Letectvo emirátu Katar

 Letoun Dassault Rafale letectva emirátu Katar doplňuje palivo z tankeru U.S. Air Force KC-135 Stratotanker nad Katarem dne 31. prosince 2020 během společného výcviku tankování za letu, zaměřeného na zlepšení interoperability obou letectev. Foto: Staff Sgt. Sean Carnes, U.S. Air Force

Text: Petr Uzsák

Letectvo emirátu Katar (Qatar Emiri Air Force) se do celosvětového povědomí zapsalo eliminací dvou íránských bombardérů Suchoj Su-24M na počátku letošní války proti Íránu. Ty mířily přes vody Perského zálivu na cíl v Kataru a byly zastaveny nedaleko něj v mezinárodním vzdušném prostoru. Ponechme stranou pozdější zpochybňování sestřelů a soustřeďme se pouze na podstatu, tedy letectvo samé.

Letecká část katarských ozbrojených sil má skoro šedesátiletou tradici. K jejímu založení došlo roku 1967, když britská vláda oznámila stažení svých vojsk z oblasti Perského zálivu. V počáteční fázi existovala složka s názvem Letecké křídlo Sil veřejné bezpečnosti Kataru (Qatar Public Security Forces Air Wing) a výzbroj zahrnovala pouze vrtulníky Westland Whirlwind. V roce 1974 pak došlo k jejímu přeformování a ke vzniku plnohodnotných vzdušných sil. Krátce poté, v roce 1979, započala masivní expanze počtů personálu i techniky, došlo k nákupu proudových bojových letadel a vrtulníků, stejně tak dopravních letounů i cvičných strojů a v poslední dekádě i bezpilotních prostředků. Nutno uvést, že nepochybně šlo o reakci na tehdejší napětí mezi Irákem a Íránem, které o rok později vyústilo v irácko-íránskou válku. Postupem času například došlo i k převzetí katarské policejní letecké služby právě letectvem. Celkově lze říci, že katarské vojenské letectvo udělalo od té doby velký pokrok a Katar se zařadil mezi silné hráče v regionu.

Pilot letectva emirátu Katar provádí předletovou kontrolu letounu Dassault Mirage F1EDA před bojovou misí během operace Desert Storm. Foto: Staff Sgt. Lee F. Corkran, U.S. Air Force

Dva stíhací letouny Boeing F-15QA Ababil letectva emirátu Katar letí ve formaci s tankerem U.S. Air Force KC-46A Pegasus během cvičení Eagle Resolve 25 nad Katarem dne 21. ledna 2025. Cvičení zdůraznilo interoperabilitu spojeneckých sil a závazek USA k regionálnímu odstrašení a kolektivní obraně partnerů Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu. Foto: Staff Sgt. Gerald Willis, U.S. Air Force

Velitelství letectva je situováno na základně Al-Udeid v hlavním městě Doha. Další útvary jsou například na letecké základně Dukham/Tamim nebo vojenské části mezinárodního letiště Doha. Současný personální stav je uváděn kolem 2100 osob a je možné, že v poslední době byl doplněn také o záložníky kvůli válce v regionu.

Organizačně je letectvo tvořeno leteckými základnami, z nichž každá má v sestavě několik leteckých křídel, zahrnující nižší jednotky, tedy peruti. Další samostatnou částí je škola vzdušných sil – Letecká kolej Al-Zaeem.

Letoun Dassault Mirage 2000-5 letectva emirátu Katar odlétá ze základny Souda Bay v Řecku během operace Odyssey Dawn v březnu 2011. Mnohonárodní operace vedená velitelstvím U.S. Africa Command zajišťovala vynucování rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1973 nad Libyí. Foto: Paul Farley, U.S. Navy

Bitevní vrtulník Boeing AH-64E Apache Guardian letectva emirátu Katar. Tato země požádala o nákup 24 vrtulníků AH-64E v červenci 2012, přičemž schválení bylo uděleno v březnu 2014. Dodávky strojů začaly v roce 2019. Foto: Colin Cooke

Mezi hlavní úkoly vzdušných sil patří ochrana vzdušné i námořní hranice, měst a průmyslových zařízení, vojenských základen a také námořních tras nebo zařízení na otevřeném moři. Ty jsou pro zemi, jako předního producenta zemního plynu, životně důležité. Stejně tak i samotná těžební a zpracovatelská infrastruktura. Dále letectvo podporuje pozemní vojsko i námořnictvo v jejich činnosti.

Pokud se zaměříme na výzbroj, bude okamžitě zjevné, že jde o kombinaci evropské i americké vojenské produkce. Páteří jsou totiž víceúčelové letouny F-15, Rafale a Typhoon. Počty bojových letadel dosahují hranice až 106 kusů a v procesu výroby je 60 dalších bojových strojů.

Z nich Dasault Rafale tvoří významnou bojovou sílu letectva a bezpochyby jde o účinný zbraňový prostředek. Vzdušné síly mají ve výzbroji celkem 36 kusů a stejný počet je ve výrobě, má být dodán v budoucnu.

Transportní letoun Boeing C-17A Globemaster III letectva emirátu Katar zachycený na letišti Bangkok Don Mueang v Thajsku v listopadu 2013. Foto: Alec Wilson

BAE Systems Hawk T.2A „ZB131“ provozovaný jednotkou 11. peruti letectva emirátu Katar a  Royal Air Force Joint Squadron, na statické ukázce během letecké přehlídky Royal International Air Tattoo (RIAT) na základně RAF Fairford ve Velké Británii v roce 2022. Foto: Alan Wilson

Podobné je to i s Boeing F-15QA Strike Eagle, který je předurčen pro provádění stíhacích úkolů i bitevních útoků na pozemní či hladinové cíle. Letectvo má zatím k dispozici 46 kusů, rozmístěných do tří bojových perutí. K tomu je ještě 24 dalších letadel objednáno u výrobce. A mimochodem, právě F-15 měly být autory sestřelů obou zmíněných íránských bombardérů.

A třetí hlavní typ je Eurofighter Typhoon, těmito stroji jsou vyzbrojeny celkem dvě peruti s celkovým počtem 24 letadel.

Další bojovou částí katarských sil jsou vrtulníky McDonnell-Douglas AH-64E Apache, těch je k dispozici celkem 24. Podpůrné vrtulníky zahrnují italské AgustaWestland AW109 (2 kusy) a AW139 (39 ks), které jsou používány pro širokou škálu úkolů. Podobně i evropský typ NH90 (27 ks), ten je přítomen v pozemní i námořní verzi, nebo univerzální lehký vrtulník Airbus H125.

Na dopravní úkoly jsou k dispozici Lockheed C-130J Hercules (4 stroje) a Boeing C-17 Globemaster III (8 letadel), jako okrajový je pak jeden kus švýcarského typu Pilatus PC-24.

Vrtulník Leonardo AW139 letectva emirátu Katar během cvičení Lahoub v prostoru Al-Qalael Drop Zone v Kataru dne 9. května 2018. Typ je využíván pro víceúčelové úkoly, přepravu vojáků, pátrací a záchranné operace i podporu speciálních sil. Foto: Staff Sgt. Corey Hook, U.S. Air Force

Letoun Eurofighter Typhoon letectva emirátu Katar vystavený během letecké přehlídky Royal International Air Tattoo (RIAT) ve Velké Británii v roce 2023. Foto: Oren Rozen

Cvičná flotila je tvořena jednak vrtulovým strojem PAC Supermushak pákistánského původu (celkem 8 kusů), pokračovacím stupněm je pak švýcarský Pilatus PC-21, kterých je k dispozici celkem 24. Dalším cvičným typem je proudový Bae Hawk Mk.167, kterých je devět. Podobné je to s italským letounem M-346 (6 ks), ty budou popsány dále. Pro školení pilotů dopravních strojů je k dispozici jeden dvoumotorový PC-24. Vrtulníkoví piloti prodělávají výcvik na čtyřech italských strojích AgustaWestland AW169.

Bezpilotní prostředky v katarské výzbroji jsou turecké Baykar Bayraktar, proslavené v počáteční fázi ukrajinské války a americký General Atomics MQ-9B. Pro protileteckou obranu Katar pořídil americký systém MIM-104 Patriot (dlouhý dosah) i evropský NASAMS (střední dosah).

S ohledem na mnohdy napjatou situaci v okolních zemích se i katarské letectvo již aktivně zúčastnilo regionálních konfliktů. První z nich byla válka v Zálivu v roce 1991, po útoku Iráku na sousední Kuvajt byl Katar součástí sil mezinárodní koalice. Dále se letectvo Kataru podílelo na kampani v libyjské i syrské občanské válce nebo na potlačování jemenských povstalců. Sestřely íránských bombardérů Su-24M byly již zmíněny v úvodu textu a jednalo se o první vzdušné vítězství katarského letectva vůbec. Stejně tak se podařily záchyty dalších vzdušných cílů, ať již raket nebo dronů.

Samozřejmostí je účast katarského letectva na mezinárodních cvičeních ať již se zámořskými partnery, tak i regionálními sousedy, např. s Pákistánci nebo Turky. Kromě nich se katarské letouny účastnily cvičení Iniochos 2025 pořádaného Řeckem, kde se poprvé setkali s izraelskými kolegy. Další příklad mezinárodní spolupráce je vytvoření společné jednotky s tureckým letectvem. Ta působí ze základny Dukham a turecká součást je tvořena šesti stroji General Dynamics F-16. Mimochodem, právě turecké letectvo mělo obdržet dvanáct použitých strojů Typhoon původem z Kataru, ale s ohledem na probíhající válku není jisté, zda k předání letadel skutečně došlo. Podobná součinnost probíhá i s britským Královským letectvem, protože od letošního ledna i zde existuje společná letecká peruť, vyzbrojená bojovými letadly Typhoon. A jejich stav britská strana v letošním březnu navyšovala kvůli íránské hrozbě. Úzká součinnost je vedena také s americkými silami a již zmíněná základna Al-Udeid je jimi také využívána, přičemž jde o největší základnu USA v regionu.

Pokud jde o zhodnocení výše popsané variability výzbroje je zjevné, že země si nepřeje být závislá pouze na jednom dodavateli a také jí to dodává strategickou vyjednávací pozici se zahraničními partnery. Na druhou stranu, tato diverzifikace typů používané moderní letecké techniky čtvrté generace nevyhnutelně znamená zvýšené logistické i výcvikové nároky.

Zajímavostí je také provádění části leteckého výcviku v zahraničí. Ve Velké Británii Katařané létají na strojích Bae Hawk ze základny Leaming jako předstupeň pro výcvik na letadla Typhoon. Podobný účel je také plněn v Itálii, kde je pro změnu používán domácí typ Alenia M-346. Od roku 2025 existuje dohoda s USA ohledně používání letecké základny Mountain Home v Idaho, kde bude probíhat školení na stroje F-15QA.

Málo známou skutečností je rovněž využívání mezinárodních specialistů – kontraktorů, a to na různých pozicích katarského letectva. Jsou to jak členové osádek letadel, tak i pozemní specialisté nebo instruktoři. Důvodem je jednak početně nízká katarská populace a současně i tlak na rychlý rozvoj schopností ozbrojených sil.

S ohledem na další rozvoj vojenských schopností katarských sil byla nedávno podepsána desetiletá smlouva s Ukrajinou o obranné spolupráci, protože právě Ukrajina je nyní světovým lídrem v obraně proti dronům. Není potřeba uvádět, že se tak stalo především v reakci na íránské ostřelování sousedních zemí.

A shrnutí? To vyznívá pro katarské síly příznivě, jejich výzbroj je moderní, personál dobře vycvičený a díky zahraniční spolupráci také postupně získává další zkušenosti. Mezi nedostatky lze zařadit různorodou škálu výzbroje, což klade nároky na výcvik i logistiku, na druhou stranu nevystavuje zemi strategické závislosti na jednom partnerovi.

Poznámka pro modeláře: Firma Special Hobby vyrábí dvojmodel stíhačky Dasault Mirage F.1, který obsahuje také katarskou variantu. Obtiskové verze jiných katarských strojů lze získat ze samostatných aršíků firem Caracal, Syhart, Two Bobs nebo Mark1, případně i jiných.