Info EDUARD
Synced!
Žádost o souhlas s ukládáním volitelných informací

Pro základní fungování webu nepotřebujeme ukládat žádné informace (tzv. cookies apod.). Rádi bychom vás ale požádali o souhlas s uložením volitelných informací:

Anonymní unikátní ID

Díky němu příště poznáme, že se jedná o stejné zařízení, a budeme tak moci přesněji vyhodnotit návštěvnost. Identifikátor je zcela anonymní.

Vaše souhlasy a odmítnutí si ukládáme do vašeho zařízení, abychom se vás už příště znovu neptali. Můžete je kdykoli později upravit ve Správě cookies

Více informací

Aa

Aa

Aa

Aa

Aa

 

 

 

 

aA

LITTLE FRIENDS

Ani sevřené formace nedokázaly účinně ochránit bombardéry USAAF před útoky stíhačů Luftwaffe. Teprve nasazení P-51 změnilo situaci ve prospěch Spojenců. [foto: 487th BG]


66th Fighter Wing nad Evropou


Text: Jan Zdiarský


Strategická bombardovací ofenzíva západních Spojenců, jejímž cílem bylo především oslabení německého průmyslu a zásobování, stála na několika pilířích. Britská Royal Air Force začala útočit na Německo již v době Bitvy o Británii (nepočítáme-li několik poměrně zoufalých pokusů sporadicky podnikaných od září 1939). Ještě před nástupem amerického letectva na evropské válčiště se operace Bomber Command RAF přesunuly na noční oblohu a až na výjimky tam zůstaly do konce války. Denní nebe nad Německem a okupovanou Evropou mělo patřit především USAAF. Tedy alespoň pokud se týče dálkových bombardovacích operací.

 

Dosažení cílů, které si Američané v tomto ohledu vytkli, spočívalo především ve vybudování silného bombardovacího letectva a podpůrných složek, které měly společnými silami zajistit nadvládu na nebi nad kontinentální Evropou. Dalším pilířem byla válečná logistika, která měla do Evropy dopravovat nejen nová letadla a čerstvé osádky, ale také náhradní díly, výstroj, statisíce tun paliva, pum a další munice. Byla to tak komplikovaná a dnes zároveň opomíjená oblast válečného úsilí, že jen její stručný popis by byl nad možnosti tohoto pojednání. Třetím a neméně důležitým pilířem byla stíhací ochrana bombardérů.

V Evropě ležely bombardovací operace amerického letectva na bedrech dvou samostatných leteckých armád – 8th Air Force, se základnami ve Velké Británii a 15th Air Force, operující nejprve ze severní Afriky a poté z jihu Itálie.

 

8th Air Force

Hlavní silou amerického letectva na evropském válčišti (ETO) byla bezesporu 8th AF, přezdívaná „Mighty Eight“. Jako letecká armáda spadající pod letectvo Armády Spojených Států (Army Air Force) byla ustavena v lednu 1942, jako VIII. Bomber Command. Pod hlavičkou VIII. Bomber Command (což byla ostatně později pevná součást ve struktuře 8th AF) podnikla první operaci v ETO 4. července 1942, a to s letouny A-20 Havoc, vypůjčenými od RAF. Ve stejném období se na základy narychlo budované po východní Anglii začaly přesouvat regulérní jednotky VIII. Bomber Command, vyzbrojené letouny B-17E. První samostatnou operací byla mise na Rouen-Sotteville ve Francii dne 17. srpna 1942.  V únoru 1944 bylo velitelství VIII. Bomber Command přetvořeno do 8th Air Force a do ní byly v rámci „nového“ VIII. Bomber Command zařazeny stávající bombardovací skupiny. Zároveň bylo vytvořeno velitelství VIII. Fighter Command, které mělo pod svá křídla pojmout stíhací jednotky určené prioritně pro ochranu bombardérů.

Do své vrcholné kondice se 8th AF dostala v létě 1944. Ke konci srpna toho roku sestávala ze tří bombardovacích divizí (Bomb Division, později Air Division) se 40 bombardovacími skupinami (Bombardment Group, zjednodušeně Bomb Group), začleněnými do 14 wingů (Bombardment Wing) a samostatného stíhacího velitelství, disponujícího třemi stíhacími wingy (Fighter Wing) se 16 stíhacími skupinami (Fighter Group), každá po třech perutích (Fighter Squadron). Kromě nich působilo v sestavě 8th AF několik průzkumných jednotek a jednotek pro speciální operace, výcvik a další podporu. To vše byla síla, která dokázala v jeden den vyslat nad Německo na 1200 čtyřmotorových bombardérů a okolo 500 doprovodných stíhačů. Od léta 1944 se takovému náporu dokázala německá Luftwaffe jen zřídkakdy účinně postavit. V roce 1945 byly s jednou výjimkou všechny stíhací skupiny 8th AF vyzbrojeny letouny P-51D, popř. P-51K.

Není bez zajímavosti, že poslední bojovou operací 8th AF byla mise na Plzeň v Československu dne 25. dubna 1945. O několik dní později se bombardéry 8th AF účastnily operace Mana s cílem zásobovat potravinami obyvatelstvo Nizozemí, strádající na pokraji hladomoru poté, co jej německá vojska odřízla od zásobování potravinami.

Dobová mapa dosahu stíhačů RAF a USAAF během doprovodných misí nad kontinent.

15th Air Force

Druhou strategickou leteckou armádou USA v Evropě byla 15th Air Force, zformovaná v listopadu 1943 v severní Africe z částí taktických 12th AF a 9th AF. Teprve v prosinci 1943 dostaly nově vzniklé jednotky 15th AF čtyřmotorové bombardéry a mohla tak být započata úspěšná série bombardovacích misí, byť první větší nálet čtyřmotoráků 15th AF na západní pobřeží Itálie dne 22. ledna 1944 měl spíše charakter taktické podpory. Velké mise měly přijít především po přesunutí jednotek 15th AF na půdu Itálie (leden–březen 1944), kdy mohly jejich bombardéry dosáhnout hlouběji do okupovaného kontinentu i samotného Německa. Na konci války disponovala 15th AF čtyřmi bombardovacími wingy s letouny B-24 Liberator a jedním wingem s letouny B-17 Flying Fortress. Stíhací podporu jim dělaly dva stíhací wingy s letouny P-38, P-47 a později P-51. Poslední mise 15th AF se uskutečnila 1. května 1945, cílem byl rakouský Salzburg.

 

66th Fighter Wing

Jak bylo zmíněno, v srpnu 1944 disponovala 8th AF šestnácti stíhacími skupinami. Ty byly začleněny do tří stíhacích wingů (Fighter Wing), jmenovitě 65th FW, 66th FW a 67th FW. Příslušnost konkrétních stíhacích skupin k danému wingu byla víceméně stabilní. Zároveň tyto Wingy obvykle zajišťovaly doprovod bombardérům konkrétních divizí od 8th AF (65th FW Liberatorům od 2nd BD, 66th FW doprovázela B-17 od 3rd BD a 67th FW pak B-17 od 1st BD). Základem 66th FW bylo pět stíhacích skupin.

Flight Mustangů od 503rd FS, 339th FG [foto: Muzeum letecké bitvy nad Krušnohořím, via Russ Abbey]

55th FG

Prvního půl roku své operační činnosti (9/43 až 4/44) byla jednotka umístěna na základně Nuthampstead severně od Londýna, kterou musela později opustit a přestěhovat se na základnu Wormingford, aby uvolnila místo nově příchozí 398th BG. Až do léta 1944 létala 55th FG s P-38 Lightning, které byly poté nahrazeny P-51D Mustang. Řada pilotů této jednotky tak bojově létala na obou typech. Identifikačním označením aplikovaným až na P-51 byl zprvu černý pruh na přední části motorových krytů a černý vrtulový kužel. Ten byl brzy nahrazen žluto-zelenou šachovnicí a pruhy stejných barev na vrtulovém kuželu. Markantem jednotky bylo také barevné odlišení trupů Mustangů jednotlivých perutí, které bylo zejména v pozdějších měsících války opouštěno. Zatímco 38th FS měla vodorovné i svislé ocasní plochy (včetně stabilizátorů) nastříkány olivově zelenou barvou, 338th FS měla povětšinou stroje bez jakéhokoliv zbarvení ocasních ploch. Nejpůsobivější zbarvení této jednotky mívaly Mustangy 343rd FS, jejichž olivový pruh proti oslnění byl protažen obloukem až na boky trupu s tím, že celý trup za kokpitem byl nastříkán stejnou olivově zelenou barvou. Nešlo o zbytky zbarvení OD/NG (Olive Drab / Neutral Grey), protože vzhledem ke skutečnosti, že 55th FG byla přezbrojována na Mustangy později, jejich stroje byly dodávány v pozdější barevné konfiguraci, tedy barvě kovu a hliníkového nástřiku. Oblouk zelené barvy na trupech Mustangů 343rd FS byl často lemován tmavou červenou či žlutou barvou. Výjimečně se toto zbarvení objevovalo také u strojů 338th FS, naopak 343rd FS měla koncem války své stroje často v základním kovovém zbarvení, pouze se šachovnicí na přídích. Také 38th FS opouštěla v roce 1945 od plného zbarvení ocasních ploch. Místo toho byly aplikovány rozlišovací barvy směrovek – 38th FS je měla červené, 338th FS světle zelené a 343rd FS žluté.

Mustang Lt. Jonese z 38th FS, 55th FG krátce po návratu z bojové operace. [foto: Muzeum letecké bitvy nad Krušnohořím, via David Jewell]


339th FG

339th FG patřila v rámci 8th AF mezi novější jednotky a proto do Anglie dorazila již s letouny P-51. Její základnou se po celou dobu operačního nasazení v Evropě, tedy od dubna 1944, stalo Fowlmere nedaleko Duxfordu. Zprvu používané P-51B a C byly během léta 1944 nahrazovány modernějšími P-51D a K, některé starší B a C ovšem zůstávaly ve službě ještě poměrně dlouho, až do podzimu 1944. Identifikačním označením jednotky byla červeno-bílá šachovnice na přední části motorového krytu a stejnými barvami nastříkaný vrtulový kužel. Později byly aplikovány rozlišovací barvy perutí na směrové kormidlo – 503rd FS dostala červenou, 504th FS zelenou a 505th FS žlutou.

P-51 od 339th FG doprovází poškozenou B-17 vracející se z nepřátelského území [foto: Public Domain]


357th FG                            

„Yoxford Boys“, jak byla 357th FG přezdívána, se do Anglie přesunuli v listopadu 1943. Jednotka krátce pobyla na základně Raydon (od listopadu 1943 do ledna 1944), načež byla přesunuta do Leistonu (nedaleko města Yoxfordu). Zbarvení letounů 357th FG patří k tomu nejpůsobivějšímu, co se v rámci 8th AF objevovalo. Mnoho jejích raných P-51B a C bylo ještě opatřeno zbarvením OD/NG a to v kombinaci se žluto-červenou šachovnicí a v určitém období navíc s invazními pruhy Mustangům této jednotky opravdu slušelo. Ovšem i letouny v kovovém zbarvení vyznívají ve spojení s markingem jednotky neobyčejně pestře. Ač nelze pestrost markingů upřít ani ostatním jednotkám v rámci 66th FW, samotná 357th FG byla zajisté nejpestřejší. V pozdějším období také u této jednotky přibylo identifikační označení jednotlivých perutí barevným nástřikem směrovek – 363rd FS červeně, 364th FS žlutě a směrovky 362nd FS zůstávaly často bez zbarvení, pokud nebyl celý trup nastříkán olivovou barvou. 357th FG byla se svými 609 uznanými vzdušnými vítězstvími a 109 letouny zničenými na zemi nejúspěšnější jednotkou s P-51 a druhou nejúspěšnější jednotkou v rámci USAAF. Nelze se tedy divit, že více než polovina stíhacích es, která si svou gloriolu získala u 66th FW, pocházela právě z 357th FG.

P-51D 44-64051 od 362nd FS, 357th FG na základně v Leistonu. [foto: Public Domain]


353rd FG

Více než rok jednotka operovala s letouny P-47, na P-51D byla přezbrojena až v říjnu 1944. Od června do srpna 1943 působila ze základny Goxhill, poté byla do dubna 1944 dislokována na základně Metfield a nakonec vzlétali její piloti ze základny Raydon. Markingem skupiny byla žluto-černá šachovnice na přídích. Někdy sestávala pouze ze tří řad, jindy byla aplikována na více než polovinu přídě letounu, a to i přes pruh proti oslnění. U P-47 byly šachovnice původně diagonálně pootočeny, později byly stříkány souběžně s vodorovnou osou letounu. Stejně byly aplikovány i na P-51. Také u této jednotky se později objevil barevný marking jednotlivých perutí: 350th FS žlutá, 351st FS obvykle bez zbarvení, 352nd FS černá. Barevné řešení směrovek Mustangů 353rd FG nebylo konzistentní a zmíněné barvy se objevovaly i u letounů jiných squadron. Nelze je proto považovat směrodatně za identifikaci squadron v rámci FG.

 

78th FG                              

Jedna z nejstarších stíhacích jednotek 8th AF prožila svůj křest bojem ve službách 12th AF v Africe. V tu dobu používala letouny P-38 Lightning. Do Anglie se vrátila značně oslabená. Nejprve působila od prosince 1942 ze základny Goxhill, v dubnu se přesunula do Duxfordu a přesedlala na P-47. Svou slávu si vydobyla právě na Thunderboltech. Na P-51 přezbrojila až v prosinci 1944. Markingem jednotky byla výrazná černobílá šachovnice přes téměř celou příď jejich P-51 (dříve byla malována na motorový kryt P-47). Jednotlivé perutě byly později rozlišeny barvou směrovky: 82nd FS červená, 83rd FS bílá, 84th FS černá.

P-51D 44-15469 od 78th FG „Bucephalus“. Na tomto letounu dosáhl Lt. William E Hydorn dne 9. 2. 1945 vzdušného vítězství nad Me 262. [foto: Public Domain]


3rd Scouting Force

Speciální jednotka, vybudovaná s podporou 55th FG, sídlila od února 1945 společně s touto stíhací skupinou na základně ve Wormingfordu. Byť byla samostatná, operačně spadala pod 66th FW a bývala určována k podpoře 3rd BD. Administrativně však spadala pod 493rd BG. Jejím úkolem byla těsná součinnost s bombardovacími svazy při průzkumu počasí během trasy k cíli a zejména nad cílem. Piloti Mustangů 3rd SF byli zpočátku vyčleněni od 55th FG, později jejich roli přebírali především dobrovolníci – zkušení bývalí piloti těžkých bombardérů, kteří dokončili svou operační túru předepsaným počtem misí. Ti nejlépe věděli, jaké informace v kterém okamžiku jejich kolegové letící po trase za nimi potřebují. Kromě Mustangů jednotka používala rovněž P-47 a B-17F. Identifikačním zbarvením jejich P-51 byl červený lem na náběžné hraně kýlovky. Různé šachovnice na přídích souvisely s tím, ze které FG byl daný letoun vyčleněn. Prioritně to byly stroje od 55th FG.

Velmi krátce se u 66th FW objevily také jiné skupiny, které byly po většinu své činnosti zařazeny do sestavy jiných wingů – 4th FG (1945), 56th FG (1945), 359th FG (1943), 361st FG (1943-44, 1945) a 479th FG (1945), popřípadě do 9th AF (358th FG). Jejich dočasné působení u 66th FW však bylo okrajové a zmiňujeme se o nich jen proto, že jsou některými zdroji chybně uváděny jako pevná součást 66th FW. Přesto stojí jedna z nich za zastavení – 361st FG. Tato jednotka byla tak trochu holkou pro všechno a byly s ní „ucpávány díry“ tam, kde to bylo potřeba. Postupně si prošla službou u všech tří FW a na přelomu let 1944/45 byla dokonce dočasně zařazena jako podpora pozemních vojsk u 9th Air Force.

V plánech na reorganizaci 8th AF z března 1944 bylo pro 66th FW počítáno také s variantou zařazení 352nd FG, která však nakonec zůstala po celou dobu součástí 67th FW a také s 50th FG. Ta však po příchodu do ETO našla své uplatnění v 9th AF. Zároveň 353rd FG měla být zařazena do 67th FW. Tentýž dokument zároveň přiřazuje jednotlivé Fighter Wing do působnosti patřičných bombardovacích divizí, a to jinak, než byla pozdější realita. 66th FW měl být podporou 2nd BD, 67th FW pak 1st BD a 65 FW měla na mise doprovázet 3rd BD. 

Výňatek z dobového dokumentu velení 8th AF s rozmístěním jejích základen ve východní Anglii. Letiště stíhacích skupin 66th FW jsou označeny bílou hvězdou, žlutá hvězda označuje základny, které byly těmito jednotkami používány, později však byly předány jiným uživatelům.

 

BIG BROTHERS a LITTLE FRIENDS

Již od prvních operací bombardovacího letectva USA v Evropě v roce 1942 bylo zřejmé, že vyvíjená taktika skupinové obrany bombardérů USAAF silně zaostává za možnostmi německé Luftwaffe. Formace bombardérů, vydané napospas smečkám německých jedno i dvoumotorových stíhačů, zaznamenávaly velké ztráty. A to až takové, že bylo uvažováno o zastavení tohoto způsobu operací. Příkladem mohou být nálety 8th Air Force z léta 1942 a zejména pak v průběhu jara až podzimu 1943. Bylo zřejmé, že bez kvalitní stíhací ochrany bombardérů jsou tyto operace odsouzeny k nezdaru. Obecně známým problémem byl fakt, že ani RAF, ani USAAF nedisponovaly takovými stíhacími letouny, které by dokázaly své „velké bratry“ doprovázet až nad Německo. Letouny P-47 Thunderbolt, vybavené přídavnými nádržemi, dokázaly v srpnu 1943 doprovázet bombardéry do vzdálenosti cca 700 km, což odpovídá zhruba oblasti Frankfurtu nad Mohanem, Hannoveru či Kasselu. To ovšem za předpokladu, že se nedostaly do boje s německými stíhači. Jakákoliv výrazná změna letového režimu, natož nutnost předčasného odhození přídavných nádrží samozřejmě jejich dolet výrazně zkracovala. Letouny P-38 dosahovaly většího doletu, v prosinci 1943 se dokázaly dotknout oblasti Big B, tedy samotného Berlína (cca 960 km). Jejich bojové kvality však v tu dobu již výrazně zaostávaly za novějšími verzemi hlavních stíhacích typů Luftwaffe jako Bf 109 G-6 a Fw 190 A-5, případně novějších. Teprve P-51 verzí B a C, které se v Evropě objevily na přelomu let 1943 a 1944, dokázaly bombardéry doprovázet hlouběji nad samotnou Říši a střed Evropy. Výrazně dokonalejší ochranu bombardérů přinesly letouny P-51D, zařazované do služby v průběhu léta 1944. Ty dokázaly nejen doprovodit bombardéry nad převážnou většinu jejich cílů na kontinentu, ale v několika případech speciálních operací typu Frantic chránily své „velké bratry“ startující z mateřských základen ve Velké Británii až do oblasti Poltavy a Mirgorodu na Ukrajině (cca 2400 km).

Fotografie z raného období doprovodů bombardérů 8th AF zachycuje P-38 Lightning of 338th FS, 55th FG. [foto: archiv Muzea letecké bitvy nad Krušnohořím]


Tak, jak slábla schopnost Luftwaffe reagovat na americké nálety, přesouvala se role doprovodných stíhačů částečně k pozemním útokům. Američtí letci ničili lokomotivy, trafostanice, německá letadla na zemi, říční čluny a další dopravní prostředky. V podstatě muselo být před lačností lovců na pozoru vše, co se mohlo i jen vzdáleně jevit jako cíl vojenského významu.

Chránit bombardéry před letouny Luftwaffe ale i tak zůstávalo prioritním úkolem, jakkoli leckdy už ani nebylo před kým. Avšak zdání, že německé letectvo již bylo zcela poraženo, mohlo být velmi klamné. Především v posledních válečných měsících se mezi protivníky začaly stále častěji objevovat proudové Me 262, které byly v klasickém boji i pro piloty Mustangů obtížným soupeřem. Ke smůle německé představy o vedení války však přišly příliš pozdě. „Jets“ se staly prestižní loveckou trofejí nemála stíhačů USAAF. A to nemluvíme o protiletadlovém dělostřelectvu, které bývalo hlavním protivníkem „straferů“, tedy stíhačů útočících na pozemní cíle.

 Patrně zůstane věčným tématem sporů historiků, která zbraň, vozidlo či letoun především zajistily Spojencům možnost ukončit válku v Evropě „již“ na jaře 1945 a který prvek tak zajistil pro vítězství nutnou vzdušnou nadvládu. Mezi hlavními favority debat budou pochopitelně letouny participující na strategickém bombardování německého válečného průmyslu a dopravy. A i mezi zastánci této teorie se budou objevovat rozdíly v názoru, zda to byly čtyřmotorové B-17 a B-24, nebo jejich „Little Friends“. I kdyby tou konečnou odpovědí měly být ony čtyřmotoráky, je zcela jisté, že bez svých „malých brášků“, mezi nimi především P-51D, by svou práci dokončit nedokázaly.

 

 

Zdroje:

- Maurer Maurer: Combat Squadrons of the Air Force – World War II, Office of Air Force History, HQ USAF, 1982

- Maurer Maurer: Air Force Combat Units of World War II, Office of Air Force History, HQ USAF, 1983

- Archiv Muzea letecké bitvy nad Krušnohořím 11. 9. 1944 v Kovářské

- US National Archives and Records Administration, College Park, Maryland; Unit Histories, Reports and Mission Orders

- Proposed plans for organization of the Eight Air Force, HQ EIGHT AIR FORCE, March 1944

- Eight Air Force – Tactical development August 1943 – May 1945, AAF Evaluation Board, 1945

- Wikimedia Foundation, Inc. - Barevné bokorysy a emblém 8th Air Force – Jan Zdiarský

předchozí článek

Tail End Charlie

následující článek

První zima

Článek pochází z vydání 07/2023

Info EDUARD 07/2023, LITTLE FRIENDS
Info EDUARD 07/2023, Page 7
Prolistovat PDF
07/2023
Info EDUARD 07/2023

Dobrý den, vážení přátelé! Ještě před koncem první poloviny letošního roku jsme stihli přestěhovat do nového areálu v Sedleci balení modelů. To nám významně zjednodušilo logistiku, protože dosud jsme výlisky vozili z Obrnic do Mostu, kde jsme stavebnice zabalili a odvezli je do skladu obchodního oddělení v Sedleci. Ta místa od sebe nejsou daleko, je to v řádu jednotek kilometrů, ale i tak jsme se dost najezdili. Teď dělí balení modelů a sklad obchodního oddělení jedna stěna a dvoje dveře, sklad výlisků je přes dvůr.

7/1/2023

Číst

Nenechte si ujít

Úvodník

Úvodník

Dobrý den, vážení přátelé, po únorové premiéře a březnovém pokračování P-40E Warhawk je v dubnu čas na patrně nejvýznamnější protivníky Warhawků, japonská Zera. Poslední premiéru příslušníka rodiny Zer, plovákového Rufe, jsme měli přesně přede dvěma lety, v dubnu 2023. Dva roky nabízejí dostatek času si od Zer trochu odpočinout a dostat chuť na nové přírůstky.

04/2025

KAMIKAZE TOKKŌTAI

KAMIKAZE TOKKŌTAI

Jedním ze slov, která zná z oboru letectví doslova každý, aniž by se o něj alespoň okrajově zajímal, je výraz „kamikaze“. Je spojen s převážně leteckou kampaní, která začala v říjnu 1944 a trvala v podstatě až do konce války v Pacifiku. Stovky letců během ní obětovali své životy ve jménu japonského císařství.

04/2025

Muzeum řeckých vzdušných sil Dekelia

Muzeum řeckých vzdušných sil Dekelia

Muzeum řeckých vzdušných sil (The Hellenic Air Force Museum) je poměrně mladá instituce, v současné podobě existuje od roku 1986. Rozhodně však má na co navazovat, protože letecké sbírky byly předtím součástí řeckého Válečného muzea. Muzeum organizačně spadá pod velení vojenského letectva (Hellenic Air Force – HAF) a jeho úkolem je nejen historický výzkum, shromažďování, uchování a zpřístupňování exponátů, ale také vyhledávání, vyzvedávání, konzervace a restaurace artefaktů souvisejících s řeckou leteckou historií.

04/2025

Letecká vojna na Ukrajine - Prišli prvé Mirage 2000

Letecká vojna na Ukrajine - Prišli prvé Mirage 2000

Plná ruská invázia na Ukrajinu sa začala pred tromi rokmi, 24. februára 2022. Toto pokračovanie seriálu sa tak nezaoberá len posledným obdobím od 1. 2. 2025 do 28. 2. 2025, ale rekapituluje aj udalosti za posledný rok. Začneme ale najväčšími aktualitami – a tými je dianie na svetovej politickej scéne.

04/2025

Červencové Stirlingy

Červencové Stirlingy

Když byla v létě 1941 denní letecká ofenzíva RAF nad okupovaným evropským pobřežím na svém vrcholu, britské velení již vědělo, že tato strategie přináší vlastní vysoké ztráty, které jsou výrazně vyšší, než ztráty Luftwaffe. RAF se pokoušelo své protivníky zapojit do boje především v rámci operací Sweep a Circus. Zatímco v prvním případě šlo o nasazení pouze stíhacích perutí, v případě Circusu se jednalo o rozsáhlý stíhací doprovod pro malou skupinu Blenheimů. V doletu těchto formací však bylo velmi málo cílů se strategickou hodnotou pro německé okupanty.

04/2025

Tail End Charlie - Téměř aprílový problém

Tail End Charlie - Téměř aprílový problém

Za to, že opět píši svůj příspěvek do Tail End Charlie na poslední chvíli, nemůžu až tak moc já. Práci jsem si včera, tedy v neděli, ještě dva dny před vydáním aktuálního čísla, rozdělil vcelku zodpovědně. Ovšem nějak jsem na konci dne nestíhal. Pochopitelně, mohl bych to přičítat své pomalé práci, tendenci utíkat od povinností k věcem, které mi do mozku propouštějí ty správnější hormony pro správnější nálady a tisíci dalších věcí, tkvících jen a pouze v mé povaze, nezodpovědnosti a lenosti. Je to ale jinak, přátelé. Sebrali mi z toho včerejšího dne hodinu.

04/2025

Flying Knights v Austrálii

Flying Knights v Austrálii

03/2025

Esem během jediného souboje

Esem během jediného souboje

S legendárními stíhacími letouny Spitfire v průběhu 2. světové války bojovali a vítězili letci mnoha národností. Řada z nich se během válečných let stala leteckými esy, někteří z nich tohoto statusu docílilo během jednoho dne. Avšak na letounech Spitfire jen jeden pilot dokázal sestřelit pět letadel během jednoho souboje. Byl jím kanadský pilot F/Lt Richard Joseph „Dick“ Audet.

12/2024

Nepřehlédněte další vydání

© 2025 Eduard – Model Accessories, s.r.o.

Mírová 170

435 21 Obrnice

Czech Republic

https://www.eduard.com

support@eduard.com

+420 777 055 500

Article LITTLE FRIENDS waiting for thumbnails …

Sending statistics … done (579 ms)

Rendering LITTLE FRIENDS (310652): (14/14) (7 ms)

No sync content to local

Viewport set: width=device-width, user-scalable=0; scale = 1

No sync content to local

Screen: easyReading

--==[ RUN ]==--

Info EDUARD: theme set to 8895

Device info: input=mouse, webkitPrefix=no, screen=1264x0(1)

Mozilla/5.0 AppleWebKit/537.36 (KHTML, like Gecko; compatible; ClaudeBot/1.0; +claudebot@anthropic.com)

 r85/appLogo-123.png

 r85/pubLogoa-156-cz.png

 i7530/item1028810-small.jpg

 i7530/item1028817-small.jpg

 i7530/item1028811-small.jpg

 i7530/item1028819-small.jpg

 i7530/item1028812-small.jpg

 i7530/item1028821-small.jpg

 i7530/item1028815-small.jpg

 i7530/item1028823-small.jpg

 i7530/item1028814-small.jpg

 i7530/item1028822-small.jpg

 i7530/item1028820-small.jpg[p2]

 i7530/item1028813-small.jpg[p2]

 i7530/item1028818-small.jpg[p2]

 i7530/item1028816-small.jpg[p2]

 p156/vth402328-1.jpg[p1]

 r85/appLogoa-123.png[p1]

 r85/vth512438-0.jpg[p1]

 r85/vth512465-0.jpg[p1]

 r85/vth512455-0.jpg[p1]

 r85/vth512460-0.jpg[p1]

 r85/vth512501-0.jpg[p1]

 r85/vth512440-0.jpg[p1]

 r85/vth507692-0.jpg[p1]

 r85/vth488981-0.jpg[p1]

 p156/vth512327-1.jpg[p1]

 i7530/vth402499-1.jpg

 i7530/vth402500-1.jpg