Tail End Charlie
Dvě stě čísel a pořád je co vyprávět
Text: Kateřina Borecká
Když jsem v roce 2010 nastoupila do Eduardu, INFO bylo spíš jednoduchým „školním plátkem“, ve kterém bylo několik stránek s novinkami, pár obrázků a úvodník pana Šulce. Chtěli jsme mu dát podobu digitálního časopisu. Tak jsme se pustili do změn a zrodilo se INFO EDUARD.
Mým úkolem bylo dát každé číslo dohromady. Přicházely mi informace, texty, fotografie a podklady k novinkám, z nichž jsem postupně skládala vydání, které mělo být připraveno vždy k prvnímu dni v měsíci. Zpočátku mělo INFO kolem 25 stran. Navrhovala jsem obálky a snažila jsem se, aby každá byla jiná, nejlépe s jiným postaveným modelem. Obsah jsme tehdy ještě psali přímo na titulní stranu.
Časem začaly mezi novinkami přibývat historické články. Nejdřív jeden, později další. Přidali jsme také pracovní postupy pro modeláře a galerie postavených modelů. Psali jsme o tom, co se děje u nás ve firmě, jaké stroje jsme pořídili i co všechno umějí naši kolegové. Chtěli jsme ukázat nejen výrobky, ale také lidi a práci, která za nimi stojí.
Do každého čísla nám pravidelně kreslil králíky Jan Bobek. Někdy jako vtip, jindy jako ilustraci k článku. Ty TOP bych vám chtěla připomenout. A občas jsem do INFA propašovala i vlastní nápad, který měl číslo trochu odlehčit. Na jedné letní obálce tak vedle pohlednic leží moje plavky. Říkala jsem si, že k prázdninovému vydání to sedne. No a prošlo mi to! 😊
V březnu 2011 jsem se pustila do větší změny sazby. Články, které jsme do té doby připravovali ve dvou sloupcích, jsem začala sázet do tří. Vznikla také samostatná stránka s obsahem. Chtěla jsem, aby INFO působilo moderněji a aby měl každý článek trochu vlastní tvář. Nebavilo mě jen pokládat text na bílé stránky. Někdy jsem si proto sama nafotila modely nebo produkty, aby fotografie, barvy a celý článek ladily dohromady.
Pak mě začaly svrbět ruce a pustila jsem se i do modelaření. Chtěla jsem ukázat naše fotolepty víc než jen jako placatý plech. Jistě si vzpomenete na tehdejší fotoleptanou flóru a faunu. Vznikala dioramata s palmami, vinicí nebo pouští s hady a štíry. Nechyběl les s kapradím ani břečťan na kadibudce. Bavilo mě vymýšlet scénu, pohrát si s drobnými detaily a potom výsledek ještě zpracovat v počítači.
Než jsem začala psát tento článek, prošla jsem si stará vydání, která jsem měla do roku 2015 na starosti. Nad některými stránkami jsem se usmívala: dnes už vypadají trochu retro. U jiných jsem si ale řekla: „Hele, tohle se mi fakt povedlo už před patnácti lety!“ Bylo pěkné vidět pohromadě tolik vlastní práce.
A spolu s ní bylo vidět, jak INFO rostlo. Kolem roku 2013 už mělo přibližně 40 stran, o rok později kolem 60. Přibývali autoři i témata. Sami jsme pátrali po podkladech a navštěvovali muzea. Chtěli jsme vám přinášet historii, na kterou jste třeba jinde ještě nenarazili.
Moje poslední číslo, alespoň pod mým dohledem, vyšlo v říjnu 2015. Potom jsem odešla na mateřskou dovolenou a práci předala kolegovi Petru Štěpánkovi, který má INFO na starosti dodnes. Časopis prošel dalšími změnami a hlavně pořádně nabobtnal. Dnes se občas dostaneme i ke 145 stranám. Když si vzpomenu na těch původních 25, musím se usmát.
S rostoucím obsahem přibývali také čtenáři. INFO si modeláři hodně stahovali a těšilo nás, že se z něj pro mnohé stalo pravidelné čtení. Zároveň jsme ale věděli, že rozsáhlý časopis ve formátu PDF se nečte každému pohodlně, zvlášť na telefonu. Často jste se nás také ptali, zda INFO někdy vyjde tiskem. Někteří z vás si jednotlivá čísla dokonce tiskli sami.
Na přelomu let 2022 a 2023 jsme proto začali měnit způsob, jakým INFO publikujeme. Díky kolegovi Richardu Plosovi jsme přešli na Triobo, online platformu pro digitální časopisy. INFO v ní získalo vlastní digitální knihovnu, kde si můžete jednotlivá vydání otevřít přímo na webu. Články navíc nabízejí režim snadného čtení: text se přizpůsobí počítači, tabletu i telefonu. Chtěli jsme, aby se vám obsáhlé články pohodlně četly i bez listování stránkami PDF.
Myšlenka tištěného INFA je lákavá a rozumím tomu, proč byste ho chtěli mít v ruce. Tisk a distribuce časopisu v dnešním rozsahu by ale byly nákladné. Osobně si myslím, že by tím INFO ztratilo část své dostupnosti a mohlo by se dostat k menšímu počtu čtenářů. Proto dál sázíme na digitální podobu, kterou si můžete otevřít, ať už sedíte doma u počítače, nebo máte po ruce jen telefon.
Dvě stě čísel pro mě není jen číslo na obálce. Jsou za ním roky práce mnoha lidí, spousta nápadů a chuť být vám, modelářům, blíž. Doufám, že je to z každého vydání stále cítit. A že si INFO nejen prohlížíte, ale také v něm nacházíte příběhy, kvůli kterým stojí za to se k němu vracet.
Děkujeme, že jste s námi.