Furious, které ihned otáčely k návratu. Kromě jednoho případu, kdy se plavily společně Eagle a USS Wasp (CV-7) (operace Bowery), se k Maltě plavila vždy jen jedna z letadlových lodí.   

Aby mohl Spitfire vzlétnout z pouhých 200 m (660 stop) dlouhé letové paluby, potřeboval vysunout vztlakové klapky do vzletové konfigurace. Pneumaticky ovládané klapky Spitfiru však mají pouze jedno nastavení na 85 stupňů, což je brzdicí poloha pro přistání. Řešením bylo zabránit klapkám v dovření dřevěnými klíny a tímto primitivním způsobem zajistit jejich pozici vysunutí na 25 stupňů. Jakmile byl Spitfire bezpečně ve vzduchu, pilot klapky vysunul, ty se tedy spustily dolů a klíny odpadly. Poté mohl pilot zase klapky zasunout a pokračovat v letu.

Prvních patnáct Spitfirů bylo dodáno na Maltu 7. března v rámci operace Spotter. O dva týdny později následovalo dalších devět Spitfirů (operace Picket I). Pro zvýšení přepravní kapacity byla Britům zapůjčena americká letadlová loď USS Wasp (CV-7). V rámci operace Calendar bylo na Maltu dopraveno dalších 48 Spitfirů. Jen velmi málo čerstvě dodaných letounů ovšem přežilo déle než několik týdnů, někdy byly ztraceny již několik dnů po přistání na Maltě, existovaly i případy, že byl letoun ztracen ještě týž den. Intenzita bojů byla obrovská a vrcholila během března až dubna 1942, kdy tonáž bomb svržených na Maltu v tomto období převýšila celkovou tonáž svrženou na Londýn během Bitvy o Británii.

Při následující operaci Bowery bylo 9. května bezpečně dopraveno dalších 61 Spitfirů. Ty byly ihned po přistání natankovány, dozbrojeny a vzlétly proti očekávanému útoku. V následujících dnech se odehrály do té doby největší letecké souboje a Spitfiry způsobily silám Osy těžké ztráty.

První Spitfire opouští palubu HMS Eagle 7. března 1942. Operace s krycím názvem Spotter vyslala na ostrov patnáct Spitfirů Mk.Vb, které po přistání obdržela No. 249 Squadron.


Německá urputnost

I přesto byl Kesselring přesvědčen, že nebezpečí hrozící z Malty pro německé zásobovací trasy do severní Afriky je eliminováno, a hlásil německému vrchnímu velení, že „už nezbylo nic, co by se dalo bombardovat”. Invaze na ostrov tak byla odložena a značná část německých leteckých sil byla v druhé půli května převelena na podporu Rommelovy ofenzívy v Libyi. Vedení případné další letecké ofenzívy tak leželo především na italském letectvu.

Neutralizace Malty byla nadále udržována především námořní blokádou ostrova, na kterém tak docházely veškeré zásoby. Nepříjemný byl nedostatek pitné vody a snižovaly se příděly jídla. I přes tento zoufalý stav se však Malta nehodlala vzdát.

Když v průběhu června zaznamenaly síly Osy opětovný nárůst ztrát na zásobovacích trasách do Afriky, bylo nařízeno obnovení letecké ofenzívy. Na ostrově se však v poskytnutém mezičase podařilo znovu doplnit během operací Style a Salient stavy Spitfirů, a tak se i tentokrát útočníci setkali s tvrdým odporem obránců a znovu utrpěli těžké ztráty. V průběhu července bylo z útoků eliminováno slabší italské bombardovací letectvo a v druhé půli měsíce se nad Maltou objevují už jen německé bombardéry s kombinovaným stíhacím doprovodem Luftwaffe a Regia Aeronautica.

Spitfire Mk.Vb BP844, první z devíti Spitfirů, které měly během operace Picket I posílit RAF na Maltě, vzlétá 21. března 1942 z paluby HMS Eagle. V jeho kokpitu sedí velitel squadrony E. J. „Jumbo“ Gracie. BP844 byl sestřelen nad Maltou 2. dubna 1942.


Spitfire Mk.Vc BR344 3oM při motorové zkoušce na palubě USS Wasp během dodávky Spitfirů na Maltu pod krycím názvem operace Bowery.


Přichází Park

Podstatný vliv na neúspěch obnovené letecké ofenzívy má také výměna vrchního velení leteckých sil na ostrově v polovině července. Velení leteckých sil bránících Maltu

převzal AVM Keith Park. Parkovým protivníkem se tak stal shodou okolností opět Albert Kesselring. Velitel, proti kterému byl postaven v bitvě o Británii, když velel No. 11 Group. V nové pozici Park ihned zavedl novou taktiku, jejímž cílem bylo napadat nepřátelské bombardovací formace nad mořem mezi Sicílií a Maltou a donutit je ke shození bomb ještě před dosažením cíle. Změna taktiky se později ukázala být zlomovým bodem. Plán předsunutého záchytu bombardérů byl úspěšný a donutil Luftwaffe ukončit bombardování za denního světla. Do konce července bylo zničeno sto letadel Osy, což značně omezilo sílu bombardovací ofenzívy. Když poté nepřítel přešel na vysoko létající stíhací hlídky, Park ukázal bystrý taktický přehled. Omezil hlídky Spitfirů na 20 000 stop (6100 m), takže Bf 109 musely klesnout do výšky, kde měli obránci se Spitfiry z hlediska výkonu svých strojů výhodu.

V srpnu byl nicméně stav zásob na ostrově kritický. Pokud by se na Maltu do září nepodařilo dopravit palivo a nezbytně nutné množství všeho ostatního, tak by se pravděpodobně ostrov musel vzdát. S nedostatkem paliva byl Park nucen nařídit svým pilotům, aby s ním co nejvíc šetřili. Pokud Spitfire přistál, pak na své místo nepojížděl. Pilot okamžitě vypnul motor a letoun byl na stojánku dotlačen. Pokud letadlo nouzově přistálo, muselo být okamžitě odtlačeno z dráhy, i když hrozilo jeho další poškození, jen aby ostatní nemuseli kroužit kolem letiště a plýtvat cenným palivem.

S ohledem na tento fakt byl v průběhu srpna vypraven konvoj Pedestal s dosud nevídanou námořní eskortou čítající 14 britských a amerických obchodních lodí, naložených municí, náhradními díly do letadel, palivem a jídlem. Doprovázelo je 36 válečných lodí včetně tří letadlových. Strategický význam tohoto konvoje neušel silám Osy, jež odpověděly koordinovaným letecko-námořním útokem, který měl zabránit konvoji v dosažení Malty. I přes značné ztráty obchodních a eskortních lodí, včetně potopení letadlové lodi HMS Eagle, se podařilo nakonec podařilo zásoby na obléhaný ostrov dopravit v dostatečném množství.  Na konci srpna tak mohly provést tři squadrony Spitfirů vysoce účinný útok na tři sicilská letiště, při kterém sestřelily deset nepřátelských letounů a dalších 29 zničily na zemi při ztrátě pouhých dvou vlastních Spitfirů. 

Spitfire Mk.Vc je výtahem přepravován na palubu letadlové lodi USS Wasp směřující na Maltu během operace Bowery.


Pozemní posádka RAF doplňuje palivo a přezbrojuje Spitfire Mark Vc z No. 603 Squadron RAF na letišti Ta Kali. Ochranný val je postavený z prázdných plechovek od paliva a naplněný pískem.


Nezdolní obránci

Září se stalo nejklidnějším obdobím celého roku 1942. Počet útoků na ostrov výrazně klesl a za celý měsíc startovaly Spitfiry k pouhým 38 hotovostním letům. To podstatné se však odehrávalo na moři. Díky úspěchu konvoje Pedestal a dostatečným zásobám paliva na Maltě se opět naplno rozběhly britské ofenzivní operace zaměřené na zásobovací trasy pro Rommelovu „Panzerarmee Afrika“. Zatímco Britové úspěšně navyšovali zásoby před rozhodující bitvou, síly Osy přišly postupně v průběhu září o 20 procent všech dodávek poslaných po moři z Itálie a v říjnu pak dokonce až o 44 procent dodávek. Zvláště kritický byl především nedostatek paliva. Bylo proto rozhodnuto provést proti Maltě další bombardovací ofenzívu s cílem opětovně zajistit bezpečné přepravní trasy a eliminovat ji jednou provždy.  

Ofenzíva známá také jako October Blitz byla zahájena 11. října a opět došlo na „psí“ souboje mezi Spitfiry Mk.V, německými Bf-109F/G a italskými C.202 a Re.2001. Vzdušná převaha nad Maltou už ale byla v té době zcela jednoznačně v rukou znovu posílených britských squadron, zatímco na německo-italské straně se už projevovala značná únava, stejně jako frustrace a opotřebení z předchozích bojů. Velkolepě naplánovaný October Blitz trval pouhých sedm dnů a byl jednoznačnou prohrou sil Osy. Během těchto dnů provedli piloti RAF se svými Spitfiry takřka 2400 bojových letů, sestřelili 99 nepřátel jistě, 51 pravděpodobně a 122 letounů poškodili při vlastní ztrátě 24 Spitfirů a třinácti pilotů. K tomu bylo 40 letounů poškozeno a 13 Spitfirů bylo zničeno na zemi při bombardování.

V listopadu počet náletů Luftwaffe výrazně poklesl, během měsíce došlo pouze k 29 poplachům. S tak drasticky sníženou intenzitou nepřátelských akcí se spojenecké konvoje přivážející nezbytné zásoby dostávaly na ostrov snadněji a přivážely také materiál na opravy a stavbu letišť. Přežití Malty bylo základním předpokladem vítězství u El Alameinu a následného úspěchu pozemní bitvy v severní Africe.

Vytoužené Spitfiry Mk.V tak nakonec dosáhly důležité vzdušné nadvlády nad bojištěm a Malta díky tomu odolala. Do poloviny listopadu bylo na ostrov během třinácti operací z letadlových lodí vysláno celkem 385 Spitfirů, z nichž 367 jich na ostrov doletělo. Pilotům Spitfirů bylo během období bojů připsáno nejméně 600 vzdušných vítězství. Nejúspěšnější z nich, Kanaďan George „Screwball“ Beurling, dosáhl 28 potvrzených sestřelů. S velkým odstupem ho na druhém místě následovali „Paddy“ Schade se 14 sestřely, Kanaďan Wally McLeod s 13 sestřely a „Slim“ Yarra s 12 sestřely. Celkem 41 pilotů Spitfirů získalo během bojů o Maltu pět a více sestřelů a získalo tak statut esa. Téměř stovka pilotů Spitfirů však během bojů zaplatila za obranu Malty cenu nejvyšší.

Mechanici ze speciální montážní skupiny u Spitfirů Mk.V na Gibraltaru. Za nimi jsou vidět trupy Hawkerů Hurricane v přepravních bednách. Speciální montážní skupina byla na Gibraltaru zřízena v červenci 1942, aby montovala a zkušebně zalétávala letadla přepravená z Británie a určená pro Maltu. Dva nejbližší Spitfiry Mk.Vb EP720 a EP791 se staly součástí operace Train, poslední dodávky Spitfirů na Maltu.


Spitfiry Mk. Vb z No. 249 Squadron na letišti Ta Kali, podzim 1942.


Období po bitvě

V prvních měsících roku 1943 letecká bitva nad Maltou skončila. Obránci zvítězili, když během bojů zničili více než tisíc nepřátelských letounů. Dalším znamením změny situace obránců Malty byl přílet nových Spitfirů Mk.IX na konci března. Středomořský ostrov se tak z obležené základny proměnil v odrazový můstek pro operaci Husky, tedy invazi na Sicílii. V předvečer operace se na Maltě nacházelo 35 squadron se 600 letouny. Byla rozšířena kapacita čtyř stávajících letišť Luqa, Ta Kali, Hal Far a Qrendi, a pro potřeby USAAF bylo dočasně vybudováno páté letiště Xewkija na přilehlém souostroví Gozo. Operace Husky 10. července 1943 otevřela cestu k osvobození kontinentu. Za několik dní měli spojenci dobrý opěrný bod na sicilské půdě a brzy poté se spojenecká letadla přesunula z maltských základen na osvobozená letiště na Sicílii a v jižní Itálii. Se změnou situace se také staly minulostí speciální maltské kamufláže. Spitfiry tak později létaly ve standardních kamuflážních vzorech. 

Trojice Spitfirů Mk.Vc od No. 249 Squadron čeká v hotovosti na hlavní dráze v Ta Kali, zatímco v pozadí přistává Bristol Beaufighter.  

05/2023
Info EDUARD 05/2023

Dobrý den, vážení přátelé! Na začátku května se soutěžní sezóna pěkně rozjíždí. Máme za sebou tradiční Mošoň, v sobotu se koná Kit show v Kopřivnici, a tak je čas říci si také něco o letošním E-dayi. E-day 2023 se koná v sobotu 23. září na Tankodromu v Milovicích. Pojedeme podle stejného schématu jako vloni, tedy se začátkem pro vystavující modeláře v pátek odpoledne, a to včetně podvečerního programu.

5/1/2023

Číst

Nenechte si ujít

Úvodník

Úvodník

Dobrý den, vážení přátelé, po únorové premiéře a březnovém pokračování P-40E Warhawk je v dubnu čas na patrně nejvýznamnější protivníky Warhawků, japonská Zera. Poslední premiéru příslušníka rodiny Zer, plovákového Rufe, jsme měli přesně přede dvěma lety, v dubnu 2023. Dva roky nabízejí dostatek času si od Zer trochu odpočinout a dostat chuť na nové přírůstky.

04/2025

KAMIKAZE TOKKŌTAI

KAMIKAZE TOKKŌTAI

Jedním ze slov, která zná z oboru letectví doslova každý, aniž by se o něj alespoň okrajově zajímal, je výraz „kamikaze“. Je spojen s převážně leteckou kampaní, která začala v říjnu 1944 a trvala v podstatě až do konce války v Pacifiku. Stovky letců během ní obětovali své životy ve jménu japonského císařství.

04/2025

Muzeum řeckých vzdušných sil Dekelia

Muzeum řeckých vzdušných sil Dekelia

Muzeum řeckých vzdušných sil (The Hellenic Air Force Museum) je poměrně mladá instituce, v současné podobě existuje od roku 1986. Rozhodně však má na co navazovat, protože letecké sbírky byly předtím součástí řeckého Válečného muzea. Muzeum organizačně spadá pod velení vojenského letectva (Hellenic Air Force – HAF) a jeho úkolem je nejen historický výzkum, shromažďování, uchování a zpřístupňování exponátů, ale také vyhledávání, vyzvedávání, konzervace a restaurace artefaktů souvisejících s řeckou leteckou historií.

04/2025

Letecká vojna na Ukrajine - Prišli prvé Mirage 2000

Letecká vojna na Ukrajine - Prišli prvé Mirage 2000

Plná ruská invázia na Ukrajinu sa začala pred tromi rokmi, 24. februára 2022. Toto pokračovanie seriálu sa tak nezaoberá len posledným obdobím od 1. 2. 2025 do 28. 2. 2025, ale rekapituluje aj udalosti za posledný rok. Začneme ale najväčšími aktualitami – a tými je dianie na svetovej politickej scéne.

04/2025

Červencové Stirlingy

Červencové Stirlingy

Když byla v létě 1941 denní letecká ofenzíva RAF nad okupovaným evropským pobřežím na svém vrcholu, britské velení již vědělo, že tato strategie přináší vlastní vysoké ztráty, které jsou výrazně vyšší, než ztráty Luftwaffe. RAF se pokoušelo své protivníky zapojit do boje především v rámci operací Sweep a Circus. Zatímco v prvním případě šlo o nasazení pouze stíhacích perutí, v případě Circusu se jednalo o rozsáhlý stíhací doprovod pro malou skupinu Blenheimů. V doletu těchto formací však bylo velmi málo cílů se strategickou hodnotou pro německé okupanty.

04/2025

Tail End Charlie - Téměř aprílový problém

Tail End Charlie - Téměř aprílový problém

Za to, že opět píši svůj příspěvek do Tail End Charlie na poslední chvíli, nemůžu až tak moc já. Práci jsem si včera, tedy v neděli, ještě dva dny před vydáním aktuálního čísla, rozdělil vcelku zodpovědně. Ovšem nějak jsem na konci dne nestíhal. Pochopitelně, mohl bych to přičítat své pomalé práci, tendenci utíkat od povinností k věcem, které mi do mozku propouštějí ty správnější hormony pro správnější nálady a tisíci dalších věcí, tkvících jen a pouze v mé povaze, nezodpovědnosti a lenosti. Je to ale jinak, přátelé. Sebrali mi z toho včerejšího dne hodinu.

04/2025

Flying Knights v Austrálii

Flying Knights v Austrálii

03/2025

Esem během jediného souboje

Esem během jediného souboje

S legendárními stíhacími letouny Spitfire v průběhu 2. světové války bojovali a vítězili letci mnoha národností. Řada z nich se během válečných let stala leteckými esy, někteří z nich tohoto statusu docílilo během jednoho dne. Avšak na letounech Spitfire jen jeden pilot dokázal sestřelit pět letadel během jednoho souboje. Byl jím kanadský pilot F/Lt Richard Joseph „Dick“ Audet.

12/2024

Nepřehlédněte další vydání

© 2025 Eduard – Model Accessories, s.r.o.

Mírová 170

435 21 Obrnice

Czech Republic

https://www.eduard.com

support@eduard.com

+420 777 055 500

Article Spitfiry pro Maltu waiting for thumbnails …

Sending statistics … done (755 ms)

Rendering Spitfiry pro Maltu (291370): (10/10) (8 ms)

No sync content to local

Viewport set: width=device-width, user-scalable=0; scale = 1

No sync content to local

Screen: easyReading

--==[ RUN ]==--

Info EDUARD: theme set to 8895

Device info: input=mouse, webkitPrefix=no, screen=1264x0(1)

Mozilla/5.0 AppleWebKit/537.36 (KHTML, like Gecko; compatible; ClaudeBot/1.0; +claudebot@anthropic.com)

 r85/appLogo-123.png

 r85/pubLogoa-156-cz.png

 i7104/item999899-small.jpg

 i7104/item999900-small.jpg

 i7104/item999901-small.jpg

 i7104/item999902-small.jpg

 i7104/item999903-small.jpg

 i7104/item999904-small.jpg

 i7104/item999905-small.jpg

 i7104/item999906-small.jpg

 i7104/item999907-small.jpg

 i7104/item999908-small.jpg

 p156/vth379005-1.jpg[p1]

 r85/appLogoa-123.png[p1]

 r85/vth512438-0.jpg[p1]

 r85/vth512465-0.jpg[p1]

 r85/vth512455-0.jpg[p1]

 r85/vth512460-0.jpg[p1]

 r85/vth512501-0.jpg[p1]

 r85/vth512440-0.jpg[p1]

 r85/vth507692-0.jpg[p1]

 r85/vth488981-0.jpg[p1]

 p156/vth512327-1.jpg[p1]

 i7104/vth379168-1.jpg

 i7104/vth379169-1.jpg