12/2024

INFO Eduard je modelářsko-historický měsíčník, který od roku 2010 v českém a anglickém jazyce publikuje společnost Eduard Model Accessories. Magazín je dostupný zdarma na platformě Triobo a je možné jej stáhnout také v PDF verzi. Společnost Eduard je výrobcem plastikových modelů a doplňků s více než 30letou tradicí. Během svého působení v oboru plastikového modelářství se společnost Eduard zařadila mezi jeho světové lídry. Další podrobnosti o společnosti a jejím sortimentu najdete na www.eduard.com. Zde se můžete mimo jiné zdarma přihlásit k odebírání magazínu INFO a produktových informací: https://www.eduard.com/cs/info-eduard/

• Page 1

  INFO Eduard

  e-magazín ZDARMA Ročník 23 prosinec 2024

  # 178

• Page 2

  © Eduard - Model Accessories, 2024

  Tento materiál je volně šiřitelný a tisknutelný.

  Žádná textová nebo obrazová část z něj však nesmí být použita

  k další publikaci na jakémkoli médiu bez souhlasu společnosti

  Eduard - Model Accessories, s.r.o. a autorů jednotlivých článků.

  Redakční a grafická úprava - Středisko marketingu, Eduard-Model Accessories

  INFO Eduard

  e-magazín ZDARMA Ročník 23 prosinec 2024

  # 178

• Page 3

  eduard

  eduard

  LISTOPAD 2024

  OBSAH

  Vydává Eduard-Model Accessories, spol. s.r.o.

  Mírová 170, Obrnice 435 21

  podpora@eduard.cz www.eduard.com

  ÚVODNÍK

  STAVEBNICE

  BRASSIN

  FOTOLEPTY

  SPACE

  POSTAVENO

  ON APPROACH – leden 2025

  TAIL END CHARLIE

  ČLÁNKY

  BOXART STORY

  Spitfire Mk.IXe ProfiPACK 1/48

  Bf 109G-14 ProfiPACK 1/72

  WARHAWK 1/32

  F4F-4 Wildcat late 1/48

  P-51B Malcolm Hood canopy cockpit PRINT 1/48

  P-51B/C seat w/ integral belts Type 2 PRINT 1/48

  Esem během jediného souboje

  Válečné muzeum Atény

  Letecká vojna nad Ukrajinou

  -

  Rusi darovali Ukrajincom

  trosky svojho najnovšieho bojového dronu

  16. listopad 1944

  4

  6

  25

  26

  36

  48

  60

  70

  78

  100

• Úvodník

  Dobrý den, vážení přátelé! Jdeme do finále. Máme před sebou poslední Info tohoto roku, ve kterém jsme se v žádném případě nenudili. V sobotu jsme úspěšně absolvovali poslední výstavu v tomto roce, obnovenou Plastikovou zimu v Bratislavě. Byla to dobrá akce, opravdový vrchol sezony, perfektně zorganizovaný v pěkných prostorech, s nesmírně přátelskou a příjemnou atmosférou. Děkujeme organizátorům za skvělou akci. A abych nezapomněl, děkujeme za koláčky :-) . Nyní jsme zpět v práci a do finále jdeme také s vývojem stavebnice P-40E Warhawk 1/48, stejně jako s vývojem doplňků k ní.

  Dobrý den, vážení přátelé!

  Jdeme do finále. Máme před sebou poslední

  Info tohoto roku, ve kterém jsme se v žádném

  případě nenudili. V sobotu jsme úspěšně absol-

  vovali poslední výstavu v tomto roce, obnovenou

  Plastikovou zimu v Bratislavě. Byla to dobrá

  akce, opravdový vrchol sezony, perfektně zor-

  ganizovaný v pěkných prostorech, s nesmírně

  přátelskou a příjemnou atmosférou. Děkujeme

  organizátorům za skvělou akci. A abych neza-

  pomněl, děkujeme za koláčky :-). Nyní jsme zpět

  v práci a do finále jdeme také s vývojem staveb-

  nice P-40E Warhawk 1/48, stejně jako s vývojem

  doplňků k ní.

  Dnešní úvodník proto začnu zprávou o stavu

  vývoje této stavebnice, která bude jistě zajímat

  především všechny, kteří si v minulém týdnu

  v ukončeném předprodeji objednali Royal Class

  P-40E Warhawk. Jak bude stavebnice vypadat

  jste se dozvěděli v průběhu představování této

  stavebnice během předprodejové akce. Bohu-

  žel výlisky jste během ní vidět nemohli, proto-

  že jsme je až na jeden rámeček s drobnými díly

  ještě neměli. Během minulého týdne se ovšem

  situace radikálně změnila. Dokončili jsme dal-

  ší tři formy, takže k dnešnímu dni máme hoto-

  vé a vyzkoušené tři další formy a disponujeme

  tak čtyřmi rámečky ze šesti, a to všemi třemi

  rámečky s drobnými díly a rámečkem s díly tru-

  pu. Tento týden budou hotové a pravděpodobně

  i vyzkoušené dvě poslední formy, forma na díly

  křídla a forma s kabinkou a dalšími díly z prů-

  hledného materiálu. Dvě formy už lisujeme, dal-

  ší se přidá v nejbližších dnech. Obtiskový aršík

  bude také hotový tento týden, pracujeme i na

  dalších komponentech stavebnice. Některé kom-

  ponenty, jako 3D tisky řady Brassin, se už vyrá-

  bějí, lepty jsou také před dokončením, čeká se

  jen na masky. Ty potřebují k finálnímu doladění

  vyzkoušet na výlisku a ten bude k dispozici ten-

  to týden. S dokončením návodu se čeká na první

  zkušební slepení stavebnice a na poznatky, které

  tento test přinese. Cílem je mít vše, tedy krabici

  s návodem a obtisky v tiskárnách ještě před Vá-

  noci tak, abychom měli vše připravené k balení

  v prvním týdnu nového roku. A zatímco budeme

  v lednu posílat Royal Classy předplatitelům, bu-

  deme už dokončovat přípravu nástupce Royal

  Classu, stavebnice řady Limited Pacific Star,

  věnované strojům P-40E Warhawk, nasazeným

  na pacifickém bojišti. Pokud nebudete chtít utrá-

  cet za drahé Limitky a Royal Classy, počkejte si

  do června na první Profipack P-40E, nebo do léta

  na britského Kittyhawka Mk.Ia. Jako vždy nabíd-

  neme novou stavebnici postupně ve všech na-

  šich edicích v různých výbavových stupních, od

  Royal Classu přes řady Limited a Profipack až po

  Weekend. Jaký bude další vývoj, pokud jde o další

  vývojové verze Warhawku, se dozvíte v úvodníku

  lednového Infa, který bude z velké části věnován

  novinkám roku 2025. A to všem novinkám roku

  2025, nejen Warhawkům a Kittyhawkům.

  Možná vás překvapí, že mezi prosincovými no-

  vinkami máme jen dvě nové stavebnice, Spitfira

  Mk.IXe 1/48 v řadě Profipack a Bf 109 G-14 rovněž

  v řadě Profipack a v měřítku 1/72. Obě jsou to za-

  jímavé novinky s pečlivě vybranou skladbou ver-

  zí zbarvení. Ta je podstatná především u Spitfira,

  kterého jsme už kdysi vydali, ale usoudili jsme,

  že jsme ho kdysi vydali s poměrně nezajímavou

  skladbou možností zbarvení a také, co si budeme

  povídat, dosti nudným boxartem. Rozhodli jsme

  se to napravit a dát druhému vydání Spitfira

  Mk.IXe jaksi soudobý šmrnc a eleganci. Doufám,

  že se to podařilo a že to jako zákazníci oceníte.

  Hlavním důvodem, proč máme v prosinci méně

  novinek, je druhé vydání stavebnice řady Limi-

  ted The Bloody Hundredth 1943, tedy B-17F v mě-

  řítku 1/48. To je stavebnice, která má vzhledem

  k své ceně a rozsahu, jak co do velikosti, tak co

  do vybavení, zastiňovat cokoli, co se vydává ve

  stejném měsíci. Proto jsme naši vydávací akti-

  vitu poněkud potlačili, abychom nevytvářeli zby-

  tečný přetlak na straně nabídky. Ale nebojte se,

  s lednovými novinkami se zase vrátíme do nor-

  málu a ten přetlak tak trochu doplníme!

  Patrně jste v listopadu zaznamenali naši další

  mediální aktivitu, podcast Eduard on Air, mode-

  rovaný Katkou Boreckou. V prvních třech dílech,

  věnovaných právě výše popisovanému projek-

  tu P-40E Warhawk, se vystřídali tři zpovídaní

  hosté, já, Richard Plos a Jakub Nademlejnský.

  Po pravdě řečeno, první tři díly jsou hodně o tom,

  že se tuto práci všichni učíme. Na druhou stra-

  nu si myslím, že je vidět, že se učíme poměrně

  rychle, a vy tím pádem máte šanci, že se budete

  bavit stále lépe a lépe. Intenzita naší podcastové

  činnosti oproti listopadovému startu této aktivi-

  ty v dalších měsících opadne, v plánu je vydávat

  jeden podcast měsíčně a bude navazovat na vy-

  dání Infa. Věnovat se budeme novinkám aktuál-

  ního měsíce, budeme vysvětlovat různé výrobní

  a konstrukční postupy, seznámíme vás s lidmi,

  kteří za našimi výrobky stojí, s našimi externími

  spolupracovníky, a tak všeobecně vás necháme

  nakouknout do zákulisí tvorby stavebnic, do-

  plňků, dalších produktů a třeba i jejich prodeje.

  Čas od času budeme vysílat mimořádná vydání

  Eduard on Air, především při vydání premiéro-

  vých novinek, jako byla právě teď P-40E a jako

  budou v příštím roce například další edice P-40N

  nebo MiG-21F. Očekávatelné je také mimořádné

  vydání před E-dayem a po E-dayi. Za rok touto

  dobou si řekneme, kam se nám Eduard on Air vy-

  vinul. Jsem na to sám zvědavý!

  Do finále jdeme také s dalším projektem,

  placenou přílohou Infa Eduard Modeler´s Den.

  To lze česky přeložit jako Eduardovo modelářské

  doupě nebo brloh. My mu interně říkáme EMD

  a pracujeme na něm opravu dlouho. Termín vy-

  dání prvního čísla jsme několikrát odložili, což

  je po pravdě řečeno velmi podobné jiným na-

  šim projektům. Typicky to není jiné, než tomu

  bývalo ještě nedávno s našimi projekty nových

  stavebnic. Mnozí modeláři ještě dnes vyjadřují

  jistou rozmrzelost z podle nich pomalé realizace

  projektů naších stavebnic, protože se jim zdá, že

  se s jejich vytouženými stavebnicemi zbytečně

  dlouho babráme. Ostatně, eduardí rok se stal

  v našem oboru svého času pojmem. Ale věřte, že

  to není proto, že jsme líní nebo neschopní. Je to

  jednoduše proto, že se snažíme odvézt poctivou

  práci. V případě EMD nastalo tak dlouhé zpož-

  dění především proto, že jsme během přípravy

  tohoto projektu narazili na potíže a nástrahy, ať

  už technické, organizační nebo administrativní,

  o jejichž existenci jsme na začátku neměli ani

  tušení. Což už tak u takovýchto dobrodružných

  projektů bývá.

  I proto jsem rád, že vám mohu dnes s potě-

  šením oznámit nadcházející vydání nultého čís-

  la internetového měsíčníku Eduard Modeler´s

  Den. Vycházíme příští týden, v pátek 13. prosince.

  Nulté číslo bude k dispozici na platformě Triobo

  zdarma. Pozor na čas, bude to v odpoledních

  hodinách, kolem 17:00. Od prvního čísla, které

  ÚVODNÍK

  INFO Eduard4

  Prosinec 2024

• Page 5

  vyjde v lednu 2025, bude EMD placené. Přístup

  ke každému číslu bude stát 125 Kč, 5 eur nebo

  5 USD. Na druhou stranu, každý, kdo si přístup

  k permanentnímu čtení a také stažení daného

  čísla EMD zaplatí, dostane za svůj nákup jed-

  norázový slevový kupón pro nákup na e-shopu

  Eduard ve výši 10 %, uplatnitelný i v kombinaci

  s jinou aktuální slevou.

  EMD je placenou přílohou Infa a má od něho

  odvozenou koncepci, založenou na historických

  a odborných článcích, rozhovorech a reportážích.

  Jeho součástí bude i rubrika věnovaná aktuálním

  novinkám na kitařském trhu. Na rozdíl od Infa

  se v něm ale téměř nebudeme zabývat našimi

  vlastními produkty, těm se budeme věnovat jen

  velmi okrajově. O to víc se v rámci rubriky o no-

  vinkách nazvané Burst shots budeme věnovat

  novinkám jiných výrobců. Předpokládáme také,

  že postupem času se v EMD budou objevovat

  reklamy výrobců, časopisů, případně i modelář-

  ských soutěží a jiných akcí. A jak říkal legendární

  Horst Fuchs, to se vyplatí!

  Co si tedy budete moci přečíst v nultém čísle

  EMD? Po úvodníku, který v tomto případě nepí-

  šu já, ale šéfredaktor Infa i EMD Jan Zdiarský, to

  je rozhovor s válečným pilotem Johnem „Lucky“

  Luckaadoo, který s letos 102letým veteránem

  100. bombardovací skupiny 8. letecké armády

  USAAF vedl Matt Mabe a o jehož přepis a překlad

  do češtiny se postaral Jan Zdiarský. Historický

  článek od Dona Caldwella je věnovaný prvnímu

  náletu na Schweinfurt a Regensburg. Medailo-

  ny a poznámkami ho doplnili Janové Zdiarsky

  a Bobek. Reportáž Ponorky z Manitowoku nejen

  o muzeu Wisconsin Maritime Museum v Mani-

  towoku jsem napsal já. Je to tak trochu experi-

  mentální práce a bude jen na vás, jak moc se do

  nabízených témat ponoříte a jak daleko v nich

  dojdete. Historický sloupek a úvaha na aktuální

  téma jsou z pera Jana Bobka a autorem již zmí-

  něného reportu o aktuálních novinkách na trhu

  plastikových stavebnic a jejich příslušenství je

  Marian Cihoň. Celkem to bude téměř 100 stran

  čtení jak o historii, tak i o současnosti. Je to tolik

  čtení, že by vám mělo vydržet přinejmenším do

  Vánoc, ale spíše až do Silvestra. Zkrátka až do

  vydání dalšího čísla Infa.

  V pátek 6. prosince začne poslední letošní

  výprodejová akce Sweep na našem e-shopu.

  V nabídce bude 24 stavebnic a více než 200 po-

  ložek k nim se vztahujících sad doplňků, všechny

  zlevněné o 30 %. Akce potrvá až do začátku led-

  na 2025 a nakupovat bude možno i v době vá-

  nočních a novoročních prázdnin, kdy bude mezi

  22. prosincem 2024 a 3. lednem 2025 naše ob-

  chodní oddělení uzavřeno a nebude expedovat

  žádné objednávky. Počítejte proto s tím, že objed-

  návky přijaté po 16. prosinci budou vyexpedovány

  až po 4. lednu 2025. Akce poběží do vyprodání

  zásob, což bude podstatné především u doplň-

  kových sad, kterých nejsou na skladě ve větši-

  ně případů nijak velké počty. Přesné informace

  o akci Sweep 12/24 najdete na stránkách akce.

  Jako každý rok, i letos vydáváme leptanou

  novoročenku. Jako vždy odkazuje k jednomu

  z významných projektů příštího roku. Protože

  o naše novoročenky byl vždy velký zájem, roz-

  hodli jsme se ji letos uvolnit do běžného prodeje.

  Objednat si ji můžete s ostatními prosincovými

  novinkami na našem e-shopu, v tomto případě

  od 5. prosince.

  Vážení přátelé, přeji vám pohodové vánoční

  svátky a hodně štěstí, zdraví a pohody v novém

  roce 2025! Ať se vám v něm podaří vše, do čeho

  se pustíte!

  Buď kit!

  Vladimír Šulc

  ÚVODNÍK

  INFO Eduard

  5

  Prosinec 2024

• Esem během jediného souboje

  S legendárními stíhacími letouny Spitfire v průběhu 2. světové války bojovali a vítězili letci mnoha národností. Řada z nich se během válečných let stala leteckými esy, někteří z nich tohoto statusu docílilo během jednoho dne. Avšak na letounech Spitfire jen jeden pilot dokázal sestřelit pět letadel během jednoho souboje. Byl jím kanadský pilot F/Lt Richard Joseph „Dick“ Audet.

  HISTORIE

  Spitfirem, se kterým F/Lt Audet dosá-

  hl tohoto výjimečného úspěchu, byl stroj

  LF Mk.IXe sériového čísla RR201. V záznamech

  No. 411 Squadron RCAF se RR201 poprvé objevil

  26. prosince 1944 a následně se stal osobním

  letounem F/Lt Johna Josepha „Jacka“ Boy-

  leho (5+1 vítězství), který si na počest své

  dcerky nechal na levou stranu krytu nádrže

  namalovat bílý nápis „Sweet Sue V“. Spitfi-

  re RR201 létal nejprve s kódy DB

  -

  G. Poté, co

  v lednu 1945 převzal Jack Boyle velení B Flightu

  No. 411 Squadron RCAF, byl i jeho Spitfire

  předán k B Flightu a překódován na DB

  -

  R.

  K samotné realizaci změny označení došlo

  až počátkem února 1945 po návratu Boyla ze

  čtrnáctidenní dovolené. Během té doby došlo

  k výměně Spitfirů mezi Flighty A a B. Letoun

  RR201 DB

  -

  G (u B Flightu nově jako DB

  -

  R) byl

  vyměněn za MK950 DB

  -

  R (u A Flightu nově

  jako DB

  -

  A). Po rošádě letounů létal F/Lt Boy-

  le se strojem RR201 nepřetržitě od 6. února do

  4. dubna 1945, kdy mu skončil operační tur-

  nus. V kokpitu RR201 absolvoval 36 operačních

  S legendárními stíhacími letouny Spitfire v průběhu 2. světové války bojovali

  a vítězili letci mnoha národností. Řada z nich se během válečných let stala leteckými

  esy, někteří z nich tohoto statusu docílilo během jednoho dne. Avšak na letounech

  Spitfire jen jeden pilot dokázal sestřelit pět letadel během jednoho souboje. Byl jím

  kanadský pilot F/Lt Richard Joseph „Dick“ Audet.

  Jan Bobek

  Esem během jediného souboje

  Ilustrace: Piotr Forkasiewicz

  F/Lt Richard Joseph „Dick“ Audet. (DND PL 41192)

  Text: Michal Krechowski

  INFO Eduard6

  Prosinec 2024

• Page 7

  HISTORIE

  letů a zničil dva Bf 109 při ostřelování nepřá-

  telských letišť. Ačkoliv se jednalo o osobní

  stroj F/Lt Jacka Boyleho, největších úspěchů

  s RR201 dosáhl jiný kanadský pilot, jeho kama-

  rád, F/Lt Richard Joseph „Dick“ Audet.

  Richard Audet se narodil 13. března 1922

  v Lethbridge v provincii Alberta. Od mládí vy-

  nikal ve sportovních disciplínách, především

  v hokeji, basketbalu a baseballu. Na prahu

  dospělosti se rozhodl vstoupit do vojenské-

  ho letectva. Základní pilotní výcvik dokončil

  v říjnu 1942. Po přesunu do Velké Británie byl

  20. července 1943 zařazen k první bojové

  jednotce, kterou se stala No. 421 Squadron

  RCAF, jež byla součástí elitního Kenley Win-

  gu, kterému v té době velel slavný James

  Edgar “Johnnie” Johnson (34+7 vítězství).

  Velitelem No. 421 Squadron RCAF bylo eso

  z bojů nad Maltou, S/Ldr Robert W. McNair

  (16 vítězství), a byla vyzbrojena Spitfiry Mk.IX.

  U jednotky se však „Dick“ zdržel jen krátký čas.

  V srpnu byl poslán k druholiniovému útvaru,

  No. 1623 Fl ight (od 1. prosince 194 3 přeznačen na

  No. 691 Squadron), jehož úkolem byla spolu-

  práce s protiletadlovou obranou. Hlavní náplní

  operační činnosti jednotky bylo vlekání terčů

  pro výcvik dělostřelců. „Dick“ tak dostal mož-

  nost zlepšovat své pilotní schopnosti a příleži-

  tost sednout do kokpitu různých typů letadel.

  Mladý Kanaďan nakonec v druhé linii strávil

  rok a během této doby se stihl i oženit s Iris

  Gibbins z Northamptonu.

  Změna v kariéře přišla 22. července 1944,

  kdy se Audet hlásil u No 1. Tactical Exercise

  Unit. Jednotka se zabývala stíhacím a stí-

  hacím bombardovacím výcvikem. V srpnu se

  Audet přesunul na kontinent a 14. září 1944 byl

  poslán ke své druhé bojové jednotce, No. 411

  Squadron RCAF, jež byla jednou z nejstarších

  kanadských perutí v Evropě. Od července

  1943 byla součástí No. 126 Wingu v rámci 2nd

  TAF a z předsunutého letiště Advanced Lan-

  ding Ground (ALG) B.88 poblíž města Heesch,

  v Severním Brabantsku v jižní části Holandska

  úspěšně bojovala nad okupovanou Evropou.

  Do 28. prosince 1944 vykonal „Dick“ 52 bojo-

  vých letů, ale ani jednou se nesetkal s nepřá-

  telským letounem. Vše se však změnilo během

  následujícího dne.

  V pátek 29. prosince 1944, krátce před

  jednou hodinou odpolední, nasedl Audet do

  „Boylova” Spitfiru LF Mk.IXe RR201 DB

  -

  G a vzlétl

  v čele žluté sekce (Yellow Section) na hlídku

  do prostoru měst Rheine – Osnabrück – Mün-

  ster. Na jednom z nádraží nedaleko Osnabrüc-

  ku Kanaďané zničili čtyři lokomotivy, 39 že-

  lezničních vozů a další poškodili. Poté spatřili

  trojici nepřátelských letadel, na které zaúto-

  čili a dvě padla za oběť F/Lt Irelandovi a F/Lt

  Cookovi. Následně zahlédl „Dick“ nad městem

  dalších 12 protivníků a v čele své žluté sekce

  k nim zamířil. Německé letouny, identifikované

  jako osm Fw 190D a čtyři Bf 109G, si blížících

  Kanaďanů nevšimly. Ti udeřili rychle a němec-

  ká formace mající přesilu 12 proti 4 následně

  utrpěla těžký debakl. První vítězství si připsal

  F/O McCracken, pak již úřadoval Audet. Jeho

  souboj netrval déle než pět minut a pilot na-

  hlásil pět vítězství. Audet se tak během svého

  prvního střetnutí s nepřátelskými stíhači stal

  nejen esem, ale také jediným pilotem Spitfiru,

  který sestřelil pět letadel během jednoho sou-

  boje. Tato událost udělala z 22letého mladíka

  celebritu a následně se mu dostalo velké po-

  zornosti mnoha tiskových dopisovatelů a foto-

  grafů.

  Svůj boj s nepřáteli popsal Audet v bojovém

  hlášení takto:

  „Vedl jsem žlutou sekci No. 411 Squadron

  v oblasti RHEINE/OSNABRUCK, když kontro-

  la ohlásila Huny u Rheine a peruť se obrátila

  tímto směrem. Byl spatřen Me 262 a právě

  v té době jsem na našem pravoboku na

  2. hodině spatřil 12 nepřátelských letounů.

  Ukázalo se, že to byla směs přibližně 4 Me 109

  a 8 FW 190.

  1) Zaútočil jsem na Me 109, který byl posled

  -

  ním ve dvanáctičlenné formaci, všechny letěly

  v řadě za sebou. Palbu jsem zahájil ve vzdále

  -

  nosti přibližně 200 yardů a 30° zprava, ve výš-

  ce 10 000 stop, a viděl jsem zásahy po celém

  trupu a kořenech křídel. 109 vzplála pouze na

  pravé straně trupu a táhl se za ní intenzivní

  černý dým. Poté jsem útok přerušil.

  2) Po prvním útoku jsem letěl v obranném

  kruhu ve výšce asi 8500 stop, dokud jsem ne

  -

  zahlédl FW 190, na který jsem okamžitě zaúto-

  čil z 250 yardů až na 100 yardů a z 30° až (do

  Snímek z 29. prosince 1945. Zcela vlevo F/Lt R. J. Audet předvádí kolegům z No. 411 Squadron, WO J. A. Kerrovi

  a R.M. Cookovi a Olsenovi svoji působivou show, při které sestřelil pět německých stíhacích letadel.

  (Public Archives of Canada PMR 78-252)

  F/Lt John Joseph „Jack“ Boyle ve svém Spitfiru Mk.IXe RR201 “Sweet Sue V”. (Jack Boyle, Spitfire The Canadians

  VOL.1, s laskavým svolením Andyho McNiece)

  INFO Eduard

  7

  Prosinec 2024

• Page 8

  HISTORIE

  pozice) přímo zezadu. Viděl jsem zásahy po ce-

  lém kokpitu a do zadní části trupu. Od motoru

  šel plamen a když jsem proletěl velmi blízko

  nad ním, uviděl jsem pilota zhrouceného v kok

  -

  pitu, který byl také v plamenech.

  3) Můj třetí útok následoval bezprostředně

  po druhém. Sledoval jsem, domnívám se, že to

  byla Me 109 v mírném střemhlavém letu. Pak

  prudce stoupala do výšky asi 3 až 4 000 stop.

  Dal jsem velmi krátkou dávku z asi 300 yardů

  přímo zezadu a jeho letadlo se střemhlav řítilo

  dolů. Pilot se pokoušel dostat z kokpitu. Viděl

  jsem černý předmět na okraji kokpitu, ale jeho

  padák se roztrhal na kusy. Poté jsem pořídil

  záběry jeho letounu, jak padá k zemi, a kous

  -

  ků padáku, které se snášely kolem. Viděl jsem,

  jak tento letoun dopadl a rozbil se na zemi na

  mnoho hořících kusů. Nepamatuji si na žádné

  zásahy tohoto letadla. Možná bylo pouze tím,

  že jsem stiskl tlačítko Browningů.

  4) Ve výšce asi 5 000′ jsem spatřil FW 190

  pronásledovaný Spitfirem, který byl zase pro

  -

  následován FW 190. Vyzval jsem onoho pilota

  žluté sekce, aby se odpoutal a zaútočil jsem na

  FW 190 zezadu. Souboj probíhal strmým střem

  -

  hlavým letem dolů. Když jsem byl asi 250 yar-

  dů a přímo za FW 190, zahájil jsem palbu. Došlo

  k mnoha zásahům po celé délce trupu

  a ten okamžitě vzplál. Viděl jsem, jak se tento

  FW 190 zabořil přímo do země a shořel.

  5) O několik minut později jsem při pokusu

  o opětovné zformování své sekce z výšky 4000

  stop spatřil FW 190, který byl ve výšce asi 2000

  stop. Vrhl jsem se na něj a on se ke mně oto

  -

  čil zprava. Pak se otočil v levotočivé zatáčce

  a pokusil se o čelní útok. Zpomalil jsem a po-

  čkal, až 190 proletí na dostřel. Asi na 200 yardů

  a z úhlu 20° jsem dal velmi krátkou dávku, ale

  Spitfire RR201 při servisní prohlídce krátce poté, co byl

  počátkem února 1945 přemístěn k B Flight a překódován

  z DB

  -

  G na DB

  -

  R. Trupové kódy DB

  -

  R nosil předtím Spitfire

  MK950, se kterým létal pravidelně F/Lt Jack Boyle od

  7. ledna do 3. února 1945 poté, co převzal velení B Flightu

  No. 411 Squadron. Mezitím Boylův RR201 DB

  -

  G „Sweet Sue

  V“ létal u A Flightu po celý leden jeho kamarád

  F/Lt Richard Audet a docílil s ním sedmi ze svých

  jedenácti potvrzených sestřelů. Po výměně Spitfirů mezi

  Flighty A a B (patrně dohoda mezi oběma spřátelenými pi

  -

  loty), převzal F/Lt Audet 6. února letoun MK950, nyní nově

  kódovaný jako DB

  -

  A a létal s ním pravidelně až do

  3. března 1945, kdy byl při útoku na ozbrojený vlak sestře-

  len. F/Lt Boyle se vrátil ke svému RR201 „Sweet Sue V“,

  který od té chvíle nosil nový trupový kód DB

  -

  R. Poté, co

  F/Lt Jack Boyle ukončil počátkem dubna operační službu

  u No. 411 Squadron, stihli kanadští piloti s RR201 dosáh

  -

  nout dalších dvou potvrzených sestřelů.

  F/O Wilson 20. dubna 1945 v RR201 sestřelil He 111

  a během následujícího dně F/Lt McClarty sestřelil jeden

  Bf 109. Letecký osud RR201 byl zpečetěn 30. dubna 1945,

  kdy po zásahu flakem do motoru F/Lt McClarty nouzově

  přistál poblíž Scharesbeku. [DND]

  Na snímku v popředí je zachycen Spitfire MK686 DB

  -

  L, se kterým 25. prosince 1944 sestřelil „Jack“ Boyle němec

  -

  ký stíhací Me 262 (pilot Oberleutnant Hans Georg Lamle od 4./KG(J) 51). V pozadí je Jackův RR201 DB

  -

  R “Sweet

  Sue V”. [Spitfire The Canadians VOL.1, s laskavým svolením Andyho McNiece]

  F/Lt Richard

  Joseph „Dick“

  Audet u svého

  Spitfiru MK950

  DB

  -

  A v únoru

  1945. [DND PL

  41719, Steve Sauvé]

  INFO Eduard8

  Prosinec 2024

• Page 9

  HISTORIE

  neviděl jsem žádné údery. FW 190 se prud-

  ce mihl okolo a pokračoval, dokud nenarazil

  do země. Zbytek mé sekce tento souboj viděl

  a Žlutá 4 (F/O McCracken) viděl, jak se FW 190

  zřítil v plamenech“.

  Protivníky No. 411 Squadron byly s největ-

  ší pravděpodobností letouny Fw 190 D-9 od

  9./JG 54. Dvanáct „Dor“ startovalo do akce

  s úkolem hlídkovat v oblasti Rheine. Mise ale

  skončila „krvavou lázní“. Šest pilotů padlo,

  další dva letouny byly poškozeny, včetně stroje

  velitele 9. Staffel Oblt. Williho Heilmanna. Ztrá-

  ty tak odpovídají nárokům kanadských pilotů.

  Tato Staffel náležela k III./JG 54 „Grünherz“, jež

  spadala pod velení JG 26 a v únoru 1945 byla

  přeznačena na IV./JG 26. Během 29. prosince

  tato zkušená Jagdgruppe ztratila v několika

  bojích přinejmenším 17 letounů, padlo 13 letců

  a dva utrpěli zranění.

  Že nešlo o náhodu potvrdil Audet během

  následujícího měsíce. Hned na Nový rok se

  podílel na porážce Luftwaffe v operaci Boden-

  platte dvěma sestřely, do konce ledna jich na-

  sbíral dalších šest. Poslední z nich zaznamenal

  23. ledna 1945. Tehdy dosáhl ceněného sestře-

  lu, proudového Me 262. Toho dne vedl Audet ve

  stroji RR201 DB

  -

  G ozbrojený průzkum v oblasti

  Münsteru. Nejprve zničil Me 262 (poválečné

  výzkumy potvrzují Arado Ar 234, T9+KH, WNr.

  140349) zaparkovaný na letišti poblíž Rheine.

  O pět minut později narazil v prostoru Osna-

  brück na osamělý Me 262. Pravděpodobně

  se jednalo o stroj WNr. 170295, jehož pilotem

  byl Hptm. Hans Holzwarth z 12./KG 51 a ne-

  kompromisně jej poslal v plamenech k zemi.

  O den později poškodil další Me 262 na zemi.

  V únoru obdržel Audet za akci z 29. prosince

  1944 Distinguished Flying Cross (DFC) a stal se

  velitelem A Flightu. V následujících dnech pa-

  třily mezi hlavní úkoly No. 411 Squadron útoky

  proti pozemním cílům, ty byly ale silně bráněny

  flakem, který byl v té době mnohem nebezpeč-

  nější než stíhači Luftwaffe, se kterými se již

  Audet ve vzduchu nesetkal. Osud F/Lt Audeta

  se naplnil 3. března 1945. Po návratu z týdenní

  dovolené vzlétl ve svém Spitfiru MK950 DB

  -

  A

  a se svou sekcí se vydal na ozbrojený průzkum

  do oblasti Dinslaken-Emmerich. U Coesfeldu

  Audetova sekce zaútočila na ozbrojený vlak,

  ale obsluha flaku měla bohužel dobrou muš-

  ku a Audetův Spitfire dostal zásah. Zpráva

  No. 411 Squadron říká, že Spitfire začal hořet

  a zřítil se do lesa. F/Lt Audet je dodnes ve-

  den jako nezvěstný (MIA, Missing In Action).

  Oficiální poválečné vyšetřování vedl major

  H. Cleaver, který provedl důkladnou a kom-

  plexní studii, která čítala 120 stran důkazů

  a poznámek. Na základě té se podařilo vy-

  stopovat osádku protiletadlové baterie, která

  Audeta 3. března 1945 sestřelila. Během jejich

  rozhovoru šéf protiletadlové osádky potvrdil,

  že Audetovi se podařilo s poškozeným Spitfi-

  rem nouzově přistát, stihl jej zapálit a byl zajat.

  Poté pilota převezli do města Gelsenkirchen-

  -Buer, kde byl vyslýchán. Vzhledem k tomu,

  že Audet neprozradil žádné informace kromě

  svých základních identifikačních údajů, měl

  být převezen do zajateckého tábora v Dort-

  mundu. Zde bohužel Audetova stopa končí.

  V německém městě Gelsenkirchen-Buer do-

  stala v únoru 1945 místní Volksgemeinschaft,

  což byla "lidová komunita" místních obyvatel,

  povolení od šéfa "bezpečnostní policie", aby

  mohla popravit kohokoli bez udání důvodu.

  Když byl Audet přiveden do tohoto prostředí,

  kde nevybíravé vraždění ze strany civilistů,

  policistů a vojáků bylo nejen samozřejmostí,

  ale také podporováno, není těžké si představit,

  jaký osud jej mohl potkat. Zda byl Dick Audet

  zavražděn nebo zemřel při pokusu o útěk a kdo

  byl vinen, se pravděpodobně nikdy nedozvíme.

  Jeho tělo nebylo nikdy nalezeno.

  Během 83 bojových misí dosáhl F/Lt Audet

  jedenácti potvrzených sestřelů (další dva le-

  touny zničil na zemi) a dvakrát obdržel vyzna-

  menání DFC (druhý mu byl posmrtně udělen

  9. března 1945). Celkem 15 operačních letů

  (mezi 29. prosincem 1944 a 3. únorem 1945)

  Snímek z 25. prosince 1944, na němž klečícímu zpravodajskému důstojníkovi P/O Gordonu Pancukovi „předvá-

  dějí“ piloti No. 411 Squadron Flt/Lt J. Boyle, Sqn/Ldr J.Newell a Flt/Lt E. Ireland úspěšný Boylův útok na německý

  proudový letoun Me 262. [www.spitfiresite.com, s laskavým svolením Harry van Grinsvena]

  Barevná podoba Spitfiru RR201 DB

  -

  G „Sweet Sue V“ z 29. prosince 1944, kdy v jeho kokpitu F/Lt Richard Audet

  sestřelil pět německých stíhacích letounů během jediného souboje. Letoun nese prvky rychlé identifikace platné

  od začátku září 1944 do konce roku 1944, kdy zůstaly na spodní části trupu poslední zbytky invazních pruhů.

  INFO Eduard

  9

  Prosinec 2024

• Page 10

  HISTORIE

  uskutečnil Audet ve Spitfiru RR201 DB

  -

  G

  “Sweet Sue V” a dosáhl při nich sedmi po-

  tvrzených sestřelů (šest FW 190D a jeden

  Me 262 + další dva zničené na zemi). Díky těmto

  výjimečným Audetovým výkonům se „Boylův”

  Spitfire RR201 řadí mezi nejslavnější Spitfiry

  druhé světové války.

  Prameny:

  BRACKEN, Robert: Spitfire Canadians

  CHAPIS, Stephen, THOMAS, Andrew: Osprey

  Aircraft of the Aces 136 Allied Jet Killers of

  World War 2

  CALDWELL, Donald: The JG 26 War Diary, Volu

  -

  me Two 1943 -1945

  NIJBOER, Donald: Osprey – Aviation Elite Units

  No. 126 Wing RCAF

  SHORES, Christopher, THOMAS, Chris:

  2nd Tactical Air Force Vol.2 - Breakout to

  Bodenplatte - July 1944-Jan 1945

  SHORES, Christopher, THOMAS, Chris: 2nd

  Tactical Air Force Vol.3 - From the Rhine to

  Victory - Jan-May 1945

  THOMAS, Andrew: Osprey Aircraft of the Aces

  122 Spitfire Aces of Northwest Europe 1944-45

  National Archives, složky: AIR-27-1804-23,

  AIR-27-1804-24, AIR-27-1804-25, AIR-27-

  1804-26, AIR-27-1804-27, AIR-27-1804-28,

  AIR-27-1804-29, AIR-27-1804-30, AIR-27-

  1804-31

  a AIR-27-1804-32

  valka.cz: Audet, Richard Joseph

  wartimes.ca: F/L Richard “Dick” Audet,

  411 Squadron RCAF

  acesofww2.com: Dick Audet

  http://spitfiresite.com

  Barevná podoba Spitfiru RR201 DB

  -

  R „Sweet Sue V“ s prvky rychlé identifikace platnými od 3. ledna 1945. Všechny

  stíhací letouny u Second Tactical Air Force (2nd TAF) měly revidované výsostné znaky na typ C1 se žlutým vnějším

  lemem, byly odstraněny zbytky invazních pruhů na spodní straně trupu, vrtulový kužel byl natřen černou barvou

  a kamuflážní barvou byl zatřen pruh na trupu, původně v barvě SKY. Než byl počátkem února 1945 RR201

  překódován na písmeno „R“, létal v tomto zbarvení (do 3. února 1945) s kódovým písmenem „G“.

  Barevný profil Fw 190D-9, W. Nr. 210079, Lt. Theo Nibela

  z 10./JG 54 se základnou Varrelbusch v Německu,

  během operace Bodenplatte dne 1. ledna 1945

  INFO Eduard10

  Prosinec 2024

• Page 11

  HISTORIE

  Audetův Combat report z 29. prosince 1944, potvrzená

  čtyřmi dalšími piloty a zpravodajským důstojníkem.

  Audetův Combat Report z 23. ledna 1945

  z boje s proudovým Me 262.

  INFO Eduard

  11

  Prosinec 2024

• Válečné muzeum Atény

  Přímo v centru Atén, nedaleko proslaveného náměstí Syntagma, se nachází Válečné muzeum (v angličtině Athens War Museum, v řečtině Πολεμικο Μουσειο), náležící řeckým ozbrojeným silám. Budova je umístěna na rohu ulic Vassilissis Sofias a Rizari a zájemci se do něj dostanou například metrem linky 3 (modrá), když vystoupí na stanici Evangelismós. Také lze použít autobusy č. 203, 211 či 235. Muzeum má rovněž své pobočky v jiných částech země – např. Thessaloniki (Soluň), Chania, Rethymo, Nauplion nebo Chalkida.

  REPORTÁŽ

  autor a foto: Petr Uzsák

  Válečné muzeum Atény

  Přímo v centru Atén, nedaleko proslaveného náměstí

  Syntagma, se nachází Válečné muzeum (v angličtině

  Athens War Museum, v řečtině Πολεμικο Μουσειο),

  náležící řeckým ozbrojeným silám. Budova je

  umístěna na rohu ulic Vassilissis Sofias a Rizari

  a zájemci se do něj dostanou například metrem linky

  3 (modrá), když vystoupí na stanici Evangelismós.

  Také lze použít autobusy č. 203, 211 či 235. Muzeum

  má rovněž své pobočky v jiných částech země – např.

  Thessaloniki (Soluň), Chania, Rethymo, Nauplion nebo

  Chalkida.

  Adresa:

  Vas. Sofias & Rizari 2

  Athens 106 75

  Řecko

  Doprava

  Bus: 203, 211, 235, 550, 608, 815

  Suburban: Π2, Π2Α, Π3Β

  Metro: Μ3

  Otevírací hodiny

  Pondělí – neděle

  09:00-17:00

  Media:

  https://warmuseum.gr/en/athens-war-museum/

  https://www.youtube.com/@WARMUSEUMATHENS

  www.instagram.com/athens_war_museum/

  www.facebook.com/AthensWarMuseum

  Stíhací Lockheed F-104G v řeckých barvách.

  INFO Eduard12

  Prosinec 2024

• Page 13

  REPORTÁŽ

  Válečné muzeum bylo založeno v roce 1975,

  rok po odstranění vládnoucí vojenské junty

  a zahrnuje širokou škálu témat i sbírkových

  předmětů, které jsou přehledně umístěné

  a dobře udržované. Jeho úkolem je shro-

  mažďovat, uchovávat a vystavovat památky

  související s vojenskou historií země. Těžiště

  pozornosti je pochopitelně věnováno řeckým

  vojenským dějinám, jako je klasické helénské

  období či boj za národní osvobození v 19. století,

  ale nechybí ani širší pohled na historii Středo-

  moří i Blízkého východu a role Řecka v něm.

  V tomto smyslu se jedná například o latinské

  nebo byzantské období, kdy bylo Řecko sou-

  částí jiných říší.

  Sbírky jsou doslova přeplněny zbraněmi,

  uniformami, vlajkami, dokumenty, obrazy, fo-

  tografiemi a mapami nebo osobními předmě-

  ty slavných osobností. Nechybí ani modely

  pevností, lodí nebo letadel. Ruční zbraně jsou

  umístěny uvnitř budovy, dělostřelecká techni-

  ka a vozidla jsou vně okolo muzea. Venku se

  rovněž nachází několik letadel, většinou prou-

  dových, dále palubní torpédomet z hladinové

  lodě, torpédo britské produkce ráže 535 mm

  model 1937, pocházející z výzbroje ponorky

  Y-2 Papanikolis, dále jsou k vidění rakety

  nebo námořní miny. Vedle letadel je vysta-

  ven i obrněný vůz Marmon-Herrington Mk.I-

  VF jihoafrického původu. Unikátem je dělové

  obrněné vozidlo typu Krupp-Schuman z roku

  1894, do kterého je možno i nahlédnout. To bylo

  ukořistěno od bulharské armády v roce 1918.

  Zajímavostí tohoto vozidla je absence moto-

  rového pohonu a využití koňské trakce, stejně

  jako na svou dobu mohutný kanon ráže 57 mm.

  Prohlídka začíná u počátků osídlení řeckého

  území z doby kamenné a přes dobu bronzovou

  pak k významnému antickému období. Poté

  přes středověk k řecké revoluci roku 1821 až

  k balkánským válkám, 1. i 2. světové válce

  nebo současným dějinám.

  Část expozice je zaměřena na německou

  výsadkovou operaci Merkur, při níž došlo

  k obsazení ostrova Kréta v roce 1941. Z pozděj-

  šího období války je připomenuta i účast řec-

  kých vojáků v bitvě u El Alamein. Tam tvořili

  1. řeckou brigádu, která byla podřízena

  britské 50. divizi a na podzim 1942 se tvr-

  dě střetla s italskou 185. výsadkovou divizí

  „Folgore“.

  Organizátoři expozic nezapomněli ani na ob-

  čanskou válku, která probíhala v letech 1946–

  1949 a mimochodem, jedním z jejích výsledků

  byla i řecká exilová komunita v Českosloven-

  sku. Tehdy totiž poražení řečtí komunisté hle-

  dali útočiště v dalších komunistických zemích

  Evropy.

  Prakticky neznámá širší veřejnosti je účast

  Řeckého expedičního sboru v korejské válce,

  kdy země vyslyšela výzvu OSN a společně

  s dalšími s tá t y s e p o s tav ily a gre si komuni s tické

  Proudový Northrop F-5, v pozadí obrněný vůz Marmon-Herrington Mk.IVF

  F-104 G

  Henry Farman III Daedalus, první řecké vojenské letadlo. Bylo použito za 1. balkánské války.

  INFO Eduard

  13

  Prosinec 2024

• Page 14

  REPORTÁŽ

  Severní Koreje. Kontingent tvořil pěší prapor,

  nazvaný Prapor Sparta, a dále dopravní letka

  se sedmi Douglasy C-47. V konfliktu se řečtí

  vojáci osvědčili, protože za sebou měli několik

  let bojů s domácími komunistickými gerilami a

  disponovali potřebnými zkušenostmi, na rozdíl

  od svých dalších kolegů v rámci sil OSN. Nasa-

  zením prošlo přes deset tisíc vojáků a v Koreji

  setrvali i po uzavření příměří až do roku 1955.

  Z modernější doby je také expozice o řecko-

  -tureckých střetech na Kypru a o rozdělení os-

  trova. Dodnes to je velmi citlivé téma.

  Atraktivní upoutávkou je miniponorka,

  umístěná před vstupem do muzejní budovy.

  Jde o podmořský prostředek italského původu

  CosMoS CE2F/X60 s délkou kolem osmi metrů

  a hmotností přes dvě tuny, určený k dopravě

  dvou potápěčů, výzbroje a materiálu. Řecké

  námořnictvo koupilo celkem čtyři kusy a pro-

  vozovalo je od konce sedmdesátých let do po-

  loviny devadesátých let minulého století. Byly

  používány především na ponorkách americké-

  ho původu tříd Balao a Tench. Plavidlo nese za-

  jímavý světlemodrý nátěr, který je nepochybně

  vhodný do azurových pobřežních vod Řecka.

  Velmi neobvyklá je sbírka ručních zbraní –

  palných i chladných, doslova z celého světa,

  které je věnován velký sál. Zahrnuje takové

  skvosty jako turecké či arabské zbraně, pře-

  kvapením určitě je kompletní samurajská

  výbava, včetně přilby a brnění, zhotovená ve

  14. století. Součástí kolekce jsou i unikátní

  zbraně použité při řecké revoluci. Tuto sbírku

  shromáždil a muzeu věnoval soukromý sběra-

  tel a filantrop Petros Saroglos a jde o nejslav-

  nější sbírku zbraní v zemi.

  Jak už bylo uvedeno, expozice a sbírky jsou

  zajímavé, někdy dokonce unikátní a muzeum

  rozhodně stojí za návštěvu. Vstupné je ve výši

  6 euro, což odpovídá ceně za dvě kávy. A pokud

  návštěvník přijede do Atén v létě, jistě on i jeho

  doprovod ocení příjemný chládek v muzejní bu-

  dově.

  Dioráma z korejské války

  Panel připomínající řecký podíl v Bitvě u El Alemain Unikátní sbírka ručních zbraní věnovaná Petrosem Sargolosem

  INFO Eduard14

  Prosinec 2024

• Page 15

  REPORTÁŽ

  Ukázka pilotní výstroje v různých obdobích

  Britské torpédo r. 535 mm z výzbroje ponorky Y-2 Papanikolis

  Radarem vybavený stíhací F-86K

  Dělový obrněný vůz Krupp-Schuman z roku 1894

  Přední část vozidla Krupp-Schuman. Za pozornost stojí sedačka vozky a mechanis

  -

  mus zavírání vstupních dveří věže.

  INFO Eduard

  15

  Prosinec 2024

• Page 16

  REPORTÁŽ

  Přední část miniponorky CosMoS CE2F/X60. Dobře viditelné jsou dva oddělené kokpity pro potápěče.

  Podmořský dopravní prostředek pro speciální operace CosMoS CE2F/X60. Řecko mělo čtyři tato plavidla a používalo je na ponorkách amerického původu.

  Detail zadní části miniponorky

  CE2F/X60, dobře viditelná je

  hnací vrtule a ovládací plochy.

  INFO Eduard16

  Prosinec 2024

• Page 17

• Page 18Letecká vojna na Ukrajine - Rusi darovali Ukrajincom trosky svojho najnovšieho bojového dronu

  Chceli sme to najlepšie a dopadlo to ako vždy. Tento výrok ruského štátnika Viktora Černomyrdina z roku 1993 sa stal svetoznámym a v Rusku doslova zľudovel. Hodí sa aj na najväčšiu udalosť sledovaného obdobia (1. 10. až 31, 10.), ktorou bola strata najnovšieho ruského bojového dronu Suchoj S-70 Ochotnik-B pri jednom z jeho prvých operačných nasadení.

  Miro Barič

  Rusi darovali Ukrajincom trosky svojho

  najnovšieho bojového dronu

  Ruská propaganda sa s týmito ťažkými bo-

  jovými dronmi chválila už dávno. Tento rok

  mala podľa rôznych bombastických vyhlásení

  spustiť sériovú výrobu stoviek až tisícov ku-

  sov. Podľa dostupných informácií však zatiaľ

  vznikli iba štyri prototypy a jeden z nich sa už

  aj stihol stať minulosťou.

  Došlo k tomu v sobotu 5. 10. Zo základne

  Achtubinsk, ktorá leží vyše 580 km východne

  od frontovej línie, vzlietol S-70 Ochotnik-B na

  operačno-testovací let. Sprevádzala ho stí-

  hačka Su-57. Prílet dvojice strojov k frontu už

  zďaleka signalizovali kondenzačné čiary, ktoré

  za sebou zanechali. Druhý z nich zrazu vypustil

  raketu, ktorá zasiahla vedúce lietadlo a to sa

  v plochej vývrtke zrútilo na zem.

  Ruské kanály spočiatku jasali a tvrdili,

  že ruská stíhačka zostrelila ukrajinskú F-16.

  Zostrelené lietadlo však nebolo ukrajinské, ale

  ruské – a navyše veľmi vzácne. Dron Ochot-

  nik-B absolvoval prvý let v roku 2019, no spo-

  ločnosti Suchoj a MiG ho začali vyvíjať už dlho

  pred týmto dátumom. Stroj má rozpätie okolo

  20 metrov a hmotnosť 20 ton. Dosahuje rýchlo-

  sť 1000 km/h a má pôsobiť najmä ako sprievod-

  né lietadlo pre Su-57. Výzbroj nosí v uzavretej

  šachte v trupe.

  Aj na svoj posledný let sa Ochotnik-B vybral

  vyzbrojený. Niesol navádzanú kĺzavú bombu

  UMPB D-30SN, ktorá sa neskôr našla v jeho

  troskách. Predpokladá sa preto, že počas

  tohto letu si mal dron vyskúšať bombardova-

  nie ukrajinských pozícií. Stroj sa však vymkol

  spod kontroly. Keď všetky pokusy o jeho opä-

  tovné ovládnutie zlyhali., sprievodný Su-57 ho

  radšej zostrelil, aby nepadol do rúk Ukrajin-

  com. Ani to však Rusom nevyšlo. Stroj sa zrútil

  pri Koťantynivke v Doneckej oblasti približne

  11 km od frontovej línie – ale na ukrajinskej

  strane. K troskám sa ihneď dostali ukrajinskí

  vojaci a z fotiek je jasné, že minimálne jedno

  krídlo a veľká časť trupu ostali pomerne za-

  chované.

  Rusko síce na miesto dopadu S-70 vystrelilo

  dve balistické rakety Iskander, ale s veľkým

  časovým odstupom. Ukrajincom sa medzitým

  podarilo trosky odviezť na analýzu. Vo vraku

  sa našlo veľké množstvo elektronických súči-

  astok západného pôvodu, ktoré Rusko získava

  aj napriek sankciám. Našlo sa tiež výrobné

  číslo, ktoré naznačuje, že išlo o štvrtý, teda

  najnovší prototyp.

  Chceli sme to najlepšie a dopadlo to ako vždy. Tento výrok ruského štátnika Viktora

  Černomyrdina z roku 1993 sa stal svetoznámym a v Rusku doslova zľudovel. Hodí

  sa aj na najväčšiu udalosť sledovaného obdobia (1. 10. až 31, 10.), ktorou bola strata

  najnovšieho ruského bojového dronu Suchoj S-70 Ochotnik-B pri jednom z jeho

  prvých operačných nasadení.

  Letecká vojna nad Ukrajinou

  Dron S-70 Ochotnik-B na snímke od spoločností Suchoj.

  UKRAJINA

  INFO Eduard18

  Prosinec 2024

• Page 19

  Ďalší oficiálny záber dronu S-70 Ochotnik-B od firmy Suchoj.

  Trosky trupu a motora dronu Ochotnik-B.

  K troskám ruského dronu Ochotnik-B

  sa hneď dostali ukrajinskí vojaci.

  Podľa výrobného čísla by malo ísť

  o štvrtý prototyp S-70 Ochotnik-B.

  Jedno krídlo zostreleného dronu Ochotnik-B

  zostalo vcelku.

  UKRAJINA

  INFO Eduard

  19

  Prosinec 2024

• Page 20

  Ďalšie ruské straty

  Okrem Ochotnika utrpelo ruské letectvo

  v sledovanom období pomerne vysoké stra-

  ty, keď prišlo o päť lietadiel a jeden vrtuľník.

  Je z vl á š tn e, že k v äč š i ne t ýc h to s t rá t d oš lo za ne -

  známych okolností. To viedlo niektoré médiá ku

  špekuláciám, že zostrelenie časti týchto stro-

  jov majú na svedomí ukrajinské stíhačky F-16.

  Pre toto tvrdenie však neexistuje žiadny dôkaz.

  K prvej ruskej strate v sledovanom mesiaci do-

  šlo už v stredu 2. 10. v bližšie nešpecifikovanej

  oblasti na Ukrajine. Pri páde bitevníka Su-25

  z 960. pluku útočného letectva zahynul podplu-

  kovník Igor Gaivoronskij. Uvádza sa, že haváriu

  spôsobila buď technická porucha alebo chy-

  ba pilota. Stroj zrejme letel nízko nad zemou

  a pilot sa nestihol katapultovať.

  Vo štvrtok 10. 10. sa vo Volgogradskej oblasti

  za neznámych okolností zrútilo cvičné prúdo-

  vé lietadlo Jak-130. Piloti sa stihli katapultovať

  a skončili v nemocnici. Prípad začala vyšetro-

  vať vojenská prokuratúra Južného vojenského

  okruhu.

  Čierna séria pokračovala v sobotu 12. 10.,

  keď sa opäť za nejasných okolností zrútil

  stíhací bombardér Su-34. Obaja členovia po-

  sádky pri tom zomreli. O dva týždne, v sobotu

  26. 10., stratili Rusi rovno dva stroje. Tentoraz

  je o nich známe aspoň niečo. V prvom prípade

  bitevník Su-25 havaroval, keď mu tesne pred

  dosiahnutím cieľového letiska došlo palivo.

  Pilot sa bezpečne katapultoval. V rovnaký deň

  sa do Kerčskej úžiny medzi okupovaným Kry-

  mom a Ruskom zrútil vrtuľník Mi-28. Patril do

  487. samostatného vrtuľníkového pluku a oba-

  ja členovia posádky pád stroja neprežili. Jed-

  ným z nich bol kapitán Artem Pavlov.

  Na samom konci mesiaca, vo štvrtok 31. 10.,

  prišli Rusi o ďalší Su-34. Ani v tomto prípade

  nie sú okolnosti jeho straty známe. Stroj pa-

  tril 2. zmiešanému leteckému pluku a jeho

  dvojčlenná posádka zomrela. Je známe meno

  jedného z letcov, ktorým bol kapitán Arman

  Bigalinov.

  V sledovanom období sa objavili aj prvé fo-

  tografie vraku ruskej helikoptéry Mi-24, ktorá

  bola zničená ešte 5. 4. 2023 pri obci Beresto-

  ve v okrese Bachmut. Zostrelili ju príslušníci

  ukrajinskej 10. samostatnej horskej brigády

  pomocou prenosnej rakety Piorun poľskej

  výroby. Posádka vrtuľníka - major Vjačeslav

  Dolgobrod a nadporučík Ilnaz Fazylov – to ne-

  prežila. Zostrel tohto Mi-24 bol známy, doteraz

  však bolo dostupné iba video zachytávajúce

  z diaľky horiaci vrak na zemi.

  V ďalšom prípade však okolnosti známe

  nie sú. Na sociálnych sieťach sa v sledova-

  nom mesiaci objavili fotografie trosiek Su-25

  a ruských nákladných áut, ktoré ich odvážali

  z miesta dopadu. Je pravdepodobné, že sa tieto

  zábery viažu k niektorému známemu zostre-

  lu. Fotografie však boli publikované prvýkrát.

  Na jednej z nich je vidieť sériové číslo 06090.

  Do tretice sa objavila jedna fotografia

  k veľmi známemu incidentu, pri ktorom bol

  24. 1. 2024 pri Jablonove v ruskej Belgorodskej

  oblasti zostrelený transportný Il-76M s ozna-

  čením RF-86868, ktorý patril 117. pluku vojen-

  ského transportného letectva. V jeho troskách

  zomrelo všetkých šesť členov posádky. Rus-

  ká strana vtedy tvrdila, že na palube boli aj

  ukrajinskí vojenskí zajatci, to sa však nikdy

  nepotvrdilo. Teraz sa objavila fotografia pred-

  nej časti trupu, ktorú zrejme pri vyšetrovaní

  havárie Rusi poskladali z nájdených trosiek.

  Je vidieť, že bola prešpikovaná črepinami.

  UKRAJINA

  Podplukovník Igor Gaivoronskij zomrel 2. 10. pri páde

  ruského Su-25.

  Kapitán Artem Pavlov neprežil 26. 10. pád helikoptéry

  Mi-28 do Kerčskej úžiny.

  Kapitán Arman Bigalinov bol jedným z dvoch členov

  posádky, ktorí 31. 10. zomreli v ruskom Su-34.

  Objavila sa

  fotografia vraku

  ruského vrtuľníka

  Mi-24, ktorý bol

  zostrelený ešte

  v apríli 2023.

  INFO Eduard20

  Prosinec 2024

• Page 21

  Ukrajinské straty

  K jedinej operačnej strate na ukrajinskej stra-

  ne v sledovanom období došlo v utorok 22. 10.

  na bližšie nešpecifikovanom letisku v Ľvovskej

  oblasti. Pri priblížení na pristátie tam havaro-

  val vrtuľník Mi-24PU1 s trupovým číslom 605.

  Stroj patril 16. samostatnej brigáde armádne-

  ho letectva. Na palube sa nachádzali tri osoby

  v hodnosti major, kapitán a nadporučík. Všetci

  traja utrpeli zranenia. Helikoptéra mala po-

  škodený trup, hlavný i vyrovnávací rotor.

  Pri sabotážach na základniach boli doteraz

  väčšinou ničené len ruské lietadlá a vrtuľní-

  ky. Postarali sa o to buď ukrajinské špeciálne

  jednotky alebo miestni sabotéri zverovaní cez

  internet (väčšinou tínedžeri). V utorok 29. 10.

  však došlo k podpaľačskému útoku aj na ukra-

  jinskom letisku Kropyvnyckyj v Kirovohradskej

  oblasti. Bola pri ňom poškodená helikoptéra

  Mi-2. Išlo však o vyradený stroj, ktorý tam stál

  minimálne od roku 2012.

  V sledovanom období sa objavili aj zábe-

  ry niekoľkých starších incidentov, o ktorých

  UKRAJINA

  Vrak ruského Su-25 so sériovým číslom 06090, ktorý bol zničený už dávnejšie. Fotky boli zverejnené až teraz.

  Vrak ruského Su-25 so sériovým číslom 06090, ktorý bol zničený

  už dávnejšie. Fotky boli zverejnené až teraz.

  Predná časť trupu Il-76M, ktorý bol zostrelený 24. 1. 2024 v Belgorodskej oblasti.

  Podpaľačský útok 29. 10. na ukrajinskú helikoptéru Mi-2, ktorá však bola už dlhé roky vyradená.

  INFO Eduard

  21

  Prosinec 2024

• Page 22

  doteraz neboli známe podrobnosti, alebo sa

  o nich doteraz nevedelo vôbec. K jednému ta-

  kému došlo 22. 8., keď sa počas cvičného letu

  v Chmeľnyckej oblasti zrazil ukrajinský stroj

  Aero L-39M1 Albatros s bocianom. Vták prera-

  zil čelný štítok kabíny lietadla. Následne došlo

  k odhodeniu krytu kabíny pilota a k vystreleniu

  jeho sedadla. Z neznámeho dôvodu sa mu však

  padák plne neotvoril a major Sergej Pliguzov

  zahynul. Druhý člen posádky major Viktor Žos

  zostal v poškodenom lietadle a dokázal s ním

  bezpečne pristáť. Obaja letci slúžili v 7. brigáde

  taktického letectva. Major Žos predtým lietal

  ako navigátor na lietadlách Su-24M.

  UKRAJINA

  Objavila sa fotografia z incidentu, pri ktorom sa 22. 8. zrazil ukrajinský L-39 s bocianom.

  Pri spomínanom incidente zahynul major

  Sergej Pliguzov, ktorému sa plne neotvoril

  padák.

  Ukrajinskí piloti majú aj napriek ťažkej situácii stále zmysel pre

  humor.

  Bývalý český vrtuľník Mi-24 so symbolmi

  zostrelených iránskych dronov Shahed na boku.

  Pod nimi vidno symboly iných zostrelov, zrejme

  dronov Orlan-10. Vrtuľník mal predtým zrejme

  číslo 3366.

  Náladové snímky ukrajinských stíhačiek Su-27.

  INFO Eduard22

  Prosinec 2024

• Page 23

  Zničený slovenský MiG-29

  Žiaľ, objavili sa aj fotky vraku ukrajinskej

  stíhačky MiG-29, ktorá bola podľa typickej

  šedo-zelenej kamufláže jedným zo strojov da-

  rovaných v marci 2023 Slovenskom. Fotky sú

  staršieho dáta, podľa nedostatku vegetácie

  vznikli niekedy v zimných mesiacoch. Okrem

  dátumu nie sú známe ani žiadne okolnosti

  jeho straty – či havaroval alebo bol zostrelený.

  V troskách však vidno rukoväť vystreľovacie-

  ho sedadla, z čoho vyplýva, že pilot sa neka-

  tapultoval a s najväčšou pravdepodobnosťou

  zahynul. Podľa stránky The Military Watch ide

  takmer s určitosťou o MiG-29AS s pôvodným

  slovenským číslom 2123.

  Slovensko darovalo Ukrajine 13 lietadiel

  MiG-29. Z nich bolo desať použiteľných a tri

  boli bez motorov a vhodné iba ako zdroj ná-

  hradných dielov. Aj zo zvyšných desiatich

  iba štyri preleteli 23. 3. 2023 zo slovenskej

  základne Sliač na Ukrajinu vlastnými silami.

  Stroj číslo 2123 bol jedným z tejto štvorice.

  Zvyšných šesť opraviteľných lietadiel presu-

  nuli na Ukrajinu pozemnou cestou. Minimálne

  jeden z nich, dvojmiestny MiG-29UBS s číslom

  1303, Ukrajinci naozaj sprevádzkovali a zaradi-

  li do služby s novým číslom 80.

  F-16 pomaly prichádzajú

  Posledná zverejnená informácia, ktorá sa

  viaže k predchádzajúcim stratám, sa týka

  stíhačky F-16AM, ktorá bola zničená 26. 8.,

  a v ktorej zahynul podplukovník Oleksij Mes

  z 204. brigády taktického letectva. Príčina te-

  jto leteckej katastrofy stále nie je známa, hoci

  sa hovorí o zásahu z vlastného systému proti-

  vzdušnej obrany Patriot. Bolo však zverejne-

  né sériové číslo zničenej stíhačky. Bol to stroj

  80-3600, ktorý predtým slúžil v dánskom le-

  tectve s označením E-600.

  Dánsko potvrdilo, že Ukrajine zatiaľ dodalo

  šesť kusov F-16AM. Bola to prvá dodávka, kto-

  rá dorazila v júli. Celkovo Dánsko prisľúbilo

  19 stíhačiek a ďalšie dve dodávky ešte budú

  nasledovať. Jedna z nich by mala doraziť ešte

  pred koncom roka 2024.

  Na prelome septembra a októbra vyradi-

  lo svoje F-16 aj Holandsko. To používalo tento

  typ 45 rokov, keď prvé F-16 získalo v roku 1979.

  Teraz však má už 40 z 58 objednaných F-35

  a tak mohlo starší typ vyradiť. Holandsko sľú-

  bilo dodať 24 lietadiel F-16 priamo na Ukrajinu.

  Na začiatku októbra tam prvé holandské stroja

  aj dorazili, ale nie je známy ich počet. Ďalších

  18 lietadiel presunulo Holandsko do Rumun-

  ska, kde prebieha výcvik ukrajinských pilotov.

  Tie tam už boli presunuté všetky.

  Ukrajina zatiaľ používa svoje F-16 na boj

  s ruskými náletmi. Oficiálne je známe ich na-

  sadenie proti strelám s plochou dráhou letu.

  O inom použití informácie nie sú. O dodávkach

  lietadiel na Ukrajinu a o výcviku pilotov si viac

  povieme v ďalšom pokračovaní tohto seriálu.

  UKRAJINA

  Trosky pôvodne slovenskej stíhačky MiG-29, zrejme s pôvodným číslom 2123.

  Staršia snímka ex-slovenského MiG-29 v ukrajinských službách.

  INFO Eduard

  23

  Prosinec 2024

• Page 24

  UKRAJINA

  Fotografia z odletu štvorice

  slovenských lietadiel

  MiG-29AS na Ukrajinu

  v marci 2023. Je medzi nimi

  aj s troj s číslom 2123.

  Odkaz

  na ukrajinskom

  drone znamená,

  že Putin je pedofil.

  Ukrajinská obrana v akcii proti dronom Shahed, ktoré Rusko vypúšťa prakticky každý deň.

  Osvedčené protilietadlové tanky Gepard nemeckej výroby.

  INFO Eduard24

  Prosinec 2024

• 16. listopad 1944

  16. listopad 1944 se ukázal být na východní frontě těžkým dnem plným leteckých bojů. Fliegerkorps 1, náležící k Luftflotte 4, uskutečnila asi 420 letů, z toho 163 se stíhacími variantami Bf 109. Do konce dne bylo zničeno 28 nepřátelských letadel a dalších 6 bylo poškozeno. Všechna bojová stanoviště, ať už operační či jiná, měla plné ruce práce s přizpůsobováním se maďarskému sektoru, v němž se nyní nacházela. Skutečnost, že se frontová linie blížila k hlavnímu městu Budapešti, vyvíjela tlak na nejvyšší výkony všech bojujících stran: německé, maďarské i sovětské. Stíhací pilot Hptm. Erich Hartmann z II./JG 52 nebyl výjimkou. S více než 300 nárokovanými vítězstvími na kontě se od něj a jeho jednotky očekávalo, že se ubrání širokému sovětskému náporu směřujícímu na západ. Toho dne mělo počasí dosáhnout až 9 stupňů Celsia s částečně zataženou oblohou, což bylo ideální prostředí pro překvapivé útoky stíhacích letounů.

  #70161

  BOXART STORY

  16. listopad 1944 se ukázal být na východ-

  ní frontě těžkým dnem plným leteckých bojů.

  Fliegerkorps 1, náležící k Luftflotte 4, usku-

  tečnila asi 420 letů, z toho 163 se stíhacími

  variantami Bf 109. Do konce dne bylo zničeno

  28 nepřátelských letadel a dalších 6 bylo poško-

  zeno. Všechna bojová stanoviště, ať už operační

  či jiná, měla plné ruce práce s přizpůsobováním

  se maďarskému sektoru, v němž se nyní na-

  cházela. Skutečnost, že se frontová linie blížila

  k hlavnímu městu Budapešti, vyvíjela tlak na

  nejvyšší výkony všech bojujících stran: němec-

  ké, maďarské i sovětské. Stíhací pilot Hptm.

  Erich Hartmann z II./JG 52 nebyl výjimkou.

  S více než 300 nárokovanými vítězstvími na

  kontě se od něj a jeho jednotky očekávalo, že se

  ubrání širokému sovětskému náporu směřující-

  mu na západ. Toho dne mělo počasí dosáhnout

  až 9 stupňů Celsia s částečně zataženou oblo-

  hou, což bylo ideální prostředí pro překvapivé

  útoky stíhacích letounů.

  Ráno Hartmann vzlétl směrem k řece Tise.

  Do bojové zóny se z východu přiblížilo 10 so-

  větských letců, kteří měli za úkol krýt své po-

  zemní síly v trojúhelníku Jászberény - Puszta-

  monostor - Jászárokszállás. Patřili k 73. GvIAP,

  5. letecké armády a letěli ve výšce 4000 m.

  Dvě letky vedli velitel jednotky, gardový pod-

  plukovník Porfirii A. Mikhailyuk, a vedoucí letu

  gardový kapitán Pyotr P. Fomichev.

  Nad Jászárokszállásem se od své skupi-

  ny oddělila dvojice tvořená piloty Vladimírem

  M. Savčukem a Alexandrem S. Šuvalovem.

  Jejich rádiové spojení se skupinou zůstalo sta-

  bilní a nebyly hlášeny žádné souboje. Ovšem

  poté bez varování zmizel gardový mladší poru-

  čík Alexandr S. Šuvalov. Poslední místo, kde byl

  spatřen, se nacházelo asi 20 km východně od

  Gödöllő u Pusztamonostoru.

  Hptm. Hartmann podal v 08:45 místního času

  nárok na vítězství nad stíhačkou Jak-9 ve výšce

  4000 m, v souřadnicovém čtverci PlQu. 14 Ost

  98368, který se nachází právě SZ od Gödöllő.

  Je možné, že gardového mladšího poručíka

  Šuvalova sestřelil Erich Hartmann během pře-

  kvapivého útoku, přičemž nedošlo od sovětské-

  ho pilota k žádnému kontaktu radiem.

  Vzhledem k tomu, že se informace z obou

  stran zcela neshodují, rozdíl v udávané poloze

  je přibližně 20 km, můžeme Hartmannův sestřel

  klasifikovat pouze jako možné vítězství. Pro po-

  drobnější ověření vítězství a toho, jak je vítěz-

  ství ověřováno, doporučujeme čtenářům publi-

  kace

  Combat Kill: The Drama of Aerial Warfare

  in World War 2 a the Controversy Surrounding

  Victories, Verified Victories: Top JG 52 Aces Over

  Hungary 1944-45

  , a originální směrnice, které

  se nacházejí v Bundesarchivu. Další informace

  o kontroverzích v oblasti potvrzování vítězství

  se objeví v brzké době.

  Z tohoto střetnutí jsou známy konkrétní úda-

  je o Hartmannově potenciální oběti: gardový

  mladší poručík Šuvalov (1921-1944) letěl na

  stíhacím letounu Jakovlev Jak-9D, vyrobeném

  okolo března 1944 v závodě Novosibirsk pod

  číslem kontraktu 2015315 a sloužil u sovětské

  5. letecké armády (2. ukrajinský front), 6. GvIAD,

  73. GvIAP, 2. Sq, postaveném kolem března 1944.

  Letoun poháněl motor VK-105PF č. 415-1333, vy-

  robeným v prvním čtvrtletí roku 1944. Letouny

  této jednotky byly označeny krátkým nápisem

  nad bílým vodorovným bleskem pod kokpitem

  na obou stranách letounu. (TsAMO RF)

  Podrobnosti o Hartmannových letadlech

  je obtížnější určit, nicméně jeho obvyklým

  Messerschmittem v této době byl Bf 109

  G-14 s černým tulipánovým vzorem na přídi

  a s kódovým označením „bílá 1“. Podle autora

  tohoto článku by se podle kamuflážních skvrn

  a vzhledem k umístění výrobního štítku před

  pilotní kabinou mělo jednat o letoun varian-

  ty G-14/U4 vyráběné společností WNF (Wie-

  ner Neustadt, Rakousko) v sérii 51x.xxx. Série

  51x.xxx se začala vyrábět v druhé polovině roku

  1944. Nedostatek dalších důkazů omezuje naši

  možnost s jistotou Hartmannův letoun identifi-

  kovat. Vzhledem k tomu, že letoun byl vybaven

  vstřikováním metanolu do vody, o čemž svědčí

  krycí deska bateriového prostoru vyčnívající

  do kabiny, byl motor v tomto letounu modelu

  DB 605AM schopný výkonu přibližně 1700 PS ve

  výšce 4000 m, zatímco VK-105PF mohl ve stejné

  výšce vyvinout pouze přibližně 1050 PS. Převe-

  deno na rychlost, při použití systému MW-50

  se Hartmannův Bf 109 G-14/U4 mohl ve výšce

  4000 m přiblížit 625 km/h, zatímco Šuvalo-

  vův Jak-9D mohl dosáhnout jen asi 590 km/h.

  Pokud by se střetnutí odehrálo bez systému

  MW-50, měl by Jak-9D ve skutečnosti vyrov-

  nanou rychlost, což ukazuje, jak velkou pomoc

  systém MW-50 pilotům Luftwaffe poskytoval.

  Ilustrace: Antonis Karydis

  16. listopad 1944

  Text: Daniel Horvath

  INFO Eduard

  25

  Prosinec 2024

• Page 26

  #8288

  Spitfire Mk.IXe

  1/48

  Stavebnice britského druhoválečného stíhacího letounu Spitfire Mk.IXe

  v měřítku 1/48; edice ProfiPACK.Stavebnice nabízí možnost postavit si

  Spitfire Mk.IXe sloužícího v RAF, československém letectvu a v Izraeli.

  plastové díly: Eduard

  počet kamuflážních schémat: 7

  obtisky: Eduard

  leptané díly: ano, barvené

  maska: ano

  resinové díly: ne

  stránka produktu

  STAVEBNICE 12/2024

  INFO Eduard26

  Prosinec 2024

• Page 27

  RR201, F/Lt Richard J. Audet, F/Lt John J. Boyle, No. 411 Squadron, ALG B.88 Heesh,

  Holandsko, prosinec 1944

  RR201, F/Lt John J. Boyle, No. 411 Squadron, ALG B.88 Heesh, Holandsko,

  únor-duben 1945

  Spitfire sériového čísla RR201 je pravděpodob-

  ně nejslavnějším Spitfirem verze IXE. Ačkoliv

  se jednalo o osobní Spitfire F/Lt Jacka Boyleho,

  největších úspěchů s RR201 dosáhl jiný kanadský

  pilot a Boyleho kamarád, F/Lt Richard Joseph

  „Dick“ Audet. Ten se Spitfirem RR201 s tupovými

  kódy DB

  -

  G, zdobeným na levé straně trupové

  nádrže nápisem „Sweet Sue V“, absolvoval mezi

  29. prosincem 1944 a 3. únorem 1945 celkem

  15 operačních letů a dosáhl s ním sedmi ze svých

  jedenácti potvrzených sestřelů. Největšího úspě-

  chu dosáhl F/Lt Audet 29. prosince 1944, kdy

  s RR201 během souboje sestřelil tři FW 109D-9

  a dva Bf 109G (poválečné výzkumy se přikláně-

  jí k pěti sestřeleným FW 190D-9), čímže se stal

  jediným pilotem Spitfiru, kterému se podaři-

  lo dosáhnout statusu esa během jednoho letu.

  Dalšího cenného skalpu dosáhl 23. ledna 1945,

  kdy s RR201 sestřelil proudový Me 262 a další

  zničil při ostřelování letiště Rheine (poválečné

  výzkumy potvrzují Arado Ar 234). Audet se bohu-

  žel konce války nedočkal, protože 3. března 1945

  dostal při útoku na ozbrojený vlak jeho Spitfire

  MK950 DB

  -

  A zásah a havaroval. Ačkoli původní

  zpráva No. 411 Squadron uvádí, že Audet zahynul

  ve svém letounu, poválečný výzkum potvrdil, že

  Audet se svým Spitfirem nouzově přistál a byl za-

  jat. Po výslechu měl být převezen do zajateckého

  tábora, zde však Audetova stopa končí. Je prav-

  děpodobné, že byl zavražděn, případně zemřel při

  pokusu o útěk. Jeho tělo nebylo nikdy nalezeno.

  V záznamech No. 411 Squadron se RR201 poprvé

  objevil 26. prosince 1944 a následně se stal osob-

  ním letounem F/Lt Johna Josepha „Jacka“ Boyle-

  ho, který si na počest své malé dcery nechal na

  levou stranu krytu nádrže namalovat bílý nápis

  „Sweet Sue V“. Spitfire RR201 létal nejprve s kódy

  DB

  -

  G a poté, co převzal v lednu 1945 Jack Boyle

  velení B Flight No. 411 Squadron, byla jeho „Sweet

  Sue V“ přemístěna k B Flight a překódována na

  DB

  -

  R. K tomu ale došlo až počátkem února 1945,

  kdy byl RR201 DB

  -

  G (u letky B nově jako DB

  -

  R)

  vyměněn za MK950 DB

  -

  R (u letky A nově jako

  DB

  -

  A). S RR201 létal F/Lt Boyle nepřetržitě do

  4. dubna 1945, kdy mu skončila operační „túra“.

  V kokpitu RR201 absolvoval 36 operačních letů

  a zničil dvě Bf 109 při ostřelování nepřátelských

  letišť, dále 10 lokomotiv a 42 vojenských vozidel.

  Celkem za svoji válečnou kariéru dosáhl Boyle

  šesti potvrzených sestřelů a stal se mimo jiné

  prvním spojeneckým pilotem Spitfirů, který sa-

  mostatně sestřelil proudový Me 262 (25. prosin-

  ce 1944). Zobrazený Boylův Spitfire RR201 nesl

  prvky rychlé identifikace platné po 3. lednu 1945

  u 2. TAF, znaky typu C1, černý vrtulový kužel

  a zatřený pruh Sky před VOP. Sériové číslo RR201

  bylo ve zmenšené podobě nakresleno v bílé bar-

  vě nad kokardou na směrovce. Takto zbarvený

  létal do3. února 1945 s kódovým písmenem „G“,

  od 6. února pak s kódovým písmenem „R“.

  STAVEBNICE 12/2024

  INFO Eduard

  27

  Prosinec 2024

• Page 28

  STAVEBNICE 12/2024

  PV181, W/Cdr Rolf A. Berg, No. 132 Wing, ALG B.79 Woendstrecht,

  Holandsko, zima 1944

  RK889, S/Ldr Otmar Kučera, No. 313 Squadron, RAF Manston,

  Kent, Velká Británe, květen-červenec 1945

  Tento letoun používal jako osobní stroj velitel

  No. 132 (Norwegian) Wing, W/Cdr Rolf Arne Berg.

  Předválečné norské výsostné označení si na svůj

  stroj nechal namalovat během podzimu 1944

  a zároveň požádal odpovědné osoby v RAF o jeho

  schválení. Nenalezl však pochopení a v lednu

  1945 musel tento marking odstranit. Bergův osud

  se naplnil 3. února 1945. Nacházel se na samém

  konci své operační túry a rozhodl se podniknout

  ještě jeden bojový let. Nad nizozemským Eelde

  však dostal přímý zásah do křídla od protiletad-

  lového dělostřelectva a s PV 181 smrtelně hava-

  roval. Jeho skóre čítá šest potvrzených sestřelů,

  dva pravděpodobné a pět poškozených letounů

  nepřítele.

  Výškové Spitfiry HF Mk.IX s Merlinem 70 se vyrá-

  běly také s křídlem typu E se standardními kon-

  covými oblouky křídla. Příkladem této varianty je

  stroj RK889 (RY

  -

  A) velitele No. 313 (Czechoslovak)

  Squadron S/Ldr. Otmara Kučery DFC. Letoun vy-

  robený v závodě koncernu Vickers-Supermarine

  v Castle Bromwich převzala RAF 6. října 1944 pře-

  sunem k No. 45 MU do skotského Kinlossu. Na své

  první přidělení čekal až do 10. května následují-

  cího roku. Tehdy v Manstonu vystřídal dosavad-

  ní Kučerův Spitfire HF Mk.IXc ML148, který nesl

  stejné kódové označení. RK889 byl darovaným

  letounem s názvem „Edmonton II“, šlo o poslední

  stroj zakoupený z finančních sbírek a přidělený

  k československé letecké jednotce. S novým

  Spitfirem se S/Ldr Kučera účastnil 23. května

  1945 na základně 8th USAAF v Debdenu společ-

  ně s dalšími československými stíhači nácviků

  leteckých soubojů s americkými kolegy pilotující-

  mi P-51D Mustang. Zbarvení zobrazuje Kučerovo

  „A“ s velitelským označením pod kabinou z čer-

  vence 1945, kdy se na krytech motoru objevily

  kulaté emblémy s jestřábem a vrtulový kužel oz-

  dobily československé národní barvy.

  INFO Eduard28

  Prosinec 2024

• Page 29

  STAVEBNICE 12/2024

  TE517, S/Ldr Otmar Kučera, No. 313 Squadron, RAF Manston,

  Kent, Velká Británe, srpen 1945

  RK917, G/Cpt Douglas Bader, RAF North Weald, Velká Británie, září 1945

  Během služby v Královském letectvu nalétal

  Otmar Kučera téměř 540 operačních hodin, kte-

  ré zahrnovaly 130 letů nad nepřátelské území.

  Za svoji válečnou kariéru dosáhl sedmi potvr-

  zených sestřelů. Po pěti letech tvrdých bojů

  opustil Británii s novým Spitfirem LF Mk.IXe

  s čs. výsostnými znaky. Jednalo se o letoun

  TE517 (RY

  -

  A), se kterým ve dnech 7. až 13. srp-

  na 1945 přelétl v čele No. 313 Squadron zpět do

  rodné vlasti. Spitfire TE517 byl postaven továrnou

  Castle Bromwich a vybaven motorem Merlin 66.

  Po dokončení zkušebních letů byl TE517 přelétnut

  21. července 1945 F/Sgt Karlem Strykem do RAF

  Manston a 25. července 1945 jej převzala No. 313

  (Czechoslovak) Squadron. Standardní označení

  RAF bylo v prvních srpnových dnech roku 1945

  přemalováno označením československého le-

  tectva. Původní kódy RAF ale zůstaly zachovány.

  Oproti ostatním Spitfirům No. 313 Squadron, které

  měly vrtulové kužely natřené červenou barvou,

  byl Kučerův velitelský stroj odlišen bílou barvou

  na špičce vrtulového kuželu a praporkem velite-

  le Squadrony pod kabinou. Spitfire TE517 se po

  službě v poválečném Československém letectvu

  a následně Izraelském letectvu dochoval do

  dnešních dnů. Dne 7. dubna 2023 se po několi-

  kaleté rekonstrukci v Biggin Hill Heritage Hangar

  opět vznesl do vzduchu.

  Dne 15. dubna 1945 byl slavný Douglas Bader

  osvobozen americkými jednotkami ze zajetí na

  hradě Colditz. Po svém návratu do Anglie a po

  krátké dovolené se vrátil do služby a byl jmeno-

  ván velícím důstojníkem Fighter Leader’s School

  na letecké základně Tangmere. Krátce poté byl

  povýšen do hodnosti Group Capitain a stal se ve-

  litelem sektoru North Weald No. 11 Group RAF. Dne

  15. září 1945 se v Londýně konala letecká přehlíd-

  ka u příležitosti pátého výročí bitvy o Británii,

  které se zúčastnilo celkem 300 letadel. Přehlídku

  zahájila skupina 12 Spitfirů, které pilotovali hrdi-

  nové z roku 1940. Vedení této skupiny bylo svěře-

  no beznohému esu Douglasu Baderovi, který při

  této slavnostní přehlídce létal na svém osobním

  Spitfiru RK917, který používal v letech 1945-1946.

  Baderův Spitfire HF Mk.IXe RK917 měl demonto-

  vanou výzbroj a nesl standardní zbarvení nočních

  stíhačů v odstínu Medium Sea Grey, na kterou

  jsou na horních a bočních plochách aplikována

  kamuflážní pole v odstínu Dark Green. Identifi-

  kační znaky jsou bez žlutého lemování, trupové

  kokardy a vrtulový kužel byly v odstínu Roundel

  Blue. 21. července 1946 G/Cpt Bader z vlastní vůle

  rezignoval a přijal nabídku vést letecké odděle-

  ní společnosti Shell Corporation. Dalších dvacet

  let pravidelně létal na firemních akcích a osobně

  pilotoval služební letadla. Zemřel 5. září 1982 ve

  věku 72 let.

  INFO Eduard

  29

  Prosinec 2024

• Page 30

  STAVEBNICE 12/2024

  2058 (ex TE515), 105. Tajeset, základna Ramat David, Izrael, 1951

  Výjimkou mezi Spitfiry dodanými Českosloven-

  skem do Izraele byl stroj TE515, který byl bez

  nátěru a s výrazným červeným bleskem na obou

  stranách trupu. TE515 byl přelétnutém do ČSR

  s trupovým označením DU

  -

  W. V řadách LP 5 pak

  nesl označení MP-11. Na přelomu května a června

  1946 byl upraven do podoby s červeným bleskem

  a byl velitelským letounem pplk. Jaroslava Hlaďa,

  jenž stál v čele 2. letecké divize. Od prosince 1948

  se tento Spitfire stal v pražských Letňanech sou-

  částí výzkumné letky VLÚ pod označením V-20,

  přičemž si ponechal své zbarvení. Nebyl zde ale

  používán k výzkumným úlohám. Sloužil ke kon-

  dičním letům zdejších zkušebních pilotů. Letounu

  zůstalo zbarvení i po odprodání do Izraele, kam

  se dostal s poslední pozemně-námořní dodávkou

  v roce 1950. Ve stříbrné podobě sloužil po tři roky

  u 105. cvičné squadrony v Ramat Davidu jako stroj

  číslo 2058 s taktickým označením 58. Poté prošel

  revizí a barevnou úpravou u Bedeku a v únoru

  1955 byl vzdušnou cestou dodán, již jako UB439,

  do barmského Rangúnu v rámci operace Orez B

  ve dnech 15. až 22. února 1955.

  OVERTREES

  #8293X

  Spitfire Mk.IXe

  1/48

  OVERLEPT

  #8288-LEPT1

  Spitfire Mk.IXe

  1/48

  stránka produktu

  stránka produktu

  FE840 Spitfire Mk.IX seatbelts STEEL (fotolept)

  644008 Spitfire Mk.IX late LööK (Brassin)

  648100 Spitfire Mk.IX cockpit (Brassin)

  648112 Spitfire Mk.IX engine (Brassin)

  648113 Spitfire Mk.IX gun bay (Brassin)

  648306 Spitfire Mk.IX top cowl late (Brassin)

  648368 British 500lb bombs (Brassin)

  648748 Spitfire Mk.IX landing flaps PRINT (Brassin)

  EX1082 Spitfire Mk.IX TFace (maska)

  Pro Spitfire Mk.IXe 1/48

  DOPORUČUJEME:

  #648100

  #644008

  #648368

  INFO Eduard30

  Prosinec 2024

• Page 31

  #70161

  Bf 109G-14

  Stavebnice německého stíhacího letounu Bf 109G-14 z období 2.světové války

  v měřítku 1/72; edice ProfiPACK. Stavebnice je zaměřena na letouny létající

  u Luftwaffe, letectva Italské sociální republiky (Aeronautica Nazionale

  Repubblicana) a letectva Nezávislého státu Chorvatsko (Zrakoplovstvo

  Nezavisne Države Hrvatske).

  plastové díly: Eduard

  počet kamuflážních schémat: 6

  obtisky: Eduard

  leptané díly: ano, barvené

  maska: ano

  resinové díly: ne

  stránka produktu

  1/72

  STAVEBNICE 12/2024

  INFO Eduard

  31

  Prosinec 2024

• Page 32

  Hptm. Erich Hartmann, 4./JG 52, Csór, Maďarsko, listopad 1944

  WNr. 462649, Hptm. Alfred Grislawski, III./JG 53, Paderborn,

  Německo, září 1944

  Erich Hartmann, nejúspěšnější stíhač všech dob,

  zahájil svou kariéru u 7. Staffel JG 52, ke které

  byl přidělen 10. října 1942. Jagdgeschwader 52

  zůstal věrný až do konce 2. světové války, který

  jej zastihl ve funkci velitele její I. Gruppe a s 352

  sestřely na kontě. Za své úspěchy byl 25. srpna

  1944 vyznamenán Rytířským křížem s dubovou

  ratolestí, meči a brilianty. Po válce padl do zajetí

  a byl převezen do zajateckého tábora za Uralem,

  z něhož byl propuštěn až v roce 1955. Následují-

  cí rok vstoupil do řad západoněmecké Luftwaffe

  a ujal se velení JG 71, první německé stíhací

  jednotky vyzbrojené proudovými letouny. Do dů-

  chodu odešel v roce 1970 a zemřel 20. září 1993.

  Standardní kamufláž stíhacích letounů Luftwa-

  ffe byla na Hartmannově „bílé 1“ v době jeho ve-

  lení 4. Staffel doplněna o černý, bíle lemovaný

  tulipán na přídi. Pod kabinou na levé straně při-

  bylo srdce se jménem Hartmannovy ženy. Žluté

  spodní plochy koncových oblouků křídla a pruh

  okolo zádě trupu označovaly stroje sloužící na

  východní frontě. Podle fotografie přídě tohoto

  stroje byl motorový kryt stejného provedení jako

  u strojů vyrobených v továrně Erla v Lipsku.

  Alfred Grislawski se narodil 2. listopadu 1919 ve

  Wanne-Eickel v Porúří. V červenci 1940 nastoupil

  u III./JG 52. Po krátké službě na západní frontě

  se III./JG 52 přesunula do Rumunska. Zde měla

  v létě 1941 na starosti obranu Ploješti, poté se

  podílela na bojích na jižním úseku fronty v SSSR.

  V dubnu 1943 dosáhl Alfred Grislawski stého se-

  střelu. V červnu 1943 byl zraněn výbuchem ně-

  mecké pozemní miny, když si šel se dvěma ko-

  legy zaplavat do zátoky u Tamanu. Po uzdravení

  a rekonvalescenci byl v srpnu 1943 přeložen na

  západní frontu k JG 50 a v listopadu 1943 byl

  přeložen k JG 1, kde sloužil ve velitelských funk-

  cích. V srpnu 1944 byl pověřen velením 11./JG 53.

  Dne 26. září 1944 sestřelil P-38 a bylo to jeho

  133. a poslední vítězství. Jen chvíli nato jej totiž

  sestřelil Col. Hubert Zemke na P-51. Grislawski

  vyskočil ze své Bf 109G-14, ale protože se obával,

  že by na něj nepřítel mohl střílet, otevřel padák

  až v malé výšce. Na zem dopadl velmi tvrdě

  a poranil si páteř. Musel podstoupit léčbu v Bad

  Gasteinu, kde také v květnu 1945 padl do ame-

  rického zajetí. Do Bundesluftwaffe kvůli svým

  válečným zraněním nevstoupil. Stroj „černá 6“

  byl poměrně nový, jen krátce před sestřelem

  vyrobený v továrně Erla v Lipsku. Rekonstruk-

  ce kamufláže byla provedena na základě popisu

  Alfreda Grislawskiho.

  STAVEBNICE 12/2024

  INFO Eduard32

  Prosinec 2024

• Page 33

  WNr. 781183, Uffz. Werner Zetzschke, 4./JG 4, Darmstadt-Griesheim,

  Německo, leden 1945

  WNr. 462xxx, Uffz. Karl-Heinz Erler, 16./JG 5, Rygge, Norsko, duben 1945

  Cílem I. a III. Gruppe JG 4 bylo při misi z 1. ledna

  1945 letiště Le Culot, ale ani jeden z pilotů na

  něj nezaútočil kvůli silné protiletadlové obra-

  ně. Namísto toho zřejmě zaútočila 4. Staffel na

  letiště Ophoven. V její sestavě byl i 21letý Wer-

  ner Zetschke, který byl sestřelen poblíž města

  Sittard a dopadl do jeho ulic. Při nárazu byl pilot

  vymrštěn z kokpitu a během několika minut na

  následky svých zranění zemřel. Pohřben je na

  německém válečném hřbitově v Ysselsteynu.

  Rekonstrukce tohoto stroje vychází z podoby

  strojů stejného výrobního bloku a strojů použí-

  vaných u I./JG 4. Kamufláž nastříkaná barvami

  RLM 74/75/76 byla doplněna o černo-bílo-černý

  pás na zádi trupu, který nosily stroje JG 4 zapo-

  jené do Obrany říše. Na levé straně motorového

  krytu byl namalován znak JG 4, pravá strana

  nesla znak I./JG 4, stylizovaného kohouta na

  modrém podkladu, odkazujícího na dřívějšího

  velitele I. Gruppe JG 4 – Franze Hahna.

  Po svém založení v polovině roku 1942 měla

  IV./JG 5 za úkol operovat proti jednotkám západ-

  ních Spojenců ze základen v Norsku. Avšak od

  srpna 1944 do začátku listopadu byla nasazena

  ve Finsku a jejím úkolem byl nejen boj proti so-

  větským jednotkám, novými protivníky se stali

  i Finové, kteří přešli na stranu Spojenců. V říjnu

  1944 byla ke třem Staffel této Gruppe doplněna

  nově vytvořená čtvrtá Staffel pod označením

  16./JG 5. Jejím velitelem se stal Lt. Hans Vollet,

  který dříve sloužil u III./JG 5 a II./JG 54. Úkolem

  16./JG 5 bylo především krytí plavidel u norské-

  ho pobřeží. První vítězství si 16. Staffel připsala,

  když 28. prosince 1944 nárokoval Uffz. Walter

  Smejkal sestřelení Mustangu RAF. Lt. Vollet

  dosáhl 11. ledna 1945 vítězství nad Mosquitem

  a připsal si tak svůj jedenáctý a zároveň po-

  slední sestřel. V březnu 1945 se velení nad

  16./JG 5 ujal Lt. Adolf Gillet, ale 11. dubna zahy-

  nul při seskoku padákem, poté co jej sestřelil

  Mustang z No. 65 Sqn RAF. Jednotku pak ad-

  ministrativně vedl Lt. Höhn, ale v boji jí velel

  Fw. Heinz Halstrick.

  STAVEBNICE 12/2024

  INFO Eduard

  33

  Prosinec 2024

• Page 34

  STAVEBNICE 12/2024

  WNr. 464068, Str. Josip Cekovič, 2. ZLJ (Zrakoplovno Lovačko Jato),

  Iesi, Itálie, duben 1945

  WNr. 464444, Maj. Carlo Miami, 2

  o

  Gruppo Caccia, ANR, Aviano,

  Itálie, únor 1945

  Po letní ofenzívě Rudé armády na jižním úseku

  fronty v roce 1944 a vstupu jejích vojsk na území

  Maďarska a Rumunska muselo německé vrchní

  velení řešit zabezpečení svých pozic na Balkáně.

  Jednou ze složek ozbrojených sil bylo i chor-

  vatské letectvo. Pro jeho posílení bylo v říjnu

  1944 ujednáno dodání třiceti nových Bf 109G ve

  třech etapách. Již v listopadu 1944 si Chorva-

  té převzali prvních deset strojů Bf 109G, které

  dne 1. prosince 1944 přistály na letišti Lučko

  u Záhřebu a byly přiděleny k 2. ZLJ. Poté byla

  2. ZLJ začleněna do Obrany Říše a umístěna na

  letiště Borongaj. V lednu 1945 byly dodány dal-

  ší Bf 109G a 2.ZLJ byla jedinou bojeschopnou

  jednotkou na tomto úseku fronty. Její bojová

  činnost byla rozmanitá, bojovala se sovětskými

  a domácími komunistickými silami a také s jed-

  notkami USAAF a RAF. Černá 10 měla původní

  německé kříže přetřeny, přetřen byl i žlutý pruh

  na trupu a také žluté V na spodní ploše křídla.

  S tímto strojem uletěl Str. Josip Cekovič 16. dub-

  na 1945 na letiště Iesi v Itálii.

  Poté, co byla 18. září 1943 vyhlášena Italská so-

  ciální republika, bylo tomuto loutkovému státu

  na území Itálie, obsazenému německou brannou

  mocí a vedenému Benitem Mussolinim, povole-

  no vytvořit armádu o síle čtyř divizí. Její letecká

  složka, nesoucí název Aeronautica Nazionale

  Repubblicana, sestávala ze dvou stíhacích sku-

  pin (Gruppo Caccia), torpédové skupiny (Gruppo

  Aerosiluranti Buscaglia) a několika transport-

  ních letek. Obě stíhací skupiny létaly v roce 1945

  s Messerschmitty Bf 109G-6/G-10/G-14. Velite-

  lem 2

  o

  Gruppo Caccia byl v té době Maggiore

  Carlo Miami. Jeho stodevítka byla kamuflována

  barvami RLM 74/75/76. Štábní označení bylo

  na pravé straně trupu ztvárněno nesymetricky,

  pravděpodobně z důvodu umístění elektrické

  přípojky na 24 V. Německé kříže byly zachovány,

  pouze na horní ploše křídla byly zastříkány tma-

  vě zelenou barvou a doplněny o italské označení.

  Označení na trupu bylo doplněno italskými zna-

  ky ve tvaru poštovní známky.

  INFO Eduard34

  Prosinec 2024

• Page 35

  OVERTREES

  #70160X

  Bf 109G-5/6/14 late

  1/72

  OVERLEPT

  #70161-LEPT1

  Bf 109G-14

  1/72

  stránka produktu stránka produktu

  672292 Luftwaffe rudder pedals PRINT (Brassin)

  672324 Bf 109 SC250 bomb (Brassin)

  672329 Bf 109 balance weights PRINT (Brassin)

  672338 Bf 109G undercarriage legs BRONZE (Brassin)

  672344 Bf 109G radio compartment PRINT (Brassin)

  672346 Bf 109G propeller PRINT (Brassin)

  672347 Bf 109G-5/G-6 cockpit PRINT (Brassin)

  672348 Bf 109G-5/G-6 wheels PRINT (Brassin)

  672352 Bf 109G-6 engine PRINT (Brassin)

  672355 Bf 109G-5/G-6 gun barrels PRINT (Brassin)

  D72048 Bf 109G stencils (Obtisk)

  Pro Bf 109G-14 1/72

  DOPORUČUJEME:

  STAVEBNICE 12/2024

  #672329

  #672344

  #672347

  #672355

  #672338

  #672352

  INFO Eduard

  35

  Prosinec 2024

• Page 36

  BRASSIN

  LööK sada - Brassinová barvená přístrojová deska

  a STEEL pásy na sedačku pro P-39N v měřítku 1/48.

  Připraveno pro snadnou zástavbu do modelu.

  Doporučená stavebnice: Arma Hobby

  Sada obsahuje:

  - resin: 2 součástky

  - obtisk: ne

  - lept: ano, barvený

  - maska: ne

  LööK sada - Brassinová barvená přístrojová deska

  a STEEL pásy na sedačku pro A-4M v měřítku 1/48.

  Připraveno pro snadnou zástavbu do modelu.

  Doporučená stavebnice: Magic factory

  Sada obsahuje:

  - resin: 1 součástka

  - obtisk: ne

  - lept: ano, barvený

  - maska: ne

  644290

  P-39N LööK

  1/48 Arma Hobby

  644291

  A-4M mod. 1970 LööK

  1/48 Magic Factory

  stránka produktu

  stránka produktu

  INFO Eduard36

  Prosinec 2024

• Page 37

  644292

  A-4M mod. 1975 LööK

  1/48 Magic Factory

  LööK sada - Brassinová barvená přístrojová deska

  a STEEL pásy na sedačku pro A-4M v měřítku 1/48.

  Připraveno pro snadnou zástavbu do modelu.

  Doporučená stavebnice: Magic factory

  Sada obsahuje:

  - resin: 1 součástka

  - obtisk: ne

  - lept: ano, barvený

  - maska: ne

  BRASSIN

  Soubor 4 sad pro P-39Q v měřítku 1/48.

  Doporučená stavebnice: Arma Hobby

  - sada LööK (barvená Brassin palubní deska + Steelbelts)

  - hlavně kulometů

  - sedačka pilota

  - maska pro barvení

  644288

  P-39Q LööKplus

  1/48 Arma Hobby

  stránka produktu

  stránka produktu

  INFO Eduard

  37

  Prosinec 2024

• Page 38

  BRASSIN

  624005

  Spitfire Mk.VIII exhaust fishtail PRINT

  1/24 Airfix

  Brassinová sada - výfuky typu "rybí ocas" pro Spitfire

  Mk.VIII v měřítku 1/24. Vyrobeno přímým 3D tiskem.

  Připraveno pro snadnou zástavbu do modelu.

  Doporučená stavebnice: Airfix

  Sada obsahuje:

  - 3D tisk: 12 součástek

  - obtisk: ne

  - lept: ne

  - maska: ne

  stránka produktu

  Soubor 5 sad pro Bulldog Mk.II v měřítku 1/48.

  Doporučená stavebnice: Airfix

  - sada LööK (barvená Brassin palubní deska + Steelbelts)

  - hlavně kulometů

  - kola podvozku

  - sedačka pilota

  - maska pro barvení

  stránka produktu

  644289

  Bulldog Mk.II LööKplus

  1/48 Airfix

  INFO Eduard38

  Prosinec 2024

• Page 39

  BRASSIN

  624006

  Spitfire Mk.VIII wheels 4 spoke

  1/24 Airfix

  Brassinová sada - kola podvozku pro Spitfire Mk.VIII

  v měřítku 1/24. Sada obsahuje kola hlavního podvozku

  a ostruhové kolo. Připraveno pro snadnou zástavbu

  do modelu. Doporučená stavebnice: Airfix

  Sada obsahuje:

  - resin: 3 součástky

  - 3D tisk: 2 součástky

  - obtisk: ne

  - lept: ne

  - maska: ano

  stránka produktu

  Brassinová sada - barvená radiostanice pro Ss.Kfz. 251/1

  Ausf.D v měřítku 1/35. Vyrobeno přímým 3D tiskem.

  Připraveno pro snadnou zástavbu do modelu.

  Doporučená stavebnice: Border Model

  Sada obsahuje:

  - 3D tisk: 11 součástek

  - resin: 1 součástka

  - obtisk: ano

  - lept: ano

  - maska: ne

  635037

  Sd.Kfz. 251/1 Ausf. D radio equipment dark

  yellow PRINT

  1/35 Border Model

  stránka produktu

  INFO Eduard

  39

  Prosinec 2024

• Page 40

  6481037

  P-38F/G right engine PRINT

  1/48 Tamiya

  BRASSIN

  Brassinová sada - pravý motor pro P-38F a P-38G

  v měřítku 1/48. Kryty motoru jsou součástí sady.

  Vyrobeno přímým 3D tiskem.

  Doporučená stavebnice: Tamiya

  Sada obsahuje:

  - 3D tisk: 41 součástka

  - obtisk: ano

  - lept: ano

  - maska: ne

  stránka produktu

  Brassinová sada - řízené střely Python 5 pro

  izraelské letouny v měřítku 1/48. Sada obsahuje

  4 střely. Vyrobeno přímým 3D tiskem.

  Sada obsahuje:

  - 3D tisk: 12 součástek

  - resin: 4 součástky

  - obtisk: ano

  - lept: ne

  - maska: ne

  stránka produktu

  648813

  Python 5 PRINT

  1/48

  INFO Eduard40

  Prosinec 2024

• Page 41

  6481055

  MG 15 magazines & case catchers PRINT

  1/48

  Brassinová sada - zásobníky a lapače nábojnic pro

  kulomety MG 15 v měřítku 1/48. Sada obsahuje

  10 zásobníků a 10 lapačů (2 typy,l 5+5 ks). Vyrobeno

  přímým 3D tiskem. Připraveno pro snadnou zástavbu

  do modelu.

  Sada obsahuje:

  - 3D tisk: 20 součástek

  - obtisk: ne

  - lept: ne

  - maska: ne

  stránka produktu

  BRASSIN

  Brassinová sada - motor pro P-51D

  v měřítku 1/72. Kryty motoru jsou

  součástí sady. Vyrobeno přímým 3D tiskem.

  Doporučená stavebnice: Eduard

  Sada obsahuje:

  - 3D tisk: 32 součástek

  - obtisk: ne

  - lept: ne

  - maska: ne

  672389

  P-51D engine PRINT

  1/72 Eduard

  stránka produktu

  INFO Eduard

  41

  Prosinec 2024

• Page 42

  BRASSIN

  Brassinová sada - kola podvozku pro Chinook HC.1

  v měřítku 1/72. Sada obsahuje kola hlavního podvozku

  a záďová kola. Připraveno pro snadnou zástavbu

  do modelu. Doporučená stavebnice: Airfix

  Sada obsahuje:

  - resin: 6 součástek

  - obtisk: ne

  - lept: ne

  - maska: ano

  672393

  Chinook HC.1 wheels

  1/72 Airfix

  stránka produktu

  Brassinová sada - kokpit pro F-35B

  v měřítku 1/72. Vyrobeno přímým 3D tiskem.

  Doporučená stavebnice: Tamiya

  Sada obsahuje:

  - 3D tisk: 7 součástek

  - obtisk: ano

  - lept: ano, barvený

  - maska: ne

  672392

  F-35B cockpit PRINT

  1/72 Eduard

  stránka produktu

  INFO Eduard42

  Prosinec 2024

• Page 43

  Brassinová sada - 500liberní US pumy v měřítku 1/72.

  Sada obsahuje 6 pum. Vyrobeno přímým 3D tiskem.

  Připraveno pro snadnou zástavbu do modelu.

  Sada obsahuje:

  - 3D tisk: 6 součástek

  - obtisk: ano

  - lept: ano

  - maska: ne

  672394

  US 500lb bombs PRINT

  1/72

  stránka produktu

  BRASSIN

  Brassinová sada - kyslíkové nádrže pro vícemotorová

  letadla USAAF z doby 2. sv. války v měřítku 1/72.

  Sada obsahuje 6 nádrží. Vyrobeno přímým 3D tiskem.

  Připraveno pro snadnou zástavbu do modelu.

  Sada obsahuje:

  - 3D tisk: 6 součástek

  - obtisk: ano

  - lept: ne

  - maska: ne

  672395

  WWII USAAF oxygen cylinder A-4 PRINT

  1/72

  stránka produktu

  INFO Eduard

  43

  Prosinec 2024

• Page 44

  BRASSIN

  Brassinová sada - kyslíkové nádrže pro vícemotorová

  letadla USAAF z doby 2. sv. války v měřítku 1/72.

  Sada obsahuje 6 nádrží. Vyrobeno přímým 3D tiskem.

  Připraveno pro snadnou zástavbu do modelu.

  Sada obsahuje:

  - 3D tisk: 6 součástek

  - obtisk: ano

  - lept: ne

  - maska: ne

  672397

  WWII USAAF oxygen tank G-1 PRINT

  1/72

  stránka produktu

  Brassinová sada - kyslíkové nádrže pro vícemotorová

  letadla USAAF z doby 2. sv. války v měřítku 1/72.

  Sada obsahuje 6 nádrží. Vyrobeno přímým 3D tiskem.

  Připraveno pro snadnou zástavbu do modelu.

  Sada obsahuje:

  - 3D tisk: 6 součástek

  - obtisk: ano

  - lept: ne

  - maska: ne

  672396

  WWII USAAF oxygen cylinder A-6 PRINT

  1/72

  stránka produktu

  INFO Eduard44

  Prosinec 2024

• Page 45

  Brassinová sada - vrtule, sosáčky vzduchu

  a podvozek pro L-410UVP v měřítku 1/72.

  Vyrobeno přímým 3D tiskem.

  Doporučená stavebnice: Gavia / Eduard

  Sada obsahuje:

  - 3D tisk: 10 součástek

  - resin: 9 součástek

  - obtisk: ne

  - lept: ano

  - maska: ano

  672398

  L-410UVP 2024 ex-Gavia EDUARD EDITION upgrade set

  1/72 Gavia/Eduard

  stránka produktu

  BRASSIN

• Page 46

  Soubor 4 sad pro P-51B v měřítku 1/48.

  Doporučená stavebnice: Eduard

  - kokpit

  - vrtule

  - podvozkové nohy BRONZ

  - 75gal přídavné palivové nádrže

  Všechny sady v tomto souboru jsou dostupné samostatně,

  ovšem jejich spojení v edici BIG SIN znamená slevu až 30 %.

  SIN648134

  P-51B Birdcage canopy ESSENTIAL

  1/48 Eduard

  stránka produktu

  BRASSIN

  INFO Eduard46

  Prosinec 2024

• Page 47

  stránka produktu

  Soubor 3 sad pro P-51D-5 v měřítku 1/72.

  Doporučená stavebnice: Eduard

  - kokpit

  - vrtule

  - zbraňové šachty v křídle

  Všechny sady v tomto souboru jsou dostupné samostatně,

  ovšem jejich spojení v edici BIG SIN znamená slevu až 30 %.

  SIN67226

  P-51D-5 ESSENTIAL

  1/48 Eduard

  BRASSIN

  INFO Eduard

  47

  Prosinec 2024

• Page 48

  FOTOLEPTY

  PROSINEC 2024

  USS Midway CV-41 part 3

  1/350 Trumpeter

  #53316

  INFO Eduard48

  Prosinec 2024

• Page 49

  USS Midway CV-41 part 4

  1/350 Trumpeter

  #53317

  FOTOLEPTY

  INFO Eduard

  49

  Prosinec 2024

• Page 50

  FOTOLEPTY

  M48A3

  1/35 I Love Kit

  #36526

  INFO Eduard50

  Prosinec 2024

• Page 51

  FOTOLEPTY

  M2 Bradley

  1/35 Magic Factory

  #36527

  INFO Eduard

  51

  Prosinec 2024

• Page 52

  FOTOLEPTY

  F-86A

  1/48 Clear Prop

  #491488 #FE1488 #FE1489

  INFO Eduard52

  Prosinec 2024

• Page 53

  BUNNY BUNNY FIGHTERFIGHTER

  CLUB

  Exkluzivní modelářský klub Eduardu pro všechny modelářské nadšence!

  15% stálá klubová sleva – s členstvím automaticky získáte stálou 15% slevu (na E-shopu Eduard)

  na všechny výrobky Eduard a zároveň slevu na další výrobky jiných výrobců.

  Napevno a napořád!

  Unikátní modely a doplňky – získáte přístup k unikátním a hodnotným modelům a doplňkům,

  speciálně vyrobeným pro členy BFC.

  Ještě lepší slevy na výstavách – víte, že je daným pravidlem slušná sleva na stánku Eduard

  na modelářských akcích a výstavách? Členové BFC mají tuto slevu ještě větší!

  Klubové triko – získáte BFC triko vybrané velikosti se speciálním čárovým kódem

  (pro slevy na výstavách). Toto exluzivní triko je vyhrazeno pouze členům BFC.

  Volné vstupné na E-day* – členové BFC mají vstup na E-day zcela zdarma.

  To znamená spoustu zábavy po dva dny a vstupenkový model k tomu – úplně zadarmo!

  * E-day – Mezinárodní modelářská výstava – Mistrovství ČR v plastikovém modelářství

  OBSAH STAVEBNICE:

  Plastové díly Eduard, 6 kamuflážních schémat, obtisky, barevné fo

  -

  toleptané díly, krycí maska, resinové díly (dva typy kol, přistávací

  klapky, prachový filtr s dvoudílnými dvířky, kruhové přepážky chladiče

  a rakety RP-3 60 lb), 3D obtisk pro přístrojový panel a další ovládací

  a přístrojové prvky kokpitu doplněný fotoleptanými ocelovými detaily

  a upínacími pásy.

  OBSAH STAVEBNICE:

  Plastové díly Eduard, 4 kamuflážní schémata, obtisky, barvené lepta

  -

  né díly, maska, resinové díly (kola podvozku, kokpit, výfuková tryska,

  kryty FOD).

  Jak se stát členem BFC?Jak se stát členem BFC?

  Jednoduše: zakoupením aktivačního produktu. Už při prvním nákupu aktivačního produktu od nás získá-

  te 15% slevu na (téměř) všechno zboží ve svém košíku. Pro uplatnění slevy musí být aktivační model

  ve vašem košíku. Sleva se nevztahuje na aktivační produkt.

  Aktivační produkty:Aktivační produkty:

  Tempest Mk.V + triko 1/48MiG-21MF + triko 1/72

  www.eduard.com/bfc

• Page 54

  INFO Eduard54

  Prosinec 2024

• Page 55

  B-17 DOPLŇKY

  INFO Eduard

  55

  Prosinec 2024

• Page 56

  B-17 DOPLŇKY

  INFO Eduard56

  Prosinec 2024

• Page 57

  B-17 DOPLŇKY

  INFO Eduard

  57

  Prosinec 2024

• Page 58

  B-17 DOPLŇKY

  INFO Eduard58

  Prosinec 2024

• Page 59

• Page 60

  snadná

  aplikace

  3DL32028 Spitfire Mk.VIII SPACE 1/24 Airfix

  3DL48203

  F-86A SPACE 1/48 Clear Prop

  stránka produktu

  stránka produktu

  INFO Eduard60

  Prosinec 2024

• Page 61

  snadná

  aplikace

  SPACE

  3DL48204 MiG-35 SPACE 1/48 Hobby Boss

  3DL48205

  Bf 109G-4 SPACE 1/48 Eduard

  SPACE

  stránka produktu

  stránka produktu

  INFO Eduard

  61

  Prosinec 2024

• Page 62

  3DL72050 Meteor FR.9 SPACE 1/72 Airfix

  stránka produktu

  SPACE

  3DL48206 F4U-2 SPACE 1/48 Hobby Boss

  stránka produktu

  INFO Eduard62

  Prosinec 2024

• Page 63

  stránka produktu

  SPACE

  3DL72051 L-39C SPACE 1/72 Eduard

  SPACE

  stránka produktu

  OBTISKY

  D72052

  P-51D-5 "357th FG"

  1/72 Eduard

  INFO Eduard

  63

  Prosinec 2024

• Page 64

  BIG ED

  Všechny popsané sady jsou dostupné samostatně,

  ovšem s každou kolekcí BIG ED ušetříte až 30 %.

  BIG33164 AH-64A early 1/35 Trumpeter

  BIG49429

  Fulmar Mk.II 1/48 Trumpeter

  BIG49430

  U-2S 1/48 Hobby Boss

  321020 AH-64A early 1/35

  33372 AH-64A early seatbelts STEEL 1/35

  JX327 AH-64A early 1/35

  491467 Fulmar Mk.II 1/48

  FE1468 Fulmar Mk.II seatbelts STEEL 1/48

  EX1056 Fulmar Mk.II 1/48

  49103 Remove Before Flight STEEL

  491469 U-2S 1/48

  FE1470 U-2S seatbelts STEEL 1/48

  EX1058 U-2S 1/48

  stránka produktu

  stránka produktu

  stránka produktu

  INFO Eduard64

  Prosinec 2024

• Page 65

  Všechny popsané sady jsou dostupné samostatně,

  ovšem s každou kolekcí BIG ED ušetříte až 30 %.

  BIG ED

  BIG49431 A-4B 1/48 Hobby 2000 / Hasegawa

  BIG49432

  A-4C 1/48 Hobby 2000 / Hasegawa

  481149 A-4B/C landing flaps 1/48

  49103 Remove Before Flight STEEL

  491473 A-4B 1/48

  FE1474 A-4B/C seatbelts STEEL 1/48

  EX1060 A-4B 1/48

  481149 A-4B/C landing flaps 1/48

  49103 Remove Before Flight STEEL

  491475 A-4C 1/48

  FE1474 A-4B/C seatbelts STEEL 1/48

  EX1062 A-4C 1/48

  stránka produktu

  stránka produktu

  INFO Eduard

  65

  Prosinec 2024

• Page 66

  MASKY

  TA SEDÍ!

  LX009 Spitfire Mk.VIII

  1/24 Airfix

  LX010 Spitfire Mk.VIII TFace

  1/24 Airfix

  EX1076 F-86A

  1/48 Clear Prop

  EX1077 F-86A TFace

  1/48 Clear Prop

  EX1078 MiG-35

  1/48 Hobby Boss

  EX1079 MiG-35 TFace

  1/48 Hobby Boss

  EX1080 F4U-2

  1/48 Hobby Boss

  EX1081 F4U-2 TFace

  1/48 Hobby Boss

  EX1082 Spitfire Mk.IX TFace

  1/48 Eduard

  CX677 Meteor FR.9

  1/72 Airfix

  CX678 Bf 109G-10

  1/72 Eduard

  CX679 Bf 109G-14/AS

  1/72 Eduard

  LX010 Spitfire Mk.VIII TFace

  LX010 Spitfire Mk.VIII TFace

  EX1077 F-86A TFace

  EX1077 F-86A TFace

  EX1077 F-86A TFace

  LX010 Spitfire Mk.VIII TFace

  LX010 Spitfire Mk.VIII TFace

  LX009 Spitfire Mk.VIII

  LX009 Spitfire Mk.VIII

  EX1076 F-86A

  EX1076 F-86A

  INFO Eduard66

  Prosinec 2024

• Page 67

  MASKY

  EX1079 MiG-35 TFace

  CX677 Meteor FR.9

  CX679 Bf 109G-14/AS

  CX677 Meteor FR.9

  CX679

  Bf 109G-14/AS

  EX1079 MiG-35 TFace

  EX1079 MiG-35 TFace EX1079 MiG-35 TFace

  EX1078 MiG-35

  EX1078 MiG-35

  INFO Eduard

  67

  Prosinec 2024

• Page 68

  NOVINKY

  PROSINEC 2024

  STAVEBNICE

  FOTOLEPTY

  ZOOMY

  MASKY

  8288 Spitfire Mk.IXe 1/48 ProfiPACK

  70161 Bf 109G-14 1/72 ProfiPACK

  53317 USS Midway CV-41 part 4 1/350 Trumpeter

  36526 M48A3 1/35 I LOVE KIT

  36527 M2 Bradley 1/35 MAGIC FACTORY

  23040 Spitfire Mk.VIII 1/24 Airfix

  23041 Spitfire Mk.VIII landing flaps 1/24 Airfix

  23042 Spitfire Mk.VIII engine & undercarriage 1/24 Airfix

  23043 Spitfire Mk.VIII seatbelts STEEL 1/24 Airfix

  491488 F-86A 1/48 Clear Prop

  491490 MiG-35 1/48 Hobby Boss

  491492 F4U-2 1/48 Hobby Boss

  73838 Meteor FR.9 1/72 Airfix

  FE1488 F-86A 1/48 Clear Prop

  FE1489 F-86A seatbelts STEEL 1/48 Clear Prop

  FE1490 MiG-35 1/48 Hobby Boss

  FE1491 MiG-35 seatbelts STEEL 1/48 Hobby Boss

  FE1492 F4U-2 1/48 Hobby Boss

  FE1493 F4U-2 seatbelrs STEEL 1/48 Hobby Boss

  SS838 Meteor FR.9 1/72 Airfix

  LX009 Spitfire Mk.VIII 1/24 Airfix

  LX010 Spitfire Mk.VIII TFace 1/24 Airfix

  EX1076 F-86A 1/48 Clear Prop

  EX1077 F-86A TFace 1/48 Clear Prop

  EX1078 MiG-35 1/48 Hobby Boss

  EX1079 MiG-35 TFace 1/48 Hobby Boss

  EX1080 F4U-2 1/48 Hobby Boss

  EX1081 F4U-2 TFace 1/48 Hobby Boss

  EX1082 Spitfire Mk.IX TFace 1/48 Eduard

  CX677 Meteor FR.9 1/72 Airfix

  CX678 Bf 109G-10 1/72 Eduard

  CX679 Bf 109G-14/AS 1/72 Eduard

  BIG-EDBIG-ED

  BIG ED

  BIG33164 AH-64A early 1/35 Trumpeter

  BIG49429 Fulmar Mk.II 1/48 Trumpeter

  BIG49430 U-2S 1/48 Hobby Boss

  BIG49431 A-4B 1/48

  Hobby 2000 / Hasegawa

  BIG49432 A-4C 1/48 Hobby 2000 / Hasegawa

  INFO Eduard68

  Prosinec 2024

• Page 69

  NOVINKY

  BRASSIN

  LöökPLUS

  BIG SIN

  SPACE

  OBTISKY

  644290 P-39N LööK 1/48 Arma Hobby

  644291 A-4M mod. 1970 LööK 1/48 MAGIC FATORY

  644292 A-4M mod. 1975 LööK 1/48 MAGIC FATORY

  624005 Spitfire Mk.VIII exhaust fishtail PRINT 1/24 Airfix

  624006 Spitfire Mk.VIII wheels 4spoke 1/24 Airfix

  635037 Sd.Kfz. 251/1 Ausf. D radio equipment dark

  yellow PRINT 1/35 Border Model

  648813 Python 5 PRINT 1/48

  6481037 P-38F/G right engine PRINT 1/48 Tamiya

  6481055 MG 15 magazines & case catchers PRINT 1/48

  672389 P-51D engine PRINT 1/72 Eduard

  672392 F-35B cockpit PRINT 1/72 Tamiya

  672393 Chinook HC.1 wheels 1/72 Airfix

  672394 US 500lb bombs PRINT 1/72

  672395 WWII USAAF oxygen cylinder A-4 PRINT 1/72

  672396 WWII USAAF oxygen cylinder A-6 PRINT 1/72

  672397 WWII USAAF oxygen tank G-1 PRINT 1/72

  672398 L-410UVP 2024 ex-Gavia EDUARD EDITION

  upgrade set 1/72 Gavia/Eduard

  644288 P-39Q LööKplus 1/48 Arma Hobby

  644289 Bulldog Mk.II LööKplus 1/48 Airfix

  SIN648134 P-51B Birdcage canopy ESSENTIAL 1/48 Eduard

  SIN67226 P-51D-5 ESSENTIAL 1/72 Eduard

  3DL32028 Spitfire Mk.VIII SPACE 1/24 Airfix

  3DL48203 F-86A SPACE 1/48 Clear Prop

  3DL48204 MiG-35 SPACE 1/48 Hobby Boss

  3DL48205 Bf 109G-4 SPACE 1/48 Eduard

  3DL48206 F4U-2 SPACE 1/48 Hobby Boss

  3DL72050 Meteor FR.9 SPACE 1/72 Airfix

  3DL72051 L-39C SPACE 1/72 Eduard

  D72052 P-51D-5 "357th FG" 1/72 Eduard

  PROSINEC 2024

  INFO Eduard

  69

  Prosinec 2024

• Page 70

  POSTAVENO

  postavil Tomáš Török

  Použité vlastní obtisky.

  #11175

  1/32

  WarhawkWarhawk

  INFO Eduard70

  Prosinec 2024

• Page 71

  POSTAVENO

  INFO Eduard

  71

  Prosinec 2024

• Page 72

  POSTAVENO

  F4F-4 Wildcat late

  1/48

  postavil Robert Szwarc

  #82203

  MARKING A

  INFO Eduard72

  Prosinec 2024

• Page 73

  POSTAVENO

  Lt.(Jg) William E. Eder, VGF-29, USS Santee (CVE-29), listopad 1942

  Před přidělením k jednotce VGF-29 bojoval Willi-

  am Eder u VF-3 v bitvě o Bougainville a u VF-2

  v bitvě v Korálovém moři. Celkem si během

  těchto bojů připsal sestřel Zera, poloviční se-

  střel bombardéru Betty a pravděpodobný sestřel

  bombardéru Val. Dohromady má Eder přiznáno

  6,5 sestřelu japonských letadel a dalších 10 zničil

  na zemi. K tomu ještě zničil tři francouzská le-

  tadla během operace Torch. Wildcat, se kterým

  Eder létal během operace Torch, nesl standardní

  kamufláž tvořenou odstíny Light Gray a Blue Gray,

  výsostný znak byl doplněn na trupu a spodní stra-

  ně křídla žlutým lemem. Pod kabinou byly z obou

  stran namalovány dva dosažené sestřely a znak

  jednotky.

  stránka produktu

  INFO Eduard

  73

  Prosinec 2024

• Page 74

  stránka produktu

  POSTAVENO

  P-51B Malcolm

  Hood canopy

  cockpit PRINT

  1/48

  #6481032

  postavil Jan Baranec

  INFO Eduard74

  Prosinec 2024

• Page 75

  POSTAVENO

  INFO Eduard

  75

  Prosinec 2024

• Page 76

  POSTAVENO

  P-51B/C seat

  w/ integral belts

  Type 2 PRINT

  stránka produktu

  1/48

  #6481040

  postavil Jan Baranec

  INFO Eduard76

  Prosinec 2024

• Page 77

  Dunstable Business Centre, Office Suite No.2, Blackburn Road, Houghton Regis, Bedfordshire LU5 5BQ

  Tel: +44 (0)1582 668411, Email: kim@guidelinepublications.co.uk

  All major credit cards accepted.

  Orders can be placed by mail, telephone, email or through the website.

  (www.guidelinepublications.co.uk) Plus postage and packing on all

  orders. Overseas readers pay postage at air mail printed paper rate.

  Warpaint on the web

  For more information and secure ordering please visit:

  www.guidelinepublications.co.uk

  1 Bristol Beaufighter £13.00

  2 Blackburn Buccaneer £13.00

  3 Junkers Ju 87 Stuka £13.00

  4 North American F-100 Super Sabre £13.00

  5 Hawker Typhoon £13.00

  6 Avro Shackleton £14.00

  7 Junkers Ju 88 £13.00

  8 Hawker Hunter £17.00

  9 Grumman F4F Wildcat/Martlet £13.00

  10 Vickers Wellington £13.00

  11 de Havilland Sea Vixen £13.00

  12 Fairey Swordfish £15.00

  13 Focke Wolfe Fw 200 Condor £14.00

  14 BAC Lightning £18.00

  15 Short Stirling £14.00

  16 Hawker Sea Fury £13.00

  17 Gloster Javelin £14.00

  18 Douglas Skyraider £14.00

  19 de Havilland Hornet and Sea Hornet £14.00

  20 Supermarine Seafire (Griffon engine) £15.00

  21 Armstrong Whitworth Whitley £14.00

  22 Gloster Meteor £20.00

  23 Fairey Gannet £15.00

  24 Dornier Do 217 £14.00

  25 Short Sunderland £14.00

  26 Bristol Blenheim £15.00

  27 de Havilland Vampire £20.00

  28 Fairey Firefly £17.00

  29 Hawker Sea Hawk £15.00

  30 Avro Vulcan £16.00

  31 RAF/RN Phantoms £17.00

  32 Douglas A-20 Boston/Havoc £17.00

  33 Heinkel He 177 £14.00

  34 Avro Lincoln £16.00

  35 Fairey Barracuda £15.00

  36 Handley Page Victor £16.00

  37 Gloster Gladiator £17.00

  38 Republic F-105 Thunderchief £15.00

  39 Supermarine Walrus £13.00

  40 Canadair/Commonwealth Sabre £16.00

  41 Fairey Fulmar £15.00

  42 Boulton Paul Defiant £13.00

  43 Lockheed F-104 Starfighter £18.00

  44 de Havilland Venom £15.00

  45 Martin B-57 Canberra £16.00

  46 Handley Page Halifax £17.00

  47 McDonnell F-101 Voodoo £15.00

  48 Westland Lysander £15.00

  49 Fiat G.91 £15.00

  50 Bristol Beaufort £15.00

  51 Lockheed Neptune £16.00

  52 Fairey Albacore £15.00

  53 Avro Anson £16.00

  54 Westland Whirlwind F.Mk I £13.00

  55 Hawker Tempest £14.00

  56 Blackburn Firebrand £14.00

  57 Handley Page Hampden £14.00

  58 Supermarine Swift £14.00

  59 Lockheed Hudson £14.00

  60 English Electric Canberra £20.00

  61 Savoia Marchetti S.79 Sparviero £14.00

  62 Handley Page Hastings £14.00

  63 Vickers Valiant £14.00

  64 Convair F-102 £15.00

  65 Westland Wessex £17.00

  66 Bristol Bulldog £13.00

  67 Folland Gnat and Ajeet £13.00

  68 Bristol Brigand £13.00

  69 Martin B-26 Marauder £14.00

  70 Vought Corsair £18.00

  71 Armstrong Whitworth 650/660 Argosy £14.00

  72 Vickers Supermarine Merlin Seafire £14.00

  73 North American B-25 Mitchell £15.00

  74 Hawker Siddeley Harrier £17.00

  75 BAe Sea Harrier £15.00

  76 Grumman Tracker/Trader/Tracer £17.00

  77 Curtiss P-40 £15.00

  78 Aer Macchi C.202-205 Folgore-Veltro £15.00

  79 Consolidated PBY Catalina £17.00

  80 Saab Draken £17.00

  81 Junkers Ju 52 £14.00

  82 BAC Jet Provost £17.00

  83 Fairey Battle £17.00

  84 Grumman F6F Hellcat £18.00

  85 Supermarine Scimitar £15.00

  86 Vickers Wellesley £15.00

  87 Grumman Avenger £18.00

  88 Lockheed T-33A £15.00

  89 Avro Lancaster £18.00

  90 Boeing B-17 £18.00

  91 Mikoyan-Gurevich MiG-21 'Fishbed' £27.00

  92 Grumman HU-16 Albatross £17.00

  93 Messerschmitt Me 262 £15.00

  94 Supermarine Attacker £15.00

  95 Westland Sea King £18.00

  96 Consolidated B-24 Liberator £27.00

  97 North American RA-5C Vigilante £18.00

  98 Avro York £17.00

  99 McDonnell Demon £17.00

  100 Republic F-84F and RF-84F £20.00

  101 de Havilland D.H.82 Tiger Moth £16.00

  102 Convair B-36 £16.00

  103 Avro Manchester £14.00

  104 General Dynamics F-111 & EF-111A £20.00

  105 Sopwith Pup £14.00

  106 Sikorsky S-55/H-19 & Westland Whirlwind £18.00

  107 Ilyushin Il-2 ‘Sturmovik’ £15.00

  108 Martin Mariner and Marlin £17.00

  109 Douglas C-54/R5D Skymaster & DC-4 £21.00

  110 Westland Scout & Wasp £16.00

  111 Vought OS2U Kingfisher £16.00

  112 Douglas A3D Skywarrior £20.00

  113 Panavia Tornado ADV £17.00

  114 McDonnell F-4 Phantom II £25.00

  115 Armstrong Whitworth Albemarle £14.00

  116 Hawker Fury and Nimrod £17.00

  117 Douglas F4D/F-6 Skyray & F5D Skylancer £15.00

  118 NAA B-45 Tornado £16.00

  119 Grumman F9F Panther £15.00

  120 Mikoyan-Gurevich MiG-15 £17.00

  121 Douglas A-4 Skyhawk £26.00

  122 Albatros D.I - D.III £16.00

  123 de Havilland (Canada) Chipmunk £15.00

  124 Mikoyan-Gurevich MiG-17 £17.00

  125 Bristol Britannia, Argus and Yukon £17.00

  126 Grumman F-14 Tomcat £26.00

  127 Cessna T-37 A/B/C and A-37 A/B £21.00

  128 Bristol Scout £15.00

  129 Mikoyan-Gurevich MiG-3 £18.00

  130 Ilyushin Il-28 £18.00

  131 Auster in British Military & foreign air arm service £18.00

  132 Boeing B-52 Stratofortress £25.00

  133 Douglas C-47 Skytrain/Dakota £25.00

  134 Aero L-29 Delfin £21.00

  135 DH.89 Dragon Rapide & Dominie £17.00

  136 Airspeed Oxford & Consul £18.00

  137 Douglas SBD Dauntless £28.00

  138 Lockheed F-117 Nighthawk £18.00

  139 de Havilland (Canada) DHC-2 Beaver £18.00

  140 North American OV-10 Bronco £28.00

  141 Vickers Viking, Valetta & Varsity £19.00

  142 Dassault Mirage F1 £19.00

  143 Boeing B-29 and B-50 Superfortress £25.00

  Warpaint Specials

  No.1 Republic P-47 Thunderbolt £19.00

  No.2 Messerschmitt Bf 109 £25.00

  No.3 de Havilland Mosquito £25.00

  No.4 Cessna Bird Dog £12.00

  No.5 NAA P-51 Mustang and Derivatives £22.00

  No.6 Dambusters and the Lancaster £20.00

  The Pembroke originated as a development of an idea sponsored by Lord Brabazon towards the

  end of World War II, when he chaired a committee whose brief was to assess the civil aviation

  requirements after the end of hostilities, and recommended several specifications for civil aircraft required

  to keep Britain ahead for both home and export sales. A twin-engined transport emerged from Percival

  called the Merganser in 1947. This was refined and in 1950 the Prince was born, being immediately

  snapped up by companies as there was nothing similar on the market at the time. The Royal Navy were

  quick to order the type as a communications aircraft and could see the potential for it as a navigation

  trainer. With an extended nose for radar and other equipment, Percival were quick to assess that as

  being suitable. Named the Sea Prince, the Royal Navy ordered three of the early short-nosed variant

  as the Sea Prince C1 for communications, forty-one of the T.1 version built for navigation and anti-

  submarine training, and four C.2s as a transport version of the Sea Prince T1. The RAF, seeing this interest,

  finally ordered forty-five of the type naming it ‘Pembroke’, the last of which was completed in February 1958. The

  Pembrokes were used for light transport and communications, and were also used as pilot trainers and flying classrooms. Overseas,

  ten countries ordered the type for similar roles in their Air Forces in Australia, Belgium, Denmark, Finland, Germany, Sudan, Sweden, Rhodesia,

  Thailand and Zambia. This is another Warpaint by author Adrian Balch, comprehensively illustrated with over 100 top quality photographs from his extensive

  archives, once again being illustrated by accurate quality colourful profile drawings by artist Sam Pearson including

  5-view line drawings/plans making this a must for the aviation historian and modeller.

  PPeemmbbrrookkee

  PPrriinnccee

  &&

  SSeeaa PPrriinnccee

  By Adrian M. Balch

  WV701 was one of the last Pembroke C.1s in

  RAF service with No.6 0 Squadron at RAF

  Wildenrath, Germany in July 1977. (MoD photo)

  WARPAINT SERIES No.145

  Hunting-Percival

  roke.qxp_Warpaint Master 16/10/2024 16:52 Page 46

  This latest authoritative work of reference to join the Warpaint series charts the rise of the helicopter in

  both military and civilian use throughout the vast territories of the Soviet Union from the mid-1950s. The

  Mi-4 was the first successful series production type, and its widespread use with the Soviet Army and

  Navy saw fundamental changes to tactics and doctrine. Lavishly illustrated with original images, the

  story unfolds in detail and tells how the Mi-4 went on to serve globally, ranging from China to Cuba,

  through Africa, India, and the Middle East, and was to remain ubiquitous both in military and civilian

  use throughout the Eastern Bloc, and with Soviet client states across the World. The 88-page book

  tells of the aircraft’s inception, development, and all the many facets of its long service. Few aircraft

  can have achieved so much yet remained so unsung, but author Jakub Fojtik brings the story to life

  with a comprehensive and informed text that makes this book the definitive reference on the type,

  including all the usual Warpaint features, with artwork and scale drawings by Sam Pearson.

  All these titles are available in printed format via our on demand printing service. Please contact our office for further information.

  £17.00

  Warpaint series No.145

  Orders from the world’s book

  and hobby trade are invited

  Previous Warpaint titles

  £20.00

  Warpaint series No.144

  Mil MMii--44 HHoouunndd

  Hunting-Percival PPeemmbbrrookkee,,

  PPrriinnccee && SSeeaa PPrriinnccee

  GGUUIIDDEELLIINNEE PPUUBBLLIICCAATTIIOONNSS LLIIMMIITTEEDD

  Mil

  MMii--44 HHoouunndd

  By Jakub Fojtík

  Ph.D.

  Aeroflot departments all over the large territory of the

  USSR were provided with standard Mi-4 and Mi-4As,

  without the underbelly gondola with machine gun and

  IFF dev ice. Th ese he licopters wer e occa sionally

  referred to as Mi- 4SP (SP stands for Serial and

  Passeng er) and retaine d milit ary-style circular

  windows but were equipped with a passenger interior.

  WARPAINT SERIES No.144

  44 Warpaint Mil Mi-4 Hound.qxp_Warpaint Master 20/08/2024 15:00 Page 86

  New

  release

  Warpaint 145 Pembroke + Mi-4 Hound.qxp_Warpaint Advert 17/10/2024 14:42 Page 1

• Page 78

  ON APPROACH

  LEDEN 2025

  634048

  Spitfire Mk.VIII LööK

  1/24 Airfix

  634049

  MC.205 Veltro LööK

  1/32 Italeri

  BIG49433 P-39Q 1/48 Arma Hobby

  BIG49434 A-4M mod. 1970 1/48 Magic Factory

  BIG49435 A-4M mod. 1975 1/48 Magic Factory

  BIG72184 F-35B 1/72 Tamiya

  BIG72185 Chinook HC.1 1/72 Airfix

  634048 Spitfire Mk.VIII LööK 1/24 Airfix

  634049 MC.205 Veltro LööK 1/32 Italeri

  644294 F-86A LööK 1/48 Clear Prop

  632202 Bf 109E wheels 1/32 Eduard

  632203 MG 15 magazines & case catchers PRINT 1/32

  632204 MC.205 Veltro wheels 1/32 Italeri

  648591 MiG-19S gun muzzles 1/48 Trumpeter

  6481051 P-39 wheels early 1/48 Arma Hobby

  6481052 P-39 wheels late 1/48 Arma Hobby

  6481056 F-86F ejection seat 1/48 Hasegawa

  6481062 Tempest Mk.V landing flaps PRINT 1/48 Eduard

  6481063 F-5E/F/N wheels 1/48 AFV Club

  653018 IJN ventilators PRINT 1/350

  653021 IJN Type 96 25mm AA gun (triple) PRINT 1/350

  672399 Bf 109G-10 WNF engine PRINT 1/72 Eduard

  672400 Bf 109G-10 Mtt Regensburg engine PRINT 1/72 Eduard

  644293 P-39N LööKplus 1/48 Arma Hobby

  674023 Bf 109G-14/AS LööKplus 1/72 Eduard

  SIN648135 P-51B Malcolm Hood canopy ESSENTIAL 1/48 Eduard

  SIN67227 P-51D-10 ESSENTIAL 1/72 Eduard

  BIG ED (leden)

  BRASSIN (leden)

  LöökPlus (leden)

  BIGSIN (leden)

  LööK sada - Brassinová barvená přístrojová deska

  a STEEL pásy na sedačku pro MC.205 Veltro v měřítku 1/32.

  Připraveno pro snadnou zástavbu do modelu.

  Doporučená stavebnice: Italeri

  Sada obsahuje:

  - resin: 3 součástky

  - obtisk: ne

  - lept: ano, barvený

  - maska: ne

  LööK sada - Brassinová barvená přístrojová deska

  a STEEL pásy na sedačku pro Spitfire Mk.VIII

  v měřítku 1/24. Připraveno pro snadnou zástavbu

  do modelu. Doporučená stavebnice: Airfix

  Sada obsahuje:

  - resin: 1 součástka

  - obtisk: ne

  - lept: ano, barvený

  - maska: ne

  644294

  F-86A LööK

  1/48 Clear Prop

  LööK sada - Brassinová barvená přístrojová deska

  a STEEL pásy na sedačku pro F-86A v měřítku 1/48.

  Připraveno pro snadnou zástavbu do modelu.

  Doporučená stavebnice: Clear Prop

  Sada obsahuje:

  - resin: 1 součástka

  - obtisk: ne

  - lept: ano, barvený

  - maska: ne

  PRELIMINARY IMAGES

  PRELIMINARY IMAGES

  PRELIMINARY IMAGES

  INFO Eduard78

  Prosinec 2024

• Page 79

  632202

  Bf 109E wheels

  1/32 Eduard

  632203

  MG 15 magazines & case catchers PRINT

  1/32

  632204

  MC.205 Veltro wheels

  1/32 Italeri

  Brassinová sada - kola podvozku pro Bf 109E

  v měřítku 1/32. Sada obsahuje kola hlavního podvozku

  a ostruhové kolo. Připraveno pro snadnou zástavbu

  do modelu. Doporučená stavebnice: Eduard

  Sada obsahuje:

  - resin: 5 součástek

  - obtisk: ne

  - lept: ne

  - maska: ano

  Brassinová sada - zásobníky a lapače nábojnic pro kulomety

  MG 15 v měřítku 1/32. Sada obsahuje 10 zásobníků a 10 lapačů

  (2 typy,l 5+5 ks). Vyrobeno přímým 3D tiskem. Připraveno pro

  snadnou zástavbu do modelu.

  Sada obsahuje:

  - 3D tisk: 20 součástek

  - obtisk: ne

  - lept: ne

  - maska: ne

  Brassinová sada - kola podvozku pro MC.205 v měřítku 1/32.

  Sada obsahuje kola hlavního podvozku a ostruhové kolo.

  Připraveno pro snadnou zástavbu do modelu.

  Doporučená stavebnice: Italeri

  Sada obsahuje:

  - resin: 4 součástky

  - obtisk: ne

  - lept: ne

  - maska: ano

  ON APPROACH

  INFO Eduard

  79

  Prosinec 2024

• Page 80

  ON APPROACH

  LEDEN 2025

  648591

  MiG-19S gun muzzles

  1/48 Trumpeter

  6481051

  P-39 wheels early

  1/48 Arma Hobby

  6481052

  P-39 wheels late

  1/48 Arma Hobby

  Brassinová sada - hlavně příďových kanonů pro MiG-19S

  v měřítku 1/48. Připraveno pro snadnou zástavbu do

  modelu. Doporučená stavebnice: Trumpeter

  Sada obsahuje:

  - resin: 5 součástek

  - obtisk: ne

  - lept: ne

  - maska: ne

  Brassinová sada - kola podvozku pro P-39 v měřítku 1/48.

  Sada obsahuje kola hlavního podvozku a příďové kolo.

  Připraveno pro snadnou zástavbu do modelu.

  Doporučená stavebnice: Arma Hobby

  Sada obsahuje:

  - resin: 3 součástky

  - 3D tisk: 2 součástky

  - obtisk: ne

  - lept: ano

  - maska: ano

  Brassinová sada - kola podvozku pro P-39 v měřítku

  1/48. Sada obsahuje kola hlavního podvozku a příďové

  kolo. Připraveno pro snadnou zástavbu do modelu.

  Doporučená stavebnice: Arma Hobby

  Sada obsahuje:

  - resin: 3 součástky

  - 3D tisk: 2 součástky

  - obtisk: ne

  - lept: ano

  - maska: ano

  INFO Eduard80

  Prosinec 2024

• Page 81

  ON APPROACHLEDEN 2025

  6481056

  F-86F ejection seat

  1/48 Hasegawa

  6481062

  Tempest Mk.V landing flaps PRINT

  1/48 Eduard

  6481063

  F-5E/F/N wheels

  1/48 AFV Club

  Brassinová sada - vystřelovací sedačka pro F-86F

  v měřítku 1/48. Připraveno pro snadnou zástavbu

  do modelu. Doporučená stavebnice: Hasegawa

  Sada obsahuje:

  - resin: 9 součástek

  - obtisk: ne

  - lept: ano, barvené

  - maska: ne

  Brassinová sada - vysunuté vztlakové klapky

  pro Tempest Mk.V v měřítku 1/48. Vyrobeno přímým

  3D tiskem. Doporučená stavebnice: Eduard

  Sada obsahuje:

  - 3D tisk: 2 součástky

  - obtisk: ne

  - lept: ano

  - maska: ne

  Brassinová sada - kola podvozku pro F-5E/F/N

  v měřítku 1/48. Sada obsahuje kola hlavního podvozku

  a příďové kolo. Připraveno pro snadnou zástavbu do

  modelu. Doporučená stavebnice: AFV Club

  Sada obsahuje:

  - resin: 3 součástky

  - obtisk: ne

  - lept: ne

  - maska: ano

  INFO Eduard

  81

  Prosinec 2024

• Page 82

  ON APPROACH

  653018

  IJN ventilators PRINT

  1/350

  Brassinová sada - ventilátory pro plavidla japonského

  druhoválečného námořnictva v měřítku 1/350.

  Sada obsahuje 70 ventilátorů 14 typů. Vyrobeno

  přímým 3D tiskem.

  Sada obsahuje:

  - 3D tisk: 70 součástek

  - obtisk: ne

  - lept: ne

  - maska: ne

  653021

  IJN Type 96 25mm AA gun (triple) PRINT

  1/350

  Brassinová sada - protiletadlový kanon (trojče) ráže 25

  mm pro japonská druhoválečná plavidla v měřítku 1/350.

  Sada obsahuje 18 kanonů. Vyrobeno přímým 3D tiskem.

  Připraveno pro snadnou zástavbu do modelu.

  Sada obsahuje:

  - 3D tisk: 18 součástek

  - obtisk: ne

  - lept: ano

  - maska: ne

  LEDEN 2025

  INFO Eduard82

  Prosinec 2024

• Page 83

  ON APPROACH

  Brassinová sada - motor pro Bf 109 G-10 vyráběné Wiener

  Neustädter Flugzeugwerke ve Vídeňském Novém Městě

  v měřítku 1/72. Sada obsahuje také kryty motoru.

  Vyrobeno přímým 3D tiskem. Doporučená stavebnice: Eduard

  Sada obsahuje:

  - 3D tisk: 26 součástek

  - obtisk: ne

  - lept: ano

  - maska: ne

  672399

  Bf 109G-10 WNF engine PRINT

  1/72 Eduard

  Brassinová sada - motor pro Bf 109 G-10 vyráběné

  továrnu Messerschmittu v Řezně v měřítku 1/72.

  Sada obsahuje také kryty motoru. Vyrobeno přímým

  3D tiskem. Doporučená stavebnice: Eduard

  Sada obsahuje:

  - 3D tisk: 26 součástek

  - obtisk: ne

  - lept: ano

  - maska: ne

  672400

  Bf 109G-10 Mtt Regensburg engine PRINT

  1/72 Eduard

  LEDEN 2025

  INFO Eduard

  83

  Prosinec 2024

• Page 84

  ON APPROACH

  644293

  P-39N LööKplus

  1/48 Arma Hobby

  Soubor 4 sad pro P-39N v měřítku 1/48.

  Doporučená stavebnice: Arma Hobby

  - sada LööK (barvená Brassin palubní deska + Steelbelts)

  - hlavně kulometů

  - sedačka pilota

  - maska pro barvení

  674023

  Bf 109G-14/AS LööKplus

  1/72 Eduard

  Soubor 4 sad pro Bf 109G-14/AS v měřítku 1/72.

  Doporučená stavebnice: Eduard

  - sada LööK (barvená Brassin palubní deska + Steelbelts)

  - hlavně kulometů

  - kola podvozku

  - výfuky

  LEDEN 2025

  INFO Eduard84

  Prosinec 2024

• Page 85

  SIN648135

  P-51B Malcolm Hood canopy ESSENTIAL

  1/48 Eduard

  SIN67227

  P-51D-10 ESSENTIAL

  1/72 Eduard

  Soubor 4 sad pro P-51B v měřítku 1/48.

  Doporučená stavebnice: Eduard

  - kokpit

  - vrtule

  - podvozkové nohy BRONZ

  - 75gal přídavné palivové nádrže

  Všechny sady v tomto souboru jsou dostupné samostatně,

  ovšem jejich spojení v edici BIG SIN znamená slevu až 30 %.

  Soubor 3 sad pro P-51D-10 v měřítku 1/72.

  Doporučená stavebnice: Eduard

  - kokpit

  - vrtule

  - zbraňové šachty v křídle

  Všechny sady v tomto souboru jsou dostupné samostatně,

  ovšem jejich spojení v edici BIG SIN znamená slevu až 30 %.

  BRASSIN 02/2022BRASSIN 02/2022

  ON APPROACHLEDEN 2025

  INFO Eduard

  85

  Prosinec 2024

• Page 86

  FOTOLEPTY

  53318 USS Wasp LHD-1 part 1 1/350 Trumpeter

  53319 USS Wasp LHD-1 part 2 1/350 Trumpeter

  36528 IDF Eitan 1/35 Hobby Boss

  36529 LVT-4 1/35 Italeri

  36530 M3 1/35 I Love Kit

  32492 MC.205 Veltro landing flaps 1/32 Italeri

  321021 MC.205 Veltro 1/32 Italeri

  491494 Junkers F.13 1/48 MiniArt

  491496 Chipmunk T.20 1/48 Airfix

  73839 Re.2002 Ariete 1/72 Italeri

  73840 IAR-80 1/72 IBG

  73841 IAR-81C 1/72 IBG

  ZOOMY

  33373 MC.205 Veltro 1/32 Italeri

  33374 MC.205 Veltro seatbelts STEEL 1/32 Italeri

  FE1494 Junkers F.13 seatbelts STEEL 1/48 MiniArt

  FE1495 Bf 109K-4 seatbelts STEEL 1/48 Eduard

  FE1496 Chipmunk T.20 1/48 Airfix

  FE1497 Chipmunk T.20 seatbelts STEEL 1/48 Airfix

  SS839 Re.2002 Ariete 1/72 Italeri

  MASKY

  EX1083 Junkers F.13 1/48 MiniArt

  EX1084 Junkers F.13 TFace 1/48 MiniArt

  EX1085 Chipmunk T.20 1/48 Airfix

  EX1086 Chipmunk T.20 TFace 1/48 Airfix

  EX1087 Bf 109G wings leading edge wavy lines 1/48

  CX680 Re.2002 Ariete 1/72 Italeri

  CX681 IAR-80 1/72 IBG

  CX682 IAR-81C 1/72 IBG

  SPACE

  3DL48207 Chipmunk T.20 SPACE 1/48 Airfix

  3DL72052 Bf 110G-4 SPACE 1/72 Eduard

  3DL72053 Re.2002 Ariete SPACE 1/72 Italeri

  3DL72054 IAR-80 SPACE 1/72 IBG

  3DL72055 IAR-81C SPACE 1/72 IBG

  OBTISK

  D72053 P-51D-5 "8th AF" 1/72 Eduard

  ON APPROACH

  LEDEN 2025

  INFO Eduard86

  Prosinec 2024

• Page 87

  FOTOLEPTY

  53318 USS Wasp LHD-1 part 1 1/350 Trumpeter

  53319 USS Wasp LHD-1 part 2 1/350 Trumpeter

  36528 IDF Eitan 1/35 Hobby Boss

  36529 LVT-4 1/35 Italeri

  36530 M3 1/35 I Love Kit

  32492 MC.205 Veltro landing flaps 1/32 Italeri

  321021 MC.205 Veltro 1/32 Italeri

  491494 Junkers F.13 1/48 MiniArt

  491496 Chipmunk T.20 1/48 Airfix

  73839 Re.2002 Ariete 1/72 Italeri

  73840 IAR-80 1/72 IBG

  73841 IAR-81C 1/72 IBG

  ZOOMY

  33373 MC.205 Veltro 1/32 Italeri

  33374 MC.205 Veltro seatbelts STEEL 1/32 Italeri

  FE1494 Junkers F.13 seatbelts STEEL 1/48 MiniArt

  FE1495 Bf 109K-4 seatbelts STEEL 1/48 Eduard

  FE1496 Chipmunk T.20 1/48 Airfix

  FE1497 Chipmunk T.20 seatbelts STEEL 1/48 Airfix

  SS839 Re.2002 Ariete 1/72 Italeri

  MASKY

  EX1083 Junkers F.13 1/48 MiniArt

  EX1084 Junkers F.13 TFace 1/48 MiniArt

  EX1085 Chipmunk T.20 1/48 Airfix

  EX1086 Chipmunk T.20 TFace 1/48 Airfix

  EX1087 Bf 109G wings leading edge wavy lines 1/48

  CX680 Re.2002 Ariete 1/72 Italeri

  CX681 IAR-80 1/72 IBG

  CX682 IAR-81C 1/72 IBG

  SPACE

  3DL48207 Chipmunk T.20 SPACE 1/48 Airfix

  3DL72052 Bf 110G-4 SPACE 1/72 Eduard

  3DL72053 Re.2002 Ariete SPACE 1/72 Italeri

  3DL72054 IAR-80 SPACE 1/72 IBG

  3DL72055 IAR-81C SPACE 1/72 IBG

  OBTISK

  D72053 P-51D-5 "8th AF" 1/72 Eduard

  ON APPROACH

  Bf 109K-4 1/48

  #82166

  LEDEN 2025

  WNr. 331413, 1./JG 4, Berlín-Schönefeld,

  Německo, únor-březen 1945

  WNr. 334xxx, 11./JG 27, Goslar, Německo, duben 1945

  WNr. 335xxx, Lt. Ernst-Dieter Bernhard, Stab III./JG 53,

  Kaufbeuren, Německo, duben 1945

  WNr. 332884, 9./JG 3, Leck, Německo, květen 1945

  WNr. 335215, II./JG 52, Neubiberg, Německo, květen 1945

  WNr. 330230, Uffz. Heinrich Munninger, 10./JG 77,

  Neuruppin, Německo, listopad 1944

  INFO Eduard

  87

  Prosinec 2024

• Page 88

  ON APPROACH

  P-51D Mustang

  1/72

  #70173

  P-51D-20, 44-72218, Lt Col. John D. Landers,

  78th FG, Duxford, Velká Británie, březen 1945

  P-51D-10, 44-14896, Maj. Leonard K. Carson,

  362nd FS, 357th FG, 8th AF, Leiston,

  Velká Británie, září 1944

  P-51D-5, 44-13298, Capt. Freddie F. Ohr, 2nd FS,

  52nd FG, 15th AF, Madna, Itálie, podzim 1944

  P-51D-15, 44-15041, Lt Col. John C. Meyer, 352nd FG,

  8th AF, Y-29 Asch, Belgie, prosinec 1944

  P-51D-20, 44-63607, Lt Col. Glenn T. Eagleston,

  353rd FS, 354th FG, 9th AF, Y-64 Ober Olm,

  Německo, duben 1945

  P-51D-20, 44-72570, Lt. Ralph S. Gardner / 2nd Lt. Chester Jatczak, 457th FS,

  506th FG, 20th AF, Iwodžima, červen/červenec 1945

  LEDEN 2025

  INFO Eduard88

  Prosinec 2024

• Page 89

  Hptm. Hans ,,Assi‘‘ Hahn, CO of III./JG 2,

  Saint-Pol-sur-Ternoise, Francie, červenec 1941

  WNr.8165, Hptm. Karl-Heinz Leesmann,

  CO of I./JG 52, Amsterdam, Nizozemsko,

  červen 1941

  WNr.8239, Lt. Hans Strelow, 5./JG 51,

  Brijansk, SSSR, březen 1942

  Lt. Max-Hellmuth Ostermann, 7./JG 54, SSSR, září 1941

  ON APPROACH

  Bf 109F-2 1/72

  #7474

  LEDEN 2025

  INFO Eduard

  89

  Prosinec 2024

• Page 90

  ON APPROACH

  F4F-4 Wildcat late

  1/48

  #84204

  LEDEN 2025

  VMF-441, Nanumea, listopad 1943

  VC-13, USS Core (CVE-13), srpen 1943

  VMF-111 (121), 2Lt. Thomas Mann,

  Samoa Spring 1943

  VGF-29, Lt Cdr John T. Blackburn, USS Santee (CVE-29),

  November 1943

  INFO Eduard90

  Prosinec 2024

• Page 91

  ON APPROACHLEDEN 2025

  US Navy Carrier Deck

  1/48

  Reedice

  #8802

  INFO Eduard

  91

  Prosinec 2024

• Page 92

  P-40E WARHAWK

  DUAL COMBO 1/48

  Stavebnici

  předobjednávejte

  u svých obchodníků!

  Únor 2025

  #R0023

  Premiéra stavebnice Eduard

  z nových forem

  - Stavebnice obsahuje plastové rámečky pro

  dva Warhawky P-40E a P-40E-1 (Kittyhawky Ia)

  - obtisky pro 12 kamuážních schémat

  - barvené fotoleptané díly

  - 3D tištěné doplňky: 2 typy sedaček,

  dvě sady kol a výfuky

  - krycí maska

  - záslepka do podvozkových šachet (Omask)

  - plakát

  - tematická magnetka

  41-5726, Capt. Philip G. Cochran, 65th PS, 57th PG,

  Mitchel Field, USA, jaro 1942

  41-5647, 2Lt. John Landers, 9th FS, 49th FG,

  Darwin, Austrálie, 1942

  41-5509, 1Lt. Joseph J. Kruzel, 17th PS

  (Provisional), 4th CG, Java, únor 1942

  41-36171, 2Lt. Clyde H. Barnett Jr, 8th FS, 49th FG,

  Kila Kila, Nová Guinea, 1942

  11th FS, 343rd FG, Atol Kiska, Aleuty, léto 1943

  A29-113, S/Ldr. Richard Cresswell, No. 77 Squadron

  (RAAF), Austrálie, 1942

  AL194 (1087), WO2 S R. J. McLeod, No. 111(F) Squadron

  (RCAF), Kodiak Island, Aljaška, duben 1943

  ET790, Sqn. Ldr. Billy Drake, No. 112 Squadron (RAF),

  LG91, Egypt, červenec 1942

  ET953, S/Ldr. Robert H. M. Gibbes, No. 3 Squadron (RAAF),

  LG91, Egypt, srpen-září 1942

  Maj. Pjotr A. Pokryšev, 154 IAP, Plekanovo, SSSR, září 1942

  41-36402, 2Lt. Dallas Adellon Clinger, 16th FS,

  23rd FG, Kunming, Čína, 1942

  Col. Robert L. Scott, CO of 23rd FG, 14th AF, Kunming,

  Čína, říjen 1942

• Page 93

  STAVEBNICE:

• Page 94

  DOPLŇKY:

  MARKINGY:

  kola

  sedačky:

  výfuky:

  41-5726, Capt. Philip G. Cochran, 65th PS, 57th PG, Mitchel Field, USA, jaro 1942

  41-36402, 2Lt. Dallas Adellon Clinger, 16th FS, 23rd FG, Kunming, Čína, 1942

• Page 95

  Col. Robert L. Scott, CO of 23rd FG, 14th AF, Kunming, Čína, říjen 1942

  41-5509, 1Lt. Joseph J. Kruzel, 17th PS (Provisional), 4th CG, Java, únor 1942

  41-5647, 2Lt. John Landers, 9th FS, 49th FG, Darwin, Austrálie, 1942

  41-36171, 2Lt. Clyde H. Barnett Jr, 8th FS, 49th FG, Kila Kila, Nová Guinea, 1942

• Page 96

  11th FS, 343rd FG, Atol Kiska, Aleuty, léto 1943

  AL194 (1087), WO2 S R. J. McLeod, No. 111(F) Squadron (RCAF), Kodiak Island,

  Aljaška, duben 1943

  A29-113, S/Ldr. Richard Cresswell, No. 77 Squadron (RAAF), Austrálie, 1942

  ET790, Sqn. Ldr. Billy Drake, No. 112 Squadron (RAF), LG91, Egypt, červenec 1942

• Page 97

  ET953, S/Ldr. Robert H. M. Gibbes, No. 3 Squadron (RAAF), LG91, Egypt,

  srpen-září 1942

  Maj. Pjotr A. Pokryšev, 154 IAP, Plekanovo, SSSR, září 1942

  ON APPROACH 02/2025

  :

  P-40E Warhawk OVERTREES 1/48

  Kat. č. : 82241X

  P-40E LööK 1/48

  Kat. č. : 644295

  P-40E wheels cross tread 1/48

  Kat. č. : 6481058

  P-40 exhaust stacks rounded

  PRINT 1/48

  Kat. č. : 6481060

  P-40 exhaust stacks shtail

  PRINT 1/48

  Kat. č. : 6481061

  6481060

  6481061

• Page 98

  P-40E seatbelts STEEL 1/48

  Cat.No.: FE1498

  P-40E 1/48

  Cat.No.: EX1088

  P-40E TFace 1/48

  Cat.No.: EX1089

  P-40E cockpit 1/48

  Kat. č. bude upřesněno

  P-40E radiocompartment 1/48

  Kat. č. bude upřesněno

  P-40E SPACE 1/48

  Cat.No.: 3DL48208

  P-40E engine PRINT 1/48

  Kat. č.

  : 6481069

  P-40E landing aps 1/48

  Kat. č. : 481155

• Page 99

• Tail End Charlie - Jak vybrat dárek pro modeláře

  Blíží se konec roku a v jeho posledních dnech velká část našich zákazníků slaví Vánoce. Tento svátek je spojen s nadělováním dárků. A pro rodiny modelářů každý rok nastává problém. Co modelářům a modelářkám vybrat jako dárek? Pro členy rodin je stavebnice často jen další barevnou krabicí s nudnými šedými plastovými díly a ze záhadného důvodu nad jejím obsahem a často i obalem modelář projevuje nadšení, srovnatelné s rybářem, který chytil svůj životní úlovek.

  Blíží se konec roku a v jeho posledních

  dnech velká část našich zákazníků slaví Váno-

  ce. Tento svátek je spojen s nadělováním dár-

  ků. A pro rodiny modelářů každý rok nastává

  problém. Co modelářům a modelářkám vybrat

  jako dárek?

  Pro členy rodin je stavebnice často jen dal-

  ší barevnou krabicí s nudnými šedými plas-

  tovými díly a ze záhadného důvodu nad jejím

  obsahem a často i obalem modelář projevuje

  nadšení, srovnatelné s rybářem, který chytil

  svůj životní úlovek.

  Vím, jak je těžké takový dárek vybrat. Před

  třiceti lety jsem pracoval jako prodavač v mo-

  delářském obchodu, v němž jako zákazníci po

  celý rok dominovali muži. V posledních týd-

  nech před vánočními svátky ale začalo výraz-

  ně přibývat zákaznic. Maminky, manželky, pří-

  telkyně a dcery chtěly něco vhodného koupit

  a my jako prodavači jsme se pokoušeli poradit.

  Snažili jsme se zhruba identifikovat, jaká sta-

  vebnice by byla vhodným dárkem. Ženy nejis-

  tě odpovídaly na naše dotazy, jak jsou modely

  v modelářově sbírce velké, pokud jsou to leta-

  dla, tak kolik mají motorů a jaké mají výsostné

  znaky. Podle získaných indicií a cenového roz-

  pětí jsme radili, jakou stavebnici vybrat.

  Snazší to bylo, když za mnou pro radu přišla

  maminka kamaráda Pavla, který stavěl modely

  tanků v měřítku 1/35. Přesně jsem věděl, co ho

  zajímá a jaké kousky má ve sbírce. Povedlo se

  mi pro něj připravit úplnou novinku, tank Tiger

  firmy Tamiya, a Pavlovi jsem zamlčel, že ta-

  ková stavebnice byla vydána. Pod stromečkem

  to s ním málem seklo. Tehdy byl internet ještě

  v plenkách a sociální sítě neexistovaly.

  Dnes by se mi asistence s takovým vánočním

  překvapením asi nepodařila. Žijeme ve zcela

  jiné informační době. Například na webovém

  portálu Scalemates je možné udržovat data-

  bázi své vlastní sbírky stavebnic. Bohužel však

  ubývá kamenných obchodů, v nichž je možné

  získat radu. Uvažoval jsem nad tím, jak bych

  dárek modeláře vybral, kdybych o tomto oboru

  nic nevěděl. Opravdu to není jednoduchý úkol.

  Naši čtenáři a zákazníci sami dobře vědí, jak

  specializovaná mohou být jejich přání. Nemu-

  sí se jednat jen o naprosté novinky, někdy se

  jedná o dříve vydané a nedostupné stavebnice,

  po kterých srdce modelářovo touží. Já bych

  například moc rád získal stavebnici nosiče

  hydroplánů Akitsushima od firmy Hasegawa

  v měřítku 1/350. Ale asi se nikdy nezařadím

  mezi jednoho z majitelů tohoto unikátu, který

  byl vydán jen v pěti stech kusech!

  Díky tomu, že mám ve sbírce jen pár desítek

  stavebnic, na rozdíl od obrovského množství

  knih, jsem zkusil jednoduchý pokus s Chat-

  GPT. Tento chatbot implementuje prvky umělé

  inteligence pomocí technologie velkých jazy-

  kových modelů (LLM) a umělé neuronové sítě.

  Vložil jsem do něj seznam mých stavebnic se

  jménem výrobce, měřítkem a katalogovým

  číslem a zadal jsem mu úkol, ať pro modeláře,

  který je vlastníkem této sbírky, navrhne novou

  stavebnici jako dárek.

  Výsledkem jsem byl docela mile překvapen.

  Chatbot mi sdělil, že vlastník sbírky preferuje

  měřítko 1/48, jeho oblíbeným typem je Zero od

  různých výrobců a mimo dominujících staveb-

  nic firmy Eduard mezi jeho oblíbené firmy pa-

  tří Tamiya, Hasegawa a Nichimo. Protože jsem

  nezadal přesnější preference pro výběr dárku,

  chatbot si je stanovil sám. Popsal je takto: mě-

  řítko 1/48, limitované edice, ikonické letouny

  z 2. světové války a rozhodl se vynechat sta-

  vebnice, které již ve sbírce jsou.

  Na základě těchto kritérií mi ChatGPT dopo-

  ručil stavebnici firmy Eduard, konkrétně Royal

  Class F6F Hellcat v měřítku 1/48. Přidal k tomu

  odůvodnění, že Hellcat je klíčový letoun z ob-

  dobí druhé světové války, který dosud ve sbír-

  ce modeláře chybí, edice Royal Class odpoví-

  dají jeho zájmu o limitované edice a poslední

  argument byl také logický, chatbot podotkl, že

  americký letoun by vhodně doplnil japonské

  a evropské typy, které ve sbírce dominují.

  Doporučení mělo jen jediný nedostatek, edi-

  ce Royal Class stavebnice Hellcat již dávno

  není v prodeji a chatbot navíc uvedl chybné

  katalogové číslo. Po tom, co jsem ho na oba

  problémy upozornil a požádal o aktualizaci do-

  poručení, můj virtuální

  rádce navrhl konkrétní

  stavebnici F6F-5 v edi-

  ci ProfiPACK a druhou

  v edici Weekend. Ještě

  dodal, že jako speciali-

  tu by bylo možné pořídit

  noční stíhací verzi. Chat-

  bot dokonce uvedl zdro-

  je, které použil. Byl to

  e-shop Eduard a webo-

  vé stránky Hyperscale

  a Scalemates.

  S tímto výběrem

  a jeho prioritami jsem

  neměl problém a s kli-

  dem bych jeden z Hell-

  catů zakoupil. Je zřejmé,

  že při analýze dat systém pracuje s parametry,

  které v nich statisticky převažují. Je ale zají-

  mavé, že chatbot definoval letadlo US Navy.

  Ve své skromné sbírce opravdu žádný americ-

  ký palubní letoun nemám a je to logická proti-

  váha laviny Zer, kterou mám ve skříni.

  Od této pomoci umělé inteligence byl jen

  drobný krok k ďábelské otázce – zeptal jsem

  se chatbotu, kolik stavebnice v této sbírce stá-

  ly. A kupodivu, ChatGPT vytvořil seznam, po-

  ložku po položce, s obvyklými cenami. U tohoto

  systému se občas stává, že si vymýšlí nebo

  něco vynechá. V případě mého seznamu vyne-

  chal stavebnice dvou firem. Po jejich doplnění

  jsem dostal kompletní seznam a v dalším kro-

  ku, po mém doplňujícím příkazu, chatbot ceny

  stavebnic sečetl.

  Dobře si vzpomínám, že v době, kdy jsem

  pracoval v modelářské prodejně, řešili někte-

  ří modeláři otázku, jak před partnerkou utajit,

  že si koupili novou stavebnici. Dokonce občas

  strhávali část cenovky, aby částka vypadala

  menší, pokud jim bylo jasné, že domů nebudou

  moci nový přírůstek nepozorovaně propašovat.

  Nechci si představit všechny možné situace,

  které by mohly v některých rodinách vzniknout,

  pokud by modelář dal k dispozici svůj seznam

  stavebnic a zapojil do hry svou drahou polovič-

  ku a chatbot. Kvůli klidným Vánocům a udržení

  partnerských svazků bych asi pro výběr dárků

  doporučoval starou dobrou metodu. Modelář si

  jako obvykle stavebnici vybere sám, NEBUDE

  SE DO NÍ DÍVAT a bude se těšit, až si dárek pod

  stromečkem rozbalí. Já to tak dělám s knihami.

  Šťastné a veselé!

  JAK VYBRAT DÁREK PRO MODELÁŘE

  Jan Bobek

  INFO Eduard100

  Prosinec 2024

• Page 101

• Page 1

  2024

  od 8:00

  Pořádají: Partneři:

  KPM Plzeň a obec Kyšice

  Vás zvou na XXI. ročník veřejné soutěže

  a výstavy plastikových modelů

  Akce proběhne v sobotu 14.12.2024

  ve Velkém sále Kulturního domu v Kyšicích.

  Vstupné je dobrovolné

  Bližší informace na

  www.kpmplzen.cz

  (8:00-13:00)

• Page 2

  2024

  od 8:00

  Pořádají: Partneři:

  KPM Plzeň a obec Kyšice

  Vás zvou na XXI. ročník veřejné soutěže

  a výstavy plastikových modelů

  Akce proběhne v sobotu 14.12.2024

  ve Velkém sále Kulturního domu v Kyšicích.

  Vstupné je dobrovolné

  Bližší informace na

  www.kpmplzen.cz

  (8:00-13:00)

• Úvodník

  
  

  Dobrý den, vážení přátelé!

  Jdeme do finále. Máme před sebou poslední Info tohoto roku, ve kterém jsme se v žádném případě nenudili. V sobotu jsme úspěšně absolvovali poslední výstavu v tomto roce, obnovenou Plastikovou zimu v Bratislavě. Byla to dobrá akce, opravdový vrchol sezony, perfektně zorganizovaný v pěkných prostorech, s nesmírně přátelskou a příjemnou atmosférou. Děkujeme organizátorům za skvělou akci.  A abych nezapomněl, děkujeme za koláčky :-) .  Nyní jsme zpět v práci a do finále jdeme také s vývojem stavebnice P-40E Warhawk 1/48, stejně jako s vývojem doplňků k ní.

  Dnešní úvodník proto začnu zprávou o stavu vývoje této stavebnice, která bude jistě zajímat především všechny, kteří si v minulém týdnu v ukončeném předprodeji objednali Royal Class P-40E Warhawk. Jak bude stavebnice vypadat jste se dozvěděli v průběhu představování této stavebnice během předprodejové akce. Bohužel výlisky jste během ní vidět nemohli, protože jsme je až na jeden rámeček s drobnými díly ještě neměli. Během minulého týdne se ovšem situace radikálně změnila.  Dokončili jsme další tři formy, takže k dnešnímu dni máme hotové a vyzkoušené tři další formy a disponujeme tak čtyřmi rámečky ze šesti, a to všemi třemi rámečky s drobnými díly a rámečkem s díly trupu. Tento týden budou hotové a pravděpodobně i vyzkoušené dvě poslední formy, forma na díly křídla a forma s kabinkou a dalšími díly z průhledného materiálu. Dvě formy už lisujeme, další se přidá v nejbližších dnech. Obtiskový aršík bude také hotový tento týden, pracujeme i na dalších komponentech stavebnice. Některé komponenty, jako 3D tisky řady Brassin, se už vyrábějí, lepty jsou také před dokončením, čeká se jen na masky. Ty potřebují k finálnímu doladění vyzkoušet na výlisku a ten bude k dispozici tento týden. S dokončením návodu se čeká na první zkušební slepení stavebnice a na poznatky, které tento test přinese. Cílem je mít vše, tedy krabici s návodem a obtisky v tiskárnách ještě před Vánoci tak, abychom měli vše připravené k balení v prvním týdnu nového roku. A zatímco budeme v lednu posílat Royal Classy předplatitelům, budeme už dokončovat přípravu nástupce Royal Classu, stavebnice řady Limited Pacific Star, věnované strojům P-40E Warhawk, nasazeným na pacifickém bojišti. Pokud nebudete chtít utrácet za drahé Limitky a Royal Classy, počkejte si do června na první Profipack P-40E, nebo do léta na britského Kittyhawka Mk.Ia. Jako vždy nabídneme novou stavebnici postupně ve všech našich edicích v různých výbavových stupních, od Royal Classu přes řady Limited a Profipack až po Weekend. Jaký bude další vývoj, pokud jde o další vývojové verze Warhawku, se dozvíte v úvodníku lednového Infa, který bude z velké části věnován novinkám roku 2025. A to všem novinkám roku 2025, nejen Warhawkům a Kittyhawkům.

  Možná vás překvapí, že mezi prosincovými novinkami máme jen dvě nové stavebnice, Spitfira Mk.IXe 1/48 v řadě Profipack a Bf 109 G-14 rovněž v řadě Profipack a v měřítku 1/72. Obě jsou to zajímavé novinky s pečlivě vybranou skladbou verzí zbarvení. Ta je podstatná především u Spitfira, kterého jsme už kdysi vydali, ale usoudili jsme, že jsme ho kdysi vydali s poměrně nezajímavou skladbou možností zbavení a také, co si budeme povídat, dosti nudným boxartem. Rozhodli jsme se to napravit a dát druhému vydání Spitfira Mk.IXe jaksi soudobý šmrnc a eleganci. Doufám, že se to podařilo a že to jako zákazníci oceníte. Hlavním důvodem, proč máme v prosinci méně novinek, je druhé vydání stavebnice řady Limited The Bloody Hundredth 1943, tedy B-17F v měřítku 1/48. To je stavebnice, která má vzhledem k své ceně a rozsahu, jak co do velikosti, tak co do vybavení, zastiňovat cokoli, co se vydává ve stejném měsíci. Proto jsme naši vydávací aktivitu poněkud potlačili, abychom nevytvářeli zbytečný přetlak na straně nabídky. Ale nebojte se, s lednovými novinkami se zase vrátíme do normálu a ten přetlak tak trochu doplníme!

  Patrně jste v listopadu zaznamenali naši další mediální aktivitu, podcast Eduard on Air, moderovaný Katkou Boreckou. V prvních třech dílech, věnovaných právě výše popisovanému projektu P-40E Warhawk, se vystřídali tři zpovídaní hosté, já, Richard Plos a Jakub Nademlejnský. Po pravdě řečeno, první tři díly jsou hodně o tom, že se tuto práci všichni učíme. Na druhou stranu si myslím, že je vidět, že se učíme poměrně rychle, a vy tím pádem máte šanci, že se budete bavit stále lépe a lépe. Intenzita naší podcastové činnosti oproti listopadovému startu této aktivity v dalších měsících opadne, v plánu je vydávat jeden podcast měsíčně a bude navazovat na vydání Infa. Věnovat se budeme novinkám aktuálního měsíce, budeme vysvětlovat různé výrobní a konstrukční postupy, seznámíme vás s lidmi, kteří za našimi výrobky stojí, s našimi externími spolupracovníky, a tak všeobecně vás necháme nakouknout do zákulisí tvorby stavebnic, doplňků, dalších produktů a třeba i jejich prodeje. Čas od času budeme vysílat mimořádná vydání Eduard on Air, především při vydání premiérových novinek, jako byla právě teď P-40E a jako budou v příštím roce například další edice P-40N nebo MiG-21F. Očekávatelné je také mimořádné vydání před E-dayem a po E-dayi. Za rok touto dobou si řekneme, kam se nám Eduard on Air vyvinul. Jsem na to sám zvědavý!

  Do finále jdeme také s dalším projektem, placenou přílohou Infa Eduard Modeler´s Den. To lze česky přeložit jako Eduardovo modelářské doupě nebo brloh. My mu interně říkáme EMD a pracujeme na něm opravu dlouho. Termín vydání prvního čísla jsme několikrát odložili, což je po pravdě řečeno velmi podobné jiným našim projektům. Typicky to není jiné, než tomu bývalo ještě nedávno s našimi projekty nových stavebnic. Mnozí modeláři ještě dnes vyjadřují jistou rozmrzelost z podle nich pomalé realizace projektů naších stavebnic, protože se jim zdá, že se s jejich vytouženými stavebnicemi zbytečně dlouho babráme. Ostatně, eduardí rok se stal v našem oboru svého času pojmem. Ale věřte, že to není proto, že jsme líní nebo neschopní. Je to jednoduše proto, že se snažíme odvézt poctivou práci. V případě EMD nastalo tak dlouhé zpoždění především proto, že jsme během přípravy tohoto projektu narazili na potíže a nástrahy, ať už technické, organizační nebo administrativní, o jejichž existenci jsme na začátku neměli ani tušení. Což už tak u takovýchto dobrodružných projektů bývá.

  I proto jsem rád, že vám mohu dnes s potěšením oznámit nadcházející vydání nultého čísla internetového měsíčníku Eduard Modeler´s Den. Vycházíme příští týden, v pátek 13. prosince. Nulté číslo bude k dispozici na platformě Triobo zdarma. Pozor na čas, bude to v odpoledních hodinách, kolem 17:00. Od prvního čísla, které vyjde v lednu 2025, bude EMD placené. Přístup ke každému číslu bude stát 125 Kč, 5 eur nebo 5 USD. Na druhou stranu, každý, kdo si přístup k permanentnímu čtení a také stažení daného čísla EMD zaplatí, dostane za svůj nákup jednorázový slevový kupón pro nákup na e-shopu Eduard ve výši 10 %, uplatnitelný i v kombinaci s jinou aktuální slevou.

  EMD je placenou přílohou Infa a má od něho odvozenou koncepci, založenou na historických a odborných článcích, rozhovorech a reportážích. Jeho součástí bude i rubrika věnovaná aktuálním novinkám na kitařském trhu. Na rozdíl od Infa se v něm ale téměř nebudeme zabývat našimi vlastními produkty, těm se budeme věnovat jen velmi okrajově. O to víc se v rámci rubriky o novinkách nazvané Burst shots budeme věnovat novinkám jiných výrobců. Předpokládáme také, že postupem času se v EMD budou objevovat reklamy výrobců, časopisů, případně i modelářských soutěží a jiných akcí. A jak říkal legendární Horst Fuchs, to se vyplatí!

  Co si tedy budete moci přečíst v nultém čísle EMD? Po úvodníku, který v tomto případě nepíšu já, ale šéfredaktor Infa i EMD Jan Zdiarský, to je rozhovor s válečným pilotem Johnem „Lucky“ Luckaadoo, který s letos 102letým veteránem 100. bombardovací skupiny 8. letecké armády USAAF vedl Matt Mabe a o jehož přepis a překlad do češtiny se postaral Jan Zdiarský. Historický článek od Dona Caldwella je věnovaný prvnímu náletu na Schweinfurt a Regensburg. Medailony a poznámkami ho doplnili Janové Zdiarsky a Bobek. Reportáž Ponorky z Manitowoku nejen o muzeu Wisconsin Maritime Museum v Manitowoku jsem napsal já. Je to tak trochu experimentální práce a bude jen na vás, jak moc se do nabízených témat ponoříte a jak daleko v nich dojdete. Historický sloupek a úvaha na aktuální téma jsou z pera Jana Bobka a autorem již zmíněného reportu o aktuálních novinkách na trhu plastikových stavebnic a jejich příslušenství je Marian Cihoň. Celkem to bude téměř 100 stran čtení jak o historii, tak i o současnosti. Je to tolik čtení, že by vám mělo vydržet přinejmenším do Vánoc, ale spíše až do Silvestra. Zkrátka až do vydání dalšího čísla Infa.

  V pátek 6. prosince začne poslední letošní výprodejová akce Sweep na našem e-shopu. V nabídce bude 24 stavebnic a více než 200 položek k nim se vztahujících sad doplňků, všechny zlevněné o 30 %.  Akce potrvá až do začátku ledna 2025 a nakupovat bude možno i v době vánočních a novoročních prázdnin, kdy bude mezi 22. prosincem 2024 a 3. lednem 2025 naše obchodní oddělení uzavřeno a nebude expedovat žádné objednávky. Počítejte proto s tím, že objednávky přijaté po 16. prosinci budou vyexpedovány až po 4. lednu 2025. Akce poběží do vyprodání zásob, což bude podstatné především u doplňkových sad, kterých nejsou na skladě ve většině případů nijak velké počty. Přesné informace o akci Sweep 12/24 najdete na stránkách akce.

  Jako každý rok, i letos vydáváme leptanou novoročenku. Jako vždy odkazuje k jednomu z významných projektů příštího roku. Protože o naše novoročenky byl vždy velký zájem, rozhodli jsme se ji letos uvolnit do běžného prodeje. Objednat si ji můžete s ostatními prosincovými novinkami na našem e-shopu, v tomto případě od 5. prosince.  

  Vážení přátelé, přeji vám pohodové vánoční svátky a hodně štěstí, zdraví a pohody v novém roce 2025! Ať se vám v něm podaří vše, do čeho se pustíte!

  Buď kit!

  Vladimír Šulc

  
  

• Esem během jediného souboje

  Ilustrace: Piotr Forkasiewicz

  
  

  Text: Michal Krechowski

   

  S legendárními stíhacími letouny Spitfire v průběhu 2. světové války bojovali a vítězili letci mnoha národností. Řada z nich se během válečných let stala leteckými esy, někteří z nich tohoto statusu docílilo během jednoho dne. Avšak na letounech Spitfire jen jeden pilot dokázal sestřelit pět letadel během jednoho souboje. Byl jím kanadský pilot F/Lt Richard Joseph „Dick“ Audet.

   

  Spitfirem, se kterým F/Lt Audet dosáhl tohoto výjimečného úspěchu, byl stroj LF Mk.IXe sériového čísla RR201. V záznamech No. 411 Squadron RCAF se RR201 poprvé objevil 26. prosince 1944 a následně se stal osobním letounem F/Lt Johna Josepha „Jacka“ Boyleho (5+1 vítězství), který si na počest své dcerky nechal na levou stranu krytu nádrže namalovat bílý nápis „Sweet Sue V“. Spitfire RR201 létal nejprve s kódy DB-G. Poté, co v lednu 1945 převzal Jack Boyle velení B Flightu No. 411 Squadron RCAF, byl i jeho Spitfire předán k B Flightu a překódován na DB-R. K samotné realizaci změny označení došlo až počátkem února 1945 po návratu Boyla ze čtrnáctidenní dovolené. Během té doby došlo k výměně Spitfirů mezi Flighty A a B. Letoun RR201 DB-G (u B Flightu nově jako DB-R) byl vyměněn za MK950 DB-R (u A Flightu nově jako DB-A). Po rošádě letounů létal F/Lt Boyle se strojem RR201 nepřetržitě od 6. února do 4. dubna 1945, kdy mu skončil operační turnus. V kokpitu RR201 absolvoval 36 operačních letů a zničil dva Bf 109 při ostřelování nepřátelských letišť. Ačkoliv se jednalo o osobní stroj F/Lt Jacka Boyleho, největších úspěchů s RR201 dosáhl jiný kanadský pilot, jeho kamarád, F/Lt Richard Joseph „Dick“ Audet.

  Richard Audet se narodil 13. března 1922 v Lethbridge v provincii Alberta. Od mládí vynikal ve sportovních disciplínách, především v hokeji, basketbalu a baseballu. Na prahu dospělosti se rozhodl vstoupit do vojenského letectva. Základní pilotní výcvik dokončil v říjnu 1942. Po přesunu do Velké Británie byl 20. července 1943 zařazen k první bojové jednotce, kterou se stala No. 421 Squadron RCAF, jež byla součástí elitního Kenley Wingu, kterému v té době velel slavný James Edgar “Johnnie” Johnson (34+7 vítězství). Velitelem No. 421 Squadron RCAF bylo eso z bojů nad Maltou, S/Ldr Robert W. McNair (16 vítězství), a byla vyzbrojena Spitfiry Mk.IX. U jednotky se však „Dick“ zdržel jen krátký čas. V srpnu byl poslán k druholiniovému útvaru, No. 1623 Flight (od 1. prosince 1943 přeznačen na No. 691 Squadron), jehož úkolem byla spolupráce s protiletadlovou obranou. Hlavní náplní operační činnosti jednotky bylo vlekání terčů pro výcvik dělostřelců. „Dick“ tak dostal možnost zlepšovat své pilotní schopnosti a příležitost sednout do kokpitu různých typů letadel. Mladý Kanaďan nakonec v druhé linii strávil rok a během této doby se stihl i oženit s Iris Gibbins z Northamptonu.

   F/Lt Richard Joseph „Dick“ Audet. (DND PL 41192)

  F/Lt John Joseph „Jack“ Boyle ve svém Spitfiru Mk.IXe RR201 “Sweet Sue V”. (Jack Boyle, Spitfire The Canadians VOL.1, s laskavým svolením Andyho McNiece)

  
  

  Změna v kariéře přišla 22. července 1944, kdy se Audet hlásil u No 1. Tactical Exercise Unit. Jednotka se zabývala stíhacím a stíhacím bombardovacím výcvikem. V srpnu se Audet přesunul na kontinent a 14. září 1944 byl poslán ke své druhé bojové jednotce, No. 411 Squadron RCAF, jež byla jednou z nejstarších kanadských perutí v Evropě.  Od července 1943 byla součástí No. 126 Wingu v rámci 2nd TAF a z předsunutého letiště Advanced Landing Ground (ALG) B.88 poblíž města Heesch, v Severním Brabantsku v jižní části Holandska úspěšně bojovala nad okupovanou Evropou. Do 28. prosince 1944 vykonal „Dick“ 52 bojových letů, ale ani jednou se nesetkal s nepřátelským letounem. Vše se však změnilo během následujícího dne.

  V pátek 29. prosince 1944, krátce před jednou hodinou odpolední, nasedl Audet do „Boylova” Spitfiru LF Mk.IXe RR201 DB-G a vzlétl v čele žluté sekce (Yellow Section) na hlídku do prostoru měst Rheine – Osnabrück – Münster. Na jednom z nádraží nedaleko Osnabrücku Kanaďané zničili čtyři lokomotivy, 39 železničních vozů a další poškodili. Poté spatřili trojici nepřátelských letadel, na které zaútočili a dvě padla za oběť F/Lt Irelandovi a F/Lt Cookovi. Následně zahlédl „Dick“ nad městem dalších 12 protivníků a v čele své žluté sekce k nim zamířil. Německé letouny, identifikované jako osm Fw 190D a čtyři Bf 109G, si blížících Kanaďanů nevšimly. Ti udeřili rychle a německá formace mající přesilu 12 proti 4 následně utrpěla těžký debakl. První vítězství si připsal F/O McCracken, pak již úřadoval Audet. Jeho souboj netrval déle než pět minut a pilot nahlásil pět vítězství. Audet se tak během svého prvního střetnutí s nepřátelskými stíhači stal nejen esem, ale také jediným pilotem Spitfiru, který sestřelil pět letadel během jednoho souboje. Tato událost udělala z 22letého mladíka celebritu a následně se mu dostalo velké pozornosti mnoha tiskových dopisovatelů a fotografů.

  Snímek z 29. prosince 1945. Zcela vlevo F/Lt R. J. Audet předvádí kolegům z No. 411 Squadron, WO J. A. Kerrovi a R.M. Cookovi a Olsenovi svoji působivou show, při které sestřelil pět německých stíhacích letadel. (Public Archives of Canada PMR 78-252)

  Spitfire RR201 při servisní prohlídce krátce poté, co byl počátkem února 1945 přemístěn k B Flight a překódován z DB-G na DB-R. Trupové kódy DB-R nosil předtím Spitfire MK950, se kterým létal pravidelně F/Lt Jack Boyle od 7. ledna do 3. února 1945 poté, co převzal velení B Flightu No. 411 Squadron. Mezitím Boylův RR201 DB-G „Sweet Sue V“ létal u A Flightu po celý leden jeho kamarád F/Lt Richard Audet a docílil s ním sedmi ze svých jedenácti potvrzených sestřelů. Po výměně Spitfirů mezi Flighty A a B (patrně dohoda mezi oběma spřátelenými piloty), převzal F/Lt Audet 6. února letoun MK950, nyní nově kódovaný jako DB-A a létal s ním pravidelně až do 3. března 1945, kdy byl při útoku na ozbrojený vlak sestřelen. F/Lt Boyle se vrátil ke svému RR201 „Sweet Sue V“, který od té chvíle nosil nový trupový kód DB-R. Poté, co F/Lt Jack Boyle ukončil počátkem dubna operační službu u No. 411 Squadron, stihli kanadští piloti s RR201 dosáhnout dalších dvou potvrzených sestřelů. F/O Wilson 20. dubna 1945 v RR201 sestřelil He 111 a během následujícího dně F/Lt McClarty sestřelil jeden Bf 109. Letecký osud RR201 byl zpečetěn 30. dubna 1945, kdy po zásahu flakem do motoru F/Lt McClarty nouzově přistál poblíž Scharesbeku. [DND]

  
  

  Svůj boj s nepřáteli popsal Audet v bojovém hlášení takto:

  „Vedl jsem žlutou sekci No. 411 Squadron v oblasti RHEINE/OSNABRUCK, když kontrola ohlásila Huny u Rheine a peruť se obrátila tímto směrem. Byl spatřen Me 262 a právě v té době jsem na našem pravoboku na 2. hodině spatřil 12 nepřátelských letounů. Ukázalo se, že to byla směs přibližně 4 Me 109 a 8 FW 190.

  1) Zaútočil jsem na Me 109, který byl posledním ve dvanáctičlenné formaci, všechny letěly v řadě za sebou. Palbu jsem zahájil ve vzdálenosti přibližně 200 yardů a 30° zprava, ve výšce 10 000 stop, a viděl jsem zásahy po celém trupu a kořenech křídel. 109 vzplála pouze na pravé straně trupu a táhl se za ní intenzivní černý dým. Poté jsem útok přerušil.

  2) Po prvním útoku jsem letěl v obranném kruhu ve výšce asi 8500 stop, dokud jsem nezahlédl FW 190, na který jsem okamžitě zaútočil z 250 yardů až na 100 yardů a z 30° až (do pozice) přímo zezadu. Viděl jsem zásahy po celém kokpitu a do zadní části trupu. Od motoru šel plamen a když jsem proletěl velmi blízko nad ním, uviděl jsem pilota zhrouceného v kokpitu, který byl také v plamenech.

  3) Můj třetí útok následoval bezprostředně po druhém. Sledoval jsem, domnívám se, že to byla Me 109 v mírném střemhlavém letu. Pak prudce stoupala do výšky asi 3 až 4 000 stop. Dal jsem velmi krátkou dávku z asi 300 yardů přímo zezadu a jeho letadlo se střemhlav řítilo dolů. Pilot se pokoušel dostat z kokpitu. Viděl jsem černý předmět na okraji kokpitu, ale jeho padák se roztrhal na kusy. Poté jsem pořídil záběry jeho letounu, jak padá k zemi, a kousků padáku, které se snášely kolem. Viděl jsem, jak tento letoun dopadl a rozbil se na zemi na mnoho hořících kusů. Nepamatuji si na žádné zásahy tohoto letadla. Možná bylo pouze tím, že jsem stiskl tlačítko Browningů.

  4) Ve výšce asi 5 000′ jsem spatřil FW 190 pronásledovaný Spitfirem, který byl zase pronásledován FW 190. Vyzval jsem onoho pilota žluté sekce, aby se odpoutal a zaútočil jsem na FW 190 zezadu. Souboj probíhal strmým střemhlavým letem dolů. Když jsem byl asi 250 yardů a přímo za FW 190, zahájil jsem palbu. Došlo k mnoha zásahům po celé délce trupu a ten okamžitě vzplál. Viděl jsem, jak se tento FW 190 zabořil přímo do země a shořel.

  5) O několik minut později jsem při pokusu o opětovné zformování své sekce z výšky 4000 stop spatřil FW 190, který byl ve výšce asi 2000 stop. Vrhl jsem se na něj a on se ke mně otočil zprava. Pak se otočil v levotočivé zatáčce a pokusil se o čelní útok. Zpomalil jsem a počkal, až 190 proletí na dostřel. Asi na 200 yardů a z úhlu 20° jsem dal velmi krátkou dávku, ale neviděl jsem žádné údery. FW 190 se prudce mihl okolo a pokračoval, dokud nenarazil do země. Zbytek mé sekce tento souboj viděl a Žlutá 4 (F/O McCracken) viděl, jak se FW 190 zřítil v plamenech“.

  Na snímku v popředí je zachycen Spitfire MK686 DB-L, se kterým 25. prosince 1944 sestřelil „Jack“ Boyle německý stíhací Me 262 (pilot Oberleutnant Hans Georg Lamle od 4./KG(J) 51).  V pozadí je Jackův RR201 DB-R “Sweet Sue V”. [Spitfire The Canadians VOL.1, s laskavým svolením Andyho McNiece] 

  F/Lt Richard Joseph „Dick“ Audet u svého Spitfiru MK950 DB-A v únoru 1945.  [DND PL 41719, Steve Sauvé]

  
  

  Protivníky No. 411 Squadron byly s největší pravděpodobností letouny Fw 190 D-9 od 9./JG 54. Dvanáct „Dor“ startovalo do akce s úkolem hlídkovat v oblasti Rheine. Mise ale skončila „krvavou lázní“. Šest pilotů padlo, další dva letouny byly poškozeny, včetně stroje velitele 9. Staffel Oblt. Williho Heilmanna. Ztráty tak odpovídají nárokům kanadských pilotů. Tato Staffel náležela k III./JG 54 „Grünherz“, jež spadala pod velení JG 26 a v únoru 1945 byla přeznačena na IV./JG 26. Během 29. prosince tato zkušená Jagdgruppe ztratila v několika bojích přinejmenším 17 letounů, padlo 13 letců a dva utrpěli zranění.

  Že nešlo o náhodu potvrdil Audet během následujícího měsíce. Hned na Nový rok se podílel na porážce Luftwaffe v operaci Bodenplatte dvěma sestřely, do konce ledna jich nasbíral dalších šest. Poslední z nich zaznamenal 23. ledna 1945. Tehdy dosáhl ceněného sestřelu, proudového Me 262. Toho dne vedl Audet ve stroji RR201 DB-G ozbrojený průzkum v oblasti Münsteru. Nejprve zničil Me 262 (poválečné výzkumy potvrzují Arado Ar 234, T9+KH, WNr. 140349) zaparkovaný na letišti poblíž Rheine. O pět minut později narazil v prostoru Osnabrück na osamělý Me 262. Pravděpodobně se jednalo o stroj WNr. 170295, jehož pilotem byl Hptm. Hans Holzwarth z 12./KG 51 a nekompromisně jej poslal v plamenech k zemi. O den později poškodil další Me 262 na zemi.

  Snímek z 25. prosince 1944, na němž klečícímu zpravodajskému důstojníkovi P/O Gordonu Pancukovi „předvádějí“ piloti No. 411 Squadron Flt/Lt J. Boyle, Sqn/Ldr J.Newell a Flt/Lt E. Ireland úspěšný Boylův útok na německý proudový letoun Me 262. [www.spitfiresite.com, s laskavým svolením Harry van Grinsvena]

  
  

  V únoru obdržel Audet za akci z 29. prosince 1944 Distinguished Flying Cross (DFC) a stal se velitelem A Flightu. V následujících dnech patřily mezi hlavní úkoly No. 411 Squadron útoky proti pozemním cílům, ty byly ale silně bráněny flakem, který byl v té době mnohem nebezpečnější než stíhači Luftwaffe, se kterými se již Audet ve vzduchu nesetkal. Osud F/Lt Audeta se naplnil 3. března 1945. Po návratu z týdenní dovolené vzlétl ve svém Spitfiru MK950 DB-A a se svou sekcí se vydal na ozbrojený průzkum do oblasti Dinslaken-Emmerich. U Coesfeldu Audetova sekce zaútočila na ozbrojený vlak, ale obsluha flaku měla bohužel dobrou mušku a Audetův Spitfire dostal zásah. Zpráva No. 411 Squadron říká, že Spitfire začal hořet a zřítil se do lesa. F/Lt Audet je dodnes veden jako nezvěstný (MIA, Missing In Action).

  Audetův Combat report z 29. prosince 1944, potvrzená čtyřmi dalšími piloty a zpravodajským důstojníkem.

  Audetův Combat Report z 23. ledna 1945 z boje s proudovým Me 262.

  
  

  Oficiální poválečné vyšetřování vedl major H. Cleaver, který provedl důkladnou a komplexní studii, která čítala 120 stran důkazů a poznámek. Na základě té se podařilo vystopovat osádku protiletadlové baterie, která Audeta 3. března 1945 sestřelila. Během jejich rozhovoru šéf protiletadlové osádky potvrdil, že Audetovi se podařilo s poškozeným Spitfirem nouzově přistát, stihl jej zapálit a byl zajat. Poté pilota převezli do města Gelsenkirchen-Buer, kde byl vyslýchán. Vzhledem k tomu, že Audet neprozradil žádné informace kromě svých základních identifikačních údajů, měl být převezen do zajateckého tábora v Dortmundu. Zde bohužel Audetova stopa končí.

  V německém městě Gelsenkirchen-Buer dostala v únoru 1945 místní Volksgemeinschaft, což byla "lidová komunita" místních obyvatel, povolení od šéfa "bezpečnostní policie", aby mohla popravit kohokoli bez udání důvodu. Když byl Audet přiveden do tohoto prostředí, kde nevybíravé vraždění ze strany civilistů, policistů a vojáků bylo nejen samozřejmostí, ale také podporováno, není těžké si představit, jaký osud jej mohl potkat. Zda byl Dick Audet zavražděn nebo zemřel při pokusu o útěk a kdo byl vinen, se pravděpodobně nikdy nedozvíme. Jeho tělo nebylo nikdy nalezeno.    

  Během 83 bojových misí dosáhl F/Lt Audet jedenácti potvrzených sestřelů (další dva letouny zničil na zemi) a dvakrát obdržel vyznamenání DFC (druhý mu byl posmrtně udělen 9. března 1945). Celkem 15 operačních letů (mezi 29. prosincem 1944 a 3. únorem 1945) uskutečnil Audet ve Spitfiru RR201 DB-G “Sweet Sue V” a dosáhl při nich sedmi potvrzených sestřelů (šest FW 190D a jeden Me 262 + další dva zničené na zemi). Díky těmto výjimečným Audetovým výkonům se „Boylův” Spitfire RR201 řadí mezi nejslavnější Spitfiry druhé světové války.

   Barevná podoba Spitfiru RR201 DB-G „Sweet Sue V“ z 29. prosince 1944, kdy v jeho kokpitu F/Lt Richard Audet sestřelil pět německých stíhacích letounů během jediného souboje. Letoun nese prvky rychlé identifikace platné od začátku září 1944 do konce roku 1944, kdy zůstaly na spodní části trupu poslední zbytky invazních pruhů.

  Barevná podoba Spitfiru RR201 DB-R „Sweet Sue V“ s prvky rychlé identifikace platnými od 3. ledna 1945. Všechny stíhací letouny u Second Tactical Air Force (2nd TAF) měly revidované výsostné znaky na typ C1 se žlutým vnějším lemem, byly odstraněny zbytky invazních pruhů na spodní straně trupu, vrtulový kužel byl natřen černou barvou a kamuflážní barvou byl zatřen pruh na trupu, původně v barvě SKY. Než byl počátkem února 1945 RR201 překódován na písmeno „R“, létal v tomto zbarvení (do 3. února 1945) a s kódovým písmenem „G“.

  Barevný profil Fw 190D-9, W. Nr. 210079, Lt. Theo Nibela z 10./JG 54 se základnou Varrelbusch v Německu, během operace Bodenplatte dne 1. ledna 1945

  
  

  Prameny:

  BRACKEN, Robert: Spitfire Canadians

  CHAPIS, Stephen, THOMAS, Andrew: Osprey Aircraft of the Aces 136 Allied Jet Killers of World War 2

  CALDWELL, Donald: The JG 26 War Diary, Volume Two 1943 -1945

  NIJBOER, Donald: Osprey – Aviation Elite Units No. 126 Wing RCAF

  SHORES, Christopher, THOMAS, Chris: 2nd Tactical Air Force Vol.2 - Breakout to Bodenplatte - July 1944-Jan 1945

  SHORES, Christopher, THOMAS, Chris: 2nd Tactical Air Force Vol.3 - From the Rhine to Victory - Jan-May 1945

  THOMAS, Andrew: Osprey Aircraft of the Aces 122 Spitfire Aces of Northwest Europe 1944-45

  National Archives, složky: AIR-27-1804-23, AIR-27-1804-24, AIR-27-1804-25, AIR-27-1804-26, AIR-27-1804-27, AIR-27-1804-28, AIR-27-1804-29, AIR-27-1804-30, AIR-27-1804-31 a AIR-27-1804-32

  valka.cz: Audet, Richard Joseph

  wartimes.ca: F/L Richard “Dick” Audet, 411 Squadron RCAF

  acesofww2.com: Dick Audet

  http://spitfiresite.com

• Válečné muzeum Atény

  Stíhací Lockheed F-104G v řeckých barvách

  
  

  autor a foto: Petr Uzsák

   

  Přímo v centru Atén, nedaleko proslaveného náměstí Syntagma, se nachází Válečné muzeum (v angličtině Athens War Museum, v řečtině Πολεμικο Μουσειο), náležící řeckým ozbrojeným silám. Budova je umístěna na rohu ulic Vassilissis Sofias a Rizari a zájemci se do něj dostanou například metrem linky 3 (modrá), když vystoupí na stanici Evangelismós. Také lze použít autobusy č. 203, 211 či 235. Muzeum má rovněž své pobočky v jiných částech země – např. Thessaloniki (Soluň), Chania, Rethymo, Nauplion nebo Chalkida.

  Válečné muzeum bylo založeno v roce 1975, rok po odstranění vládnoucí vojenské junty a zahrnuje širokou škálu témat i sbírkových předmětů, které jsou přehledně umístěné a dobře udržované. Jeho úkolem je shromažďovat, uchovávat a vystavovat památky související s vojenskou historií země. Těžiště pozornosti je pochopitelně věnováno řeckým vojenským dějinám, jako je klasické helénské období či boj za národní osvobození v 19. století, ale nechybí ani širší pohled na historii Středomoří i Blízkého východu a role Řecka v něm. V tomto smyslu se jedná například o latinské nebo byzantské období, kdy bylo Řecko součástí jiných říší.

  Sbírky jsou doslova přeplněny zbraněmi, uniformami, vlajkami, dokumenty, obrazy, fotografiemi a mapami nebo osobními předměty slavných osobností. Nechybí ani modely pevností, lodí nebo letadel. Ruční zbraně jsou umístěny uvnitř budovy, dělostřelecká technika a vozidla jsou vně okolo muzea. Venku se rovněž nachází několik letadel, většinou proudových, dále palubní torpédomet z hladinové lodě, torpédo britské produkce ráže 535 mm model 1937, pocházející z výzbroje ponorky Y-2 Papanikolis, dále jsou k vidění rakety nebo námořní miny. Vedle letadel je vystaven i obrněný vůz Marmon-Herrington Mk.IVF jihoafrického původu. Unikátem je dělové obrněné vozidlo typu Krupp-Schuman z roku 1894, do kterého je možno i nahlédnout. To bylo ukořistěno od bulharské armády v roce 1918. Zajímavostí tohoto vozidla je absence motorového pohonu a využití koňské trakce, stejně jako na svou dobu mohutný kanon ráže 57 mm.

  Prohlídka začíná u počátků osídlení řeckého území z doby kamenné a přes dobu bronzovou pak k významnému antickému období. Poté přes středověk k řecké revoluci roku 1821 až k balkánským válkám, 1. i 2. světové válce nebo současným dějinám.

  Část expozice je zaměřena na německou výsadkovou operaci Merkur, při níž došlo k obsazení ostrova Kréta v roce 1941. Z pozdějšího období války je připomenuta i účast řeckých vojáků v bitvě u El Alamein. Tam tvořili 1. řeckou brigádu, která byla podřízena britské 50. britské divizi a na podzim 1942 se tvrdě střetla s italskou 185. výsadkovou divizí „Folgore“.

  Organizátoři expozic nezapomněli ani na občanskou válku, která probíhala v letech 1946–1949 a mimochodem, jedním z jejích výsledků byla i řecká exilová komunita v Československu. Tehdy totiž poražení řečtí komunisté hledali útočiště v dalších komunistických zemích Evropy.

  Prakticky neznámá širší veřejnosti je účast Řeckého expedičního sboru v korejské válce, kdy země vyslyšela výzvu OSN a společně s dalšími státy se postavily agresi komunistické Severní Koreje. Kontingent tvořil pěší prapor, nazvaný Prapor Sparta, a dále dopravní letka se sedmi Douglasy C-47. V konfliktu se řečtí vojáci osvědčili, protože za sebou měli několik let bojů s domácími komunistickými gerilami a disponovali potřebnými zkušenostmi, na rozdíl od svých dalších kolegů v rámci sil OSN. Nasazením prošlo přes deset tisíc vojáků a v Koreji setrvali i po uzavření příměří až do roku 1955.

  Z modernější doby je také expozice o řecko-tureckých střetech na Kypru a o rozdělení ostrova.  Dodnes to je velmi citlivé téma.

  Atraktivní upoutávkou je miniponorka, umístěná před vstupem do muzejní budovy. Jde o podmořský prostředek italského původu CosMoS CE2F/X60 s délkou kolem osmi metrů a hmotností přes dvě tuny, určený k dopravě dvou potápěčů, výzbroje a materiálu. Řecké námořnictvo koupilo celkem čtyři kusy a provozovalo je od konce sedmdesátých let do poloviny devadesátých let minulého století. Byly používány především na ponorkách amerického původu tříd Balao a Tench. Plavidlo nese zajímavý světlemodrý nátěr, který je nepochybně vhodný do azurových pobřežních vod Řecka.

  Velmi neobvyklá je sbírka ručních zbraní – palných i chladných, doslova z celého světa, které je věnován velký sál. Zahrnuje takové skvosty jako turecké či arabské zbraně, překvapením určitě je kompletní samurajská výbava, včetně přilby a brnění, zhotovená ve 14. století. Součástí kolekce jsou i unikátní zbraně použité při řecké revoluci. Tuto sbírku shromáždil a muzeu věnoval soukromý sběratel a filantrop Petros Saroglos a jde o nejslavnější sbírku zbraní v zemi.

  Jak už bylo uvedeno, expozice a sbírky jsou zajímavé, někdy dokonce unikátní a muzeum rozhodně stojí za návštěvu. Vstupné je ve výši 6 euro, což odpovídá ceně za dvě kávy. A pokud návštěvník přijede do Atén v létě, jistě on i jeho doprovod ocení příjemný chládek v muzejní budově. 

  Proudový Northrop F-5, v pozadí obrněný vůz Marmon-Herrington Mk.IVF

  Henry Farman III Daedalus, první řecké vojenské letadlo. Bylo použito za 1. balkánské války.

  F-104 G

  Dioráma z korejské války

  Panel připomínající řecký podíl v Bitvě u El Alemain

  Unikátní sbírka ručních zbraní věnovaná Petrosem Sargolosem

  Ukázka pilotní výstroje v různých obdobích

  Dělový obrněný vůz Krupp-Schuman z roku 1894

  Přední část vozidla Krupp-Schuman. Za pozornost stojí sedačka vozky a mechanismus zavírání vstupních dveří věže.

  Britské torpédo r. 535 mm z výzbroje ponorky Y-2 Papanikolis

  Radarem vybavený stíhací F-86K

  Přední část miniponorky CosMoS CE2F/X60. Dobře viditelné jsou dva oddělené kokpity pro potápěče.

  Podmořský dopravní prostředek pro speciální operace CosMoS CE2F/X60. Řecko mělo čtyři tato plavidla a používalo je na ponorkách amerického původu.

  Detail zadní části miniponorky CE2F/X60, dobře viditelná je hnací vrtule a ovládací plochy.

• Letecká vojna na Ukrajine

  Dron S-70 Ochotnik-B na snímke od spoločností Suchoj.

  
  

  Rusi darovali Ukrajincom trosky svojho najnovšieho bojového dronu

  Text: Miro Barič

  
  

  Chceli sme to najlepšie a dopadlo to ako vždy. Tento výrok ruského štátnika Viktora Černomyrdina z roku 1993 sa stal svetoznámym a v Rusku doslova zľudovel. Hodí sa aj na najväčšiu udalosť sledovaného obdobia (1. 10. až 31, 10.), ktorou bola strata najnovšieho ruského bojového dronu Suchoj S-70 Ochotnik-B pri jednom z jeho prvých operačných nasadení.

   

  Ruská propaganda sa s týmito ťažkými bojovými dronmi chválila už dávno. Tento rok mala podľa rôznych bombastických vyhlásení spustiť sériovú výrobu stoviek až tisícov kusov. Podľa dostupných informácií však zatiaľ vznikli iba štyri prototypy a jeden z nich sa už aj stihol stať minulosťou.

  Došlo k tomu v sobotu 5. 10. Zo základne Achtubinsk, ktorá leží vyše 580 km východne od frontovej línie, vzlietol S-70 Ochotnik-B na operačno-testovací let. Sprevádzala ho stíhačka Su-57. Prílet dvojice strojov k frontu už zďaleka signalizovali kondenzačné čiary, ktoré za sebou zanechali. Druhý z nich zrazu vypustil raketu, ktorá zasiahla vedúce lietadlo a to sa v plochej vývrtke zrútilo na zem.

  Ruské kanály spočiatku jasali a tvrdili, že ruská stíhačka zostrelila ukrajinskú F-16. Zostrelené lietadlo však nebolo ukrajinské, ale ruské – a navyše veľmi vzácne. Dron Ochotnik-B absolvoval prvý let v roku 2019, no spoločnosti Suchoj a MiG ho začali vyvíjať už dlho pred týmto dátumom. Stroj má rozpätie okolo 20 metrov a hmotnosť 20 ton. Dosahuje rýchlosť 1000 km/h a má pôsobiť najmä ako sprievodné lietadlo pre Su-57. Výzbroj nosí v uzavretej šachte v trupe.

  Aj na svoj posledný let sa Ochotnik-B vybral vyzbrojený. Niesol navádzanú kĺzavú bombu UMPB D-30SN, ktorá sa neskôr našla v jeho troskách. Predpokladá sa preto, že počas tohto letu si mal dron vyskúšať bombardovanie ukrajinských pozícií. Stroj sa však vymkol spod kontroly. Keď všetky pokusy o jeho opätovné ovládnutie zlyhali., sprievodný Su-57 ho radšej zostrelil, aby nepadol do rúk Ukrajincom. Ani to však Rusom nevyšlo. Stroj sa zrútil pri Koťantynivke v Doneckej oblasti približne 11 km od frontovej línie – ale na ukrajinskej strane. K troskám sa ihneď dostali ukrajinskí vojaci a z fotiek je jasné, že minimálne jedno krídlo a veľká časť trupu ostali pomerne zachované.

  Rusko síce na miesto dopadu S-70 vystrelilo dve balistické rakety Iskander, ale s veľkým časovým odstupom. Ukrajincom sa medzitým podarilo trosky odviezť na analýzu. Vo vraku sa našlo veľké množstvo elektronických súčiastok západného pôvodu, ktoré Rusko získava aj napriek sankciám. Našlo sa tiež výrobné číslo, ktoré naznačuje, že išlo o štvrtý, teda najnovší prototyp.

  Ďalší oficiálny záber dronu S-70 Ochotnik-B od firmy Suchoj.

   Jedno krídlo zostreleného dronu Ochotnik-B zostalo vcelku.

  Trosky trupu a motora dronu Ochotnik-B.

  K troskám ruského dronu Ochotnik-B sa hneď dostali ukrajinskí vojaci.

  Podľa výrobného čísla by malo ísť o štvrtý prototyp S-70 Ochotnik-B.

  
  

  Ďalšie ruské straty

  Okrem Ochotnika utrpelo ruské letectvo v sledovanom období pomerne vysoké straty, keď prišlo o päť lietadiel a jeden vrtuľník. Je zvláštne, že k väčšine týchto strát došlo za neznámych okolností. To viedlo niektoré médiá ku špekuláciám, že zostrelenie časti týchto strojov majú na svedomí ukrajinské stíhačky F-16. Pre toto tvrdenie však neexistuje žiadny dôkaz.

  K prvej ruskej strate v sledovanom mesiaci došlo už v stredu 2. 10. v bližšie nešpecifikovanej oblasti na Ukrajine. Pri páde bitevníka Su-25 z 960. pluku útočného letectva zahynul podplukovník Igor Gaivoronskij. Uvádza sa, že haváriu spôsobila buď technická porucha alebo chyba pilota. Stroj zrejme letel nízko nad zemou a pilot sa nestihol katapultovať.

  Vo štvrtok 10. 10. sa vo Volgogradskej oblasti za neznámych okolností zrútilo cvičné prúdové lietadlo Jak-130. Piloti sa stihli katapultovať a skončili v nemocnici. Prípad začala vyšetrovať vojenská prokuratúra Južného vojenského okruhu.

  Čierna séria pokračovala v sobotu 12. 10., keď sa opäť za nejasných okolností zrútil stíhací bombardér Su-34. Obaja členovia posádky pri tom zomreli. O dva týždne, v sobotu 26. 10., stratili Rusi rovno dva stroje. Tentoraz je o nich známe aspoň niečo. V prvom prípade bitevník Su-25 havaroval, keď mu tesne pred dosiahnutím cieľového letiska došlo palivo. Pilot sa bezpečne katapultoval. V rovnaký deň sa do Kerčskej úžiny medzi okupovaným Krymom a Ruskom zrútil vrtuľník Mi-28. Patril do 487. samostatného vrtuľníkového pluku a obaja členovia posádky pád stroja neprežili. Jedným z nich bol kapitán Artem Pavlov.

  Na samom konci mesiaca, vo štvrtok 31. 10., prišli Rusi o ďalší Su-34. Ani v tomto prípade nie sú okolnosti jeho straty známe. Stroj patril 2. zmiešanému leteckému pluku a jeho dvojčlenná posádka zomrela. Je známe meno jedného z letcov, ktorým bol kapitán Arman Bigalinov.

  V sledovanom období sa objavili aj prvé fotografie vraku ruskej helikoptéry Mi-24, ktorá bola zničená ešte 5. 4. 2023 pri obci Berestove v okrese Bachmut. Zostrelili ju príslušníci ukrajinskej 10. samostatnej horskej brigády pomocou prenosnej rakety Piorun poľskej výroby. Posádka vrtuľníka - major Vjačeslav Dolgobrod a nadporučík Ilnaz Fazylov – to neprežila. Zostrel tohto Mi-24 bol známy, doteraz však bolo dostupné iba video zachytávajúce z diaľky horiaci vrak na zemi.

  V ďalšom prípade však okolnosti známe nie sú. Na sociálnych sieťach sa v sledovanom mesiaci objavili fotografie trosiek Su-25 a ruských nákladných áut, ktoré ich odvážali z miesta dopadu. Je pravdepodobné, že sa tieto zábery viažu k niektorému známemu zostrelu. Fotografie však boli publikované prvýkrát. Na jednej z nich je vidieť sériové číslo 06090.

  Do tretice sa objavila jedna fotografia k veľmi známemu incidentu, pri ktorom bol 24. 1. 2024 pri Jablonove v ruskej Belgorodskej oblasti zostrelený transportný Il-76M s označením RF-86868, ktorý patril 117. pluku vojenského transportného letectva. V jeho troskách zomrelo všetkých šesť členov posádky. Ruská strana vtedy tvrdila, že na palube boli aj ukrajinskí vojenskí zajatci, to sa však nikdy nepotvrdilo. Teraz sa objavila fotografia prednej časti trupu, ktorú zrejme pri vyšetrovaní havárie Rusi poskladali z nájdených trosiek. Je vidieť, že bola prešpikovaná črepinami.

   Podplukovník Igor Gaivoronskij zomrel 2. 10. pri páde ruského Su-25.

  Kapitán Artem Pavlov neprežil 26. 10. pád helikoptéry Mi-28 do Kerčskej úžiny.

  Kapitán Arman Bigalinov bol jedným z dvoch členov posádky, ktorí 31. 10. zomreli v ruskom Su-34. 

  Objavila sa fotografia vraku ruského vrtuľníka Mi-24, ktorý bol zostrelený ešte v apríli 2023.

  Vrak ruského Su-25 so sériovým číslom 06090, ktorý bol zničený už dávnejšie. Fotky boli zverejnené až teraz.

  Predná časť trupu Il-76M, ktorý bol zostrelený 24. 1. 2024 v Belgorodskej oblasti.

  
  

  Ukrajinské straty

  K jedinej operačnej strate na ukrajinskej strane v sledovanom období došlo v utorok 22. 10. na bližšie nešpecifikovanom letisku v Ľvovskej oblasti. Pri priblížení na pristátie tam havaroval vrtuľník Mi-24PU1 s trupovým číslom 605. Stroj patril 16. samostatnej brigáde armádneho letectva. Na palube sa nachádzali tri osoby v hodnosti major, kapitán a nadporučík. Všetci traja utrpeli zranenia. Helikoptéra mala poškodený trup, hlavný i vyrovnávací rotor.

  Pri sabotážach na základniach boli doteraz väčšinou ničené len ruské lietadlá a vrtuľníky. Postarali sa o to buď ukrajinské špeciálne jednotky alebo miestni sabotéri zverovaní cez internet (väčšinou tínedžeri). V utorok 29. 10. však došlo k podpaľačskému útoku aj na ukrajinskom letisku Kropyvnyckyj v Kirovohradskej oblasti. Bola pri ňom poškodená helikoptéra Mi-2. Išlo však o vyradený stroj, ktorý tam stál minimálne od roku 2012.

  V sledovanom období sa objavili aj zábery niekoľkých starších incidentov, o ktorých doteraz neboli známe podrobnosti, alebo sa o nich doteraz nevedelo vôbec. K jednému takému došlo 22. 8., keď sa počas cvičného letu v Chmeľnyckej oblasti zrazil ukrajinský stroj Aero L-39M1 Albatros s bocianom. Vták prerazil čelný štítok kabíny lietadla. Následne došlo k odhodeniu krytu kabíny pilota a k vystreleniu jeho sedadla. Z neznámeho dôvodu sa mu však padák plne neotvoril a major Sergej Pliguzov zahynul. Druhý člen posádky major Viktor Žos zostal v poškodenom lietadle a dokázal s ním bezpečne pristáť. Obaja letci slúžili v 7. brigáde taktického letectva. Major Žos predtým lietal ako navigátor na lietadlách Su-24M.

   Podpaľačský útok 29. 10. na ukrajinskú helikoptéru Mi-2, ktorá však bola už dlhé roky vyradená.

  Objavila sa fotografia z incidentu, pri ktorom sa 22. 8. zrazil ukrajinský L-39 s bocianom.

  Pri spomínanom incidente zahynul major Sergej Pliguzov, ktorému sa plne neotvoril padák.

  
  

  Zničený slovenský MiG-29

  Žiaľ, objavili sa aj fotky vraku ukrajinskej stíhačky MiG-29, ktorá bola podľa typickej šedo-zelenej kamufláže jedným zo strojov darovaných v marci 2023 Slovenskom. Fotky sú staršieho dáta, podľa nedostatku vegetácie vznikli niekedy v zimných mesiacoch. Okrem dátumu nie sú známe ani žiadne okolnosti jeho straty – či havaroval alebo bol zostrelený. V troskách však vidno rukoväť vystreľovacieho sedadla, z čoho vyplýva, že pilot sa nekatapultoval a s najväčšou pravdepodobnosťou zahynul. Podľa stránky The Military Watch ide takmer s určitosťou o MiG-29AS s pôvodným slovenským číslom 2123.

  Slovensko darovalo Ukrajine 13 lietadiel MiG-29. Z nich bolo desať použiteľných a tri boli bez motorov a vhodné iba ako zdroj náhradných dielov. Aj zo zvyšných desiatich iba štyri preleteli 23. 3. 2023 zo slovenskej základne Sliač na Ukrajinu vlastnými silami. Stroj číslo 2123 bol jedným z tejto štvorice. Zvyšných šesť opraviteľných lietadiel presunuli na Ukrajinu pozemnou cestou. Minimálne jeden z nich, dvojmiestny MiG-29UBS s číslom 1303, Ukrajinci naozaj sprevádzkovali a zaradili do služby s novým číslom 80.

   Trosky pôvodne slovenskej stíhačky MiG-29, zrejme s pôvodným číslom 2123.

  Fotografia z odletu štvorice slovenských lietadiel MiG-29AS na Ukrajinu v marci 2023. Je medzi nimi aj s troj s číslom 2123.

  Staršia snímka ex-slovenského MiG-29 v ukrajinských službách.

  
  

  F-16 pomaly prichádzajú

  Posledná zverejnená informácia, ktorá sa viaže k predchádzajúcim stratám, sa týka stíhačky F-16AM, ktorá bola zničená 26. 8., a v ktorej zahynul podplukovník Oleksij Mes z 204. brigády taktického letectva. Príčina tejto leteckej katastrofy stále nie je známa, hoci sa hovorí o zásahu z vlastného systému protivzdušnej obrany Patriot. Bolo však zverejnené sériové číslo zničenej stíhačky. Bol to stroj 80-3600, ktorý predtým slúžil v dánskom letectve s označením E-600.

  Dánsko potvrdilo, že Ukrajine zatiaľ dodalo šesť kusov F-16AM. Bola to prvá dodávka, ktorá dorazila v júli. Celkovo Dánsko prisľúbilo 19 stíhačiek a ďalšie dve dodávky ešte budú nasledovať. Jedna z nich by mala doraziť ešte pred koncom roka 2024.

  Na prelome septembra a októbra vyradilo svoje F-16 aj Holandsko. To používalo tento typ 45 rokov, keď prvé F-16 získalo v roku 1979. Teraz však má už 40 z 58 objednaných F-35 a tak mohlo starší typ vyradiť. Holandsko sľúbilo dodať 24 lietadiel F-16 priamo na Ukrajinu. Na začiatku októbra tam prvé holandské stroja aj dorazili, ale nie je známy ich počet. Ďalších 18 lietadiel presunulo Holandsko do Rumunska, kde prebieha výcvik ukrajinských pilotov. Tie tam už boli presunuté všetky.

  Ukrajina zatiaľ používa svoje F-16 na boj s ruskými náletmi. Oficiálne je známe ich nasadenie proti strelám s plochou dráhou letu. O inom použití informácie nie sú. O dodávkach lietadiel na Ukrajinu a o výcviku pilotov si viac povieme v ďalšom pokračovaní tohto seriálu.

  
  

  Ukrajinskí piloti majú aj napriek ťažkej situácii stále zmysel pre humor.

  Bývalý český vrtuľník Mi-24 so symbolmi zostrelených iránskych dronov Shahed na boku. Pod nimi vidno symboly iných zostrelov, zrejme dronov Orlan-10. Vrtuľník mal predtým zrejme číslo 3366.

  Ukrajinská obrana v akcii proti dronom Shahed, ktoré Rusko vypúšťa prakticky každý deň.

  Osvedčené protilietadlové tanky Gepard nemeckej výroby.

  Náladové snímky ukrajinských stíhačiek Su-27.

  Odkaz na ukrajinskom drone znamená, že Putin je pedofil.

• 16. listopad 1944

  Text: Daniel Horvath

  Ilustrace: Antonis Karydis

  Kat. č. 70161

  
  

  16. listopad 1944 se ukázal být na východní frontě těžkým dnem plným leteckých bojů. Fliegerkorps 1, náležící k Luftflotte 4, uskutečnila asi 420 letů, z toho 163 se stíhacími variantami Bf 109. Do konce dne bylo zničeno 28 nepřátelských letadel a dalších 6 bylo poškozeno. Všechna bojová stanoviště, ať už operační či jiná, měla plné ruce práce s přizpůsobováním se maďarskému sektoru, v němž se nyní nacházela. Skutečnost, že se frontová linie blížila k hlavnímu městu Budapešti, vyvíjela tlak na nejvyšší výkony všech bojujících stran: německé, maďarské i sovětské. Stíhací pilot Hptm. Erich Hartmann z II./JG 52 nebyl výjimkou. S více než 300 nárokovanými vítězstvími na kontě se od něj a jeho jednotky očekávalo, že se ubrání širokému sovětskému náporu směřujícímu na západ. Toho dne mělo počasí dosáhnout až 9 stupňů Celsia s částečně zataženou oblohou, což bylo ideální prostředí pro překvapivé útoky stíhacích letounů.

  Ráno Hartmann vzlétl směrem k řece Tise. Do bojové zóny se z východu přiblížilo 10 sovětských letců, kteří měli za úkol krýt své pozemní síly v trojúhelníku Jászberény - Pusztamonostor - Jászárokszállás. Patřili k 73. GvIAP, 5. letecké armády a letěli ve výšce 4000 m. Dvě letky vedli velitel jednotky, gardový podplukovník Porfirii A. Mikhailyuk, a vedoucí letu gardový kapitán Pyotr P. Fomichev.

  Nad Jászárokszállásem se od své skupiny oddělila dvojice tvořená piloty Vladimírem M. Savčukem a Alexandrem S. Šuvalovem. Jejich rádiové spojení se skupinou zůstalo stabilní a nebyly hlášeny žádné souboje. Ovšem poté bez varování zmizel gardový mladší poručík Alexandr S. Šuvalov. Poslední místo, kde byl spatřen, se nacházelo asi 20 km východně od Gödöllő u Pusztamonostoru.

  Hptm. Hartmann podal v 08:45 místního času nárok na vítězství nad stíhačkou Jak-9 ve výšce 4000 m, v souřadnicovém čtverci PlQu. 14 Ost 98368, který se nachází právě SZ od Gödöllő. Je možné, že gardového mladšího poručíka Šuvalova sestřelil Erich Hartmann během překvapivého útoku, přičemž nedošlo od sovětského pilota k žádnému kontaktu radiem.

  Vzhledem k tomu, že se informace z obou stran zcela neshodují, rozdíl v udávané poloze je přibližně 20 km, můžeme Hartmannův sestřel klasifikovat pouze jako možné vítězství. Pro podrobnější ověření vítězství a toho, jak je vítězství ověřováno, doporučujeme čtenářům publikace Combat Kill: The Drama of Aerial Warfare in World War 2 a the Controversy Surrounding Victories, Verified Victories: Top JG 52 Aces Over Hungary 1944-45, a originální směrnice, které se nacházejí v Bundesarchivu. Další informace o kontroverzích v oblasti potvrzování vítězství se objeví v brzké době.

  Z tohoto střetnutí jsou známy konkrétní údaje o Hartmannově potenciální oběti: gardový mladší poručík Šuvalov (1921-1944) letěl na stíhacím letounu Jakovlev Jak-9D, vyrobeném okolo března 1944 v závodě Novosibirsk pod číslem kontraktu 2015315 a sloužil u sovětské 5. letecké armády (2. ukrajinský front), 6. GvIAD, 73. GvIAP, 2. Sq, postaveném kolem března 1944. Letoun poháněl motor VK-105PF č. 415-1333, vyrobeným v prvním čtvrtletí roku 1944. Letouny této jednotky byly označeny krátkým nápisem nad bílým vodorovným bleskem pod kokpitem na obou stranách letounu. (TsAMO RF)

  Podrobnosti o Hartmannových letadlech je obtížnější určit, nicméně jeho obvyklým Messerschmittem v této době byl Bf 109 G-14 s černým tulipánovým vzorem na přídi a s kódovým označením „bílá 1“. Podle autora tohoto článku by se podle kamuflážních skvrn a vzhledem k umístění výrobního štítku před pilotní kabinou mělo jednat o letoun varianty G-14/U4 vyráběné společností WNF (Wiener Neustadt, Rakousko) v sérii 51x.xxx. Série 51x.xxx se začala vyrábět v druhé polovině roku 1944. Nedostatek dalších důkazů omezuje naši možnost s jistotou Hartmannův letoun identifikovat. Vzhledem k tomu, že letoun byl vybaven vstřikováním metanolu do vody, o čemž svědčí krycí deska bateriového prostoru vyčnívající do kabiny, byl motor v tomto letounu modelu DB 605AM schopný výkonu přibližně 1700 PS ve výšce 4000 m, zatímco VK-105PF mohl ve stejné výšce vyvinout pouze přibližně 1050 PS. Převedeno na rychlost, při použití systému MW-50 se Hartmannův Bf 109 G-14/U4 mohl ve výšce 4000 m přiblížit 625 km/h, zatímco Šuvalovův Jak-9D mohl dosáhnout jen asi 590 km/h. Pokud by se střetnutí odehrálo bez systému MW-50, měl by Jak-9D ve skutečnosti vyrovnanou rychlost, což ukazuje, jak velkou pomoc systém MW-50 pilotům Luftwaffe poskytoval.

• Markingy pro Spitfire Mk.IXe 1/48

  RR201, F/Lt Richard J. Audet, F/Lt John J. Boyle, No. 411 Squadron, ALG B.88 Heesh, Holandsko, prosinec 1944

  Spitfire sériového čísla RR201 je pravděpodobně nejslavnějším Spitfirem verze IXE. Ačkoliv se jednalo o osobní Spitfire F/Lt Jacka Boyleho, největších úspěchů s RR201 dosáhl jiný kanadský pilot a Boyleho kamarád, F/Lt Richard Joseph „Dick“ Audet. Ten se Spitfirem RR201 s tupovými kódy DB-G, zdobeným na levé straně trupové nádrže nápisem „Sweet Sue V“, absolvoval mezi 29. prosincem 1944 a 3. únorem 1945 celkem 15 operačních letů a dosáhl s ním sedmi ze svých jedenácti potvrzených sestřelů. Největšího úspěchu dosáhl F/Lt Audet 29. prosince 1944, kdy s RR201 během souboje sestřelil tři FW 109D-9 a dva Bf 109G (poválečné výzkumy se přiklánějí k pěti sestřeleným FW 190D-9), čímže se stal jediným pilotem Spitfiru, kterému se podařilo dosáhnout statusu esa během jednoho letu. Dalšího cenného skalpu dosáhl 23. ledna 1945, kdy s RR201 sestřelil proudový Me 262 a další zničil při ostřelování letiště Rheine (poválečné výzkumy potvrzují Arado Ar 234). Audet se bohužel konce války nedočkal, protože 3. března 1945 dostal při útoku na ozbrojený vlak jeho Spitfire MK950 DB-A zásah a havaroval. Ačkoli původní zpráva No. 411 Squadron uvádí, že Audet zahynul ve svém letounu, poválečný výzkum potvrdil, že Audet se svým Spitfirem nouzově přistál a byl zajat. Po výslechu měl být převezen do zajateckého tábora, zde však Audetova stopa končí. Je pravděpodobné, že byl zavražděn, případně zemřel při pokusu o útěk. Jeho tělo nebylo nikdy nalezeno.

   

  RR201, F/Lt John J. Boyle, No. 411 Squadron, ALG B.88 Heesh, Holandsko, únor-duben 1945

  V záznamech No. 411 Squadron se RR201 poprvé objevil 26. prosince 1944 a následně se stal osobním letounem F/Lt Johna Josepha „Jacka“ Boyleho, který si na počest své malé dcery nechal na levou stranu krytu nádrže namalovat bílý nápis „Sweet Sue V“. Spitfire RR201 létal nejprve s kódy DB-G a poté, co převzal v lednu 1945 Jack Boyle velení B Flight No. 411 Squadron, byla jeho „Sweet Sue V“ přemístěna k B Flight a překódována na DB-R. K tomu ale došlo až počátkem února 1945, kdy byl RR201 DB-G (u letky B nově jako DB-R) vyměněn za MK950 DB-R (u letky A nově jako DB-A). S RR201 létal F/Lt Boyle nepřetržitě do 4. dubna 1945, kdy mu skončila operační „túra“. V kokpitu RR201 absolvoval 36 operačních letů a zničil dvě Bf 109 při ostřelování nepřátelských letišť, dále 10 lokomotiv a 42 vojenských vozidel. Celkem za svoji válečnou kariéru dosáhl Boyle šesti potvrzených sestřelů a stal se mimo jiné prvním spojeneckým pilotem Spitfirů, který samostatně sestřelil proudový Me 262 (25. prosince 1944). Zobrazený Boylův Spitfire RR201 nesl prvky rychlé identifikace platné po 3. lednu 1945 u 2. TAF, znaky typu C1, černý vrtulový kužel a zatřený pruh Sky před VOP. Sériové číslo RR201 bylo ve zmenšené podobě nakresleno v bílé barvě nad kokardou na směrovce. Takto zbarvený létal do 3. února 1945 s kódovým písmenem „G“, od 6. února pak s kódovým písmenem „R“.

   

  PV181, W/Cdr Rolf A. Berg, No. 132 Wing, ALG B.79 Woendstrecht, Holandsko, zima 1944

  Tento letoun používal jako osobní stroj velitel No. 132 (Norwegian) Wing, W/Cdr Rolf Arne Berg. Předválečné norské výsostné označení si na svůj stroj nechal namalovat během podzimu 1944 a zároveň požádal odpovědné osoby v RAF o jeho schválení. Nenalezl však pochopení a v lednu 1945 musel tento marking odstranit. Bergův osud se naplnil 3. února 1945. Nacházel se na samém konci své operační túry a rozhodl se podniknout ještě jeden bojový let. Nad nizozemským Eelde však dostal přímý zásah do křídla od protiletadlového dělostřelectva a s PV 181 smrtelně havaroval. Jeho skóre čítá šest potvrzených sestřelů, dva pravděpodobné a pět poškozených letounů nepřítele.

   

  RK889, S/Ldr Otmar Kučera, No. 313 Squadron, RAF Manston, Kent, Velká Británe, květen-červenec 1945

  Výškové Spitfiry HF Mk.IX s Merlinem 70 se vyráběly také s křídlem typu E se standardními koncovými oblouky křídla. Příkladem této varianty je stroj RK889 (RY-A) velitele No. 313 (Czechoslovak) Squadron S/Ldr. Otmara Kučery DFC. Letoun vyrobený v závodě koncernu Vickers-Supermarine v Castle Bromwich převzala RAF 6. října 1944 přesunem k No. 45 MU do skotského Kinlossu. Na své první přidělení čekal až do 10. května následujícího roku. Tehdy v Manstonu vystřídal dosavadní Kučerův Spitfire HF Mk.IXc ML148, který nesl stejné kódové označení. RK889 byl darovaným letounem s názvem „Edmonton II“, šlo o poslední stroj zakoupený z finančních sbírek a přidělený k československé letecké jednotce. S novým Spitfirem se S/Ldr Kučera účastnil 23. května 1945 na základně 8th USAAF v Debdenu společně s dalšími československými stíhači nácviků leteckých soubojů s americkými kolegy pilotujícími P-51D Mustang. Zbarvení zobrazuje Kučerovo „A“ s velitelským označením pod kabinou z července 1945, kdy se na krytech motoru objevily kulaté emblémy s jestřábem a vrtulový kužel ozdobily československé národní barvy.  

   

  TE517, S/Ldr Otmar Kučera, No. 313 Squadron, RAF Manston, Kent, Velká Británe, srpen 1945

  Během služby v Královském letectvu nalétal Otmar Kučera téměř 540 operačních hodin, které zahrnovaly 130 letů nad nepřátelské území. Za svoji válečnou kariéru dosáhl sedmi potvrzených sestřelů. Po pěti letech tvrdých bojů opustil Británii s novým Spitfirem LF Mk.IXe s čs. výsostnými znaky. Jednalo se o letoun TE517 (RY-A), se kterým ve dnech 7. až 13. srpna 1945 přelétl v čele No. 313 Squadron zpět do rodné vlasti. Spitfire TE517 byl postaven továrnou Castle Bromwich a vybaven motorem Merlin 66. Po dokončení zkušebních letů byl TE517 přelétnut 21. července 1945 F/Sgt Karlem Strykem do RAF Manston a 25. července 1945 jej převzala No. 313 (Czechoslovak) Squadron. Standardní označení RAF bylo v prvních srpnových dnech roku 1945 přemalováno označením československého letectva. Původní kódy RAF ale zůstaly zachovány. Oproti ostatním Spitfirům No. 313 Squadron, které měly vrtulové kužely natřené červenou barvou, byl Kučerův velitelský stroj odlišen bílou barvou na špičce vrtulového kuželu a praporkem velitele Squadrony pod kabinou. Spitfire TE517 se po službě v poválečném Československém letectvu a následně Izraelském letectvu dochoval do dnešních dnů. Dne 7. dubna 2023 se po několikaleté rekonstrukci v Biggin Hill Heritage Hangar opět vznesl do vzduchu.   

   

  RK917, G/Cpt Douglas Bader, RAF North Weald, Velká Británie, září 1945

  Dne 15. dubna 1945 byl slavný Douglas Bader osvobozen americkými jednotkami ze zajetí na hradě Colditz. Po svém návratu do Anglie a po krátké dovolené se vrátil do služby a byl jmenován velícím důstojníkem Fighter Leader’s School na letecké základně Tangmere. Krátce poté byl povýšen do hodnosti Group Capitain a stal se velitelem sektoru North Weald No. 11 Group RAF. Dne 15. září 1945 se v Londýně konala letecká přehlídka u příležitosti pátého výročí bitvy o Británii, které se zúčastnilo celkem 300 letadel. Přehlídku zahájila skupina 12 Spitfirů, které pilotovali hrdinové z roku 1940. Vedení této skupiny bylo svěřeno beznohému esu Douglasu Baderovi, který při této slavnostní přehlídce létal na svém osobním Spitfiru RK917, který používal v letech 1945-1946. Baderův Spitfire HF Mk.IXe RK917 měl demontovanou výzbroj a nesl standardní zbarvení nočních stíhačů v odstínu Medium Sea Grey, na kterou jsou na horních a bočních plochách aplikována kamuflážní pole v odstínu Dark Green. Identifikační znaky jsou bez žlutého lemování, trupové kokardy a vrtulový kužel byly v odstínu Roundel Blue. 21. července 1946 G/Cpt Bader z vlastní vůle rezignoval a přijal nabídku vést letecké oddělení společnosti Shell Corporation. Dalších dvacet let pravidelně létal na firemních akcích a osobně pilotoval služební letadla. Zemřel 5. září 1982 ve věku 72 let.

   

  2058 (ex TE515), 105. Tajeset, základna Ramat David, Izrael, 1951

  Výjimkou mezi Spitfiry dodanými Československem do Izraele byl stroj TE515, který byl bez nátěru a s výrazným červeným bleskem na obou stranách trupu. TE515 byl přelétnutém do ČSR s trupovým označením DU-W. V řadách LP 5 pak nesl označení MP-11. Na přelomu května a června 1946 byl upraven do podoby s červeným bleskem a byl velitelským letounem pplk. Jaroslava Hlaďa, jenž stál v čele 2. letecké divize. Od prosince 1948 se tento Spitfire stal v pražských Letňanech součástí výzkumné letky VLÚ pod označením V-20, přičemž si ponechal své zbarvení. Nebyl zde ale používán k výzkumným úlohám. Sloužil ke kondičním letům zdejších zkušebních pilotů. Letounu zůstalo zbarvení i po odprodání do Izraele, kam se dostal s poslední pozemně-námořní dodávkou v roce 1950. Ve stříbrné podobě sloužil po tři roky u 105. cvičné squadrony v Ramat Davidu jako stroj číslo 2058 s taktickým označením 58. Poté prošel revizí a barevnou úpravou u Bedeku a v únoru 1955 byl vzdušnou cestou dodán, již jako UB439, do barmského Rangúnu v rámci operace Orez B ve dnech 15. až 22. února 1955.

• Markingy Bf 109G-14 1/72

  Hptm. Erich Hartmann, 4./JG 52, Csór, Maďarsko, listopad 1944

  Erich Hartmann, nejúspěšnější stíhač všech dob, zahájil svou kariéru u 7. Staffel JG 52, ke které byl přidělen 10. října 1942. Jagdgeschwader 52 zůstal věrný až do konce 2. světové války, který jej zastihl ve funkci velitele její I. Gruppe a s 352 sestřely na kontě. Za své úspěchy byl 25. srpna 1944 vyznamenán Rytířským křížem s dubovou ratolestí, meči a brilianty. Po válce padl do zajetí a byl převezen do zajateckého tábora za Uralem, z něhož byl propuštěn až v roce 1955. Následující rok vstoupil do řad západoněmecké Luftwaffe a ujal se velení JG 71, první německé stíhací jednotky vyzbrojené proudovými letouny. Do důchodu odešel v roce 1970 a zemřel 20. září 1993. Standardní kamufláž stíhacích letounů Luftwaffe byla na Hartmannově „bílé 1“ v době jeho velení 4. Staffel doplněna o černý, bíle lemovaný tulipán na přídi. Pod kabinou na levé straně přibylo srdce se jménem Hartmannovy ženy. Žluté spodní plochy koncových oblouků křídla a pruh okolo zádě trupu označovaly stroje sloužící na východní frontě. Podle fotografie přídě tohoto stroje byl motorový kryt stejného provedení jako u strojů vyrobených v továrně Erla v Lipsku.

   

  WNr. 462649, Hptm. Alfred Grislawski, III./JG 53, Paderborn, Německo, září 1944

  Alfred Grislawski se narodil 2. listopadu 1919 ve Wanne-Eickel v Porúří. V červenci 1940 nastoupil u III./JG 52. Po krátké službě na západní frontě se III./JG 52 přesunula do Rumunska. Zde měla v létě 1941 na starosti obranu Ploješti, poté se podílela na bojích na jižním úseku fronty v SSSR. V dubnu 1943 dosáhl Alfred Grislawski stého sestřelu. V červnu 1943 byl zraněn výbuchem německé pozemní miny, když si šel se dvěma kolegy zaplavat do zátoky u Tamanu. Po uzdravení a rekonvalescenci byl v srpnu 1943 přeložen na západní frontu k JG 50 a v listopadu 1943 byl přeložen k JG 1, kde sloužil ve velitelských funkcích. V srpnu 1944 byl pověřen velením 11./JG 53. Dne 26. září 1944 sestřelil P-38 a bylo to jeho 133. a poslední vítězství. Jen chvíli nato jej totiž sestřelil Col. Hubert Zemke na P-51. Grislawski vyskočil ze své Bf 109G-14, ale protože se obával, že by na něj nepřítel mohl střílet, otevřel padák až v malé výšce. Na zem dopadl velmi tvrdě a poranil si páteř. Musel podstoupit léčbu v Bad Gasteinu, kde také v květnu 1945 padl do amerického zajetí. Do Bundesluftwaffe kvůli svým válečným zraněním nevstoupil. Stroj „černá 6“ byl poměrně nový, jen krátce před sestřelem vyrobený v továrně Erla v Lipsku. Rekonstrukce kamufláže byla provedena na základě popisu Alfreda Grislawskiho.

   

  WNr. 781183, Uffz. Werner Zetzschke, 4./JG 4, Darmstadt-Griesheim, Německo, leden 1945

  Cílem I. a III. Gruppe JG 4 bylo při misi z 1. ledna 1945 letiště Le Culot, ale ani jeden z pilotů na něj nezaútočil kvůli silné protiletadlové obraně. Namísto toho zřejmě zaútočila 4. Staffel na letiště Ophoven. V její sestavě byl i 21letý Werner Zetschke, který byl sestřelen poblíž města Sittard a dopadl do jeho ulic. Při nárazu byl pilot vymrštěn z kokpitu a během několika minut na následky svých zranění zemřel. Pohřben je na německém válečném hřbitově v Ysselsteynu. Rekonstrukce tohoto stroje vychází z podoby strojů stejného výrobního bloku a strojů používaných u I./JG 4. Kamufláž nastříkaná barvami RLM 74/75/76 byla doplněna o černo-bílo-černý pás na zádi trupu, který nosily stroje JG 4 zapojené do Obrany říše. Na levé straně motorového krytu byl namalován znak JG 4, pravá strana nesla znak I./JG 4, stylizovaného kohouta na modrém podkladu, odkazujícího na dřívějšího velitele I. Gruppe JG 4 – Franze Hahna.

   

  WNr. 462xxx, Uffz. Karl-Heinz Erler, 16./JG 5, Rygge, Norsko, duben 1945

  Po svém založení v polovině roku 1942 měla IV./JG 5 za úkol operovat proti jednotkám západních Spojenců ze základen v Norsku. Avšak od srpna 1944 do začátku listopadu byla nasazena ve Finsku a jejím úkolem byl nejen boj proti sovětským jednotkám, novými protivníky se stali i Finové, kteří přešli na stranu Spojenců. V říjnu 1944 byla ke třem Staffel této Gruppe doplněna nově vytvořená čtvrtá Staffel pod označením 16./JG 5. Jejím velitelem se stal Lt. Hans Vollet, který dříve sloužil u III./JG 5 a II./JG 54. Úkolem 16./JG 5 bylo především krytí plavidel u norského pobřeží. První vítězství si 16. Staffel připsala, když 28. prosince 1944 nárokoval Uffz. Walter Smejkal sestřelení Mustangu RAF. Lt. Vollet dosáhl 11. ledna 1945 vítězství nad Mosquitem a připsal si tak svůj jedenáctý a zároveň poslední sestřel. V březnu 1945 se velení nad 16./JG 5 ujal Lt. Adolf Gillet, ale 11. dubna zahynul při seskoku padákem, poté co jej sestřelil Mustang z No. 65 Sqn RAF. Jednotku pak administrativně vedl Lt. Höhn, ale v boji jí velel Fw. Heinz Halstrick.

   

  WNr. 464068, Str. Josip Cekovič, 2. ZLJ (Zrakoplovno Lovačko Jato), Iesi, Itálie, duben 1945

  Po letní ofenzívě Rudé armády na jižním úseku fronty v roce 1944 a vstupu jejích vojsk na území Maďarska a Rumunska muselo německé vrchní velení řešit zabezpečení svých pozic na Balkáně. Jednou ze složek ozbrojených sil bylo i chorvatské letectvo. Pro jeho posílení bylo v říjnu 1944 ujednáno dodání třiceti nových Bf 109G ve třech etapách. Již v listopadu 1944 si Chorvaté převzali prvních deset strojů Bf 109G, které dne 1. prosince 1944 přistály na letišti Lučko u Záhřebu a byly přiděleny k 2. ZLJ. Poté byla 2. ZLJ začleněna do Obrany Říše a umístěna na letiště Borongaj. V lednu 1945 byly dodány další Bf 109G a 2.ZLJ byla jedinou bojeschopnou jednotkou na tomto úseku fronty. Její bojová činnost byla rozmanitá, bojovala se sovětskými a domácími komunistickými silami a také s jednotkami USAAF a RAF. Černá 10 měla původní německé kříže přetřeny, přetřen byl i žlutý pruh na trupu a také žluté V na spodní ploše křídla. S tímto strojem uletěl Str. Josip Cekovič 16. dubna 1945 na letiště Iesi v Itálii.

   

  WNr. 464444, Maj. Carlo Miami, 2o Gruppo Caccia, ANR, Aviano, Itálie, únor 1945

  Poté, co byla 18. září 1943 vyhlášena Italská sociální republika, bylo tomuto loutkovému státu na území Itálie, obsazenému německou brannou mocí a vedenému Benitem Mussolinim, povoleno vytvořit armádu o síle čtyř divizí. Její letecká složka, nesoucí název Aeronautica Nazionale Repubblicana, sestávala ze dvou stíhacích skupin (Gruppo Caccia), torpédové skupiny (Gruppo Aerosiluranti Buscaglia) a několika transportních letek. Obě stíhací skupiny létaly v roce 1945 s Messerschmitty Bf 109G-6/G-10/G-14. Velitelem 2o Gruppo Caccia byl v té době Maggiore Carlo Miami. Jeho stodevítka byla kamuflována barvami RLM 74/75/76. Štábní označení bylo na pravé straně trupu ztvárněno nesymetricky, pravděpodobně z důvodu umístění elektrické přípojky na 24 V. Německé kříže byly zachovány, pouze na horní ploše křídla byly zastříkány tmavě zelenou barvou a doplněny o italské označení. Označení na trupu bylo doplněno italskými znaky ve tvaru poštovní známky.

• Tail End Charlie

  Jak vybrat dárek pro modeláře

  
  

  Blíží se konec roku a v jeho posledních dnech velká část našich zákazníků slaví Vánoce. Tento svátek je spojen s nadělováním dárků. A pro rodiny modelářů každý rok nastává problém. Co modelářům a modelářkám vybrat jako dárek?

  Pro členy rodin je stavebnice často jen další barevnou krabicí s nudnými šedými plastovými díly a ze záhadného důvodu nad jejím obsahem a často i obalem modelář projevuje nadšení, srovnatelné s rybářem, který chytil svůj životní úlovek.

  Vím, jak je těžké takový dárek vybrat. Před třiceti lety jsem pracoval jako prodavač v modelářském obchodu, v němž jako zákazníci po celý rok dominovali muži. V posledních týdnech před vánočními svátky ale začalo výrazně přibývat zákaznic. Maminky, manželky, přítelkyně a dcery chtěly něco vhodného koupit a my jako prodavači jsme se pokoušeli poradit. Snažili jsme se zhruba identifikovat, jaká stavebnice by byla vhodným dárkem. Ženy nejistě odpovídaly na naše dotazy, jak jsou modely v modelářově sbírce velké, pokud jsou to letadla, tak kolik mají motorů a jaké mají výsostné znaky. Podle získaných indicií a cenového rozpětí jsme radili, jakou stavebnici vybrat.

  Snazší to bylo, když za mnou pro radu přišla maminka kamaráda Pavla, který stavěl modely tanků v měřítku 1/35. Přesně jsem věděl, co ho zajímá a jaké kousky má ve sbírce. Povedlo se mi pro něj připravit úplnou novinku, tank Tiger firmy Tamiya, a Pavlovi jsem zamlčel, že taková stavebnice byla vydána. Pod stromečkem to s ním málem seklo. Tehdy byl internet ještě v plenkách a sociální sítě neexistovaly.

  Dnes by se mi asistence s takovým vánočním překvapením asi nepodařila. Žijeme ve zcela jiné informační době. Například na webovém portálu Scalemates je možné udržovat databázi své vlastní sbírky stavebnic. Bohužel však ubývá kamenných obchodů, v nichž je možné získat radu. Uvažoval jsem nad tím, jak bych dárek modeláře vybral, kdybych o tomto oboru nic nevěděl. Opravdu to není jednoduchý úkol. Naši čtenáři a zákazníci sami dobře vědí, jak specializovaná mohou být jejich přání. Nemusí se jednat jen o naprosté novinky, někdy se jedná o dříve vydané a nedostupné stavebnice, po kterých srdce modelářovo touží. Já bych například moc rád získal stavebnici nosiče hydroplánů Akitsushima od firmy Hasegawa v měřítku 1/350. Ale asi se nikdy nezařadím mezi jednoho z majitelů tohoto unikátu, který byl vydán jen v pěti stech kusech!

  Díky tomu, že mám ve sbírce jen pár desítek stavebnic, na rozdíl od obrovského množství knih, jsem zkusil jednoduchý pokus s ChatGPT. Tento chatbot implementuje prvky umělé inteligence pomocí technologie velkých jazykových modelů (LLM) a umělé neuronové sítě. Vložil jsem do něj seznam mých stavebnic se jménem výrobce, měřítkem a katalogovým číslem a zadal jsem mu úkol, ať pro modeláře, který je vlastníkem této sbírky, navrhne novou stavebnici jako dárek.

  Výsledkem jsem byl docela mile překvapen. Chatbot mi sdělil, že vlastník sbírky preferuje měřítko 1/48, jeho oblíbeným typem je Zero od různých výrobců a mimo dominujících stavebnic firmy Eduard mezi jeho oblíbené firmy patří Tamiya, Hasegawa a Nichimo. Protože jsem nezadal přesnější preference pro výběr dárku, chatbot si je stanovil sám. Popsal je takto: měřítko 1/48, limitované edice, ikonické letouny z 2. světové války a rozhodl se vynechat stavebnice, které již ve sbírce jsou.

  Na základě těchto kritérií mi ChatGPT doporučil stavebnici firmy Eduard, konkrétně Royal Class F6F Hellcat v měřítku 1/48. Přidal k tomu odůvodnění, že Hellcat je klíčový letoun z období druhé světové války, který dosud ve sbírce modeláře chybí, edice Royal Class odpovídají jeho zájmu o limitované edice a poslední argument byl také logický, chatbot podotkl, že americký letoun by vhodně doplnil japonské a evropské typy, které ve sbírce dominují.

  Doporučení mělo jen jediný nedostatek, edice Royal Class stavebnice Hellcat již dávno není v prodeji a chatbot navíc uvedl chybné katalogové číslo. Po tom, co jsem ho na oba problémy upozornil a požádal o aktualizaci doporučení, můj virtuální rádce navrhl konkrétní stavebnici F6F-5 v edici ProfiPACK a druhou v edici Weekend. Ještě dodal, že jako specialitu by bylo možné pořídit noční stíhací verzi. Chatbot dokonce uvedl zdroje, které použil. Byl to e-shop Eduard a webové stránky Hyperscale a Scalemates. 

  S tímto výběrem a jeho prioritami jsem neměl problém a s klidem bych jeden z Hellcatů zakoupil. Je zřejmé, že při analýze dat systém pracuje s parametry, které v nich statisticky převažují. Je ale zajímavé, že chatbot definoval letadlo US Navy. Ve své skromné sbírce opravdu žádný americký palubní letoun nemám a je to logická protiváha laviny Zer, kterou mám ve skříni.

  Od této pomoci umělé inteligence byl jen drobný krok k ďábelské otázce – zeptal jsem se chatbotu, kolik stavebnice v této sbírce stály. A kupodivu, ChatGPT vytvořil seznam, položku po položce, s obvyklými cenami. U tohoto systému se občas stává, že si vymýšlí nebo něco vynechá. V případě mého seznamu vynechal stavebnice dvou firem. Po jejich doplnění jsem dostal kompletní seznam a v dalším kroku, po mém doplňujícím příkazu, chatbot ceny stavebnic sečetl.

  Dobře si vzpomínám, že v době, kdy jsem pracoval v modelářské prodejně, řešili někteří modeláři otázku, jak před partnerkou utajit, že si koupili novou stavebnici. Dokonce občas strhávali část cenovky, aby částka vypadala menší, pokud jim bylo jasné, že domů nebudou moci nový přírůstek nepozorovaně propašovat.

  Nechci si představit všechny možné situace, které by mohly v některých rodinách vzniknout, pokud by modelář dal k dispozici svůj seznam stavebnic a zapojil do hry svou drahou polovičku a chatbot. Kvůli klidným Vánocům a udržení partnerských svazků bych asi pro výběr dárků doporučoval starou dobrou metodu. Modelář si jako obvykle stavebnici vybere sám, NEBUDE SE DO NÍ DÍVAT a bude se těšit, až si dárek pod stromečkem rozbalí. Já to tak dělám s knihami.

  Šťastné a veselé!

  Text: Jan Bobek