Markingy pro Bf 109G-5 1/48

COL A

Bf 109G-5/U2/R3/R6, W.Nr. 27112, Maj. Walther Dahl, III./JG 3, Bad Wörishofen, Německo, prosinec 1943

Maj. Walther Dahl se narodil 27. března 1916 v Lugu. Do řad Luftwaffe vstoupil 1. května 1939 a stal se stíhacím pilotem. V květnu 1941 byl přidělen k JG 3. Svého prvního vítězství dosáhl 22. června 1941 v Sovětském svazu, posledního pak 26. dubna 1945. Dne 20. července 1943 byl jmenován velitelem III./JG 3 na východní frontě, v srpnu se jeho jednotka přesunula do západní Evropy. V té době byla vyzbrojena stroji Bf 109G-6, ale v říjnu obdržela tři kusy letounů verze G-5 a do konce roku se jejich počet zvýšil na devět. Na levé straně směrovky Dahlova stroje bylo vyznačeno 51 vítězství z východní fronty, mezi nimiž byl i jeden sestřel Spitfiru nad Maltou. Snímky letounu byly pořízeny někdy mezi 14. říjnem a 19. prosincem 1943, během nichž Dahl docílil svého čtvrtého a pátého vítězství v boji proti americkým bombardérům. Pravá strana směrovky není zdokumentována, proto je na ni obtisk se sestřely označen otazníkem. Dahlovo celkové skóre činí 128 sestřelů, za své úspěchy byl vyznamenán Rytířským křížem s dubovou ratolestí. Bf 109G-5 W.Nr. 27112 byl na všech plochách nastříkán barvou RLM 76. Walther Dahl válku přežil a zemřel 25. listopadu 1985.

COL B

Bf 109G-5/R3/R6, Stab III./JG 11, Oldenburg, Německo, září 1943

JG 11 vznikla v květnu 1943 v německém Neumünsteru a operovala zejména na západní frontě a při obraně říše z Oldenburgu. Vzrůstající počet denních náletů spojeneckých bombardovacích svazů na německá města si vynutil navýšení počtů stíhačů pro obranu vzdušného prostoru Říše. Z toho důvodu byla JG 11 spolu s III./JG 54 rozmístěna podél severoněmecké pobřežní linie. Od července 1943 do jara 1944 se tak JG 11 ocitla v první obranné linii bojů s bombardéry USAAF a setrvala v ní až do samotného konce. Zanikla teprve 4. dubna 1945. Tento Bf 109G-5 byl vyroben v továrně Erla. Z obou stran měl pod kabinou umístěn znak III./JG 11 a byl kamuflován v barvách RLM 74 a RLM 75 v typickém zbarvení továrny Erla v Lipsku s kruhovými skvrnami na bocích trupu.

COL C

Bf 109G-5/R3, 1./JG 50, Wiesbaden-Erbenheim, Německo, červenec-říjen 1943

Jagdgruppe Süd der ObdL vznikla 21. července 1943 pod velením esa Hermanna Grafa a byla primárně určena k zachytávání rychlých dvoumotorových britských bombardérů de Havilland Mosquito. Jednotku tvořili zkušení piloti, kteří byli vybráni od jiných útvarů. Dne 15. srpna 1943 byla tato jednotka přejmenována na JG 50. Spolu s JG 25 sice nezaznamenala proti Mosquitům mnoho úspěchů, nicméně obě Gruppe byly hodnoceny jako úspěšné při nasazení proti americkým formacím těžkých bombardérů během denní ofenzívy nad Evropou v létě 1943. Bf 109G-5 bílá 1 nesla tovární zbarvení Erla a povrch strojů u JG 50 byl velmi pečlivě vyleštěný. U JG 50 nenosily stroje velitelské označení, pouze číslice. Jednotka nakonec neměla dlouhé trvání, na konci října 1943 byla rozpuštěna a začleněna do I./JG 301. Hermann Graf byl v listopadu 1943 jmenován velitelem JG 11.

COL D

Bf 109G-5/R3, Lt. Ingomar Feldmann, 8./JG 54, Ludwigslust, Německo, únor 1944

Od prosince 1943 do 25. února 1944 se 8./JG 54 nacházela na základně u Ludwigslustu, severozápadně od Berlína směrem na Hamburg. Tento Bf 109G-5 zde používal Lt. Ingomar Feldmann. Z důvodu zvýšené letecké aktivity spojeneckých bombardovacích svazů se piloti Luftwaffe často střídali na bojeschopných strojích a nižší šarže neměly k dispozici osobní stroje. Bf 109G-5 černá 11 měl na přídi z obou stran znak 8./JG 54, pod kabinou byl znak III./JG 54. Na trupu před ocasními plochami byl modrý pruh, jenž řadil JG 54 do svazů Obrany Říše. Lt. Ingomar Feldmann zahynul 10. února 1944 v Bf 109G-6 W.Nr. 20221 černá 6, když byl sestřelen nad Hannoverem v oblasti jezera Steinhuder. Dnes se pozůstatky jeho Bf 109G-6 (zejména poškozený zadní trup) nacházejí ve sbírkách Shoreham Aircraft Museum v Kentu.