Info EDUARD
Synced!
Žádost o souhlas s ukládáním volitelných informací

Pro základní fungování webu nepotřebujeme ukládat žádné informace (tzv. cookies apod.). Rádi bychom vás ale požádali o souhlas s uložením volitelných informací:

Anonymní unikátní ID

Díky němu příště poznáme, že se jedná o stejné zařízení, a budeme tak moci přesněji vyhodnotit návštěvnost. Identifikátor je zcela anonymní.

Aa

Aa

Aa

Aa

Aa

 

 

 

 

aA

Markingy pro F4F-4  1/48

Lt. Stanley W. Vejtasa, VF-10, USS Enterprise, duben 1943


Neobvyklé příjmení a světlé vlasy byly v případě Stanleyho Winfielda Vejtasy důvodem pro přezdívku „Swede“ (Švéd). Stanley měl české kořeny, neboť byl vnukem přistěhovalců z Třebíčska, tehdy ještě součásti Rakouska-Uherska. Proslavil se, když se mu podařilo sestřelit tři Zera během zoufalé akce, při které mělo kvůli nedostatku stíhačů krýt americké lodě během bitvy v Korálovém moři osm střemhlavých bombardérů SBD-3. Tento úspěch mu nabídl příležitost připojit se ke stíhačům u VF-10 jako Operations Officer. Zde si připsal dalších sedm sestřelů během bojů o Guadalcanal, kdy VF-10 operovala z paluby USS Enterprise. Po válce se těšil skvělé kariéře, během které se stal kapitánem letadlové lodě USS Constellation a poté i velitelem základny Miramar. Do důchodu odešel v roce 1970 a zemřel 23. ledna 2012 ve věku 98 let. Wildcat č. 79 převzal kryt s osmi symboly sestřelů na pravé straně z Vejtasou dříve používaného č. 19 (BuNo. 03417). Devátý symbol sestřelu přibyl 13. listopadu, kdy „Švéd“ sestřelil velký čtyřmotorový létající člun Kawanishi Type 97 Mavis. Některé Wildcaty měly symboly sestřelů na obou stranách trupu, u tohoto Wildcatu ovšem známe pouze vzhled pravé strany. Značky sestřelů na levoboku tedy nejsou doloženy. Také bílý pruh na vertikálním stabilizátoru není pro období počátku roku 1943 zcela jistý. 


BuNo. 5192, Ens. Mortimer Kleinmann jr., VF-5, USS Saratoga, srpen 1942   


V tomto případě se jedná o čistou rekonstrukci vzhledu letounu, který byl přidělen Ens. Mortimeru „Junioru“ Kleinmannovi, který s ním také obvykle létal. Ale 7. srpna 1942 do něj při zrychleném vzletu stíhačů proti japonským bombardérům „skočil“ Lt. James Julien „Pug“ Southerland. V této akci se mu podařilo sestřelit dva bombardéry, ale během následného souboje se Zerem zjistil, že jeho kulomety nestřílí, pravděpodobně kvůli poškození palbou zadního střelce bombardéru. Aby toho nebylo málo, do boje se zapojila další dvě Zera. Pugovi se dařilo jim unikat, ale šarvátky si všiml Saburō Sakai a zapojil se do ní. Wildcat dostal spoustu ran z kulometů a kanónů, ale letěl dál, dokud nedostal zásah do kořene levého křídla, který jej zapálil. „Pug“ vyskočil nad nepřátelským územím západní části Guadalcanalu, zraněný a beze zbraně, ale podařilo se mu uniknout japonským vojákům díky pomoci domorodců a 20. srpna 1942 byl z Henderson Field přepraven k lékařskému ošetření. Později přidal další tři vítězství s F6F-5 a zahynul při letecké nehodě 12. října 1949. Mortimer Kleinmann dosáhl v době, kdy se USS Saratoga účastnila kampaně na Guadalcanalu, dvou sestřelů.

 

Capt. Joseph J. Foss, VMF-121, Henderson Field, Guadalcanal, říjen–listopad 1942


Toto je jeden z Wildcatů od VMF-121, které během bojových misí používalo nejúspěšnější eso celé kampaně na Guadalcanalu, Capt. Joseph Jacobs Foss. Jeho číslo (BuNo) není známo, ale víme, že Foss dosáhl sestřelů s celkem devíti různými Wildcaty. To hovoří za vše – piloti námořní pěchoty na Guadalcanalu si nemohli užívat luxus osobních letounů. Dokonce ani ti nejlepší. Prudké boje, drsné prostředí a další faktory dělaly z Wildcatů „spotřební zboží“ a piloti vzlétali v letounech, které měli nejblíž. Joe Foss, bývalý letecký instruktor, vstoupil 11. srpna 1942 do řad VMF-121 a téhož dne byl povýšen na kapitána. Na Guadalcanal dorazil 9. října a o čtyři dny později zaznamenal své první vítězství, když sestřelil jedno Zero. Jeho skóre rychle narůstalo, neboť během října sestřelil 16 nepřátel a na konci turnusu už jeho skóre čítalo 23 sestřelů. Sám byl sestřelen 7. listopadu, ale zachránil se na padáku a na základnu se vrátil za tři dny. V tom souboji ovšem předtím sestřelil jedno Rufe a dva plovákové dvouplošníky. VMF-121 opustila Guadalcanal 19. listopadu, ale při dalším turnusu od 1. do 26. ledna 1943 dosáhl Foss dalších tří sestřelů a stal se tak nejúspěšnějším esem USMC druhé světové války. Po válce sloužil v Letecké národní gardě Jižní Dakoty. Později se dal na politiku a byl zvolen do Sněmovny reprezentantů Jižní Dakoty, ale během korejské války se vrátil do služby. V roce 1954 byl Foss zvolen guvernérem Jižní Dakoty. Zemřel 1. ledna 2003.

 

BuNo. 02062, Mach. Donald E. Runyon, VF-6, USS Enterprise, září 1942 


Mach. Donald Eugene Runyon (celá hodnost: petty officer Aviation Machinists Mate 1/c) byl natolik zkušeným poddůstojníkem, že míval jako své wingmany i důstojníky. S Wildcaty dosáhl celkem šesti sestřelů, tento mu posloužil k získání dvou z nich na samém začátku bitvy o Guadalcanal, když 8. srpna sestřelil Zero a bombardér Betty. O den dříve sestřelil také dva nepřátele, ale s letounem BuNo. 02125. V prosinci 1942 se připojil k VF-3 a u jednotky zůstal až do dubna 1943. Zde nedosáhl žádných dalších sestřelů, ale věci se změnily, když se v září 1943 připojil k VF-18 sídlící na USS Bunker Hill. Tam již létal na Hellcatech a přidal další tři sestřely. Válku nakonec zakončil s 11 vítězstvími. V květnu 1943 byl povýšen do hodnosti Lieutenant (junior grade) a 1. července 1944 do hodnosti Lieutenant. Od července 1945 působil rok jako zkušební pilot na Moffett Field a sloužil u několika jednotek až do července 1964, kdy odešel do výslužby v hodnosti Commander. Wildcat BuNo. 02062 nesl na vertikálním stabilizátoru neobvyklou malbou náhrobku se 41 japonskými Hinomaru, symbolizujícími celkové skóre VF-6 během bojů o Guadalcanal. Tuto ozdobu neslo pouze devět Wildcatů od VF-6. Byly to ty, které zůstaly na palubě USS Enterprise na její cestě od Šalamounových ostrovů na Havaj. Ostatní Wildcaty byly převeleny na USS Saratoga nebo na Guadalcanal.

 

1/Lt. Jefferson J. DeBlanc, VMF-112/121, Henderson Field, Guadalcanal, leden 1943


Během dvou operačních turnusů na Guadalcanalu a Okinawě si Jefferson Joseph DeBlanc připsal celkem devět sestřelů. Stal se tak jedenáctým nejúspěšnějším stíhacím esem námořní pěchoty. Během mise 31. ledna 1943, kdy doprovázel střemhlavé SBD k útoku na japonské lodě, zjistil vážný únik paliva, který mu znemožňoval návrat na základnu. Požádal tedy o aktivaci záchranné jednotky a pokračoval v misi, která vyústila v tvrdý boj s japonskými Ki-43 Oscar. DeBlancovi se podařilo pět z nich sestřelit, ale byl zraněn a sám musel ze svého zmrzačeného a hořícího Wildcatu vyskočit. Po mnoha peripetiích se mu nakonec podařilo dostat zpět na základnu a 12. února byl přepraven do nemocnice. Také tento Wildcat utržil nemálo zásahů. Stalo se tak 12. listopadu 1942, kdy jej pilotoval 1/Lt Sam Folsom. Vrátil se s ním ale na základnu a letoun byl opraven. Mechanici použili k zakrytí průstřelů bílé záplaty z leteckého plátna, ale ty v prašném prostředí brzy svou bílou barvu ztratily. DeBlanc byl jedním z pilotů, kteří tento letoun následně i s těmito „ozdobami“ používali, ačkoli byl přidělen k VMF-121, zatímco on byl příslušníkem VMF-112. 

 

Guadalcanal, Henderson Field, začátek roku 1943


Přestože existuje několik fotografií tohoto Wildcatu, ohledně jeho identity panují nejasnosti. Obvykle je letoun přisuzován 1/Lt Marionu Carlovi z VMF-223 nebo veliteli této jednotky, Maj. Johnu L. Smithovi. Oba byli stíhacími hvězdami rané fáze kampaně na Guadalcanalu. VMF-223 byla první jednotkou, která společně s VMSB-232 přistála na Henderson Field a od 20. srpna tvrdě bojovala s japonskými letouny až do konce října. Carl jich sestřelil 16,5 a Smith 19. To je jeden z důvodů, proč je tento Wildcat někdy přisuzován Smithovi – počet symbolů sestřelů pod kabinou odpovídá jeho skóre. Fotografie jsou však datovány k únoru a březnu 1943, kdy již VMF-223 na Guadalcanalu nepůsobila. Podle některých zdrojů sám Carl po válce uvedl, že se ve skutečnosti jednalo o neletuschopný letoun, použitý na Espiritu Santo k focení pro média po skončení turnusu VMF-223 na Guadalcanalu (tj. v druhé polovině října). Spolu s jedním mechanikem na něj za tím účelem údajně nalepili 19 symbolů sestřelů. Neznáme však žádné fotografie Mariona Carla s tímto letounem či v jeho kokpitu… K tomu další fotografie ukazují viditelně potřísněné symboly sestřelů a na jedné, datované 22. března 1943, je dokonce jeden z nich mechanicky poškozený. Mohlo jít tedy o operační letoun, který nese symboly sestřelů všech pilotů, kteří na něm létali? Nebo to byl skutečně stroj použitý pro focení na Espiritu Santo koncem října, ale opravený a poslaný později na Guadalcanal, přičemž na něm značky sestřelů zůstaly? Nevíme… Na pravém křídle a na trupu jsou na fotografiích každopádně vidět opravy světlou barvou, výsostný znak na horní straně levé poloviny křídla vykazoval určité poškození.

 

BuNo. 12034, VMF-221, Henderson Field, Guadalcanal, únor 1943


Tento letoun je obvykle připisován 1/Lt Jamesi E. Swettovi, příslušníkovi VMF-221. Tato jednotka byla počátkem roku 1943 dislokována na základně námořní pěchoty Ewa na havajském ostrově Oahu, odkud se na palubě USS Nassau přesunula na ostrov Espiritu Santo. Pravděpodobně během tamního pobytu byly vertikální stabilizátory některých Wildcatů opatřeny různými malůvkami. V případě letounu č. 77 to byla malba inspirovaná zřejmě postavičkou „Hairless Joe“ z Al Cappových kreseb vytvořených pro satirické komiksy L’il Abner (kresba byla pouze na levé straně). Od února 1943 se peruť postupně přesouvala na Guadalcanal, kde se tyto „ozdoby“ zřejmě staly trnem v oku velícím důstojníkům. Proto byl pravděpodobně nedlouho po příletu vydán rozkaz k jejich odstranění. Swett byl velitelem jednoho roje VMF-221 a ke svému prvnímu bojovému letu vzlétl 7. dubna, kdy Japonci podnikli na Guadalcanal masivní nálet asi 70 bombardéry, krytými více než 100 Zery. Na obranu ostrova vzlétla přibližně stovka amerických námořních i armádních stíhačů a nejúspěšnější z nich byl právě Swett, kterému se podařilo sestřelit sedm bombardérů Val, než musel sám ze svého poškozeného letounu vyskočit. Bylo to jeho první a jediné střetnutí s nepřátelskými letouny za řízením Wildcatu, protože následně přesedlal na Corsairy a během svých celkem 103 bojových misí dosáhl ve druhé světové válce 15,5 sestřelu.

 

1/Lt Samuel B. Folsom, VMF-121, Samoa, jaro 1943


„Nosearty“ byly na letounech námořnictva a námořní pěchoty vzácné, a to zejména během kampaně na Guadalcanalu, kde nebyl čas ani prostředky na „hraní si“ s kresbami. Wildcat s malbou Pepka námořníka na levé straně motorového krytu je jednou ze vzácných výjimek, ovšem nikoli z Guadalcanalu. Ve skutečnosti byl letoun součástí inventáře VMF-111, jednotky, která působila na Samoe. Sam Folsom si nechal namalovat Pepka na kryt motoru, když byl k jednotce přidělen jako instruktor krátce po svém bojovém nasazení na Guadalcanalu. Letoun je někdy zobrazován s výsostnými znaky pozdějšího typu, tedy s „křídly“, ale v době, kdy byly fotografie tohoto Wildcatu s Pepkem námořníkem pořízeny, měl ještě starší jednoduché znaky. Folsom byl poměrně nezkušený pilot, když byl spolu s ostatními z VFM-122 vržen do bitvy o Šalamounovy ostrovy, ale rychle zkušenosti získával. Na Guadalcanalu vydržel tři měsíce a byl dvakrát zraněn. Svůj první sestřel si připsal 11. listopadu, kdy dostal jedno Zero. Hned o den později sestřelil bombardér Mitsubishi Betty a poté přidal další, takže válku zakončil se třemi vítězstvími.

 

BuNo. 11985, Lt. (jg) William N. Leonard, VF-11, Guadalcanal, červen 1943


Bill Leonard se zúčastnil bitev v Korálovém moři a také u Midway, kde se během své služby u VF-42 a VF-3 stal stíhacím esem. V srpnu 1942 se připojil k nově založené VF-11, kde zastával funkci Operations Officer. V roce 1943 sloužil na Guadalcanalu a připsal si další dva sestřely. Stalo se tak 12. června 1943, kdy sestřelil dvě Zera, a to právě s tímto Wildcatem. Tímto úspěchem se zařadil mezi stíhací esa. Po tříměsíčním působení na Guadalcanalu byl převelen na Samou, čímž jeho působení u VMF-121 skončilo. Leonardův Wildcat nesl po obou stranách trupu před kabinou znak Sun Downers, jak byla VF-11 pojmenována, a také symboly nejprve čtyř a po 12. červnu šesti sestřelů. Panely se symbolem VF-11 a levý bok pod kokpitem měly tmavší odstín barvy, pravděpodobně byly přetřeny čerstvou kamuflážní barvou. Totéž platí také pro oblast kolem trupového kódu (původní byl nejprve zatřen a poté namalován nový).

 

Lt. (jg) Francis R. Register, VF-11, VC-21, USS Nassau, květen 1943 


Francis Ronald Register se 17. února 1941 přihlásil k námořnictvu a 4. ledna 1942 s stal členem VF-3. Ještě na USS Saratoga změnil jednotku na VF-6 a zúčastnil se bojů u východních Šalamounů. Podařilo se mu tam 24. srpna sestřelit dva letouny, z nichž jeden byl identifikován jako Zero a druhý mylně jako „Me 109“. Poté, co byla Saratoga 31. srpna torpédována, připojil se k VF-5, sídlící na Guadalcanalu, a přidal další dvě vítězství 12. a 13. září. O dva týdny později vstoupil do prominentního klubu stíhacích es sestřelením dvou Zer a před odletem z „Ostrova smrti“ přidal další dvě vítězství a jedno pravděpodobné. Dne 23. března se „Cash“, jak zněla Registerova přezdívka, připojil ke své staré jednotce VF-3, ale již o čtyři dny později byl odvelen ke Composite Squadron 21 (VC-21). Na palubě USS Nassau se měl zúčastnit operace na Aleutách, ale zahynul při letecké nehodě. Letoun, se kterým se nalodil na USS Nassau, nesl symboly sedmi sestřelů z Gauadalcanalu a bílé pruhy na horizontálním i vertikálním stabilizátoru, což bylo označení letounů zapojených do bojů o ostrov Attu. Registerův deník, popisující bez příkras drsný život na Guadalcanalu, je k dispozici na internetu.

 

VF-11, Guadalcanal, květen 1943


Protože na Guadalcanalu nebylo mnoho možností a příležitostí k ozdobení letounů namalováním osobních symbolů a kreseb, měly tamní Wildcaty velmi uniformní vzhled bez ohledu na jednotku. Byly však pokusy letouny alespoň trochu ozvláštnit jednoduššími prostředky. Tento F4F-4 je toho příkladem. Na levou stranu motorového krytu byla přilepena stránka z kalendáře Esquire z roku 1943 s lednovou dívkou namalovanou slavným Albertem Vargasem. Na pravé straně přídě pak byl bílou barvou vyveden nápis „Nylorac“ (slangové označení pro přítele, který zradí). Na filmovém záběru z Guadalcanalu je zachycen u tohoto letounu Lt. Gordon Cady, ale to je jediné pojítko mezi nimi. VF-11 byla rozdělena na roje po čtyřech letounech a Cady vedl druhý z nich, což jeho letounu přidělovalo číslo 5, zatímco č. 17 nesl letoun velitele pátého roje, Lt. Raymonda „Sullyho“ Vogela. Vogel však 2. května 1943 svůj Wildcat poškodil při srážce s letounem Lt. (jg) Maxwella a novým číslem 17 se tak zřejmě stal Nylorac. V boji, který svedli s nepřátelskými letouny 7. června, sestřelil Cady dvě Zera a Vogel přidal jeden sestřel.

 

Lt. (jg), Charles R. Stimpson, VF-11, Guadalcanal, June 1943


Charles Russell Stimpson získal v bojích 16 vítězství, což ho řadí v žebříčku stíhacích es námořnictva na osmé místo, o které se dělí s Irou Kepfordem. Stimpson narukoval k US Navy 17. června 1941 a absolvoval pilotní výcvik. V létě 1942 vstoupil do nově zformované VF-11 a sloužil u této jednotky až do února 1945. Od května do července 1943 sloužil na Guadalcanalu a dosáhl zde šesti vítězství. Svůj první úspěch zaznamenal 16. června, kdy s tímto letounem sestřelil čtyři bombardéry Val. Podle některých zdrojů tehdy letěl s Wildcatem BuNo. 12163. Pod kokpitem letounu s nápisem „Missie“ a neznámého BuNo byly namalovány čtyři symboly sestřelů. Mohlo by se jednat o 12163, ale není to jisté. Stimpson sestřelil dvě Zera v červenci 1943 v kokpitu stejného letounu a dalších deset sestřelů přidal v roce 1944, ještě u VF-11. To už ale létal na Hellcatech. Poté, co od dubna do září 1945 sloužil jako letecký instruktor, byl 11. října 1945 propuštěn z aktivní služby.

03/2023
Info EDUARD 03/2023

Dobrý den, dámy a pánové! Máme zavřeno. Dnes představované březnové novinky si sice můžete prohlédnout a prostudovat jak na následujících stránkách, tak na našem e-shopu, ale nekoupíte je tam. Chápu, zní to šíleně. Nejde ale o žádný rafinovaný marketingový tah, prostě se stěhujeme. Přesně řečeno, stěhujeme obchodní oddělení. To je také důvod, proč v následujících sedmi dnech nebude možné objednávat na e-shopu. Jak jste ale jistě zaznamenali, bylo na druhou stranu možné tyto novinky nakoupit již od minulého pátku, rovněž tak jsou již k dispozici u našich obchodních partnerů.

3/1/2023

Číst

Nenechte si ujít

Úvodník

Úvodník

Dobrý den, vážení přátelé, po únorové premiéře a březnovém pokračování P-40E Warhawk je v dubnu čas na patrně nejvýznamnější protivníky Warhawků, japonská Zera. Poslední premiéru příslušníka rodiny Zer, plovákového Rufe, jsme měli přesně přede dvěma lety, v dubnu 2023. Dva roky nabízejí dostatek času si od Zer trochu odpočinout a dostat chuť na nové přírůstky.

04/2025

KAMIKAZE TOKKŌTAI

KAMIKAZE TOKKŌTAI

Jedním ze slov, která zná z oboru letectví doslova každý, aniž by se o něj alespoň okrajově zajímal, je výraz „kamikaze“. Je spojen s převážně leteckou kampaní, která začala v říjnu 1944 a trvala v podstatě až do konce války v Pacifiku. Stovky letců během ní obětovali své životy ve jménu japonského císařství.

04/2025

Muzeum řeckých vzdušných sil Dekelia

Muzeum řeckých vzdušných sil Dekelia

Muzeum řeckých vzdušných sil (The Hellenic Air Force Museum) je poměrně mladá instituce, v současné podobě existuje od roku 1986. Rozhodně však má na co navazovat, protože letecké sbírky byly předtím součástí řeckého Válečného muzea. Muzeum organizačně spadá pod velení vojenského letectva (Hellenic Air Force – HAF) a jeho úkolem je nejen historický výzkum, shromažďování, uchování a zpřístupňování exponátů, ale také vyhledávání, vyzvedávání, konzervace a restaurace artefaktů souvisejících s řeckou leteckou historií.

04/2025

Letecká vojna na Ukrajine - Prišli prvé Mirage 2000

Letecká vojna na Ukrajine - Prišli prvé Mirage 2000

Plná ruská invázia na Ukrajinu sa začala pred tromi rokmi, 24. februára 2022. Toto pokračovanie seriálu sa tak nezaoberá len posledným obdobím od 1. 2. 2025 do 28. 2. 2025, ale rekapituluje aj udalosti za posledný rok. Začneme ale najväčšími aktualitami – a tými je dianie na svetovej politickej scéne.

04/2025

Červencové Stirlingy

Červencové Stirlingy

Když byla v létě 1941 denní letecká ofenzíva RAF nad okupovaným evropským pobřežím na svém vrcholu, britské velení již vědělo, že tato strategie přináší vlastní vysoké ztráty, které jsou výrazně vyšší, než ztráty Luftwaffe. RAF se pokoušelo své protivníky zapojit do boje především v rámci operací Sweep a Circus. Zatímco v prvním případě šlo o nasazení pouze stíhacích perutí, v případě Circusu se jednalo o rozsáhlý stíhací doprovod pro malou skupinu Blenheimů. V doletu těchto formací však bylo velmi málo cílů se strategickou hodnotou pro německé okupanty.

04/2025

Tail End Charlie - Téměř aprílový problém

Tail End Charlie - Téměř aprílový problém

Za to, že opět píši svůj příspěvek do Tail End Charlie na poslední chvíli, nemůžu až tak moc já. Práci jsem si včera, tedy v neděli, ještě dva dny před vydáním aktuálního čísla, rozdělil vcelku zodpovědně. Ovšem nějak jsem na konci dne nestíhal. Pochopitelně, mohl bych to přičítat své pomalé práci, tendenci utíkat od povinností k věcem, které mi do mozku propouštějí ty správnější hormony pro správnější nálady a tisíci dalších věcí, tkvících jen a pouze v mé povaze, nezodpovědnosti a lenosti. Je to ale jinak, přátelé. Sebrali mi z toho včerejšího dne hodinu.

04/2025

Flying Knights v Austrálii

Flying Knights v Austrálii

03/2025

Esem během jediného souboje

Esem během jediného souboje

S legendárními stíhacími letouny Spitfire v průběhu 2. světové války bojovali a vítězili letci mnoha národností. Řada z nich se během válečných let stala leteckými esy, někteří z nich tohoto statusu docílilo během jednoho dne. Avšak na letounech Spitfire jen jeden pilot dokázal sestřelit pět letadel během jednoho souboje. Byl jím kanadský pilot F/Lt Richard Joseph „Dick“ Audet.

12/2024

Nepřehlédněte další vydání

© 2025 Eduard – Model Accessories, s.r.o.

Mírová 170

435 21 Obrnice

Czech Republic

https://www.eduard.com

support@eduard.com

+420 777 055 500

Article Markingy pro F4F-4 1/48 waiting for thumbnails …

Sending statistics … done (600 ms)

Rendering Markingy pro F4F-4 1/48 (284222): (12/12) (7 ms)

No sync content to local

Viewport set: width=device-width, user-scalable=0; scale = 1

No sync content to local

Screen: easyReading

--==[ RUN ]==--

Info EDUARD: theme set to 8895

Device info: input=mouse, webkitPrefix=no, screen=1264x0(1)

Mozilla/5.0 AppleWebKit/537.36 (KHTML, like Gecko; compatible; ClaudeBot/1.0; +claudebot@anthropic.com)

 r85/appLogo-123.png

 r85/pubLogoa-156-cz.png

 i6889/item983057-small.png

 i6889/item983058-small.png

 i6889/item983059-small.png

 i6889/item983061-small.png

 i6889/item983062-small.png

 i6889/item983063-small.png

 i6889/item983064-small.png

 i6889/item983065-small.png

 i6889/item983066-small.png

 i6889/item983067-small.png

 i6889/item983068-small.png[p2]

 p156/vth369627-1.jpg[p1]

 r85/appLogoa-123.png[p1]

 r85/vth512438-0.jpg[p1]

 r85/vth512465-0.jpg[p1]

 r85/vth512455-0.jpg[p1]

 r85/vth512460-0.jpg[p1]

 r85/vth512501-0.jpg[p1]

 r85/vth512440-0.jpg[p1]

 r85/vth507692-0.jpg[p1]

 r85/vth488981-0.jpg[p1]

 p156/vth512327-1.jpg[p1]

 i6889/vth369670-1.jpg

 i6889/vth369786-1.jpg