-
{"cz":"Info EDUARD"}
{"cz":"Měsíčník o historii a plastikovém modelářství.","en":"Monthly magazine about history and scale plastic modeling."}
02/2025
INFO Eduard je modelářsko-historický měsíčník, který od roku 2010 v českém a anglickém jazyce publikuje společnost Eduard Model Accessories. Magazín je dostupný zdarma na platformě Triobo a je možné jej stáhnout také v PDF verzi. Společnost Eduard je výrobcem plastikových modelů a doplňků s více než 30letou tradicí. Během svého působení v oboru plastikového modelářství se společnost Eduard zařadila mezi jeho světové lídry. Další podrobnosti o společnosti a jejím sortimentu najdete na www.eduard.com. Zde se můžete mimo jiné zdarma přihlásit k odebírání magazínu INFO a produktových informací: https://www.eduard.com/cs/info-eduard/
Strana 1
INFO Eduarde-magazín ZDARMA Ročník 24 únor 2025# 180P-40EWARHAWKStrana 2
© Eduard - Model Accessories, 2025Tento materiál je volně šiřitelný a tisknutelný.Žádná textová nebo obrazová část z něj však nesmí být použitak další publikaci na jakémkoli médiu bez souhlasu společnostiEduard - Model Accessories, s.r.o. a autorů jednotlivých článků.Redakční a grafická úprava - Středisko marketingu, Eduard-Model AccessoriesINFO Eduarde-magazín ZDARMA Ročník 24 únor 2025# 180Strana 3
eduardeduardÚNOR 2025OBSAHVydává Eduard-Model Accessories, spol. s.r.o.Mírová 170, Obrnice 435 21podpora@eduard.cz www.eduard.comÚVODNÍKSTAVEBNICEBRASSINFOTOLEPTYSPACEPOSTAVENOON APPROACH – březen 2025TAIL END CHARLIEČLÁNKYBOXART STORYP-40E Warhawk Royal Class 1/48Bf 109G-10 WNF/Diana ProfiPACK 1/72Fw 190A-3 Weekend 1/48P-40E Warhawk 1/48Grünherz 1/72JABO 1/48Spitfire F Mk.IX 1/48P-40E WarhawkNahrazení GM-1 systémem MW 50Letecká vojna nad Ukrajinou-Ruská raketa zostrelilacivilné lietadlo. Opäť...HIGHLIGHTY P-40E 1/48EsauZvyk je železná košile472224485662708499Úvodník
Vážení přátelé, právě jsem se vrátil z Norimberku. Odjížděl jsem tam v ponuré náladě s tím, že tam s vysokou pravděpodobností jedu naposledy. Vždy jsem Norimberský veletrh hájil jako užitečnou a přínosnou akci. Byť jeho význam a vliv na náš obor v průběhu let spíše klesal, než rostl, zatímco náklady spojené s účastí na veletrhu kontinuálně rostly, vždy nám nějaký užitek přinesl. Pravda, poměrně draze zaplacený, ale užitek tu byl. Nové obchody to moc nebyly, ale potkali jsme se s našimi distributory, s novináři i s kolegy z ostatních firem. A ano, občas to nějaký obchod přineslo, kupříkladu značnou část nákupů výlisků do Limitek jsme domlouvali právě v Norimberku. Šlo to tak rok, co rok, pětadvacet let, až do roku 2019. Pak vše změnil covid, který veletrh na dva roky zastavil. To, že první pocovidový ročník nestál za nic, bylo celkem pochopitelné, to, že druhý mu byl velmi podobný, už bylo poněkud alarmující, a to, že ani třetí zlepšení nepřinesl, je frustrující. Ne, že by se organizátoři nesnažili, ale vypadá to, že účastníci změnili názor na nezbytnost účasti na veletrhu. A tak nejezdí. Nejezdí ani Američané, ani Japonci, a bohužel ani řada Evropanů včetně Němců. Můžeme spekulovat proč. Celkem pravděpodobné je, že dva roky bez veletrhu celkem hezky ukázaly, že obchod se dá dělat i bez něj. Po covidu vzrostly náklady na kdeco a Norimberský veletrh si poměrně dlouho koledoval o to, aby se dostal na seznam škrtnutých nákladů. Na tom našem je momentálně stále velmi vysoko a přinejmenším aspiruje na medailové pozice.
Vážení přátelé,právě jsem se vrátil z Norimberku. Odjížděl jsemtam v ponuré náladě s tím, že tam s vysokoupravděpodobností jedu naposledy. Vždy jsemNorimberský veletrh hájil jako užitečnou a pří-nosnou akci. Byť jeho význam a vliv na náš oborv průběhu let spíše klesal, než rostl, zatímco ná-klady spojené s účastí na veletrhu kontinuálněrostly, vždy nám nějaký užitek přinesl. Pravda,poměrně draze zaplacený, ale užitek tu byl. Novéobchody to moc nebyly, ale potkali jsme se s na-šimi distributory, s novináři i s kolegy z ostatníchfirem. A ano, občas to nějaký obchod přineslo,kupříkladu značnou část nákupů výlisků do Li-mitek jsme domlouvali právě v Norimberku. Šloto tak rok, co rok, pětadvacet let, až do roku 2019.Pak vše změnil covid, který veletrh na dva rokyzastavil. To, že první pocovidový ročník nestál zanic, bylo celkem pochopitelné, to, že druhý mubyl velmi podobný, už bylo poněkud alarmující,a to, že ani třetí zlepšení nepřinesl, je frustrující.Ne, že by se organizátoři nesnažili, ale vypadá to,že účastníci změnili názor na nezbytnost účastina veletrhu. A tak nejezdí. Nejezdí ani Američané,ani Japonci, a bohužel ani řada Evropanů včetněNěmců. Můžeme spekulovat proč. Celkem prav-děpodobné je, že dva roky bez veletrhu celkemhezky ukázaly, že obchod se dá dělat i bez něj.Po covidu vzrostly náklady na kdeco a Norimber-ský veletrh si poměrně dlouho koledoval o to, abyse dostal na seznam škrtnutých nákladů. Na tomnašem je momentálně stále velmi vysoko a při-nejmenším aspiruje na medailové pozice.Nicméně po skončení veletrhu naše účast najeho příštím ročníku na prvním místě v pořadíškrtaných nákladů není. Výsledky jsou nakonecpřekvapivě dobré a je tu šance, že se letošní ve-letrh paradoxně promítne do našich obchodníchoperací více než většina veletrhů v minulosti.Ve skutečnosti to tak bylo i loni a předloni, kdyjsme díky dohodám uzavřeným v Norimberkuprakticky zdvojnásobili objem námi vyráběnýchsubdodávek pro ostatní výrobní firmy. Možná tenparadox spočívá v tom, že díky menší účasti na-šich obchodních partnerů bylo na zbytek jednánívíce času. Mám ale podezření, že to je ve skuteč-nosti odraz změn, ke kterým v našem oboru do-chází a které ho viditelně mění jak výrobně, takobchodně. Zatímco ve výrobě stavebnice vládnoutechnologie, které posouvají dosaženou kvalituna nikdy dříve viděnou úroveň, tak v obchoděvládne internet a moderní distribuční technolo-gie, umožňující udržovat taktéž do nedávna netu-šenou šíři sortimentu a rychlost dodání. A právěinternet a komunikační možnosti, které nabízí,mění i způsob domlouvání obchodů na úrov-ni B2B. Právě covidová epidemie pak názorněukázala, že při využití současných komunikač-ních možností se dokážeme celkem dobře obejíti bez drahých veletrhů. Řekněte sami, proč by seměl někdo plácat v zimě přes půl světa, zaplatitmajlant za letenky, předražené hotely a neméněpředražené výstavní stánky, pak tvrdnout pět dnína výstavě, na které by na vyřízení všech schů-zek bohatě stačily dva dny, když si můžete klidněvšechno domluvit od počítače v kanceláři nebotřeba doma v kuchyni? Obávám se, že toto budesíla, která bude víc a víc tlačit slavné veletrhyz centra obchodování na jeho okraj. My sice na-konec příští rok do Norimberku opět pojedeme,ale upřímně řečeno, přinejmenším stejný podíl,jako výstava sama, má na tom rozhodnutí kva-lita nové ázerbajdžánské restaurace, otevřenév areálu našeho norimberského hotelu místo pů-vodní německé restaurace. I to ukazuje na změ-ny, jejichž jsme přímými účastníky. A to všichni,my výrobci, obchodníci, i vy modeláři.Abych vám tady nevykládal jen abstraktnímoudrosti, dám vám dva příklady současnéhopokroku. Minulý týden nám dorazila nová 3Dtiskárna. Pořídili jsme ji na vyzkoušení, chcemepřesně vědět, co od ní máme čekat, protože natomto typu tiskárny chceme postavit rozšířenínaší flotily tiskáren. Cílem je navýšení kapacityÚVODNÍKINFO Eduard4Únor 2025Strana 5
3D tisku a zvýšení kvality tisku, především eli-minace rastru, který dosud na některých dílechzůstává a je cílem oprávněné kritiky ze stranyzákazníků. Parametry a první testy ukazují, žeto bude dobrý stroj, který nás výrazně posunev řešení obou těchto požadavků. Jde o nový typtiskárny, který dorazil do Evropy na konci ledna,a my jsme patrně první, kdo ho v ČR má. Při pře-bírání stroje nás v průběhu zaškolení dodavatelupozornil, že současný vývoj těchto tiskáren jetak rychlý, že je mnohdy nový typ nahrazující tenpředchozí, uveden na trh v řádu nižších jednotekměsíců a někdy i týdnů. A že to způsobuje pro-blémy s dostupností náhradních dílů, předevšímdisplejů. Usoudili jsme z toho, že nás čekají za-jímavé časy.Druhý příklad je z obchodu. Hned první denv Norimberku se za mnou stavil jeden z našichvážených obchodních partnerů a vyčinil mi,že mu vyřizujeme objednávky pomalu, že zákaz-níci potřebují rychlejší služby a že se sakra mu-síme víc snažit. Moc jsem nevzdoroval, ale večerjsem si udělal statistiku našich dodávek. Zjistiljsem, že 51 % ze 42 objednávek v loňském rocejsme jim odeslali do dvou dnů, a celkem 86 % ob-jednávek jsme odeslali do čtyř dnů. Řekl bych, žeještě před covidem by to byl skvělý výsledek, alednes ne. Dnes už to nestačí.Ještě vám povím jeden příběh z letošního No-rimberku. Ukázalo se, že ten tajemný projekt fir-my IBG s osmi vrtulemi a devíti křídly a bůhvíčímještě je řada Spitfirů Mk.I až Mk.VI v měřítku 1/72,a že my jsme bohužel poslední rok pracovali natéměř identickém projektu. Takže máme také de-vět křídel a osm vrtulí a bůhvíco ještě, a že pokudformy dokončíme podle plánu, tak budeme mítSpitfira Mk.I 1/72 na trhu víceméně ve stejnémčase, jako IBG. Což je to nejhloupější vydávacíschéma, které můžete vymyslet. Nebo lépe řeče-no, které vás může potkat. V tomto případě, pro-tože takhle jsme si to ani my, ani oni samozřejměnepředstavovali, není to o tom, že bychom spoluchtěli bojovat prostřednictvím Spitfirů. My ne-jsme s IBG konkurenti, jsme přátelé, spolupra-cujeme spolu, my jsme jejich dodavatelé a oninaši zákazníci. Nepotřebujeme si škodit. A proto,jelikož oni mají už rozpracované formy na Spit-firy Mk.I a my teprve dokončujeme konstrukci,která půjde tento měsíc teprve k technologům,jsme se rozhodli, že naši řadu dvaasedmdesáti-nových Spitfirů Mk.I až Mk.V nezačneme jednič-kou, ale pětkou. Myslím si, že je to nejlepší řešenítéto prekérní situace pro všechny zúčastněné.Pro výrobce, obchodníky i zákazníky.Tak teď něco o únorových novinkách. Tentoměsíc tady máme také jedno specifikum. Tímje P-40E v řadě Royal Class. Jak jistě víte, tutostavebnici jsme prodávali v listopadu v před-prodeji, pro obchodníky jsme vyrobili také přes-né množství na základě jejich předobjednávek.Na základě těchto předobjednávek jsme vyrobili4000 kusů stavebnic, ty jsme během ledna vyex-pedovali jak internetovým předplatitelům a ob-chodníkům, a tak, i když jde o únorovou novinku,nemáme už ve skladu skoro nic. Takže, přátelé,pokud jste si Royal Class P-40E ještě nekoupilia moc ho chcete, tak musíte hledat u obchodníků.My je opravdu už nemáme.To ale neznamená, že bychom žádného War-hawka v sortimentu neměli. Právě teď pracu-jeme na kompletaci nástupce Royal Classu, nastavebnici řady Limited Pacific Star, věnovanéWarhawkům, sloužícím na pacifickém válčišti.Ve stavebnici budou P-40E a Kittyhawky Mk.Iz Aleut, z Austrálie, Nové Guineje, Číny a tak.Detaily této stavebnice najdete mezi březnový-mi novinkami, představenými v tomto čísle Infa.Bude se vám líbit, uvidíte!V lednu jsme vydali první číslo internetovéhočasopisu Eduard Modeller´s Den, česky Eduar-dovo modelářské doupě. Familiárně mu říkámeEMD, to je u nás taková tradice, že ty dlouhénázvy překlápíme do zkratek. Jak je mezi mo-deláři zvykem, hned nám za to někdo vyčinil naFacebooku, ale tak nějak nechápu proč. Zkrat-ky používá kde kdo, proč bychom my měli býtvýjimkou? Tak jako tak, časopis najdeteZDE.Podle očekávání si ho zatím zaplatilo a stáhlopodstatně méně čtenářů než nulté číslo, kterébylo zdarma. Nerozhodilo nás to, čekali jsme toa pokračujeme v přípravě druhého čísla, kterévyjde…to bych taky rád věděl, kdy. Asi 21. února,ale to ještě musí potvrdit pan šéfredaktor.Buď kit!Vladimír ŠulcÚVODNÍKINFO Eduard5Únor 2025Strana 6
P-40E Warhawk
Řada letounů Curtiss P-40 vynikala mezi americkými stíhacími typy tím, že se udržela v prvoliniové službě od léta 1941, tedy ještě před vstupem USA do druhé světové války, až do konce konfliktu o čtyři roky později. Takovému výkonu se vyrovnal pouze námořní F4F Wildcat společnosti Grumman.
HISTORIESpolečnost Curtiss-Wright Corp., kterávznikla spojením společností průkopníků le-tectví Glenna Curtisse a bratří Wrightů, bylav roce 1939 největším výrobcem letadel veSpojených státech. Její produkce zahrnovalanejen širokou škálu civilních a vojenských le-tadel, ale také motory Wright, které je pohá-něly.Návrh a vývojZe všech letadel vyráběných společnos-tí Curtiss nebyla žádná známější než řadastíhacích letounů Curtiss Hawk. Od prvníhomodelu PW-8 z roku 1924 až po Hawk III, je-hož výroba byla ukončena v roce 1938, vyrobilCurtiss jen pro americkou armádu více než700 dvouplošníků Hawk v 16 různých verzích.Stálý přísun objednávek od americké armádya námořnictva a také od exportních zákazní-ků byl významným faktorem, díky němuž seCurtiss dokázal finančně udržet nad vodouběhem hubených let velké hospodářské krizea zároveň držet krok s technickým pokrokemtohoto období.Modernější jednoplošník Hawk se objevilv roce 1935. V reakci na soutěž, vyhlášenouletectvem na podzim roku 1934, která zahájilamoderní éru jednomístných stíhacích letounů,připravil Curtiss model Hawk 75, který do-stal armádní označení P-36. ŠéfkonstruktérDonovan Reese Berlin drak letounu 75 pro-dloužil, aby do něj bylo možno instalovat vý-konné motory, které ovšem v té době ještěnebyly vyvinuty. Zároveň navrhnul dosta-tečné rozpětí a plochu křídla, aby byly zajiš-těny dobré letové vlastnosti ve výškách nad25 000 stop (7600 m).Ačkoli P-36 vykazoval vynikající letovévlastnosti, jeho maximální rychlost sotvapřekračovala 300 mil za hodinu (482 km/h).Armáda ještě považovala tuto rychlost v roce1937 za přijatelnou, ale v následujícím roce užP-36 zaostával nejméně o 50 mph (80 km/h) zanejnovějšími evropskými stíhačkami, zejmé-na britským Spitfirem I a německým Bf 109E.Curtiss se proto rozhodl využít pro Hawk 75nový, kapalinou chlazený dvanáctiválec Alli-son V-1710, čímž vznikl Hawk 81, který americ-Řada letounů Curtiss P-40 vynikala mezi americkými stíhacími typy tím, že se udrželav prvoliniové službě od léta 1941, tedy ještě před vstupem USA do druhé světovéválky, až do konce konfliktu o čtyři roky později. Takovému výkonu se vyrovnal pouzenámořní F4F Wildcat společnosti Grumman.P-40E WarhawkPříběh Curtissu H-87 v rámci jednotek USAAFCarl Molesworth„ROSE MARIE“, letoun č. 29 od 16th FS/51st FG, pilotoval 1/Lt. Robert H. Mooney v Číně během druhé poloviny roku 1942. Mooney zahynul v akci při letu s jiným P-40E poblížYunnanyi v provincii Yunnan 26. prosince 1942. (foto: NARA)INFO Eduard7Únor 2025Strana 8
HISTORIEká armáda označila jako P-40. Přestože letounnabízel jen mírné zlepšení výkonů oproti P-36,armáda uzavřela 26. dubna 1939 se společ-ností Curtiss rekordní kontrakt na 524 letounůP-40 za téměř 13 milionů dolarů. Zároveň seCurtiss opět dočkal i zahraničních zákazníků.Jako první si exportní verzi P-40, kterou Cur-tiss označil jako Tomahawk, objednala Franciea brzy ji následovala Velká Británie.Curtiss postavil 525 Hawků 81 ve třech ver-zích označených jako P-40, P-40B a P-40Cpro americkou armádu. Pouze několik z nichse na počátku války zúčastnilo bojů na Havaji,Filipínách a Islandu. Exportních Tomahawkůbylo postaveno více než dvakrát tolik. Těchto1181 letounů bojovalo v rámci letectev zemíCommonwealthu v severní Africe, u americ-ké dobrovolnické skupiny čínského letectvav Barmě a Číně; a u sovětského letectva na vý-chodní frontě.Nebylo pochyb, že Hawk 81 představoval proCurtiss komerční úspěch, pro její konstruk-téry však představoval výzvu, protože zatímz něj nebyli schopni vytěžit dostatečné výkonytakové, kterými by se vyrovnal nejlepším ev-ropským konstrukcím. Výkon motoru AllisonV-1710-33 s jednostupňovým přeplňovánímčinil 1090 hp, což nestačilo k tomu, aby letoundosáhl očekávané maximální rychlosti a do-stupu. Bylo zřejmé, že by USA mohly už brzypotřebovat stíhačky s vyšším výkonem, nežjaký mohl poskytnout stávající motor V-1710řady C, a tak se konstruktéři společnosti Alli-son pustili do řešení tohoto problému.Řešení bohužel nebylo možno najít v pouhémdílčím vylepšení motoru. Motor V-1710 řadyC přenášel výkon na vrtuli prostřednictvímvnitřní čelní redukční převodovky, která všakbyla schopna přenášet výkony do 1100 hpa motor už tuto hranici překračoval.Nový Allison a všechny následující motoryřady F byly proto vybaveny vnější redukčnípřevodovkou, která byla dostatečně zesílena,aby mohla u motoru V-1710-39 (F3R) přená-šet výkony nad 1150 hp. Redukční poměr 2:1zůstal zachován, ale nový motor byl o 10,16palce kratší než předchozí verze a také došlok posunutí hnací hřídele vzhůru, aby bylo mož-no převodovku namontovat mezi válce v předníčásti motoru.Přepracování motoru V-1710 mělo pro Curti-ssův H-81 zásadní důsledky, protože nový mo-tor svou celkovou délkou a zvýšenou polohouosy tahu neodpovídal obrysům přídě letounu.Protože se pouhé přepracování motorovéholože a kapotáže motoru nejevilo jako dostateč-ně efektivní řešení, využili konstruktéři Curti-ssu této příležitosti a navrhli zcela nový trup.Tato změna byla považována za dostatečnouk tomu, aby dal Curtiss novému modelu ozna-čení Hawk 87. Americká armáda mu nadále ří-kala P-40 a označila jej jako model D, zatímcoKrálovské letectvo mu dalo nové jméno Kitty-hawk.Cesta k lepším HawkůmModel Hawk 87 dostal oproti Hawku 81 řaduvylepšení. Trup byl nejen o šest palců (15,2 cm)kratší, ale také o něco nižší. Byly odstraně-ny trupové kulomety v přídi, chladiče olejea chladicí kapaliny byly umístěny v objemném„podbradku“ pod motorem. Protože byla vrtu-le posunuta výše, mohly být podvozkové nohykratší a přitom byla stále zajištěna dostatečnásvětlost točící se vrtule oproti zemi při vzletua přistání.Pro zlepšení výhledu pilota byla zvětšenaprohlubeň po stranách trupu za hlavou pilota,zvětšen byl i posuvný překryt kabiny, zatímcočelní sklo čelního štítku kabiny bylo pancéřové.Drak letounu byl také zesílen, aby mohl néstpod trupem jednu 500lb (226,7kg) bombu nebopřídavnou nádrž o objemu 52 nebo 75 galonů(197 l nebo 284 l).Konstrukce křídla a ocasních ploch se oprotiHawku 81 v zásadě nezměnila. Zbraně novéholetounu byly instalovány ve velkých křídelníchzbraňových šachtách a střílely mimo okruhvrtule, přičemž se linie jejich střely sbíhaly vevzdálenosti asi 300 metrů před přídí.Hawk 87 byl oproti Hawku 81 lepším bojovýmletounem, ale ne o mnoho. Změny ve výzbrojiz něj sice udělaly univerzálnější stroj, ale vý-kony zůstaly poměrně nevýrazné. V důsledkuvšech změn vzrostla bojová celková hmotnostP-40D na 8809 liber (3995 kg), nový motorV-1710-39 však poskytoval jen o 60 koní vícenež jeho předchůdce. Přestože byl P-40Do něco štíhlejší než P-40C, mohl se pochlubitmaximální rychlostí jen o 5 mph (8 km/h) vyš-57th Pursuit Group USAAC létala na letounech P-40E v USA před svým vysláním do severní Afriky v létě 1942.Capt. Phil Cochran, velící důstojník 65th FS „Fighting Cocks“, létal v tomto období na letounu č. 50 z leteckézákladny Windsor Locks v Connecticutu. (sbírka autora)Col. Robert L. Scott byl prvním velícím důstojníkem 23rd FG. Během války dosáhl 13 sestřelů, čímž se stal jednímz pěti nejúspěšnějších pilotů na P-40 v řadách USAAF. Na snímku ukazuje příslušník pozemního personálu napět symbolů vítězství, čerstvě namalovaných na Scottově druhém P-40E. (foto: NARA)INFO Eduard8Únor 2025Strana 9
HISTORIEší, a to 350 mph (563 km/h). Nový motor navíczůstal u jednostupňového přeplňování, a tak sepříliš nezměnila ani výška maximální výkon-nosti letounu, která činila 15 000 ft (4572 m).Americká armáda objednala u firmy Curtiss23 letounů P-40D v roce 1940 a nové stroje pře-vzala v polovině července 1941. Velká Britániemezitím převzala francouzskou objednávkus úpravami podle specifikací RAF. Tyto letou-ny, označené jako Kittyhawk I, začaly sjíždětz montážních linek v srpnu 1941. Prvních 20 le-tounů mělo výzbroj čtyř kulometů jako P-40D,ale zbytek Kittyhawků I z objednávky 560 le-tounů byl již vybaven šesti kulomety, stejnějako 820 kusů P-40E americké armády, kterébyly vyráběny souběžně. Dodávky obou letou-nů pokračovaly až do konce roku, kdy Spoje-né státy vstoupily do války. Velmi podobnáverze, P-40E-1/Kittyhawk IA, měla zesílenoukonstrukci křídla, aby mohla nést více bombv podvěsu. Curtiss jich postavil 1500 a asi tře-tina z nich byla dodána spojencům v rámci pro-gramu Lend Lease.Provozní historieCurtiss vyrobil pro americkou armáduprvních 22 Hawků 87 (P-40D) v červenci 1941.Dodávky 820 P-40E, což byl v podstatě stejnýletoun jako P-40D, jen s výzbrojí šesti kulome-tů, začaly následující měsíc a pokračovaly aždo května 1942.Prakticky všechny modely Hawk 87 násle-dovaly P-40D a začaly působit v rámci výcvikustíhacích pilotů po celých Spojených státech.Zpočátku byly přidělovány k prvoliniovým bo-jovým jednotkám připravujícím se na službuv zámoří a zároveň zajišťovaly protivzdušnouobranu oblastí, jako byla pobřežní města pova-žovaná za zranitelná vůči útokům z moře, neboprůmyslová centra na Středozápadě. Jak válkapostupovala a v polovině roku 1943 byli k dis-pozici bojoví veteráni, kteří mohli poskytovatoperační výcvik novým pilotům, plnily P-40Eslužbu u výcvikových jednotek.Svůj bojový debut si P-40E odbyl nad Luzo-nem na Filipínských ostrovech 8. prosince 1941(pacifického času) v den vstupu Spojených stá-tů do druhé světové války. Nebylo přitom vinoupilotů nebo P-40E 24. stíhací skupiny, že byltento bojový křest vším jiným, jen ne působi-vým debutem.Zpráva o útoku na Pearl Harbor dorazilana velitelství generála Douglase MacArthurav Manile krátce poté, co japonské bomby pře-staly dopadat na americké loďstvo na Havaji.Na Filipínských ostrovech bylo 03:55 místníhočasu dne 8. prosince 1941 a během několika ho-din se měl začít odehrávat ještě větší japonskýtriumf, než jakým bylo zničení americké flotilyv Pearl Harboru.Na papíře vypadal počet stíhačů nasazenýchna Luzonu velením dálněvýchodních leteckýchsil počátkem prosince 1941 jako dostatečný.Z přibližně stovky P-40 ve čtyřech letkáchbylo 75 procent nových P-40E, zatímco 20thPursuit Squadron létala na P-40B a 34th Pur-suit Squadron měla ještě zastaralejší strojeSeversky P-35A. Tyto letky tvořily 24th PursuitGroup, ale jednotka nebyla na válku zdalekapřipravena. Zastaralé P-35A sloužily už téměřdva roky a byly opotřebované. P-40B na ClarkField, dodané v létě 1941, byly v dobrém stavu,ale z jejich zbraní se na Luzonu nikdy nestříle-lo kvůli nedostatku munice pro cvičné střelby.P-40E byly zcela nové a potýkaly se s několikapočátečními problémy, včetně požárů motorů.Stejně tak bylo důležité, že mnozí z pilotůbyli čerstvě po letecké škole a své P-40 do-statečně dobře neznali. Mezitím 300 mil sever-ně od Manily shromáždilo Japonsko na ostrověFormosa téměř 200 námořních stíhacích A6MZero, 200 námořních bombardérů a asi 150 ar-mádních letadel. Mnozí z mužů, kteří na těchtoletounech létali, byli veteráni z bojů v Číně.Napětí na Dálném východě narůstalo jižněkolik týdnů před zprávou o útoku na PearlHarbor. Přestože byly letecké jednotky ame-rické armády na Filipínách před útokem dosta-tečně varovány, byly 8. prosince téměř zničeny.Hrstce pilotů P-40 se během dne podařilo za-sáhnout nepřátelské letouny a prakticky každýz nich zažil nepříjemný šok, když na vlastníkůži pocítil stoupavost a obratnost dosud ne-známých stíhaček A6M Zero. Pět pilotů P-40dosáhlo celkem devíti vítězství (plus jeden naP-35A), ale několik jich bylo sestřeleno a té-měř všechny utrpěly bojové poškození palboupilotů Zer. Většina amerických letadel byla zni-čena na zemi.Filipíny a JávaCurtissy P-40E pokračovaly v bojích naFilipínách ve stále se snižujících počtech podobu čtyř mučivých měsíců. První americkéarmádní stíhací eso druhé světové války, po-ručík Boyd „Buzz“ Wagner ze 17th PS, dosáhl16. prosince 1941 svého pátého vítězství v P-40E.K 3 7. a po slednímu pot vrzenému vítězst ví pilotaP-40 na Filipínách došlo 12. dubna, kdy poručíkKapitán Bill Hennon, veterán jávské kampaně, létal na P-40E č. 36 u 7. FS/49th FG během obrany Darwinua severní Austrálie v roce 1942. (foto: NARA)Po dosažení dvou sestřelů při obraně Filipín a třech dalších nad Jávou zničil Capt. George „King“ Kiser během svéslužby u 8th FS/49th FG další čtyři japonské letouny nad australským Darwinem. Všechna svá vítězství získal naletounech P-40E. (foto: NARA)INFO Eduard9Únor 2025Strana 10
HISTORIEJohn Brownewell ze 17th PS sestřelil japonskýplovákový letoun poblíž Del Monte na ostrověMindanao. Tažení skončilo 6. května 1942, kdyse vyhladovělé americké jednotky v ostrovnípevnosti Corregidor vzdaly. Mezitím se letou-ny P-40E intenzivně zapojily také do obranyJávy, šestitýdenní kampaně, která pro Spojenéstáty a jejich spojence opět skončila špatně.Dne 25. ledna 1942 dorazilo 13 letounů P-40Ez nové dočasné 17th PS (Provisional) do Soera-baja na Jávě, aby zajistily leteckou obranuproti očekávané japonské invazi na tento ost-rov bohatý na ropu. 1/Lt George E. Kiser, jedenz několika veteránů z počátečních bojů nadLuzonem, kteří létali v řadách 17th PS běhemcelé kampaně na Jávě, napsal tuto zprávu:„Brzy po příletu do Soerabaja jsme se přesu-nuli do Blimbingu na nově vybudované (a dobřemaskované) letiště. ... Z Blimbing Field jsmeodlétali mnoho misí. Ve skutečnosti nás tamběhem krátkého pobytu hodně nalétalo asi150 hodin. Po celou dobu jsme čelili přesilev poměru nejméně 10:1, ale přesto se nám po-dařilo dosáhnout více než 65 sestřelů (V sou-časnosti uznávaný celkový počet je 49; pozn.aut.) při ztrátě pouhých devíti zabitých nebonezvěstných pilotů. ... Dne 1. března 1942 seJaponci vylodili na Jávě v plné síle a po útokuna tuto obrovskou flotilu pouhými deseti P-40bylo rozhodnuto, že situace je beznadějná,a tak se celá peruť spolu s 19th BG stáhlado Austrálie.“DarwinAustrálie zažila 19. února 1942 svůj vlastníPearl Harbor, když japonská letadla operují-cí jak z pozemních základen, tak letadlovýchlodí, napadla severní přístavní město Darwina zasáhla jej dvěma ničivými nálety. Konvojlodí s nákladem vybavení a vojáků směřujícíchna obranu ostrova Timor byl přistižen v přísta-vu a z větší části byl zničen. Bombardovánabyla také přístavní zařízení, nedaleké letištěa dokonce i nemocnice, což si vyžádalo velkéztráty na životech.V Darwinu se v té době nacházelo deset le-tounů P-40E právě zformované 33rd PS (Provi-sional), které měly konvoj doprovázet při cestěna posílení 17th PS (Provisional) na Jávě. Devětz těchto letounů však bylo během dne zničenove vzduchu i na zemi. Pouze jeden americký pi-lot byl schopen nárokovat sestřel.První útok na Darwin, následovaný 3. březnanáletem na přístav Broome na západním po-břeží a pádem Jávy o tři dny později, vyvolalv celé Austrálii vlnu paniky. Operační výcviknezkušených pilotů 49th Pursuit Group USAAF,z nichž mnozí byli čerstvými absolventy letec-ké školy, byl přerušen, aby mohli být nasazenik zajištění protivzdušné obrany. Skupina do-razila lodí 28. ledna 1942 a okamžitě začalasestavovat stovku letounů P-40E, zatímco jejípiloti dokončovali svůj výcvik. Naštěstí bylk dispozici kádr dvanácti pilotů, kteří se prá-vě vrátili z Jávy, aby poskytli zkušené veli-tele rojů pro tři letky 49th PG. Byl mezi nimii George Kiser.Japonské letecké útoky na severní Austráliipokračovaly sporadicky po celé jaro a léto 1942.Poslední nálet na Darwin, kterému se 49th PG(v květnu přeznačená na 49th Fighter Group)postavila, se uskutečnil 23. srpna. V tomto bojisi esa George Kiser a Jim Morehead připsalasvá poslední vítězství před ukončením svéhopůsobení v Tichomoří. Celkem 15 sestřelů vy-neslo tohoto dne 49th FG během obrany Darwi-nu konečnou bilanci 78 potvrzených vítězství,osmi pravděpodobných sestřelů a čtyř poško-zených nepřátelských letounů.Nová Guinea a Aleutské ostrovyV září, kdy byly stíhací perutě RAAF připra-veny převzít úkoly protivzdušné obrany v Dar-winu, začala 49th FG psát další kapitolu svépozoruhodné historie. Boj o Port Moresby seblížil ke svému vyvrcholení a 7th FS dostalarozkaz bojovat po boku No. 75 a No. 76 Squad-ron RAAF na Nové Guineji.Pod velením veterána z Jávy kapitána BillaHennona dorazila 7th FS 14. září na letiště14 mil od Port Moresby a okamžitě začala lé-tat na stíhací-bombardovací mise na podporuaustralských jednotek bojujících podél Koko-da Trail. Tyto mise, které zahrnovaly nálety,střemhlavé bombardování a doprovody bom-bardérů, byly velmi účinné a pomohly Austra-lanům zastavit postup nepřítele.Nejdéle sloužily P-40E daleko na severu naAleutských ostrovech, kde P-40 létaly v bojíchod útoku na Dutch Harbor v červnu 1942 až dodobytí Kisky v srpnu 1943. Poté tři perutě P-40,včetně 344th FS s P-40E, pokračovaly v zajiš-ťování protivzdušné obrany bombardovacíchzákladen na Aleutech až do konce války.Na začátku operační činnosti vedl 343rd FG Lt. Col. John Stephen Chennault, syn legendárního velitele„Létajících tygrů“ Col. Claire Lee Chennaulta. „Aleutští tygři“ si osvojili tygří motiv a přídě svých letounůozdobili stylizovanými tygřími hlavami. (foto: NARA)INFO Eduard10Únor 2025Strana 11
ČínaDne 22. března 1942 přistály v čínskémKunmingu po dlouhém přeletu z Afriky prvníletouny P-40E, které se měly zúčastnit bojův oblasti Čína-Barma-Indie (CBI). Pozemnípersonál 1st American Volunteer Group (AVG),která od prosince předchozího roku bojovalaproti Japoncům v Barmě a Číně s letouny Hawk81, se pustil do práce na P-40E, nahradil jejichoznačení USAAF čínskými slunečními kruho-vými znaky, namaloval charakteristický vzoržraločí tlamy AVG na jejich přídě a opravil růz-né drobné problémy. Nakonec měla AVG obdr-žet 30 letounů P-40E.První bojové nasazení P-40E AVG přišlo8. dubna 1942, kdy tři z nich v čínském Loiwin-gu vyrazily po boku Tomahawků, aby zachytilyjaponský nálet na své letiště. Velitel fligh-tu Robert L. Little z 1st PS, letící na jednomz P-40E, si mezi 12 vítězstvími, která ten denpiloti AVG získali, připsal i sestřelení Ki-43Oscar, což byl první nárok AVG na vítězství do-sažené na P-40E.Během posledních tří měsíců existencejednotky se P-40E od AVG intenzivně zapojilydo bojů. Jejich nejvýznamnějšími akcemi bylasérie náletů na japonské armádní jednotkyv soutěsce Salween na čínsko-barmskéhranici v květnu 1942, kdy piloti AVG využilis ničivým účinkem své P-40E pro střemhlavébombardování k zastavení postupu nepřítele.Bob Little bohužel při jedné z těchto misí za-hynul.Když byla AVG 4. července 1942 rozpuštěna,její letouny P-40E a Tomahawky byly předány23rd FG USAAF, která byla téhož dne aktivová-na v Kunmingu, aby pokračovala v bojích v Číněpod velením legendárního velitele Claire LeeChennaulta. Mezitím dorazila do Indie druháskupina USAAF na P-40, 51st FG, která zaujalapozice v Ásámu. Tyto dvě skupiny, létající zesvých základen na obou koncích letecké trasyz Indie do Číny, měly mít na starosti ochranudopravních letadel prolétajících „The Hump“před japonskými stíhači. V létě 1943 byla větši-na letounů P-40E u obou těchto stíhacích sku-pin nahrazena novějšími modely P-40.P-40E č. 127 byl jedním z 33 těchto letounů dodaných na jaře 1942 do Číny jako náhrada za Tomahawky ztracenév boji u 1st American Volunteer Group. Letoun má na zádi modrý pás jako označení 2nd PS.(sbírka autora)Piloti 72nd PS/15th PG pózují na Havaji počátkem roku 1942 s letounem „Squirt“, který pojmenoval velitelsquadrony Jim Beckwith po své ratolesti. V roce 1945 Beckwith, v té době již plukovník, velel 15th FG, kterálétala dálkové mise nad Tokio. (foto: NARA)P-40EWARHAWK 1/48Royal ClassK dostáníu distributorůa prodejcůpod katalo-govým číslemR0023HISTORIEINFO Eduard11Únor 2025Nahrazení GM-1 systémem MW 50
Toto technické pojednání navazuje na článek Zařízení GM-1 v Messerschmittech Bf 109 z Infa 11/2024. Již před druhou světovou válkou Dr. Otto Lutz (1906-1974) přišel na myšlenku vstřikovat do motoru za účelem zvýšení výkonu oxid dusný. K tématu později vydal (až v roce 1942) vědeckou práci "Über Leistungssteigerung von Flugmotoren durch Zugabe von Sauerstoffträgern", tedy zhruba česky řečeno "O zvýšení výkonu leteckých motorů díky přídavku sloučenin kyslíku."
HISTORIENahrazení GM-1systémem MW 50u letounů Bf 109G a KPavel RaškaToto technické pojednání navazuje na článek Zařízení GM-1 v Messerschmittech Bf 109z Infa 11/2024.Již před druhou světovou válkou Dr. Otto Lutz (1906-1974) přišel na myšlenkuvstřikovat do motoru za účelem zvýšení výkonu oxid dusný. K tématu později vydal(až v roce 1942) vědeckou práci "Über Leistungssteigerung von Flugmotoren durchZugabe von Sauerstoffträgern", tedy zhruba česky řečeno "O zvýšení výkonuleteckých motorů díky přídavku sloučenin kyslíku."Těsně před druhou světovou válkou zača-li nezávisle na něm experimentovat inženýřiz firmy BMW Dietrich Singelmann (1903-1989)a Helmut von Zborowski (1905-1969, rodákz Terezína) se vstřikováním směsi vodya metanolu. Přišli na to, že když smíchají vodus metanolem a přidají kapku antikorozní pří-sady, získají bezproblémovou kapalinu, kteroulze na rozdíl od oxidu dusného skladovat napolním letišti v obyčejných kanystrech. Sicenení radno ji pít, ale zato běžně nehoří ani ne-vybuchuje a vůbec se chová způsobně. Poměrvody a metanolu 1:1 se ukázal být nejvýhodněj-ší nejen z hlediska výkonu motoru, ale i protiriziku zamrznutí směsi. Vstřikování vody a me-tanolu bylo poprvé vyzkoušeno v roce 1939 namotoru Bramo 323-A. Později se oba pánovévěnovali vývoji raketových motorů.V minulém článku popisovaný systém GM-1nebyl mezi stíhacími piloty příliš oblíbený,v nižších hladinách se nedal použít, byl jen"mrtvou váhou" a zhoršoval letové vlastnosti.U výškových průzkumných jednotek bylasituace lepší. Čtenáři Clostermannova Vel-kého cirkusu si určitě vybaví souboj Spitfirůs Bf 109 ve stratosféře. Messerschmitt bylvybaven GM-1, ale jeho pilot udělal tu chybu,že se pokusil spasit střemhlavým letem.Ovšem těsně nad hladinou moře se GM-1 po-užít nedal a průzkumný 109 skončil sestřelenve vlnách oceánu. Původní tepelně izolovanénádrže pro GM-1 vyráběla firma Büssing-NAGzpočátku v relativně malých sériích cca 50 ksměsíčně. Tuto instalaci GM-1 z Bf 109G bylomožné použít pro vstřikování MW 50, potíženastaly s korozí ventilů. Namontováním jinéhotypu ventilů mohl být celý systém použit projednu nebo druhou látku (GM-1 i MW 50).Z vývojových experimentů vykrystalizovaladruhá, zjednodušená verze systému MW 50.Ta už s oxidem dusným nepočítala a odpad-la tak nutnost tepelné izolace nádrže. Navícbyly vyřazeny tlakové láhve na vzduch z kří-del, které byly nahrazeny tlakovým vzduchemvedeným od kompresoru. Došlo tak k dalšíúspoře hmotnosti. Vstřikovací tryska byla vy-měněna za jiný typ, protože tlak z kompresorubyl nižší. Tento zjednodušený typ MW 50 bylBf 109 G-10 W.Nr 490 617 "Blaue 2", Uffz. Gerhard Reiher, 8./JG 3, Alperstedt, 1944. Za kruhovou anténou na hřbetu je vidět trojúhelníková popiska u místa plnění MW 50.[Martin Reiher]INFO Eduard12Únor 2025Strana 13
HISTORIEzřejmě standardní výbavou Messerschmittů109 verzí G-14 a G-10. Charakteristickou úpra-vou konstrukce viditelnou i pro modeláře jehranatý "kastlík" za hlavou pilota, kryjící ba-terii. U pozdější vývojové varianty 109 verzeK došlo k rekonstrukci vnitřního vybavenía byť MW 50 byl standardem, onen "kastlík"zpoza hlavy pilota zmizel, neboť baterie bylapřesunuta na jiné místo v trupu. Nádrž MW 50bylo u verze K možné využít i jako přídavnounádrž na palivo, na palubní desce byl přepí-nač MW 50/Kraftstoff a podle jeho nastaveníse přepnul příslušný ventil buď na vstřikovánísměsi do kompresoru nebo na přečerpáváníobsahu do hlavní palivové nádrže. Samozřejměbylo důležité dát si pozor na polohu přepínačev závislosti na obsahu nádrže.Zde je nutné odbočit a věnovat se palivovésoustavě Messerschmittů. Letouny byly vy-baveny palivovou nádrží ve tvaru L o obsahu400 litrů umístěnou pod a za sedačkou pilota.Verze Bf 109 E měla nádrž plechovou, pro ver-zi F byla vyvinuta nová speciální pogumovanásamosvorná nádrž SB Sackbehälter. TentoSB byl i s motory DB 601N vyvinut pro palivo C2,ovšem v běžném provozu byl používán benzínC3, což způsobilo nečekané problémy s moto-ry DB 601N. Nakonec se po delší době zjistilo,že v pogumované nádrži SB dochází k chemic-ké reakci benzínu C3 s materiálem nádrže, cožpoužitý benzín znehodnocovalo. Proto muselabýt nádrž SB upravena tak, aby k reakci ne-docházelo. Část Messerschmittů verze F bylave výrobě ještě vybavena starší plechovou ná-drží. Přídavné třistalitrové podvěšené nádrženebyly vybaveny palivovým čerpadlem, do ná-drže se vháněl tlakový vzduch od kompresorua palivo bylo takto přečerpáno do hlavní ná-drže. Byla-li nádrž pro MW 50 naplněna pali-vem, ventil byl přestaven na přečerpání jejíhoobsahu do hlavní palivové nádrže a přečerpáníse dělo opět tlakovým vzduchem. Messer-schmitt s podvěšenou nádrží a MW 50 naplně-nou palivem tak mohl svůj dolet zdvojnásobit.U československých Avií S-199 byla nádržMW 50 používána výhradně jako palivová.Poznámky a upřesnění k minulému článku(Info 11/2024):- Kódové slovo MONA, použité pro úplně prv-ní verzi GM-1, odkazuje podle Baumgartla naslavný da Vinciho obraz Mona Lisa. Modelka senadýchala oxidu dusného a odtud pramení jejízáhadný úsměv aneb další historická hádankaje rozluštěna.- Měl jsem výhrady ke kruhové nádrži GM-1pro verzi F-4/Z. Baumgartl uvádí, že skutečněexistovala z tenkého plechu vyrobená nádržGM-1 omotaná pianovým drátem, ovšem zpo-chybňuje, že by se dostala do sériových stro-jů. Pamětníci si určitě vybaví za socialismuoblíbené skleněné sifonové lahve s kovovýmpletivem plněné bombičkami s CO2 - princip jestejný, nádoba dobře odolává vnitřnímu tlaku.Malý česko-německý slovníčekSonderstoff = Speciální látka (zde ve významubuď GM-1 nebo MW 50)Kraftstoff = PalivoSauerstoff = KyslíkBehälter = NádržLeistung = VýkonTrosky Bf 109G-10 WNr. 151556 od JG 300 a Bf 109G-14AS WNr. 784998 od IV/JG 53 po nouzových přistáních nazačátku roku 1945. U obou letounů jsou vidět otevřené plnící otvory nádrže MW 50 na hřbetu.Výstupek na dvířkách do úložného a bateriového prostoru, umožňující posunutíbaterie, která tak uvolnila prostor nádrži pro MW 50 v trupu za kokpitem.Bf 109G-14, Oblt. Rolf Schlegel 10./Jagdgeschwader 4, březen 1945.[Archiv JG 4 - Muzeum letecké bitvy nad Krušnohořím 11. 9. 1944 v Kovářské]Schéma palivovésoustavy Bf 109Kz dobového manuálus označenou nádržína směs MW 50.INFO Eduard13Únor 2025Letecká vojna na Ukrajine - Ruská raketa zostrelila civilné lietadlo. Opäť...
V bojoch nad Ukrajinou dochádza nezriedka k streľbe do vlastných radov. Ruská protivzdušná obrana už zničila celý rad ruských lietadiel a vrtuľníkov. K zásahom vlastných strojov došlo aj na ukrajinskej strane. V Rusku bolo zasiahnutých aj niekoľko civilných strojov, no bez fatálnych následkov. Až doteraz.
Miro BaričRuská raketa zostrelila civilné lietadlo. Opäť...V bojoch nad Ukrajinou dochádza nezriedka k streľbe do vlastnýchradov. Ruská protivzdušná obrana už zničila celý rad ruských lietadiela vrtuľníkov. K zásahom vlastných strojov došlo aj na ukrajinskejstrane. V Rusku bolo zasiahnutých aj niekoľko civilných strojov,no bez fatálnych následkov. Až doteraz.Letecká vojna nad UkrajinouFotografia nešťastného Embraeru 190AR s registráciou4K-AZ65, ktorú v roku 2016 urobil Mehmet Mustafa Celik.Z Baku v Azerbajdžane vzlietol v stredu25. 12. ráno let 8243 spoločnosti Azerbai-jan Airlines. Embraer 190AR s registráciou4K-AZ65 mal na palube 62 pasažierov a 5 čle-nov posádky. Smeroval do Grozného v Čečen-sku na juhu Ruska. Po 40 minútach letu všakprestal fungovať GPS i ďalšie navigačné systé-my. Je pravdepodobné, že stroj sa stal obeťouelektronického rušenia signálu GPS, čo me-dzinárodné organizácie pre telekomunikáciei civilné letectvo zakazujú.Rušenie Rusi zapli pravdepodobne preto,lebo nad Čečenskom sa pohybovali ukrajinskédrony. Posádka letu 8243 požiadala o nave-denie prostredníctvom rádiového vysielača.V Groznom však bola silná hmla a po trochokruhoch sa piloti rozhodli pre návrat do Baku.Pri odlete z Grozného však stroj zasiahla ra-keta z ruského protivzdušného systému Pan-cir-S1. Vybuchla pri ľavej zadnej časti lietadlaa črepiny poškodili najmä jeho chvostové plo-chy.V dôsledku poškodenia Embraeru zlyhalhydraulický systém a jeho ovládanie sa staloextrémne náročné. Ruskí letoví dispečeri mupre zlé počasie nedovolili pristáť na letiskuMineraľnyje Vody ani v Machačkale. Namiestotoho zmrzačený stroj (za stáleho rušenia sig-nálu GPS) poslali cez Kaspické more do Aktauv Kazachstane. Dostupné údaje ukazujú, želietadlo extrémnym spôsobom menilo výškui smer letu. Napriek tomu ho piloti hodinua 14 minút od zásahu rakety udržali vo vzdu-chu. Pri pokuse o pristátie v Aktau všakstroj narazil do zeme tri kilometre od letiska.Havária je zachytená na videu. Je na ňom vid-no, že lietadlo s vysunutým podvozkom klesás výrazným náklonom na pravú stranu. Pilotomsa už klesanie ani náklon nepodarilo vyrovnať.Embraer narazil do zeme najprv pravým kríd-lom a potom aj trupom. Ten sa rozlomil a strojvybuchol. Predná časť zhorela úplne, no zadnáčasť trupu ostala síce prevrátená, no relatív-ne vcelku. Vďaka tomu zo 67 osôb na palube29 prežilo, hoci so zraneniami. O život prišlo38 ľudí vrátane oboch pilotov a jednej letuš-ky. Týmto trom posmrtne udelili titul Národnýhrdina Azerbajdžanu. Stevard Zulfikar Asadova letuška Ajdan Rahimli, ktorí so zraneniamiprežili, boli vyznamenaní Radom odvahy prvé-ho stupňa.Zadná časť azerbajdžanského Embraeru bola prešpikovaná črepinami.Fotografie trosiek zverejnili kazašské záchranné zložky.UKRAJINAINFO Eduard14Únor 2025Strana 15
Hrdinovia z letu 8243Pristavme sa na chvíľu pri spomínanýchhrdinoch, ktorí do poslednej chvíle bojovalio záchranu stroja a cestujúcich. Kapitánombol 62-ročný Igor Kšnjakin, ktorý mal obrov-ské skúsenosti. Kariéru pilota začal v roku1982 ako 20-ročný na dvojplošníku An-2.Postupne lietal ako druhý pilot alebo kapitánna strojoch Jak-40, Tu-134, An-140 a ATR-42/72. V roku 2013 sa stal kapitánom na lie-tadlách Embraer 170/190 v rámci spoločnostiAzerbaijan Airlines. Na konte mal 15 000 le-tových hodín, z toho 11 200 v pozícii kapitána.Ostali po ňom dve dcéry.Kšnjakinovi na sedadle druhého pilota po-máhal 32-ročný Aleksandr Kaljaninov. V roku2021 úspešne ukončil štúdium na Národnejleteckej univerzite v ukrajinskom Kyjeve. Tret-ím členom posádky, ktorý prišiel o život, bola33-ročná letuška Hokuma Alijeva. Tá sa popripráci venovala štúdiu práva, bola v posled-nom ročníku doktorandského štúdia. Po jehodokončení plánovala zmeniť kariéru a stať saprávničkou. To sa jej, žiaľ, nesplnilo. V posled-ných okamihoch života sa snažila upokojovaťpasažierov. Všetkých troch pochovali spoločnev Baku na cintoríne Druhá alej cti, ktorý je ur-čený pre významné osobnosti a hrdinov Azer-bajdžanu.Rusko sa k zostreleniu lietadla nepriznaloani po mesiaci. Na začiatku dokonca všetkopopieralo a ruské propagandistické kanály vy-pustili viacero rôznych verzií toho, čo sa mohlostať. Napríklad diery po črepinách, ktoré bolividiteľné na zachovanej zadnej časti lietadla,údajne spôsobil štrk po dopade stroja na zem.Azerbajdžanský prezident Ilham Alijevuž pár dní po katastrofe vyhlásil, že podľapredbežných výsledkov vyšetrovania za ňumôže ruská protivzdušná obrana. Uviedol,že zostrel bol neúmyselný, no obvinil Moskvuz pokusu o jeho ututlanie. Alijev dodal, že oča-káva priznanie viny, potrestanie zodpovednýchosôb a odškodnenie pre rodiny obetí. Nič z tohosa nestalo ani mesiac po tragédii. Predstavi-telia Azerbajdžanu tiež uviedli, že to, že ruskéúrady nepovolili poškodenému lietadlu pristáťna žiadnom letisku v Rusku a nasmerovali hodo Aktau, mohlo byť pokusom o zahladeniestôp. Jednoducho dúfali, že stroj sa zrúti doKaspického mora...Oživené spomienky na MH17Zostrelenie azerbajdžanského civilného lie-tadla oživilo spomienky na katastrofu z 27. júla2014. Vtedy sa pri Hrabove v Doneckej oblastizrútil let MH17 spoločnosti Malaysia Airlines.Boeing 777 s registráciou 9M-MRD smerovalz Amsterdamu do Kuala Lumpur. Tam však ni-kdy nedoletel. Rusko totiž na východe Ukrajinyvyprovokovalo povstanie a na jeho podporutam presúvalo aj ťažkú techniku. Súčasťoutejto podpory bol aj protivzdušný systém Bukz 53. protilietadlovej raketovej brigády so síd-lom v Kursku. Ten v tichosti presunuli na vý-chod Ukrajiny na územie pod ruskou kontrolou.V domnení, že strieľa na ukrajinské vojenskélietadlo, vypustila jeho posádka raketu na ci-vilný let MH17. Boeing 777 letel vo výške 33 000stôp (10 060 m) rýchlosťou 915 km/h, keď tesnenad jeho kokpitom vybuchla hlavica radaromnavádzanej rakety. Črepiny zabili ľudí v kokpi-te a roztrhali trup, ktorý sa začal lámať tesneza kokpitom. Lietadlo začalo prudko klesaťa aerodynamické sily spôsobili, že sa rozlá-malo úplne celé ešte pred dopadom. Pád nazem trval minútu a pol a trosky pokryli plochu50 štvorcových kilometrov. O život prišlo všet-kých 298 ľudí na palube – 15 členov posádkya 283 cestujúcich. Z nich dve tretiny tvorili ob-čania Holandska. 80 z obetí boli deti mladšieako 18 rokov.Snímka z roku 2014. Ruskí bojovníci si vtedy robili fotky pri vraku zostreleného letu MH17.Troch mŕtvychčlenov posádkypochovali akohrdinov – zľavasú rakvyAleksandraKaljaninova,Igora Kšnjakinaa Hokumy Alijevy.Fotografiuz poslednejrozlúčkyzverejnilakanceláriaprezidentaAzerbajdžanu.UKRAJINAINFO Eduard15Únor 2025Strana 16
Keď si Rusi uvedomili, čo urobili, Buk v ti-chosti stiahli naspäť za ruské hranice a vy-pustili celý rad rôznych verzií o tom, čo samalo stať. Okamžité vypúšťanie protichodnýchverzií je typickou metódou ruskej propagandys cieľom rozriediť a spochybniť pravdu. V prí-pade MH17 bola jedna verzia absurdnejšia akodruhá. Civilný Boeing malo napríklad zostreliťukrajinské bitevné lietadlo Su-25. Asi v tom-to magazíne netreba nikomu zdôrazňovať, žeSu-25 na to schopnosti nemá – ani rýchlo-sť, ani dostup, ani dostatočnú výzbroj. Potomvyrukovali aj so „zaručene pravou“ satelitnousnímkou, ktorá mala zachytávať ukrajinskýSu-27 ako z bezprostrednej blízkosti vypúšťana let MH17 raketu. Išlo pritom len o nekvalit-ný podvrh. Úplne šialená bola teória, že všetkobolo narafičené a v Boeingu boli staré telá ľudí,ktorí zomreli už dávnejšie.Viaceré západné vyšetrovacie tímy však nazáklade dôkazov určili, že stroj zasiahla raketazo systému Buk, že bola vystrelená z územia,ktoré ovládali Rusi a identifikovali aj ruskújednotku, ktorej patril a ktorú sme spomínalivyššie. S ich závermi sa stotožnil aj holandskýsúd, ktorý v novembri 2022 odsúdil za zostre-lenie MH17 troch mužov na doživotie – IgoraGirkina, Sergeja Dubinského a Leonida Char-čenka. Všetci boli odsúdení v neprítomnostia Rusko svoju zodpovednosť odmieta. Len jedenz týchto troch páchateľov teraz sedí v ruskomväzení – nie však za smrť 298 nevinných ľudí,ale za extrémizmus. Igor Girkin si totiž dovolilurážať Putina, ktorý podľa neho vedie vojnu naUkrajine slabo a nekompetentne. Girkin, známyaj ako Strelkov, bol v roku 2014 ruským agen-tom, ktorý so svojím oddielom prišiel podnietiťpovstanie na východe Ukrajiny. V minulosti sachvastal tým, že bez neho by žiadna vojna naDonbase nebola, pretože miestnym sa do nejveľmi nechcelo. Toľko na margo toho, či išlo užvtedy o ruskú agresiu alebo „občiansku vojnu“.Ukrajinské stratyV sledovanom období od 1. 12. do 31. 12. sa-mozrejme neustále prebiehali aj operácie vo-jenských lietadiel, vrtuľníkov a bezpilotnýchprostriedkov. V tejto súvislosti dochádzalo ajk ich stratám. Zostrelenie civilného lietadlaje však natoľko výnimočným skutkom, že smemu venovali väčšinu aktuálneho pokračovaniaseriálu.K jedinej potvrdenej strate techniky na ukra-jinskej strane došlo v sobotu 14. 12. v Cherson-skej oblasti. Ruský protivzdušný systém S-400tam zasiahol Su-25 z 299. brigády taktickéholetectva. Jeho pilot, kapitán Vladyslav Solop,zahynul.O život prišiel aj kapitán Mykola Karpov, po-zemný letecký technik zo 40. brigády taktické-ho letectva. Stalo sa tak v utorok 31. 12., kedydošlo k ruskému raketovému útoku na letec-UKRAJINAUkrajinská 40. brigáda taktického letectva zverejnila sériu fotografií stíhačiek MiG-29.Ilustračná snímka helikoptéry Ka-52, ktorú zverejnilo ruského ministerstvo obrany. Od začiatku vojny prišloRusko už o najmenej 63 helikoptér tohto typu. Jednu stratilo aj v decembri 2024, ktorý sleduje aktuálnepokračovanie tohto seriálu.Ukrajinskávojenskározviedkazapálila14. 12. Su-27Pna základniKrymsk.INFO Eduard16Únor 2025Strana 17
kú základňu Vasylkiv v Kyjevskej oblasti. Akéškody boli na základni spôsobené, nie je zatiaľznáme. Karpova posmrtne povýšili na majora.Ruské stratyK prvej potvrdenej strate na ruskej stranev sledovanom období došlo tiež v sobotu 14. 12,na základni Krymsk v Krasnodarskom kraji.Ukrajinská vojenská rozviedka tam zapálilaa poškodila Su-27P s trupovým číslom „čer-vená 16“ a označením RF-92406, ktorý patril3. zmiešanému leteckému pluku. Poškodenieďalšieho lietadla, tentoraz vojenského náklad-ného stroja An-72 na letisku pri Moskve, ohlá-sila ukrajinská vojenská rozviedka v piatok20. 12.V stredu 18. 12. bol vlastnou paľbou zasi-ahnutý a zostrelený vrtuľník Kamov Ka-52.Obaja ruskí letci pri tom zahynuli. Veliteľomvrtuľníka bol nadporučík Daniil Čepurnov.V jeho nekrológu uviedli iba toľko, že padolpočas plnenia bojovej úlohy v zóne špeciálnejvojenskej operácie.Námorné drony vracajú úderNajhorší deň pre ruské letectvo prišiel v sa-mom závere mesiaca. V utorok 31. 12. operovaliv Čiernom mori ukrajinské námorné drony Ma-gura V5. Rusko proti nim už dlhšie nasadzujevrtuľníky a lietadlá, Ukrajinci preto na svojebezposádkové člny montujú protilietadlo-vé zbrane. Tvrdia, že niekoľko helikoptér užv minulosti zasiahli, tie však boli iba poškode-né a zostrel potvrdený nebol. Až doteraz. Pripolostrove Tarchankut na západe Krymu zasi-ahli ukrajinské drony raketami R-73 dve heli-koptéry Mi-8. Podľa ukrajinskej strany sa jed-na zrútila a druhá odletela poškodená smeromk brehu. Ruská strana neskôr potvrdila, že ajdruhý vrtuľník sa zrútil. V každom bolo osemľudí a nikto z nich neprežil. Znamená to, žehelikoptéry mali okrem bežnej trojčlennej po-sádky na palube aj ďalších päť vojakov – strel-cov z guľometov a operátorov elektronickýchsystémov.V priebehu decembra sa objavilo aj video, naktorom ukrajinské námorné drony strieľajú nahelikoptéry (a dokonca aj na stíhačku Suchoj)z guľometov. Najmenej jeden vrtuľník bol streľ-bou vážne poškodený, no potvrdený zostrelprišiel až neskôr a pri použití rakiet R-73.Rovnako sa v sledovanom období objavi-li aj zábery incidentu, pri ktorom sa ruskýSu-25SM3 počas letu zrazil s prieskumnýmdronom Zala. Stroj s trupovým číslom „červená07“ a s označením RF-94678 mal vážne poško-denú prednú časť trupu a rozbité bočné čelnéUKRAJINARusko o pár dní zverejnilo záber toho istého stroja. Fotografia je z takého uhla, aby nebolo vidieťprípadné poškodenie zadnej časti, kde horelo.Na sociálnych sieťach sa objavili zábery ruského Su-25SM3,ktorý sa počas letu zrazil s prieskumným dronom Zala.Ruský vrtuľník Mi-24 zapadol do bahna, zrejme napredsunutej základni. Fotka sa objavila v sledova-nom období, ale podrobnosti nie sú známe.Na sociálnych sieťach sa objavili zábery ruského Su-25SM3, ktorý sa počas letu zrazil s prieskumným dronom Zala.INFO Eduard17Únor 2025Strana 18
sklo kokpitu. Napriek tomu s ním pilot dokázalpristáť na základni. Zrážka sa mala odohraťniekde v Doneckej oblasti, no nie je známekedy presne k nej došlo.Útočili aj na VianocePrakticky každú noc pokračovali ruskévzdušné útoky na ukrajinské mestá. Spome-nieme len niekoľko z nich. V noci zo štvrtka12. 12. na piatok 13. 12. smeroval veľký útok naukrajinskú energetickú infraštruktúru. Napad-nuté boli štyri oblasti vrátane Kyjeva a v dvochdošlo k výpadkom elektrickej energie, čo nie jev zime ničím iným ako terorizovaním civilnéhoobyvateľstva. Rusi vypustili spolu 192 kamika-dze dronov a 94 rakiet a striel s plochou dráhouletu. Ukrajinci zostrelili 80 dronov a ďalších105 vyradili pomocou systémov elektronickéhoboja. Zničených bolo aj 81 striel s plochou drá-hou letu, z toho 11 zostrelili ukrajinské stíhač-ky. Osobitne sa pritom vyznamenal jeden pilot,ktorý ich zničil šesť. Dve zasiahol raketamiAMRAAM s dlhým doletom a ďalšie dve pridalraketami Sidewinder s kratším dosahom. Keďmu došli rakety, posledné dve strely zničil pa-lubným kanónom zblízka. Tu sa ukazuje výhodaF-16 oproti starším stíhačkám sovietskej výro-by, ktoré ukrajinské letectvo používalo doteraz.Vďaka pokročilým senzorom a elektronickýmsystémom má pilot F-16 lepší prehľad o situáciia dokáže rýchlejšie a efektívnejšie vyhľadávať,identifikovať a zameriavať jednotlivé ciele ajv prostredí s ich hustým výskytom.Ďalší veľký útok podnikli Rusi cynickypriamo na Vianoce v noci z utorka 24. 12. nastredu 25. 12. Väčšina Ukrajincov teraz osla-vuje Vianoce vtedy, keď aj západný svet a niepodľa pravoslávneho kalendára. Na UkrajinuRusi priamo na sviatky vyslali 106 kamikadzedronov a 78 rakiet a striel s plochou dráhouletu. Ukrajinská obrana zneškodnila 59 striela 54 dronov. Ďalších 52 dronov vyradili systé-my elektronického boja. Napriek tomuto úsiliutakmer 20 striel obranou preniklo. Len Char-kov hlásil 11 výbuchov. V jednej zo zasiahnu-UKRAJINAZáber z videa, na ktorom ukrajinský námorný dron Sea Baby ostreľuje guľometomruský vrtuľník Mi-8.Zábery z ďalšieho videa, ktoré zachytáva zostrel ruského vrtuľníka Mi-8 raketou R-73 z námorného dronu Magura V5.Ukrajinský námorný dron si guľometom trúfol aj na stíhačku.INFO Eduard18Únor 2025Strana 19
tých elektrární zomrel civilný technik a polmilióna ľudí ostalo na Vianoce bez vykurovania.Desivým útokom čelí denne mesto Cher-son ležiace priamo na frontovej línii. Ruskíoperátori dronov tam podnikajú ľudské safa-ri – útočia dronmi na jednotlivých obyvateľov,civilné autá či mestskú hromadnú dopravu –a ešte sa tým chvália. Z tejto beštiálnej rutinysa ešte viac vymyká útok leteckými bombami,pri ktorom tesne pred Vianocami Rusi zasiahlionkologickú kliniku – a tiež sa tým pochválili.Ukrajinská stopa v Sýrii?Na záver v krátkosti spomenieme udalosť,ktorá s vojnou na Ukrajine súvisí len vzdiale-ne. V Sýrii sa po 13 rokoch skončila krvavá ob-čianska vojna. Pritom ešte v polovici novembratomu nič nenasvedčovalo. Povstaleckej koalí-cii CMO však stačilo 12 dní ofenzívy a v noci zosoboty 7. 12. na nedeľu 8. 12. obsadila aj hlavnémesto Damask. Stalo sa tak prakticky bez boja.Sýrska vládna armáda skolabovala spolu s re-žimom, ktorý mala chrániť.A prečo to spomíname v súvislosti s Ukraji-nou? Režim Baššára Asada podporovalo okremIránu práve Rusko, ktoré do Sýrie vyslalo voja-kov i letectvo. Po začatí vojny na Ukrajine všakmuselo svoj kontingent oslabiť. A hovorí sa,že práve Ukrajinci pomohli povstalcom z CMO,keď im mali poskytnúť FPV drony aj s malýmpočtom operátorov (hovorí sa o dvoch desiat-kach). Tieto drony na začiatku ofenzívy zasiahlia vyradili kľúčové osoby a ciele sýrskej vládnejarmády. A je to práve Rusko, kam sýrsky diktá-tor Asad utiekol a kde získal azyl aj so svojourodinou.UKRAJINANásledky masívneho ruského útoku na ukrajinské mestá počas Vianoc.Zneškodňovanie ruských projektilov, ktoré minuli ciele.Ukrajinskí pyrotechnici ulovili jeden ruskýdron aj na strome.INFO Eduard19Únor 2025Strana 20
UKRAJINAUkrajinská 40. brigáda taktického letectva zverejnila sériu fotografií stíhačiek MiG-29.INFO Eduard20Únor 2025Strana 21
Strana 22
#70164BOXART STORYHeinz „Esau“ Ewald je jedním ze známých esJG 52, stíhací eskadry, která od června 1941 až dokonce války bojovala na východní frontě. Pocházelze Zoppot (Sopoty) u dnešního Gdaňsku. V prosin-ci 1941 nastoupil k Fliegerausbildungsregiment 23v Kaufbeurenu, poté prošel pilotním a stíhacím vý-cvikem. Pak následoval pokračovací výcvik u ope-račně výcvikové JG 106 v Lachen-Speyersdorf a na-konec jej instruktoři připravovali na boj na východnífrontě u Ergänzungs-Jagdgruppe Ost v La Rochelleve Francii.Jako jednadvacetiletý poddůstojník byl na pod-zim roku 1943 přidělen k II./JG 52, jíž v té době ve-lel Hptm. Gerhard Barkhorn. Jeho jednotka se nakonci srpna 1943 stáhla z Anapy na Kubáni a běhemzáří a října operovala z několika letišť na Ukrajině.Na počátku listopadu se přesunula na základ-nu Bagerowo na Krymu. Zhruba v té době bylk II./JG 52 přidělen Heinz Ewald a byl zařazenk 6. Staffel. Jejím velitelem byl Lt. Helmut Lipfert,jenž měl v té době na kontě více než 40 vítězství.Jako úplný nováček dosáhl Ewald svého prv-ního vítězství již při svém čtvrtém bojovém letu.Došlo k tomu při „volném lovu“ 12. listopadu 1943nad Kerčským průlivem. Ewald letěl jako wingmanFw. Ellendta z 5. Staffel. Asi po dvaceti minutáchletu pod nízko ležící souvislou vrstvou oblačnostidostala německá dvojice hlášení, že jižně od nichletí sovětské letouny. Zamířili tedy do určené oblas-ti co nejvyšší rychlostí ve výšce asi 100 metrů nadhladinou moře.Znenadání se tisíc metrů před nimi z mrakůvynořily čtyři sovětské Jaky a Ellendt na ně hnedupozornil. Vše se odehrálo ve zlomcích sekund, for-mace letěly přímo proti sobě a Ewald instinktivněvystřelil na jeden z nepřátelských letounů. Ellendtokamžitě hlásil ve vysílačce, že došlo k sestřelu,a zmatený Ewald se ptal, kdo sestřelil koho. S pře-kvapením se dozvěděl, že nepřítele zasáhl Ewalda zasažený letoun se ve vývrtce zřítil na pobřežía vybuchl.Po přistání dostal Heinz Ewald nejen hodně gra-tulací, ale musel si také vyslechnout, že kdo střílína nepřítele při letu čumák proti čumáku, ten dlou-ho žít nebude. V příštích týdnech komentáře tohototypu slyšel mnohokrát, protože měl při bojovýchletech v mnoha případech štěstí a dosáhl rychleněkolika vítězství. V němčině jsou některá rčenío velké dávce štěstí spojena se slovy Schwein (pra-se) nebo Sau (svině), a tak dostal Heinz Ewald pře-zdívku Esau. Vymysleli ji jeho kolegové z 6. Staffela jako jejich mluvčí ji Ewaldovi oznámil Ofw. Kuhn.Ten Ewalda současně ujistil, že podle pověry tétojednotky Ewald žít dlouho nebude, protože ten, kdojako nováček brzy dosahuje leteckých vítězství,bude také brzy mrtev. A Kuhn neopomněl přátelskydodat, ať Ewald napíše rodičům dopis na rozlouče-nou.Jako kandidátovi na brzkou smrt Ewaldovi scho-vával zvlášť dobré porce jídla Obergefreiter Prüm-mer, hlavní kuchař II./JG 52. Po pár týdnech „Esau“zjistil, že často sám od sebe myslí na to, že určitěbrzy padne v boji. Tak daleko došly poznámky jehokolegů, které byly asi ve skutečnosti míněny dobřea měly Ewalda trochu krotit, aby v boji tolik neris-koval. Sýčkování pilotů z 6. Staffel nakonec skonči-lo, protože si Heinze Ewalda jako svého wingmanavybral velitel II./JG 52 Hptm. Gerhard Barkhorna Ewald s novým šéfem absolvoval více než sto bo-jových letů.„Esau“ Ewald během bojů na Krymu od konceroku 1943 do jara 1944 docílil 17 vzdušných vítěz-ství. Letecký publicista Ivan Lavriněnko se tomutoobdobí bojů věnuje v publikaci, která je zaměře-na hlavně na analýzu leteckých bojů GerhardaBarkhorna, Otto Fönnekolda a Helmuta Lipfertaz II./JG 52. Lavriněnko v závěrečné analýze uvádí,že Ewald z výše uvedených 17 uznaných leteckýchvítězství ve skutečnosti zničil přinejmenším třinebo čtyři nepřátelské stroje, nanejvýš mu všakpadlo za oběť devět letounů. V řadě případů bylo to-tiž pro zničení určitého sovětského stroje na straněLuftwaffe více kandidátů. K tomu během intenziv-ních leteckých bojů docházelo běžně ve všech le-tectvech.Box art Antonise Karydise zobrazuje jedno zedvou Ewaldových vítězství, jichž dosáhl 4. února1945 nad Maďarskem v boji proti stíhačům z 848.IAPu. Oba sovětští letci jsou dodnes nezvěstní. Po-drobnosti k tomuto a dalším Ewaldovým bojům na-jdete v knize Daniela a Gabora Horvatha, která sevěnuje analýze leteckých vítězství es Luftwaffe přibojích nad Maďarskem na přelomu let 1944 a 1945.Heinze Ewalda během války štěstí neopustilo. Bojs americkými stíhači 24. června 1944 nad Rumun-skem přežil, poté, co byl sestřelen a utrpěl zranění,se mu podařilo seskočit s padákem. Na počátkubřezna 1945 jej omylem sestřelila protiletadlovájednotka SS a o měsíc později se dostal zpět kesvé jednotce po nouzovém přistání v oblasti fron-ty. „Esau“ Ewald měl skutečně „štěstí jako prase“.Popis těchto incidentů najdete v článku o „Heino“Sachsenbergovi v magazínu INFO z listopadu 2010a v článku Konec války u Dunaje v magazínu INFOz února 2024.Text: Jan BobekIlustrace: Antonis KarydisEsauINFO Eduard22Únor 2025Strana 23
#84205BOXART STORYMnoho pilotů Luftwaffe bylo na stroje Bf 109 Ezvyklých již z doby války ve Španělsku a sestroji doslova srostli. Proto přechod na Bf 109verzí F-1 a F-2 se slabší výzbrojí oproti verzi E-7řada z nich nesla nelibě. Zvyk je zkrátka želez-ná košile. Ještě složitější byl přechod na zcelanový typ stíhacího letounu s výrazně odlišnýmiletovými vlastnostmi a hvězdicovým motoremnamísto řadového, Focke-Wulf Fw 190.Když se rozhodovalo o tom, která stíha-cí jednotka začne jako první používat novéFocke-Wulfy Fw 190 A-1, padla volba naII./JG 26 „Schlageter“, jež byla vyzbrojena strojiBf 109 E. Přibližně na počátku srpna 1941 se napařížskou základnu Le Bourget z německéhoRechlinu přesunula Erprobungsstaffel 190 (Zku-šební peruť 190) vedená Oblt. Otto Behrensem.Jeho Staffel úspěšně dokončila operační testya nyní měla své poznatky předat II./JG 26 Hptm.Waltera Adolpha. Nebýt Behrensových zkuše-ností a zápalu, celý projekt by byl se vší prav-děpodobností zrušen, protože jej neustále pro-vázely problémy (hlavně s pohonnou jednotkouBMW 801 C-1), které by slabší povahy odradily.Přestože se část příslušníků II./JG 26 přeško-lovala na Focke-Wulfy v Paříži, zbytek jednotkysetrvával v Belgii na základně Moorsele a i na-dále se podílel na bojové činnosti. Tento postupse stal pravidlem i u dalších jednotek, kterépřecházely na Fw 190 A. Prvním úspěšným na-sazením prošly Focke-Wulfy již 14. srpna 1941.Jako druhá v pořadí začala na Fw 190 A-1přezbrojovat III./JG 26 v listopadu 1941. Potížes pohonnými jednotkami stále trvaly. Mechanicimuseli v polních podmínkách dělat úpravy výfu-kových potrubí a některé náhradní díly jednotkasháněla vlastními silami po celém Německu.Sám za sebe hovoří fakt, že od firmy BMW do-stal Oblt. Borris, velitel 8./JG 26, zlaté hodinkyza to, že motor jeho Fw 190 překonal provoz-ní dobu 100 hodin. Na počátku roku 1942 jsouu III./JG 26 zdokumentovány první Fw 190 A-2s vylepšenou pohonnou jednotkou BMW 801 C-2.První stroj této verze byl u II./JG 26 zazname-nán již v prosinci 1941, v tomtéž měsíci převzalaI./JG 26 první letouny verze A-1.Geschwaderstab JG 26 si v průběhu roku 1941pod velením Adolfa Gallanda ponechal Messer-schmitty Bf 109 F-4. Tuto verzi Bf 109 si mezitímřada letců oblíbila. Poté, co velení JG 26 převzalMaj. Gerhard Schöpfel, začal jeho štáb v led-nu 1942 přezbrojovat na Fw 190 A-2 a v dubnuzačal používat verzi A-3. Staffel stíhacích bom-bardérů 10./JG 26 přešla z Bf 109 F-4/B na jižprověřené Fw 190 A-2 a A-3 až v červnu a čer-venci 1942. Verze A-3 byla vybavena pohonnoujednotkou BMW 801 D-2, která byla již relativněbezproblémová.Jagdgeschwader 2 „Richthofen“ Focke-Wulfyobdržela výrazně později, než jejich kolegovéz JG 26. Messerschmitt Bf 109 F-2 a F-4 pou-žíval Stab JG2 až do července 1942 a dokoncedisponoval i jedním letounem verze E-7. JedenFw 190 A-3 si štáb eskadry pod velením Obstlt.Walter Oesau převzal v květnu a další strojeverzí A-2 a A-3 následovaly v dalších měsících.Jako první Gruppe v rámci JG 2, která zača-la na Fw 190 přezbrojovat, byla na řadě II./JG 2.Stroje verzí A-2 si převzala v březnu 1942.Jeden z jejích pilotů vzpomínal, že jen velmimalý počet letounů byl vybaven čtyřmi kano-ny v křídle. Důvodem byly údajně nedostateč-né výrobní kapacity kanonů. A stroje se čtyřmihlavněmi v křídle si obvykle nechávali pro sebevelitelé jednotlivých částí jednotky. Messer-schmitty Bf 109 F-2, F-4 a dokonce jeden E-4odevzdávala II./JG 2 postupně do května.Další v pořadí byla III./JG 2, jíž velel Hptm.Hans „Assi“ Hahn. Stroje Bf 109 verzí F-2 a F-4jeho jednotka postupně odstavovala do červen-ce 1942 a od května přebírala letouny Fw 190A-2 a A-3. Jeho zbrusu nový stroj je zobrazenna boxartu Piotra Forkasiewicze a více podrob-ností se k tomuto letci dozvíte v historickémtextu v návodu stavebnice. Jako poslední zača-la na Fw 190 přezbrojovat I./JG 2 během červnaa července 1942. Totéž platilo i pro Staffel stíha-cích bombardérů 10./JG 2.Focke-Wulf Fw 190 byl ideálním strojem proboje ve střední a nízké letové hladině, v nichžměl nad nepřátelskými letouny výhodu silnévýzbroje a schopnosti úniku ve strmém klesání.Potřeby nasazení stíhacích jednotek Luftwaffese však postupně měnily, především po přícho-du amerických jednotek do Velké Británie. Protose část z výše jmenovaných Jagdgeschwaderběhem roku 1943 znovu přezbrojila na letounyBf 109, které byly vhodnější pro boje ve vysokéletové hladině. Na jaře II./JG 2 převzala strojeverzí G-3, G-4 a G-6. Během podzimu III./JG 26přešla na letouny verzí G-3, G-5 a G-6.Ilustrace: Piotr ForkasiewiczZvyk je železná košileText: Jan BobekINFO Eduard23Únor 2025Strana 24
P-40E WARHAWK 1/48 Royal ClassK dostání u distributorů a prodejcůpod katalogovým číslem R0023#R0023P-40E Warhawk1/48Stavebnice amerického druhoválečného stíhacího letounu P-40E Warhawkv měřítku 1/48; edice Royal Class. Stavebnice nabízí 12 markingů. Stavebniceobsahuje plastové rámečky pro dvě P-40E, z nichž je možné postavit stíhačkysloužící u USAAF, RAF, RAAF, RCAF nebo VVS RKKA.plastové díly: Eduardpočet kamuflážních schémat: 12obtisky: Eduardleptané díly: ano, barvenémaska: anoresinové díly: ano, (výfuky; kola hlavního podvozku -dva typy, sedačky s upínacími pásy - dva typy)bonus: záslepka do podvozkových šachet (Omask)STAVEBNICE 02/2025Dual ComboINFO Eduard24Únor 2025Strana 25
41-5726, Capt. Philip G. Cochran, 65th PS, 57th PG, USA, jaro 194241-36402, Lt. Dallas A. Clinger, 16th FS, 23rd FG, Kweilin, leden 1943Philip Gerald Cochran se narodil 29. ledna 1910v Erie, Pensylvánie, a zemřel 26. srpna 1979.Do řad USAAC vstoupil v roce 1935 a postup-ně se vypracoval v jednoho z nejlepších pilotůP-40. Už jako Major velel 33rd FG v Sever-ní Africe, později se už v hodnosti LieutenantColonel stal velitelem 1st Air Commando Groupv Indii. Jednotka prováděla široké spektrummisí od stíhacího doprovodu transportnícha bombardovacích letounů až po zásobovací lety,včetně velmi odvážných misí při zásobováníbritských Long Range Penetration Groups, pů-sobících v hloubi nepřátelského území. Pro svouagresivitu a ochotu riskovat při zásobovacíchmisích si Cochran vydobyl uznání vojáků. Sámza války dosáhl dvou sestřelů, po ní odešel dovýslužby, vrátil se do Erie v Pensylvánii a připojilse k bratrově firmě Lyons Transportation Lines,kde se stal předsedou představenstva. Zemřelna infarkt během honu na lišku v roce 1979. JehoP-40E z jara 1942 nesl standardní zbarvení OliveDrab a Neutral Grey, doplněné o žlutou dekoracipřídě a znak squadrony (obojí nesly i další letou-ny jednotky). Na přídi byl po obou stranách takénápis Shillalah.Dallas Adellon Clinger se narodil 2. června 1916v Saint Anthony, Idaho. Po ukončení výcvikuv létě 1941 byl převelen k 16th FS. Prvního vítěz-ství ve vzdušném boji dosáhl 31. července 1942,kdy sestřelil A6M. Následoval sestřel stejnéhotypu 12. listopadu téhož roku a své skóre u 16thFS uzavřel 26. prosince 1942, opět sestřelemZera. Během války si připsal ještě další dvapotvrzené sestřely. Po válce zůstal Clinger veslužbě a do zálohy odešel v roce 1953 v hodnostimajora. Zemřel 16. prosince 1988 (72 let). TentoP-40E měl být původně součástí dodávky proRAF a proto byl zbarven americkými barvamiDu Pont, podobnými britským odstínům DarkEarth (No. 71-035), Dark Green (No. 71-013) a Sky(No. 71-021). Kamufláž byla opravena na bocíchtrupu a na ocasních plochách jinou, tmavší ze-lenou barvou, pravděpodobně Olive Drab. Osobnísymbol pilota – močící kovboj – byl namalovánna obou stranách směrovky. Podobnou kresbupak nesl i další Clingerův P-40. Není zcela jisté,zda byl na tomto stroji nápis „Holdin’ my Own“ naobou stranách směrového kormidla, zdokumen-tován je jen na pravé straně a existují fotografielevé strany bez nápisu. Ten ale mohl být doplněnpozději. Stroje 16th FS měly disky kol vyzdobenymodrým polem s bílými hvězdami a červenýmkruhem uprostřed. Červený kruh ale není z foto-grafie tohoto stroje jasně patrný.STAVEBNICE 02/2025INFO Eduard25Únor 2025Strana 26
STAVEBNICE 02/2025Col. Robert L. Scott, CO of 23rd FG, 14th AF, Barma, 194241-5647, 1Lt. John Landers, 9th FS, 49th FG, Darwin, Austrálie, 1942Robert Lee Scott se narodil 12. dubna 1908 veWaynesboro, Georgia, a v roce 1932 završil stu-dia na West Pointu. Létal s poštou, ale také velelstíhací squadroně v Panamě nebo působil jakoinstruktor v Texasu a Kalifornii. V době vstupuUSA do války byl již považován na stíhače za pří-liš starého (33 let), a tak se přeškolil na B-17, abyse připojil k Task Force Aquilla, což byl plán nabombardování Japonska. Přelétl s jednou B-17do Indie, ale tam zjistil, že je plán zrušen. Stalse Operačním důstojníkem uskupení ABC FerryCommand, kde létal s transportními letouny, alepodařilo se mu provést i několik letů na P-40s Chennaultovými AVG. Poté se mu podařilo„zabavit“ pro sebe jeden P-40E a pojmenoval jejExterminator. Nejedná se ale o zobrazený le-toun, ten byl jeho druhým a již oficiálně přidě-leným, protože se Scott mezitím stal velitelem23rd FG. Někdy se u něj kreslí sériové číslo 11456,tedy 41-1456, nicméně takový P-40 neexistovala u Scottova P-40 se uvádí proto, že se o němsám zmínil ve svých pamětech. Zřejmě se alespletl, každopádně toto číslo vztahoval ke své-mu prvnímu P-40E. Během letu, při kterém do-sáhl čtvrtého a pátého sestřelu, byl Extermina-tor silně poškozen a už nikdy nevzlétl. Symbolypěti sestřelů tedy nesl až Scottův druhý P-40E,opět neznámého sériového čísla (které bylopravděpodobně dle tamních zvyklostí zatřeno).Celkem dosáhl Scott za války 13 sestřelů. Ze-mřel 26. února 2006 ve věku 98 let.John Dave Landers patří ke stíhacím pilotům,kteří zaznamenali během druhé světové válkyúspěchy na dvou odlišných válčištích. Prvníchšesti sestřelů dosáhl v Pacifiku, zbytek do cel-kového skóre 14,5 sestřelu přidal v Evropě. Na-rodil se 23. srpna 1920 v Oklahomě, v osmnáctiletech se přestěhoval do Texasu. V dubnu 1941vstoupil do programu armádních leteckých ka-detů, 12. prosince byl vyřazen v hodnosti FirstLieutenant a již v lednu 1942 byl odvelen do Aus-trálie. K 9th FS/49th FG se připojil poté, co doDarwinu dopravil 3. dubna jeden P-40E. Hnednásledující den si připsal dva sestřely, následněpřidal další dvě vítězství 14. června a 30. čer-vence. Poté odstartoval 26. prosince ke svémuposlednímu bojovému letu v Pacifiku. Toho dnenejprve dosáhl dalších dvou vítězství, poté bylsám nad Novou Guineou sestřelen a několik dníbloudil v džungli, než se s pomocí domorodcůdostal zpět. V únoru 1943 se vrátil do USA a navlastní žádost byl odeslán ke své druhé operač-ní túře, tentokrát v Evropě (kde poté absolvo-val i třetí túru). Z jeho působení v Pacifiku jsouznámy dva osobní Warhawky. První z nich, po-jmenovaný Skeeter (41-5647), je zde vyobrazen.Na levé straně trupu za kabinou nesl kresbudravce ve žlutém poli, coby znak příslušnostik flightu Andyho Reynoldse, který touto kres-bou opatřil svůj letoun jako první. Na přídi neslSkeeter jednoduchou kresbičku komára držící-ho v ruce samopal.INFO Eduard26Únor 2025Strana 27
STAVEBNICE 02/202541-5509, 1Lt. Joseph J. Kruzel, 17th PS (Provisional), 4th CG, Jáva, únor 194241-36171, 2Lt. Clyde H. Barnett Jr, 8th FS, 49th FG, Kila Kila, Nová Guinea, 1942Joseph John Kruzel se narodil 17. února 1918v Pennsylvánii. V květnu 1940 zamířil k letectvuv rámci programu leteckých kadetů a v pro-sinci toho roku byl přidělen k 2nd ObservationSquadron na Filipínách. Poté byl v září 1941 pře-velen k 17th PS, která přezbrojila na Warhawky.Po japonském útoku na Pearl Harbor a invazina Filipíny se 17th PS přesunula do Austráliea následně se Kruzel zúčastnil bojů v Holandskévýchodní Indii. Svého prvního sestřelu dosáhl17. února 1942, když sestřelil Ki-27 nad Palem-bangem. Následovaly sestřely dvou A6M vednech 19. a 20. února. V březnu se pak připojilk 9th FS v Austrálii, kde s ním létal jako jehočíslo George Preddy. U jednotky působil až dosvého návratu domů v prosinci 1942. V listopa-du 1943 se s 361st FG přesunul do Anglie na zá-kladnu Bottisham, kde skupina obdržela P-47D.V Evropě dosáhl Kruzel dalších tří sestřelů plusjednoho sdíleného. Jeho celkové skóre tak čítalo6,5 sestřelu a jedno poškození. Do USA se vrátilv lednu 1945. Zastával řadu významných funkcía dosáhl hodnosti Major General. Do výslužbyodešel 1. srpna 1970 a zemřel 10. července 2002ve věku 84 let. Jeho P-40 z období, kdy ještě pů-sobil u 17th PS, je zajímavý kresbou draka chr-lícího oheň, nakreslené na obou stranách přídě.Podobná kresba pak zdobila i jiný P-40E, kterýKruzel používal v Austrálii. Ten měl ovšem zbar-vení britskými kamuflážními barvami a KruzelůvFlight podle něj získal název „Dragon Flight“.Clyde Haygood Barnett Jr se narodil 23. června1916 ve West Palm Beach na Floridě. Celkem do-sáhl čtyř sestřelů, dvou z nich při obraně Dar-winu. Během svého působení u 49th FG pořídilřadu fotografií, z nichž mnohé jsou dnes velmiznámé. Jako správný patriot pojmenoval svéP-40 West Palm Beach Playboy. Toto je druhýletoun toho jména, zajímavostí je kresba sce-nérie West Palm Beach na levé straně trupu,stejně jako rozpustilá kresba kačera Donaldau výsostného znaku na levé straně trupu. I kdyžbyl tento P-40E v britských barvách, spodní plo-chy měl přestříkány barvou Neutral Grey. Prav-děpodobně při tomto přebarvení vznikly takénestandardní bílé lemy kolem nápisu US Armya výsostného znaku. Clyde H. Barnett zemřel24. dubna 2002 ve věku 85 let.INFO Eduard27Únor 2025Strana 28
STAVEBNICE 02/202511th FS, 343rd FG, Atoll Kiska, Aleutian Islands, jaro 1943A29-113, S/Ldr. Richard Cresswell, No. 77 Squadron (RAAF), Austrálie, 1942Aleutští tygři představují jedny z nejatraktivně-ji zbarvených P-40 vůbec, a to díky stylizovanéhlavě tygra, která zdobila příď většiny letounůtohoto typu. K založení 343rd FG došlo 3. září1942 na aljašské základně Elmendorf Field.Na začátku sestávala skupina z 11th FS a 18thFS, obě vyzbrojené P-40, a 54th FS, která po-užívala P-38 a působila z Adaku. Piloti 11th FSse prakticky okamžitě po přesunu na Umnak Is-land na Aleutských ostrovech pustili do operač-ní činnosti, protože již před zformováním 343rdFG měla jednotka operační status. V říjnu 1942se ke skupině připojila ještě 344th FS, rovněžs P-40. Skupina poskytovala leteckou obranuAleutských ostrovů, doprovod bombardérůma sama také bombardovala či ostřelovala japon-ské cíle na ostrově Kiska. Svou poslední bojo-vou misi absolvovali její piloti v říjnu 1943, ná-sledně již prováděli až do konce války hlídkovéa průzkumné lety, s výjimkou výškových letů nazačátku roku 1945, při kterých piloti zasahova-li proti japonským balonům, nesoucím nálože.K tomu již používaly všechny jednotky P-38,ale P-40 setrvaly ve službě společně s nimi.Tygří hlavy byly reminiscencí na AVG, kte-ré velel Claire Chennault, zatímco 343rd FGvedl zpočátku jako velitel jeho syn Lt Col JohnS. Chennault. Zobrazený letoun nesl vedle tygříhlavy také identifikační znaky v podobě bílýchpruhů na směrovce a pásu kolem trupu. Jakojeden z nemnoha aleutských P-40 nesl takéjméno, v tomto případě Flossie. Výsostné znakyměly červený lem.Richard Cresswell se narodil 27. července 1920ve Franklinu v australské Tasmánii a předtímnež vstoupil v červnu 1938 do řad RAAF se vy-učil elektrikářem. Svou kariéru zahájil u No. 1Flying Training School jako letecký kadet v čer-venci 1938 a následujících 12 měsíců se učil létat.Ze školy byl vyřazen jako Pilot Officer a umís-těn k No. 3 Army Cooperation Squadron. Potépůsobil jako instruktor a po japonském bom-bardování Darwinu 19. února 1942 byl přidělenk americké 9th FS jako Liasion Officer. KdyžRAAF vytvořila tři nové squadrony (No. 75;76 a 77) vyzbrojené Kittyhawky, byl Creswellcoby čerstvý Squadron Leader jmenován20. dubna velitelem No. 77 Sqn. Ve věku 21 letbyl mladší než většina jeho podřízených. V brz-kém ránu 23. listopadu zaznamenal svůj prvnísestřel a jednalo se zároveň o první sestřelaustralské jednotky nad australským územíma také první noční sestřel nad Austrálií. No. 77 Sqn.vedl Creswell do srpna 1943, poté byl velitelemNo. 81 Wing na Nové Guinei od května 1944 dobřezna 1945 a zároveň vedl podruhé No. 77 Sqn.mezi zářím a prosincem 1944. V září 1950 pakpřevzal velení této jednotky potřetí, tentokrátv Koreji, kde také dohlížel na přezbrojeníz P-51D na Glostery Meteor. Jeho P-40E z ob-dobí, kdy poprvé vedl No. 77 Sqn., je zajímavývýraznými kresbami vlajek po obou stranáchpřídě. Na levé straně vlály vlajky RAAF, RAF,Union Jack a americká vlajka. Na pravé straněpak vlajka Squadron Leadera.INFO Eduard28Únor 2025Strana 29
STAVEBNICE 02/2025AL194 (1087), WO2 S. R. J. McLeod, No. 111(F) Squadron (RCAF), Kodiak Island, Aljaška, duben 1943ET790, Sqn. Ldr. Billy Drake, No. 112 Squadron (RAF), LG91, Egypt, červenec 1942No. 111 Squadron byla zformována v roce 1932jako Coastal Artillery Cooperation Squadron.S vypuknutím druhé světové války v září 1939byla přeznačena z No. 111 (CAC) Sqn. na No.111 (F) Sqn., což znamenalo změnu na stíhací.V lednu 1941 byla jednotka zrušena a následnědošlo ke zformování nové squadrony stejnéhooznačení. Dne 3. listopadu 1941 obdržela jednot-ka své první P-40E. Ty byly následně rozebránya dopraveny na Vancouver Island. V březnu 1942dostala jednotka od náčelníka původních obyva-tel hromový totem, který se stal jejím znakem.Jednotka tak dostala neoficiální název Thunder-bird Squadron. Vzhledem k obavám z japonské-ho útoku na americkou základnu Dutch Harborna ostrově Unalaska (ke kterému došlo 3. červ-na) bylo vybudováno letiště na Umnaku. Odtudse No. 111 (F) Sqn. přesunula v červnu 1942 nazákladnu Elmendorf na Anchorange, kde zůstalado 30. října toho roku. Zároveň byl v červnu vy-tvořen X Wing z této jednotky a No. 8 (BR) Sqnlétající s Bristoly Bolingbroke. V říjnu 1942 bylaNo. 111 (F) Sqn. přesunuta na Kodiak Island, kdezůstala až do srpna téhož roku. Zobrazený le-toun byl poškozen při přistání na břicho kvůlizávadě na podvozku. Na přídi nesl znak jednotky,hromový totem, který bývá často kreslen pouzev bílé barvě. Je však pravděpodobné, že byl vy-barven podle znaku jednotky. Kokarda na trupuměla zatřený žlutý lem, kokardy na horní straněkřídla měly zase nestandardně malý červenýstřed a silnější modrý lem.Billy Drake se narodil 20. prosince 1917 a zařa-dil se k nejúspěšnějším britským stíhačům díky20 jistým a šesti pravděpodobným sestřelům.Kromě toho dalších devět nepřátelských letou-nů poškodil. Bojoval postupně ve Francii, Ang-lii, v Africe i na Maltě. Stal se nejúspěšnějšímbritským pilotem na P-40 (13 sestřelů) a druhýmv rámci Commonwealthu po Clivu Caldwellovi(20 sestřelů). Do Afriky byl odvelen v prosinci1941 s úkolem zformovat No. 128 Squadron, vy-zbrojenou Hurricany. Na konci května 1942 vy-střídal ve funkci velitele No. 112 Sqn. právě ClivaCaldwella. V listopadu 1943 se vrátil do VelkéBritánie a létal s Typhoony. Po válce se stal zá-stupcem velitele základny Biggin Hill. Zemřelv srpnu 2011 ve věku 94 let. Jeho P-40E nesltypický znak No. 112 Sqn, tedy žraločí tlamu napřídi. Jako osobní označení zvolil Drake namístokódového písmena otazník a pod kabinou nesljeho stroj na levé straně jméno Christine.INFO Eduard29Únor 2025Strana 30
STAVEBNICE 02/2025ET953, Sqn. Ldr. Robert H. M. Gibbes, No. 3 Squadron (RAAF), LG91, Egypt, srpen-září 1942Maj. Petr A. Pokryšev, 154. IAP, Plekanovo, SSSR, září 1942Robert Henry Maxwell Gibbes se narodil 6. květ-na 1916 a do řad RAAF vstoupil v únoru 1940.Po završení výcviku byl 28. června 1940 zařa-zen do služby a přidělen k No. 23 Sqn., létajícís dvoumístnými CAC Wirraway a s LockheedyHudson. V dubnu 1941 byl převelen k No. 450Sqn. na Středním východě, ale již měsíc natose přesunul k No. 3 Sqn. O další měsíc pozdějijednotka přezbrojila z Hurricanů na Tomahawkya zahájila operace v Sýrii a Libanonu. Gibbesovibyl 13. června přiznán jeden pravděpodobný se-střel Ju 88 nedaleko Bejrůtu a 11. července do-sáhl svého prvního potvrzeného sestřelu. Obětímu byla vichystická D.520. V září byla No. 3 Sqn.přesunuta do Afriky. Gibbes sestřelil 25. listo-padu dva Fiaty G.50 a tři další plus jeden Bf 109poškodil. Celkem si připsal za války 12 sestře-lů potvrzených, pět pravděpodobných a k tomu16 poškození. Poté působil v Darwinu ve veleníNo. 80 Wing jako Caldwellův zástupce. Po válcevybudoval síť hotelů a kávových plantáží a létalaž do věku 85 let, zemřel v dubnu 2007 (90 let)na infarkt. Jeho P-40E nesla na přídi kresbu Je-zevčíka, symbolizujícího Němce, některého kopeklokan do zadnice. Kresba je na tomto letounufotograficky doložena jak v nevybarveném, takvybarveném provedení, přičemž se tyto kresbyliší. Je možné, že byla provedena opakovaně povýměně kapotáže přídě.Petr Afanasjevič Pokryšev se narodil 24. srp-na 1914 v městečku Hola Prystaň na Ukrajině.Před válkou pracoval v loděnicích a po absol-vování obchodní školy v roce 1932 pracoval jakomechanik. V roce 1934 dokončil pilotní výcvikv aeroklubu a vstoupil do armády. O rok pozdě-ji ukončil studium na Oděské vojenské leteckéškole a následně byl zařazen k 13. samostatnéstíhací letce. V roce 1938 byl převelen k 38. stí-hacímu leteckému pluku (IAP) jako velitel roje.Během Zimní války létal u 7. IAP na I-16 a bylymu přiznány dva sestřely. Sám byl 20. prosin-ce 1939 sestřelen. V lednu 1941 se přesunul ke158. IAP jako velitel letky. V říjnu 1942 byl převe-len k 154. IAP jako zástupce velitele pluku. Jehoprvní obětí po přeškolení na P-40 se stal Bf 109.Ve stejném dni, kdy mu byl udělen podruhé titulHrdina Sovětského svazu, tedy 24. srpna 1943,těžce havaroval při tréninkovém letu. Celkemdosáhl 18 (některé prameny uvádějí 22) samo-statných a šesti sdílených sestřelů. Po válcepůsobil na vojenské akademii v Moninu a vystří-dal několik velitelských a štábních pozic až pofunkci náčelníka štábu letectva. Létal na MiG-15a MiG-17. Zemřel 22. srpna 1967, když se běhemdovolené utopil.INFO Eduard30Únor 2025Strana 31
481155 P-40E landing flaps (fotolept)FE1498 P-40E seatbelts STEEL (fotolept)644295 P-40E LööK (Brassin)648086 US 250lb bombs (2 pcs) (Brassin)6481058 P-40E wheels cross tread (Brassin)6481060 P-40 exhaust stacks rounded PRINT (Brassin)6481061 P-40 exhaust stacks fishtail PRINT (Brassin)6481069 P-40E engine PRINT (Brassin)3DL48208 P-40E SPACE (3D obtisk)EX1088 P-40E (maska)EX1089 P-40E TFace (maska)Pro P-40E Warhawk 1/48DOPORUČUJEME:OVERTREES#82241XP-40E Warhawk1/48OVERLEPT#R0023-LEPT1P-40E Warhawk1/48stránka produktu stránka produktu#6481069#644295#6481058STAVEBNICE 02/2025INFO Eduard31Únor 2025HIGHLIGHTY P-40E 1/48
A je to tady! Nová P-40 je na světě a v uplynulých týdnech již plnila kitníky modelářů. Pokud jste ji nestihli zakoupit v naší předobjednávkové akci a zatím ji tudíž nevlastníte, doporučuji vám si projít následující stránky, na kterých ukazuji různé vychytávky, které stavebnice nabízí. A pokud po ní následně zatoužíte, bude k zakoupení u našich distributorů. A ti z vás, kteří stavebnici tohoto nového modelu již vlastníte, si ostatně tento článek přečtěte také. Ve vaší stavebnici objevíte věci, kterých jste si možná ještě nevšimli.
STAVEBNICE 02/2025HIGHLIGHTY P-40E 1/48#R0023Jakub NademlejnskýA je to tady! Nová P-40 je na světě a v uplynulých týdnech již plnila kitníky modelářů.Pokud jste ji nestihli zakoupit v naší předobjednávkové akci a zatím ji tudíž nevlastníte,doporučuji vám si projít následující stránky, na kterých ukazuji různé vychytávky,které stavebnice nabízí. A pokud po ní následně zatoužíte, bude k zakoupení u našichdistributorů. A ti z vás, kteří stavebnici tohoto nového modelu již vlastníte, si ostatnětento článek přečtěte také. Ve vaší stavebnici objevíte věci, kterých jste si možná ještěnevšimli.Rok 2025 bude pro Eduard rokem P-40kovým, model vyjde v dalších Limitkách,v edicích ProfiPACK i Weekend. A to samozřejmě i v dalších verzích, než je aktuálníverze E, takže se jistě bude na co těšit.INFO Eduard32Únor 2025Strana 33
STAVEBNICE 02/2025Celý model má promyšlený systém vtoků. Tam, kde je to vhodné, jsouvyužity spodní vtoky. Řešení umožňuje jejich snadné odstranění, jelikožjsou umístěné na styčné ploše dílů a nezasahují do povrchů.Vtoky jsou navíc tenké, aby šly co nejsnadněji odstranits co nejmenším zásahem do dílů.Spodní vtoky jsou navrženy na dílech trupu i křídla.Do dílu směrovky je ve formě navržen takzvaný slider. Díky němumůže být směrovka z jednoho kusu, tudíž tenká a dutá, a nehrozíu ní propady materiálu....a také otvor pro přístup k radiostanici.Při konstrukci dílů trupu a křídel konstruktéři mysleli i na budoucízástavbu brassinových doplňků, tudíž připravili ztenčení plastů v místech,kudy modelář povede řezy při zabudovávání brassinových sad. Jedná senapříklad o prostor, kam se bude lepit zástavba motoru...INFO Eduard33Únor 2025Strana 34
STAVEBNICE 02/2025Po celém povrchu modelu jsou pozitivní i negativní nýty různých velikostí, a to i na dílech, kde to není zcela běžné.Na koncových obloucích křídel najdeme kombinaci pozitivních a negativních nýtů, stejně jako na skutečném letadle.Variantu plastu s obtiskem využil napříkladJan Baranec ve stavbě své P-40, výsledekje vynikající.Díly palubní desky jsou ztvárněny vždy ve variantě ploché a s reliéfem. Ploché pro modeláře,kteří preferují jednodušší řešení jejího ztvárnění s využitím barveného leptu. S reliéfem provariantu plastu s obtiskem.INFO Eduard34Únor 2025Strana 35
STAVEBNICE 02/2025Bočnice interiéru kokpitu jsou velmi detailní, pravé bočnice jsou navrženy 2 typů.INFO Eduard35Únor 2025Strana 36
STAVEBNICE 02/2025Celý kokpit je ztvárněn s nejvyššíminároky na detail a zároveňjednoduchost sestavení.Jeho kompletace je jednoduchá,skládá se z několika podsestav.Celou sedačku tedy stačí pouze odstranitz podpor a nabarvit.Stavebnice Royal Class obsahuje také 2 typy sedaček vyrobených 3D tiskem.Součástí sedaček jsou i integrované upínací pasy.INFO Eduard36Únor 2025Strana 37
STAVEBNICE 02/2025...a zakrytá šachta, což bylo pro válečné stroje typické.Ve stavebnici jsou 2 typy podvozkových šachet. Nezakrytovaná šachta…Zakrytí ostruhové šachty je taktéž ztvárněno velmi věrohodně.INFO Eduard37Únor 2025Strana 38
STAVEBNICE 02/2025Mřížky v chladičích jsou velmi jemně ztvárněny již v plastu.Většinu rámečku E zabírá výzbroj, které je ve stavebnici několik typů.Obsahuje také velké množství různých tenkých držáků výzbroje.Součástí stavebnice Royal Class jsoui maskovací ucpávky od firmy Omask…...ty přesně padnou do podvozkových šachet modelu a výrazně tak usnadní barvení modelu. Jejich výhodou je také možnost vyndánía opětovného nandání do modelu nebo jejich využití pro více modelů P-40.INFO Eduard38Únor 2025Strana 39
Strana 40
STAVEBNICE 02/2025#70164Bf 109G-10 WNF/Diana1/72Stavebnice německého druhoválečného stíhacího letounu Bf 109G-10v měřítku 1/72 edice ProfiPACK.Stavebnice je zaměřena na strojevyrobené továrnami Wiener Neustädter Flugzeugwerke / Diana.plastové díly: Eduardpočet kamuflážních schémat: 6obtisky: Eduardleptané díly: ano, barvenémaska: anoresinové díly: nestránka produktuINFO Eduard40Únor 2025Strana 41
WNr. 610487, Lt. Heinz Ewald, II. /JG 52, Veszprém, Maďarsko, únor 1945WNr. 612769, 101. vadászezred, Neubiberg, Německo, květen 1945Heinz Ewald se narodil 1. září 1922 v Sopotechu svobodného města Gdaňsk. Dne 1. prosince1941 se dobrovolně přihlásil do vojenské službya po základním výcviku u Fl.Ausb.Rgt. 23 absol-voval pilotní výcvik. Na podzim 1943 byl přidělenk 6./ JG 52 na východní frontě. Často létal jakowingman Gerharda Barkhorna. Dne 12. lis-topadu 1943 dosáhl svého prvního sestřelu.Dne 24. června 1944 utrpěl vážné zranění poté,co sestřelil bombardér B-24 u Ploješti a ná-sledně byl sám sestřelen doprovodnými stíhači.Po uzdravení se vrátil v říjnu 1944 k II./JG 52,která byla v té době v Maďarsku. Svůj 50. sestřelzaznamenal 2. ledna 1945 a během následující-ho dne dosáhl pěti sestřelů. V posledních mě-sících bojů byl zapojen do obrany Vídně. Svého84. a zároveň i posledního vítězství dosáhl16. dubna 1945. O čtyři dny později byl vyzname-nán Rytířským křížem. Během své kariéry bylněkolikrát sestřelen a měl pověst pilota, jehožse drží štěstěna.Na konci března 1945 se zbytky maďarskýchleteckých jednotek soustředily na letišti Tullnv Rakousku, odkud prováděly bojové lety do ob-lasti Vídně a Brna. Po přiblížení fronty k Tullnuse 5. dubna přesunuly na letiště Raffelding, od-kud pokračovaly v letecké podpoře pozemníchsil v okolí Vídně. Na konci války se maďarštíletci stejně jako jejich němečtí kolegové radě-ji nechali zajmout americkou armádou a protopiloti 101. vadászezred se zbylými stroji ulétlido bavorského Neubibergu. Stroje z továrnyDiana byly kamuflovány stejnými barvami jakostroje z výroby ve Vídeňském Novém městě.Z fotografií stroje červená 12 je patrné, že ma-ďarské výsostné označení bylo nastříkánopřímo na kamufláž, německé označení nebyloaplikováno vůbec. Část spodních ploch křídlazůstala v původní barvě kovuSTAVEBNICE 02/2025INFO Eduard41Únor 2025Strana 42
STAVEBNICE 02/2025WNr. 611975, Stab II/JG 52, Neubiberg, Německo, květen 1945WNr. 611xx2, Jasta 5 der ROA, Německý Brod, Protektorát Čechy a Morava, květen 1945Označení identifikuje tento letoun jako strojwingmana velitele II./JG 52, Maj. WilhelmaBatze. V únoru 1943 byl Batz přidělen ke štábuII./JG 52 na východní frontě. Prvního vítězstvídosáhl 11. března a v květnu byl jmenován ve-litelem 5./JG 52. V březnu 1944 docílil stéhovítězství a v dubnu se stal velitelem III./JG 52.Na počátku února 1945 převzal Batz vedeníII./JG 52, která v té době bojovala v Maďarsku.Své 237. a zároveň poslední vítězství, zazna-menal 16. dubna 1945. O pět dnů později obdr-žel Meče k Rytířskému kříži s dubovou ratolestí.Batz se svou jednotkou přelétl 8. května 1945 dozajetí z rakouského Zeltwegu do Bad Aiblinguv Bavorsku, v závěrečné části trasy němec-ké stíhače doprovázela formace Thunderboltů.Po válce vstoupil do Bundesluftwaffe a postup-ně velel Flugzeugführerschule S a Lufttrans-portgeschwader 63. Konec druhé světové válkyzastihl tento konkrétní stroj na letišti Neubibergu Mnichova. Do zajetí s ním přelétl Uffz. AntonKellmayer (3 vítězství) z 7./JG 52.Jasta 5 Ruské osvobozenecké armády (ROA)byla na základnu v Německém Brodu (v sou-časnosti Havlíčkův Brod) umístěna na začát-ku března 1945. Spolu s Nachtschlachtstaffel8 der ROA, vyzbrojenou střemhlavými bombar-déry Ju 87D-5, se Jasta 5 účastnila ústupovýchbojů německých jednotek během bitvy o Brnov dubnu 1945. Velitelem jednotky byl Major Sem-jon Trofimovič Byčkov, bývalý sovětský letec.Na letounech Hurricane, Jak-7 a La-5 dosáhl15 vítězství, absolvoval 230 bojových letů a ob-držel prestižní vyznamenání Hrdina sovětskéhosvazu. V době služby u 482. IAP byl 10. prosince1943 sestřelen flakem a padl do zajetí. S Luftwa-ffe začal nejdříve spolupracovat při přelétáváníletounů, později se zapojil do protipartyzán-ských leteckých operací v Pobaltí a nakonec sestal velitelem stíhací jednotky Jasta 5 „OberstKazakov“. Na konci války se vzdal Američanům,ale později byl vydán Sovětům a 4. listopadu1946 byl popraven. Stroj v typické kamuflážistrojů pocházejících z výroby v továrně WNFnesl na kýlovce označení letounů ROA v podoběsvatoondřejského kříže.INFO Eduard42Únor 2025Strana 43
STAVEBNICE 02/2025II./JG 52, Ainring, Německo, květen 1945Avia S-99.21, Letecká hlídka SNB/BL, Praha-Ruzyně, 1947-1950Tato stodevítka byla na konci prosince 1944dodána k I./JG 53. Tam obdržela spolu se žlu-tým pruhem znak jednotky na přídi, pikové eso.Na trupu přibylo štábní označení a směrovkabyla natřena žlutou barvou, přičemž na levéstraně kýlovky zůstala z výrobního čísla prvníčíslice 6 a na pravé straně poslední číslice 8.Pravděpodobně v dubnu 1945, po rozpuštěníI./JG 53, letoun převzala II./JG 52. Zde bylo ozna-čení předchozího uživatele přetřeno kamuflážníbarvou. Těžištěm činnosti této jednotky v roce1945 byl boj proti silám Rudé armády na územíMaďarska a Rakouska. V dubnu 1945 se II./JG 52krátce operovala z území Protektorátu Čechya Morava, kde prováděla lety na podporu němec-kých jednotek proti sovětské ofenzivě v bojícho Brno. Fotografie zachytila stroj označenýžlutá 6 dne 8. května 1945 na letišti Ainringv Bavorsku.Tento stroj byl posledním kusem, sestavenýmna jaře roku 1947 v továrně Avia v Čakovicích.Po zalétání a kontrolních letech byl předánv polovině července 1947 na ruzyňské letiště,kde s jedenapůlroční přestávkou kvůli opravěpo havárii sloužil do léta 1950 u tamější letec-ké hlídky SNB. Od poloviny prosince 1947 neslynázev letecké hlídky Bezpečnostního letectvaministerstva vnitra. Zbarven byl na hornícha bočních plochách ocelově šedou barvou,spodní plochy byly nastříkány tmavší šedoubarvou. Stroje hlídek SNB/BL měly motorovékryty, náběžné hrany křídla a výšková kormidlavčetně stabilizátorů natřeny šarlatovou barvou.Evidenční označení na bocích trupu a na hornía dolní ploše křídla bylo provedeno stejnou bar-vou s bílým lemem. Výsostné označení mělo tvarsférického trojúhelníku, které nosily stroje Le-teckých hlídek. U této Avie byly bez bílého lemu.INFO Eduard43Únor 2025Strana 44
STAVEBNICE 02/2025OVERTREES#70164XBf 109G-10 Mtt. Regensburg/Bf 109G-14AS1/72OVERLEPT#70164-LEPT1Bf 109G-10 WNF/Diana1/72stránka produktu stránka produktu674018 Bf 109G-10 LööK (Brassin)674020 Bf 109G-10 LööKplus (Brassin)672338 Bf 109G undercarriage legs BRONZE (Brassin)672344 Bf 109G radio compartment PRINT (Brassin)672383 Bf 109G-10/K-4 propeller (Brassin)672385 Bf 109G-10 wheels (Brassin)672388 Bf 109G-10 cockpit PRINT (Brassin)672399 Bf 109G-10 WNF engine PRINT (Brassin)D72048 Bf 109G stencils (Obtisk)D72049 Bf 109G Balkenkreuze (Obtisk)Pro Bf 109G-10 WNF/Diana 1/72DOPORUČUJEME:#672399#672344#674020INFO Eduard44Únor 2025Strana 45
#84205Fw 190A-3Stavebnice německého druhoválečného stíhacího letounu Fw 190A-3v měřítku 1/48; edice Weekend. Stavebnice nabízí strojese čtyřmi kanony v křídle.plastové díly: Eduardpočet kamuflážních schémat: 4obtisky: Eduardleptané díly: nemaska: neresinové díly: nestránka produktu1/48STAVEBNICE 02/2025INFO Eduard45Únor 2025Strana 46
WNr. 223, Hptm. Hans Hahn, III./JG 2, Beaumont le Roger, Francie, červen 1942WNr. 216, Oblt. Karl Borris, 8./JG 26, Wevelghem, Belgie, červenec 1942Hans „Assi“ Hahn, stíhací eso a nositel Rytířské-ho kříže s dubovou ratolestí, velel od prosince1939 jednotce 4./JG 2 a od 29. října 1940 vedlIII./JG 2. Celkem 61 symbolů sestřelů na smě-rovce se váže právě k Assiho působení na zá-padní frontě. Při britském náletu na elektrárnuv Caen 6. května 1942 dosáhl Hahn během ope-race Circus 159 sestřelením dvou Spitfirů své-ho 60. a 61. vítězství. Jeho jednotka byla běhemkvětna přezbrojena z typu Bf 109F na Fw 190A.Pravděpodobně se zobrazeným strojem dosáhlHahn 6. června 1942 dalších tří vítězství nadSpitfiry. Počínaje 1. listopadem 1942 převzal ve-lení II./JG 54 a tuto Gruppe vedl až do 21. úno-ra 1943, kdy byl sestřelen a padl do sovětskéhozajetí. Z něj byl propuštěn až v roce 1949 (na-psal o svých zážitcích ve vězení knihu Zajatcemv Rusku). Do svého sestřelení dosáhl celkem108 vítězství, 66 z nich na západní frontě. Hlavakohouta na jeho stroji byla označením letadelštábu III. Gruppe JG 2 a byla odvozena od Hahno-va příjmení (der Hahn znamená v němčině ko-hout). Hans Hahn zemřel v roce 1982 a jeho ženase později provdala za nočního stíhacího letceWolfganga Falcka.Karl Borris byl jediným předválečným pilotem,který s JG 26 létal až do konce války. Narodil se3. března 1916 v Heinsdorfu. Do Luftwaffe vstou-pil v listopadu 1935 a prodělal velitelský výcviku LKS 1 Dresden. Před válkou sloužil u I./JG 130v Jesau a od září 1939 až do konce roku byl při-dělen k JFS 1 ve Schleissheimu. V prosinci 1939byl převelen k II./JG 26. V jejích řadách se účast-nil francouzského tažení, ale 13. května 1940 bylv souboji s letouny RAF sestřelen. K jednotce semu nicméně podařilo vrátit o čtyři dny později.Prvního vítězství dosáhl 1. června 1940 a do kon-ce války jich získal dalších 42. V září 1940 se ujalpozice technického důstojníka II./JG 26 a podílelse na operačních testech Fw 190A. V listopadu1941 byl jmenován Staffelkapitänem 8./JG 26a od června 1943 až do konce války velel I./JG 26.Rytířský kříž obdržel 25. listopadu 1944 po do-sažení 41. vítězství. Zemřel 18. srpna 1981 v Bor-numu. Borrisův stroj s kamufláží RLM 74, 75 a 76a žlutými prvky rychlé identifikace pro západníbojiště má na směrovce vyznačeno 20 vítězství.STAVEBNICE 02/2025INFO Eduard46Únor 2025Strana 47
Oblt. Wolfgang Kosse, 1./JG 5, Herdla, Norsko, říjen 1942WNr. 2259, Oblt. Günther Josten, 1./JG 51, Ljubaň, Sovětský svaz, podzim 1942Wolfgang Kosse se narodil 27. září 1918 v Berlí-ně. V květnu 1940 zařazen k 6./JG 26 a v srpnubyl jmenován velitelem 5./JG 26. V řadách JG 26zaznamenal celkem 11 vítězství, včetně Spitfiruz Tangmere Wingu, jehož pilotem mohl být Dou-glas Bader. Od května 1942 byl Kosse velitelem1./JG 5 v Norsku, která procházela přezbrojenímz typu Bf 109 na Fw 190A. Na konci roku 1943byl kvůli letecké nekázni a poškození letou-nu zbaven velení a byl degradován z hodnostiHauptmann na hodnost Flieger. Na počátku roku1944 se dobrovolně přihlásil ke Sturmstaffel 1,jež optimalizovala taktiku boje zblízka se čtyř-motorovými bombardéry. V červnu 1944 se stalv hodnosti Oberleutnant velitelem 5./JG 5, ježbojovala na invazní frontě ve Francii a v obra-ně Říše. V srpnu byl zařazen k IV.(Sturm)/JG 3s těžce pancéřovanými Fw 190A. Byl zařazenk její 14. Staffel, jež vznikla ze Sturmstaffel 1.V říjnu byl jmenován velitelem 13.(Sturm)/JG 3a opět dosáhl hodnosti Hauptmann. Kosse za-hynul 24. prosince 1944 v souboji se stíhači RAFu Liège v Belgii. Některé zdroje uvádí, že měl nakontě 28 vítězství. Jeho osobní letoun s kamuf-láží RLM 74, 75 a 76 a žlutými prvky rychlé iden-tifikace pro západní bojiště má na přídi emblémopice, která sedí na cirkulárce a v ruce drží cy-lindr s britskou vlajkou.Osmnáctiletý Günther Josten vstoupil do řadLuftwaffe v lednu 1940 a od listopadu 1941 pro-dělal stíhací výcvik u JGr. Drontheim v Norsku.Na konci srpna 1942 byl převelen k 3./JG 51 navýchodní frontě a svého prvního vítězství docílil23. února 1943. O rok později obdržel Rytířskýkříž, po dosažení 84. vítězství. Velitelem 3./JG 51se stal 18. července 1944 a o dva dny pozdějidocílil svého 100. vítězství. Po dosažení 161. se-střelu z celkových 178 obdržel 28. března 1945Dubovou ratolest k rytířskému kříži. V posled-ních dvou týdnech války byl velitelem IV./JG 51.Do Bundesluftwaffe vstoupil 4. dubna 1956a v roce 1962 byl jmenován velitelem JG 71.Do výslužby odešel 31. března 1981 v hodnostiOberst jako zástupce velitele 4. Luftwaffendivi-sion. Zemřel 7. července 2004. Jeho bratr Rein-hard v řadách I./JG 51 padl 21. dubna 1942. StrojG. Jostena obdržel u jednotky nestandardní ka-mufláž tvořenou dvěma odstíny tmavě zelenébarvy, doplněnou o žluté konce dolní polovinykřídla, pruh na trupu téže barvy, což bylo ozna-čení strojů z východní fronty. Na motorovémkrytu nese znak JG 51, pod čelním štítkem zaseznak I./JG 51.STAVEBNICE 02/2025INFO Eduard47Únor 2025Strana 48
BRASSINLööK sada - Brassinová barvená přístrojovádeska a STEEL pásy na sedačku pro P-40Ev měřítku 1/48. Připraveno pro snadnou zástavbudo modelu. Doporučená stavebnice: EduardSada obsahuje:- resin: 2 součástky- obtisk: ne- lept: ano, barvený- maska: neLööK sada - Brassinová barvená přístrojová deskaa STEEL pásy na sedačku pro Bf 109G-6 v měřítku 1/72.Připraveno pro snadnou zástavbu do modelu.Doporučená stavebnice: TamiyaSada obsahuje:- resin: 1 součástka- obtisk: ne- lept: ano, barvený- maska: ne644295P-40E LööK1/48 Eduard674024Bf 109G-6 LööK1/72 Tamiyastránka produktustránka produktuINFO Eduard48Únor 2025Strana 49
644296Bf 109E-4 LööKplus1/48 EduardSoubor 3 sad pro Bf 109E-4 v měřítku 1/48.Doporučená stavebnice: Eduard- sada LööK (barvená Brassin palubní deska + Steelbelts)- kola podvozku- maska pro barveníBRASSINSoubor 3 sad pro Bf 109F v měřítku 1/48.Doporučená stavebnice: Eduard- sada LööK (barvená Brassin palubní deska + Steelbelts)- kola podvozku- maska pro barvení644297Bf 109F LööKplus1/48 Eduardstránka produktustránka produktuINFO Eduard49Únor 2025Strana 50
BRASSIN6481060P-40 exhaust stacks rounded PRINT1/48 EduardBrassinová sada - výfuky s kruhovým průřezempro P-40E v měřítku 1/48. Vyrobeno přímým 3D tiskem.Připraveno pro snadnou zástavbu do modelu.Doporučená stavebnice: EduardSada obsahuje:- 3D tisk: 14 součástek- obtisk: ne- lept: ne- maska: nestránka produktuBrassinová sada - kola podvozku pro P-40E v měřítku1/48. Sada obsahuje kola hlavního podvozku a ostruhovékolo. Připraveno pro snadnou zástavbu do modelu.Doporučená stavebnice: EduardSada obsahuje:- resin: 4 součástky- 3D tisk: 2 součástky- obtisk: ne- lept: ano- maska: anostránka produktu6481058P-40E wheels cross tread1/48 EduardINFO Eduard50Únor 2025Strana 51
BRASSIN6481061P-40 exhaust stacks fishtail PRINT1/48 EduardBrassinová sada - výfuky se zploštělým průřezempro P-40E v měřítku 1/48. Vyrobeno přímým 3D tiskem.Připraveno pro snadnou zástavbu do modelu.Doporučená stavebnice: EduardSada obsahuje:- 3D tisk: 14 součástek- obtisk: ne- lept: ne- maska: nestránka produktuBrassinová sada - šachty hlavního podvozkupro P-40E v měřítku 1/48. Vyrobeno přímým 3D tiskem.Doporučená stavebnice: EduardSada obsahuje:- 3D tisk: 2 součástky- obtisk: ne- lept: ne- maska: ne6481068P-40 wheel bays with canvas PRINT1/48 Eduardstránka produktuINFO Eduard51Únor 2025Strana 52
Strana 53
672401MG 15 magazines & case catchers PRINT1/72Brassinová sada - zásobníky a lapače nábojnicpro kulomety MG 15 v měřítku 1/72. Sada obsahuje10 zásobníků a 10 lapačů (2 typy, 5+5 ks). Vyrobeno přímým3D tiskem. Připraveno pro snadnou zástavbu do modelu.Sada obsahuje:- 3D tisk: 20 součástek- obtisk: ne- lept: ne- maska: nestránka produktuBRASSINBrassinová sada - motor pro Bf 109 G-10 vyráběnétovárnou Erla v Lipsku v měřítku 1/72. Sada obsa-huje také kryty motoru. Vyrobeno přímým3D tiskem. Doporučená stavebnice: EduardSada obsahuje:- 3D tisk: 26 součástek- obtisk: ne- lept: ano- maska: ne672402Bf 109G-10 Erla engine PRINT1/72 Eduardstránka produktuINFO Eduard53Únor 2025Strana 54
Soubor 3 sad pro P-51D-15 a vyšší v měřítku 1/72.Doporučená stavebnice: Eduard- kokpit- vrtule- zbraňové šachty v křídleVšechny sady v tomto souboru jsou dostupné samostatně,ovšem jejich spojení v edici BIG SIN znamená slevu až 30 %.SIN67228P-51D-15+ ESSENTIAL1/72 Eduardstránka produktuBRASSININFO Eduard54Únor 2025Strana 55
stránka produktuSoubor 4 sad pro P-51D v měřítku 1/72.Doporučená stavebnice: Eduard- motor- podvozková šachta- kola podvozku- podvozková šachtaVšechny sady v tomto souboru jsou dostupné samostatně,ovšem jejich spojení v edici BIG SIN znamená slevu až 30 %.SIN67229P-51D ADVANCED1/72 EduardBRASSININFO Eduard55Únor 2025Strana 56
Strana 57
Strana 58
Strana 59
Strana 60
Strana 61
Strana 62
Strana 63
Strana 64
Strana 65
Všechny popsané sady jsou dostupné samostatně,ovšem s každou kolekcí BIG ED ušetříte až 30 %.BIG EDBIG49436 P-39N 1/48 Arma HobbyBIG49437F-4C 1/48 Hobby 2000 / AcademyBIG49438Mi-24P 1/48 Trumpeter481152 P-39N landing flaps491484 P-39NFE1485 P-39N seatbelts STEELEX1073 P-39N49103 Remove Before Flight STEEL481153 F-4C exterior481154 F-4C air brakes491486 F-4CFE1487 F-4C seatbelts STEELEX414 F-4C481151 Mi-24P cargo interior491482 Mi-24PFE1483 Mi-24P seatbelts STEELEX1071 Mi-24stránka produktustránka produktustránka produktuINFO Eduard65Únor 2025Strana 66
MASKYTA SEDÍ!JX329 Bf 109E TFace1/32 EduardJX330 Bf 109F-21/32 Hobby 2000 / HasegawaJX331 Bf 109F-2 TFace1/32 Hobby 2000 / HasegawaJX332 Bf 109F-41/32 Hobby 2000 / HasegawaJX333 Bf 109F-4 TFace1/32 Hobby 2000 / HasegawaEX1088 P-40E1/48 EduardEX1089 P-40E TFace1/48 EduardEX1090 F-86F-25/301/48 AirfixEX1091 F-86F-25/30 TFace1/48 AirfixEX1092 Bf 109E-31/48 Hobby BossEX1093 Bf 109E-3 TFace1/48 Hobby BossJX333 Bf 109F-4 TFaceJX333 Bf 109F-4 TFaceEX1089 P-40E TFaceEX1089 P-40E TFaceEX1089 P-40E TFaceEX1089 P-40E TFaceJX333 Bf 109F-4 TFaceJX333 Bf 109F-4 TFaceJX332 Bf 109F-4JX332 Bf 109F-4EX1088 P-40EEX1088 P-40EINFO Eduard66Únor 2025Strana 67
Strana 68
NOVINKYÚNOR 2025STAVEBNICEFOTOLEPTYZOOMYMASKYR0023 P-40E Warhawk DUAL COMBO 1/48 Royal Class70164 Bf 109G-10WNF/Diana 1/72 ProfiPACK84205 Fw 190A-3 1/48 Weekend53320 USS Wasp LHD-1 part 3 1/350 Trumpeter32493 Bf 109F-2/4 exterior 1/32Hobby 2000 / Hasegawa321022 Bf 109F-2 1/32 Hobby 2000 / Hasegawa321023 Bf 109F-4 1/32 Hobby 2000 / Hasegawa36531 2 cm Flak 38 1/35 ICM36532 Panzerkampfwagen I Ausf.B 1/35 Tamiya481155 P-40E landing flaps 1/48 Eduard491499 F-86F-25/30 1/48 Airfix491501 Bf 109E-3 1/48 Hobby Boss33375 Bf 109F-2 1/32Hobby 2000 / Hasegawa33376 Bf 109F-4 1/32 Hobby 2000 / Hasegawa33377 Bf 109F-2/4 seatbelts STEEL 1/32 Hobby 2000 / HasegawaFE1498 P-40E seatbelts STEEL 1/48 EduardFE1499 F-86F-25/30 1/48 AirfixFE1500 F-86F-25/30 seatbelts STEEL 1/48 AirfixFE1501 Bf 109E-3 1/48 Hobby BossFE1502 Bf 109E-3 seatbelts STEEL 1/48 Hobby BossJX329 Bf 109E TFace 1/32 EduardJX330 Bf 109F-2 1/32Hobby 2000 / HasegawaJX331 Bf 109F-2 TFace 1/32 Hobby 2000 / HasegawaJX332 Bf 109F-4 1/32 Hobby 2000 / HasegawaJX333 Bf 109F-4 TFace 1/32 Hobby 2000 / HasegawaEX1088 P-40E 1/48 EduardEX1089 P-40E TFace 1/48 EduardEX1090 F-86F-25/30 1/48 AirfixEX1091 F-86F-25/30 TFace 1/48 AirfixEX1092 Bf 109E-3 1/48 Hobby BossEX1093 Bf 109E-3 TFace 1/48 Hobby BossBIG-EDBIG-EDBIG EDBIG49436 P-39N 1/48 Arma HobbyBIG49437 F-4C 1/48Hobby 2000 / AcademyBIG49438 Mi-24P 1/48 TrumpeterINFO Eduard68Únor 2025Strana 69
NOVINKYBRASSINLöökPLUSBIG SINSPACEOBTISKY644295 P-40E LööK 1/48 Eduard674024 Bf 109G-6 LööK 1/72 Tamiya6481058 P-40E wheels cross tread 1/48 Eduard6481060 P-40 exhaust stacks rounded PRINT 1/48 Eduard6481061 P-40 exhaust stacks fishtail PRINT 1/48 Eduard6481068 P-40 wheel bays with canvas PRINT 1/48 Eduard6481069 P-40E engine PRINT 1/48 Eduard672401 MG 15 magazines & case catchers PRINT 1/72672402 Bf 109G-10 Erla engine PRINT 1/72 Eduard644296 Bf 109E-4 LööKplus 1/48 Eduard644297 Bf 109F LööKplus 1/48 EduardSIN67228 P-51D-15+ ESSENTIAL 1/72 EduardSIN67229 P-51D ADVANCED 1/72 Eduard3DL32029 Bf 109F-2 SPACE 1/32Hobby 2000 / Hasegawa3DL32030 Bf 109F-4 SPACE 1/32 Hobby 2000 / Hasegawa3DL48208 P-40E SPACE 1/48 Eduard3DL48209 F-86F-25/30 SPACE 1/48 Airfix3DL48210 Bf 109E-3 1/48 Hobby BossD48118 P-51B stencils 1/48 EduardÚNOR 2025INFO Eduard69Únor 2025Strana 70
POSTAVENO1/48P-40E Warhawkpostavil Josef Choreň#R0023MARKING GINFO Eduard70Únor 2025Strana 71
POSTAVENO11th FS, 343rd FG, Atoll Kiska, Aleutian Islands, jaro 1943Aleutští tygři představují jedny z nejatraktivnějizbarvených P-40 vůbec, a to díky stylizované hla-vě tygra, která zdobila příď většiny letounů tohototypu. K založení 343rd FG došlo 3. září 1942 naaljašské základně Elmendorf Field. Na začátkusestávala skupina z 11th FS a 18th FS, obě vy-zbrojené P-40, a 54th FS, která používala P-38a působila z Adaku. Piloti 11th FS se praktickyokamžitě po přesunu na Umnak Island na Ale-utských ostrovech pustili do operační činnosti,protože již před zformováním 343rd FG měla jed-notka operační status. V říjnu 1942 se ke skupiněpřipojila ještě 344th FS, rovněž s P-40. Skupinaposkytovala leteckou obranu Aleutských ostrovů,doprovod bombardérům a sama také bombardo-vala či ostřelovala japonské cíle na ostrově Kiska.Svou poslední bojovou misi absolvovali její pilotiv říjnu 1943, následně již prováděli až do konceválky hlídkové a průzkumné lety, s výjimkou výš-kových letů na začátku roku 1945, při kterých pilo-ti zasahovali proti japonským balonům, nesoucímnálože. K tomu již používaly všechny jednotkyP-38, ale P-40 setrvaly ve službě společně s nimi.Tygří hlavy byly reminiscencí na AVG, které velelClaire Chennault, zatímco 343rd FG vedl zpočát-ku jako velitel jeho syn Lt Col John S. Chennault.Zobrazený letoun nesl vedle tygří hlavy také iden-tifikační znaky v podobě bílých pruhů na směrov-ce a pásu kolem trupu. Jako jeden z nemnohaaleutských P-40 nesl také jméno, v tomto případěFlossie. Výsostné znaky měly červený lem.INFO Eduard71Únor 2025Strana 72
POSTAVENO1/48P-40E Warhawkpostavil Jan Baranec#R0023MARKING CINFO Eduard72Únor 2025Strana 73
POSTAVENOCol. Robert L. Scott, CO of 23rd FG, 14th AF, Barma, 1942Robert Lee Scott se narodil 12. dubna 1908 veWaynesboro, Georgia, a v roce 1932 završil stu-dia na West Pointu. Létal s poštou, ale také velelstíhací squadroně v Panamě nebo působil jakoinstruktor v Texasu a Kalifornii. V době vstupuUSA do války byl již považován na stíhače za pří-liš starého (33 let), a tak se přeškolil na B-17, abyse připojil k Task Force Aquilla, což byl plán nabombardování Japonska. Přelétl s jednou B-17do Indie, ale tam zjistil, že je plán zrušen. Stalse Operačním důstojníkem uskupení ABC FerryCommand, kde létal s transportními letouny, alepodařilo se mu provést i několik letů na P-40s Chennaultovými AVG. Poté se mu podařilo „za-bavit“ pro sebe jeden P-40E a pojmenoval jejExterminator. Nejedná se ale o zobrazený letoun,ten byl jeho druhým a již oficiálně přiděleným,protože se Scott mezitím stal velitelem 23rd FG.Někdy se u něj kreslí sériové číslo 11456, tedy41-1456, nicméně takový P-40 neexistovala u Scottova P-40 se uvádí proto, že se o němsám zmínil ve svých pamětech. Zřejmě se alespletl, každopádně toto číslo vztahoval ke svémuprvnímu P-40E. Během letu, při kterém dosá-hl čtvrtého a pátého sestřelu, byl Exterminatorsilně poškozen a už nikdy nevzlétl. Symboly pětisestřelů tedy nesl až Scottův druhý P-40E, opětneznámého sériového čísla (které bylo pravděpo-dobně dle tamních zvyklostí zatřeno). Celkem do-sáhl Scott za války 13 sestřelů. Zemřel 26. února2006 ve věku 98 let.INFO Eduard73Únor 2025Strana 74
POSTAVENO1/48P-40E Warhawkpostavil Robert Szwarc#R0023MARKING BINFO Eduard74Únor 2025Strana 75
POSTAVENO41-36402, Lt. Dallas A. Clinger, 16th FS, 23rd FG, Kweilin, leden 1943Dallas Adellon Clinger se narodil 2. června 1916v Saint Anthony, Idaho. Po ukončení výcvikuv létě 1941 byl převelen k 16th FS. Prvního vítěz-ství ve vzdušném boji dosáhl 31. července 1942,kdy sestřelil A6M. Následoval sestřel stejnéhotypu 12. listopadu téhož roku a své skóre u 16thFS uzavřel 26. prosince 1942, opět sestřelem Zera.Během války si připsal ještě další dva potvrze-né sestřely. Po válce zůstal Clinger ve služběa do zálohy odešel v roce 1953 v hodnosti majora.Zemřel 16. prosince 1988 (72 let). Tento P-40Eměl být původně součástí dodávky pro RAFa proto byl zbarven americkými barvami Du Pont,podobnými britským odstínům Dark Earth(No. 71-035), Dark Green (No. 71-013) a Sky(No. 71-021). Kamufláž byla opravena na bocíchtrupu a na ocasních plochách jinou, tmavší ze-lenou barvou, pravděpodobně Olive Drab. Osobnísymbol pilota – močící kovboj – byl namalovánna obou stranách směrovky. Podobnou kresbupak nesl i další Clingerův P-40. Není zcela jisté,zda byl na tomto stroji nápis „Holdin’ my Own“ naobou stranách směrového kormidla, zdokumen-tován je jen na pravé straně a existují fotografielevé strany bez nápisu. Ten ale mohl být doplněnpozději. Stroje 16th FS měly disky kol vyzdobe-ny modrým polem s bílými hvězdami a červenýmkruhem uprostřed. Červený kruh ale není z foto-grafie tohoto stroje jasně patrný.INFO Eduard75Únor 2025Strana 76
POSTAVENOpostavil Steven Baker#2122MARKING DFw 190A-5/A-81/72INFO Eduard76Únor 2025Strana 77
POSTAVENOFw 190A-8, 14./JG 54, Mörtitz, Německo, listopad 194414. Staffel JG 54 vznikla v srpnu 1944 z 11. Staffeltéže jednotky 1944. Během operace Market Gar-den byla celá IV. Gruppe, do níž tato Staffel patřila,poslána do této oblasti bojů, kde byla těžce zde-cimována a její zbytky odeslány na základnu Mör-titz v Německu k doplnění stavu. Již 21. listopadu1944 byla přesunuta na základnu Vörden, kdezaujala své místo v rámci obrany Říše. Pozdějipodporovala německou protiofenzívu v Ardenách,nejen ve stíhací roli, ale i v úloze stíhacích bom-bardérů při podpoře úderných čel tankových jed-notek. Standardně kamuflovaný Fw 190A-8 nesepod kokpitem nový znak IV. Gruppe – zelené srd-ce doplněné o erb města Královec (do 4. červen-ce 1946 Königsberg, poté Kaliningrad). Markingstroje je doplněný o modrý pruh na zádi, ozna-čení strojů JG 54 v rámci obrany Říše, na němžje černá, bíle lemovaná vlnovka. Vlnovkou bývalyv rámci celé Geschwader označovány strojeIV. GruppeINFO Eduard77Únor 2025Strana 78
POSTAVENOpostavil Robert Szwarc#11131MARKING AINFO Eduard78Únor 2025Strana 79
POSTAVENOFw 190A-5/U8, W. Nr. 152596, Uffz. Werner Öhne, 1./SKG 10, Poix, Francie, červen 1943V noci z 19. na 20. července 1943 podnikla1./SKG 10 nálet na město Ramsgate. Uffz. Öhne-mu během letu přestalo fungovat rádiové spo-jení, navíc v husté oblačnosti brzy ztratil orien-taci. Dírou v oblačnosti zahlédl, že se nacházínad mořem, a jižním směrem spatřil pobřeží.Domníval se, že se jedná o francouzské pobřeží,zamířil tímto směrem a cestou odhodil podvě-šenou bombu. Ve skutečnosti se nacházel nadširokým ústím Temže a let ho přivedl nad letištěManston, kde s nepoškozeným strojem přistál.RAF následně stroj používala k testování takti-ky boje proti Focke Wulfům. Stroje této jednot-ky, používané převážně k nočním náletům, mělyspodní a částečně i boční plochy přetřené čer-nou barvou včetně křížů na spodku křídla, svas-tiky a směrového kormidla, původně žluté barvy.Pro delší dolet byly pod křídlo nainstaloványzávěsníky na přídavné nádrže, původně vyvinutépro stroje Ju 87.Použité doplňky:648150 Fw 190 wheels late (Brassin)648381 Fw 190A exhaust stacks (Brassin)INFO Eduard79Únor 2025Strana 80
POSTAVENOSpitfire F Mk.IX1/48postavil Paolo Portuesi#84175MARKING BPoužité doplňky:648098 Spitfire wheels - 5 spoke (Brassin)648380 Spitfire Mk.VIII / IX cockpit door (Brassin)INFO Eduard80Únor 2025Strana 81
POSTAVENOEN286, F/Lt Eric Robinson, No. 1 Sqn, SAAF, Pachino, Sicílie, červenec 1943Pilot s celým jménem McClellan Eric SuttonRobinson, obvykle nazývaný „Robbie“, se narodil26. února 1919 v Johannesburgu. Status esazískal sestřelením pěti nepřátelských letounů,ke kterým přidal jeden pravděpodobný sestřela jedno poškození. Jeho první operační jednot-kou byla No. 1 SAAF Sqn s Hurricany, ke kterénastoupil v srpnu 1942 a zůstal u ní jeden rok.Svého prvního bojového úspěchu dosáhl 2. lis-topadu 1942, kdy se podělil o jeden Ju 87, a popřechodu na Spitfire Mk.V přidal mezi lednema dubnem 1943 pět vítězství. Poté měl Robin-son poprvé smůlu, když byl 14. července 1943sestřelen spřáteleným P-38 USAAF a musel senad Středozemním mořem zachránit na padáku.Měl štěstí, že ho zachránil řecký torpédoborec.Na konci bojového turnusu v září 1943 byl Ro-binson vyznamenán DFC a poslán do Velké Bri-tánie, kde se stal instruktorem u No. 11 OTU. Tamměl 14. listopadu 1944 podruhé smůlu, když sepři letu na Kittyhawku srazil s jedním z pilotníchžáků, zřítil se a zahynul. Jeho Spitfire EN286 byljedním z letounů, které byly převzaty od slavnéjednotky Polish Fighting Team. Původní kódybyly přemalovány barvou Dark Earth a poté bylynamalovány nové kódy první squadrony. NápisCireCooks je kombinací jeho křestního jménanapsaného pozpátku a příjmení jeho snoubenky.Číslo VIII naznačuje, že šlo o osmý letoun toho-to jména. Robinson na něm nedosáhl žádnéhovzdušného vítězství.INFO Eduard81Únor 2025Strana 82
Strana 83
Strana 84
ON APPROACHBŘEZEN 2025644299F-35C LööK1/48 Tamiya674025P-47D Bubbletop LööK1/72 TamiyaBIG5375 USS Midway CV-41 1/350 TrumpeterBIG2406 Spitfire Mk.VIII 1/24 AirfixBIG49439 F-86A 1/48 Clear PropBIG49440 F4U-2 1/48 Hobby BossBIG49441 MiG-35 1/48 Hobby Boss644299 F-35C LööK 1/48 Tamiya674025 P-47D Bubbletop LööK 1/72 Tamiya674026 P-51D LööK 1/72 Tamiya674027 Spitfire Mk.V LööK 1/72 Tamiya6481057 P-40E wheels diamond tread 1/48 Eduard6481059 P-40E wheels block tread 1/48 Eduard6481064 P-40 seat w/ integral belts Type 1 PRINT 1/48 Eduard6481065 P-40 seat w/ integral belts Type 2 PRINT 1/48 Eduard6481066 P-40E radio compartment PRINT 1/48 Eduard6481067 P-40 wheel bays PRINT 1/48 Eduard6481072 A-10C rotary cannon bay PRINT 1/48 Academy6481076 P-40 1000lb US bomb 1/48 Eduard6481084 P-40 75gal drop tank PRINT 1/48 Eduard6481086 F-35C seat PRINT 1/48 Tamiya672403 Mosquito wheels 1/72 Tamiya672404 Mosquito exhaust stacks PRINT 1/72 Tamiya672405 Bf 109G-6 wheels 1/72 Tamiya672406 Bf 109G-6 exhaust stacks PRINT 1/72 Tamiya634050 Spitfire Mk.VIII LööKplus 1/24 Airfix644298 P-40E w/ rounded exhaust stacks LööKplus 1/48 EduardSIN648136 P-38F ENGINES 1/48 TamiyaSIN648137 F-35C armament 1/48 TamiyaBIG ED (březen)BRASSIN (březen)LöökPlus (březen)BIGSIN (březen)LööK sada - Brassinová barvená přístrojová deskaa STEEL pásy na sedačku pro P-47D Bubbletop v měřítku 1/72.Připraveno pro snadnou zástavbu do modelu.Doporučená stavebnice: TamiyaSada obsahuje:- resin: 1 součástka- obtisk: ne- lept: ano, barvený- maska: neLööK sada - Brassinová barvená přístrojová deskaa STEEL pásy na sedačku pro F-35C v měřítku 1/48.Připraveno pro snadnou zástavbu do modelu.Doporučená stavebnice: TamiyaSada obsahuje:- resin: 1 součástka- obtisk: ne- lept: ano, barvený- maska: ne674026P-51D LööK1/72 TamiyaLööK sada - Brassinová barvená přístrojová deskaa STEEL pásy na sedačku pro P-51D v měřítku 1/72.Připraveno pro snadnou zástavbu do modelu.Doporučená stavebnice: TamiyaSada obsahuje:- resin: 2 součástky- obtisk: ne- lept: ano, barvený- maska: nePRELIMINARY IMAGESPRELIMINARY IMAGESINFO Eduard84Únor 2025Strana 85
674027Spitfire Mk.V LööK1/72 Tamiya6481057P-40E wheels diamond tread1/48 Eduard6481059P-40E wheels block tread1/48 EduardLööK sada - Brassinová barvená přístrojová deskaa STEEL pásy na sedačku pro Spitfire Mk.V v měřítku 1/72.Připraveno pro snadnou zástavbu do modelu.Doporučená stavebnice: TamiyaSada obsahuje:- resin: 2 součástky- 3D tisk: 1 součástka- obtisk: ne- lept: ano, barvený- maska: neBrassinová sada - kola podvozku pro P-40E v měřítku 1/48.Sada obsahuje kola hlavního podvozku a ostruhové kolo.Připraveno pro snadnou zástavbu do modelu.Doporučená stavebnice: EduardSada obsahuje:- resin: 4 součástky- 3D tisk: 2 součástky- obtisk: ne- lept: ano- maska: anoBrassinová sada - kola podvozku pro P-40E v měřítku 1/48.Sada obsahuje kola hlavního podvozku a ostruhové kolo.Připraveno pro snadnou zástavbu do modelu.Doporučená stavebnice: EduardSada obsahuje:- resin: 4 součástky- 3D tisk: 2 součástky- obtisk: ne- lept: ano- maska: anoON APPROACHBŘEZEN 2025PRELIMINARY IMAGESINFO Eduard85Únor 2025Strana 86
ON APPROACHBŘEZEN 20256481064P-40 seat w/ integral belts Type 1 PRINT1/48 Eduard6481065P-40 seat w/ integral belts Type 2 PRINT1/48 Eduard6481066P-40E radio compartment PRIN1/48 EduardBrassinová sada - sedačka pilota s pásy tištěnými jakosoučást sedačky pro P-40E v měřítku 1/48. Vyrobenopřímým 3D tiskem. Doporučená stavebnice: EduardSada obsahuje:- 3D tisk: 1 součástka- obtisk: ne- lept: ne- maska: neBrassinová sada - sedačka pilota s pásy tištěnými jakosoučást sedačky pro P-40E v měřítku 1/48. Vyrobenopřímým 3D tiskem. Doporučená stavebnice: EduardSada obsahuje:- 3D tisk: 1 součástka- obtisk: ne- lept: ne- maska: neBrassinová sada - radiovybavení pro P-40Ev měřítku 1/48. Vyrobeno přímým 3D tiskem.Doporučená stavebnice: EduardSada obsahuje:- 3D tisk: 9 součástky- obtisk: ne- lept: ano- maska: neINFO Eduard86Únor 2025Strana 87
6481067P-40 wheel bays PRINT1/48 Eduard6481072A-10C rotary cannon bay PRINT1/48 Academy6481076P-40 1000lb US bomb1/48 EduardBrassinová sada - šachty hlavního podvozkupro P-40E v měřítku 1/48. Vyrobeno přímým 3D tiskem.Doporučená stavebnice: EduardSada obsahuje:- 3D tisk: 4 součástky- obtisk: ne- lept: ne- maska: neBrassinová sada - zbraňová šachta rotačního kanonu proA-10C v měřítku 1/48. Sada obsahuje kanon se zásobníke,zbraňovou šachtu a její kryty.Vyrobeno přímým 3D tiskem.Doporučená stavebnice: AcademySada obsahuje:- 3D tisk: 23 součástky- obtisk: ne- lept: ano- maska: neBrassinová sada - 1000liberní puma pro P-40Ev měřítku 1/48. Sada obsahuje 1 pumu. Připravenopro snadnou zástavbu do modelu.Doporučená stavebnice: EduardSada obsahuje:- resin: 2 součástky- obtisk: ano- lept: ano- maska: neON APPROACHBŘEZEN 2025INFO Eduard87Únor 2025Strana 88
ON APPROACHBŘEZEN 20256481084P-40 75gal drop tank PRINT1/48 Eduard6481086F-35C seat PRINT1/48 Tamiya672403Mosquito wheels1/72 TamiyaBrassinová sada - 75galonová odhazovatelná palivovánádrž pro P-40E v měřítku 1/48. Sada obsahuje 1 nádrž.Připraveno pro snadnou zástavbu do modelu. Vyrobenopřímým 3D tiskem. Doporučená stavebnice: EduardSada obsahuje:- 3D tisk: 2 součástky- obtisk: ne- lept: ne- maska: neBrassinová sada - vystřelovací sedačka pro F-35Cv měřítku 1/48. Připraveno pro snadnou zástavbudo modelu. Doporučená stavebnice: TamiyaSada obsahuje:- resin: 9 součástek- obtisk: ano- lept: ano, barvené- maska: neBrassinová sada - kola podvozku pro Mosquitov měřítku 1/72. Sada obsahuje kola hlavního podvozkua ostruhové kolo. Připraveno pro snadnou zástavbu