Markingy pro MiG-21F-13 1/48
COL A
MiG-21FR, v. č. 760711, 5. stíhací letecký pluk, letiště Plzeň-Líně, Československo, 1974-1985
V roce 1970 byl na nově zavedené MiGy-21F u 5. slp nakreslen útvarový znak, který tvořilo pole čtyř barev, inspirované znakem města Plzně, s psí hlavou uprostřed. Celé to bylo doplněno o červenou hvězdu. MiG-21F trupového čísla 0711 si útvarový znak ponechal i po střední opravě z roku 1974. Letoun byl upraven na průzkumnou verzi zástavbou podpory kamer AFA-39 umístěných v podkřídelních kontejnerech a jeho provoz v československém letectvu byl ukončen 26. února 1985 s celkovým náletem 1148 hodin a 46 minut. Po ukončení služby byl vystaven u památníku Hrabyně, od roku 2000 je vystaven v Air Parku ve Zruči u Plzně.
COL B
MiG-21F-13, v. č. 560207, 9. stíhací letecký pluk, letiště Bechyně, Československo, 1979-1988
Stroj s číslem 0207 sloužil od dubna 1965 ve výcvikovém středisku letectva v Milovicích, od srpna 1967 do července 1969 u 2. letky 4. slp na letišti v Pardubicích a následně u 9. slp v Bechyni. V roce 1979 se 0207 stal jedním z deseti strojů, které dostaly experimentální kamufláž LERAN. Cílem bylo snížení viditelnosti nepřítelem v bojových podmínkách. Provoz letounu v československém letectvu byl ukončen 23. května 1988 s celkovým náletem v československém letectvu 1622 hodin a 30 minut. Po ukončení provozu byl prodán do Maďarské lidové republiky. [if !supportLineBreakNewLine] [endif]
COL C
MiG-21F-13, Israel Air Force, letiště Chacor, Izrael, duben 1968
Tento letoun se proslavil v roce 1966 jako první MiG-21 Fishbed ukořistěný Západem. Dne 16. srpna 1966 přeběhl pilot iráckého letectva asyrsko-křesťanského původu Munir Redfa do Izraele v přísně tajné operaci Mossadu, známé jako Operace Diamant. Po operaci obdržel letoun znaky izraelského letectva a bylo mu přiděleno číslo 007. MiG byl poté použit při rozsáhlém testování k hodnocení letových vlastností a k simulovaným soubojům. Získané poznatky se ukázaly jako zásadní v pozdějších konfliktech, včetně Šestidenní války (1967), Opotřebovací války (1970) a Jomkipurské války (1973). Během napjatého období před Šestidenní válkou byl 007 přebarven, doplněn červenými identifikačními pruhy a vyzbrojen střelami Shafrir-2. Poté byl uveden do bojové pohotovosti, aby čelil egyptským průzkumným letounům MiG-21R, které létaly ve výškách a rychlostech, kterých izraelské Mirage nemohly dosáhnout. Ačkoliv byl 007 ve vysoké pohotovosti, během války se bojů nezúčastnil. Krátce poté byl předán USA, které pod názvem Project Have Doughnut podrobilo MiG-21F důkladnému testování piloty letectva i námořnictva, a to nejen za účelem posouzení výkonů, ale také pro měření charakteristiky radarového odrazu. Tyto poznatky přímo ovlivnily pilotní výcvik ve středisku Top Gun a umožnily vyvinout vynikající taktiku vzdušného boje, která byla nakonec použita proti severovietnamským MiGům-21 během války ve Vietnamu.
COL D
MiG-21F-13, 102nd Air Brigade, Egyptské letectvo, letiště Sayah el-Sharif, Egypt, 1973
Tento MiG-21F-13 přežil Šestidenní válku, následnou Opotřebovací válku i Říjnovou válku v roce 1973. Tím se stal pro egyptské letectvo takřka legendárním letounem. Během války nesl dvoubarevnou kamufláž na horních plochách, ale krátce před konfliktem v roce 1973 byl opatřen novým schématem, tzv. Nile Valley, v odstínech pískové, břidlicově šedé a špenátové, s nebesky modrými spodními plochami, spolu s novým stylem výsostných znaků.
COL E
MiG-21F-13, s/n N74212017, 2. PLM, Wojska Lotnicze, Szczecin-Goleniów AB, Polsko, 1965-1971
Polské letectvo (PWL – Polskie Wojska Lotnicze), jak se tehdy nazývalo, převzalo svůj první letoun MiG-21F-13 s označením červená 1217 dne 29. června 1961. Dalších 24 migů dorazilo mezi 19. zářím 1962 a 16. zářím 1963. Prvních třináct dodaných letadel bylo vyrobeno v závodě 21 v Gorkém a posledních dvanáct v MMZ č. 30 Znamaja Truda v Moskvě, který začal tento typ vyrábět v roce 1962 výhradně pro export. MiGy-21F polského letectva nesly červená sériová čísla, přičemž první dvě číslice označovaly číslo výrobní šarže a poslední dvě číslice číslo letounu v dané šarži. Prvních devět dodaných letounů MiG-21F-13 směřovalo přímo do výcvikového střediska v Modlinu (CSL – Centrum Szkolenia Lotniczego). Další čtyři Migy-21F dorazily 11. ledna 1963 k 62. PLM (Pulk Lotnictwa Mysliwskiego) na letišti Poznan-Krzesiny, šest migů bylo předáno 14. ledna 1963 k 1. PLM Warszawa na letiště Minsk-Mazowiecki a posledních šest migů 18. ledna 1963 k 11. PLM (později přeznačenému na 9. PLM) v Debrzně. Když se v roce 1964 začaly objevovat modernější stroje MiG-21PF, byly v roce 1965 všechny letouny MiG-21F-13 přesunuty na základnu Szczecin-Goleniów, kde zůstaly v aktivní službě u 4. PLM (později přejmenovaném na 2. PLM) až do svého vyřazení v roce 1973. Posledních dvanáct provozuschopných letounů bylo téhož roku dodáno do Sýrie, aby nahradily ztráty utrpěné během války.