06/2022

• Page 1

  INFO Eduard

  e-magazín ZDARMA Ročník 21 červen 2022

  # 148

• Page 2

  © Eduard - Model Accessories, 2022

  Tento materiál je volně šiřitelný a tisknutelný.

  Žádná textová nebo obrazová část z něj však nesmí být použita

  k další publikaci na jakémkoli médiu bez souhlasu společnosti

  Eduard - Model Accessories, s.r.o. a autorů jednotlivých článků.

  Redakční a grafická úprava - Středisko marketingu, Eduard M.A.

  INFO Eduard

  e-magazín ZDARMA Ročník 21 červen 2022

  # 148

• Page 3

  eduardeduard

  ČERVEN 2022

  OBSAH

  ÚVODNÍK

  STAVEBNICE

  BRASSIN

  FOTOLEPTY

  BIG ED

  POSTAVENO

  ON APROACH – červenec 2022

  TAIL END CHARLIE

  HISTORIE

  Avia CS-199 ProfiPACK 1/72

  Sopwith Camel Comic ProfiPACK 1/48

  SPITFIRE STORY: Per Aspera ad Astra Limited edition 1/48

  Spitfire Mk.VIII Weekend edition 1/72

  Bf 108 ProfiPACK 1/32

  P-51D-5 Mustang ProfiPACK 1/48

  Fw 190A-8/R2 Mustang ProfiPACK 1/48

  Avia CS-199 1/72

  MEZEK 1/72

  Z-526AFS Akrobat 1/48

  MERSU 1/48

  Z-126 Trenér 1/48

  Saburo Sakai 2. část

  Znovu do boje - Mustangy v Koreji

  Letecká vojna nad Ukrajinou - Tretí mesiac

  Araxos 22

  Letecká válka nad Ukrajinou, aneb

  „S trojzubcem proti medvědovi“

  4

  6

  52

  82

  98

  112

  116

  132

  151

  Vydává Eduard-Model Accessories, spol. s.r.o.

  Mírová 170, Obrnice 435 21

  podpora@eduard.cz www.eduard.com

• Page 4

  ÚVODNÍK

  Dobrý den, vážení přátelé!

  Výstavní sezóna se nám rozjela, po dlouhém půs-

  tu jsou modelářské výstavy a soutěže opět každý

  víkend a modeláři si je užívají. I my jsme se po-

  hnuli se stanovením místa a času konání letošního

  E-daye. Nebudu vás tedy napínat. E

  -

  Day 2022 se

  bude konat 1. října 2022 na Tankodromu Milovice.

  To je tam, kde na posledním E-dayi proběhla letová

  ukázka Mustanga. Nebojte se, nebude to pod ote-

  vřeným nebem, na Tankodromu za dobu karantén a

  covidových uzávěr vyrostla nová a krásná výstavní

  hala s podlahovou plochou 3500 m2 a dalšími vel-

  korysými 1600 m2 na galeriích. Hala je primárně

  určena jako výstavní prostor pro sbírku bojové i ci-

  vilní techniky. Plánem je ponechat část této sbírky

  na ploše i během E-daye, nicméně prostor uvolní-

  me dle potřeby přemístěním části exponátů před

  halu. Je kolem ní dostatek odstavných ploch, takže

  to nebude problém, k dispozici bude i dost prostoru

  pro vyložení modelů vystavujících modelářů a zbo-

  ží obchodníků, parkoviště pro vystavující je také

  v blízkosti haly, zatímco parkoviště pro návštěvní-

  ky se nachází v dolní části areálu. To je tam, kde

  se parkovalo během letové ukázky. Do haly se pak

  návštěvníci dostanou buď pěšky, je to asi tak pět

  minut chůze, nebo vláčkem, který spojuje areál Ta-

  kodromu s přilehlým areálem dětského parku Mi-

  rákulum. Vláček má totiž u parkoviště nově vybu-

  dované nástupiště. Letová ukázka letos bude také,

  ale co poletí, to vám řeknu v září, protože skladba

  letové ukázky není dosud přesně zafixovaná. Ale

  nemělo by to být jen jedno letadlo. Letovou ukázku

  bude možno sledovat buď na letišti, nebo přímo od

  haly. To bude pro ty pohodlnější z nás.

  Areál nabízí mnoho zábavy i pro rodinné přísluš-

  níky, hlavně děti, a všechny ty, komu jsou mode-

  ly málo. V tuto chvíli zbývá rozhodnout, zda bude

  výstava jednodenní, nebo dvoudenní. Já jsem pro

  dvoudenní variantu, jsou tu ovšem i relevantní

  hlasy pro variantu jednodenní. Můžete se k tomu

  vyjádřit i vy, máte ještě několik dní a naše téma na

  Modelfóru je vám pro vyjádření názoru k dispozici.

  O organizaci soutěže, zamýšleném systému hod-

  nocení, kategoriích, cenách pro vítěze a podobně

  vás budu průběžně informovat během léta. Dal

  jsem si závazek, že úvodníky zkrátím, tak se ne-

  mohu moc rozkecávat.

  Stavebnice

  I když vypadá červnová nabídka novinek celkem

  standardně, jsou v ní dvě nenápadné premiérové

  novinky. Tou první je dvaasedmdesátinová CS-199,

  pro české modeláře skoro až ikonický typ. Je to

  letadlo, jehož model od starých dobrých Kovozá-

  vodů Prostějov poznamenal modelářské začátky

  snad všech modelářů mé generace, model, na

  který vzpomínáme s dojetím a nostalgií. Novým,

  moderním zpracováním dáváme této legendě

  další léta nového života a věříme, že si ho užijí

  i modeláři mimo Česko a Slovensko. Mimochodem,

  mezi modeláři se řeší, jak přistupovat k povrchu

  našich modelů S-199, protože ta letadla byla ve vý-

  robě tmelená, a tudíž by po sobě neměla mít žádné

  nýty, dokonce ani spáry. A zda by tedy neměli ten

  model při stavbě přetmelit. Já bych v tomto pří-

  padě navrhl celkem jednoduché řešení – vynech-

  te wash a stínování panelů a máte vyřešeno. Ono

  není pravda, že na tmeleném povrchu nejsou nýty

  vidět. Jsou, ale jsou nevýrazné, totéž platí i pro

  spáry mezi panely. Pokud nýtovaný povrh mode-

  lu washem zvýrazníte a detaily opticky vytáhnete,

  tak budou na povrchu modelu doslova řvát. Pokud

  wash vynecháte, budou přesně tak jemné a nevý-

  razné, jako na skutečném letadle. Chápu, že tohle

  je pro mnoho modelářů kacířství, ale zkuste se nad

  tím zamyslet.

  Druhou premiérovou novinkou je čtvrtkový

  Sopwith Camel Comic. O něm si myslím, že do-

  konce nikdy jako standardní plastikový model

  v měřítku 1/48 vydán nebyl. Jen Blue Max udělal

  na našeho starého Camela před lety konverzní

  sadu… A možná byl Comic ve čtvrtce někdy vydán

  jako shortrun. On to ostatně je typ vhodný spíše

  pro shortrunovou produkci, nikdy to nebude mo-

  del, který musí mít každý ve vitrínce nebo aspoň ve

  skříni v krabici. Ale letadélko je to roztomilé a kdo

  chce něco výjimečného, má šanci! Ještě je třeba

  zmínit, že obě výše zmíněné stavebnice vydáváme

  v řadě ProfiPACK.

  V řadě Limited uvádíme další díl Spitfire Story, ten-

  tokrát s podtitulem Per Aspera ad Astra. Obsahem

  je Spitfire Mk.Vc, a to dvakrát, protože se jedná

  o položku v provedení Dual Combo. Ve výběru

  markingů jsou stroje z Evropy, Středomoří, Severní

  Afriky a Dálného východu. Kdysi si někdo stěžoval,

  tuším u Spitfira Mk.IX, že je výběr markingů nud-

  ný. Tak to v tomto případě určitě nehrozí! Spitfira

  máme i ve dvaasedmdesátině v řadě WEEKEND,

  tentokrát jde o verzi Mk.VIII a i v tomto případě

  jsme udělali, co jsme mohli, aby ty čtyři markingy

  v krabici nudné nebyly.

  V reedici vydáváme P-51D-5 Mustang

  a Fw 190A-8/R2, oba ve čtvrtce. A na pulty vracíme

  také Bf 108, ovšem pozor, ve dvaatřicetině! Všech-

  ny tři zmíněné stavebnice jsou v řadě ProfiPACK.

  Brassin

  Kdybych si měl mezi brassinovými novinkami vy-

  brat svého favorita, volil bych lyže pro Trenéra. Je

  to jedna z tištěných sad a je opravdu roztomilá.

  Chápu, že lyže pro sportovní letadlo jsou opravdu

  velká fajnšmekrovina a průvan na pultech obcho-

  dů asi nezpůsobí, ale stejně se mi ta věcička líbí.

  A i kdybych si Trenéra na lyžích nikdy nepostavil,

  tak doufám, že se v něm alespoň někdy svezu.

  Většina červnových novinek v řadě Brassin je opět

  tištěná, protože odlévání pomalu ale jistě opouš-

  tíme. Ostatně některé věci, jako kupříkladu vztla-

  kové klapky, se prakticky ani odlít nedají. Tištěné

  vztlakové klapky jsou v červnové nabídce dvoje,

  jedny pro Fw 190D v dřevěné verzi, druhé pro Spit-

  fire Mk.VIII. Oboje jsou stejně jako lyže pro Trené-

  ra v měřítku 1/48 a totéž platí pro kulomety Lewis

  určené pro Sopwith Camel Comic. To je také hezká

  maličkost! V měřítku 1/72 jsou v nabídce dva kok-

  pity pro nový model Avie S-199, jeden pro verzi s

  kapkovitou kabinou a druhý pro verzi s klasickou

  do strany odklápěnou kabinou typu Erla.

  Tištěné jsou i dvě sady pro lodě v měřítku 1/350,

  jimiž se po delší době v řadě Brassin k lodím vra-

  címe a jimž se chceme věnovat i nadále. Klasicky

  odlévané zůstávají tři červnové sady, jde vesměs

  o sady koleček. Připomínám, že tištěné sady jsou

  na obalech i v cenících označeny jako PRINT.

  INFO Eduard4

  Červen 2022

• Page 5

  Space, Look, masky a fotolepty

  V řadě Space vydáváme v červnu dosud rekord-

  ních devět novinek. Kromě sady pro Bf 108 v mě-

  řítku 1/32 a dvou sad vodotěsných dveří pro lodě

  v měřítku 1/350 jsou všechny zbývající novinky

  v měřítku 1/48, a to včetně sady pro nový Su-25

  od Zvezdy. Pro tuto stavebnici je v nabídce také

  klasická leptaná sada, dále pak sada Zoom, upí-

  nací pásy v řadě Steel a samozřejmě i dva druhy

  masek. Stejnou škálu doplňků jako u Su-25 na

  červen jsme připravili i pro stavebnice čtvrtko-

  vých vrtulníků AH-1G od Special Hobby a OH-13

  od Italeri. Hlavní sada leptů pro OH-13 je výrazně

  přepracovaná oproti staré, již delší dobu z nabídky

  vyřazené položce.

  V řadě Look vydáváme sadu pro Hawk 81-A2

  (P-40B) v měřítku 1/32 od GWH, pro který je ur-

  čena i jedna ze zmíněných sad brassinových kol.

  Nabídku sad LööK v červnu rozšiřujeme o sety pro

  F-104A a C v měřítku 1/48 od firmy Kinetic. Přibu-

  dou i sady pro nový SR-71A v měřítku 1/48 firmy

  Revell, v červnové nabídce jsou pro něj připrave-

  ny sety Löök, LööKplus a tištěné sedačky v řadě

  Brassin. Obdobně je tomu u stavebnice Vampire

  F.3 v měřítku 1/48 od Airfixu. V sortimentu jsou

  od června jak tištěné sedačky v řadě Brassin, tak

  i sada LööKplus.

  Rozsáhlá je samozřejmě i nabídka leptaných sad.

  Ke stavebnici sovětského tanku KV-2 v měřítku

  1/35 firmy Tamiya uvádíme na trh sadu leptů, vy-

  cházející z doplňků pro model tanku KV-1. Sada

  obsahuje i lepty pro model funkčních otevíracích

  schránek na nářadí, včetně jejich obsahu.

  Miniart uvedl na trh novou stavebnici samohybné-

  ho děla StuG III v měřítku 1/35. Sada leptů, kterou

  pro tento model vydáváme, je barevná, včetně částí

  s imitací dřeva. Nevypadá vůbec špatně, mrkněte

  na ni. V červnu také reagujeme příslušnou sadou

  leptů na novou stavebnici T-15 s odlišnou věží od

  Zvezdy.

  Stálicí fanoušků války v Pacifiku je stavebnice

  bombardéru D3A Val v měřítku 1/48 od Hasegawy.

  Rozhodli jsme se tuto velmi starou leptanou sadu

  přepracovat do současného standardu v barevném

  provedení a společně s ní vydat i masky TFace, kte-

  ré jsme v nabídce dosud neměli. Tři sady jsou ur-

  čeny pro novou, velmi vydařenou stavebnici AH-1G

  v měřítku 1/48 od Special Hobby a již zmíněné sady

  pro Su-25.

  Pro lodní modeláře máme první dvě leptané sady

  pro stavebnici letadlové lodi CV-64 Constellation

  1/350 od Trumpeteru. Další sady pro tento model

  budou následovat v příštích měsících. Jak už jsem

  uvedl, naši nabídku pro modely lodí v tomto mě-

  řítku hodláme nadále rozšiřovat také o univerzální

  doplňky v řadách Space a Brassin. Tento měsíc to

  jsou sady světlometů a kulometů pro plavidla USN

  vyrobené přímým 3D tiskem a v řadě Space pak

  vodotěsné dveře pro německá a japonská plavidla

  z období druhé světové války.

  Podívejte se také na nabídku sad BigEd a BigSin,

  a abych nezapomněl, jsou tu i dva nové obtiskové

  aršíky výsostných znaků a popisek pro nové dvaa-

  sedmdesátinové S-199.

  Co se chystá

  Usilovně pracujeme na čtvrtkovém Wildcatu. Pre-

  miéru tohoto typu v našem sortimentu obstará

  provedení F4F-3. Premiéru bude mít tato novin-

  ka v srpnu a nabídku výjimečně zahájíme řadou

  Profipack. Protože hodláme tento model předsta-

  vit a prodávat v červenci v Omaze na IPMS USA,

  chceme mít formy hotové a odladěné nejpozději do

  konce června. A jsem si celkem jist, že je hotové

  mít budeme a Wildcata vám tak budeme schopni

  ukázat na výstavách, kterých se v červnu zúčast-

  níme. Tou první bude výstava Litoměřický Kalich

  v Ploskovicích 11. června a o týden později bude-

  me na Proseku na tradičním Panthers Cupu. Po-

  kud tam zamíříte, stavte se u nás. Na Panthers

  Cupu budeme mít v prodeji červencové novinky,

  mezi nimiž bude dvaasedmdesátinový Profipack

  Avie S-199 s bublinovou kabinou, čtvrtkový Profi-

  PACK A6M2 Zero Model 11 a Limitka Red Tails & Co,

  věnovaná stíhacím skupinám 15. letecké armády

  USAAF létajících na P-51D. Mezi červencovými no-

  vinkami budou i zajímavé sady doplňků, kupříkladu

  kompletní otevřený motor pro A6M2 Zero v řadě

  Brassin, samozřejmě tištěný, stejně jako sedačka

  pro Su-25, a premiéru bude mít na Proseku i sada

  nýtů Eddie the riveter na Mi-24D. Na ukázku pak

  budeme mít i srpnové novinky, mezi nimiž budou

  především tištěné sady na nového Wildcata, a to

  včetně kokpitu. Bude toho k vidění opravdu hodně,

  tak se stavte!

  Články

  Také v dnešním Infu toho je pro vás připraveno

  dost ke čtení. Máte tu druhý díl článku o Saburo

  Sakaiovi od Jana Bobka, pokračujeme v mapování

  letecké činnosti nad Ukrajinou třetím dílem článku

  od Mira Bariče a k tomu jsme se rozhodli přidat

  ještě jeden pohled, kterým je materiál převzatý ze

  stránek czechairforce.com. Název Trojzubec proti

  medvědovi je myslím poměrně trefný a autorem

  článku je Radim Špalek. Před dvěma měsíci jsme

  vydali Limitku mapující službu Mustangů v korej-

  ské válce. Je to téma zajímavé. Jak osudy jednot-

  livých strojů, tak jejich pilotů i okolností, vedoucích

  k nasazení druhoválečných stíhaček do konfliktu,

  kterému již dominovaly proudové stroje. Snaži-

  li jsme se to naší stavebnicí postihnout a článek

  Richarda Plose poodhaluje řadu okolností, které

  přivedly Mustanga do jeho poslední velké války.

  A ani to není vše, rozepsal se pro nás také Jaroslav

  Špaček, který vám přiblíží coby přímý účastník le-

  tošní Tiger Meet. Přeji vám tedy příjemné chvíle při

  četbě tohoto Infa!

  Buď kit!

  Vladimír Šulc

  Foto: Výstavní hala v Milovicích, současný stav.

  INFO Eduard

  5

  Červen 2022

• Page 6

  Saburō Sakai během své letecké služby

  v Číně před vypuknutím 2. světové války.

  HISTORIE

  Stanford University Libraries

  GUADALCANAL

  Američané se 7. srpna 1942 vylodili na Gua-

  dacanalu a zastihli místní japonskou posádku

  zcela nepřipravenou. Nejbližší základnou ze

  které mohli Japonci podniknout odvetný le-

  tecký útok byl 550 mil vzdálený Rabaul. Velení

  25. Kōkū Sentai pohotově zorganizovalo útok

  27 bombardérů G4M Betty z 4. Kōkūtai. Stíhači

  mimo pobouření nad nepřátelskou invazí ne-

  skrývali napjaté očekávání před měřením sil

  s elitou amerického letectva, námořními stíhači.

  Formace odstartovala v 9.50 z letiště Vukanau.

  Záhy se jedno Zero muselo vrátit, a tak ve 13.15

  dorazilo nad ostrov Savo (severně od Guadalca-

  nalu) jen 17 z nich.

  Shodou okolnosti měli Američané ve vzduchu

  pouze dvě čtveřice Wildcatů z perutě VF-5, kte-

  ré navedli proti nalétávajícím Japoncům. Během

  boje Američané, někteří z nich veteráni od Mid-

  waye, v početní menšině několikrát úspěšně na-

  padli skupinu bombardérů, ale nutně se museli

  zaplést do soubojů se stíhači. Zera nebyla vy-

  bavena radiostanicemi kvůli úspoře hmotnosti

  a když se bombardéry dostaly pod palbu, museli

  jejich střelci přivolat pomoc tak, že stříleli smě-

  rem k Zerům! Jedním z úspěšných střelců byl Lt.

  jg. W. M. Holt, který společně s Ens. J. R. Dalym

  sundal dvě Betty (obě byly přiznány Dalymu).

  Za útočníky se pustil Saburō Sakai se svými

  wingmany, ale Američané jim unikli. Když se

  Sakai odpoutal z boje, zjistil, že ho jeho wing-

  mani nenásledovali a zpozoroval, jak jsou pro-

  následováni osamoceným Wildcatem. Zdání ho

  však klamalo, neboť ve skutečnosti to byli jeho

  wingmani Kakimoto a Utō, kteří ještě s jedním

  kolegou zle zatápěli Lt. J. J. Southerlando-

  vi z formace Scarlet 2 z VF-5 (USS Saratoga).

  V uplynulých okamžicích ho již několikrát před

  smrtí zachránila pancéřová deska a odolná

  konstrukce Wildcatu.

  Sakai se zapojil do souboje a v domnění, že jeho

  chráněnci jsou v úzkých, vypálil po Američanovi

  již ze vzdálenosti 600 metrů. Po divoké honič-

  ce nakonec americkou stíhačku vymanévroval

  a z padesáti metrů si ji vyfotografoval! Teprve

  Foto: Shori Tanaka prostřednictvím Yoji Sakaidy

  INFO Eduard6

  Červen 2022

• Page 7

  HISTORIE

  potom po ní vypálil. Avšak zle prostřílený stroj

  náhle zpomalil a překvapený Sakai ho nechtě-

  ně předlétl. Čekal smrtonosnou salvu, ale ta

  nepřišla. Wildcat pokračoval v řízeném letu,

  ale nejevil žádné známky agresivity. Sakai se

  k němu vrátil širokou zatáčkou a zařadil se ve-

  dle něho, aby si mohl prohlédnout svého protiv-

  níka. Americká stíhačka vypadala jako řešeto

  a o ocasních plochách se Sakai vyjádřil, že „byly

  roztrhané na cucky a vypadaly jako kus starého

  hadru.“ Sakai odsunul kryt kabiny a pozoroval

  amerického pilota.

  Southerland se právě chystal na opuštění le-

  tounu. Vytáhl kabel od radiostanice, rozepnul

  popruhy a odsunul kryt kabiny. Podle Souther-

  landa měl jeho stroj rozstřílenou palubní desku,

  zpětné zrcátko zmizelo, větrný štítek byl jako

  cedník. Brýle na čele také vzaly za své. Palivo

  z prostřílené nádrže teklo po podlaze kabiny

  a olej mu smáčel pravou nohu.

  Sakai ve svém Zeru žasl nad výdrží konstrukce

  protivníkova letounu, neboť žádné Zero by něco

  takového nemohlo vydržet. Jak Southerland

  před výskokem přehmátl knipl z pravé ruky do

  levé, působilo to na Sakaie, jako by se Američan

  modlil.

  Podle Sakaie na něj „Pug“ Southerland dokonce

  zamával. Sakai byl na rozpacích. Má dorazit té-

  měř poraženého nepřítele, navíc tak odvážného

  a dobrého pilota? Nakonec udělal kompromis

  a ze vzdálenosti přibližně 50 metrů v mírném

  stoupání zasáhl několika výstřely z kanónů mo-

  tor Wildcatu. Vyrazil z něj oheň.

  Sám Southerland to popsal takto: „V té chvíli

  vypálilo Zero, útočící zezadu zleva, pod levý ko-

  řen křídla a můj starý dobrý 5-F-12 explodoval.

  Zablesklo se dole vpředu pod mojí levou nohou.

  Byl jsem na to připraven. Hlavou napřed jsem

  vyskočil z kabiny podél kořene pravého křídla.

  Pouzdro pětačtyřicítky se zachytlo o řemínek

  mé kukly, ale hned se vyvléklo, ačkoliv nevím

  jak.“

  „Pug“ vyskočil ve velmi malé výšce nad zales-

  něným terénem Guadalcanalu ale zachránil se,

  setkal se s obyvatelem Šalamounových ostro-

  vů Brunem Nanou a ten mu pomohl dosáhnout

  amerických linií. Dne 20. srpna 1942 byl Sou-

  therland evakuován z Guadalcanalu na palubě

  prvního letounu PBY Catalina, který přistál na

  Henderson Field. Později se vrátil do boje, stal

  se esem a obdržel DFC. Jeho Wildcat Bu. No.

  5192 byl nalezen v roce 1998.

  Z osmi Wildcatů, které se jako první střetly

  s Tainan Kōkūtai, se na letadlovou loď vrátily jen

  tři. VF-5 byla následována kolegy z VF-6, která

  přišla v soubojích o další čtyři stroje, přičemž si

  připsala jediný jistý sestřel Zera dosažený stí-

  hači toho dne. Po jednotlivých soubojích se piloti

  Tainan Kōkūtai obrátili k ostrovu Tulagi a začali

  nabírat výšku při letu vrstvou oblačnosti.

  Jak Sakai se svými spolubojovníky z mraků vy-

  létl, zasáhly jeho kabinu projektily z kulometu

  a minuly jeho hlavu jen o malý kousek. Bylo to

  poprvé během jeho kariéry, kdy na něj někdo za-

  útočil, aniž by na to byl připraven. Útočníkem byl

  pilot střemhlavého bombardéru SBD Dauntless

  Lt. Dudley H. Adams z VS-71 (USS Wasp). „Dud“

  Adams se vzápětí pokusil uniknout do mraků,

  ale Sakai ho bleskově dostihl a z bezprostřed-

  ní blízkosti bombardér zasypal ničivou palbou.

  Střelec AR3/c Harry E. Elliot neměl sebemenší

  šanci a byl okamžitě mrtev. Hořící stroj přepadl

  do levotočivé vývrtky. Adams stačil z letounu

  vyskočit a později ho z mořské hladiny vyzvedl

  torpédoborec USS Dewey. Za jeho neohrožený

  útok proti Japoncům byl Adamsovi udělen Navy

  Cross.

  V okolí Tulagi v té chvíli operovaly Dauntlessy

  od Flightu 120 (VS-71), ke kterému patřil Adams,

  a od Flightu 319, složeného z částí Bombing

  Squadron 6 (VB-6) a Scouting Squadron 5 (VS-

  5). Právě s nimi měl Sakai změřit své síly.

  Krátce poté co Sakai poslal k hladině Adamsův

  Dauntless, spatřil formaci osmi letounů, na kte-

  rou se s wingmanem Enji Kakimotem rozhodl

  sebevědomě zaútočit. Domníval se, že se jedná

  o americké stíhačky. „Kdybych dostal dva z nich

  při jednom útoku, byli by demoralizovaní,“ do-

  mníval se. Vzápětí letouny zmenšily vzájemné

  rozestupy. Něco takového by stíhači při přípravě

  k boji nikdy nepodnikli.

  „Dobře, ještě mě nezpozorovali,“ domníval se

  Sakai. Opak byl pravdou, osádky domnělých stí-

  haček (ve skutečnosti šlo o Dauntlessy z Fligh-

  tu 319) byly na útočníky připraveny a semknutí

  formace bylo nezbytné pro účinnou obranu.

  Navíc letěly všechny stroje v podstatě vedle

  sebe, takže si navzájem nepřekážely v obranné

  palbě. Sakai zaútočil na pravou část formace

  a s hrůzou zjistil svůj omyl. Byl však již příliš blízko,

  a tak zavřel oči a zahájil palbu.

  Střelec AO2/c Harold L. Jones, který seděl

  v bombardéru, jenž inkasoval zásahy od Sakaie,

  o tom vypovídal: „Jak se Zero přibližovalo přímo

  zezadu, zahájilo palbu asi ze vzdálenosti 500

  stop. Někteří naši střelci odpověděli kulomety

  ráže 0.30 palce. Ostatní, mezi nimi i já, jsme ne-

  mohli střílet, aniž bychom poškodili naše ocas-

  ní plochy. Ale jak nás pilot Zera míjel po pravé

  straně a přitáhl, aby nám unikl, každý střelec

  po něm pálil. Mohl být tak 100 stop od nás. Jeho

  kokpit vybuchl, část kabiny se utrhla a z letou-

  nu něco odpadlo. Viděl jsem jasně jeho obličej.

  Tělo přitlačené do sedačky a hlavu přitisknutou

  k opěrce hlavy. Jeho stroj se postavil na ocas

  a pak se zvrátil do střemhlavého letu. To bylo

  naposled, co jsem ho viděl.“

  Jonesův pilot Ens. Robert C. Shaw měl také

  napilno, jejich Dauntless měl poškozené řízení

  a Jones se v interkomu dozvěděl, že se může

  připravit na opuštění letounu. Nakonec to Shaw

  dotáhl zpět a po 60 mílích letu šťastně přistál na

  palubě USS Enterprise. Jejich stroj s číslem B-18

  měl 232 průstřelů!

  Sakaiovi byl Shawův stroj uznán jako sestřele-

  ný. S jedním vítězstvím odešel z boje i Kakimo-

  to. Jeho obětí se stal Robert E. Gibson, kterému

  20mm projektil explodoval pod pancéřováním

  sedačky, poté co se odrazil od podvěšené pumy!

  Ale i on se šťastně dostal na mateřskou loď. Se-

  střel Sakaiova Zera byl přiznán AMM2/c Herma-

  nu H. Caruthersovi, střelci velitele formace Lt.

  Carla H. Horenburgera (Dauntless ev. č. S-12 ).

  Šlo však spíše o prestižní záležitost. Po Sakaiovi

  stříleli všichni a nejblíže byl, a tedy nejpřesněji

  mohl mířit právě Jones.

  Když se Sakaiův letoun otřásal pod palbou

  Američanů, letěl v 7800 stopách. Když nad ním

  Sakai opět získal kontrolu, byl v 800 stopách.

  Značná část větrného štítku byla pryč, do ka-

  biny nepříjemně proudil vzduch. Sakai krvácel

  z pravého oka a na levé viděl mizerně. Něko-

  likrát si zranění pokusil obvázat, ale obvazy

  "Jeho kokpit vybuchl, část kabiny se utrhla a z letounu něco odpadlo.

  Viděl jsem jasně jeho obličej. Tělo přitlačené do sedačky a hlavu přitisk-

  nutou k opěrce hlavy. Jeho stroj se postavil na ocas a pak se zvrátil do

  střemhlavého letu. To bylo naposled, co jsem ho viděl.“

  A6M2 Model 21, poddůstojník 1. tř. Saburō Sakai, Tainan Kōkūtai, letiště Lakunai, Rabaul, ostrov Nová Británie, 7. srpen 1942

  S letounem V-128 létali také podd. 2. tř. Arita a podd. 1. tř. Hiroyoshi Nishizawa, jemuž je připisováno 87 vítězství. Barva pruhů je zvolena podle vzpo

  -

  mínek Sakaie, existují ale i jiné interpretace, například černý nebo žlutý pruh na trupu. Sakai během stíhacího doprovodu na Guadalcanal sestřelil

  7. srpna v epickém souboji Wildcat F12 z VF-5 pilotovaný „Pugem“ Southerlandem. Sakai byl později těžce zraněn v obličeji palbou Dauntlessů z VB-6

  u ostrova Tulagi. Po téměř pěti hodinách a více než 1000 km se mu podařilo přistát zpět v Rabaulu.

  INFO Eduard

  7

  Červen 2022

• Page 8

  HISTORIE

  pokaždé uletěly. Nakonec použil šátek, který

  měl kolem krku. Zdaleka nebylo jisté, zdali má

  dostatek paliva na návrat a sám přesně nevě-

  děl, kde právě je. Bolest ho doháněla k šílenství

  a mezi ostrovy Santa Isabel a Choiseul se roz-

  hodl podniknout sebevražedný útok na některé

  spojenecké plavidlo. Několikrát letěl zpět smě-

  rem ke Guadalcanalu a pak opět na sever k Ra-

  baulu, ale žádný cíl nezpozoroval.

  Rozhodl se tedy znovu bojovat o život, ale za-

  čínal ho přemáhat neodbytný spánek. Několi-

  krát se přistihl při tom, jak s letounem přešel

  do klesání. Netušil, že letí špatným směrem. Po

  chvíli se podíval přímo vpřed a uviděl jasnou vizi

  své matky, která na něj volala: „Saburō, vstávej!

  Vstávej! Hanba tobě!“ Viděl, jak mu ukazuje, kam

  má letět. Obrátil se tím směrem (90° doleva)

  a po delší době uviděl líbeznou siluetu Zeleného

  ostrova. K Rabaulu zbývalo přibližně 100 mil.

  Když konečně dorazil k rabaulskému letišti

  Lakunai, po několika neúspěšných pokusech

  o přistání nakonec bezpečně dosedl a zhroutil

  se ve své sedačce. Překonal vzdálenost 560 mil

  a jeho let trval 4 hodiny a 47 minut. Z kabiny mu

  pomáhali por. Sasai, korv. kpt. Nakajima a freg.

  kpt. Kozono. Bylo velmi neobvyklé, aby se vysocí

  důstojníci takto starali o podřízeného.

  Lékaři si s jeho zraněním nedokázali poradit,

  a tak byl poslán do Japonska. Když se Sakai lou-

  čil, daroval mu Sasai stříbrnou přezku na opa-

  sek s rytinou tygra a řekl mu: ,,Vrať se k nám,

  až se uzdravíš, budeme tě čekat“ (pozn. 5). Bylo

  to však nesplnitelné přání, neboť během velmi

  krátké doby téměř nikdo ze Sakaiových blízkých

  spolubojovníků nebyl naživu.

  JAPONSKO

  (SRPEN 1942 – ČERVEN 1944)

  Poté, co dorazil do Yokosucké námořní nemoc-

  nice, byl neprodleně operován špičkovým očním

  chirurgem, korvetním kapitánem Dr. Sakanem.

  Ten operaci provedl při Sakaiově plném vědo-

  mí a muka trvala celých třicet minut. Levé oko

  se nakonec uzdravilo úplně, ale pravým doká-

  zal rozpoznávat objekty jen na vzdálenost asi

  40 až 60 cm. Sakai byl poté hospitalizován v

  nemocnici v Sasebu. Zde ho navštívil jeho pří-

  tel a bývalý spolubojovník Hiroyoshi Nishizawa.

  Z rozhovoru vyšlo najevo, že oba jsou prakticky

  poslední, kdo zůstal z původní Tainan Kōkūtai

  naživu (pozn. 6).

  Sakai byl 1. listopadu 1942 mimořádně povýšen

  do hodnosti praporčíka a z lazaretu ho propustili

  v lednu 1943. Hlásil se u bývalé Tainan Kōkūtai,

  nyní označené jako Kōkūtai 251 na základně

  Toyohashi v Japonsku. Zde si mohl vyzkoušet i

  kořistní Boeing B-17.

  Za několik měsíců se měla Kōkūtai 251 vrátit do

  Rabaulu a Sakai s ní. Nakonec však zapůsobil

  šéfchirurg v Toyohashi a Sakai v květnu místo do

  Rabaulu odešel k Ómura Kōkūtai, kde cvičil no-

  váčky, stejně jako po několik minulých měsíců.

  Na sklonku roku 1943 byl k Ómura Kōkūtai pře-

  velen i Shō-ichi Sugita (80 vítězství), který se

  vyléčil z popálenin utrpěných v souboji nad

  Shortlandem u Kōkūtai 204. Konečně měl Sakai

  rovnocenného partnera k rozhovorům. Zakrátko

  se z nich stali přátelé, ale na jaře 1944 se jejich

  cesty rozdělily. Sugita přešel ke Kōkūtai 263

  a Sakai v dubnu 1944 odešel k Yokosuka Kōkūtai.

  IWO JIMA

  Po americkém vylodění na Saipanu se začali

  Japonci obávat o svou další baštu - Iwo Jimu.

  Yokosuka Kōkūtai se měla přesunout právě

  sem. Sedmadvacet pilotů včetně Sakaie a Hi-

  kótaichóa korv. kpt. Tadashi Nakajimy se od 16.

  června pokoušelo na ostrov dostat navzdory

  nepříznivému počasí. Podle Sakaie sem dorazili

  až po pátém pokusu 20. června 1944 (ve skuteč-

  nosti 22. června).

  Po dvou dnech ohlásil 24. června ráno japonský

  radar na Iwo Jimě přibližující se nepřátelskou

  formaci. Yokosuka Kōkūtai poslala do vzduchu

  25 strojů, zatímco Kōkūtai 252 a 302 celkem 32

  strojů. Stíhačky odstartovaly v 06.20, proti smě-

  ru hodinových ručiček obletěly ve stoupavém

  letu ostrov a v 06.30 se střetly se sedmdesáti

  Hellcaty z útvarů VF-1, VF-2 a VF-50.

  Sakai vzpomínal, že bez větších problémů se-

  střelil dva Hellcaty a pak se chtěl připojit k pat-

  A6M2 Model 21, c/n 3647, praporčík Tora-ichi Takatsuka, Tainan Kōkūtai, letiště Lakunai, Rabaul, září 1942

  Tento letoun byl vyroben firmou Mitsubishi 3. března 1942. U legendární Tainan Kōkūtai s ním mimo jiné létala stíhací esa Saburō Sakai a Hiroyoshi

  Nishizawa. Předpokládá se, že s tímto Zerem byl 13. září 1942 nad Guadalcanalem sestřelen velitel shōtai praporčík Takatsuka v souboji s Wildcaty

  z VF-5 a VMF-223. Ve stejné akci byli sestřeleni i tři jeho kolegové. Trosky Zera byly nalezeny v roce 1993 v bažině asi pět mil východně od Henderson

  Field. Na některých částech se dochovaly zbytky kódu a označení. Takatsuka sloužil u námořního letectva od roku 1933. Patřil mezi stíhače, kteří

  u 12. Kōkūtai dosáhli 13. září 1940 prvních vítězství se Zery v historii. V říjnu 1941 byl povýšen na praporčíka a současně byl demobilizován. Záhy

  jej námořnictvo povolalo zpět do služby a od června 1942 byl zařazen u Tainan Kōkūtai v Rabaulu. Zúčastnil se především bojů nad Novou Guineou.

  Celkem mu bylo přiznáno 16 vítězství včetně tří v Číně. Boj s Wildcaty se mu stal již jednou málem osudný. Při náletu na Guadalcanal 7. srpna 1942

  sice nárokoval čtyři vítězství, ale jednoho z protivníků předlétl a ihned byl zasažen jeho palbou. Pilotem Wildcatu byl v tomto případě Thomas

  Rhodes z VF-6 (USS Enterprise). Takatsukovo Zero sice zachvátil požár, ale podařilo se mu jej uhasit.

  Grumman F4F Wildcat z VF-5 v roce 1942 při letu poblíž Guadalcanalu.

  Tato jednotka z letadlové lodi USS Saratoga se 7. srpna 1942 střetla

  v těžkém boji se stíhači Tainan Kōkūtai. Lt. J. J. Southerland překvapil

  Sakaie svými pilotními schopnostmi i robustní konstrukcí Wildcatu,

  který dokázal absorbovat extrémní poškození.

  Foto: Wikimedia Commons

  Artefakty jež obdržel Capt. Dana “Smudge” Potts, USN, při jedné z několika návštěv u pana Sakaie. Kovový díl je část Zera V-103 nalezeného

  na Guadalcanalu v roce 1993. Kousek látky byl součástí šátku, který pan Sakai použil k zastavení krvácení ze svého zranění hlavy 7. srpna

  1942. Foto: D. Potts

  INFO Eduard8

  Červen 2022

• Page 9

  HISTORIE

  náctičlenné formaci stíhaček, které považoval

  za Zera. Jeho špatný zrak ho ale zradil. Zera

  byly ve skutečnosti Hellcaty z VF-2. Dříve než

  mohl Sakai cokoliv podniknout, byl uprostřed

  kolotoče robustních amerických strojů, které

  po něm neúspěšně, ale o to zuřivěji střílely.

  Když se na scénu dostavili Ens. Clarence E.

  Rich a Ens. William A. McCormick z VF-50, uvi-

  děli jak čtyři Hellcaty pronásledují jedno Zero,

  které manévruje tak ostře, že jeho protivníci při

  pronásledování přepadávají do vývrtky. McCor-

  mick se nechtěl zaplést do nepřehledného sou-

  boje, kde se motali nováčci z VF-2, ale Rich se

  do boje zapojil a Sakaie úspěšně pronásledoval

  až do výšky 5000 stop. Ve chvíli, kdy kolem něj

  začaly létat trasírky střel, byl nucen od útoku

  na Sakaie upustit a odpoutat se z boje. Zero mu

  bylo uznáno jako poškozené.

  Sakai se během boje dostal až k mořské hladi-

  ně a snažil se letem nízko nad vodou uniknout.

  Celkem třikrát uhodila vysoká vlna do křídla

  jeho Zera. Blízko Iwo Jimy útočníky odradila

  protiletadlová palba a Sakai bezpečně přistál

  na hlavním letišti Motoyama. Užaslí mechanici

  zjistili, že jeho Zero v sobě nemá jediný zásah!

  Podle válečného deníku Yokosuka Kōkūtai se

  Saburō Sakai zúčastnil stíhání amerických

  námořních letadel ráno 24. června a poté se

  účastnil doprovodné mise torpédových bom-

  bardérů téhož dne odpoledne. Zpráva uvádí, že

  stíhací jednotka dopoledne sestřelila sedmnáct

  F6F včetně šesti pravděpodobně. Jeden F6F pak

  ještě zničila odpoledne. Individuální vítězství

  však nebyla zaznamenávána. Jedním ze Sakai-

  ových kolegů účastnících se těchto bojů byl jeho

  přítel, nám. prap. Kaneyoshi Mutó (35 vítězství),

  který u jednotky sloužil jako instruktor.

  Iwo Jima se stala terčem náletů ještě 3. a 4.

  července. Právě v Den nezávislosti USA připra-

  vil Sakai Navy o dalšího Hellcata. Během třech

  dnů bojů ztratila Yokosuka Kōkūtai z původních

  80 strojů 54 (nikoliv 71, jak uvádí Sakai). Velitel

  Sakaiovy jednotky, nám. kpt. Miura, se rozhodl

  nařídit svým pilotům nalézt americká plavidla a

  zničit je útokem, při kterém se obětují.

  A tak 5. července v 16.00 odstartovalo devět Zer

  a osm torpédových bombardérů proti plavidlům

  Task Group 58.1 a 58.2. Kamikaze nálet, který

  byl osobní iniciativou velitele Yokosuka Kōkūtai,

  ještě stavěl na hlavu jeho rozkaz, aby se stíhači

  nenechali zaplést do souboje s Američany! Po

  průletu bouřkovou frontou na formaci zaútočilo

  17 Hellcatů a všechny bombardéry sestřelily.

  Rozkaz nerozkaz, Sakai si podal jednoho Ame-

  ričana a poslal ho v plamenech dolů. Nepřátel-

  ská plavidla nakonec nenašel, a tak se i s wing-

  many stáhl zpět, ale ve špatném počasí ztratil

  Závěrečnou část souboje Sakaie a Southerlanda, k němuž došlo 7. srpna 1942 nad Guadalcanalem, ztvárnil Piotr Forkasiewicz.

  Zraněný Saburō Sakai odchází od zaparkovaných letadel po legendár

  -

  ním zpátečním letu z Guadalcanalu 7. srpna 1942. Vedle něj kráčí Bun-

  taichō podpor. Jun-ichi Sasai (54 v.), v pozadí je jeho osobní stíhačka

  Zero (V-138).

  Saburō Sakai po návratu ze smrtící mise. Po tváři mu stéká krev.

  Do hlavy ho zasáhly dvě velké střepiny. Oslepl na pravé oko a dočasně

  i na levé, měl paralyzující zranění na levé noze, paži a hrudi! Jeho zpá-

  teční let z Guadalcanalu trval téměř pět hodin. Všichni chtěli od Sakaie

  slyšet jeho neuvěřitelný příběh. Hned za ním stojí podpor. Jun-ichi Sasai,

  napravo od Sakaie v bílé košili s kuklou je poddůstojník Toshio Ôta (34

  v.). Za Ôtou stojí v kukle poddůstojník Sadao Uehara (13 v.). Netradič-

  ně uprostřed vzrušeného davu stojí freg. kpt. Yasuna Kozono, výkon-

  ný důstojník a Hikōchō Tainan Kōkūtai, stojí s bílou čepicí mezi Ôtou

  a Ueharou. Slavný Hiroyoshi Nishizawa (87 v.) je vidět v levé horní části

  fotografie v letecké kukle.

  Lieutenant James J. “Pug” Southerland z VF-5, který se 7. srpna 1942

  střetl se Sakaiem nad Guadalcanalem v jednom z nejznámějších soubojů

  2. světové války. Jeho Wildcat F-12 (Bu.No. 5192) explodoval v malé výš

  -

  ce chvíli před dopadem na zem. Trosky dopadly do rokle porostlé hustou

  džunglí. Většina částí se dobře zachovala díky ochraně hustého porostu.

  Stroj byl nalezen v roce 1998.

  Válečná fotografie AO2c Harolda L. Jonese, střelce Dauntless z VB-6,

  který 7. srpna 1942 nad Guadalcanalem téměř zabil Saburó Sakaie. Jeho

  pilotem na epické misi Flightu 319 byl Ens. Robert C. Shaw.

  Foto: Wikimedia CommonsFoto: Honma via Wikimedia Commons.

  Foto: M: D. Harmer.

  INFO Eduard

  9

  Červen 2022

• Page 10

  HISTORIE

  orientaci. Byla to opět vize jeho matky, která mu

  neomylně ukázala směr, kterým má letět (pozn.

  7). Zbylí příslušníci Yokosuckého útvaru byli od-

  vezeni 6. července transportním letounem zpět

  do Japonska. Měsíc na to byl Sakai povýšen na

  námořního praporčíka.

  JAPONSKO (KONEC ROKU 1944 – 1945)

  V Matsuyamě byla 25. prosince obnovena elitní

  Kōkūtai 343 a do jejích řad byl povolán i Sakai,

  ale pro svou vadu zraku působil u její Hikótai

  701 jen jako důstojník pro výcvik. Absolvoval

  s ní pouze dva operační lety a nezúčastnil se

  žádného bojového střetnutí.

  Stal se svědkem slavného vítězství Kōkūtai 343

  dne 19. března 1945, ale byl přítomen i tragické

  smrti přítele Shó-ichi Sugity 15. dubna. V břez-

  nu 1945 obdržel Sakai za své zásluhy písemnou

  velitelskou pochvalu od admirála Soemu Toyody,

  velitele Spojeného loďstva (Rengó Kantai). Zpět

  k Yokosuka Kōkūtai byl převelen 26. června vý-

  měnou za praporčíka Kaneyoshi Mutóa.

  V Sakaiových pamětech se nachází pasáž, v níž

  popisuje, jak v noci ze 14. na 15. srpna společně

  s por. Kawachim a dalšími piloty sestřelili se

  svými Zery čtyřmotorový Boeing B-29. Tato epi-

  zoda je smyšlená od začátku až do konce a vy-

  tvořili ji Sakaiovi spoluautoři.

  Sám o tom později řekl: „Co bylo napsáno v kni-

  ze Samurai! je naprosto nesmyslné. Nikdy jsem

  neletěl v noci a žádný Jiro Kawachi neexisto-

  val!“ Jak to tedy bylo? Dva dny po ukončení bojů,

  17. srpna 1945, se čtyři stroje B-32 Dominator

  z 386th BS/312nd BG vydaly na fotoprůzkumnou

  misi do oblasti severovýchodně od Tokia. Tři

  z bombardérů byly v poledne napadeny palbou

  flaku nebo útoky stíhačů a na jeden z Domina-

  torů zaútočil se svými kolegy i Sakai. Po válce

  si nebyl jist, zda pilotoval Zero nebo N1K Shiden

  (George). Ale podle vlastních slov si asi přiroze-

  ně vybral milované Zero. Dominator ohlásil jako

  poškozený.

  Této závěrečné bitvy se zúčastnilo i další stí-

  hací eso, praporčík Ryōji Ôhara (48 vítězství).

  Nejméně dva létající obři byli poškozeni. Jeden

  z nich byl zasažen stíhači do křídla a trupu a od-

  poutal se z boje při mírném, ale rychlém klesání.

  Byl to B-32-20-CF „Hobo Queen II“ (42-108532)

  pilotovaný kapitánem Jamesem F. Kleinem. Jeho

  osádka měla několik členů zraněných, jeden

  z jeho mužů na následky zranění zemřel. Ame-

  rické osádky si nárokovaly čtyři sestřely jisté

  a tři pravděpodobné. Ještě den poté, 18. srpna,

  zaútočilo patnáct pilotů Yokosuka Kōkūtai v čele

  s nám. praporčíkem Komachim (18 vítězství) na

  dva Dominatory nad Tokiem. Komachi poškodiI

  stroj Lt. Johna R. Andersona z 386th BS.

  Záhy po kapitulaci byl Sakai povýšen na pod-

  poručíka a propuštěn z námořnictva. Krátce

  nato se o něj začala zajímat americká okupační

  vojenská policie. Průšvih s Dominatorem, po-

  myslel si Sakai. Komachi měl v tomto směru

  vážné obavy a dokonce se kvůli tomuto inciden-

  tu skrýval. Ukázalo se, že Američany zajímají

  Sakaiovy bojové zkušenosti a dostalo se mu

  u bývalých nepřátel překvapivě vřelého přijetí.

  Přišlo však těžké období. Přišel o penzi, nesměl

  pracovat ve státní administrativě, nesměl lé-

  tat, byl mu zkonfiskován jeho důstojnický meč

  a málem musel prodat fotoaparát Leica, který

  ho provázel po celou dobu války. V roce 1947

  zemřela jeho milovaná manželka Hatsuyo, se

  kterou se oženil teprve v únoru 1945.

  Po válce Sakai pracoval jako vedoucí kuliů u do-

  pravní společnosti Nippon Tsuu. V roce 1950 na-

  šetřil dost peněz, aby si založil tiskárnu, kterou

  vlastnil až do 90. let. V roce 1952 se znovu oženil

  a jeho žena Haruko přivedla o Vánocích 1954 na

  svět dceru Michiko. V roce 1953 napsal své pa-

  měti Ozorano Samurai (Samurai velkého nebe),

  která se stala bestsellerem a v roce 1957 vyšla

  jako Samurai! v angličtině. Později byla v Japon-

  sku také zfilmována. V následujících letech měl

  řadu příležitostí setkat se s bývalými protivníky

  a navázat s nimi nová pevná přátelství.

  Jako akt pokání se stal laickým buddhistickým

  akolytou. V jednom rozhovoru řekl, že od chvíle,

  Část deníku Tainan Kōkūtai ze 7. srpna. Levá horní část obsahuje podrobnosti o Tulagi jako cíli a o korv. kpt. Nakajimovi jako veliteli formace osm-

  nácti Zer. Pravá horní část obsahuje milníky mise mezi 7.50 a 15.30 japonského času včetně počtu protivníků.

  Část deníku Tainan Kōkūtai ze 7. srpna. Na spodním řádku jsou uvedeny podrobnosti o Saburō Sakaiovi včetně poznámky o třech zásazích do jeho

  letounu a vítězství nad jedním Grummanem a dvěma bombardéry SBC (sic.).

  Část válečného deníku USS Saratoga se záznamem o Lt. „Pug“ Southerlandovi ze 7. srpna 1942. Ke své jednotce se vrátil o několik dní později poté,

  co získal pomoc od domorodců z Guadalcanalu.

  Foto: JACARFoto: JACAR

  Foto: Fold3

  INFO Eduard10

  Červen 2022

• Page 11

  HISTORIE

  kdy naposledy vystoupil z kokpitu svého Zera

  v horkém srpnovém dni roku 1945, nezabil žád-

  ného tvora, dokonce ani komára. Saburō Sakai

  zemřel 22. září 2000 ve věku 84 let na infarkt.

  K této smutné události došlo po slavnostní ve-

  čeři amerického námořnictva na námořní le-

  tecké základně Atsugi, kde byl čestným hostem.

  Sakai rozhodně nebyl běžným japonským pi-

  lotem. Neváhal se postavit svým nadřízeným,

  porušit pravidla námořnictva nebo lhát, aby

  omluvil svůj čin, který zachránil životy cestu-

  jících dopravního letadla.

  Po válce dokonce neváhal kritizovat císaře Hi-

  rohita: „Čí jméno bylo na bojových rozkazech?“

  kladl otázku v rozhovoru pro londýnský The

  Daily Telegraph v roce 1994. „Přes tři miliony lidí

  zemřely v boji za císaře, ale když válka skonči-

  la, tvářil se, že to není jeho odpovědnost. Co je

  to za člověka?“

  Nejen kritika císaře, ale i jeho publicita, včetně

  japonského vydání Playboye, a kontakty s bý-

  valými nepřáteli ho izolovaly od mnoha veterá-

  nů včetně asociace pilotů stíhaček Zero, jež ho

  ze svých řad vyloučila. Jeho bývalým kolegům

  se nelíbilo, že Sakai využíval legendární Zero

  pro vlastní prospěch.

  Asi nejkontroverznější bylo jeho setkání v roce

  1983 v Alabamě s pilotem B-29 Paulem Tibbet-

  sem, který shodil atomovou bombu na Hirošimu.

  Sakai Tibbetse ujistil, že plně chápe, že musel

  uposlechnout rozkaz a splnit svou misi. Podle

  Sakaie byla plná odpovědnost na bedrech pre-

  zidenta Trumana.

  Podle některých autorů Saburō Sakai absol-

  voval více než 200 bojů a dosáhl 64 vítězství.

  Tento počet byl poprvé zmíněn v knize Samurai!

  a Sakai později jasně uvedl, že neví, odkud tento

  údaj pochází. Autor tohoto článku se domnívá,

  že celkový počet jeho bojových misí byl přibliž-

  ně 100. Na začátku 90. let Sakai tvrdil, že počet

  jeho vítězství by se mohl pohybovat kolem 28.

  Podle badatele „Sama“ Tagayi je pan Sakai jed-

  ním z japonských es, jehož záznamy o vítěz-

  stvích lze kompletně doložit prostřednictvím

  dochovaných oficiálních dokumentů včetně

  válečných deníků jednotek, které pokračovaly

  v zaznamenávání jednotlivých vítězství po ce-

  lou dobu jeho aktivní bojové kariéry. První se-

  střel si připsal 5. října 1938 nad čínským Chan-

  -kchou. To bylo jeho jediné oficiální vítězství

  před válkou v Tichomoří. Během své kariéry

  u Tainan Kōkūtai si připsal 11 individuálních se-

  střelů, 8 ve spolupráci a 4 pravděpodobné. Po-

  kud bychom tedy chtěli vytvořit jeden souhrnný

  údaj, dojdeme k celkem 24 nárokům různých

  kategorií před jeho nástupem k Yokosuka Kō-

  kūtai.

  V čem spočívalo tajemství jeho úspěchu? Jedno

  vysvětlení nabízí tento Sakaiův citát: „Množství

  sestřelených letounů pro mne nebylo nejdůle-

  žitější. Vím, že bych své skóre dokázal zvýšit

  kdybych se nestaral o své wingmany. AIe jaký

  smysl by mělo získat sestřel za cenu ztráty

  wingmana? Být upřímným a dobrým velitelem,

  vycvičit víc dobrých pilotů, dávat na ně pozor

  a neztratit je. Takové myšlenky se mi honily

  hlavou.“

  S přípravou článku mi pomohli pánové Ian Bou-

  doulec, Dan Haladěj (†), Scott Hards, Ota Jírovec,

  Zdeněk Novák, Jindřich Nepevný, Capt. Dana

  Potts, Yoji Sakaida, Shori Tanaka a J. Young.

  Poznámky

  5) Pro Sasaie ji vyrobil jeho otec. Podle legen-

  dy urazí tygr při lovu tisíc mil, ale v pořádku se

  vrátí domů. Sasai byl zabit 26. srpna nad Gua-

  dalcanalem v boji s Wildcaty od VMF-223.

  6) Tainan Kōkūtai ztratila v období od 7. srpna do

  25. října 1942 dvacet pilotů.

  7) Zdá se, že datování této Sakaiovy akce na 5.

  července je chybné. Podle deníku jeho jednot-

  ky se pravděpodobně shoduje s odpolední misí

  z 24. června 1944, které se Sakai zúčastnil. Úto-

  čící japonská formace byla zachycena letouny

  Hellcat z VF-2. Všechny bombardéry a čtyři

  Zera byly sestřeleny.

  Piloti VF-2 na palubě USS Hornet ráno 19. června, v den později známý jako Velká mariánská střelba na krocany. Tato jednotka si toho dne připsala

  51 vítězství z 330 japonských letounů připsaných pilotům US Navy. VF-2 byla jednou z amerických jednotek, které způsobily těžké ztráty Sakaiově

  Yokosuka Kōkūtai.

  B-32-20-CF Dominator “Hobo Queen II” (42-108532) na letecké základně na Filipínách v roce 1945. Byl to jeden z devíti B-32 přidělených k bojovým

  zkouškám k 312th BG, 386th BS. Dne 17. srpna 1945 nad Japonskem, přestože válka již skončila, se bombardér setkal s protiletadlovou palbou

  z letiště Miyakawa a byl zachycen čtrnácti japonskými stíhači nad Chosi, včetně Saburō Sakaie. Jednalo se o jeden z posledních vzdušných soubojů

  mezi americkými a japonskými letadly během druhé světové války. Na palubě Hobo Queen II bylo několik zraněných členů posádky včetně fotografa

  Sgt. Anthonyho Marchioneho, který později na následky zranění zemřel a stal se posledním americkým letcem, který byl zabit při nepřátelské akci

  ve druhé světové válce.

  Foto: US Navy

  Foto: Fold 3

  INFO Eduard

  11

  Červen 2022

• Page 12

  HISTORIE

  Záběry z amerických náletů na Iwo Jimu v létě 1944. Sakai na této ostrovní základně sloužil na

  konci června a na počátku července 1944. Foto: Fold3

  INFO Eduard12

  Červen 2022

• Page 13

  HISTORIE

  INFO Eduard

  13

  Červen 2022

• Page 14

  HISTORIE

  Zdroje

  Publikace a časopisy

  BOBEK, Jan: Saburō Sakai; HPM 7 a 8; 1995

  BOBEK, Jan: , Saburo Sakai, le rebelle volant de

  la marine impériale japonaise; ACES n. 10; Heim-

  dal, 2019

  McKELVEY CLEAVER, Thomas: F4F Wildcat and

  F6F Hellcat Aces of VF-2; Osprey Publishing;

  2015

  FRANK, Richard B.: Guadalcanal: The Definitive

  Account of the Landmark Battle; Penguin Books;

  Reprint edition; 1992

  HATA, Ikuhiko; IZAWA, Yasuho: Japanese Naval

  Aces and Fighter Units in World War II; Airlife;

  1989

  IZAWA, Yasuho: J2M Raiden and N1K1/2 Shiden /

  Shiden Kai aces; Osprey Publishing; 2016

  LUNDSTROM, John B.: First Team and the Gua-

  dalcanal Campaign: Naval Fighter Combat from

  August to November 1942; Naval Institute Press;

  2013

  MIKESH, Robert C.: Zero Warbird History; Motor-

  books Int.; 1994

  MILLMAN, Nicolas: A6M Zero-Sen Aces 1940-42;

  Osprey Publishing; Oxford; 2019

  Model Art No. 439: Heroes of the Imperial Japa-

  nese Navy Air Force in 1937–1945; Model Art Co.

  Ltd., 1994

  NihonnoGunkan, parts 2 & 13

  ROHWER, Jürgen; HUMMELCHEN, Gerhard:

  Chronology of the War at Sea, 1939-1945: The

  Naval History of World War Two; Naval Institute

  Press; 1992

  RUFFATO, Luca; CLARINGBOULD, Michael J.: Ea-

  gles of the Southern Sky; Tainan Air Group; Re-

  search & Publishing; 2015

  SAKAI, Saburō: Samurai!; US Naval Institute;

  1991

  SAKAI, Saburō: Ozorano Samurai; Kojinsha;

  2008

  SAKAIDA, Henry: Winged Samurai; Champlin Fi-

  ghter Museum Press; 1985

  SAKAIDA, Henry: Winged Samurai; Air Classics

  magazine; Vol. 27, No. 8; 1991

  SAKAIDA, Henry: Pacific Air Combat World War

  II

  –

  Voices from the past; Phanalax Publishing

  Co. Ltd.; 1993

  SAKAIDA, Henry: Imperial Japanese Navy Aces

  1937 – 1945; Osprey Publishing; 1998

  SAKAIDA, Henry: Genda's Blade: Japan's Squad-

  ron of Aces: 343 Kōkūtai; Classic Publications;

  2003

  SHORES, Christopher; CULL, Brian; IZAWA, Ya-

  suho: Bloody Shambles, Vol. 1: The Drift to War

  to the fall of Singapore; Grub Street Publishing;

  1992

  SHORES, Christopher; CULL, Brian; IZAWA, Yasu-

  ho: Bloody Shambles, Vol. 2: From the Defence of

  Sumatra to the fall of Burma; Grub Street Pub-

  lishing; 1993

  TAYLOR, B.: Johnson versus Sakai; Air Classics

  magazine; Vol. 27, No. 4; 1991

  Archivní dokumenty a webové stránky

  Saratoga War Diary; Fold3.com

  Tactical operation records, Flying Squadron, Tai-

  nan Air Unit; jacar.archives.go.jp

  Detailed Combat Report, Fighter Squadron, Iwo

  Jima Detachment Unit, Yokosuka Air Unit jacar.

  archives.go.jp

  www.airspacemag.com

  www.j-aircraft.com

  www.ozatwar.com

  nationalinterest.org

  www.pacificwrecks.com

  www.wikipedia.org

  www.ww2.dk

  surfcity.kund.dalnet.se

  INFO Eduard14

  Červen 2022

• Page 15

  HISTORIE

  Setkání bývalých nepřátel - Saburō Sakai a Harold L. Jones v USA, 1983. Jones byl překvapen, když uviděl poškození Sakaiovy kukly od jeho obranné palby z boje u Guadalcanalu.

  Samotného Jonese zachránila pancéřová deska, jinak by ho Sakaiova přesná palba pravděpodobně stála život. Když se Jones se Sakaiem setkal, řekl: "Jsem rád, že jste živý a zdravý!"

  Pan Sakai se rád setkával i s mladšími příslušníky spojeneckých ozbrojených sil. Na tomto snímku pořízeném v Yokosuce v roce 1996 na palubě USS Independence (CV-62) je s ním vyfotografován

  Capt. Dana „Smudge“ Potts, velící důstojník VF 154 Black Knights. Na kaligrafickém listu, který od pana Sakaie obdržel, je napsáno jeho životní motto „futō fukutsu“ (nikdy se nevzdávat).

  Foto: D. Potts

  Foto: Henry Sakaida

  INFO Eduard

  15

  Červen 2022

• Page 16

  HISTORIEHISTORIE

  foto: sbírka autora

  V neděli 25. června 1950 v 04:00 vyrazily seve-

  rokorejské komunistické hordy k útoku na Ko-

  rejskou republiku (RoK). Donedávna jedna země,

  ledva zbavená jha kruté pětatřicetileté japonské

  nadvlády, upadla do tříletého krvavého konfliktu,

  na jehož konci měla být podle představ severo

  -

  korejského vládce Kima opět sjednocena a pevně

  připoutána k sovětskému bloku. Kalkul počítající

  s letargií až ignorací ze strany USA, jejíž jednotky

  se z oblasti stáhly již o rok dříve, nevyšel. Jen

  osm měsíců stará Organizace spojených náro

  -

  dů (OSN) zareagovala i díky neúčasti SSSR na

  jednáních velmi rychle a celkem 21 zemí nako

  -

  nec přispělo větším či menším dílem k tomu, že

  alespoň území jižně od 38 rovnoběžky zůstalo na

  korejském poloostrově svobodným světem. Jaká

  byla cesta, která vedla k prvnímu velkému vojen

  -

  skému střetu po skončení druhé světové války.

  

  

  

  

  

  

  

  text: Richard Plos

  Znovu do boje

  Mustangy v Koreji

  INFO Eduard16

  Červen 2022

• Page 17

  foto: U.S. Air Force

  HISTORIEHISTORIE

  Plukovnická rovnoběžka

  O vítězství spojeneckých sil nad Japonskem se

  zasloužily lvím podílem Spojené státy americké,

  nicméně Sovětský svaz, který si uvolnil v Evro-

  pě po německé kapitulaci ruce, vyhlásil 8. srp-

  na 1945 již téměř poraženému Japonsku válku

  a 1. dálněvýchodní front ve spolupráci se za-

  bajkalským frontem a s podporou mongolské

  a čínské komunistické Národně osvobozenecké

  armády rychle postupoval Mandžuskem. Hrozi-

  lo, že komunisté pod sjednoceným velením mar-

  šála A. M. Vasilevského ovládnou s minimálním

  úsilím celý korejský poloostrov. Američané to

  měli do Koreje dál, a tak mohli jen doufat, že

  Sovětský svaz přistoupí na návrh plukovní-

  ků Deana Ruska

  1)

  a Charlese H. Bonesteela III

  2)

  vytvořit v zemi dvě sféry vlivu oddělené 38.

  rovnoběžkou. Stalo se. A Korea, sotva se zba-

  vila japonských tyranů, byla roztržena vedví.

  Sovětský svaz nelenil a „exportoval“ do severní

  části země komunistickou ideologii prostřed-

  nictvím svého chráněnce a někdejšího majora

  Rudé armády Kim Sung-ghua, známějšího pod

  jménem Kim Ir-sen. Demarkační linie, zamýš-

  lená původně jen jako administrativní rozčle-

  nění, vytyčující zóny odpovědnosti SSSR a USA

  za japonskou kapitulaci a nakládání se zajatci

  a materiálem, byla velmi brzy přeměněna na re-

  gulérní hranici a jak se zhoršovaly vztahy mezi

  bývalými spojenci, zhoršovala se i situace na

  korejském poloostrově.

  Zhoršovaly se i vztahy mezi oběma polovinami

  Koreje, a proto přijalo Valné shromáždění OSN

  14. listopadu 1947 rezoluci 112/II o zřízení komise

  OSN pro Koreu (UNTCK). Ta měla zajistit uspo-

  řádání jednotných svobodných voleb, podmínky

  pro ně ale vytvořila pouze Jižní Korea. Z tamních

  květnových voleb (pod dohledem komise OSN)

  vzešel parlament, který 20. července 1948 zvolil

  prezidenta. Stal se jím I Sung-man (v anglické

  transkripci uváděn jako Syngman Rhee, u nás

  nesprávně jako Li Syn-man), muž, který musel

  před Japonci v roce 1912 z Koreje uprchnout

  a který po přesídlení do USA vystudoval

  Harvardskou a Princetonskou univerzitu.

  Po svém jmenování vyhlásil Korejskou republi-

  ku a nijak se netajil svým přáním opětovně spojit

  obě poloviny Koreje.

  Na severu již ovšem začaly „lidové výbory“

  s čistkami, které měly zbavit Severní Koreu

  všech „reakcionářů“ a „nepřátel lidu“. V této at-

  mosféře proběhly 25. srpna tamní volby. Kandi-

  dát byl ovšem v duchu komunistických představ

  o demokracii jediný, tedy Kim Ir-sen. Ten nepro-

  dleně vyhlásil Korejskou lidově demokratickou

  republiku, čímž byl korejský poloostrov defini-

  tivně rozdělen. A zatímco Sovětský svaz pilně

  vyzbrojoval a prostřednictvím četných poradců

  cvičil severokorejskou armádu, USA považova-

  ly Jižní Koreu za zemi zcela mimo své obranné

  zájmy v Tichomoří. Jak se vyjádřil 12. ledna 1950

  státní tajemník USA Dean Acheson, USA byly

  ochotny zaštítit svou ochranou toliko Japonsko,

  Okinawu a Filipíny. Stejný názor ostatně dříve

  vyjádřil i generál Douglas MacArthur, vrchní ve-

  litel spojeneckých sil v poválečném Japonsku.

  Komunističtí lídři v Severní Koreji a Číně na zá-

  kladě těchto indicií usoudili, že je cesta k obsa-

  zení jižní části poloostrova otevřena a USA pro

  záchranu Korejské republiky nehnou prstem.

  Samotná jihokorejská armáda představovala

  jen lehce vyzbrojenou vojenskou sílu, neschop-

  nou vzdorovat deseti střeleckým divizím, dvěma

  mechanizovaným plukům a samostatné tanko-

  vé brigádě s 258 tanky T-34/85 a samohybnými

  děly Su-76. Letectvo pod velením generálmajora

  Wang Yona pak disponovalo 239 letouny, z nichž

  bylo minimálně 122 bojových. Tyto síly tvořily po

  jednom pluku stíhacím, bitevním a školním. Ve

  výzbroji se nacházely především letouny Jak-9P

  a Il-10, starší Jaky-7 nebo La-7 již byly v době

  útoku z výzbroje vyřazovány. U některých Il-10

  nalezených na dobytých letištích byly nalezeny

  letové knihy, ve kterých byly prováděny zápisy

  v ruštině až do 27. června, byly tedy dodány

  těsně před útokem. Celkem bylo na severu při-

  praveno na 190 000 mužů ve zbrani, obrovské

  množství čínských „lidových dobrovolníků“ pak

  vyčkávalo na čínsko-korejské hranici, připra-

  veno zasáhnout v případě potřeby ve prospěch

  svého ideově spřízněného souseda.

  Útok

  Severokorejská armáda svého jižního souse-

  da naprosto překvapila. Ani ne tak samotným

  útokem, protože mnoho expertů a pozorovatelů

  konflikt víceméně očekávalo, překvapením byl

  ale rozsah celé vojenské operace. Ve velmi brz-

  kém nedělním ránu 25. června 1950 se zvedla

  téměř celá severokorejská armáda podporova-

  ná dělostřelectvem a následně také letectvem.

  Proti takovému nárazu neměly lehce vyzbrojené

  jihokorejské síly, postrádající jak tankové voj-

  sko, tak dělostřelectvo či letectvo, víceméně

  žádnou šanci. Bylo téměř zázrakem, že statečně

  bojující Jihokorejci dokázali držet po tři dny li-

  nii bránící dobytí Soulu. Po levém křídle ovšem

  severokorejské jednotky rychle postupovaly na

  

  

  

  

  

  

  INFO Eduard

  17

  Červen 2022

• Page 18

  jih. Proč byli Jihokorejci v porovnání se Severo-

  korejci tak slabí?

  Poslední jednotky americké armády opustily

  Korejskou republiku 29. června 1949 a v zemi

  zůstalo jen 482 vojenských poradců pod velením

  generála W. L. Robertse. Na rozdíl od masivních

  zbrojních dodávek do Severní Koreje ze SSSR

  byly USA k Jihokorejcům podstatně skoupější.

  Oficiální stanovisko USA znělo, že jihokorejská

  armáda má být jen tak velká, aby dokázala v

  zemi udržovat pořádek, ale ne natolik velká, aby

  zatěžovala ekonomiku zbídačené země. A také

  jen natolik vyzbrojená, aby její síla neumožňo-

  vala ofenzivní operace vůči severnímu souse-

  dovi. Bylo rozhodnuto, že jihokorejská armáda

  bude mít 65 000 mužů určených pro udržování

  pořádku a ochranu hranic, 4000 mužů pobřežní

  stráže a k tomu bude ve službě 35 000 policistů.

  Američané za sebou po odsunu zanechali zá-

  soby vojenského materiálu, který měl jihoko-

  rejské armádě vydržet po dobu minimálně půl

  roku, další dodávky výstroje a lehkých zbraní

  byly přislíbeny. Žádost jihokorejského ministra

  obrany Sin Sung-moa z října 1949 na dodáv-

  ku 188 tanků M-26 Pershing byla odmítnuta

  a stejně dopadly i opakované prosby prezidenta

  I Sung-mana, aby Američané poskytli letouny

  F-51 Mustang. Nejtěžší zbraní, kterou byly USA

  ochotny jihokorejské armádě poskytnout, byly

  minomety M1 ráže 81 mm.

  Jihokorejské letectvo (ROKAF) sice vzniklo 10.

  října 1949 a v dubnu 1950 mělo ve stavu 1859

  osob, alespoň jakž-takž kvalifikovaných pilotů

  však bylo jen 39. Ti měli navíc k dispozici pouze

  lehké kurýrní a cvičné stroje. Konkrétně osm

  Piperů L-4 Grasshopper, pět Stinsonů L-5 Sen-

  tinel a tři Texany T-6. Tyto stroje byly umístěny

  na základně Kimpo (K-14) a na městském letišti

  v Soulu (K-16). Další využitelné základny byly

  Suwon (K-13), Taegu (K-2), Kwangju (K-7),

  Kunsan (K-8) a Cheju-do (K-39). Piloti těchto

  lehkých letounů se po útoku statečně zapojili do

  bojů. Celkem podnikli během prvních tří dnů 123

  bojových letů, při kterých shodili na nepřítele asi

  500 ručních granátů a 274 patnáctikilogramo-

  vých pum korejské výroby, odhazovaných ručně,

  nebo z improvizovaných závěsníků. Kromě toho

  uskutečnili také 165 průzkumných a spojova-

  cích letů. Na konci války, k 27. červenci 1953, již

  bude mít ROKAF 118 letounů včetně 78 Mustangů

  F-51D a 11 500 členů personálu. Celkem 39 jiho-

  korejských pilotů bude mít na svém kontě přes

  100 bojových misí, 17 jich v bojích zahyne...

  Penzionovaný generálmajor Claire L. Chennault,

  slavný velitel Létajících tygrů a velký zastánce

  podpory všech sil bojujících v Asii proti rozpína-

  jícímu se komunismu, navrhoval již před válkou

  vyzbrojit ROKAF mimo jiné 25 Mustangy, ale ge-

  nerál MacArthur, vrchní velitel dálněvýchodních

  sil, jeho návrh zamítl s odůvodněním, že něco

  takového není pro udržování vnitřního pořádku

  v zemi zapotřebí a jen by to zvyšovalo riziko vy-

  puknutí války mezi severní a jižní Koreou...

  Jediné, čeho jihokorejský prezident nakonec

  dosáhl, byl příslib výcviku několika vybraných

  pilotů na F-51D. Ti byli dopraveni do Japonska

  zkraje roku 1950 a vedením jejich výcviku byl

  pověřen kapitán James P. Becket, příslušník

  36th FBS z Itazuke. K tomuto účelu bylo vyčle-

  něno deset Mustangů vyřazených od jednotek

  USAF a darovaných ROKAF. Bylo třeba začínat

  víceméně od začátku, protože korejští pilo-

  ti dlouho nelétali s bojovými stroji, nehledě na

  velké odlišnosti v letových vlastnostech oproti

  lehčím japonským strojům. Jejich výcvik nebyl

  v době severokorejského útoku ani zdaleka do-

  končen…

  Okamžitě po severokorejském útoku požádaly

  USA o svolání Rady bezpečnosti OSN. Ta násled-

  ně označila útok za porušení míru a rezolucí

  S/1501 vyzvala k okamžitému zastavení bojů.

  Severokorejské síly však postupovaly rychle

  vpřed, a tak OSN vydala den nato rezoluci č.

  HISTORIEHISTORIE

  

  

  

  

  

  

  

  

  foto: sbírka autora

  foto: U.S. Air Force

  INFO Eduard18

  Červen 2022

• Page 19

  82, ve které označila KLDR za agresora a ná-

  sledující rezolucí č. 83 vyzvala členské země

  k vojenské pomoci napadené zemi. Přímou vojen-

  skou pomoc poskytlo 16 států, letectvo čtyři. Tři

  z nich nasadily i Mustangy – Američané, Aus-

  tralané a Jihoafričané.

  FEAF: příliš daleko

  Dálněvýchodní složka USAF označená FEAF

  (Far East Air Force) měla své nejbližší bojové

  stroje vhodné k nasazení v Koreji v Japonsku a

  na Okinawě. Výraz nejbližší je ovšem třeba brát

  s rezervou. Například ze základny Itazuke, kde

  sídlila 8th FBG (8. stíhací-bombardovací skupi-

  na), je to nad Soul vzdušnou čarou zhruba 700

  km, zpáteční let tedy představuje let dlouhý asi

  1400 km. A to nebylo pro americké Shooting

  Stary zrovna málo. Vzdálenost sice dokázaly

  zvládnout, ale samotnou bojovou činností nad

  cílem mohli jejich piloti strávit v průměru jen

  asi čtyři minuty.

  Velitel FEAF, generálporučík George E. Strate-

  meyer, byl v době útoku na dovolené v Nagoji

  s rodinou. Jeho zástupce, generálmajor Earle

  E. Partridge (velitel 5th AF, v té době s propůjče-

  nou hodností generálporučíka) vydal okamžitě

  po obdržení informace o útoku rozkaz k zaháje-

  ní připraveného operačního plánu č. 4, evakua-

  ce amerických občanů z Koreje. Prvními stroji,

  které se měly zapojit do korejské války tak byly

  transportní C-54 Skymaster a C-47 Skytrain od

  374th TCW (Troop Carrier Wing) z Itazuke. V od-

  poledních hodinách 25. června již hlásil velitel

  8th FBW Col. John M. Price, pod jehož taktické

  velení 374th TCW spadal, že jeho jednotky jsou

  připraveny provést jakýkoli přidělený úkol na-

  zítří ráno. Jenže v ranních hodinách 26. června

  se zdálo, že jihokorejské síly budou schopny

  severokorejský útok zadržet, a tak byl plán

  rychlého leteckého odsunu ze Soulu pozasta-

  ven a namísto toho byli evakuovaní dopraveni

  k nalodění na norskou obchodní loď. Čistě pro

  jistotu byly vyslány F-82 Twin Mustangy od 68th

  a 399th F(AW)S (68. a 339. stíhací letky pro ztí-

  žené povětrnostní podmínky) k hlídkovému letu

  nad Soulem a Inchonem. Byly napadeny dvojicí

  severokorejských stíhačů (buď La-7, nebo Jak-

  -9U), ale protože neměly oprávnění k palbě, vy-

  užily své výkonnostní převahy a stáhly se.

  Jedenáct C-47 a dva C-54 nakonec odstartovalo

  HISTORIE

  

  5th AIR FORCE

  Itazuke, Kyushu

  8th Fighter-Bomber Wing

  8th Fighter-Bomber Group (F-80)

  35th Fighter-Bomber Squadron

  36th Fighter-Bomber Squadron

  80th Fighter-Bomber Squadron

  Johnson AB, Honshu

  3rd Bombardment Wing (L)

  3rd Bombardment Group (B-26)

  8th Bombardment Squadron

  13th Bombardment Squadron

  Nagoya AB, Honshu

  347th Fighter AW Wing

  347th Fighter AW Group

  Tachikawa AB, Honshu

  347th Troop Carrier Wing

  347th Troop Carrier Group (C-54)

  6th Troop Carrier Squadron

  22nd Troop Carrier Squadron

  Yokota AB, Honshu

  35th Fighter-Interceptor Wing

  35th Fighter-Interceptor Group (F-80)

  39th Fighter-Interceptor Squadron

  40th Fighter-Interceptor Squadron

  41st Fighter-Interceptor Squadron

  339 Fighter AW Squadron (F-82)

  8th Tactical Reconnaisance Squadron, photo (RF-80)

  Misawa AB, Honshu

  49th Fighter-Bomber Wing

  49th Fighter-Bomber Group (F-80)

  7th Fighter-Bomber Squadron

  8th Fighter-Bomber Squadron

  9th Fighter-Bomber Squadron

  12th AIR FORCE

  Naha AB, Okinawa

  51st Fighter-Interceptor Wing

  51st Fighter-Interceptor Group (F-80)

  16th Fighter-Interceptor Squadron

  25th Fighter-Interceptor Squadron

  26th Fighter-Interceptor Squadron

  4th Fighter AW Squadron (F-82)

  Kadena AB, Okinawa

  31st Photo Reconnaissance Squadron, VLR (RB-29)

  Anderson AFB, Guam

  19th Bombardment Wing (M)

  19th Bombardment Group (B-29)

  28th Bombardment Squadron

  30th Bombardment Squadron

  93rd Bombardment Squadron

  13th AIR FORCE

  Clark AFB, Luzon

  18th Fighter-Bomber Wing

  18th Fighter-Bomber Group (F-80)

  12th Fighter-Bomber Squadron

  44th Fighter-Bomber Squadron

  67th Fighter-Bomber Squadron

  21st Troop Carrier Squadron (C-54)

  6204th Photo Mapping Flight (RB-17)

  Pozn: Celkem disponoval FEAF k 31. květnu 1950 1172 letouny, z nichž bylo:

  73 B-26

  27 B-29

  47 F-51

  504 F-80 (z toho 423 F-80C)

  42 F-82

  179 transportních letounů

  48 průzkumných letounů

  252 ostatních letounů

  

  

  

  

  

  

  

  foto: U.S. Air Force

  INFO Eduard

  19

  Červen 2022

• Page 20

  kvůli rychle se zhoršující situaci z Itazuke 27.

  června ráno. Jejich ochranu měly na starosti

  Twin Mustangy, zatímco horní krytí zajišťovaly

  F-80 Shooting Stary. Letecký odsun byl prová-

  děn ze základen Kimpo a Suwon a než slunce

  zapadlo, bylo z Koreje evakuováno 851 osob.

  Soul padl pod severokorejským náporem 28.

  června a do té doby váhající prezident Truman

  nařídil 5. letecké armádě, aby dosáhla vzdušné

  převahy a poskytovala přímou leteckou podpo-

  ru pozemním silám. Tím umožnil plné zapojení

  amerických leteckých sil do války v Koreji. Té-

  hož odpoledne dospěli generál Partridge a jeho

  zástupce Edward J. Timberlake k přesvědčení,

  že budou pro další operace potřebovat letouny

  s dlouhým doletem, se kterými by bylo také

  možno operovat z polních letišť v Koreji a které

  by dokázaly provádět útoky proti pozemním cí-

  lům s vysokou přesností a efektivitou. Poprvé

  padl návrh na využití Mustangů a všem jednot-

  kám 5. letecké armády byla ještě toho dne ro-

  zeslána výzva, hledající dobrovolníky, kteří by

  dokončili výcvik současné desítky korejských

  pilotů a vycvičili i případné další piloty ROKAF

  přímo v Koreji. Zároveň měli poskytovat ome-

  zenou leteckou podporu pozemním silám OSN.

  Žádost o tyto piloty obdržel plukovník Virgil L.

  Zoller, velitel 35th FIW (35. stíhacího křídla).

  FEAF upřesnilo, že hledá deset kvalifikovaných

  pilotů Mustangů, čtyři zabezpečovací důstoj-

  níky a stovku členů pozemního personálu pro

  zahájení programu označeného jako Bout One,

  jehož velitelem se stal major Dean Hess.

  3)

  Sháním Mustangy. Značka: spěchá!

  S výjimkou jednotek Twin Mustanů určených

  pro operace za ztížených povětrnostních pod-

  mínek již byly v době vypuknutí války všechny

  bojové jednotky v Japonsku přezbrojeny na

  reaktivní techniku. Nějaké Mustangy se sice

  v Japonsku ještě nacházely, ale postupně byly

  buď šrotovány, nebo posílány zpět do USA. Asi

  třicítka letounů tohoto typu se nacházela na

  základně Tachikawa, další kusy zbývaly na zá-

  kladně Johnson (dnes Iruma), případně u jiných

  jednotek, kde mnohdy sloužily pro vlekání ter-

  čů, nebo jen tak pro kondiční létání pilotů, kteří

  se s nimi nechtěli navzdory přeškolení na vý-

  konnější reaktivní stroje zcela rozloučit.

  4)

  Tyto Mustangy byly kvůli nastalé situaci rych-

  le připravovány pro svou poslední službu.

  V některých případech musely projít vzhledem

  k delšímu odstavení důkladnou revizí, přičemž

  jim byly „snulovány“ draky a motory (dostaly

  nové zápisníky s nulovým deklarovaným ná-

  letem), protože už v mnoha případech neexis-

  tovala ani dokumentace jednotlivých letounů.

  Mnohé také postrádaly část radiového či pří-

  HISTORIE

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  Počty severokorejského letectva

  při zahájení války

  Yonpo (K-27)

   

   

   

   

  Sinmak (K-20)

   

   

   

  Pyongyang (K-23)

   

   

   

   

   

   

  Pozn.: počty vycházejí z informací od korejského

  pilota, který krátce před válkou dezertoval.

  foto: U.S. Air Force

  INFO Eduard20

  Červen 2022

• Page 21

  HISTORIE

  

  

  

  

            

  strojového vybavení. Později nebylo výjimkou,

  že zatímco například jeden stroj z dvojice měl

  vysílačku, ale postrádal kompas, druhý na tom

  byl přesně opačně… Mustangů navíc nebylo

  v Japonsku ani zdaleka dost a velení FEAF proto

  požádalo o přísun dalších strojů ze Spojených

  států. Mustangy se sice již stáhly ze služby

  u jednotek USAF, představovaly však nadá-

  le páteř výzbroje leteckých jednotek Národ-

  ní gardy, které se tak staly jedním ze dvou

  hlavních zdrojů dodávek Mustangů do Koreje.

  Tím druhým byly sklady na letecké základně

  McClelland. Vybrané letky národní gardy tedy

  byly neprodleně vyzvány k přesunu 79 kusů F-

  -51D na námořní leteckou základnu v Alamedě

  a ze skladů bylo „vydodáno“ (řečeno logistickou

  hatmatilkou...) dalších 66 kusů. Všech 145 Mus-

  tangů bylo zabaleno do ochranných černých

  „kokonů“ a naloděno na letadlovou loď třídy

  Essex USS Boxer (CV-21). Ta se vrátila ze své

  třetí poválečné plavby v Pacifiku do San Diega

  přesně v den vypuknutí války v Koreji, tedy 25.

  června 1950. Namísto plánované údržby a oprav

  se tak okamžitě po naložení Mustangů vydala

  14. července opět na moře (plavba proběhla

  jako součást předchozí operace Task 500717).

  Lodi velel kapitán John Broder Moss, který měl

  původně během kotvení v San Diegu předat loď

  CV-21 svému nástupci Cameronu Briggsovi, ale

  byl nucen si službu o jednu plavbu prodloužit.

  Vzdálenost přes 9000 km urazila USS Boxer

  v rekordně krátkém čase osmi dní a sedmi ho-

  din. Kromě Mustangů vezla také 70 pilotů Ná-

  rodní gardy, šest pozorovacích L-5 a 19 letounů

  US NAVY.

  První krev

  První Mustangy odletěly do Koreje z Japonska

  29. června odpoledne. Byly to stroje určené pro

  Bout One, darované ROKAF. Shodou okolností

  se v ten den vydal generál MacArthur na cestu

  do Suwonu (základna K-13) ve svém osobním

  C-54 Bataan, aby se na místě detailně obezná-

  mil s taktickou situací na operačním brífinku.

  Výškový doprovod mu poskytovaly F-80 od 8th

  FBW, zatímco F-82 vykonávaly blízkou ochranu.

  Američtí piloti čtyř F-51D se znaky ROKAF tuto

  formaci následovali samostatně, ale jen s ma-

  lým odstupem.

  Po přistání se MacArthur neprodleně účastnil

  porady s americkým velvyslancem Johnem

  Mucciem a prezidentem I Sung-manem. V jejím

  průběhu ovšem na letiště zaútočily severoko-

  rejské Il-10. Jejich piloti si ale nevybrali vhod-

  

  

  

  

  

  

  

  foto: U.S. Air Force

  foto: U.S. Air Force

  INFO Eduard

  21

  Červen 2022

• Page 22

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  HISTORIE

  nou chvíli, protože tou dobou se na scéně ob-

  jevila také zmíněná čtveřice Mustangů... Během

  chvíle šly k zemi dvě „desítky“ sestřelené 2nd

  Lt Orrinem E. Foxem, po jedné si připsali 1st Lt

  Harry T. Sandlin (oba z 80th FBS) a 1st Lt Richard

  Burns (35th FBS). Některé zdroje připisují Foxo-

  vi a Sandlinovi sestřely Jaků-9 či La-7 namísto

  Il-10. Jeden pravděpodobný sestřel (zřejmě

  Jaku-9) byl připsán také 1st Lt Eugenu R. Han-

  sonovi (36th FBS). Tři z těchto dobrovolníků se

  nedožili ani konce roku 1950. Burns, Sandlin

  a Hanson zahynuli poté, co se vrátili ke svým

  jednotkám a k létání s F-80. Celkem pak zahy-

  nulo během prvního roku války sedm z deseti

  původních amerických pilotů Bout One...

  Celá Korea se nacházela od roku 1905 pod nadvládou Japonska, kterému

  k tomuto postavení pomohla tehdejší dohoda s Velkou Británií, uznávající ja-

  ponské zájmy v této zemi výměnou za uznání britských zájmů v Číně. Na ten-

  to politický handl, připomínající v některých aspektech jiné ostudné jednání

  Velké Británie (Mnichovská zrada Československa, 1938) navázala Ports

  -

  mouthská smlouva, která zajistila Japoncům obdobné uznání od Ruského

  carství a Taft-Kacurovo memorandum, které Japoncům zajistilo víceméně

  totéž ze strany USA. Pak již nic nebránilo Japoncům, aby si v roce 1910 z Ko

  -

  reje vytvořili protektorát, jehož prvním správcem se stal Terauchi Masatake.

  Japonci odstranili korejského císaře Sundjonga a postupně ovládli všechny

  klíčové posty v zemi. Jejich vláda přinesla zemi hlad, tyranii i otroctví. Došlo

  také na ukřižovávání a upalování korejských křesťanů. Pokojné demonstra

  -

  ce za svobodu v roce 1919 byly tvrdě potlačeny a na 550 lidí při nich bylo

  povražděno… Japonci dělali vše pro to, aby zcela eliminovali korejskou ná

  -

  rodní identitu. Ve školách se vyučovalo výhradně japonsky, bylo zakázáno

  v korejštině publikovat, bylo zakázáno studovat korejskou historii a pálily se

  korejské knihy. Stovky tisíc Korejců byly poslány na nucené práce do Japon

  -

  ska nebo jeho držav a mnoho korejských žen bylo donuceno k sexuálnímu

  otroctví pro japonské vojáky. Muži pak byli nuceni bojovat v řadách japonské,

  případně čínské armády.

  Konec druhé světové války znamenal pro Korejce také konec pětatřicetileté

  tyranie. Již v listopadu 1943 deklarovali na konferenci v Káhiře spojenci ne

  -

  závislost Koreje jako jeden z cílů válečného úsilí a Korejci tak mohli po ukon-

  čení bojů doufat v mír a rozvoj své země. Jenže situace se vyvíjela jinak...

  

  foto: US Defense Imagery

  foto: U.S. Air Force

  INFO Eduard22

  Červen 2022

• Page 23

  POSTAVENOHISTORIE

  

  

  

  

  

  

  F-51D Mustang se stal jediným pístovým útočným

  a stíhacím jednomotorovým letounem USAF v korejské

  válce a plnil obdobné úkoly, jako Corsairy námořnictva

  a námořní pěchoty (ve verzích F4U-4, F4U-4B, F4U-5N,

  F4U-5NL, F4U-5P, AU-1). Mezi prvotními návrhy bylo

  také nasazení Thunderboltů, k tomu ovšem nedošlo.

  Důvodů bylo hned několik, jakkoli by se mohlo zdát

  že robustní a výkonné „Jugy“ byly pro útočné operace

  vhodnější. Prvním důvodem byl fakt, že u celého letec-

  tva již existovala jen jedna výcviková jednotka nadále

  používající tyto stroje, kromě toho nebylo jisté, zda by

  se jich podařilo shromáždit dostatečný počet. Navíc

  pro Thunderbolty nebyly v Japonsku k dispozici žádné

  náhradní díly, zatímco na Mustangy jich tam byl ještě

  dostatek. O Thunderbolty stál především velitel FEAF

  generál Stratemeyer a žádal o ně urputně a vytrvale.

  Generál Hoyt Vandenberg, náčelník štábu USAF, jeho

  požadavek s definitivní platností zamítl až 4. května

  1951, tedy bezmála po roce! Proč vlastně Stratemeyer

  po Thunderboltech tolik toužil? Jak se ukázalo, F-51D

  byl vždy především stíhač. Taková byla jeho role i za

  2. světové války. Mustangy si samozřejmě zaválčily

  i v roli „straferů“, jenže v této roli rozhodně nepřed-

  stavovaly ideál. Kvůli chladiči umístěnému na spod-

  ku trupu a dlouhému vedení chladicí kapaliny trupem

  byly Mustangy snadno zranitelné pozemní palbou, a to

  i z ručních zbraní. Robustnější Thunderbolt se vzdu-

  chem chlazeným hvězdicovým motorem by byl i přes

  složitý systém přeplňování turbokompresorem pro

  bitevní operace vhodnější. Stratemeyerův názor nebyl

  rozhodně žádným teoretizováním, zranitelnost Mus-

  tangů protileteckou palbou si v průběhu války vybrala

  krutou daň. V některých měsících tvořily F-51D více než

  polovinu celkových leteckých ztrát. Například v dubnu

  1951 bylo protiletadlovou palbou sestřeleno 13 Shooting

  Starů, dva Thunderjety a 25 Mustangů…

  

  Po svém návratu do Japonska se MacArthur

  dozvěděl, že australský premiér Robert G.

  Menzies nabídl služby No. 77 Squadron, která

  spadala pod velení FEAF. To byla dobrá zprá-

  va, protože znamenala další třicítku Mustan-

  gů, připravených k akci a případnému přesunu

  v řádu několika málo dní.

  Bout One: Na horké půdě

  Dalších šest Mustangů odletělo s čerstvě na-

  malovanými znaky ROKAF do Koreje 2. červen-

  ce. V jejich kabinách tentokrát seděli korejští

  piloti, kteří přiletěli do Japonska 27. června.

  Byla to desítka těch nejzkušenějších letců, kte-

  ré mělo ROKAF ve svých řadách. Piloti, kteří

  již prodělávali výcvik v Japonsku ještě nebyli

  připraveni, proto byli vybráni ti, kteří by moh-

  li zvládnout pilotáž P-51 během několika málo

  dní týdne. Každý z nich absolvoval jen pozemní

  školení a většinou jen jeden nebo dva seznamo-

  vací lety v délce okolo 30 minut. Tito muži tedy

  zamířili 2. července z Itazuke do Taegu. O jejich

  schopnosti doletět bezpečně do cíle panova-

  ly jisté pochybnosti, ani jejich stroje nebyly ve

  zrovna dvakrát nejlepší kondici. Předtím létaly

  jako vlekací letouny pro vzdušné terče a v této

  službě jednak dostávaly dost zabrat, nehledě

  na to, že byla zanedbávána jejich údržba… Nic-

  méně obavy se nenaplnily a na základně Taegu

  se toho dne shromáždil celý Bout One se svými

  deseti Mustangy. Mělo s nimi bojově létat zatím

  šest jihokorejských a deset amerických pilotů,

  další Jihokorejci měli být školeni „za pochodu“.

  5)

  Téměř okamžitě byly zahájeny bojové akce, ve

  kterých se vyznamenal především velitel jed-

  notky, major Hess. Létal neúnavně i několik

  bojových misí denně. Šestice korejských pilotů

  za sebou sice měla bojové zkušenosti z druhé

  světové války, ale Mustangy ještě neměli do-

  statečně „v ruce“. Potíže jim dělalo především

  vyšší plošné zatížení křídla, což si záhy vybralo

  svou daň. Plukovník Lee Gen-Seouk, zkuše-

  ný pilot, který bojoval za druhé světové války

  v řadách japonského armádního letectva

  a podle některých jihokorejských pramenů za-

  znamenal až 23 sestřelů. Nejzkušenější z jiho-

  korejských pilotů Bout One nevybral strmé kle-

  sání po útoku na severokorejský tank, havaroval

  a zahynul.

  6)

  Nízká vycvičenost Korejců si také vyžádala

  poněkud komplikovaný systém jejich bojového

  výcviku. Protože základna Taegu byla přepl-

  

  

  

  

  foto: U.S. Air Force

  INFO Eduard

  23

  Červen 2022

• Page 24

  HISTORIE

  něna transportními letouny, startovali korej-

  ští piloti Mustangů většinou z dráhy Chinhae

  (K-10) a přistávali na letišti Pusan-West (K-1).

  Odtud byli převezeni transportním letounem

  a Mustangy přeletěli na K-10 Američané. Pano-

  valy totiž obavy, že by Korejci přistání na tamní

  krátké dráze nezvládli...

  Asi nejznámější akcí Bout One se stal bojový

  let dvojice vedené velitelem Deanem Hessem

  (druhým pilotem byl poručík Timberlake), kte-

  rý se odehrál 11. července 1950. Za vydatného

  deště vzlétli oba s Mustangy plně naloženými

  municí, raketami a pumami k útoku na kolonu

  severokorejské obrněné divize sunoucí se úz-

  kou horskou silnicí, aby se následně rozvinula

  a zaútočila na americkou 25. pěší divizi. Hess

  přikázal Timberlakeovi, aby zaútočil na konec

  konvoje, sám zaútočil na její čelo. „Zablokovali

  jsme je krátery po bombách a zničenými vozidly

  na obou koncích, takže se nemohli hnout,“ uve-

  dl následně Hess. Nad konvojem pak kroužili,

  dokud se nedostavily další Mustangy z Taegu

  a následně i F-80 a B-26 z Japonska. Poté se

  dvojice vydala zpět do Taegu, nechala se opět

  vyzbrojit, provedla další útok, a to všechno pak

  ještě jednou. Když se Hess obrátil k definitivní-

  mu návratu, na zemi za ním a jeho kolegy zů-

  stalo 117 zničených nákladních vozidel, 38 tan-

  ků a nespočet mrtvých Severokorejců. Generál

  Partridge na druhý den prohlásil tuto akci za

  „zlomový bod války“.

  Dallas Squadron

  Zatímco se v USA slétaly Mustangy k přepravě

  do Koreje, bylo třeba pro ně připravovat piloty

  od jednotek, které již vesměs létaly s proudo-

  vými stroji. I když na palubě USS Boxer přibylo

  do Japonska také 70 pilotů Národní gardy, což

  byli v mnoha případech zkušení váleční piloti,

  ideálem bylo mít pro plánovaný systém a cha-

  rakter operací tři piloty na jeden stroj. Počíta-

  lo se totiž s tím, že každý letoun odlétá denně

  několik misí. Generál Stratemeyer proto nařídil

  3. července 13. letecké armádě sídlící na základ-

  ně Clark na Filipínských ostrovech, aby v rámci

  18th FBG vybrala piloty, kteří ještě donedávna

  létali s F-51D. Z nich pak byla zformována letka,

  která vešla ve známost jako Dallas Squadron.

  Tvořil ji v převážné míře personál 12th FBS.

  Pro něj byly určeny všechny zbylé letuschop-

  né Mustangy v Japonsku, připravované k pře-

  letu do Koreje na letecké základně Johnson.

  V Taegu měla tato jednotka absorbovat Bout One

  a vytvořit 51st FBS(P), tedy jednotku se statu-

  sem „provizorní“.

  Protože se ukázalo, že na japonských ostro-

  vech je přece jen ještě několik letuschopných

  Mustangů, bylo zahájen také přeškolení pilotů

  a personálu 40th FIS ze stavu 35th FIG. Během

  tohoto procesu létali piloti nadále mise nad Ko-

  reu v Shooting Starech a do Koreje se tak 14.

  července přesunuli bez přerušení bojové čin-

  nosti. Z Pchohangu (K-3) začali létat operačně

  počátkem srpna. Netrvalo dlouho a Mustan-

  gy si vysloužily respekt. Generál Timberlake

  s nemalým uznáním prohlásil, že jeden Mustang

  z Taegu je pro něj ekvivalentem čtyř F-80 ope-

  rujících z Japonska. O divokém charakteru bo-

  jové činnosti Mustangů leccos vypovídá vzpo-

  mínka majora Harryho Morelanda, velitele 51st

  FS(P): „Letěl jsem ve dvojici s dalším strojem,

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  foto: U.S. National Archives and Records Administration

  INFO Eduard24

  Červen 2022

• Page 25

  POSTAVENOHISTORIE

  Dean Hess byl v době japonského útoku na

  Pearl Harbour křesťanským knězem a staral

  se o své farníky v Clevelandu. Po napadení Ja-

  ponci si uvědomil, že od nich nemůže požado-

  vat, aby bojovali za vlast, pokud sám nepůjde

  příkladem. Protože jej odmala zajímalo letectví,

  přihlásil se do náborového programu Aviation

  Cadet a stal se pilotem. V roce 1944 byl odve-

  len do Francie, kde odlétal 63 bojových misí

  s P-47D. Po válce se Hess vrátil na kazatelnu

  a zahájil také postgraduální studia. V červen-

  ci 1948 byl ale povolán opět do aktivní služby

  a v době zahájení války v Koreji sloužil v Japon-

  sku. Dobrovolně přijal funkci velitele jednotky

  Bout One, která se stala na základně Taegu prv-

  ní v Koreji umístěnou leteckou bojovou formací

  USAF. Do června 1951 absolvoval 250 bojových

  misí. Během tohoto období také zahájil neofi-

  ciální program evakuace osiřelých korejských

  dětí a jejich doprovodu do bezpečí před postu-

  pujícími čínskými jednotkami. Důvodem této

  iniciativy byla mimo jiné nešťastná událost, ke

  které došlo prosinci 1944 při náletu na Kaiser-

  slautern, kde společně s Billem Myersem úto-

  čili se svými „Jugy“ na železniční nádraží. Při

  odhozu dvou tisícilibrových bomb zůstala jedna

  na závěsníku Hessova Thunderboltu a odpadla

  až o několik okamžiků později. Zasáhla přitom

  budovu nedaleko nádraží a jak se Hess den

  nato dozvěděl, jednalo se o místní sirotčinec,

  ve kterém zahynulo 37 dětí. Výčitky svědomí

  jej pronásledovaly celý život. Jeho Thunderbolt

  nesl latinský nápis Per Firem Volo, v Koreji pak

  měl na svém Mustangu napsáno totéž v korej-

  štině: létám s vírou. Z množství jeho odvážných

  akcí se zmíníme alespoň o sólové operaci, bě-

  hem které vysvobodil svou „extrémně blízkou“

  leteckou podporou osmnáctičlennou americ-

  kou hlídku z obklíčení Severokorejci. Znovu

  a znovu přecházel do hloubkového útoku, aby

  vyčistil vojákům cestu k ústupu a záchraně.

  Za tuto misi byl vyznamenán stříbrnou hvěz-

  dou. Ještě většího ocenění se mu ale dostalo

  od komunistické rozhlasové propagandistky

  „Seoul City Sue“, která ho označila za „barba-

  ra z Chinhae“ (v té době již Bout One operoval

  z této základny).

  Dean Hess vydal v roce 1957 své paměti s ná-

  zvem Battle Hymn (Bojová hymna), na jejichž

  základě byl natočen film s Rockem Hudsonem

  v hlavní roli. Honorář, který Hess za knihu

  a film obdržel, byl použit v roce 1961 na stavbu

  nového sirotčince poblíž Soulu. Hess ukončil

  aktivní službu v hodnosti plukovníka v roce

  1969. Zemřel ve věku 97 let 2. března 2015, o dva

  roky později mu Jihokorejci postavili na ostrově

  Cheju, kam byli sirotci za války evakuováni, po-

  mník. Na něm je u jeho jména uvedeno:

  Hrdina korejské války

  Kmotr letectva Korejské republiky

  Otec válečných sirotků

  

  

  

  

  

  

  

  

  foto: U.S. Air Force

  foto: U.S. Air Force

  INFO Eduard

  25

  Červen 2022

• Page 26

  HISTORIE

  chystali jsme se proletět nad silnicí mezi Sou-

  lem a Taejonem a střílet na všechno, co na ní

  zahlédneme. Naším prvním cílem bylo několik

  severokorejských náklaďáků, které jsme nej-

  dřív ostřelovali a následně zasáhli napalmem.

  Na silnici byla vysoká aktivita. Chvíli poté, co

  jsme zamířili zpět, jsem zahlédl obrovskou

  kupu sena uprostřed pole, ke které vedly sto-

  py pásů. Udělal jsem nízký průlet a zjistil, že

  je to tank, který byl narychlo zakrytý senem.

  Protože jsme svoje napalmové bomby spotře-

  bovali, rozhodli jsme se zjistit, co s ním svedou

  naše půlpalcové kulomety. Tank jsme prostřelit

  nemohli, ale střely zapálily seno. Udělali jsme

  proto několik nízkých průletů přímo nad senem,

  abychom plameny ještě víc rozfoukali prou-

  dem od našich vrtulí. Plameny ten tank doslova

  upekly a následně se ozvala velká exploze. Tak

  jsme zničili tank intenzivní palbou našich kulo-

  metů.“

  4)

  Tvrdá služba

  Na piloty Mustangů padla hlavní tíha taktické

  letecké podpory v malých výškách. Jejich vý-

  zbroj tvořily vedle kulometů také 2,5palcové

  a 5palcové rakety, 500librové termitové nebo

  tříštivé pumy a napalmové nádrže. Cíle tvořily

  tanky, dělostřelecké pozice, koncentrace vojsk

  i zásobovací sklady. Piloti Mustangů se přitom

  museli v první fázi bojů vyrovnat s řadou obtíží.

  Létali v neznámém terénu, neměli potřebné le-

  tecké mapy (ale jak se ukázalo, podrobnější ar-

  mádní mapy jim nakonec posloužily v členitém

  terénu lépe) a zejména jim chyběli kvalifikovaní

  předsunutí letečtí návodčí (TACP

  –

  Tactical Air

  Control Party), kteří by je spolehlivě navedli na

  cíl. Vojáci vybraní k tomuto účelu neměli zkuše-

  nosti ani dostatečné povědomí o letecké taktice

  a jejich navádění piloty mnohdy spíš mátlo. Pro-

  to byla zformována 6147th TCS (Tactical Control

  Squadron), známá jako Moskyti (Mosquitoes)

  která létala z Taegu s letouny L-5, L-17 a T-6

  a označovala cíle. Zároveň byli někteří pilo-

  ti vysláni k pozemním jednotkám, aby zajistili

  zvýšení kvality pozemního navádění. Pro piloty

  to byla nečekaně tvrdá služba…

  Činnost Mustangů podle mnohých zachránila

  vojska OSN v nejkritičtější době, kdy již byly

  zatlačeny do pusanské kapsy. Zejména jejich

  napalmem naplněné nádrže, shazované mnoh-

  dy s děsuplnou přesností, dokázaly spolehlivě

  rozvracet severokorejské jednotky.

  

  

  

  

  

  

  foto: U.S. Air Force

  foto: U.S. Air Force

  INFO Eduard26

  Červen 2022

• Page 27

  POSTAVENOHISTORIE

  Opět v roli stíhače

  A i když Mustangy primárně útočily na pozemní

  cíle, dokázaly si samozřejmě poradit i s pís-

  tovými letouny protivníka. Například 3. srpna

  1950 sestřelili dva piloti od 67th FBS každý po

  jednom severokorejském Jaku a o týden později

  přibyl na konto jednotky další. Dne 1. listopadu

  1950 si připsali piloti Mustangů od 67th FBS/18th

  FBW dva sestřely severokorejských Jaků jižně

  od Sinuiju. Stejného dne se však stalo něco dů-

  ležitějšího. Šestice F-51 doprovázejících Inva-

  dery útočící na letiště Sinuiju (K-30) se setkala

  s šesti proudovými letouny se šípovými křídly.

  Mustangům se tak dostalo cti střetnout se jako

  první se sovětskými Migy-15, pravděpodobně

  od 28. GIAP/151. GIAD. Pilotům F-51 se podařilo

  vyváznout beze ztrát, tímto dnem však skončila

  absolutní vzdušná nadvláda spojenců nad Ko-

  reou. K dalšímu střetu Mustangů s patnáctkami

  došlo 7. listopadu, kdy byla čtveřice od 36th FBS

  napadena čtveřicí Migů, jejichž piloti zřejmě

  počítali se snadnou kořistí. Jenže zkušení pilo-

  ti Mustangů se pustili s reaktivními protivníky

  do křížku a Capt. Howard Tanner jeden letoun

  poškodil. Zásah utrpěly i další dva stroje s čín-

  skými znaky a raději se vzdálily. Mustangy se

  naopak vrátily na základnu bez jediného škráb-

  nutí! Je ironií osudu, že 28. listopadu dokázaly

  nenapravitelně poškodit jedenáct Mustangů od

  8th FBG dvouplošné Kukuruzniky při nočním

  náletu na letiště v Pchjongjangu...

  Setkání s MiGy-15 si „užili“ také jihoafričtí pilo-

  ti od No. 112 Squadron. Létající gepardi (Flying

  Cheetahs) byli 8. července 1951 napadeni dvace-

  ti čínskými stroji. Díky divokému manévrování

  v malé výšce se nicméně ubránili až do doby, než

  jim přispěchaly na pomoc přivolané Sabry. Byl

  mezi i stroj pilotovaný Francisem Gabreskim,

  který při této příležitosti dosáhl svého prvního

  sestřelu v Koreji a zvýšil tak své druhoválečné

  skóre na 29 sestřelů. Když se potkaly jihoaf-

  rické Mustangy s Patnáctkami 20. března 1952,

  už se jim beze ztráty vyváznout nepodařilo.

  Při útoku na železniční trať mezi Kuangdonem

  a Sunchonem byli napadeni šesti MiGy-15.

  F-51 Lt. Davea Taylora se po zásahu s černou

  kouřovou stopou odpoutal z boje a již jej nikdo

  nespatřil… Lt. Henslinovi byl v této šarvátce

  přiznán jeden MiG jako poškozený. Podobných

  střetnutí bylo samozřejmě více, v žádném se

  ale nepodařilo pilotovi Mustangu dosáhnout

  prokazatelného sestřelu MiGu-15.

  O bojové morálce pilotů Mustangů svědčí smrt

  velitele 67th FBS, majora Louise J. Sebilleho,

  jehož Mustang (44-74394) byl 5. srpna 1950

  při útoku na pozice dělostřelectva několikrát

  zasažen, navíc se mu neuvolnila jedna puma.

  I když jej další z pilotů, kapitán Martin Johnson,

  varoval před dalším útokem Sebille do vysí-

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  major Louis Jospeh „Lou“ Sebille

  foto: U.S. Air Force

  foto: U.S. Air Force

  INFO Eduard

  27

  Červen 2022

• Page 28

  HISTORIE

  lačky pronesl: „Zpátky už to nedotáhnu. Vrátím

  se, a ty parchanty dostanu!“ Poté se namísto

  návratu na základnu skutečně vrátil nad cíl

  a v sebevražedném útoku, kdy inkasoval další

  zásahy, pálil do komunistických vojáků ze svých

  kulometů, aby nakonec se svým Mustangem do-

  padl přímo na dělostřelecké postavení. Za tento

  čin byl jako první americký letec v Koreji vyzna-

  menán nejvyšším americkým vyznamenáním,

  Kongresovou medailí cti.

  Podobných příkladů hrdinství pilotů Mustangů

  v Koreji je mnoho. Řada z nich nesla nelibě

  ztrátu statusu stíhače létajícího s moderním

  proudovým letounem a „degradaci“ na bitevní-

  ho pilota na zastaralém letounu z druhé světové

  války. Na jejich odhodlání plnit zadané úkoly se

  to ale nijak neprojevilo, stejně jako ji neohrozily

  problémy s technikou nebo vybavením. Problém

  představoval například nedostatek pozemních

  zdrojů A-2 nezbytných pro startování motorů.

  Jednotky měly také nedostatek kyslíkových

  přístrojů A-13A nebo nových leteckých přileb

  P-1. Někteří piloti dokonce létali se sluchátky

  a v přilbách pro hráče amerického fotbalu!

  Mustangy létaly úkoly přímé letecké podpory

  až do února 1953, kdy je definitivně vyměni-

  la za Sabery poslední jednotka – jihoafrická

  No.2 Squadron v sestavě 18th FBS. Až do konce

  války je ovšem používala jak 10th Air Combat

  Squadron, tak 1st Fighter Wing ROKAF a v roli

  průzkumných letounů sloužily u 45th TRS také

  v rámci USAF.

  Poznámky

  1) Dean Rusk se stal v letech 1961 až 1969 americkým

  ministrem zahraničí v kabinetu Johna F. Kennerdyho

  a Lyndona B. Johnsona. Podílel se hlavní měrou na di-

  plomatickém řešení kubánské krize.

  2) Po válce sloužil Charles H. Bonesteel III jako zvlášt-

  ní asistent ministra zahraničí. Byl to právě jeho nápad

  rozdělit Koreu na 38. rovnoběžce. V korejské válce

  zastával funkci velitele amerických ozbrojených sil

  v Koreji a v letech 1966–1969 velel v Koreji dislokované

  8. armádě a v této funkci čelil takzvané „Druhé korejské

  válce“, sestávající z řady menších konfliktů v demilita-

  rizované zóně (DMZ Korean War).

  3) O velení jednotky Bout One měli zájem majoři Charles

  Bowers a Dean Hess. Jejich spor rozhodl až los, a to

  v Hessův prospěch.

  4) Stanovit přesný počet dostupných F-51D v Japonsku

  v době začátku války v Koreji je obtížné. Prameny si od-

  porují. Oficiální počet je 47; udává jej ve svém odtajně-

  ném dokumentu přímo USAF.

  5) V řadě článků a publikací se uvádí, že desítka Mus-

  tangů byla v Koreji již v době zahájení války, protože tam

  na nich probíhal výcvik korejských pilotů. Ve skutečnos-

  ti se 25. 6. 1950 žádné Mustangy v Koreji nenacházely.

  6) Americké prameny popisují smrt Lee Gen-Seouka

  takto, zatímco jihokorejské uvádějí, že se po zásahu

  protiletadlové palby s hořícím motorem vrhnul v sebe-

  vražedném útoku na nepřátele.

  7) F-51 Mustang Units of the Korean War, Warren

  Thompson, Osprey Publishing, Bloomsbury Publishing

  Plc, 2015

  Bout One

  3. července - 15. července 1950

  poté do 1. prosince 1950

  Speciální uskupení operující s výsostnými znaky ROKAF, velitel Maj. Hess. Spojením s Project Dallas Squadron

  vytvořila 51st FBS(P). Po následném oddělení pokračovala jako jednotka ROKAF až do začátku prosince a poté část

  personálu vytvořila kombinovanou korejsko-americkou jednotku Baekgu (3. dubna – 31. května 1951).

  Dallas Squadron

  10. července - 15. července 1950

  Jednotka vzniklá z pilotů a personálu především od 12th FBS. Po spojení s Bout One vytvořily 51st FBS(P). Po

  opětovném oddělení Bout One se vrátila 5. srpna do sestavy 18th FBG jako 12th FBS.

  51st FBS(P)

  15. července 1950 – 5. srpna 1950

  Sloučením Bout One a Project Dallas vznikla 51st FBS(P), tedy provizorní jednotka, ze které se následně letouny

  a část personálu původní Bout One vyčlenily a vrátily se do sestavy ROKAF. Následně byla 5. srpna celá jednotka

  zrušena a stala se z ní opět 12th FBS spadající do sestavy 18th FBG.

  8th FBG

  srpen – prosinec 1950

  Všechny tři letky, 35th FBS, 36th FBS a 80th FBS se během srpna a září zpětně přeškolily na F-51D a v říjnu se

  přesunuly do Koreje. Již v prosinci se ale vrátily do Japonska a jejich piloti znovu přesedlali na Shooting Stary.

  18th FBG

  srpen 1950 - leden 1953

  Jednotka, která si ponechala Mustangy nejdéle ze všech jednotek USAF (s výjimkou průzkumné 45th TRS). Sestá-

  vala z 12th FBS, 67th FBS a No. 2 Squadron SAAF, která byla do sestavy zařazena 18. listopadu 1950. V únoru 1953

  vyměnila jako poslední ze sestavy 18th FBG Mustangy za Sabry. Od 7. května 1951 působila v její sestavě také 39th

  FIS z 35th FIG.

  35th FIG

  27. července 1950 – 6. říjen 1952

  První jednotka, která se přesunula do Koreje v sestavě skupiny, aby vedla bojovou činnost z tamních základen.

  Na Mustangy přezbrojily 39th FIS a 40th FIS, zatímco 41st FIS se Shooting Stary zůstala v Japonsku a v sestavě ji

  nahradila No. 77 Sqn. RAAF (zůstala do 30. července 1951, kdy přezbrojila na Meteory a byla zařazena do sestavy

  4th FIW). 39th FIS byla od 7. května 1951 přeřazena pod velení 18th FBG. Zbylé komponenty 35th FIG byly 25. května

  staženy do Japonska, kde došlo k výměně personálu i techniky a F-51D nadále používala pouze 40th FIS, sloužící

  jako OTU (Operational Training Unit - cvičná jednotka).

  49th FBG

  červenec – září 1950

  U této skupiny mělo používání Mustangů jen krátké trvání. Její komponenty tvořily 7th FBS, 8th FBS a 9th FBS.

  Operační lety s F-51D sice zahájily již v červenci, ale koncem září je piloti opět vyměnili za F-80.

  45th TRS/67th TRW

  3. 12. 1950 – 10. 1. 1953

  Průzkumná letka spadající do sestavy 67th Tactical Reconnaisance Wing byla sice aktivována již 3. září, ale první

  Mustangy dostala až 3. prosince. Létala jak se standardními F-51D, tak kamerami vybavenými RF-51D. Dne 1.

  července 1951 přišla v akci o velitele celé 67th TRG a uznávaného odborníka USAF na letecký průzkum, plukovníka

  Karla F. Polifku.

  

  

  

  

  foto: Republic of Korea Armed Forces

  INFO Eduard28

  Červen 2022

• Page 29

  POSTAVENOHISTORIE

  Zdroje

  knihy

  DOWN IN THE WEEDS

  –

  CLOSE AIR SUPPORT IN KOREA,

  William Y´Blood, PICKLE PARTNERS PUBLISHING, 2002

  F-51 MUSTANG UNITS OF THE KOREAN WAR, Warren

  Thompson, Osprey Publishing, Bloomsbury Publishing

  Plc, 2015

  MUSTANGS OVER KOREA, THE NORTH AMERICAN F-51

  AT WAR 1950-1953, David R. McLaren, Schiffer Military

  History, 1999

  KOREA

  –

  THE AIR WAR 1950-1953, Jack C. Nicholls &

  Warren Thompson, Osprey Publishing Ltd, 1991

  publikace, články a dokumenty

  NATIONAL MUSEUM OF THE UNITED STATES AIR FORCE –

  Korean War 1950–1953, Teacher Resource Guide

  The Korean War, National Archives and Records Admini-

  stration, Reference Information Paper No. 103, compiled

  by Rebecca L. Collier, 2003

  United States Air Force Operations in the Korean Con-

  flict (declassified), Department of the Air Force

  The Flying Parson by Don Bedwell

  internet

  www.nationalmuseum.af.mil

  www.historynet.com

  www.142wg.ang.af.mil

  www.usa.gov

  www.saairforce.co.za

  www.koreanwaronline.com

  www.7af.pacaf.af.mil

  Australská No. 77 Squadron RAAF působila

  v sestavě FEAF, nicméně americkému velení

  nepodléhala. Jejím domovem byla základna

  Iwakumi a když vypukla válka v Koreji, připra-

  vovala se po ukončení operačního turnusu k ná-

  vratu domů. Rozhodnutí australské vlády z 30.

  června změnilo situaci a namísto toho zamířily

  australské Mustangy k bojovým letům do Kore-

  je. Už 2. července v 05:00 odstartovaly k prv-

  nímu úkolu, doprovodu transportních C-47 pře-

  vážejících zraněné vojáky. Den nato následoval

  první skutečný bojový let. Došlo při něm ovšem

  k politováníhodné události, když byli Australa-

  né navedeni na transportní vlak, který odvážel

  jihokorejské a americké vojáky. Při útoku při-

  šlo nedaleko Iwakuni o život 28 Korejců a jeden

  Američan, řada dalších vojáků utrpěla zranění.

  První bojová ztráta potkala Australany 7. čer-

  vence, kdy zahynul Squadron Leader Graham

  Strout. Jeho Mustang dostal přímý zásah bě-

  hem útoku na nádraží v Sanchoku a explodoval.

  Jen o dva dny později ztratila No. 77 Squadron

  při napalmovém útoku na Angang také svého

  velitele, W/Cdr. Louise T. Spence. Nepodařilo se

  mu vybrat střemhlavý let a havaroval se svým

  Mustangem přímo ve středu města. Australa-

  né se do Koreje přesunuli 12. října. Mezi jejich

  významné akce patří útok na budovu čínského

  velitelství v Pchjongjangu 19. ledna 1951. Zaú-

  točily na ni dvě devítičlenné formace, přičemž

  první byla vyzbrojena dvěma bombami o hmot-

  nosti 454 kg (1000 lb) a čtyřmi raketami HVAR,

  zatímco druhá nesla napalmové kontejnery

  a rovněž rakety HVAR. Několikapatrová budova

  byla zničena, ale Australané ztratili jeden stroj.

  Jeho pilot Lt. Harvey přežil a padl do zajetí.

  O intenzitě bojové činnosti v té době hovoří 1282

  nepřátelských vozidel, která padla za oběť aus-

  tralským Mustangům jen během ledna 1951! Dne

  21. února se u No. 77 Squadron objevily první

  Meteory F.8. Než došlo k úplnému přezbrojení,

  vykonali Australané se svými Mustangy během

  devíti měsíců 3800 operačních letů, při kterých

  přišli o osm pilotů a osmnáct letounů.

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  foto: National War Museum

  INFO Eduard

  29

  Červen 2022

• Page 30

  Jedným z najväčších prekvapení vojny sú

  ukrajinské drony tureckej výroby Bayraktar

  TB2 a ich účinnosť a všestrannosť. Už pred

  mesiacom Rusko tvrdilo, že ich zostrelilo

  50, čo je viac, ako ich Ukrajina vôbec má.

  V tom čase bola fotograficky potvrdená

  strata iba troch Bayraktarov. Za mesiac od

  16. 4. do 16. 5. pribudli ďalšie štyri potvrdené

  zostrely týchto dronov, no na výmenu dosi-

  ahli viaceré významné úspechy.

  Bayraktar TB2 je relatívne malý bojový

  bezpilotný prostriedok s dĺžkou 6,5 metra

  a rozpätím 12 metrov. Na štyroch záves-

  níkoch unesie štyri bomby alebo rakety s

  celkovou hmotnosťou 150 kg. Ak však za

  strategické bombardovanie považujeme le-

  tecké útoky na strategicky významné ciele

  v tyle nepriateľa, potom sa z týchto malých

  dronov stali za posledný mesiac aj strate-

  gické bombardéry.

  Rusko totiž zažíva sériu požiarov a vý-

  buchov v strategických zariadeniach. In-

  cidentov je toľko, že nemôžu byť dielom

  náhody. Ukrajina sa k nim však nehlási a

  ruské médiá o nich tiež informujú len skúpo.

  Z kusých informácií, ktoré sú k dispozícii,

  je však zrejmé, že niektoré útoky vykonali

  ukrajinské rakety Točka-U či vrtuľníky. Iné

  zas môžu byť dielom sabotážnych skupín,

  pretože k nim došlo ďaleko od ukrajinských

  hraníc. A samozrejme môže byť príčinou aj

  nedbanlivosť.

  V pondelok 25. 4. sa do tejto kampane za-

  pojili aj drony Bayraktar. V ten deň o druhej

  hodine ráno miestneho času otriasol rus-

  kým mestom Brjansk výbuch skladu paliva

  pri ropovode Družba. O 15 minút neskôr na-

  sledoval výbuch na neďalekej základni ra-

  ketových a delostreleckých vojsk. Po ňom

  začal horieť aj zásobník paliva na tejto zá-

  kladni.

  Brjansk sa nachádza viac ako 110 km od

  ukrajinských hraníc a je dôležitým bodom,

  cez ktorý prechádzajú ruské vojská úto-

  čiace na Ukrajinu. Ropovod Družba je zas

  hlavnou tepnou, cez ktorú mieri ruská ropa

  do Európy. Oba ciele tak mali pre Ukrajinu

  veľký význam. Ruská protivzdušná obrana

  v Brjanskej oblasti zostrelila jeden dron

  s označením S49T na chvoste, stalo sa tak

  ale až pri odlete po úspešnom útoku.

  O dva dni neskôr zhorel muničný sklad pri

  obci Staraja Nelidovka v Belgorodskej ob-

  lasti. Ruská protivzdušná obrana bola v ten

  deň úspešnejšia a zničila dva Bayraktary

  – opäť však až po tom, čo vypustili bomby

  na svoje ciele. Zábery týchto dvoch dronov

  zničených v Kurskej oblasti sa okamžite

  objavili na ruských sociálnych sieťach. Na

  ďalší deň (28. 4.) chcelo Rusko v úspešnej

  sérii pokračovať a zverejnilo zábery ďal-

  šieho zostreleného dronu. V tomto prípade

  si však ruská propaganda (opäť) strelila

  vlastný gól. Použili totiž trosky Bayraktaru,

  ktorý bol zničený už 2. 4. a len ho previezli

  a naaranžovali na inom mieste. Prezradilo

  ich nielen to, že stroj mal navlas rovnaké

  poškodenia, ale aj ďalšie odfláknuté detai-

  ly, Napríklad chvost podopreli tehlami – asi

  aby držal vo fotogenickejšej polohe...

  V Kurskej oblasti bol ďalší Bayraktar reál-

  ne zostrelený v nedeľu 1. 5. pričom niesol

  označenie S51T na chvoste a tentoraz bol

  zničený aj s bombami stále pod krídlami.

  Ide celkovo o siedmy potvrdený zostrel

  Bayraktaru. Po tomto dátume aktivity dro-

  nov v ruskom pohraničí poklesli. Ich po-

  zornosť sa presunula zo severu na opačnú

  stranu Ukrajiny.

  HISTORIE

  Od začiatku vojny na Ukrajine ubehlo v čase písania týchto riad-

  kov už 80 dní. Posledný mesiac však rozhodne nemožno označiť

  parafrázou klasika „Na východnom fronte kľud“. Práve naopak,

  na Ukrajine prebiehali intenzívne boje s mnohými nečakanými

  manévrami. Viacerých prekvapení sme sa dočkali aj vo vzduchu.

  Letecká vojna

  nad Ukrajinou

  Tretí mesiac

  TEXT: MIRO BARIČ

  Satelitný záber Hadieho ostrova od spoločnosti Maxar.

  INFO Eduard30

  Červen 2022

• Page 31

  HISTORIE

  Bitka o strategický ostrov

  Hadí ostrov sa nachádza približne 145 km

  južne od Odesy a len 40 km východne od

  ústia Dunaja, ktorý oddeľuje Rumunsko

  a Ukrajinu. Má strategickú polohu, pretože

  z neho možno radarmi sledovať nielen celé

  južné pobrežie Ukrajiny, ale aj časť Rumun-

  ska, ktoré je členom NATO. Ak by na ňom

  rozmiestnili protilietadlové rakety, tak by

  celú túto oblasť aj ovládali.

  Ruské vojská ho obsadili už v prvý deň vojny

  24. 2. Jeho ukrajinskí obrancovia sa vtedy

  preslávili vetou, keď poslali ruskú vojnovú

  loď „na chuj“, teda „do prdele“. Tou vojnovou

  loďou bol krížnik Moskva, ktorý napokon

  išiel presne tam, kam ho poslali. Po tom, čo

  bol 13. 4. zasiahnutý ukrajinskými raketami,

  sa na druhý deň potopil. V sobotu 30. 4. sa

  terčom ukrajinskej odvety stal aj samot-

  ný Hadí ostrov. Salvy rakiet na ňom zničili

  stanicu pre elektronický prieskum a pozície

  protilietadlovej obrany.

  Rusi to samozrejme nechceli nechať len tak

  a snažili sa na ostrov dopraviť posily. Pri

  tom boli 2. 5. dronmi Bayraktar zničené dva

  hliadkové člny triedy Raptor. Ide o plavidlá

  dlhé 17 metrov, ktoré majú trojčlennú osád-

  ku, pancierovú kabínu a uvezú 20 vojakov

  námornej pechoty. Výzbroj tvoria tri guľo-

  mety. V nasledujúcich dňoch boli zničené

  ešte dva ďalšie člny triedy Raptor.

  Ukrajinské útoky na Hadí ostrov vyvrcholili

  v sobotu 7. 5., kedy Bayraktary zlikvidovali

  dva pokusy o dopravenie posíl námornou

  i vzdušnou cestou. Pri móle bol zasiahnutý

  a potopený výsadkový čln triedy Serna aj

  s protilietadlovým systémom Tor na palube.

  Zásah z Bayraktaru zničil aj ruský vrtuľník

  Mi-8 krátko po tom, čo pristál na ostrove.

  A potom prišiel nálet dvojice ukrajinských

  lietadiel – z toho letectva, ktoré bolo podľa

  oficiálnych ruských vyjadrení už dávno úpl-

  ne zničené. Nálet nasnímal dron Bayrak-

  tar. Zábery sú však z pomerne veľkej

  diaľky, a tak sa siluety lietadiel nedajú

  presne rozoznať. Podľa niektorých zdrojov

  tak útočili bombami stíhačky Su-27, prav-

  depodobnejší je však nálet bitevných lie-

  tadiel Su-25. Dvojica strojov sa prihnala

  v malej výške a každý z nich odhodil dve

  bomby. Podľa niektorých pozorovateľov

  si pri tom počínali nerozumne a druhý pi-

  lot takmer vletel do výbuchu bômb svojho

  vedúceho. To ho údajne natoľko vyviedlo z

  miery, že úplne minul. V skutočnosti však

  obaja piloti presne zasiahli svoje ciele. Na

  Haďom ostrove sú totiž dve skupiny bu-

  dov – respektíve boli na ňom dve skupiny

  budov. Jedna v strede ostrova a druhá na

  jeho okraji pri móle. Každý z útočiacich pi-

  lotov mieril na iné budovy a teda neleteli za

  sebou, ale so stranovým odstupom. V obi-

  dvoch skupinách budov po nálete nastali

  obrovské sekundárne explózie uskladnenej

  munície. Satelitné snímky na ďalší deň uká-

  zali rozsiahlu devastáciu týchto stavieb.

  Rusom sa však v priebehu nasledujúce-

  ho týždňa predsa len podarilo dopraviť na

  Bayraktar TB2 zostrelený 27. 4. v Kurskej oblasti.

  Dvojica Su-25 pri útoku na Hadí ostrov.

  Ruský Mi-8 na Haďom ostrove tesne pred zničením.

  INFO Eduard

  31

  Červen 2022

• Page 32

  Hadí ostrov posily. Pri móle zakotvil pontón

  s plávajúcim žeriavom na vykladanie ťaž-

  šieho materiálu a výsadkové člny dokázali

  vyložiť na breh samohybné protilietadlové

  systémy Tor a Pancir. Na satelitných zábe-

  roch vidno pri týchto člnoch stopy dymu, čo

  naznačuje, že sa Ukrajinci pokúsili vylode-

  niu zabrániť raketovým útokom, no tento-

  raz minuli. Strategický význam Hadieho os-

  trova však znamená, že sa oň zrejme bude

  bojovať aj ďalej.

  V akcii na Donbase

  Medzitým však boli drony potrebné zas

  niekde inde. V prvej tretine mája sa ruské

  vojská opakovane pokúšali prekonať rieku

  Siverskij Donec pri Bilohorivke západne od

  Severodonecka. To by im umožnilo obkľ-

  účiť nielen Severodoneck, ale aj Lysyčansk

  a viaceré ďalšie mestá. Na rieke postavili

  postupne niekoľko pontónových mostov a

  vytvorili viacero predmostí. Všetky im však

  Ukrajinci zničili. Rusi prišli o približne 500

  vojakov a takmer sto obrnených vozidiel.

  Drony sa na tom podieľali najmä navádza-

  ním delostreleckej paľby. Na mosty a pred-

  mostia pri Bilohorivke však útočili aj ukra-

  jinské lietadlá. Podľa niektorých odhadov

  malo ukrajinské letectvo v čase uzávierky

  tohto vydania k dispozícii dokopy približ-

  ne 30 stíhačiek Su-27 a MiG-29 a približne

  desať bitevných Su-25. Tieto stroje po celé

  sledované obdobie (od 16. 4. do 16. 5.) na-

  sadzovalo primárne do bojov o Donbas.

  Prvé nasadenie po 60 rokoch

  Ruské letectvo pokračuje naďalej v omnoho

  väčšom počte misií. Vykonáva ich až okolo

  250 denne. Tiež však naďalej len zriedkavo

  prekračuje frontové línie a sústreďuje sa

  na odpaľovanie riadených striel z bezpečia

  svojho vzdušného priestoru. Istou známkou

  toho, že sa Rusku míňajú zdroje, je čoraz

  častejšie používanie staršej a menej kva-

  litnej munície.

  Najväčším prekvapením bolo nasadenie

  striel Ch-22 (v kóde NATO AS-4 Kitchen) v

  prvej tretine mája. Na videu je zaznamena-

  né ich odpaľovanie z bombardérov Tu-22M.

  Strely boli vyvinuté začiatkom 60. rokov mi-

  Výsadkový čln triedy Serna po zásahu z Bayraktaru. Pri móle Hadieho ostrova vidno pontón s plávajúcim žeriavom. Pred ním vidno siluetu

  potopeného výsadkového člnu pod hladinou a ešte pred ním zakotvený iný výsadkový čln.

  Budovy v strede Hadieho ostrova zničené náletom Su-25.

  Pri Haďom ostrove zničili Bayraktary štyri takéto člny triedy Raptor.

  HISTORIE

  INFO Eduard32

  Červen 2022

• Page 33

  HISTORIE

  Ukrajinská 40. taktická letecká brigáda má nové logo s Duchom Kyjeva – mestskou legendou vytvore-

  nou na pozdvihnutie morálky.

  Mi-28N s imatrikuláciou RF-13628 zostrelený 16. 5. pri Charkove.

  Mi-28 s imatrikuláciou RF-13654 z 549. samostatného

  vrtuľníkového pluku zostrelený 6. 5. severne od Charkova.

  Su-34 pred štartom na ďal-

  ší bojový let. Rusko prišlo

  na Ukrajine už o 9 strojov

  tohto typu

  Trosky ruského Su-25

  s imatrikuláciou RF-91961

  boli vystavené v Kyjeve.

  Kamov Ka-52 sa chystá na ďalšiu misiu. Vo vojne na Ukrajine stratilo Rusko už 13 helikoptér tohto typu.

  INFO Eduard

  33

  Červen 2022

• Page 34

  nulého storočia primárne na útoky proti ná-

  morným cieľom. Proti nim používali Ch-22

  navádzanie radarom. Je možné použiť ich aj

  na útoky proti pozemným cieľom, v tom prí-

  pade sú však extrémne nepresné a preto sa

  na tento účel rátalo s nukleárnou hlavicou.

  Ch-22 má hmotnosť takmer 6 ton, z toho

  jednu tonu tvorí hlavica. Dolet je 600 km

  a pri útoku strmhlavým letom z veľkej výš-

  ky (až 27 km) dosahuje rýchlosť Mach 4,6.

  Nasadenie Ch-22 na Ukrajine znamená

  vôbec prvé bojové použitie týchto 60 rokov

  starých rakiet. V minulosti sa uvažovalo

  o modernizácii navádzacieho systému

  podľa vzoru novšej verzie Ch-32, je však

  otázne, či k tomu došlo v podmienkach,

  ktoré v Rusku panujú. Nie príliš presné vý-

  sledky na Ukrajine naznačujú, že skôr nie.

  Čoraz častejšie sa používajú aj strely

  Ch-59 z 80. rokov, na ktorých sa podpísalo

  dlhé skladovanie natoľko, že až 60 percent z

  nich zlyháva a minie cieľ. Buď sa po vypustení

  z lietadla ani nezapne motor, alebo nefun-

  guje správne prenos dát, ktorý je pre ich

  použitie kľúčový. V poslednej fáze letu totiž

  strelu Ch-59 prostredníctvom televízneho

  systému navádza operátor z lietadla.

  Takáto ruská taktika znamená, že k letec-

  kým bojom a zostreľovaniu lietadiel do-

  chádza už len sporadicky. Ukrajinská pro-

  tivzdušná obrana tak v období od 16. 4. do

  16. 5. ničila najmä strely s plochou dráhou

  letu a prieskumné drony. Zostrelené boli

  len dve helikoptéry Ka-52 a dva stroje Mi-

  28. Okrem toho boli 25. 4. a 26. 4. zostrelené

  dva stíhacie bombardéry Su-34. A už sme

  spomínali jeden vrtuľník Mi-8 zničený na

  Haďom ostrove.

  Ukrajinská strana v uvedenom období pri-

  šla okrem dronov o tri stroje. V Záporožskej

  oblasti havaroval transportný Antonov An-

  26. Príčinou bola hustá hmla. Z trojčlennej

  posádky jeden letec zahynul, ďalší dvaja

  boli zranení. Počas bojového letu 7. 5. bol

  ruskou stíhačkou zostrelený ukrajinský ná-

  morný vrtuľník Mi-14. Zahynul pri tom plu-

  kovník ukrajinského námorného letectva

  Igor Bedzaj. Pochovaný bol 11. 5. v Mykola-

  jive. V Záporožskej oblasti bol 14. 5. zostre-

  lený Su-25 z 299. taktickej leteckej brigády.

  Jeho pilot, kapitán Serhij Parchomenko,

  padol. Pochovali ho vo Vinnycji na západe

  Ukrajiny. Aj napriek silnej oblačnosti krúži-

  la nad smútočnou ceremóniou dvojica Su-

  27. Zaujímavé je, že v Rusku predtým 9. 5.

  zrušili leteckú časť slávnostnej prehliadky

  na Červenom námestí. Oficiálnym dôvodom

  bolo zlé počasie. No na rozdiel od Vinnycje

  prevažovala vtedy v Moskve modrá obloha.

  Skutočný dôvod bol teda s najväčšou prav-

  depodobnosťou iný.

  Súd za vojnové zločiny

  Na Ukrajine sa medzitým v piatok 13. 5. za-

  čal prvý súd s príslušníkom ruských ozbro-

  jených síl za spáchanie vojnového zločinu.

  Seržant Vadim Šišimarin je obžalovaný

  z toho, že koncom februára v oblasti Sumy

  zastrelil 62ročného civilistu. Ukrajinská ge-

  nerálna prokuratúra koncom apríla oficiál-

  ne označila za podozrivého z vojnových zlo-

  činov aj majora Alexandra Krasnojarceva,

  pilota Su-34, o ktorého zostrelení a zajatí

  sme informovali v prvej časti tohto seriálu.

  Major Krasnojarcev slúžil predtým aj v Sý-

  rii. Zo základne Sešča v Brjanskej oblasti

  vzlietol 5. 3. na svoju tretiu misiu v ukra-

  jinskej vojne. Pri prvých dvoch útočil na vo-

  jenské letisko v Kyjevskej oblasti a na ces-

  ty južne od Černihiva. Pri treťom bojovom

  lete niesol šesť neriadených bômb FAB-

  500, ktorými mal útočiť na obytné štvrte

  v Černihive. Za to je podozrivý zo spáchania

  vojnových zločinov. Vyslúžil si však aj po-

  dozrenie z úmyselnej vraždy. Jeho Su-34

  totiž zasiahla protivzdušná obrana. Obaja

  členovia posádky sa katapultovali, no ka-

  pitán Konstantin Krivolapov neprežil. Major

  Krasnojarcev pristál s padákom na streche

  domu. Za plotom stáli ľudia a volali na neho:

  „Rus, vylez!“ On sa však pokúsil o útek cez

  susedný dvor. Tam sa za ním pustil ukra-

  jinský civilista Vitalij Serhijenko, aby ho za-

  držal. Ruský pilot na neho niekoľkokrát vy-

  strelil zo svojej pištole Makarov. Serhijenko

  bol na mieste mŕtvy. Krasnojarceva neskôr

  chytili ukrajinskí vojaci. Teraz mu hrozí do-

  životie.

  HISTORIE

  Trosky Su-34, s ktorým bol Krasnojarcev 5. 3. zostrelený

  pri Černihive.

  Major Alexander Krasnojarcev je oficiálne podozrivý

  z vojnových zločinov.

  Padák na streche domu, na ktorom Krasnojarcev po

  zostrelení pristál.

  Major Krasnojarcev (vpravo) s Putinom a Asadom v Sýrii.

  INFO Eduard34

  Červen 2022

• Page 35

  Ne nejedná se o žádný přístupový kód či vojenské heslo. Araxos je letecká základna na poloostrově Peloponés, nachá-

  zející se v jeho nejseverozápadnějším cípu, zhruba dvě hodiny autem od Athén. Působí na ní 116. bojové křídlo řeckého

  letectva, konkrétně 335. Mira „Aegean Tigers“ a 336. Mira „Olympus“. Obě jsou vybaveny letouny F-16C/D Block 52+. Letos

  se na Araxosu v období od 8. do 20. května konalo cvičení NATO Tiger Meet. Co to tygři jsou, ví i malé dítě, proto se v tomto

  článku zaměříme spíš na to, co tam bylo k vidění z modelářského hlediska.

  Letka 335. Mira je nejstarší v řeckém

  letectvu a byla zformována 10. října 1941

  na palestinském letišti Aquir s letouny

  Hawker Hurricane IIC. Postupně byla

  vyzbrojena mnoha dalšími typy, což

  je bohatě dokumentováno v malé síni

  slávy přímo na letce. Před její budo-

  vou hrdě stojí tygří F-104G Starfighter,

  o kousek dále A-7H Corsair II. Letiště

  Araxos bylo totiž poslední základnou,

  z níž oba typy právě u 335. letky ope-

  rovaly. Poslední Corsairy byly vyřazeny

  v březnu 2008 a dodnes se jich po letišti

  povalují v různém stavu rozkladu desít-

  ky. Následně byly nahrazeny třicítkou

  moderních F-16C/D Block 52+, letka se

  stala operační od února 2010. Přestože

  se jedná o moderní stroje dodané rela-

  tivně nedávno, jsou slušně vyšisované,

  zastánci španělských škol by se na je-

  jich modelech mohli pěkně vyřádit.

  Letouny F-16 zde byly již jen z Belgie,

  po celou dobu cvičení působily jen jako

  standardní šedé myšky, na nedělní le-

  tecký den a druhý letový týden byl z Bel-

  gie přivezen loňský „X-fighter“. Ten se

  podařilo na závěr jedné mise CAS (Clo-

  se Air Support) dostat do těsné skupiny

  s naší Mi-24 „Alien 2“. Dvojka je to proto,

  že při poslední generální opravě v LOM

  PRAHA s. p. dostal sice znovu nástřik

  vetřelčího tygra, je však jinak proveden

  a na trupu (levá strana za křídlem) je

  navíc vkomponována hlava jeho filmo-

  vého protivníka Predátora.

  Nejvíce rozšířené byly francouzské Ra-

  fale. Přivezly je sem celkem tři letky.

  Námořní Flotille 11F ve verzi M, z Mont-

  -de-Marsanu své stroje přivezly obě

  jednotky – jak zkušební EC 1/30 „Côte

  d‘Argent“, tak bojová EC 3/30 „Lorraine“.

  Námořníci měli pěkný stroj, nesoucí na

  levé straně směrovky modrého tygra,

  na pravé pak červeného. Stejně barev-

  Titulní foto: Belgický „X-fighter“ (letoun získal toto zbarvení již vloni u příležitosti XTM

  (X-traordinary Tiger Meet), který se konal právě u 31. Qgn v Kleine Brogel v září 2021

  u příležitosti 60. výročí prvního Tiger Meetu, je doprovázen při návratu z mise CAS (Close Air

  Support), tedy blízké vzdušné podpory, českou Mi-24 ve zbarvení „Alien 2“.

  Záběr na dvě tygří F-16C a D domácí 335. Mira svědčící o slušném vyšisování povrchu letou-

  nů.

  HISTORIE

  INFO Eduard

  35

  Červen 2022

• Page 36

  né, tedy vlevo modré a vpravo červené

  měli piloti tkaničky své obuvi. Zkušeb-

  níci měli svého ocelového „Steeltygra“

  aplikovaného na dvoumístné Rafale B.

  A svobodní Frantíci opatřili svůj Rafale

  černočerveným kabátem, který nako-

  nec vyhrál ocenění pro nejhezčí tygří

  zbarvení. Zde snad jen krátká zmínka

  nemající s NTM souvislost, tento stroj

  se v neděli po návratu domů střetl ve

  vzduchu s druhým kolegou při ukázce

  v Cognac.

  A když už jsme u Francouzů, se svým

  E-2C Hawkeye se již počtvrté zúčastni-

  la NTM Flotille 4F z Lann Bihoué, která

  se netají touhou se mezi tygry oficiálně

  zařadit. Takže na levé směrovce měl

  první týden používaný letoun krásnou

  kresbu s tygřími motivy. Druhý týden

  byl z technických důvodů vyměněn za

  standardně zbarvený stroj. Nicméně

  znak tygra či jakákoli jiná souvislost

  s kočkami zatím letce chybí…

  Poslední dobou mají pěkně zbarvené

  Eurofightery Italové z 12°Gruppo, sídlící

  až na samém jihu Itálie v Gioia del Co-

  lle. Právě zde se bude konat další NTM

  ve dnech 2. až 13. 10. 2023. Italové mají

  nejen krásný stroj, sami vždy okolo le-

  tadel běhají v kombinézách opatřených

  černo-bílými pruhy. Nejsou to totiž nor-

  mální tygři, ale Tigri bianchi, tedy bílí

  tygři, skoro jako ti naši z Liberce.

  Francouzský dvoumístný Rafale B „Steeltiger“

  ze zkušební jednotky EC 1/30 těsně po dotyku

  s VPD Araxoského letiště.

  Řecký F-16C opatřený tygřím polepem SOP. Bohužel, kvalita samolepky nebyla

  valná a již zde, v průběhu letu, je znát, jak je „oškubaná“. Během jediného letu

  tohoto stroje došlo ke značné degradaci této dekorace. Škoda, návrh to byl

  moc pěkný.

  Španělský EF-18M v tygřím zbarvení před

  „ÚLem“ s kresbou tygra lovícího v noci – proto

  je na černém pozadí.

  HISTORIE

  INFO Eduard36

  Červen 2022

• Page 37

  Letos nijak neoslnily letouny F-18, které

  zde byly od dvou provozovatelů. Švýcaři

  ze Staffel 11 měli jen nějaké ty doplň-

  ky na přídavných nádržích. Španělské

  z ALA 15 nesly nabarvené nádrže do-

  konce na třech strojích ze šesti na-

  sazených, jeden měl pěkně zbarvené

  i vnější strany svislých ocasních ploch.

  O víkendu byly všechny tygří letouny

  vystaveny na statice malé letecké show,

  takže všichni návštěvníci měli příleži-

  tost si je prohlédnout. K tomu přilétla

  z Portugalska od Escuadry 301 F-16B

  s panteřími nádržemi a EF-2000 Taifun

  z německého TaktLwG 74. I ten měl na

  SOP provedenou kresbu tygra, i když

  již z dřívější doby. Nedělní letecký den

  byl svým programem vskutku nevelký.

  Čítal vlastně jen šest vystoupení (řec-

  ké letouny T-6A Texan II, F-16 a Spitfi-

  re, premiéru si zde odbyl nový belgický

  display pilot na F-16, dále francouzský

  Rafale a česká Mi-24. Statiku pak mimo

  tygrovaně zbarvených letadel ozvlášt-

  nil jinde už nevídaný F-4E Phantom

  II. Ten by modeláře zaujal třeba notně

  obouchanou a promáčknutou přídavnou

  nádrží.

  Detail pravé strany směrovky italského

  Typhoonu. Nápis 351 Sq znamená 351. roj, kte-

  rý byl původně součástí 21°Gruppo vyzbrojené

  letouny F-104S a Tornado F.3. Poté, co byla

  21°Gruppo zrušena a přezbrojena na vrtulní-

  ky AB-212, byl 351. roj včleněn do 12° Gruppo

  nově vyzbrojené moderními Typhoony. Tím se

  tato jednotka stala plnoprávným členem NTA

  (NATO Tiger Association).

  Letoun včasné výstrahy, řízení a velení E-2C Ha-

  wkey francouzské Flotille 4F, účastnící se cvičení

  první týden, byl na vnější straně pravé směrov-

  ky opatřen pěknou kresbou s tygřím motivem

  a siluetou spartského bojovníka. Škoda, že mu-

  sel být na druhý týden z technických důvodů vy-

  měněn za jiný, standardně šedivý stroj.

  Detail směrovek španělského EF-18M s kres-

  bou v noci útočícího tygra, zároveň motiv sdílí

  35. výročí založení 15. ALA (křídlo sestávající

  ze dvou perutí), které vzniklo v roce 1986.

  né, tedy vlevo modré a vpravo červené

  měli piloti tkaničky své obuvi. Zkušeb-

  níci měli svého ocelového „Steeltygra“

  aplikovaného na dvoumístné Rafale B.

  A svobodní Frantíci opatřili svůj Rafale

  černočerveným kabátem, který nako-

  nec vyhrál ocenění pro nejhezčí tygří

  zbarvení. Zde snad jen krátká zmínka

  nemající s NTM souvislost, tento stroj

  se v neděli po návratu domů střetl ve

  vzduchu s druhým kolegou při ukázce

  v Cognac.

  A když už jsme u Francouzů, se svým

  E-2C Hawkeye se již počtvrté zúčastni-

  la NTM Flotille 4F z Lann Bihoué, která

  se netají touhou se mezi tygry oficiálně

  zařadit. Takže na levé směrovce měl

  první týden používaný letoun krásnou

  kresbu s tygřími motivy. Druhý týden

  byl z technických důvodů vyměněn za

  standardně zbarvený stroj. Nicméně

  znak tygra či jakákoli jiná souvislost

  s kočkami zatím letce chybí…

  Poslední dobou mají pěkně zbarvené

  Eurofightery Italové z 12°Gruppo, sídlící

  až na samém jihu Itálie v Gioia del Co-

  lle. Právě zde se bude konat další NTM

  ve dnech 2. až 13. 10. 2023. Italové mají

  nejen krásný stroj, sami vždy okolo le-

  tadel běhají v kombinézách opatřených

  černo-bílými pruhy. Nejsou to totiž nor-

  mální tygři, ale Tigri bianchi, tedy bílí

  tygři, skoro jako ti naši z Liberce.

  Francouzský dvoumístný Rafale B „Steeltiger“

  ze zkušební jednotky EC 1/30 těsně po dotyku

  s VPD Araxoského letiště.

  Řecký F-16C opatřený tygřím polepem SOP. Bohužel, kvalita samolepky nebyla

  valná a již zde, v průběhu letu, je znát, jak je „oškubaná“. Během jediného letu

  tohoto stroje došlo ke značné degradaci této dekorace. Škoda, návrh to byl

  moc pěkný.

  Španělský EF-18M v tygřím zbarvení před

  „ÚLem“ s kresbou tygra lovícího v noci – proto

  je na černém pozadí.

  HISTORIE

  INFO Eduard

  37

  Červen 2022

• Page 38

  Účastníci cvičení

  Jednotka Stát Základna Letouny Poznámka

  335. Mira Řecko Araxos F-16C/D Bl./5052

  31. Sqn Belgie Kleine Brogel F-16AM/BM

  EC 1/30 Francie Mont-de-Marsan Rafale C

  EC 3/30 Francie Mont-de-Marsan Rafale C/B

  Flotille 11 Francie Landivisiau Rafale M

  12 Gruppo Itálie Gioia del Colle EF Typhoon

  221. vrlt ČR Náměšť n.O. Mi-24/35

  15. ALA Španělsko Zaragoza F-18AM/BM

  11 Staffel Švýcarsko Meiringen F-18C/D Pouze 1. týden

  Flotille 4 Francie Lann Bihoué E-2C 2000 Pozorovatel

  313 Sqn Nizozemí Volkel F-35A Víkend, bez strojů

  2 Staffel Rakousko Zeltweg EF Typhoon Víkend, bez strojů

  JG 74 Německo Neuburg EF Typhoon Víkend

  Esc 301 Portugalsko Beja F-16AM/BM Víkend

  211. TL ČR Čáslav JAS-39C/D Víkend

  Italský EF-2000 dosedá na VPD. I na levé straně SOP je vidět označení 351. roje, všimněte si i tygřích očí na kachních plochách. Jejich detail

  je vidět dole vlevo, pravá spodní fotografie ukazuje, že i technici 12° Gruppo jsou neustále opatřeni bíločernými tygřími doplňky.

  HISTORIE

  INFO Eduard38

  Červen 2022

• Page 39

  Nahoře vlevo je další snímek španělského EF-18M „15-08“ s výročním tygřím zbarvením. Vpravo nahoře francouzský námořní Rafale

  M, který nese na levé straně stejný motiv tygra, ale v modré barvě. Vlevo dole záběr na vzlétající domácí F-16C Block 52+, opět s notně

  vyšisovaným povrchem. Téměř všechny stroje mají silné zašpinění kolem hlavně kanónu, svědčící o častém provádění ostrých střeleb.

  Na italských Typhoonech (vpravo dole) byly podvěšeny PLŘS IRIS

  -

  T. Tato evropská střela je ve výzbroji letectev Německa, Itálie, Řecka,

  Norska, Španělska a Švédska.

  Super Air-to-Air záběr na vítězný Rafale C z EC 3/30 objektivem

  současného nejlepšího leteckého fotografa Katsuhiko Tokunagy.

  Stejný fotograf pořídil i záběr F-16 a Mi-24 v titulu článku. Naho-

  ře další záběr na francouzského „Steeltygra“, dole je portugalský

  F-16AM 301. perutě „Jaguares“, který přilétl pouze na víkend.

  Fotografie:

  Uli Metternich, Remo Guidi, Hugo de Groote, Katsuhiko Tokunaga

  Účastníci cvičení

  Jednotka Stát Základna Letouny Poznámka

  335. Mira Řecko Araxos F-16C/D Bl./5052

  31. Sqn Belgie Kleine Brogel F-16AM/BM

  EC 1/30 Francie Mont-de-Marsan Rafale C

  EC 3/30 Francie Mont-de-Marsan Rafale C/B

  Flotille 11 Francie Landivisiau Rafale M

  12 Gruppo Itálie Gioia del Colle EF Typhoon

  221. vrlt ČR Náměšť n.O. Mi-24/35

  15. ALA Španělsko Zaragoza F-18AM/BM

  11 Staffel Švýcarsko Meiringen F-18C/D Pouze 1. týden

  Flotille 4 Francie Lann Bihoué E-2C 2000 Pozorovatel

  313 Sqn Nizozemí Volkel F-35A Víkend, bez strojů

  2 Staffel Rakousko Zeltweg EF Typhoon Víkend, bez strojů

  JG 74 Německo Neuburg EF Typhoon Víkend

  Esc 301 Portugalsko Beja F-16AM/BM Víkend

  211. TL ČR Čáslav JAS-39C/D Víkend

  Italský EF-2000 dosedá na VPD. I na levé straně SOP je vidět označení 351. roje, všimněte si i tygřích očí na kachních plochách. Jejich detail

  je vidět dole vlevo, pravá spodní fotografie ukazuje, že i technici 12° Gruppo jsou neustále opatřeni bíločernými tygřími doplňky.

  HISTORIE

  INFO Eduard

  39

  Červen 2022

• Page 40

  HISTORIE

  „Imperialistické“ choutky Vladimira Putina,

  skryté pod cynickým pláštíkem „speciální

  vojenské operace“, se začaly uskutečňo-

  vat od brzkých ranních hodin ve čtvrtek 24.

  února, kdy různé vojenské a strategické cíle

  zahrnující zejména letecké základny a sta-

  noviště PVO včetně přehledových radarů po

  téměř celém území Ukrajiny, začaly doslo-

  va „zasypávat“ střely s plochou dráhou letu

  3M14 Kalibr (SS

  -

  N-30) a taktické balistické

  rakety 9M723 z kompletů 9K720 Iskander-M

  (SS-26 Stone). Cílem těchto útoků pozem-

  ních, ale i námořních raketových sil bylo

  potlačení a paralyzace ukrajinského systé-

  mu PVO včetně ztráty povědomí o situačním

  přehledu ve vlastním vzdušném prostoru

  tak, aby nebylo možno efektivně navádět

  vlastní stíhací letouny a protiletadlové ra-

  ketové prostředky proti ruským útočníkům.

  Ze zatím dostupných informací se zdá, že do

  prvotních útoků se VKS RF zapojily pouze

  minimálně a když už, tak pouze naváděnou

  výzbrojí v podobě střel s plochou dráhou

  letu Ch-101 (AS-23 Kodiak), Ch-555 (AS-22

  Kluge) odpalovaných z bombardérů Tu-95

  a Tu-160 z velké výšky a dostatečné vzdá-

  lenosti kvůli obavám z ukrajinských PLRK

  S-300 (SA-10 Grumble) a 9K37M1 Buk-M1

  (SA-11 Gadfly), které měli obránci na začát-

  ku konfliktu k dispozici v poměrně velkých

  počtech. Strategické bombardéry VKS RF

  tak operovaly pouze v bezpečném prostoru

  vlastního území Ruska, aniž by se vysta-

  vily nebezpečí možného zásahu z ukrajin-

  ské strany. Pro útočné operace přímo nad

  Ukrajinou byly vyčleněny zejména jednotky

  s taktickými bombardéry Su-34, které byly

  dosud ověnčeny gloriolou stroje s výstiž-

  ným ruským bonmotem „nět zapadnogo

  analoga“ (není západního ekvivalentu). Této

  chiméře zřejmě uvěřil jak velitelský štáb

  VKS RF, tak možná i personál jednotlivých

  BAP, což se mělo promítnout do ztrát, které

  přišly v následujících týdnech. Na druhou

  stranu Su-34 jako bombardovací platfor-

  ma v této roli zcela nahradil dosud použí-

  vané Su-24M, které do konce dubna nebyly

  v operacích na Ukrajině ve stavu VKS RF

  vůbec pozorovány, vyjma speciální verze

  pro průzkum a REB Su-24MR, která byla

  naopak zaznamenána v Bělorusku.

  TEXT: RADIM ŠPALEK

  Datum 24. února 2022 se již

  jednou navždy nesmazatel-

  ně zapíše do dějin jako den,

  kdy Ruská federace porušila

  všechny platné dohody a zá-

  kony mezinárodního práva,

  včetně charty OSN, stanovu-

  jící nedotknutelnost a územní

  celistvost suverénního státu,

  když začala bezprecedentní

  válku proti Ukrajině.

  Letecká válka nad Ukrajinou, aneb

  „S trojzubcem proti medvědovi“

  Drsné probuzení

  Záběr na stálou radarovou základnu poblíž Mariupolu odhaluje rozsáhlé škody po prvotním ruském útoku z rána 24. února 2022. V popředí je vyhořelý identifikační systém 1L22

  Parol, zatímco v pozadí na vyvýšeném stání plameny stále stravují výškoměr 1RL130 PRV-13 Nadežnosť, který spolupracoval s přehledovým radiolokátorem 1RL139 P-37 Dýšina,

  jenž na fotografii sice chybí, ale na tomto stanovišti byl také přítomen.

  www.czechairforce.com

  1. část

  Foto: archiv autora

  INFO Eduard40

  Červen 2022

• Page 41

  HISTORIE

  Mapa Ukrajiny zachycuje místa potvrzených ruských úderů pomocí střel s plochou dráhou letu

  3M14 Kalibr (SS

  -

  N-30), Ch-101 (AS-23 Kodiak), Ch-555 (AS-22 Kluge) odpalovaných z bombardérů

  Tu-95 a Tu-160 VKS RF a taktických balistických raket krátkého doletu ze systému 9K720 Iskander

  -

  -M. Cílem tohoto masivního počátečního úderu v brzkých ranních hodinách 24. února 2022 byly

  zejména letecké základny, stanoviště radarů a systémů PVO, muniční skladiště, důležité objekty

  vojenské infrastruktury a v neposlední řadě samozřejmě i velicí stanoviště Ukrajinské armády.

  Úkol byl jasný – likvidace schopnosti organizovat smysluplný odpor proti invazním jednotkám,

  které krátce nato překročily hranice Ukrajiny v osmi hlavních směrech. Viz níže v kapitole „Značení

  invazních vojsk“.

  Kalibr odpálený z raketové korvety „609“ Vyšnij Voločok (projekt 21631, třída Bujan-M) černomořské

  flotily VMF RF.

  Protizemní střela s plochou dráhou letu 3M14 Kalibr (SS

  -

  N-30) odpalovaná

  z lodí a ponorek ruského námořnictva. Pohybuje se podzvukovou rychlos

  -

  tí 0,6–0,8 M na maximální vzdálenost 300 km (platí oficiálně pro exportní

  varianty; Kalibry ruského námořnictva mají dostřel údajně až 2000 km). Střela

  je dvoustupňová se startovacím raketovým motorem a podzvukovým letovým

  stupněm, který pohání proudový motor. Řídicí systém obsahuje radiovýškoměr

  pro režim kopírování terénu, inerciální navigační soustavou s možností opravy

  letu dle dat z globálního družicového polohového systému GLONASS a systé

  -

  mu mapování terénu. Let probíhá ve výšce cca. 20 m nad mořem nebo 50–150

  m nad pevninou. Cíl je identifikován dle shody s digitální mapou nebo dle

  souřadnic. Střela tak může útočit na skryté cíle, které jsou ničeny klasickou

  nebo kontejnerovou hlavicí o hmotnosti 400 kg.

  Foto: archiv autora via ACIG Tom Cooper

  Foto: archiv autora

  9K720 Iskander-M (SS-26 Stone) je mobilní taktický raketový systém ruského původu, schopný vypouštět balistické rakety 9M723 krátkého dosahu (odpalovací vozidlo veze dvojici

  raket 9M723). Dostřel kompletu, který je určen na ničení systémů PVO či silně chráněných významných pozemních cílů (letiště, velitelská stanoviště, komunikační střediska apod.),

  dosahuje přibližně 500 km (exportní verze 9M720 má dosah omezen na 280 km). Existuje i verze systému nesoucí střely s plochou dráhou letu a od balistické rakety systému

  Iskander byla odvozena také letecká balistická raketa Ch-47M2 Kinžal, která je zejména ruskou stranou mohutně prezentována jako „Gamechanger“. Balistická raketa 9M723 má

  délku 7,3 metru a průměr 0,92 metru. Pohání ji jednostupňový raketový motor na tuhé pohonné látky. Vzletová hmotnost střely je 3800 kg a na cíl může dopravit 480 až 700 kg

  nákladu (exportní verze 480 kg). Raketa letí po zploštělé balistické křivce, takže neopustí atmosféru. V závěrečné fázi letu může provádět manévry s přetížením až 30 g. Naváděcí

  systém rakety využívá inerciální navigaci, globální družicový polohový systém Glonass a radar. Střela 9M723 má být podle ruských údajů schopna zasáhnout cíl s odchylkou dvou až

  pěti metrů (exportní verze 5–10 metrů) a může nést několik druhů hlavic, včetně jaderných, kazetových a termobarických. Jak kazetové, tak i termobarické hlavice byly při útoku na

  Ukrajinu použity.

  Foto: archiv autoraFoto: archiv autora

  Foto: archiv autora

  INFO Eduard

  41

  Červen 2022

• Page 42

  HISTORIE

  Ch-101 (AS-23 Kodiak) je řízená střela s plochou dráhou letu typu vzduch-země dlouhého dosahu, která je určena k ničení dobře chráněných pozemních

  cílů a může být nesena strategickými bombardéry Tu-95MS/MSM a Tu-160. Rozměry Ch-101 jsou ve srovnání s jejím předchůdcem Ch-55 větší. Střela

  Ch-101 je dlouhá 7450 mm a její průměr je 742 mm. Pod trupem jsou sklopena křídla, která se po odhození střely roztáhnou, přičemž jejich rozpětí je 4,4

  m. Pohon zajišťuje dvouproudový motor RD-95TM-300 s maximálním tahem 3,6 kN. Střela nese ve vnitřní palivové nádrži 1250 kg paliva a její celková

  hmotnost je 2200–2400 kg. Podle ruských zdrojů je Ch-101 schopna zasáhnout cíl na vzdálenost 5000–5500 km s kruhovou odchylkou 5–20 m. S touto ra

  -

  ketou získaly ruské strategické bombardéry schopnost provádět údery proti klíčovým vojenským cílům z oblasti, ve které nejsou ohroženy PVO protivníka.

  Ch-101 je obtížně detekovatelná radarem, protože její efektivní odrazová plocha je jen 0,01 m. Profil letu střely je proměnlivý, může se pohybovat v rozmezí

  30–10 000 m. Cestovní rychlost letu je 680–720 km/h, ale její maximální hodnoty dosahují 900–970 km/h. Střela je naváděná na cíl pomocí elektrooptické

  -

  ho systému korekce letu Sprut, globálního družicového polohového systému Glonass a v závěrečné fázi letu využívá systém televizní kamery.

  Vyrábí se ve dvou variantách: Ch-101 s konvenční bojovou částí o hmotnosti 400 kg a Ch-102 s jadernou bojovou částí 250 kt. Bojová část Ch-101 má dvě

  samostatné hlavice s hmotností 150 kg, jednu pevnou a druhou odnímatelnou. Tato odnímatelná část se může v jisté fázi letu od rakety oddělit a snést

  se na padáku na požadovaný cíl. Střela s pevnou bojovou hlavicí letí dál a jedna raketa tak může útočit zároveň na dva cíle, vzdálené od sebe do 100 km.

  Bombardér Tu-95MS/MSM má pod křídly čtyři závěsníky a na každém z nich může nést dvojici střel Ch-101. Celkově tak dokáže při jednom letu dopravit

  na různé cíle až osm kusů těchto okřídlených raket. Větší délka střely ve srovnání s předchůdcem Ch-55 neumožňuje umístit Ch-101 ve vnitřním prostoru

  pumovnice Tu-95MS/MSM. Na rozdíl od něj je možné v modernějším strategickém bombardéru Tu-160 zavěsit v pumovnici až 12 ks Ch-101.

  K prvnímu bojovému

  nasazení střel Ch-101

  došlo oficiálně dne

  17. listopadu 2015

  v Sýrii. Ruské strategic-

  ké bombardéry Tu-160

  vystřelily 12 těchto střel

  na pozice teroristické

  skupiny Islámský stát.

  Hlavními cíli útoků se

  staly sklady zbraní,

  polní tábor a velitelské

  základny v Idlibu

  a Aleppu.

  Ch-555 (AS-22 Kluge) vzešla z modernizačního programu strategické letecké protizemní řízené střely s plochou dráhou letu typu Ch-55/55SM (AS-15A/B

  Kent), která se stala hlavní zbraní strategických raketonosných a bombardovacích letounů typu Tu-95MS-6 a Tu-160. Po konstrukční stránce střela typu

  Ch-555 vychází z modelu Ch-55SM (AS-15B Kent), který se vyznačuje instalací odhazovatelných konformních přídavných palivových nádrží po stranách

  těla. Na rozdíl do tohoto svého vývojového předchůdce je střela typu Ch-555 opatřena konvenční a nikoliv jadernou bojovou hlavicí. Změn přitom doznal

  též naváděcí systém. Zatímco navádění střely typu Ch-55SM zajišťoval inerciální systém (autopilot) s korekčním systémem TERCOM, střela typu Ch-555

  obdržela inerciální systém s elektro-optickým korekčním systémem a pasivní TV samonaváděcí hlavici, která obstarává navádění v koncové fázi letu.

  Novinkou se stala též instalace malých lichoběžníkových horizontálních stabilizačních ploch po stranách špice těla.

  Střelecké zkoušky střely typu Ch-555 započaly v roce 2002. Státními zkouškami tato zbraň prošla v roce 2004. Poprvé byla střela typu Ch-555 bojově

  nasazena spolu s pokročilejší střelou typu Ch-101 17. listopadu 2015 v rámci ruské bojové kampaně na podporu Bašára Asada v Sýrii.

  Podle ruských zdrojů je Ch-555 schopna zasáhnout cíl na vzdálenost 1500–2000 km v závislosti na tom, zda je vybavena přídavnými palivovými nádržemi.

  Profil letu střely je stejně jako u Ch-101 proměnlivý a může se pohybovat v rozmezí výšek 50–5000 m při rychlostech 720–830 km/h. Střela je naváděná

  na cíl pomocí elektrooptického systému korekce letu, globálního družicového polohového systému Glonass a v závěrečné fázi letu využívá systém TV

  kamery. Střela Ch-555 je dlouhá 6040 mm a její průměr je 514–770 mm. Pod trupem jsou sklopena křídla, která se po odhození střely roztáhnou, přičemž

  jejich rozpětí je 3,1 m. Pohon zajišťuje dvouproudový motor R-95-300 s maximálním tahem 3,5 kN. Celková hmotnost Ch-555 se pohybuje v závislosti na

  množství neseného paliva mezi 1280–1500 kg, přičemž samotná bojová hlavice střely má hmotnost 400 kg. Bombardér Tu-95MS/MSM může nést šest

  kusů těchto okřídlených raket a Tu-160 dokáže nést v pumovnici až 12 ks Ch-555.

  Střela typu Ch-555 byla

  již od počátku zamýšle

  -

  na pouze jako prozatím-

  ní řešení na období, než

  se podaří dokončit vývoj

  kvalitativně nové letec

  -

  ké protizemní řízené

  střely s plochou dráhou

  letu typu Ch-101/Ch-102

  (AS-23 Kodiak), která

  díky menší efektivní

  odrazové ploše dispo

  -

  nuje charakteristikami

  stealth.

  Foto: archiv autoraFoto: archiv autora

  INFO Eduard42

  Červen 2022

• Page 43

  Ukrajinská armáda a potažmo její letectvo

  má obrovskou výhodu v tom, že dostává

  množství zpravodajských informací od zemí

  NATO. Ať se již jedná o komplexní vzduš-

  ný průzkum v podobě misí ISR (Intelligen-

  ce/Surveillance/Reconnaissance), které

  jsou uskutečňovány letouny E-3A Sentry

  (AWACS

  –

  Airborne Warning and Control

  System), RC-135U Combat Sent (ELINT –

  Electronic intelligence), RC-135V/W Rivet

  Joint (SIGINT

  –

  Signals intelligence), RQ-

  -4B/D Global Hawk (dálkově ovládaný

  bezpilotní letoun pro vizuální průzkum

  včetně SAR/GMTI

  –

  Synthetic aperture

  radar / ground moving target indication; je

  také využíván pro elektronický průzkum),

  E-8C J

  -

  STARS (průzkum pozemních cílů

  – Joint Surveillance Target Attack Radar

  System), legendárními a letitými, ale stá-

  le nepostradatelnými U-2S Dragon Lady

  (s radiolokátory ASARS

  –

  Advanced Syn-

  thetic Aperture Radar System), RC-12X

  Guardrail (tyto dvoumotorové stroje z vý-

  zbroje US Army na bázi civilního letounu

  Beechcraft King Air létají průzkumné mise

  z litevské základny Siauliai pravidelně již

  od roku 2019), ale i dalšími platformami ne-

  jen ze stavu USAF, RAF nebo dalších zemí

  NATO.

  V blízkosti běloruských hranic se tak pohy-

  bovaly třeba průzkumné stroje švédského

  vojenského letectva S-102B Korpen vychá-

  zející z Gulfstreamu IV a provádějící mise

  ELINT, a S-100D Argus alias Saab 340 léta-

  jící jako AWACS, italský vojenský Gulfstre-

  am G550 CAEW a ve zkušebním režimu zde

  působil z rumunské základny v Constantě

  dokonce i Challenger 650 se systémem AR-

  TEMIS (Airborne Reconnaissance Targeting

  and Exploitation Multi-Mission Intelligence

  System), který je provozován civilní spo-

  lečností Leidos (dříve Science Applications

  International Corporation) na základě kon-

  traktu s US Army.

  HISTORIE

  Shluk zdánlivě náhodných barevných čar není ukázkou moderního umění z České národní galerie, jak by se snad moh-

  lo na první pohled zdát, jedná se o zachycení letů průzkumných strojů NATO a spojenců poblíž ruských, běloruských a

  ukrajinských hranic ve dnech 13. – 31. března 2022. Velmi dobře je vidět intenzita a rozmanitá „paleta“ typů, která se na

  sběru informací podílela.

  Na tomto nákresu jsou vidět průzkumné lety pouze z 31. března 2022. Jsou naznačeny i operační dosahy jednotlivých

  platforem.

  Volací znaky průzkumných letounů NATO působících v okolí Kaliningradu, Běloruska a Ukrajiny dne 31. března 2022.

  Foto: archiv autora via ORION_INTFoto: archiv autora via ameliaairheartFoto: archiv autora

  INFO Eduard

  43

  Červen 2022

• Page 44

  HISTORIE

  Challenger 650 s průzkumným systémem ARTEMIS, který je provozován civilní společností Leidos na základě kontraktu s US Army.

  Mapa zachycuje průzkumné lety bezpilotního RQ-4 Global Hawk a RC-135W Rivet Joint dne 10. dubna

  2022. Dobře je vidět, že bezpilotní Global Hawky operují v mezinárodním prostoru nad Černým mořem

  a díky tomu dokážou „dohlédnout dále“. Nicméně i tak je vidět „hluchý prostor“ v oblasti severovýchodní

  Ukrajiny, kde nyní koncem dubna 2022 ruská armáda provádí pokus prorazit ukrajinské pozice

  v okolí Izjumu a dalších měst na LOC. Do ISR letů v okolí Ukrajiny jsou zapojeny jak RQ-4B USAF, tak

  i pětice RQ-4D společné jednotky NATO

  –

  AGS (Alliance Ground Surveillance) sqn. létající ze základny

  Sigonella na Sicílii.

  Na screenshotu z aplikace ADS

  -

  B, je dobře vidět „taktický ústup“ RQ-4B 09-2039 USAF s volacím

  znakem „Forte 12“, který ve 3:24 hod. ráno 24. února 2022 opouštěl ukrajinský vzdušný prostor z oblasti

  u Donbasu, který se začal měnit na „horkou zónu“ kvůli začínajícímu ruskému úderu. Do začátku války

  tak i díky těmto průzkumným letům mělo NATO zcela určitě přehled o pohybech a dislokacích ruských

  jednotek na jejich území sousedícím s Ukrajinou.

  Foto: archiv autora via US ArmyFoto: archiv autora via ameliaairheart

  Foto: archiv autora

  INFO Eduard44

  Červen 2022

• Page 45

  Mimo tohoto taktického zpravodajství byla

  ukrajinská strana zřejmě také velmi dobře

  informována od západních zpravodajských

  služeb ve strategické oblasti. To následně

  umožnilo zareagovat včas na připravovaný

  ruský útok, který přišel nad ránem 24. úno-

  ra. Vypadá to, že některé centrální sklady

  munice, paliva a dalšího vojenského vy-

  bavení byly zřejmě v tichosti evakuovány

  do nových umístění a Ukrajinské vojenské

  letectvo dostalo možnost poslat všechny

  své letuschopné stroje na záložní letiště

  po celé zemi. Večer 23. února tak své stálé

  základny opustilo množství letadel a vrtul-

  níků, které tím unikly prvnímu úderu ruské

  armády a mohly se téměř od prvních oka-

  mžiků zapojit do boje proti okupantům ze

  svých detašmánů.

  Ukrajina má na svém území obrovské

  množství letišť, a i když většina z nich ne-

  disponuje dostatečně dlouhou zpevněnou

  VPD pro provoz nadzvukových typů Su-

  24, Su-27 nebo Mig-29, u některých typů

  ukrajinských vojenských strojů jako Su-25

  HISTORIE

  Mapa zobrazující bojový dolet letounů NATO typů F-16, F-15E, EF-2000 Typhoon a F-35 dokládá použití tankovacích strojů NATO. Ty stejně jako průzkumné letouny startují každý den,

  aby poskytly podporu bojovým letounům NATO, které provádí nepřetržité preventivní CAP v blízkosti hranic východních států NATO s Ruskem a Běloruskem. Jejich úkolem je bránit

  jakémukoliv narušení vzdušného prostoru NATO a zároveň tak preventivně chrání průzkumné letouny před nepředloženým činem a možným útokem VKS RF. Krátce po začátku

  ruské invaze na Ukrajinu NATO deklarovalo, že má v Evropě připraveno více než 100 bojových letounů v operační hotovosti, a i když jsou v tomto počtu zahrnuty i stroje mimo vý

  -

  chodní křídlo aliance, tak se jedná o značné posílení bojových kapacit NATO v prostoru možného ohrožení členských států – tedy zejména v Pobaltí, Polsku a Rumunsku. Například

  naše 211. tl je od 1. dubna 2022 nasazena s pěti stroji JAS-39C Gripen na litevské základně Šiauliai v rámci předem plánované rotace mise EAP (Enhanced Air Policing). Z tankova

  -

  cích letounů jsou do akce zapojeny stroje USAF KC-10A a KC-135R ze základen Mildenhall ve Velké Británii a Rammstein v Německu, dále britské letouny Voyager KC.2, které létají

  jak z domácích základen, tak i z kyperského letiště RAF Akrotiri. Nedílnou součástí tankovací flotily pak jsou i francouzské C-135FR, A-330 MRTT, italské KC-767A, ale i A-330 MRTT

  mezinárodní jednotky NATO MMU (Multinational MRTT Unit) z nizozemského Eindhovenu.

  Pravděpodobně prvním ve vzduchu ztraceným ukrajinským letounem byl tento dopravní An-26 (zřejmě „modrá 59“ ze

  stavu transportní letecké brigády 15. OBrTrA na základně Kyjiv-Boryspil). S hořícím levým motorem byl zaznamenán

  v nízkém letu a následně tvrdě dosedl na pole mezi Žukivci a Trypillja v Obukhivské oblasti jižně od Kyjeva, přičemž

  mělo zahynout pět ze 14 lidí na palubě. Můžeme s jistou mírou pravděpodobnosti předpokládat, že se stal obětí ně

  -

  kterého ze stíhačů VKS RF, když se snažil dostat od jihu na svou domácí základnu v Boryspilu, která leží na sever od

  místa dopadu.

  Foto: archiv autora via ameliaairheartFoto: archiv autora

  INFO Eduard

  45

  Červen 2022

• Page 46

  nebo L-39 není možné vyloučit ani operace

  z travnatých ploch (vyskytly se dokonce in-

  formace, spekulující o tom, že z travnatých

  ploch operují částečně i MiGy-29, nicméně

  opět platí, že tato tvrzení zatím nelze ově-

  řit). Zejména vrtulníky pak mohly působit

  přímo z improvizovaných maskovaných he-

  liportů téměř kdekoliv, kde byla dostatečná

  únosnost pozemních ploch, např. v podobě

  půdy zpevněné ocelovými rošty apod. Zatím

  pro to není dost důkazů, protože Ukrajinci

  sami drží „bobříka mlčení“ ve snaze nedat

  ruským útočníkům záminku k identifikaci

  přesných lokací a následných útoků na ně.

  Díky zmíněnému přesunu ničily drahé stře-

  ly s plochou dráhou letu 3M14 Kalibr (SS-

  N-30) a ještě dražší taktické balistické ra-

  kety 9M723 z kompletů 9K720 Iskander-M

  (SS-26 Stone), nebo z letadel vypouštěné

  křídlaté střely Ch-101 (AS-23 Kodiak) a Ch-

  555 (AS-22 Kluge) na ukrajinských letištích

  většinou jen starou a již delší čas odsta-

  venou techniku, která nebyla provozována

  a v podstatě záměrně sloužila jako terč.

  HISTORIE

  Panoramatické fotografie složené ze záběrů na stojánku základny Ivano-Frankivsk s odstavenými a neprovozovanými

  Migy-29 (9-13), které byly zasaženy ruským ranním útokem 24. února 2022. Po tomto úderu, který byl zřejmě veden

  střelami s plochou dráhou letu, zůstalo na stojánce šest zasažených Migů-29. Ivano-Frankivsk je základnou 114. BrTA

  (Brigády taktického letectva), která je vyzbrojena právě „devětadvacítkami“.

  Foto: archiv autoraFoto: archiv autora

  Il-76MD 76322 byl jedním z dvojice transportních Iljušinů, které byly zničeny zřejmě již 24. února ruským útokem na jejich domácí základně Melitopol na jihu Ukrajiny. I zde 25.

  OBrTrA (Transportní letecká brigáda) pravděpodobně včas evakuovala zbylé letuschopné stroje. Ukrajinské letectvo v případě transportních letounů Il-76, An-26 a An-32 zvolilo jako

  pragmatickou alternativu odlet do západní Evropy, kde se následně stroje úspěšně zapojily do převozu veškerého potřebného materiálu pro vlastní ozbrojené síly.

  INFO Eduard46

  Červen 2022

• Page 47

  CZECH AIR FORCE

  CZECH AIR FORCE

  stránky o Vzdušných silách

  stránky o Vzdušných silách

  A

  A

  CR a historii cesk

  CR a historii cesk

  é

  é

  h

  h

  o

  o

  a ce

  a ce

  s

  s

  k

  k

  o

  o

  sl

  sl

  o

  o

  ve

  ve

  nského

  nského

  vojenského letectva

  vojenského letectva

  Aktuality, analýzy, rozhovory i historické

  Aktuality, analýzy, rozhovory i historické

  články a zajímavosti nejen o českém

  články a zajímavosti nejen o českém

  a československém letectvu.

  a československém letectvu.

  Aktuality, analýzy, rozhovory i historické

  Aktuality, analýzy, rozhovory i historické

  články a zajímavosti nejen o českém

  články a zajímavosti nejen o českém

  a československém letectvu.

  a československém letectvu.

  www.czechairforce.com

  www.czechairforce.com

  ˇ

  ˇ

  ˇ

  ˇ

  ˇ

  ˇ

• Page 48

  Mimo výše uvedených fotografických od-

  kazů byl v době ranního útoku zničen mi-

  nimálně také jeden Su-27 ze stavu 39. BrTA

  na stojánce základny Ozerne nedaleko

  Žytomyru, a na internetu se také objevila

  fotografie zachycující zasaženou skupinu

  bombardovacích letounů Su-24M na blíže

  neupřesněné základně, které ovšem opět

  vypadaly spíše jako dlouhodobě odstavené

  a neprovozované. Určitě nejde o kompletní

  přehled zničené techniky, ale dává nám to

  alespoň základní přehled.

  Celkově tedy Ukrajinské letectvo včas-

  ným manévrem zabránilo větším škodám

  na svém letovém inventáři a mohlo začít

  v příštích dnech s útoky proti invazním

  jednotkám. Přitom utržilo poměrně znač-

  né ztráty, ale na druhou stranu mnohdy

  dokázalo zbrzdit postup útočníka a velkou

  přidanou hodnotou bylo i zvýšení morál-

  ky obránců, kteří viděli, že VKS RF vzduš-

  ný prostor zdaleka neovládají, i když se to

  různí představitelé ruské armády snažili

  od začátku konfliktu mnohokrát deklarovat.

  Popis těchto událostí si však necháme na

  příští díly této série.

  HISTORIE

  Zatímco předchozí Il-76MD 76322 byl v Melitopolu zřejmě dlouhodobě odstaven a nelétal, druhý zničený Il-76MD ze stavu 25. OBrTrA (Transportní letecké brigády) byl pravděpodob-

  ně stroj 76697, který byl v celošedém nátěru pozorován v provozu ještě krátce před 24. únorem 2022.

  Letiště Čuhujiv je

  domácí základnou pro

  203. NABr (Výcvikovou

  leteckou brigádu), kte

  -

  rá provádí školení mla-

  dých leteckých adeptů

  pro Univerzitu letectva

  v nedalekém druhém

  největším městě Ukra

  -

  jiny, Charkově. Hlavním

  výcvikovým letounem

  je L-39C Albatros.

  Ani toto letiště, které

  je velmi blízko hranic

  s Ruskou federací,

  neuniklo útoku dne

  24. února 2022 a vý

  -

  sledkem bylo zasažení

  stojánky právě s L-39C.

  Je ovšem opět otázkou,

  zda byly tyto Albatrosy

  v okamžiku útoku

  letuschopné, nebo byly

  dlouhodobě odstaveny.

  Foto: archiv autoraFoto: archiv autora

  Foto: archiv autora

  INFO Eduard48

  Červen 2022

• Page 49

  Hotovostní let bez návratu

  Zajímavou epizodou ranního ruského útoku,

  a zároveň potvrzením toho, že Vzdušné síly

  Ukrajiny v žádném případě nerezignovaly na

  obranu vlastního území, bylo překvapivé při-

  stání Su-27 „modrá 23“ v rumunském Bacau

  na vojenské základně Baza 95 Aeriana. Dvo-

  jice rumunských pilotů v F-16AM ze systému

  QRA NATINAMDS byla vyslána před sedmou

  hodinou ranní na „Alpha scramble“, a po za-

  chycení neznámého cíle musela být zřejmě

  velmi překvapena pohledem na „naježe-

  nou Sušku,“ která nesla plný palebný prů-

  měr PLŘS v podobě raket krátkého dosahu

  4 × R-73 a raket středního dosahu 3 × R-27R

  + 1 × R-27T. Ukrajinský pilot, který po přistá-

  ní nahlásil jako důvod přeletu do Rumunska

  úplnou ztrátu spojení s domácí základnou, za

  jejich doprovodu dosedl v Bacau v 07:05 hod.

  Zdá se, že Su-27 „modrá 23“ mohl patřit 39.

  BrTA na základně Ozerne u Žytomyru (pozn.

  1). Je otázkou, zda startoval opravdu z toho-

  to letiště, nebo již v noci zamířil na některou

  ze záložních základen. Podle konfigurace

  výzbroje se jednalo o hotovostní letoun, ale

  o průběhu letu po startu z Ukrajiny zatím

  můžeme jen spekulovat. Je pravděpodobné,

  že pilot byl vyslán proti zjištěným cílům, ale

  je otázkou, nakolik efektivně mohl fungovat

  hotovostní systém, včetně navedení vlast-

  ních strojů ze země, když byl od brzkých

  ranních hodin pod cíleným útokem. Ozerne

  bylo ráno napadeno ruským útokem (zřejmě

  střelami s plochou dráhou letu), který si při-

  psal nejméně jeden fotograficky zdokumen-

  tovaný zásah Su-27 přímo na stojánce.

  Taktika ukrajinských stíhačů v těchto dnech

  spočívala v tom, že se snažili dostat k rus-

  kým letounům ve velmi nízkém letu, aby za

  prvé unikli co možná nejdéle pozornosti ne-

  přátelských útočníků a za druhé mohli použít

  své střely R-27T s pasivní infračervenou na-

  váděcí hlavicí, která dokázala navádět PLŘS

  bez nutnosti vést ji palubním RL vlastního

  letounu a tím se také vystavovat nebezpečí

  zaměření protivníkem (dalším plusem R-27T

  je také možnost použití i za podmínek sil-

  ného elektronického rušení, přičemž je více

  než pravděpodobné, že útočící ruské letou-

  ny měly krytí v rámci REB, ať už v podobě

  Su-24MR nebo Su-35S či jiných platforem

  schopných vést tuto činnost). Ukrajinské le-

  tectvo však zřejmě mělo méně těchto PLŘS

  na rozdíl od verze R-27R, která je poloaktivní

  a musí být po celou dobu letu vedena palub-

  ním RL, což samozřejmě snižovalo šance

  obránců a zvyšovalo riziko jejich odhalení,

  napadení a sestřelení ruskými stíhači, kte-

  ří byli ve většině případů v početní převaze

  a mohli navíc použít modernější PLŘS střed-

  ního dosahu R-77 s aktivním naváděním

  vlastní hlavicí (tzv. „vystřel a zapomeň“). Na-

  značuje to i schéma výzbroje Su-27 „modrá

  23“, který nesl hned trojici poloaktivně navá-

  děných R-27R, ale jen jedinou IČ R-27T.

  V každém případě ukrajinský pilot zřejmě

  dobře věděl, že návrat na letiště, odkud star-

  toval, není možný, ať již byla ztráta spojení

  kterou uvedl jako důvod faktem, či nikoliv.

  Vzhledem k nepoužitým PLŘS to také vypa-

  dá, že do boje s letouny VKS RF nevstoupil

  a soustředil se hlavně na záchranu cen-

  ného Su-27 ve smyslu hesla „zítra je taky

  den“, což se mu nakonec i úspěšně podařilo.

  Rumunská strana, která od začátku kon-

  fliktu stála na straně Ukrajiny stejně jako

  ostatní státy NATO, umožnila 1. března odlet

  „demilitarizovaného“ Su-27 zpět na Ukrajinu.

  „Suška“ bez podvěšených PLŘS odstartovala

  z Baza 95 Aeriana v Bacau společně s ho-

  tovostní dvojicí MiGů-21MF Lancer C trupo-

  vých čísel 6840 a 5834 ze stavu Escadrila

  711 Aviatie Lupta / Baza 71 Aeriana „General

  Emanoil Ionescu“ Campia Turzii, která ukra-

  jinský Su-27 doprovodila až nad rumunsko-

  -ukrajinskou hranici. Není zatím zcela jasné,

  zda přelet zpět vykonal stejný pilot, který se

  Suchojem v Bacau přistál.

  HISTORIE

  Su-27 „modrá 23“ již odstavený na stojánce základny Baza 95 Aeriana v Bacau po svém ranním příletu dne 24. února

  2022. Hotovostní stroj, pravděpodobně ze stavu 39. BrTA dislokované na mírové základně Ozerne u Žytomyru, je „naje

  -

  žený“ PLŘS. Pod trupem a na levém vnitřním křídelním závěsníku je to trojice raket středního dosahu s poloaktivním

  RL navedením R-27R, na levém vnitřním závěsníku je pak raketa středního dosahu R-27T s IČ navedením a na čtyřech

  vnějších závěsnících jsou IČ PLŘS krátkého dosahu R-73.

  Su-27 „modrá 23“ bez PLŘS roluje na start ze základny Baza 95 Aeriana v Bacau dne 1. března 2022, aby se vrátil zpět

  na Ukrajinu, kde již šestým dnem probíhala obrana proti ruskému vpádu.

  Poslední „zamávání“ a Su-27 „modrá 23“ míří zpět domů.

  Foto: archiv autoraFoto: archiv autoraFoto: archiv autora via Dan Stefan – Plane Spotters Bacau

  INFO Eduard

  49

  Červen 2022

• Page 50

  Značení invazních vojsk

  Dovolím si udělat jednu malou „odbočku“,

  a to k systému označování ruské vojenské

  techniky použité k invazi na Ukrajinu, což

  nás bude přímo či nepřímo provázet celou

  touto sérií článků. Ruská armáda pro tento

  účel vypracovala znaky v podobě kombina-

  ce geometrických tvarů a písmen, přičemž

  v prvotním případě šlo zřejmě o rozliše-

  ní vlastních jednotek od ukrajinských a ve

  druhém zřejmě také o pomocnou identifi-

  kaci, pokud by došlo k promíchání útočících

  jednotek během postupu Ukrajinou. Tech-

  nika útočící na Kyjev z Běloruska, včetně

  letecké, byla tedy označena výrazným bí-

  lým písmenem „V“. Došlo to až tak daleko,

  že vrtulníky, které se účastnily útoku 24.

  února na Hostomel, měly většinou zcela

  zamalované jakékoliv identifikační označe-

  ní – ať už se jednalo o rudé lemované hvěz-

  dy, bortové číslo nebo identifikační číslo ve

  formátu RF-xxxxx (místo „x“ jsou číslice od

  0-9). Místo všech těchto označení bylo na

  vrtulníky namalováno pouze bílé písme-

  no „V“. Při pozdějších operacích a ztrátách

  letecké techniky VKS RF již taková snaha

  o eliminaci identifikace zaznamenána ne-

  byla, protože vrtulníky nesly jak znaky, tak

  i bortová a RF-xxxxx čísla.

  HISTORIE

  Mapa Ukrajiny s vyznačenými směry postupu jednotlivých okupačních jednotek ruské armády a jejích separatistických

  satelitů DNR A LNR (ve východní části Donbasu). Zároveň jsou zobrazeny znaky, které jednotlivé skupiny používaly.

  Prvotním záměrem použití těchto znaků je hlavně identifikace a odlišení vlastní bojové techniky od protivníka, dále tím

  může ruská armáda sledovat záměr odlišit jednotlivé jednotky, pokud by se během postupu promíchaly (s čím se zřej

  -

  mě původně počítalo stejně jako s rychlým postupem na území Ukrajiny). Pokud se zaměříme na letectvo, tak je zatím

  doloženo použití bílého písmene „V“ u vrtulníků na severu a naopak již nechvalně proslulého písmene „Z“, taktéž v bílé

  barvě, na jihu, východě a severovýchodě země. Bílé písmeno „Z“ přitom bylo zaznamenáno jak na vrtulnících, tak i na

  bitevních Su-25. Naopak ruské bitevní „hrábě“ působící na severu ze základen v Bělorusku létaly téměř jistě bez toho

  -

  to označení rychlé identifikace, takže je možné, že jeho finální aplikace mohla záviset na uvážení jednotlivých velitelů.

  Nejmodernějším a tím pádem i hojně nasazovaným

  bitevním vrtulníkem VKS RF při útoku na Ukrajinu je Kamov

  Ka-52. Na fotografii je zachycen stroj s pravděpodobným

  bortovým číslem „modrá 08“, který nese na trupu dobře

  viditelné označení v podobě bílého písmene „V“, což jej

  řadí k jednotce útočící z Běloruska na Kyjevském směru.

  V tomto případě však má kromě bortového čísla i rudé

  hvězdy na SOP a bílé identifikační číslo RF-xxxxx na zádi

  trupu. Kamovy, které se účastnily 24. února útoku na Hos

  -

  tomel, nesly pouze bílé písmeno „V“ a ostatní identifikační

  znaky byly zakryty improvizovanými nátěry různých odstínů

  kamuflážních barev, které měl zřejmě v době provedení

  rozkazu o odstranění pozemní personál k dispozici. Ka-52

  na fotografii je vybaven dvojicí přídavných nádrží PTB-450,

  což byla pro tento typ minimálně na začátku konfliktu

  standardní výbava, a dále nese nesymetrickou výzbroj v

  podobě raketnice B-8V20 pro 80 mm neřízené rakety S-8

  na pravém křídle a minimálně dvojici PTŘS 9K121 Vichr

  (AT-16 Scallion).

  Foto: archiv autora via OSINTuaFoto: archiv autoraFoto: archiv autora

  Skupina bitevních Mi-35 a transportních Mi-8AMTŠ zachycená na improvizované ploše, kterou je pravděpodobně silnice. Všechny vrtulníky nesou jako identifikační označení bílé

  písmeno „Z“, jehož provedení je mírně řečeno značně individuální a zcela určitě bylo namalováno jen tak od ruky. Minimálně bitevní Hindy ale nemají zamalovaná bortová čísla (první

  Mi-35 jej má spíše zašpiněné než odstraněné) ani hvězdy či identifikační čísla RF-xxxxx. První Hind je vyzbrojen na pravém křídle čtveřicí PTŘS 9K120 Ataka (AT-9 Spiral-2)

  a nezbytnou raketnicí B-8V20 pro 80 mm neřízené střely S-8. U prvního Mi-8 je trochu úsměvné trojité umístění „Z“ jen na této viditelné pravé části trupu.

  INFO Eduard50

  Červen 2022

• Page 51

  Foto: archiv autora

  Foto: archiv autora

  Poznámky

  1 – Podle scramble.nl, byl Su-27 „modrá 23“ přidělen v srpnu 2021

  právě 39. BrTA na základně Ozerne u Žytomyru. Zároveň je na stej-

  ném webu a také u většiny „západoevropských“ zdrojů označována

  tato v SSSR prvotně zaváděná verze jako Su-27S. Pro potřeby člán-

  ku ale zůstaneme u zvyklosti původního majitele, kde se písmeno

  „S“ nepoužívalo.

  Vysvětlivky

  BAP

  –

  Bombardirovočnyj Aviacionnyj Polk VKS RF / Bombardovací letecký pluk Vzduš-

  ně-kosmických sil Ruské federace

  BrTA

  –

  Bryhada Taktychnoyi Aviatsiyi / Brigáda Taktického Letectva Vzdušných sil Ukra-

  jiny

  CAP

  –

  Combat Air Patrol / Hlídkový let stíhacích letounů v přiděleném prostoru

  Hrábě – Přezdívka, kterou bitevní Su-25 dostal během služby u Československého vo-

  jenského letectva. V zemi svého původu naopak získal přezdívku „Grač“ neboli havran.

  LOC

  –

  Line of Control, linie bojů v Luhanské a Doněcké oblasti, která se utvořila po bojích

  Ukrajinské armády se separatisty a ruskými jednotkami „dovolenkářů“ v letech 2014–15.

  REB

  –

  Radio-elektronický boj, anglická zkratka ECM (Electronic Countermeasures)

  NABr – Navchalna Aviatsiyna Bryhada / Výcviková letecká brigáda Vzdušných sil Ukrajiny

  OBrTrA

  –

  Bryhada Transportnoyi Aviatsiyi / Brigáda Transportního Letectva Vzdušných

  sil Ukrajiny

  QRA NATINAMDS

  –

  Quick Reaction Alert NATO Integrated Air and Missile Defence Sys-

  tem / Ostrá hotovost integrovaného protivzdušného a protiraketového systému NATO

  VDV

  –

  Vozdušno-desantnyje vojska / Výsadkové vojsko

  VKS RF

  –

  Vozdušno-kosmičeskie sily Rossijskoj Federacii / Vzdušně-kosmické síly Rus-

  ké Federace

  VMF RF

  –

  Vojenno-morskoj flot Rossijskoj Federacii / Námořnictvo Ruské Federace

  VVS

  -

  SA

  –

  Vojenno vozdušnyje sily Sovětskoj armii / Vojenské letecké síly Sovětské ar-

  mády

  Prameny :

  James Marson – Putin si myslel, že Ukrajina rychle padne. Boj na

  letištním terminálu ukázal, že se mýlí. The Wall Street Journal, 3.

  března 2022

  Sebastien Roblin – Pictures: In Battle for Hostomel, Ukraine Drove

  Back Russia’s Attack Helicopters and Elite Paratroopers. 19Forty-

  Five, 25. února 2022

  Stijn Mitzer a Joost Oliemans (Oryx) – Destination Disaster: Russi-

  a’s Failure At Hostomel Airport

  Tom Cooper – Russian Heliborne Assault on Antonov / Hostomel

  Airport seems to have Failed. Theaviationgeekclub.com, 25. února

  2022

  Tomáš Soušek – Letectva NATO ve východní Evropě, L+K 4/2022

  ACIG

  –

  Tom Cooper (1 2)

  Oryx (dokumentace zničené vojenské techniky na základě fotografií

  a videa) (1 2)

  Ruské ztráty vojenské techniky (1)

  Ukrajinské ztráty vojenské techniky (1)

  Ruské i Ukrajinské ztráty letecké techniky (1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

  13 14)

  Článek je převzat ze stránek www.czechairforce.com

  HISTORIE

  Mi-24P odlétá z improvizovaného letiště vyzbrojen čtveřicí raketnic B-8V20 pro 80mm neřízené střely S-8 a na koncových závěsnících má zřejmě ještě čtveřici starších PTŘS 9K114

  Šturm (AT-6 Spiral). Jen pro zajímavost, tyto PTŘS tvořily a stále tvoří i jedinou řízenou výzbroj pro naše Mi-24V/Mi-35. Mi-24P nese bílé identifikační označení ve dvou provedeních.

  Na trupu je to zřejmě pokus o písmeno „Z“ a na ocasním nosníku jsou to tři bílé pruhy. Tento způsob značení byl zřejmě pokusem o zmatení ukrajinských vojáků, kteří z dálky mohli

  takto pomalované ruské Hindy považovat za svoje, protože Ukrajinské armádní letectvo používá na svých vrtulnících již od roku 2014 označení dvojicí bílých pruhů právě na ocasním

  nosníku. Hvězdy jsou na trupu vedle „Z“ ponechány, ale zamalováno je bortové číslo i identifikační číslo RF-xxxxx, které bylo zřejmě překryto bílými pruhy.

  INFO Eduard

  51

  Červen 2022

• Page 52

  #70153

  Avia CS-199

  1/72

  Stavebnice československého jednomotorového dvoumístného cvičného

  stíhacího letounu Avia CS-199, edice ProfiPACK v měřítku 1/72.

  plastové díly: Eduard

  počet barevných schémat: 6

  obtisky: Eduard

  leptané díly: ano, barvené

  maska: ano

  resinové díly: ne

  stránka produktu

  STAVEBNICE 06/2022

  INFO Eduard52

  Červen 2022

• Page 53

  CS-199.565, žák Miloš Krč a ppor. Jaroslav Havránek, 4. letecký školní pluk, Prostějov, 1951

  CS-199.574, svob. Karel Tománek a por. František Hamršmíd, 5. letecký školní pluk, Zvolen, 1952

  CS-199.554, svob. Jindřich Flégr a por. Jiří Bůžek, 4. letecký školní pluk, Prostějov, 1952

  Avia CS-199.565 sloužila v roce 1951 u 4. LŠP Prostě-

  jov. Dne 31. července 1951 osádka ve složení žák Miloš

  Krč a ppor. Jaroslav Havránek musela pro závadu na

  motoru nouzově přistát na poli u Tovačova. Stroj byl

  po nehodě opraven a nadále sloužil k výuce pilotních

  žáků. V době havárie neměl letoun žluté pruhy na

  křídle ani na trupu. Tento letoun je dnes vystaven

  v Leteckém muzeu Kbely, jeho muzejní podoba však

  neodpovídá dobovému provedení, jak jej nabízí tato

  stavebnice.

  Avia CS-199.574 se v roce 1952 nacházela u 5. lšp

  sídlícího ve Zvolenu. Dne 12. září 1952 svob. Karel

  Tománek a por. František Hamršmíd na letišti Zvolen

  – Hájniky neudrželi směr po přistání z důvodu závady

  na brzdovém bubnu, přičemž došlo i ke zlomení pra

  -

  vé podvozkové nohy. Avia CS-199.574 byly opatřena

  žlutými pruhy na křídle a trupu, což bylo označení

  školních letounů.

  V roce 1952 sloužila tato CS-199 u 4. lšp v Prostějově.

  Dne 2. září 1952 s ní osádka svob. Jindřich Flégr a por.

  Jiří Bůžek dosedla na poli nedaleko obce Čechovice.

  Příčinou bylo vysazení motoru mezi druhou a třetí

  okruhovou zatáčkou. Další osudy stroje jsou nezná

  -

  mé. I tento letoun má na trupu a křídle označení cvič-

  ných strojů v podobě žlutých pruhů.

  STAVEBNICE 06/2022

  INFO Eduard

  53

  Červen 2022

• Page 54

  STAVEBNICE 06/2022

  CS-199.571, 1. letka, 4. letecký pluk, Plzeň-Bory, 1952

  CS-199.559, por. Drahoslav Bartes a rt. Zdeněk Durčák, Kunovice, září 1951

  CS-199.548, kpt. Miloslav Šmíd a občanský zaměstnanec Vladimír Slušný, Letecký výzkumný ústav,

  Praha-Letňany, únor 1953

  Na fotografiích není výrobní číslo tohoto letounu vi-

  ditelné, v leteckých záznamech pluku jsou nicméně

  vedeny CS-199 čísel 571, 573 a 542. Obtisk obsahu

  -

  je všechny tyto možnosti a je na modeláři, jakou si

  v rámci svého odhadu vybere. Protože 4. letecký pluk

  nebyl školním útvarem, nebyla tato CS-199 opatřena

  „školními“ žlutými pruhy na křídle a trupu.

  Dne 14. září 1951 převzala osádka por. Drahoslav

  Bartes a rot. Zdeněk Durčák Avii CS-199.559 z Ústřed

  -

  ního leteckého skladu v Kunovicích. Po startu došlo

  k vysazení motoru a následnému nouzovému přistá-

  ní. Stroj byl posléze zrušen. Protože armáda nesta-

  čila tuto CS-199 převzít, je na trupu pouze od ruky

  namalované černé číslo 305.

  Dne 5. února 1953 osádka ve složení kpt. Miloslav

  Šmíd (zástupce vojenské správy při Leteckých

  opravnách Kbely - ZVSLOK) a občanský zaměstnanec

  Vladimír Slušný vyjeli při pojíždění po přistání na le

  -

  tišti Letňany z dráhy, levým kolem prolomili zamrzlý

  povrch kabelového vedení a poškodili vrtuli. Stroj byl

  později opraven. V té době náležela Avia CS-199.548

  Leteckému výzkumnému ústavu a byla na trupu

  označena černým číslem 80.

  INFO Eduard54

  Červen 2022

• Page 55

  OVERTREES

  OVERLEPT

  #70153X Avia CS-199 1/72

  stránka produktu

  stránka produktu

  Pro AviaCS-199 1/72

  DOPORUČUJEME:

  672284 S-199 exhaust stacks PRINT (Brassin)

  672285 S-199 wheels PRINT (Brassin)

  D72042 CS-199 Czechoslovak national insignia (Obtisk)

  D72043 CS-199 stencils (Obtisk)

  STAVEBNICE 06/2022

  #70153-LEPT

  Avia CS-199 LEPT 1/72

  Kat. č. 672284

  Kat. č. 672285

  INFO Eduard

  55

  Červen 2022

• Page 56

  #82175

  Sopwith Camel Comic

  1/48

  Stavebnice britské prvoválečné stíhačky Sopwith Camel Comic, edice ProfiPACK

  v měřítku 1/48. Varianta Comic byla speciálně upravena pro noční stíhání.

  plastové díly: Eduard

  počet barevných schémat: 6

  obtisky: Eduard

  leptané díly: ano, barvené

  maska: ano

  resinové díly: ne

  stránka produktu

  STAVEBNICE 06/2022

  INFO Eduard56

  Červen 2022

• Page 57

  B9287, No. 78 (HD) Squadron, Sutton´s Farm, Velká Británie, jaro 1918

  B2402 No. 44 (HD) Squadron, B Flight, Hainault Farm, Velká Británie, leden 1918

  No. 44 (HD) Squadron, B flight, Hainault Farm, Velká Británie, říjen 1918

  Vyroben u firmy Boulton & Paul jako standardní Ca-

  mel F.1 v rámci objednávky z 2. srpna 1917. Letouny

  této série byly většinově vybaveny motorem LeRhô

  -

  ne 9J 110 hp, některé ale dostaly Clerget 9B 130 hp.

  B9287 byl následně konvertován na F. 1/3 Comic a

  zařazen do služby u No. 78 Squadron operující z leti

  -

  ště Sutton’s Farm. Podobně jako některé další stroje

  této jednotky (např. letoun Capt. Luxmoora) obdržel

  světle modré zbarvení, doplněné navíc bílými pruhy.

  Z dostupných fotografií není známo, zda byly pruho-

  vané i spodní plochy, přikláníme se k jejich ponechá-

  ní v barvě plátna. Možnost jejich nátěru modrou, bí-

  lou nebo oběma barvami však nelze vyloučit. Střední

  část trupu, hřbet za kokpitem i horní plocha spodního

  křídla až ke třetímu žebru byly zbarveny jednotnou

  tmavou barvou, pravděpodobně červenou, další mož

  -

  ností by mohla být černá. Účel zbarvení části spod-

  ního křídla touto barvou zůstává nejasný. Kokardy na

  křídlech měly minimálně shora mírně ztmavené bílé

  pole, zřejmě zelenou, ale možná že modrou barvou.

  S tímto pestrým zbarvením sloužil B9287 zřejmě

  pouze k cvičným letům, pro bojové použití letoun

  následně dostal zelený nátěr. Pravděpodobně k tomu

  ale došlo až u No. 44 Squadron. Tam s ním v květnu

  při startu havaroval Lt. H. J. L. Taylor. Pilot byl vážně

  zraněn, letoun odepsán.

  Původně se jednalo o Camel verze F.1 z továrny Rus

  -

  ton Proctor. Záhy byl přestavěn na F.1/3 Comic a slou-

  žil u No. 44 (HD) Squadron, která byla zformována 24.

  července 1917 na letišti Hainault Farm jako jednot

  -

  ka pro obranu Londýna. S B2402 létal Capt. George

  Henry Hackwill, který měl na kontě dva sestřely

  z dob, kdy létal u No. 22 Squadron s FE2b. Po období,

  kdy sloužil jako instruktor, byl přidělen k No. 44 (HD)

  Squadron jako velitel roje (Flight Commander). V noci

  z 28. na 29. ledna sestřelil u Wickfordu (Essex) ve

  spolupráci s Lt. Charlesem Chaplinem Banksem (letěl

  s B3827) Gothu G.V sériového čísla 938/16. Hackwill,

  který pocházel z Langtree v Devonu, později létal na

  konvenčních Camelech ve Francii jako velitel roje

  u 54. perutě. Tam zvýšil počet svých vítězství na devět

  a obdržel vyznamenání Military Cross. Jeho letoun

  měl silně modifikované kokardy na trupu. Modré

  pole bylo zcela zatřeno, červený střed měl zvětšený

  průměr a ztmavené, ale prosvítající bílé pole. Stejně

  byly zřejmě upraveny horní výsostné znaky. Podo

  -

  ba kokard na křídlech je rekonstrukcí podle jiných

  známých strojů. Kovová část přídě byla zřejmě mírně

  ztmavena fleky zelené barvy.

  Comic neznámého výrobního čísla sloužil u No. 44

  Squadron, konkrétně u jejího roje C (C Flight). Původ

  -

  ně měly stroje No. 44 (HD) Squadron označení bílými

  čísly, ta však byla po zařazení k nočním stíhacím

  jednotkám přetřena, upraveno bylo také výsostné

  označení. Tento letoun dostal nestandardní malou

  kokardu na směrové kormidlo, namísto trupových

  kokard byl namalován po obou stranách znak v po

  -

  době hlavy rytíře v přilbici s chocholem. U No. 44 (HD)

  Squadron sloužilo celkem 13 Camelů Comic (B2402,

  B2517, B3815, B3816, B3827, B3852, B4614, B5192,

  B5206, B5411, B5412, B9287, C6712). Kresba rytíře byla

  znakem roje C.

  STAVEBNICE 06/2022

  INFO Eduard

  57

  Červen 2022

• Page 58

  STAVEBNICE 06/2022

  E5165 No. 8 (Training) Squadron AFC, Leighterton, Velká Británie, září 1918

  E5165, Lt. L. C. Sheffield, No. 151 Squadron RAF, Vignacourt, Francie, září 1918

  B4614, No. 44 (HD) Squadron, B flight, Hainault Farm, Velká Británie, únor 1918

  Tento Camel byl vyroben jako standardní verze F.1

  s motorem LeRhône u firmy Portholme Aerodrome.

  Následně byl konvertován a přidělen k výcvikové

  jednotce No. 8 (Training) Squadron Australian Flying

  Corps bázující na základně Leighterton. Jednalo se

  o jednu ze čtyř výcvikových squadron australského

  letectva (No. 5; 6; 7; 8) a služba u nich nebyla pro

  piloty ani letouny tak snadná a bezpečná, jak by se

  mohlo zdát. Podle statistik zničil v průměru každý

  pilotní žák šest podvozků a dva kompletní letouny...

  Na konci války čítaly australské ztráty při výcviku

  25 letců. Všichni jsou pochováni na hřbitově nedaleko

  Leightertonu.

  Comic E5165 byl od No. 8 (Training) Squadron AFC

  předán k No. 151 Squadron, která byla zformována

  teprve 12. června 1918 jako první ofenzivní noční stí

  -

  hací jednotka. Vytvořily ji tři roje, po jednom od No.

  44, No. 78 a No. 112 Sqn, velení se ujal major Murlis

  -

  -Green. Jejím úkolem bylo napadat německé noční

  bombardéry již ve Francii. E5165 tam od 13. 9. sloužil

  společně s E5164 také ke zkouškám nového noční

  -

  ho zbarvení za použití barvy NIVO (Night Invisible

  Varnish Oxfordness). Nouzové přistání 19. 9. v tom

  -

  to případě zkoušky ukončilo, pilot Lt. L. C. Sheffield

  vyvázl bez zranění. Poškozený letoun byl dopraven

  20. 9. do Aircraft Service Depot k opravě, 2. 10. 18 byl

  ale vyřazen. V době zkoušek měl zachovány trupové

  a zřejmě i křídelní kokardy, jejich okraje však nesly

  stopy nepravidelnosti kvůli nedbalému přetření le

  -

  tounu. Tmavá příď byla buď černá, nebo také v barvě

  NIVO. Tato barva nakonec nebyla během války ope

  -

  račně používána, stala se však standardem zbarvení

  poválečných nočních bombardovacích letounů RAF.

  Její používání bylo ukončeno v polovině třicátých let.

  Tento Comic byl vyroben jako standardní Camel F.1

  u firmy Portholme Aerodrome a následně konver

  -

  tován. U No. 44 (HD) Squadron sloužil od 16. února

  1918, hned druhého dne se účastnil noční Anti-Go

  -

  tha patroly, letoun pilotoval Lt. R. G. H. Adams. Další

  operační let s tímto letounem je doložen z 19. května

  1918, kdy letoun pilotoval Lt. W. E. Nicholson. Přestože

  sloužil tento Comic k nočním operačním letům, měl

  minimálně na trupu podle dostupných fotografií za

  -

  chovány standardní kokardy i sériové číslo, které se

  na fotografii jeví jako modré, nikoli standardně čer

  -

  né. Podoba křídelních kokard je nejasná, mohly být

  standardní, jako ty trupové, nebo nějak ztmavené.

  INFO Eduard58

  Červen 2022

• Page 59

  OVERTREES

  OVERLEPT

  #82175X Sopwith Camel Comic 1/48

  stránka produktu

  stránka produktu

  Sopwith Camel Comic 1/48

  DOPORUČUJEME:

  FE1215 Sopwith Camel seatbelts STEEL (fotolept)

  644116 Sopwith Camel LööK (Brassin)

  648657 Sopwith Camel wheels type 1 (Brassin)

  648658 Sopwith Camel wheels type 2 (Brassin)

  648659 Sopwith Camel seat (Brassin)

  648660 Sopwith Camel Vickers Mk.I gun (Brassin)

  648661 Sopwith Camel US Colt Vickers gun (Brassin)

  648662 Sopwith Camel 20lb bomb carrier (Brassin)

  648674 Sopwith Camel Rotherham air pumps (Brassin)

  648676 Sopwith Camel Clerget engine (Brassin)

  648677 Sopwith Camel Bentley engine (Brassin)

  648726 Sopwith Camel Comic Lewis guns PRINT (Brassin)

  3DL48038 Sopwith Camel SPACE (3D Obtisk)

  STAVEBNICE 06/2022

  #82175-LEPT

  Sopwith Camel Comic LEPT 1/48

  Kat. č. 648726

  INFO Eduard

  59

  Červen 2022

• Page 60

  SPITFIRE STORY:

  Per Aspera ad Astra

  DUAL COMBO

  1/48

  Stavebnice britské druhoválečné stíhačky Spitfire Mk.Vc,

  edice Limited Edition v měřítku 1/48. Ze stavebnice je možné

  postavit Spitfiry, které se zúčastnily bojů nad Evropou,

  severní Afrikou, Středomořím, Jadranem, v Asii a v Tichomoří.

  plastové díly: Eduard

  počet kamuflážních schémat: 12

  obtisky: Eduard

  leptané díly: ano, barvené

  maska: ano

  resinové díly: ne

  stránka produktu

  #11162

  STAVEBNICE 06/2022

  INFO Eduard60

  Červen 2022

• Page 61

  AB509, W/Cdr John M. Checketts, No. 142 Wing, RAF Horne,

  Surrey, Velká Británie, červen 1944

  AR511, S/Ldr Tomáš Vybíral, No. 312 (Czechoslovak) Squadron, RAF Churchstanton,

  Somerset, Velká Británie, listopad 1942 - červen 1943

  AB174, P/O Antoni Glowacki, No. 303 (Polish) Squadron,

  RAF Northolt, Velká Británie, srpen 1942

  John Milne „Johhny“ Checketts byl jedním z nejú-

  spěšnějších novozélandských pilotů 2. světové války.

  Narodil se v Invercargillu 20. února 1912. Ve svých

  osmadvaceti letech zahájil v říjnu 1940 pilotní výcvik

  u RNZAF. V listopadu 1941 se připojil k No. 485. (RNZAF)

  squadron. V lednu 1943 byl poslán k No. 611 Squadron

  na letišti Biggin Hill, u které jako velitel „A“ letky do

  -

  sáhl svých prvních dvou úspěchů. V červenci Johnny

  převzal velení celé No. 485 (RNZAF) Squadron. Během

  období květen-září 1943 dosáhl Checketts v kokpitu

  Spitfire Mk.IXc EN572 celkem 12 sestřelů. Dne 6. září

  1943 byl sestřelen Fw 190, popálený a zraněný stihl

  vyskočil padákem. Francouzští odbojáři jej schovali

  a léčili ze zranění. Checketts, následně evakuovaný

  odbojem se skupinou 12 dalších pilotů, přeplul na

  palubě rybářské lodi 21. října 1943 kanál La Manche.

  V květnu 1944 byl povýšen na velitele křídla a převzal

  velení No. 142 Wing, vybavené Spitfiry Mk.Vc na leti

  -

  šti Horne. S jednotkou se účastní vylodění spojenců

  v Normandii. Brzy po dni D začali Němci odpalovat

  létající bomby V-1 a v polovině měsíce dvě z nich

  zneškodnil. Jeho poslední operační mise ho zavedla

  v září 1944 nad Arnhem, kde získal své poslední ví

  -

  tězství. Krátce na to se ještě stihl utkat ve vzdušném

  souboji s raketovým Me 163. Celkem za svoji válečnou

  kariéru Checketts sestřelil 14 nepřátelských letounů,

  3 pravděpodobně, 8 poškodil a zničil dvě letounové

  střely V1. Osobní Spitfire, na kterém Johnny Chec

  -

  ketts létal u No. 142 Wing během vylodění spojenců

  v Normandii, byla verze LF Mk.Vc, s/n AB509. Jeho

  Spitfire byl modifikován na pozdější verzi výškových

  kormidel, kanony bez druhého výstupku a horní kryt

  kanonů s úzkou boulí. Nesl standartní kamufláž Day

  Fighters Scheme opatřenou ledabyle natřenými in

  -

  vazními pruhy. Kódová písmena jsou zatřena a v tru-

  povém černém invazním pruhu jsou od ruky napsané

  iniciály JMC.

  Spitfire AR511 sloužil u No. 312 Squadron od 23. srpna

  1942 do 4. července 1943 a po většinu tohoto obdo

  -

  bí jej užíval jako svůj osobní letoun velitel jednotky

  S/Ldr Tomáš Vybíral. AR511 na konci své služby

  u No. 312 Squadron létal se zkráceným rozpětím a

  zmenšeným sériovým číslem umístěným uvnitř pru

  -

  hu Sky. Tomáš Vybíral byl jedním z nejúspěšnějších

  a nejoblíbenějších československých pilotů 2. světo-

  vé války. V rámci RAF nalétal plných 625,25 operač-

  ních hodin (s Francií toto číslo stoupá až na 684,15

  operačních hodin), a absolvoval celkem 196 sweepů

  nad nepřátelským územím Francie, Belgie, Nizo

  -

  zemska a Německa. Dosáhl sedmi sestřelů, všechny

  během Bitvy o Francii v kokpitu amerických letounů

  Curtiss Hawk H-75.

  Dne 15. března 1942 byl AB174 přidělen No. 303

  (Polish) Squadron jako vůbec první Spitfire verze

  Mk.Vc. Nový Spitfire dostal u jednotky kódové písme

  -

  no „Q“ a byl pojmenován owca (polsky ovce) S takto

  pojmenovaným letounem létal známý polský pilot

  a stíhací eso P/O Antoni Glowacki, který si jej na levé

  straně pod čelním štítkem vyzdobil symboly svých

  dosažených sestřelů. Glowacki v jeho kokpitu 19.

  srpna během bojů u Dieppe sestřelil ve spolupráci He

  111 a jeden Fw 190 pravděpodobně. Celkem za svoji

  válečnou kariéru dosáhl 8+1 sestřelu, 3 pravděpo

  -

  dobných a 5 poškodil.

  STAVEBNICE 06/2022

  INFO Eduard

  61

  Červen 2022

• Page 62

  STAVEBNICE 06/2022

  Lt. John Anderson, 5th FS, 52nd FG, 12th AF,

  La Sabala, Tunisko, únor 1944

  F/O James H. Montgomery, 4th FS, 52nd FG,

  12th AF, Korsika, srpen 1943

  JK448, No. 352 (Yugoslav) Squadron, Vis,

  Jugoslávie, září 1944

  Spitfiry 52nd FG působili jako součást 12th AF až do

  dubna 1944, kdy se jednotka stala součástí 15th AF,

  sloužící v bojích ve Středomoří až do konce 2. světové

  války. Spitfire Johna Andersona létal v nestandardní

  kamufláži horních ploch tvořených odstíny tří barev

  – Dark Earth - Middle Stone - Dark Green. Podobné

  kamuflážní schéma bylo použito na několika dalších

  Spitfirech této skupiny, stejně jako v polních dílnách

  namontovaný pouštní filtr. Anderson na tomto Spitfi

  -

  ru dosáhl 14. února 1944 dvou sestřelů.

  F/O James Henry Montgomery byl jedním z mnoha

  amerických pilotů Spitfirů bojujících ve Středomoří

  v řadách 12th AF. Dne 6. srpna 1943 byl sestřelen nad

  Středozemním mořem poblíž Palerma německým

  Messerschmittem a strávil den na hladině v zá

  -

  chranném člunu, přičemž použil svůj nůž pro přežití

  k odkostění ryb k jídlu. Příběh o jeho sestřelení

  a přežití se dostal do celostátních zpráv ve Spoje-

  ných státech a byl přezdíván "Robinson Crusoe z ne-

  bes". Podruhé již takové štěstí neměl, 9. února 1944

  poblíž přístavu v Nice byla čtveřice Spitfirů přepade

  -

  na smečkou Fw 190. Dvojice Fw 190 si vzala na muš-

  ku Montgomeryho Spitfire, který dostal plný zásah

  a vzplanul. F/O Montgomery používal Spitfiry pojme-

  nované „The Impatient Virgin" s vyobrazením ženské-

  ho noseartu.

  No. 352 (Yugoslav) Squadron byla první jugoslávskou

  stíhací jednotkou, která byla zformována ve Stře

  -

  domoří u Royal Air Force během 2. světové války.

  Tato jednotka byla také známá jako První eskadrila

  NOVJ. V červnu byla přezbrojena na Spitfiry Mk.Vb/Vc

  a v srpnu se přesunula do Itálie, aby se připojila

  k No.281 Wing RAF a poskytovala doprovod stíhacím

  bombardovacím perutím. Od 25. ledna 1945 využívala

  jako předsunutou leteckou základnu na ostrově Vis.

  Jugoslávské Spitfiry měly díky absenci Luftwaffe

  málo příležitostí k leteckým bojům a po zbytek války

  se účastnily pozemních útočných misí. Spitfire JK448

  nosil barevné schéma typu “A” a jeho kamufláž tvo

  -

  řily na horních plochách odstíny Day Fighter Scheme,

  jehož zvláštností bylo obrácené schéma barevných

  polí oproti standardu. Vrtulový kužel a pás před VOP

  byl v barvě Sky. Na pravém boku filtru Vokes byl na

  -

  malován červený nápis “OSVETNIK 5. OFANZIVE”

  INFO Eduard62

  Červen 2022

• Page 63

  STAVEBNICE 06/2022

  JK891, No. 335 (Greek) Squadron, Hassani,

  Řecko, únor 1945

  BR349, P/O John L. Boyd, No. 185 Squadron,

  Takali, Malta, květen 1942

  BR294, P/O Donald G. Reid, No. 185 Squadron,

  Hal Far, Malta, květen-červenec 1942

  No. 335 (Greek) Squadron byla řecká stíhací pe-

  ruť, která sloužila ve Středomoří, na Balkáně a nad

  Egejským mořem od roku 1941 do konce 2. světové

  války. Jak spojenecké armády postupovaly na západ,

  No. 335 (Greek) Squadron zůstala na východě a létala

  hlídkové lety u pobřeží Libye. Na podzim roku 1944

  byla peruť přezbrojena na Spitfiry a v září se pře

  -

  sunula na základny v Itálii. Spitfiry byly používány

  k provádění ofenzivních úderů nad Albánií a Jugoslá-

  vií. V listopadu 1944 se jednotka přesunula na domá-

  cí půdu a až do září 1945 měla základnu v Hassani.

  Squadrona byla využívána k hlídkovým letům nad

  Krétou a zbývajícími německými základnami v Egej

  -

  ském moři. V září 1945 se peruť přesunula do Soluně

  na severovýchodě Řecka, kde zůstala až do rozpuš

  -

  tění 31. července 1946. Spitfire JK891 létal u No. 335

  (Greek) Squadron od 16. listopadu 1944 do 27. února

  1945, kdy byl zničen během nouzového přistání. Spit

  -

  fire nosil britskou kamufláž typ A, zvláštností bylo

  obrácené schéma barevných polí oproti standardu.

  Spitfire měl na trupu přemalovány britské výsostné

  znaky na řecké. Na křídlech zůstali standardní brit

  -

  ské kokardy typ C1.

  „Tony“ Boyd se narodil 20. května 1919 v Brynestownu

  ve státě Queensland. Před vstupem do RAAF v roce

  1940 pracoval jako honák na ovčím ranči. Po počá

  -

  tečním výcviku na letounech Tiger Moth byl vyslán

  do Kanady na pokročilý výcvik v Camp Borden. Po

  příjezdu do Spojeného království v červenci 1941 byl

  zařazen k dokončovacímu výcviku u No. 59 OTU, aby

  se v září v hodnosti Sgt. připojil k No. 135. Squad

  -

  ron. V říjnu byl převelen k No. 242 Squadron, která se

  připravovala na službu v zámoří. Po příletu na Maltu

  z paluby HMS Ark Royal v listopadu 1941 si Sgt John

  Livingstone Boyd připsal všechna svá raná vítězství

  (čtyři a dva sdílené) na Hurricanech u No. 242 a 185

  Squadron. Po přezbrojení No. 185 Squadron na Spitfi

  -

  ry, dosáhl Boyd ve Spitfiru Mk.Vc BR349/3-C dne 14.

  května 1942 svého jediného potvrzeného vítězství na

  tomto typu, kdy sestřelil Bf 109F pilotovaný Lt. Alfre

  -

  dem Hammerem ze 4./JG 53. O několik hodin pozdě-

  ji byl v tom samém letadle zabit v souboji s C.202

  a Re.2001.

  Zbarvení BR349 bylo jedno z typických pro stroje

  účastnící se 9. května 1942 operace „Bowery“ z pa

  -

  luby letadlové lodi USS Wasp - horní plochy v námoř-

  ních barvách Dark Slate Grey/Extra Dark Sea Grey,

  spodní plochy v odstínu Sky.

  Don ‚Shorty‘ Reid se narodil v Lacombe v Albertě dne

  6. června 1922 jako dvojče v rodině z osmi dětí. V říjnu

  1940 se přihlásil do RCAF a v červenci 1941 dokončil

  svůj výcvik. Po příchodu do Spojeného království na

  konci srpna v rychlém sledu vystřídal postupně ně

  -

  kolik jednotek, No.152 Squadron, No. 412. Squadron,

  No. 616 Squadron a No. 19 Squadron. U posledně jme

  -

  nované jednotky setrval až do konce dubna 1942. Dne

  9. května 1942 byl vyslán na Maltu v rámci operace

  „Bowery“. U No. 185 Squadron se účastnil bojů během

  letních týdnů obrany tohoto malého, ale svou polo

  -

  hou významného ostrova. Dne 22. července během

  kroužení nad mořem v místě, kde byl právě sestře

  -

  len Spitfire z jednotky, byl přepaden několika Bf 109.

  V souboji jednoho protivníka sestřelil, ale převaha pi-

  lotů od I./JG 77 byla nad jeho síly, byl sestřelen a jeho

  Spitfire se zřítil do moře. „Shorty“ Reid během sedmi

  týdnů bojů nad Maltou dosáhl 6+1 sestřelu, 3 pravdě

  -

  podobných a 4+1 poškozených nepřátelských letou-

  nů. Zbarvení BR294 bylo jedno z typických pro stroje

  účastnící se operace Bowery z paluby letadlové lodi

  USS Wasp. Původní horní plochy v pouštním zbarvení

  Dark Earth/Middle Stone, byly na palubě USS Wasp

  přemalovány odstínem US. Navy Non Specular Blue

  Grey, spodní plochy zůstaly v odstínu Sky.

  INFO Eduard

  63

  Červen 2022

• Page 64

  STAVEBNICE 06/2022

  MA654, F/Lt Kevin F. Gannon, No. 615 Squadron,

  Palel, Indie, červenec 1944

  BS295 (A58-20), W/Cdr Clive R. Caldwell,

  No. 1 Wing RAAF, Strauss, Australia,

  březen - červen 1943

  A58-145 (EE852), F/Lt Llewellyn Wettenhall,

  No. 79 Squadron RAAF, Kiriwina,

  Trobriandské ostrovy, prosinec 1943

  Kevin Francis Gannon se narodil 10. února 1920 v Ma-

  reeba, Queensland. Před válkou sloužil u policie jako

  kadet. K RAAF vstoupil 11. října 1940 a po absolvování

  výcviku byl odeslán do Barmy k No. 615 Squadron.

  Od listopadu 1943 do června 1944 sestřelil dva japon-

  ské letouny jistě, jeden pravděpodobně a tři poško-

  dil. Na Spitfiru s/n MA654 dosáhl svého posledního

  úspěchu zničením stíhačky Ki-43 Oscar. Spitfiry byly

  dodávány do Indie v kamufláži Day Fighter Scheme.

  Kamuflážní pole Ocean Grey byla následně přestří

  -

  kána barvou Earth Brown.

  Clive „Killer“ Caldwell byl nejúspěšnějším austral

  -

  ským pilotem 2. světové války (28,5 sestřelu). Poté

  co byl Caldwell jmenován velitelem stíhacího kříd

  -

  la č. 1 v Darwinu, držel se praxe RAF s identifikací

  osobních letadel. Používal tři Spitfiry Mk.Vc (BS295,

  BS234 a JL394). Ve Spitfiru BS295 získal většinu ze

  sedmi vítězství v bojích proti Japoncům. Jeho Spitfire

  nosil kamufláž tvořenou odstíny Folliage Green/Dark

  Earth/Azure Blue a místo kódových písmen nesl bíle

  namalované iniciály svého jména CR

  -

  C. Pod kabinou

  měl vyznačen velitelský praporek Wing Commande

  -

  ra.

  Jméno "Nipponése" a nakreslený dívčí motiv na levé

  straně trupu nosil Spitfire na kterém létal na pod

  -

  zim roku 1943 F/Lt Llewellyn Wettenhall v rámci No.

  79 Squadron RAAF. Jeho stroj se mu stal osudným

  31. prosince 1943, kdy byl ztracen po přeletu jižního

  pobřeží Nové Británie při útočné hlídce šesti Spitfirů

  poblíž tohoto ostrova. Po překročení pobřeží vstoupila

  formace Spitfirů do husté oblačnosti a jednotka ztra

  -

  tila se svým vedoucím kontakt. F/Lt Wettenhall nebyl

  již nikdy spatřen.

  INFO Eduard64

  Červen 2022

• Page 65

  STAVEBNICE 06/2022

  OVERTREES

  OVERLEPT

  #82158X Spitfire Mk.Vc/Vc Trop

  OVERTREES 1/48

  #11162-LEPT

  SPITFIRE STORY:

  Per Aspera ad Astra 1/48

  stránka produktu

  stránka produktu

  Pro Spitfire Mk.Vc/Vc Trop 1/48

  DOPORUČUJEME:

  481065 Spitfire Mk.V landing flaps (fotolept)

  FE1207 Spitfire Mk.V seatbelts STEEL (fotolept)

  644113 Spitfire Mk.V LööK (Brassin)

  648098 Spitfire wheels - 5 spoke (Brassin)

  648119 Spitfire wheels - 5 spoke, smooth tire (Brassin)

  648640 Spitfire Mk.V engine (Brassin)

  648663 Spitfire Mk.V cockpit (Brassin)

  648664 Spitfire Mk.V wheels (Brassin)

  648666 Spitfire Mk.Vc gun bays (Brassin)

  648667 Spitfire Mk.V three-stacks exhausts rounded (Brassin)

  648668 Spitfire Mk.V three-stacks exhausts fishtail (Brassin)

  648669 Spitfire Mk.V six-stacks exhausts fishtail (Brassin

  648671 Spitfire Mk.Vc undercarriage legs BRONZE (Brassin)

  648738 Spitfire Mk.V landing flaps PRINT (Brassin)

  D48088 Spitfire Mk.V stencils (obtisk)

  Kat. č. 644113

  Kat. č. 648738

  INFO Eduard

  65

  Červen 2022

• Page 66

  Spitfire Mk.VIII 1/72

  Stavebnice britského stíhacího letounu

  Spitfire Mk.VIII z období 2. světové války

  v měřítku 1/72, edice Weekend.

  plastové díly: Eduard

  počet kamuflážních schémat: 4

  obtisky: Eduard

  leptané díly: ne

  maska: ne

  resinové díly: ne

  stránka produktu

  #7462

  STAVEBNICE 06/2022

  INFO Eduard66

  Červen 2022

• Page 67

  MT648, S/Ldr John E. Gasson, No. 92 Squadron, Bellaria, Itálie, duben - květen 1945

  1Lt. Leland P. Molland, 308th FS, 31st FG, Castel Volturno, Itálie, prosinec 1943 - únor 1944

  A58-606, S/Ldr Bruce Watson, No. 457 Squadron,

  letiště Labuan, Borneo, srpen 1945

  Na zobrazeném Spitfiru létal velitel No. 92 Squadron

  John Edward Gasson poslední dva válečné měsíce.

  U této jednotky Gasson strávil celou svoji válečnou

  kariéru, během níž sestřelil tři letouny samostatně,

  dva ve spolupráci, jeden pravděpodobně a sedm po

  -

  škodil. Spitfiry No. 92 Squadron nosily v posledních

  válečných měsících kódová písmena perutě v bar

  -

  vě Light Meditteranean Blue s bílým lemem, osobní

  písmena pak v barvě bílé. V bílé barvě byl vyveden

  i vrcholek směrového kormidla.

  Leland Phillips "Tommy" Molland se narodil 7. května

  1919 v Chaffie ve státě Severní Dakota. Pilotní výcvik

  absolvoval v Moore Field v Texasu. K 31st FG se připo

  -

  jil 5. července 1943. Prvního úspěchu dosáhl 16. ledna

  1944, kdy se mu podařilo sestřelit ve spolupráci Bf

  109. Další úspěchy rychle následovaly. Dne 22. únor

  a 1944 po sestřelu dvou Bf 109 se stal leteckým esem

  a zároveň i jedním z nejúspěšnějších pilotů Spitfirů

  verze Mk.VIII. Po přezbrojení 31st FG na letouny P-51

  Mustang koncem března 1944 pokračoval dál v bojo

  -

  vých operacích a sestřelil dalších šest nepřátelských

  letounů. Molland zůstal i po válce u letectva, byl po

  -

  výšen do hodnosti podplukovníka, ale 16. května 1951

  tragicky zahynul na T-33, kdy narazil do hory během

  návratu z meteorologického letu nad nepřátelským

  územím během Korejské války.

  Před přeletem na Filipíny na konci března 1945 (pro

  -

  váděly se zde srovnávací testy s kořistními japonský-

  mi letouny) byla z letounu odstraněna žraločí tlama

  a nápisy Grey Nurse. Objevil se 12‘‘ široký pruh Sky Blue

  okolo zádě, kde překryl sériové číslo. Po návratu k No.

  457 Squadron na Morotai na konci dubna byla žraločí

  tlama obnovena, nápis Grey Nurse pak zřejmě nikoliv.

  Na stroji se objevila nová část krytu motoru, takže jed

  -

  notlivé části žraločí tlamy na sebe nenavazují. Sériové

  číslo na pravé straně trupu bylo obnoveno černou bar

  -

  vou, na levé straně zůstalo v Medium Sea Grey. Krátce

  před přemístění do Labuanu v červnu 1945 dostala

  řada letounů nová směrová kormidla, protože plátěný

  potah v horkém a vlhkém podnebí rychle degradoval.

  Pikové eso, znak jednotky již nebylo na nově monto

  -

  vané směrovky kresleno a na letounech, které dosud

  měly starší směrovky, bylo přetíráno. Kryty vnitřních

  kanonů a původní žluté náběžné hrany křídel, byly

  v barvě Foliage Green.

  STAVEBNICE 06/2022

  INFO Eduard

  67

  Červen 2022

• Page 68

  A58-379, F/Lt Ernest D. Glaser, No. 549 Squadron, letiště Strauss, Austrálie, září 1944

  Syn bývalého pilota RFC Ernest Derek Glaser se na-

  rodil 20. dubna 1921. Poté co, se setkal se zkušebním

  pilotem Jeffreym Quillem, chtěl se i Glasser juni

  -

  or stát pilotem. Do RAF vstoupil v červnu 1939 a po

  absolvování leteckého výcviku byl 13. července 1940

  zařazen k No. 65 Squadron v Hornchurchi. Zúčastnil

  se Bitvy o Británii, během které dosáhl tří pravděpo

  -

  dobných sestřelů. V srpnu 1941 se připojil k No. 234

  Squadron ve Warmwellu a zúčastnil se ofenzivních

  útoků nad Francií, při kterých sestřelil dva letouny ve

  spolupráci. V roce 1943 byl Glaser poslán do Austrálie

  jako velitel "B" Flightu u No. 549 Squadron, kde létal

  se Spitfiry na obranu Darwinu. V únoru 1945 převzal

  Glasser velení No. 548 Squadron a tuto funkci zastá

  -

  val až do rozpuštění jednotky 9. října 1945, poté se

  vrátil do Velké Británie. V roce 1946 se připojil k No. 64

  Squadron v Linton-on-Ouse jako velitel letky. Z RAF

  odešel 26. června 1953 a připojil se k Vickers Arm

  -

  strong v Hurnu, kde se později stal hlavním zkušeb-

  ním pilotem. Intenzivně se podílel na vyčerpávajících

  výrobních zkouškách bombardéru Valiant. Testoval

  také BAC 1-11, jedno z nejprodávanějších dopravních

  letadel v Británii. Glasserův Spitfire, který používal

  v roce 1944, byl zbaven nátěru a plátnem potažené

  části dostaly nátěr hliníkovou barvou. Glaserův po

  -

  zemní personál jej udržoval vysoce naleštěný. Kryty

  kanonů mohly být též bez nátěru.

  STAVEBNICE 06/2022

  Pro Spitfire Mk.VIII 1/72

  doporučujeme:

  72645 Spitfire Mk.VIII (fotolept)

  72646 Spitfire Mk.VIII landing flaps (fotolept)

  672110 Spitfire exhaust stacks - fishtail (Brassin)

  672111 Spitfire exhaust stacks - rounded (Brassin)

  672155 Spitfire Mk.VIII top cowl (Brassin)

  672156 Spitfire Mk.VIII cockpit (Brassin)

  SIN67214 Spitfire Mk.VIII (Brassin)

  D72010 Spitfire - British WWII roundels late (obtisk)

  D72013 Spitfire Mk.VIII stencils (obtisk)

  CX478 Spitfire Mk.VIII (maska)

  Kat. č. 672156

  Kat. č. 672155

  INFO Eduard68

  Červen 2022

• Page 69

  www.eduard.com/bfc

  BUNNY BUNNY FIGHTERFIGHTER

  CLUB

  Exkluzivní modelářský klub Eduardu pro všechny modelářské nadšence!

  15% stálá klubová sleva – s členstvím automaticky získáte stálou 15% slevu (na E-shopu Eduard)

  na všechny výrobky Eduard a zároveň slevu na další výrobky jiných výrobců.

  Napevno a napořád!

  Unikátní modely a doplňky – získáte přístup k unikátním a hodnotným modelům a doplňkům,

  speciálně vyrobeným pro členy BFC.

  Ještě lepší slevy na výstavách – víte, že je daným pravidlem slušná sleva na stánku Eduard

  na modelářských akcích a výstavách? Členové BFC mají tuto slevu ještě větší!

  Klubové triko – získáte BFC triko vybrané velikosti se speciálním čárovým kódem

  (pro slevy na výstavách). Toto exluzivní triko je vyhrazeno pouze členům BFC.

  Volné vstupné na E-day* – členové BFC mají vstup na E-day zcela zdarma.

  To znamená spoustu zábavy po dva dny a vstupenkový model k tomu – úplně zadarmo!

  * E-day – Mezinárodní modelářská výstava – Mistrovství ČR v plastikovém modelářství

  OBSAH STAVEBNICE:

  Plastové díly Eduard, 6 kamuflážních schémat, obtisky, barevné fo

  -

  toleptané díly, krycí maska, resinové díly (dva typy kol, přistávací

  klapky, prachový filtr s dvoudílnými dvířky, kruhové přepážky chladiče

  a rakety RP-3 60 lb), 3D obtisk pro přístrojový panel a další ovládací

  a přístrojové prvky kokpitu doplněný fotoleptanými ocelovými detaily

  a upínacími pásy.

  OBSAH STAVEBNICE:

  Plastové díly Eduard, 4 kamuflážní schémata, obtisky, barvené lepta

  -

  né díly, maska, resinové díly (kola podvozku, kokpit, výfuková tryska,

  kryty FOD).

  Jak se stát členem BFC?Jak se stát členem BFC?

  Jednoduše: zakoupením aktivačního produktu. Už při prvním nákupu aktivačního produktu od nás získá-

  te 15% slevu na (téměř) všechno zboží ve svém košíku. Pro uplatnění slevy musí být aktivační model

  ve vašem košíku. Sleva se nevztahuje na aktivační produkt.

  Aktivační produkty:Aktivační produkty:

  Tempest Mk.V + triko 1/48MiG-21MF + triko 1/72

• Page 70

  #8227

  Bf 108

  1/32

  Stavebnice německého druhoválečného

  spojovacího letounu Bf 108 v měřítku

  1/32, edice ProfiPACK.

  plastové díly: Eduard

  počet barevných schémat: 5

  obtisky: Eduard

  leptané díly: ano, barvené

  maska: ano

  resinové díly: ano, dřevěná vrtule

  stránka produktu

  STAVEBNICE 06/2022

  Reedice

  INFO Eduard70

  Červen 2022

• Page 71

  Sonderkommando Blaich, Tripolis, Libye, leden 1942

  Maďarsko, 1942–1944

  Stab I./JG 51, Sovětský svaz, zima 1942 - 1943

  Sonderkommando (speciální oddíl) Blaich, pojme-

  nované po svém veliteli Hptm. Theo Blaichovi, bylo

  v Lybii v roce 1942 vybaveno letouny He 111, nicméně

  do stavu jednotky náležel také tento spojovací stroj.

  Taifun KG+EM byl upraven pro službu v tropických

  podmínkách a obdržel pouštní kamufláž sestávající

  z pískové základní barvy se zelenými skvrnami na

  horních a bočních plochách. Nejzajímavějším bojo

  -

  vým počinem této jednotky byl úspěšný bombardo-

  vací nálet na spojenecký sklad paliva ve Fort Lany

  22. ledna 1942, ve kterém hrál vedlejší úlohu také

  zobrazený stroj.

  Tento stroj nesl velmi neobvyklou kamufláž, tvořenou

  barvami RLM 74, 75 a 76, které byly určeny pro stíhací

  letouny. V této podobě létal zřejmě v Maďarsku či na

  východní frontě. Písmena ZS volacího znaku jsou buď

  přestříkaná, či částečně seškrábaná.

  Tento stroj nese kamuflážní nátěr ostře lomenými

  poli barev RLM 70/71 na horních a RLM 65 na spod

  -

  ních plochách. Horní a boční plochy jsou přestříkány

  četnými bílými skvrnami. Bílý nástřik částečně zasa

  -

  huje i do výsostného označení.

  STAVEBNICE 06/2022

  INFO Eduard

  71

  Červen 2022

• Page 72

  STAVEBNICE 06/2022

  4.(H)/Aufkl. Gr. 13, Rumunsko, podzim 1940

  I./JG 54, Francie, červen/červenec 1940

  Spojovací Taifun, používaný touto průzkumnou

  Gruppe, je fotograficky zdokumentován na letišti

  v Rumunsku, kam se jednotka přesunula před připra-

  vovaným tažením. Stroj byl kamuflován ve standard-

  ním kamuflážním schématu, sestávajícím na horních

  a bočních plochách z ostře lomených polí barev RLM

  70 a 71, spodní plochy byly nastříkány barvou RLM

  65. Kamufláž byla doplněna o rozpoznávací znaky

  balkánského tažení v podobě žlutých krytů motoru

  a výškových a směrových kormidel ve stejné barvě.

  Znak jednotky je namalován na obou stranách mo

  -

  torového krytu. Povšimněte si nestandardních tvarů

  kódových písmen na trupu.

  Taifun, působící v létě 1940 u I. Gruppe JG 54, v té

  době sídlící na letišti v okupované Francii, byl na

  všech plochách nastříkán barvou RLM 02. Pod čel

  -

  ním štítkem nesl emblém jednotky, který vycházel ze

  znaku města Norimberk, poblíž něhož ležela předvá

  -

  lečná základna této stíhací Gruppe.

  INFO Eduard72

  Červen 2022

• Page 73

  OVERTREES

  OVERLEPT

  #3006X Bf 108 1/32

  #3006-LEPT

  Bf 108 LEPT 1/32

  stránka produktu

  stránka produktu

  Pro Bf 108 1/32

  DOPORUČUJEME:

  32452 Bf 108 Taifun (fotolept)

  32971 Bf 108 Weekend (fotolept)

  33260 Bf 108 seatbelts STEEL (fotolept)

  634017 Bf 108 LööK (Brassin)

  632150 Bf 108 wheels (Brassin)

  632155 Bf 108 wheels spoked (Brassin)

  632157 Bf 108 oil cooler (Brassin)

  D32001 Bf 108 national insignia (Obtisk)

  D32002 Bf 108 Taifun (Obtisk)

  JX253 Bf 108 TFace (maska)

  STAVEBNICE 06/2022

  Kat. č. 634017

  Kat. č. 632155

  Kat. č. 632150

  Kat. č. 632157

  INFO Eduard

  73

  Červen 2022

• Page 74

  #82101

  P-51D-5 Mustang

  1/48

  Stavebnice amerického stíhacího letounu P-51D-5 z období 2. světové války v měřítku

  1/48, edice ProfiPACK. Stavebnice je zaměřena na letouny bez hřbetní kýlové plochy.

  plastové díly: Eduard

  počet barevných schémat: 6

  obtisky: Eduard

  leptané díly: ano, barvené

  maska: ano

  resinové díly: ne

  stránka produktu

  STAVEBNICE 06/2022

  Reedice

  INFO Eduard74

  Červen 2022

• Page 75

  s/n 44-13318, Lt. Col. Thomas L. Hayes Jr., 364th FS, 357th FG,

  8th AF, Leiston, Velká Británie, srpen 1944

  s/n 44-13321, Maj. George E. Preddy Jr., 487th FS, 352nd FG,

  8th AF, Bodney, Velká Británie, červenec 1944

  s/n 44-13321, Maj. George Preddy, 487th FS, 352nd FG, 8th AF,

  Bodney, Velká Británie, červen 1944

  Thomas L. Hayes se narodil 31. března 1917 v Portlandu

  ve státě Oregon a po studiu na Oregon State College

  vstoupil do USAAF. Po výcviku byl zařazen k 35th PG,

  se kterou od ledna bránil v kokpitu strojů P-40 Jávu

  proti japonským silám. Po zranění během souboje se

  Zery od 3. Kōkūtai dne 20. února 1942 byl odeslán na

  Novou Guineu, kde byl zařazen k 41st PS, létající na

  Airacobrách. Na podzim roku 1942 byl Thomas Hayes

  odeslán zpět do USA, kde byl od května 1943 zařazen

  k 357th FG, s níž absolvoval závěrečný výcvik a již

  v čele 364th FS odeslán do Velké Británie, s níž létal

  až do 11. srpna 1944, kdy byl odeslán zpět do Spoje

  -

  ných států. Během bojů 2. světové války dosáhl cel-

  kem 8,5 sestřelu. Po ukončení 2. světové války zůstal

  u amerického vojenského letectva, do důchodu ode

  -

  šel v hodnosti Brigadier General v únoru 1970. Stroj

  Lt. Col. Hayese nesl na levé straně přídě nápis Frenesi

  podle tehdy populární písně Free ‘n Easy. Nad výfuky

  byl zaznamenám počet misí v podobě 85 bombiček.

  Jaké kamuflážní barvy byly na letounech 357th FG

  použity, není zcela jasné. Zatímco pamětníci hovoří

  o britských odstínech Dark Green a Medium Sea Gray,

  dochované barevné snímky hovoří spíš ve prospěch

  amerických barev Olive Drab a Neutral Grey. Příď

  strojů 357th FG zdobila žlutočervená šachovnice, vr

  -

  tulový kužel byl natřen stejnými barvami.

  Na fotografii z konce července je na přídi Preddyho

  stroje namalováno již 23 sestřelů v podobě malých

  křížů. Stroj již nemá kompletní invazní pruhy, zůstaly

  pouze na spodních plochách křídla a trupu. Při jejich

  odstraňování bylo smyto i označení strojů z evrop

  -

  ského bojiště v podobě černých, 15 palců širokých

  pruhů na horních plochách křídla a na VOP, stejně

  jako dvanáctipalcový pruh na SOP. Na lemu překry

  -

  tu přibyla pilotova jmenovka. V srpnu 1944 byl Major

  Preddy odeslán na odpočinek do Spojených států, po

  návratu v říjnu převzal velení nad jednou z podříze

  -

  ných squadron 352nd FG, 328th FS. Dne 25. prosince

  v ranních hodinách během pronásledování Fw 190

  nad frontou byl Preddyho stroj zasažen omylem

  americkými protiletadlovci. Ještě se pokusil nouzo

  -

  vě přistát poblíž protiletadlové baterie, ale smrtelně

  zraněn nedaleko od ní havaroval.

  Budoucí stíhací eso s nejvyšším počtem sestřelů do

  -

  saženým na P-51 Mustang se narodilo 5. února 1919

  ve městě Greensboro ve státě Severní Karolína. Již

  před válkou Preddy složil pilotní zkoušky a v roce

  1940 se třikrát pokoušel vstoupit do US Navy, nicméně

  vždy byl odmítnut. Počtvrté to zkusil u USAAC, kde byl

  v roce 1940 přijat, prošel stíhacím výcvikem a byl

  spolu s 49th PS přesunut do Austrálie. Na P-40E

  dosáhl při obraně přístavu Darwin dvou poškození

  japonských letadel. Po kolizi během cvičného letu byl

  v červenci 1942 zraněn a odeslán zpět do Spojených

  států. Další bojové nasazení jej čekalo v Evropě od

  září 1943, již v řadách 352nd FG za řízením strojů

  P-47. Jednotka s nimi v rámci 8th AF poskytovala

  doprovod čtyřmotorovým bombardérům a v dubnu je

  vyměnila za Mustangy P-51. V červnu zachytil foto

  -

  graf stroj majora Preddyho se sedmnácti značkami

  sestřelů v podobě bílých křížů na přídi stroje. Neka

  -

  muflovaný letoun má příď v modré barvě, stejně jako

  další stroje 352nd FG, na trupu i na křídlech jsou ještě

  kompletní tzv. invazní pruhy.

  STAVEBNICE 06/2022

  INFO Eduard

  75

  Červen 2022

• Page 76

  STAVEBNICE 06/2022

  s/n 44-13321, Capt. John M. Simmons Jr., 317th FS, 325th FG,

  15th AF, Lesina, Itálie, srpen 1944

  s/n 44-13606, Capt. Claude J. Crenshaw, 369th FS, 359th FG, 8th AF,

  East Wretham, Velká Británie, září 1944

  s/n 44-13859, Lt. Walter Mullins, 55th FS, 20th FG, 8th AF, Kings Cliffe,

  Velká Británie, září 1944

  John Mack Simmons, rodák z Gadsdenu v Alabamě,

  vstoupil do armádních rezerv v červnu 1942, letec

  -

  ký výcvik započal v lednu 1943. Po jeho absolvování

  v listopadu 1943 byl odeslán k 317th FS na italské

  bojiště. Od poloviny dubna zde létal na strojích P-47,

  v květnu byla celá 325th FG vybavena vynikajícími

  Mustangy. Během bojů 2. světové války sestřelil

  John Simmons celkem sedm nepřátelských letadel,

  po válce zůstal u vojenského letectva. Dne 18. ledna

  1961 zahynul při havárii stroje T-33 během přiblížení

  na přistání. Stroje 325th FG byly již od působení na

  africké půdě označovány žlutočernou šachovnicí na

  ocasních plochách kvůli identifikaci svého doprovodu

  od bombardérů, kteří je posléze nazývali „Checker

  -

  tails“. Rozměry jednotlivých čtverců šachovnice byly

  u strojů P-51 10 × 10 palců. Stroj s číslem 27 nesl na

  levé přídi název Devastating Dottie, z pravé stra

  -

  ny měl napsáno Lady Janie VII. Šéfmechanik Ebert

  označoval všechny stroje, které měl v péči, jako Lady

  Janie.

  Čtyřiadvacetiletý rodák z Monroe v Lousianě, Clau

  -

  de James Crenshaw, vstoupil do řad Army Air Corps

  v prosinci 1942. Po výcviku byl zařazen k 359th FG

  sídlící na základně East Wretham ve Velké Británii.

  Po devítiměsíční túře, během níž sestřelil sedm ne

  -

  přátelských letadel, byl převelen zpět do Spojených

  států, kde dále působil jako instruktor létání. Zúčast

  -

  nil se také války v Koreji a ve Vietnamu, do důchodu

  odešel v hodnosti Lieutenant Colonel v roce 1965.

  Jeho stroj létal v původním zbarvení, v němž přichá

  -

  zely stroje z výroby. Zelené zbarvení přídě označova-

  lo stroje 359th Fighter Group, stroj má již odstraněné

  tzv. invazní pruhy na trupu i křídle. Spolu s nimi byl

  odstraněn z kýlovky a kormidla černý pruh.

  Kromě různých pojmenování strojů jmény přítelkyň,

  dětí či manželek, se na přídích některých strojů ob

  -

  jevovaly kresby více či méně oděných slečen. Úroveň

  jejich vyhotovení vždy záleželo na uměleckém nadá

  -

  ní členů pozemního personálu, pokud se tedy někdo

  takový u jednotky vyskytoval.

  Jedním z Mustangů, které nesly na přídi kresbu „pin

  -

  -up girl“, byl i stroj 55th Fighter Squadron, s nímž lé-

  tal Lt. Mullins. Zbarvení, v němž dorazil stroj z výroby,

  bylo doplněno o olivovou barvu na horních plochách

  trupu a křídla. Příslušnost k 55th FS prozrazuje jak

  trupový kód KI, tak i černý trojúhelník na kýlovce

  a směrovce, v němž bylo taktické písmeno stroje

  v bílé barvě.

  INFO Eduard76

  Červen 2022

• Page 77

  OVERTREES

  OVERLEPT

  #82101X P-51D-5 Mustang 1/48

  #82101-LEPT

  P-51D-5 Mustang 1/48

  stránka produktu

  stránka produktu

  Pro P-51D-5 Mustang 1/48

  DOPORUČUJEME:

  644021 P-51D-5 LööK (Brassin)

  644051 P-51D-5 LööKplus (Brassin)

  648485 P-51D exhaust stacks (Brassin)

  648486 P-51D exhaust stacks w/ fairing (Brassin)

  648487 P-51D Hamilton Standard propeller (Brassin)

  648489 P-51D-5 cockpit (Brassin)

  648494 P-51D wheels diamond tread (Brassin)

  648495 P-51D undercarriage legs BRONZE (Brassin)

  648503 P-51D wheels oval tread (Brassin)

  648504 P-51D wheels cross tread (Brassin)

  648505 P-51D wheels block tread (Brassin)

  648511 P-51D wheels diamond tread 2 (Brassin)

  648512 P-51D wheels rhomboid treat (Brassin)

  648513 P-51D wheels pointed cross tread (Brassin)

  648514 P-51D wheels grooved (Brassin)

  648517 P-51D gun bays (Brassin)

  648522 P-51D cockpit (Brassin)

  648555 P-51D engine (Brassin)

  648570 P-51D gun sights (Brassin)

  648571 P-51D 75gal drop tanks (Brassin)

  648572 P-51D 108gal drop tanks (Brassin)

  SIN64864 P-51D-5 ESSENTIAL (Brassin)

  SIN64869 P-51D ADVANCED (Brassin)

  3DL48002 P-51D-5 SPACE (3D Obtisk)

  D48033 P-51D national insignia (Obtisk)

  D48034 P-51D stencils (Obtisk)

  D48077 P-51D-5 “357th FG“ (Obtisk)

  D48080 P-51D-5 "15th AF" (Obtisk)

  D48085 P-51D-5 "8th AF" (Obtisk)

  EX663 P-51D TFace (maska)

  STAVEBNICE 06/2022

  Kat. č. 644021 Kat. č. 648555

  INFO Eduard

  77

  Červen 2022

• Page 78

  #82145

  Fw 190A-8/R2

  1/48

  Stavebnice německého stíhacího letounu Focke-Wulf Fw 190A-8/R2 z období

  2. světové války v měřítku 1/48, edice ProfiPACK.

  plastové díly: Eduard

  počet barevných schémat: 5

  obtisky: Eduard

  leptané díly: ano, barvené

  maska: ano

  resinové díly: ne

  stránka produktu

  STAVEBNICE 06/2022

  Reedice

  INFO Eduard78

  Červen 2022

• Page 79

  WNr. 680747, Oblt. Hans Weik, 10.(Sturm)/JG 3, Memmingen,

  Německo, červen 1944

  Hptm. Gerhard Schröder, II.(Sturm)/JG 4, Welzow,

  Německo, září 1944

  Lt. Karl Spenst, 8./JG 300, Löbnitz, Německo, leden 1945

  Hans Weik se narodil 6. července 1922 v Heilbron-

  nu a do Luftwaffe vstoupil v říjnu 1941. Po ukončení

  výcviku byl 21. února 1943 odvelen ke štábu JG 3 na

  východní frontu, kde sestřelil deset sovětských leta

  -

  del. Od května do listopadu působil jako instruktor

  u 4./JGr Ost. Zde dosáhl prvního sestřelu čtyřmo-

  torového bombardéru B-17. Následně byl převelen

  k 9./JG 3 a 10. února 1944 převzal velení nad 10. Staffel

  JG 3, v jejíž řadách dosáhl 23 sestřelů spojeneckých

  letadel. Dvacet z nich byly čtyřmotorové bombardéry.

  Za dosažené úspěchy mu byl propůjčen 27. červen

  -

  ce 1944 Rytířský kříž. V dubnu 1945 se jeho novým

  působištěm stala III./EJG 2, kde podstoupil výcvik na

  Me 262. Po válce vystudoval Hans Weik architekturu

  a podle jeho projektů bylo postaveno mnoho staveb.

  V důchodu se věnoval lodnímu modelářství. Zemřel

  5. června 2001 v Heidenheimu an der Brenz. Weikův

  stroj nese marking strojů IV. Gruppe JG 3, tedy černý

  motorový kryt a stylizovaný Adlerflügel na bocích

  trupu. Na zádi trupu nese bílý pruh, který označoval

  stroje JG 3 v rámci Obrany říše. Na něm je vlnovka

  označující stroje IV. Gruppe. Na směrovce je vyobra

  -

  zen počet sestřelů k začátku června 1944.

  Po smrti Obstlt. Hanse-Günthera von Kornatzki, který

  zahynul 12. září 1944 poté, co jeho poškozený stroj při

  nouzovém přistání zachytil o vedení vysokého napětí,

  převzal velení II./JG 4 dvaatřicetiletý Hptm. Gerhard

  Schröder, dosavadní velitel 8. Staffel. Na postu veli

  -

  tele Gruppe zůstal až do počátku března 1945, kdy

  byl nahrazen uzdraveným Maj. Wilhelmem Moritzem,

  jenž v čele II./JG 4 působil až do konce 2. světové

  války. Historici uvádějí, že důvodem výměny velitele

  II. Gruppe byla nepodařená účast této jednotky při

  operaci Bodenplatte. Stroj ve standardní kamufláži

  barvami RLM 74/75/76 má na přídi znak JG 4, před

  ocasními plochami nese označení strojů JG 4 v rámci

  Obrany říše v podobě černo-bílo-černých pruhů.

  Rekonstrukce podoby stroje Fw 190A-8/R2 „černá

  10“, se kterým létal velitel 8./JG 300 Lt. Karl Spenst

  v prosinci 1944. Tento stroj byl fotograficky zachycen

  27. listopadu 1944 v Löbnitz, kdy ještě nesl cihlově

  červený pruh na trupu. Označení JG 300 bylo v lednu

  1945 změněno na modro-bílo-modré pruhy, zobraze

  -

  né i na tomto schématu. Emblém berlínského med-

  věda na levé straně je osobním znakem pilota. Karl

  Spenst dosáhl minimálně jednoho vítězství.

  STAVEBNICE 06/2022

  INFO Eduard

  79

  Červen 2022

• Page 80

  STAVEBNICE 06/2022

  Fw. Adalbert Koch, 6./JG 300, Löbnitz, Německo, podzim 1944

  WNr. 682989, 5./JG301, Německo, květen 1945

  Stejně jako sesterská JG 301, také JG 300 byla původ-

  ně určená k nočnímu stíhání spojeneckých bombar-

  dérů útočících na cíle v okupované Evropě. Začátkem

  roku 1944 se však přeorientovala na denní stíhání.

  Její II. Gruppe, zformovaná v červenci 1943, byla

  v létě roku 1944 vyzbrojena těžce vyzbrojenými

  a pancéřovanými stroji Fw 190A-8/R2 nebo R8 urče-

  nými k útokům na spojenecké bombardéry a nadále

  byla označována jako Sturmgruppe. Jedním z jejích

  pilotů se stal Fw. Adalbert Koch, který na podzim roku

  1944 používal stroj označený „žlutá 15“. Na pancéřo

  -

  vých plátech na boku trupu byl namalován nápis „Titi

  Wau Wau“. Označením strojů JG 300 v rámci obrany

  Říše byl červený pruh okolo zádě trupu. V této době

  již byl jen málokterý stroj vybaven pancéřovými skly

  na odsuvné části překrytu. Piloti je nechávali odstra

  -

  nit, protože na nich kondenzovala během letu ve výš-

  kách vlhkost a zamlžení bránilo pilotovi ve výhledu.

  Rozkaz k založení Jagdgeschwader 301 byl vydán

  26. září 1943, přičemž měla být vyzbrojena jedno

  -

  motorovými stíhačkami a určena k nočnímu stíhání.

  V březnu 1944 byla její role změněna na denní stíhá-

  ní v rámci obrany Říše. Jednotka byla původně vy-

  zbrojena stíhačkami Bf 109G-6, v průběhu doby došlo

  k přezbrojení na Fw 109A-8 a A-9, po nichž násle-

  dovaly Fw 190D-9. JG 301 byla jako první jednotka

  vyzbrojena na začátku března 1945 stroji Ta 152.

  Zobrazený Sturmbock byl v květnu 1945 nalezen

  spojeneckými jednotkami. Žluto-červený pruh okolo

  zádě stroje identifikoval letouny JG 301 zařazené do

  obrany Říše.

  INFO Eduard80

  Červen 2022

• Page 81

  OVERTREES

  OVERLEPT

  #82145X Fw 190A-8/R2 1/48

  #82145-LEPT

  Fw 190A-8/R2 1/48

  stránka produktu

  stránka produktu

  Pro Fw 190A-8/R2 1/48

  DOPORUČUJEME:

  48973 Fw 190A-8/R2 (fotolept)

  48974 Fw 190A-8/R2 landing flaps (fotolept)

  FE863 Fw 190A seatbelts STEEL (fotolept)

  644005 Fw 190A-8/R2 LööK (Brassin)

  648356 Fw 190A wingroot gun bays (Brassin)

  648366 Fw 190A propeller (Brassin)

  648371 Fw 190A control surfaces early (Brassin)

  648381 Fw 190A exhaust stacks (Brassin)

  648426 Fw 190A-8/R2 cockpit (Brassin)

  648437 Fw 190A-8/R2 undercarriage legs BRONZE (Brassin)

  648440 Fw 190A-8/R2 engine & fuselage guns (Brassin)

  648482 Fw 190A-8/R2 engine (Brassin)

  SIN64852 Fw 190A-8/R2 ESSENTIAL (Brassin)

  SIN64860 Fw 190A-8/R2 ADVANCED (Brassin)

  D48036 Fw 190A-8/R2 national insignia (Obtisk)

  EX587 Fw 190A TFace (maska)

  STAVEBNICE 06/2022

  Kat. č. 644005

  Kat. č. 648426

  Kat. č. 648437

  Kat. č. 648482

  INFO Eduard

  81

  Červen 2022

• Page 82

  BRASSIN

  LööK sada - Brassinová barvená přístrojová deska

  a STEEL pásy na sedačku pro Hawk 81-A2 v měřítku 1/32.

  Připraveno pro snadnou zástavbu do modelu.

  Doporučená stavebnice: Great Wall Hobby

  Sada obsahuje:

  - resin: 5 součástek

  - obtisk: ne

  - lept: ano, barvený

  - maska: ne

  LööK sada - Brassinová barvená přístrojová deska

  a STEEL pásy na sedačku pro F-104A v měřítku 1/48.

  Připraveno pro snadnou zástavbu do modelu.

  Doporučená stavebnice: Kinetic

  Sada obsahuje:

  - resin: 1 součástka

  - obtisk: ne

  - lept: ano, barvený

  - maska: ne

  634027

  Hawk 81-A2 LööK

  1/48 Great Wall Hobby

  644157

  F-104A LööK

  1/48 Kinetic

  stránka produktu

  stránka produktu

  INFO Eduard82

  Červen 2022

• Page 83

  LööK sada - Brassinová barvená přístrojová deska

  a STEEL pásy na sedačku pro F-104C v měřítku 1/48.

  Připraveno pro snadnou zástavbu do modelu.

  Doporučená stavebnice: Kinetic

  Sada obsahuje:

  - resin: 1 součástka

  - obtisk: ne

  - lept: ano, barvený

  - maska: ne

  Soubor 3 sad pro Vampire F.3 v měřítku 1/48.

  Doporučená stavebnice: Airfix

  - sada LööK (barvená Brassin palubní deska + Steelbelts)

  - TFace maska pro barvení

  - kola podvozku

  644158

  F-104C LööK

  1/48 ICM

  644159

  Vampire F.3 LööKplus

  1/48 Airfix

  stránka produktu

  stránka produktu

  BRASSIN 02/2022

  BRASSIN

  INFO Eduard

  83

  Červen 2022

• Page 84

  BRASSIN

  Soubor 3 sad pro SR-71A v měřítku 1/48.

  Doporučená stavebnice: Revell

  - sada LööK (barvené Brassin palubní desky + Steelbelts)

  - TFace maska pro barvení

  - kola podvozku

  Brassinová sada - na horním křídle montované

  kulomety pro Sopwith Camel Comic v měřítku 1/48.

  Sada obsahuje dva kulomety a jejich podpůrnou

  konstrukci. Vyrobeno přímým 3D tiskem.

  Doporučená stavebnice: Eduard

  Sada obsahuje:

  - 3D tisk: 15 součástek

  - obtisk: ne

  - lept: ano

  - maska: ne

  644160

  SR-71A LööKplus

  1/48 Revell

  648726

  Sopwith Camel Comic Lewis guns PRINT

  1/48 Eduard

  stránka produktu

  stránka produktu

  INFO Eduard84

  Červen 2022

• Page 85

  BRASSIN 02/2022

  BRASSIN

  Brassinová sada - kola podvozku pro F-15C/D/J/N

  v měřítku 1/48. Sada obsahuje kola hlavního podvozku

  a příďové kolo. Připraveno pro snadnou zástavbu

  do modelu. Doporučená stavebnice: GWH

  Sada obsahuje:

  - resin: 3 součástky

  - obtisk: ne

  - lept: ne

  - maska: ano

  Brassinová sada - řízené střely MICA RF v měřítku 1/48.

  Sada obsahuje 8 střel. Používáno na Rafale, Mirage F.1,

  Mirage 2000, Su-30MKI.

  Sada obsahuje:

  - 3D tisk: 24 součástek

  - obtisk: ano

  - lept: ne

  - maska: ne

  648744

  F-15C/D/J/N wheels

  1/48 Great Wall Hobby

  648749

  MICA RF PRINT

  1/48

  stránka produktu

  stránka produktu

  INFO Eduard

  85

  Červen 2022

• Page 86

  BRASSIN

  Brassinová sada - řízené střely MICA IR v měřítku 1/48.

  Sada obsahuje 8 střel. Používáno na Rafale, Mirage F.1,

  Mirage 2000, Su-30MKI.

  Sada obsahuje:

  - 3D tisk: 24 součástek

  - resin: 8 součástek

  - obtisk: ano

  - lept: ne

  - maska: ne

  648750

  MICA IR PRINT

  1/48

  648752

  Z-126/226 landing gear skis PRINT

  1/48 Eduard

  stránka produktu

  stránka produktu

  Brassinová sada - lyže pro Z-126/226 v měřítku 1/48.

  Vyrobeno přímým 3D tiskem.

  Doporučená stavebnice: Eduard

  Sada obsahuje:

  - 3D tisk: 4 součástky

  - obtisk: ne

  - lept: ano

  - maska: ne

  INFO Eduard86

  Červen 2022

• Page 87

  BRASSIN 02/2022

  BRASSIN

  Brassinová sada - sedačka pro Vampire F.3 v měřítku

  1/48. Vyrobeno přímým 3D tiskem. Připraveno pro snadnou

  zástavbu do modelu. Doporučená stavebnice: Airfix

  Sada obsahuje:

  - 3D tisk: 1 součástka

  - obtisk: ne

  - lept: ano, barvený

  - maska: ne

  Brassinová sada - kola podvozku pro Beaufighter Mk.VI

  v měřítku 1/48. Sada obsahuje kola hlavního podvozku

  a ostruhové kolo. Připraveno pro snadnou zástavbu do

  modelu. Doporučená stavebnice: Tamiya

  Sada obsahuje:

  - resin: 4 součástky

  - obtisk: ne

  - lept: ne

  - maska: ano

  648753

  Vampire F.3 seat PRINT

  1/48 Airfix

  648754

  Beaufighter Mk.VI wheels

  1/48 Tamiya

  stránka produktu

  stránka produktu

  INFO Eduard

  87

  Červen 2022

• Page 88

  BRASSIN

  Brassinová sada - vztlakové klapky pro Fw 190D

  v měřítku 1/48. Vyrobeno přímým 3D tiskem.

  Doporučená stavebnice: Eduard

  Sada obsahuje:

  - 3D tisk: 6 součástek

  - obtisk: ano

  - lept: ano

  - maska: ne

  Brassinová sada - vystřelovací sedačky pro SR-71A

  v měřítku 1/48. Vyrobeno přímým 3D tiskem.

  Připraveno pro snadnou zástavbu do modelu.

  Doporučená stavebnice: Revell

  Sada obsahuje:

  - 3D tisk: 2 součástky

  - obtisk: ne

  - lept: ano, barvený

  - maska: ne

  648757

  Fw 190D landing flaps wooden PRINT

  1/48 Eduard

  648758

  SR-71A ejection seats PRINT

  1/48 Revell

  stránka produktu

  stránka produktu

  INFO Eduard88

  Červen 2022

• Page 89

  BRASSIN 02/2022

  BRASSIN

  Brassinová sada - vztlakové klapky pro Spitfire Mk.VIII

  v měřítku 1/48. Vyrobeno přímým 3D tiskem.

  Doporučená stavebnice: Eduard

  Sada obsahuje:

  - 3D tisk: 6 součástek

  - obtisk: ne

  - lept: ano

  - maska: ne

  Brassinová sada - vodou chlazené kulomety M2 Browning

  v měřítku 1/350. Sada obsahuje 12 kulometů. Vyrobeno

  přímým 3D tiskem. Připraveno pro snadnou zástavbu

  do modelu.

  Sada obsahuje:

  - 3D tisk: 12 součástek

  - obtisk: ne

  - lept: ne

  - maska: ne

  648759

  Spitfire Mk.VIII landing flaps PRINT

  1/48 Eduard

  653002

  M2 Browning water cooled PRINT

  1/350

  stránka produktu

  stránka produktu

  INFO Eduard

  89

  Červen 2022

• Page 90

  BRASSIN

  Brassinová sada - 24palcové světlomety pro plavidla

  USN v měřítku 1/350. Sada obsahuje 10 světlometů.

  Vyrobeno přímým 3D tiskem. Připraveno pro snadnou

  zástavbu do modelu.

  Sada obsahuje:

  - 3D tisk: 10 součástek

  - obtisk: ne

  - lept: ne

  - maska: ne

  Brassinová sada - kokpit pro S-199 v měřítku 1/72.

  Sada je připravena pro letouny s překrytem kabiny typu

  Erla. Vyrobeno přímým 3D tiskem.

  Doporučená stavebnice: Eduard

  Sada obsahuje:

  - 3D tisk: 10 součástek

  - obtisk: ano

  - lept: ano, barvený

  - maska: ne

  653004

  USN searchlights 24 inch PRINT

  1/350

  672288

  S-199 cockpit Erla canopy PRINT

  1/72 Eduard

  stránka produktu

  stránka produktu

  INFO Eduard90

  Červen 2022

• Page 91

  BRASSIN 02/2022

  BRASSIN

  Brassinová sada - kokpit pro S-199 v měřítku 1/72.

  Sada je připravena pro letouny s vypouklým překrytem

  kabiny. Vyrobeno přímým 3D tiskem. Doporučená

  stavebnice: Eduard

  Sada obsahuje:

  - 3D tisk: 10 součástek

  - obtisk: ano

  - lept: ano, barvený

  - maska: ne

  672289

  S-199 cockpit bubble canopy PRINT

  1/72 Eduard

  stránka produktu

  INFO Eduard

  91

  Červen 2022

• Page 92

  BRASSIN

  Soubor 4 sad pro Z-126 Trener v měřítku 1/48.

  Doporučená stavebnice: Eduard

  - kokpit

  - kola podvozku

  - motor

  - leptané přistávací klapky

  Všechny sady v této kolekci jsou dostupné samostatně,

  ovšem jejich spojení v edici BIG SIN znamená slevu až 30 %.

  SIN64884

  Z-126 Trener

  1/48 Eduard

  stránka produktu

  INFO Eduard92

  Červen 2022

• Page 93

  BRASSIN 02/2022

  BRASSIN

  Soubor 4 sad pro F-14A late v měřítku 1/48.

  Doporučená stavebnice: Tamiya

  - kokpit

  - kola podvozku

  - leptané barvené výstražné pásky Remove Before Flight OCEL

  - trysky motorů

  Všechny sady v této kolekci jsou dostupné samostatně,

  ovšem jejich spojení v edici BIG SIN znamená slevu až 30 %.

  SIN64885

  F-14A late

  1/48 Tamiya

  stránka produktu

  INFO Eduard

  93

  Červen 2022

• Page 94

  3DL32007 Bf 108 SPACE 1/32 Eduard

  3DL48065

  Il-2 mod. 1943 SPACE 1/48 Zvezda

  stránka produktu

  stránka produktu

  snadná

  aplikace

  3DL32007 Bf 108 SPACE 1/32

  3DL48065 Il-2 mod. 1943 SPACE 1/48

  3DL48066 OH-13 SPACE 1/48

  3DL48067 AH-1G SPACE 1/48

  3DL48068 F6F-3 SPACE 1/48

  3DL48069 F6F-5 SPACE 1/48

  3DL48070 Su-25 SPACE 1/48

  3DL53008

  IJN watertight doors WWII SPACE 1/350

  3DL53009 German watertight doors WWII SPACE 1/350

  INFO Eduard94

  Červen 2022

• Page 95

  3DL48066 OH-13 SPACE 1/48 Italeri

  3DL48067

  AH-1G SPACE 1/48 Special Hobby

  3DL48068

  F6F-3 SPACE 1/48 Eduard

  stránka produktu

  stránka produktu

  stránka produktu

  SPACE

  INFO Eduard

  95

  Červen 2022

• Page 96

  3DL48069 F6F-5 SPACE 1/48 Eduard

  3DL48070

  Su-25 SPACE 1/48 Zvezda

  stránka produktu

  stránka produktu

  SPACE

  INFO Eduard96

  Červen 2022

• Page 97

  SPACE

  3DL53008 IJN watertight door WWII SPACE 1/350

  3DL53009

  German watertight doors WWII SPACE 1/350

  stránka produktu

  stránka produktu

  INFO Eduard

  97

  Červen 2022

• Page 98

  StuG III Ausf. G

  1/35 MINIART

  36480

  FOTOLEPTY

  ČERVEN 2022

  INFO Eduard98

  Červen 2022

• Page 99

  36481

  KV-2

  1/35 Tamiya

  BRASSIN 02/2022BRASSIN 02/2022

  FOTOLEPTY

  INFO Eduard

  99

  Červen 2022

• Page 100

  T-15 Armata w/ 57mm cannon

  1/35 ZVEZDA

  36482

  FOTOLEPTY

  INFO Eduard100

  Červen 2022

• Page 101

  491275

  FE1275 OH-13 1/48

  FE1276 OH-13 seatbelts STEEL 1/48

  OH-13

  1/48 Italeri

  FE1275

  FE1276

  BRASSIN 02/2022BRASSIN 02/2022

  FOTOLEPTY

  INFO Eduard

  101

  Červen 2022

• Page 102

  Su-25

  1/48 Zvezda

  491277

  FE1277 Su-25 1/48

  FOTOLEPTY

  INFO Eduard102

  Červen 2022

• Page 103

  FE1278 Su-25

  seatbelts 1/48

  FOTOLEPTY

  INFO Eduard

  103

  Červen 2022

• Page 104

  D3A1 Val

  1/48 Hasegawa

  491281

  FE1281

  D3A1 Val 1/48

  FOTOLEPTY

  INFO Eduard104

  Červen 2022

• Page 105

  FOTOLEPTY

  491279

  AH-1G

  1/48 Special Hobby

  INFO Eduard

  105

  Červen 2022

• Page 106

  Tirpitz part 1

  1/350 Trumpeter

  53279

  FOTOLEPTY

  INFO Eduard106

  Červen 2022

• Page 107

  FOTOLEPTY

  INFO Eduard

  107

  Červen 2022

• Page 108

  Tirpitz part 2

  1/350 Trumpeter

  53280

  FOTOLEPTY

  INFO Eduard108

  Červen 2022

• Page 109

  FOTOLEPTY

  INFO Eduard

  109

  Červen 2022

• Page 110

  OBTISKOVÉ SADY

  D72042

  CS-199 Czechoslovak

  national insignia

  1/72 Eduard

  D720403

  CS-199 Czechoslovak

  stencils

  1/72 Eduard

  stránka produktu

  stránka produktu

  INFO Eduard110

  Červen 2022

• Page 111

  Tento rok budeme mít

  silného spojence...

  11. ročník modelářské soutěže

  PANTHERS CUP

  Hlavní téma: S PŘÍRODOU V ZÁDECH

  Kdy: 18. 6. 2022

  Kde: Novoborská 2, Praha 9

  Další informace: www.pantherscup.cz

  pøírodu samotnou!

  Mech, bahno,

  fauna i flóra,

  to všechno bude tento rok

  soutìžit s námi

  Téma letošní soutìže

  totiž je:

  S pøírodou v zádech

• Page 112

  BIG ED

  Všechny popsané sady jsou dostupné samostatně,

  ovšem s každou kolekcí BIG ED ušetříte až 30 %.

  BIG49326 B-26K Invader 1/48 ICM

  BIG49327

  OV-10D+ 1/48 ICM

  481079 B-26K Invader bomb bay 1/48

  481080 B-26K Invader exterior & undercarriage 1/48

  491262 B-26K Invader 1/48

  FE1263 B-26K Invader seatbelts STEEL 1/48

  EX844 B-26K Invader 1/48

  49103 Remove Before Flight STEEL 1/48

  491264 OV-10D+ 1/48

  FE1265 OV-10D+ seatbelts STEEL 1/48

  EX846 OV-10D+ 1/48

  stránka produktu

  stránka produktu

  BIG49328 Vampire F.3 1/48 Airfix

  491258 Vampire F.3 1/48

  FE1259 Vampire F.3 seatbelts STEEL 1/48

  EX834 Vampire F.3 1/48

  stránka produktu

  INFO Eduard112

  Červen 2022

• Page 113

  Všechny popsané sady jsou dostupné samostatně,

  ovšem s každou kolekcí BIG ED ušetříte až 30 %.

  BRASSIN 02/2022BRASSIN 02/2022

  BIG ED

  BIG49329 SR-71A 1/48 Revell

  BIG49330

  F/A-18F 1/48 Hobby Boss

  481081 SR-71A undercarriage 1/48

  481082 SR-71A engines 1/48

  481083 SR-71A grilles 1/48

  491251 SR-71A interior 1/48

  FE1252 SR-71A seatbelts STEEL 1/48

  EX836 SR-71A 1/48

  49103 Remove Before Flight STEEL 1/48

  491260 F/A-18F 1/48

  FE1261 F/A-18F seatbelts STEEL 1/48

  EX848 F/A-18F 1/48

  stránka produktu

  stránka produktu

  INFO Eduard

  113

  Červen 2022

• Page 114

  MASKY

  IT FITS!

  EX858 Su-25

  1/48 Zvezda

  EX859 Su-25 TFace

  1/48 Zvezda

  EX860 OH-13

  1/48 Italeri

  EX861 OH-13 TFace

  1/48 Italeri

  EX862 AH-1G

  1/48 Special Hobby

  EX863 AH-1G TFace

  1/48 Special Hobby

  EX864 D3A1 Val TFace

  1/48 Hasegawa

  EX865 F6F-3 TFace

  1/48 Eduard

  EX866 F6F-5 TFace

  1/48 Eduard

  EX858

  EX858

  EX859

  Su-25

  Su-25

  Su-25

  Su-25

  Su-25 Su-25

  EX859

  EX859 EX8589

  EX858

  EX859EX859

  EX862

  EX863

  EX863 EX863 EX863

  EX862

  EX863

  EX862

  EX863

  Su-25

  Su-25

  AH-1G

  AH-1G AH-1G

  AH-1G

  AH-1G AH-1G AH-1G

  AH-1G AH-1G

  Su-25

  INFO Eduard114

  Červen 2022

• Page 115

  EX864

  EX864 EX864

  EX864

  EX866

  EX866 EX866

  EX866 EX866 EX866

  EX866

  EX866 EX866

  EX864

  EX864

  MASKY

  D3A1 Val

  D3A1 Val

  D3A1 Val

  D3A1 Val

  D3A1 Val

  F6F-5

  F6F-5

  F6F-5 F6F-5 F6F-5

  F6F-5

  F6F-5

  F6F-5

  F6F-5

  D3A1 Val

  INFO Eduard

  115

  Červen 2022

• Page 116

  NOVINKY

  ČERVEN 2022

  STAVEBNICE

  FOTOLEPTY

  ZOOMY

  MASKY

  70153 Avia CS-199 1/72 ProfiPack

  82175 Sopwith Camel Comic 1/48 ProfiPack

  11162 SPITFIRE STORY: Per Aspera ad Astra 1/48 Limited DUAL COMBO

  7462 Spitfire Mk.VIII 1/72 Weekend

  3006 Bf 108 Reedice 1/32 ProfiPack

  82101 P-51D-5 Reedice 1/48 ProfiPack

  82145 Fw 190A-8R/2 Reedice 1/48 ProfiPack

  53281 USS Constellation CV-64 part 1 - lifeboats 1/350 Trumpeter

  53282 USS Constellation CV-64 part 2 - aircraft 1/350 Trumpeter

  36480 StuG III Ausf. G 1/35 Miniart

  36481 KV-2 1/35 Tamiya

  36482 T-15 Armata w/ 57mm cannon 1/35 Zvezda

  491275 OH-13 1/48 Italeri

  491277 Su-25 1/48 Zvezda

  491279 AH-1G 1/48 Special Hobby

  491281 D3A1 Val 1/48 Hasegawa

  FE1275 OH-13 1/48 Italeri

  FE1276 OH-13 seatbelts STEEL 1/48 Italeri

  FE1277 Su-25 1/48 Zvezda

  FE1278 Su-25 seatbelts STEEL 1/48 Zvezda

  FE1279 AH-1G 1/48 Special Hobby

  FE1280 AH-1G seatbelts STEEL 1/48 Special Hobby

  FE1281 D3A1 Val 1/48 Hasegawa

  FE1282 D3A1 Val seatbelts STEEL 1/48 Hasegawa

  EX858 Su-25 1/48 Zvezda

  EX859 Su-25 TFace 1/48 Zvezda

  EX860 OH-13 1/48 Italeri

  EX861 OH-13 TFace 1/48 Italeri

  EX862 AH-1G 1/48 Special Hobby

  EX863 AH-1G TFace 1/48 Special Hobby

  EX864 D3A1 Val TFace 1/48 Hasegawa

  EX865 F6F-3 TFace 1/48 Eduard

  EX866 F6F-5 TFace 1/48 Eduard

  OBTISKOVÉ SADY

  D72042 CS-199 Czechoslovak national insignia 1/72 Eduard

  D72043 CS-199 stencils 1/72 Eduard

  INFO Eduard116

  Červen 2022

• Page 117

  NOVINKY

  ČERVEN 2022

  BIG-EDBIG-ED

  BIG ED

  BRASSIN

  LöökPLUS

  BIG SIN

  SPACE

  BIG49326 B-26K Invader 1/48 ICM

  BIG49327 OV-10D+ 1/48 ICM

  BIG49328 Vampire F.3 1/48 Airfix

  BIG49329 SR-71A 1/48 Revell

  BIG49330 F/A-18F 1/48 Hobby Boss

  634027 Hawk 81-A2 LööK 1/32 Great Wall Hobby

  644157 F-104A LööK 1/48 Kinetic

  644158 F-104C LööK 1/48 Kinetic

  632180 Hawk 81-A2 wheels 1/32 Great Wall Hobby

  648726 Sopwith Camel Comic Lewis guns PRINT 1/48 Eduard

  648744 F-15C/D/J/N wheels 1/48 Great Wall Hobby

  648749 MICA RF PRINT 1/48

  648750 MICA IR PRINT 1/48

  648752 Z-126/226 landing gear skis PRINT 1/48 Eduard

  648753 Vampire F.3 seat PRINT 1/48 Airfix

  648754 Beaufighter Mk.VI wheels 1/48 Tamiya

  648757 Fw 190D landing flaps wooden PRINT 1/48 Eduard

  648758 SR-71A ejection seats PRINT 1/48 Revell

  648759 Spitfire Mk.VIII landing flaps PRINT 1/48 Eduard

  653002 M2 Browning water cooled PRINT 1/350

  653004 USN searchlights 24 inch PRINT 1/350

  672288 S-199 cockpit Erla canopy PRINT 1/72 Eduard

  672289 S-199 cockpit bubble canopy PRINT 1/72 Eduard

  644159 Vampire F.3 LööKplus 1/48 Airfix

  644160 SR-71A LööKplus 1/48 Revell

  SIN64884 Z-126 Trener 1/48 Eduard

  SIN64885 F-14A late 1/48 Tamiya

  3DL32007 Bf 108 SPACE 1/32 Eduard

  3DL48065 Il-2 mod. 1943 SPACE 1/48 Zvezda

  3DL48066 OH-13 SPACE 1/48 Italeri

  3DL48067 AH-1G SPACE 1/48 Special Hobby

  3DL48068 F6F-3 SPACE 1/48 Eduard

  3DL48069 F6F-5 SPACE 1/48 Eduard

  3DL48070 Su-25 SPACE 1/48 Zvezda

  3DL53008 IJN watertight doors WWII 1/350

  3DL53009 German watertight doors WWII 1/350

  INFO Eduard

  117

  Červen 2022

• Page 118

  POSTAVENO

  1/72

  kat. č. 70153

  marking A

  postavil Patrik Pěcha

  Avia CS-199

  INFO Eduard118

  Červen 2022

• Page 119

  POSTAVENO

  CS-199.565, žák Miloš Krč a ppor. Jaroslav Havránek, 4. letecký školní pluk, Prostějov, 1951

  Avia CS-199.565 sloužila v roce 1951 u 4. LŠP Pros-

  tějov. Dne 31. července 1951 osádka ve složení žák

  Miloš Krč a ppor. Jaroslav Havránek musela pro

  závadu na motoru nouzově přistát na poli u Tova-

  čova. Stroj byl po nehodě opraven a nadále slou-

  žil k výuce pilotních žáků. V době havárie neměl

  letoun žluté pruhy na křídle ani na trupu. Tento

  letoun je dnes vystaven v Leteckém muzeu Kbely,

  jeho muzejní podoba však neodpovídá dobovému

  provedení, jak jej nabízí tato stavebnice.

  stránka produktu

  INFO Eduard

  119

  Červen 2022

• Page 120

  1/72

  Dual Combo

  kat. č. 2141

  marking H

  postavil Jan Novotný

  MEZEK

  POSTAVENO

  INFO Eduard120

  Červen 2022

• Page 121

  POSTAVENO

  S-199.531, por. Václav Dvořák, 2. letka, 3. letecký stíhací pluk, Brno-Černovice, Československo,

  5. duben 1953

  Tento „Mezek“ byl zalétán 19. dubna 1950 a patří

  mezi poslední vyrobené kusy tohoto typu. Od 12.

  června 1950 byl přidělen do zálohy ke zvolenské

  letecké základně 8 (LZ 8) s určením pro velitelství

  leteckého týlu (VLT) v Prešově. Poté byl přesunut

  k 3. lp, spadajícímu pod 22. leteckou stíhací divizi,

  která sdružovala útvary s pístovými stíhacími le-

  touny. Tam sloužil s trupovým označením GY-35.

  Dne 5. dubna 1953 s ním nouzově přistál kvůli zá-

  vadě na vstřikovacím čerpadle por. Václav Dvořák

  a drak letounu byl zrušen. Stroj v té době nesly vi-

  ditelné a četné známky oprav původní barvy, které

  byly provedeny tmavším odstínem zelené. Motoro-

  vý kryt byl zřejmě celý převzat ze stroje zbarve-

  ného tmavší zelenou barvou, i na něm byly ovšem

  patrné tmavší skvrny, zřejmě kontrast čerstvé

  a zašlé barvy stejného odstínu. Podobné známky

  oprav neslo u jednotky více dosluhujících S-199.

  stránka produktu

  INFO Eduard

  121

  Červen 2022

• Page 122

  kat. č. 2141

  marking C

  postavil Robert Szwarc

  MEZEK

  Dual Combo

  1/72

  stránka produktu

  POSTAVENO

  INFO Eduard122

  Červen 2022

• Page 123

  POSTAVENO

  S-199.54, rt. František Novák, Stíhací výcvikové středisko, Planá u Českých Budějovic,

  Československo, květen 1948

  Úlety vojenských pilotů na západ nebyly po komu-

  nistickém převratu ničím neobvyklým. Za hranice

  se vydávali příslušníci RAF, kteří buď tušili, nebo

  dokonce věděli, že na ně dolehnou perzekuce,

  opustit zemi se však odhodlala i řada mladších pi-

  lotů. Patřil mezi ně i rt. František Novák, v té době

  frekventant II. turnusu Stíhacího výcvikového stře-

  diska (SVS), který ulétl 24. května 1948 do tehdejší-

  ho Západního Německa. Letoun byl poté uskladněn

  v Mnichově a do Československa byl po různých

  peripetiích dopraven pozemní cestou až v březnu

  1950. Od 31. března se až do 24. října 1950 nacházel

  v továrně Avia, kde prošel generální revizí. Poté

  sloužil u 4. leteckého pluku. Letoun z výroby to-

  várny Avia nesl standardní zbarvení barvou MNO

  Smalt Avion 2036.02 na všech plochách a byl jako

  desátý ve výrobě této továrny vybaven výmění-

  kem namísto původního chladiče. Kabina však byla

  ještě staršího provedení a letoun neměl kulomety

  v křídle ani kanóny v pouzdrech.

  INFO Eduard

  123

  Červen 2022

• Page 124

  POSTAVENO

  1/48

  kat. č. 11156

  marking C

  postavil Robert Szwarc

  stránka produktu

  Z-126 Trenér

  INFO Eduard124

  Červen 2022

• Page 125

  Z-126, OK

  -

  JHD, v. č. 817, soukromí majitelé, letiště Chotěboř, 2021

  „Jahoda“, jak je tato Z-126 nazývána podle své ima-

  trikulace, byla zalétána 3. 3. 1955 a poté uskladně-

  na. Teprve 1. 2. 1957 byla opět zalétnuta a dostala

  imatrikulaci OK

  -

  JHD. Vojenskou komisí byl tento

  Trenér převzat o týden později a jeho provozova-

  telem se stal Krajský aeroklub Liberec. Vzhledem

  k intenzivnímu provozu prošel už v roce 1959 první

  GO v Leteckých opravnách Trenčín. Druhá GO ná-

  sledovala v roce 1966 a třetí v roce 1974, tentokrát

  v Aerotechniku Kunovice, kde letoun dostal cihlově

  červené zbarvení s tmavě červeným pruhem. V této

  podobě „Jahoda“ dolétala v září 1979 a o rok později

  byla vymazána z rejstříku. Letoun zůstal rozložený

  v hangáru libereckého aeroklubu a během let se

  stal dárcem náhradních dílů. Když ho zde po více

  než dvaceti letech objevili dva členové Aeroklubu

  Chotěboř a rozhodli se ho zakoupit a uvést do letu-

  schopného stavu, museli nejprve poshánět chybějící

  součástky. Zároveň chtěli, aby byl jejich Trenér opat-

  řen historicky věrným nátěrem. První volbou bylo

  provedení, ve kterém létal v 70. letech v Chotěboři

  a okolních aeroklubech Z-126 OK

  -

  IMB. Nepodařilo

  se však získat dostatek podkladů, a tak padla volba

  na barevné schéma, vycházející ze zbarvení Trenérů

  známé olomoucké dívčí akrobatické skupiny z roku

  1957. V této podobě byl letoun 13. října 2007 v Otro-

  kovicích zalétnut po čtvrté GO. Od té doby je provo-

  zován v Aeroklubu Chotěboř a využíván nejen svými

  majiteli, ale i dalšími piloty aeroklubu.

  POSTAVENO

  481084 Z-126/226 Trenér landing flaps (fotolept)

  648681 Z-126 Trener Walter Minor 4 engine PRINT (Brassin)

  3DL48044 Z-126 SPACE (3D obtisk)

  Použité doplňky:

  INFO Eduard

  125

  Červen 2022

• Page 126

  POSTAVENO

  Z-526AFS Akrobat

  1/48

  kat. č. 82184

  marking B

  postavil Ugur Kenel

  stránka produktu

  INFO Eduard126

  Červen 2022

• Page 127

  POSTAVENO

  Z-526AFS, OK

  -

  CXA, v. č. 1218, Jiří Kobrle, Aeroklub Jičín, Československo, 1975

  Červeno-bílé zbarvení bylo standardem verze

  Z-526AFS, „Kraťasy“ vyrobené v roce 1972 ovšem

  dostaly modifikované provedení. Na spodní straně

  křídla již nebyla pole bílé a červené rozložena ob-

  ráceně oproti vrchní straně, ale symetricky. Letoun

  byl dlouhá léta provozován v jičínském aeroklubu,

  kde s ním létal „sir“ Jiří Kobrle, úspěšný akroba-

  tický a zkušební pilot, mezinárodní rozhodčí, pu-

  blicista a náš dlouholetý zástupce v mezinárodní

  letecké federaci (FAI). V roce 1969 se stal mistrem

  republiky, na mezinárodní scéně uspěl například

  coby člen vítězného družstva na ME v dánském

  Esbjergu v roce 1975. OK

  -

  CXA dostal na trup kres-

  bu Rumcajse a v této podobě se účastnil například

  mistrovství republiky v roce 1975. V roce 1977 byla

  v Trenčíně provedena první generální oprava, při

  druhé, dokončené v květnu 1984 již byl OK

  -

  CXA

  převeden do kategorie Normal a upraven na verzi

  AFS

  -

  V. Při ní také dostal nové modro-bílé zbarvení

  a byl přesunut k Jihočeskému krajskému aero-

  klubu. Převážně létal na letišti Hosín a v roce 1993

  přešel do majetku AK České Budějovice. Po vý-

  měně plátěného potahu v březnu 1997 dostal nový

  nástřik bílé barvy, kterou doplnily pětibarevné „du-

  hové“ pruhy. Dne 8. 5. 2012 letoun během manévru

  na přistání po vypnutí kluzáku narazil do stromů

  a následně se zřítil do rybníku u obce Hosín. Pilot

  s těžkými zraněními přežil, letoun byl zcela zničen.

  INFO Eduard

  127

  Červen 2022

• Page 128

  POSTAVENO

  kat. č. 11114

  marking E

  postavil Robert Szwarc

  1/48

  INFO Eduard128

  Červen 2022

• Page 129

  Bf 109G-2, MT-222, lentomestari Ilmari Juutilainen, 1/LeLv 34, Malmi, Finsko, květen 1943

  Eino Ilmari “Illu” Juutilainen, pozdější nejúspěšnější

  finský stíhací pilot, se narodil 21. února 1914 ve městě

  Lieksa. Pilotní výcvik absolvoval v letech 1935 – 1936

  a 16. února 1937 byl přidělen k Lentolaivue 12. K LLv

  24, jednotce vyzbrojené stíhacími Fokkery D.XXI, byl

  převelen 3. března 1939. V této jednotce dosáhl hod-

  nosti lentomestari (Warrant Officer). 2. února 1943

  byl Juutilainen převelen k LeLv 34 vybavené stroji

  Messerschmitt Bf 109G. Po ukončení Pokračovací

  války nadále sloužil až do 16. května 1947 u HLeLv 33,

  kdy odešel do výslužby. 8. září 1948 byl opět zařazen

  na deset měsíců do stavu PLeLv 41, kdy absovoval

  kurz létání na dvoumotorových strojích. V civilním

  životě se živil jako pilot malých letadel. Eino Juu-

  tilainen zemřel v den svých narozenin v roce 1999.

  Během Zimní i Pokračovací války sestřelil během

  437 bojových letů celkem 94 nepřátelských letadel.

  Juutilanennova žlutá 2 ve standardní kamufláži stí-

  haček Luftwaffe obdržela po příletu do Finska finské

  svastiky na bílém kruhovém podkladu na šesti pozi-

  cích, žlutý pruh na přídi a zádi trupu, a 165 cm široké

  žluté spodní části konců křídel. Původní německé

  znaky byly přestříkány. Popisky zůstaly německé.

  POSTAVENO

  INFO Eduard

  129

  Červen 2022

• Page 130

• Page 131

• Page 132

  ON APPROACH

  ČERVENEC 2022

  644161

  A-1H Löök

  1/48 Tamiya

  644162

  Beaufighter Mk.VI LööK

  1/48 Tamiya

  644163

  Beaufighter Mk.X LööK

  1/48 Tamiya

  BIG5365 Tirpitz 1/350 Trumpeter

  BIG49331 F-22A 1/48 I Love Kits

  BIG49332 EA-18G 1/48 Hobby Boss

  BIG49333 F-104A 1/48 Kinetic

  BIG49334 Il-2 mod. 1943 1/48 Zvezda

  644161 A-1H Löök 1/48 Tamiya

  644162 Beaufighter Mk.VI LööK 1/48 Tamiya

  644163 Beaufighter Mk.X LööK 1/48 Tamiya

  644166 Su-25 LööK 1/48 Zvezda

  632181 JP 233 dispenser PRINT 1/32

  648721 A6M2 Model 11 exhausts early PRINT 1/48 Eduard

  648745 F-15E/I/K wheels 1/48 Great Wall Hobby

  648755 Beaufighter Mk.X wheels 1/48 Tamiya

  648760 A-1H wheels 1/48 Tamiya

  648762 Beaufighter exhausts PRINT 1/48 Tamiya

  648763 A6M2 engine complete PRINT 1/48 Eduard

  648764 Su-25 ejection seat PRINT 1/48 Zvezda

  653005 Carley float for 10 people – Type 1 PRINT 1/350

  653006 Carley float for 10 people – Type 2 PRINT 1/350

  672290 F4F 42gal ventral drop tank PRINT 1/72 Arma Hobby

  672291 F4F seat PRINT 1/72 Arma Hobby

  672292 Luftwaffe rudder pedals PRINT 1/72

  672293 S-199 4xETC 50 rack w/bombs 1/72 Eduard

  634028 Hawk 81-A2 LööKplus 1/32 Great Wall Hobby

  644167 F-104A LööKplus 1/48 Kinetic

  644168 F-104C LööKplus 1/48 Kinetic

  SIN64886 Spitfire Mk.Vb ADVANCED 1/48 Eduard

  SIN64887 Spitfire Mk.Vc ADVANCED 1/48 Eduard

  BIG ED (červenec)

  BRASSIN (červenec)

  LöökPlus (červenec)

  BIGSIN (červenec)

  LööK sada - Brassinová barvená přístrojová deska

  a STEEL pásy na sedačku pro A-1H v měřítku 1/48.

  Připraveno pro snadnou zástavbu do modelu.

  Doporučená stavebnice: Tamiya

  Sada obsahuje:

  - resin: 1 součástka

  - obtisk: ne

  - lept: ano, barvený

  - maska: ne

  LööK sada - Brassinová barvená přístrojová deska

  a STEEL pásy na sedačku pro Beaufighter Mk.VI

  v měřítku 1/48. Připraveno pro snadnou zástavbu

  do modelu. Doporučená stavebnice: Tamiya

  Sada obsahuje:

  - resin: 1 součástka

  - obtisk: ne

  - lept: ano, barvený

  - maska: ne

  LööK sada - Brassinová barvená přístrojová deska

  a STEEL pásy na sedačku pro Beaufighter Mk.X

  v měřítku 1/48. Připraveno pro snadnou zástavbu

  do modelu. Doporučená stavebnice: Tamiya

  Sada obsahuje:

  - resin: 3 součástky

  - obtisk: ne

  - lept: ano, barvený

  - maska: ne

  PRELIMINARY IMAGES

  PRELIMINARY IMAGES

  PRELIMINARY IMAGES

  INFO Eduard132

  Červen 2022

• Page 133

  644166

  Su-25 LööK

  1/48 Zvezda

  632181

  JP 233 dispenser PRINT

  1/32

  648721

  A6M2 Model 11 exhausts early PRINT

  1/48 Eduard

  ON APPROACH

  LööK sada - Brassinová barvená přístrojová deska

  a STEEL pásy na sedačku pro Su-25 v měřítku 1/48.

  Připraveno pro snadnou zástavbu do modelu.

  Doporučená stavebnice: Zvezda

  Sada obsahuje:

  - resin: 1 součástka

  - obtisk: ne

  - lept: ano, barvený

  - maska: ne

  Brassinová sada - britský kontejner pro kazeto-

  vou munici JP233 v měřítku 1/32. Doporučeno pro

  britské letouny Tornado GR.1/4. Sada obsahuje

  2 kontejnery. Vyrobeno 3D tiskem.

  Sada obsahuje:

  - 3D tisk: 6 součástek

  - obtisk: ano

  - lept: ne

  - maska: ne

  Brassinová sada - výfuky pro A6M2 Model 11

  v měřítku 1/48. Vyrobeno přímým 3D tiskem.

  Připraveno pro snadnou zástavbu do modelu.

  Doporučená stavebnice: Eduard

  Sada obsahuje:

  - 3D tisk: 4 součástky

  - obtisk: ne

  - lept: ne

  - maska: ne

  PRELIMINARY IMAGES

  INFO Eduard

  133

  Červen 2022

• Page 134

  ON APPROACH

  ČERVENEC 2022

  648745

  F-15E/I/K wheels

  1/48 Great Wall Hobby

  648755

  Beaufighter Mk.X wheels

  1/48 Tamiya

  648760

  A-1H wheels

  1/48 Tamiya

  Brassinová sada - kola podvozku pro F-15E/I/K v měřítku 1/48.

  Sada obsahuje kola hlavního podvozku a příďové kolo.

  Připraveno pro snadnou zástavbu do modelu.

  Doporučená stavebnice: GWH

  Sada obsahuje:

  - resin: 3 součástky

  - obtisk: ne

  - lept: ne

  - maska: ano

  Brassinová sada - kola podvozku pro Beaufighter

  Mk.X v měřítku 1/48. Sada obsahuje kola hlavního

  podvozku a ostruhové kolo. Připraveno pro snadnou

  zástavbu do modelu.

  Doporučená stavebnice: Tamiya

  Sada obsahuje:

  - resin: 4 součástky

  - obtisk: ne

  - lept: ne

  - maska: ano

  Brassinová sada - kola podvozku pro A-1H

  v měřítku 1/48. Sada obsahuje kola hlavního

  podvozku a ostruhové kolo. Připraveno

  pro snadnou zástavbu do modelu.

  Doporučená stavebnice: Tamiya

  Sada obsahuje:

  - resin: 3 součástky

  - 3D tisk: 1 součástka

  - obtisk: ne

  - lept: ne

  - maska: ano

  INFO Eduard134

  Červen 2022

• Page 135

  BRASSIN 02/2022BRASSIN 02/2022

  ON APPROACHČERVENEC 2022

  648762

  Beaufighter exhausts PRINT

  1/48 Tamiya

  648763

  A6M2 engine complete PRINT

  1/48 Eduard

  648764

  Su-25 ejection seat PRINT

  1/48 Zvezda

  Brassinová sada - výfuky pro Beuaufighter v měřítku 1/48.

  Vyrobeno přímým 3D tiskem. Připraveno pro snadnou

  zástavbu do modelu. Doporučená stavebnice: Tamiya

  Sada obsahuje:

  - 3D tisk: 8 součástek

  - obtisk: ne

  - lept: ne

  - maska: ne

  Brassinová sada - motor pro A6M2 Zero v měřítku 1/48.

  Sada obsahuje kompletní motor s oddělenými kryty. Vyrobeno

  přímým 3D tiskem. Doporučená stavebnice: Eduard

  Sada obsahuje:

  - 3D tisk: 25 součástek

  - obtisk: ne

  - lept: ano

  - maska: ne

  Brassinová sada - vystřelovací sedačka pro Su-25

  v měřítku 1/48. Vyrobeno přímým 3D tiskem.

  Připraveno pro snadnou zástavbu do modelu.

  Doporučená stavebnice: Zvezda

  Sada obsahuje:

  - 3D tisk: 2 součástky

  - obtisk: ano

  - lept: ano, barvený

  - maska: ne

  INFO Eduard

  135

  Červen 2022

• Page 136

  ON APPROACH

  653005

  Carley float for 10 people – Type 1 PRINT

  1/350

  653006

  Carley float for 10 people – Type 2 PRINT

  1/350

  672290

  F4F 42gal ventral drop tank PRINT

  1/72 Arma Hobby

  Brassinová sada - záchranné čluny typu Carley

  pro 10 osob v měřítku 1/350. Sada obsahuje 20 člunů.

  Vyrobeno přímým 3D tiskem.

  Sada obsahuje:

  - 3D tisk: 20 součástek

  - obtisk: ne

  - lept: ano

  - maska: ne

  Brassinová sada - záchranné čluny typu Carley

  pro 10 osob v měřítku 1/350. Sada obsahuje 20 člunů.

  Vyrobeno přímým 3D tiskem.

  Sada obsahuje:

  - 3D tisk: 20 součástek

  - obtisk: ne

  - lept: ano

  - maska: ne

  Brassinová sada - podtrupová palivová nádrž pro F4F

  v měřítku 1/72. Vyrobeno přímým 3D tiskem. Připraveno

  pro snadnou zástavbu do modelu.

  Doporučená stavebnice: Arma Hobby

  Sada obsahuje:

  - 3D tisk: 2 součástky

  - obtisk: ne

  - lept: ne

  - maska: ne

  ČERVENEC 2022

  INFO Eduard136

  Červen 2022

• Page 137

  BRASSIN 02/2022BRASSIN 02/2022

  ON APPROACH

  672291

  F4F seat PRINT

  1/72 Arma Hobby

  672292

  Luftwaffe rudder pedals PRINT

  1/72

  672293

  S-199 4xETC 50 rack w/bombs

  1/72 Eduard

  Brassinová sada - sedačka pro F4F v měřítku 1/72.

  Vyrobeno přímým 3D tiskem. Připraveno pro snadnou zástavbu

  do modelu. Doporučená stavebnice: Arma Hobby

  Sada obsahuje:

  - 3D tisk: 1 součástka

  - obtisk: ne

  - lept: ano, barvený

  - maska: ne

  Brassinová sada - pedály nožního řízení pro

  letouny Luftwaffe v měřítku 1/72. Sada obsahuje

  3 páry pedálů. Vyrobeno přímým 3D tiskem.

  Sada obsahuje:

  - 3D tisk: 6 součástek

  - obtisk: ne

  - lept: ne

  - maska: ne

  Brassinová sada - sdružený závěsník 4xETC 50

  pro S-199 v měřítku 1/72. Sada obsahuje závěsník

  se 4 pumami. Doporučená stavebnice: Eduard

  Sada obsahuje:

  - resin: 21 součástek

  - obtisk: ano

  - lept: ne

  - maska: ne

  ČERVENEC 2022

  INFO Eduard

  137

  Červen 2022

• Page 138

  ON APPROACH

  634028

  Hawk 81-A2 LööKplus

  1/32 Great Wall Hobby

  Soubor 3 sad pro Hawk 81-A2 v měřítku 1/32.

  Doporučená stavebnice: Great Wall Hobby

  - sada LööK (barvené Brassin palubní desky + Steelbelts)

  - TFace maska pro barvení

  - kola podvozku

  ČERVENEC 2022

  INFO Eduard138

  Červen 2022

• Page 139

  BRASSIN 02/2022BRASSIN 02/2022

  ON APPROACH

  644167

  F-104A LööKplus

  1/48 Kinetic

  644168

  F-104C LööKplus

  1/48 Kinetic

  Soubor 3 sad pro F-104A v měřítku 1/48.

  Doporučená stavebnice: Kinetic

  - sada LööK (barvené Brassin palubní desky + Steelbelts)

  - TFace maska pro barvení

  - kola podvozku

  Soubor 3 sad pro F-104C v měřítku 1/48.

  Doporučená stavebnice: Kinetic

  - sada LööK (barvené Brassin palubní desky + Steelbelts)

  - TFace maska pro barvení

  - kola podvozku

  ČERVENEC 2022

  INFO Eduard

  139

  Červen 2022

• Page 140

  ON APPROACH

  SIN64886

  Spitfire Mk.Vb ADVANCED

  1/48 Eduard

  Soubor 3 sad pro Spitfire Mk.Vb v měřítku 1/48.

  Doporučená stavebnice: Eduard

  - motor

  - zbraňové šachty

  - přistávací klapky PRINT

  Všechny sady v této kolekci jsou dostupné samostatně,

  ovšem jejich spojení v edici BIG SIN znamená slevu až 30 %.

  ČERVENEC 2022

  INFO Eduard140

  Červen 2022

• Page 141

  SIN64887

  Spitfire Mk.Vc ADVANCED

  1/48 Eduard

  Soubor 3 sad pro Spitfire Mk.Vc v měřítku 1/48.

  Doporučená stavebnice: Eduard

  - motor

  - zbraňové šachty

  - přistávací klapky PRINT

  Všechny sady v této kolekci jsou dostupné samostatně,

  ovšem jejich spojení v edici BIG SIN znamená slevu až 30 %.

  BRASSIN 02/2022BRASSIN 02/2022

  ON APPROACHČERVENEC 2022

  INFO Eduard

  141

  Červen 2022

• Page 142

  FOTOLEPTY

  53283 USS Constellation CV-64 part 3 - railings & safety nets 1/350 Trumpeter

  53284 USS Constellation CV-64 part 4 - hull & deck 1/350 Trumpeter

  36483 Sd.Kfz.247 Ausf.B 1/35 Revell/ICM

  36484 M109 A2/A3/G 1/35 Italeri

  491283 A-1H 1/48 Tamiya

  491285 Su-27K 1/48 Minibase

  491287 Go 242B 1/48 ICM

  72721 Tempest Mk.V landing flaps 1/72 Airfix

  73771 Ki-84 Hayate 1/72 Arma Hobby

  73772 Tempest Mk.V 1/72 Airfix

  73773 F-15E 1/72 Revell

  73774 FM-1 1/72 Arma Hobby

  73775 F-6C 1/72 Arma Hobby

  ZOOMY

  FE1283 A-1H 1/48 Tamiya

  FE1284 A-1H seatbelts STEEL 1/48 Tamiya

  FE1285 Su-27K 1/48 Minibase

  FE1286 Su-27K seatbelts STEEL 1/48 Minibase

  FE1287 Go 242B seatbelts STEEL 1/48 ICM

  SS772 Tempest Mk.V 1/72 Airfix

  SS773 F-15E 1/72 Revell

  SS774 FM-1 1/72 Arma Hobby

  MASKY

  EX867 A-1H TFace 1/48 Tamiya

  EX868 Go 242B 1/48 ICM

  EX869 Go 242B TFace 1/48 ICM

  EX870 A-1J 1/48 Tamiya

  EX871 A-1J TFace 1/48 Tamiya

  EX872 Su-27K 1/48 Minibase

  EX873 Su-27K TFace 1/48 Minibase

  EX874 Beaufighter Mk.VI TFace 1/48 Tamiya

  EX875 Beaufighter Mk.X TFace 1/48 Tamiya

  CX627 Tempest Mk.V 1/72 Airfix

  CX628 F-15E 1/72 Revell

  SPACE

  3DL48071 A-1H SPACE 1/48 Tamiya

  3DL48072 Go 242B SPACE 1/48 ICM

  3DL48073 A-1J SPACE 1/48 Tamiya

  3DL48074 Beaufighter Mk.VI SPACE 1/48 Tamiya

  3DL48075 Beaufighter Mk.X SPACE 1/48 Tamiya

  3DL53010 Life buoy SPACE 1/350

  3DL17001 Life buoy SPACE 1/700

  OBTISKY

  D48104 F-14A Desert Storm 1/48 Tamiya

  EDDIE THE RIVETER

  ER48002 Mi-24D raised rivets & surface details 1/48 Eduard/Zvezda

  ON APPROACH

  ČERVENEC 2022

  INFO Eduard142

  Červen 2022

• Page 143

  BRASSIN 02/2022BRASSIN 02/2022

  ON APPROACH

  Avia S-199 bubble canopy #70151 1/72

  ČERVENEC 2022

  S-199.389, por. Jaroslav Plecitý, 3. letka,

  18. letecký stíhací pluk, Plzeň-Bory, srpen 1952

  S-199.253, rtn. Jiljí Horák, Letecký pluk 5,

  Plzeň-Bory, únor 1950

  S-199.183, 1. letecký školní pluk,

  Olomouc, 1953

  S-199.235, por. Jan Šurák, 2. letka, 8. lsp,

  Klecany, 17. květen 1951

  S-199.182, Bezpečnostní letectvo, vrch. stržm. Josef Sobota,

  Praha-Ruzyně, prosinec 1949

  S-199.334, ak. Milan Pohlodek, Letecká vojenská akademie,

  Hradec Králové, březen 1950

  INFO Eduard

  143

  Červen 2022

• Page 144

  ON APPROACH

  A6M2 Zero Type 11 1/48#82211

  ČERVENEC 2022

  vrchní poddůstojník Koshirō Yamashita,

  12. Kōkūtai, letiště Hankow, Čína, září 1940

  podd. 2. tř. Hideo Ôishi, 12. Kōkūtai,

  letiště Hankow, Čína, březen 1941

  por. Mitsugu Kofukuda, 14. Kōkūtai,

  letiště Hanoj, Francouzská Indočína,

  říjen 1940

  podd. 3. tř. Kunimori Nakakariya,

  12. Kōkūtai, letiště Hankow, Čína, květen 1941

  podd. 3. tř. Masayuki Nakase, 12. Kōkūtai,

  letiště Hankow, Čína, květen 1941

  INFO Eduard144

  Červen 2022

• Page 145

  por. Mitsugu Kofukuda, 14. Kōkūtai,

  letiště Hanoj, Francouzská Indočína,

  říjen 1940

  podd. 3. tř. Kunimori Nakakariya,

  12. Kōkūtai, letiště Hankow, Čína, květen 1941

  P-51D-20, 44-63237, Col. William A. Daniel,

  31st FG, 15th AF, Mondolfo, Itálie, duben 1945

  P-51D-5, 44-13494, Lt. Walter J. Goehausen Jr., 308th FS,

  31st FG, 15th AF, San Severo, Itálie, léto 1944

  P-51D-5, 44-13382, Lt. James L. Brooks,

  307th FS, 31st FG, 15th AF, San Severo,

  Itálie, léto 1944

  P-51D-5, 44-13261, Col. Marion Malcolm,

  52nd FG, 15th AF, Madna, Itálie, duben 1945

  BRASSIN 02/2022BRASSIN 02/2022

  ON APPROACH

  RED TAILS & Co.

  1/48

  #11159

  ČERVENEC 2022

  INFO Eduard

  145

  Červen 2022

• Page 146

  ON APPROACH

  ČERVENEC 2022

  P-51D-5, 44-13428, Lt. John B. Lawler,

  2nd FS, 52nd FG, 15th AF, Madna, Itálie,

  červenec 1944

  P-51D-5, 44-13287, Lt. William Parent, 4th FS,

  52nd FG, 15th AF, Madna, Itálie, srpen 1944

  P-51D-5, 44-13440, Lt. William R. Hinton, 317th FS,

  325th FG, 15th AF, Lesina, Itálie, září 1944

  P-51D, Flt. Off. Charles A. Lane, 99th FS,

  332nd FG, 15th AF, Ramitelli, Itálie, březen 1945

  P-51D, Lt. Frederick E. Hutchins, 302nd FS,

  332nd FG, 15th AF, Ramitelli, Itálie, říjen 1944

  P-51D-5, 44-15284, Lt. Col. Felix L. Vidal,

  325th FG, 15th AF, Lesina, Itálie, jaro 1945

  P-51D-20, Maj. Norman L. McDonald,

  318th FS, 325th FG, 15th AF, Mondolfo,

  Itálie, duben 1945

  P-51D-15, 44-15569, Capt. Roscoe C. Brown,

  100th FS, 332nd FG, 15th AF, Ramitelli,

  Itálie, 1945

  INFO Eduard146

  Červen 2022

• Page 147

  BRASSIN 02/2022BRASSIN 02/2022

  ON APPROACH

  Fw 190A-8 standard wings 1/72#7463

  Lt. Hans Dortenmann, 2./JG 54, Villacoublay,

  Francie, červen 1944

  Ofhr. Walter Köhne, 3./JG 1, Bad Lippspringe,

  Německo, květen 1944

  WNr. 350185, Oblt. Karl-Heinz Koch, 12./JG 5,

  Herdla, Norsko, duben 1945

  WNr. 172733, Uffz. Ernst Schröder, 5./JG 300,

  Löbnitz, Německo, říjen – listopad 1944

  ČERVENEC 2022

  INFO Eduard

  147

  Červen 2022

• Page 148

  ON APPROACH

  Z-526AFS Akrobat 1/48#84185

  OK

  -

  CXB, v.č. 1219, Z-526 AFS

  -

  V, Tábor,

  Česká republika, 2022

  SP

  -

  WER, v.č.1327, Z-526 AFS, Katovice,

  Polsko, 2010-2018

  OK

  -

  CXC, v.č. 1220, Z-526 AFS, Svazarm,

  Československo, 1972-1975

  D

  -

  EWBA, v.č. 1301, Z-526 AFS, Německo, 2009-2016

  ČERVENEC 2022

  INFO Eduard148

  Červen 2022

• Page 149

  ON APPROACH

  Albatros D.V

  1/48

  #8113

  Reedice

  ČERVENEC 2022

  Albatros D.Va, 7161/17, Jasta 46, začátek roku 1918

  Albatros D.V 2263/17, Ltn. Otto Kissenberth,

  Jasta 23b, léto 1917

  Albatros D.V 2299/17, Obltn. Bruno Loerzer,

  Jasta 26, podzim 1917

  Albatros D.V, Ltn. Georg von Hantelmann,

  Jasta 15, začátek roku 1918

  Albatros D.V 2065/17, Obltn. Richard Flashar,

  Jasta 5, Boistrancourt, Francie, červenec 1917

  INFO Eduard

  149

  Červen 2022

• Page 150

  Bf 109G-10 ERLA

  1/48

  #82164

  Reedice

  ON APPROACH

  WNr. 491353, Cap. Ugo Drago, 4a Squadriglia, 2o Gruppo Caccia,

  Aeronautica Nazionale Repubblicana, Aviano, Itálie, únor 1945

  WNr. 490655, Lt. Antonius Wöffen, 6./JG 27, Rheine-Hopsten,

  Německo, začátek března 1945

  Lt. Friedrich-Wilhelm Schenk, 2./JG 300, Borkheide, Německo, únor 1945

  Oblt. Alfred Seidl, I./JG 3, Paderborn, Německo,

  2. polovina prosince 1944

  Hptm. Erich Hartmann, I./JG 52, Görlitz,

  Německo, duben 1945

  ČERVENEC 2022

  INFO Eduard150

  Červen 2022

• Page 151

  HISTORIE A HASHTAGY

  V Eduardu považujeme historii vojenství,

  a hlavně letectví, za hodně důležitou sou-

  část naší práce. To je koneckonců v po-

  sledních letech asi patrné i z našeho ma-

  gazínu INFO. Z dřívějšího jednoho článku

  měsíčně v INFU publikujeme články tři,

  někdy i víc. Občas trochu váhám, zda toho

  na naše čtenáře není moc, ale doufám, že

  ne.

  Trochu méně jsem si jistý u sociálních sítí.

  Žijeme v době, v níž řada lidí vnímá spíše

  grafickou část obsahu a na čtení už nemá

  dost chuti nebo sil. Je to zřejmě způso-

  beno i tím, že informací se na nás valí ze

  všech stran doslova lavina. Někteří ex-

  perti od delších textů na sociálních sítích

  důrazně odrazují a životnost jednotlivých

  příspěvků v lavině ostatního obsahu bývá

  nízká. Jenže historie je příliš košatá na

  to, aby se dala snadno zkracovat. Proto

  jsme loni v listopadu neváhali, když jsme

  spouštěli na našich sociálních sítích sérii

  historických příspěvků v souvislosti se

  stavebnicí Zera v měřítku 1/48.

  Rozhodli jsme se jimi naše fanoušky na

  Facebooku a Instagramu provézt význač-

  nými událostmi války v Pacifiku. Pochopi-

  telně jsme začali útokem na Pearl Harbor,

  ovšem série příspěvků nezačala samot-

  ným útokem, ale již zformováním japon-

  ské flotily na Kurilských ostrovech a její

  plavbou k Havaji.

  Mezi události z bojů v Pacifiku jsme zařa-

  dili i ty, v nichž Zera nefigurovala. Prostě

  proto, že byly významné a bylo tedy dobré

  se jim věnovat. Válka v Pacifiku se týkala

  řady zemí a národů, přestože někdy může

  budit dojem, že byla jen japonsko-americ-

  ká. Válka to byla třeba také nizozemská,

  což bylo patrné například v příspěvku

  o potopení torpédoborce Shinonome nebo

  když jsme psali o Bitvě v Badungském

  průlivu.

  Občas nás historie při psaní textů pře-

  kvapila. Při bojích proti japonským le-

  tadlovým lodím v dubnu 1942 šli do boje

  na straně RAF letci, kteří se o rok dříve

  účastnili potopení bitevní lodi Bismarck.

  A pochopitelně to nebyli jen Britové!

  Také první stíhací souboj Wildcatů byl do

  určité míry neobvyklý. Neodehrál se to-

  tiž proti Zerům, stíhači US Navy při něm

  změřili své síly se stroji A5M Claude, tedy

  se stíhačkami s pevným podvozkem. Prů-

  běh boje ovšem nebyl zdaleka tak jedno-

  značný, jak by se mohlo na první pohled

  zdát. Wildcaty na počátku války totiž ne-

  byly vybaveny pancéřováním. Měly sice

  robustnější konstrukci než lehké japon-

  ské letouny, ale byly do určité mír y obdob-

  ně zranitelné.

  Jak se k těmto informacím můžete dostat?

  Snadno! Na našem Facebooku www.face-

  book.com/EduardCompany stačí napsat

  hashtag #eduardasiapacificwar a všech-

  ny příspěvky se vám zobrazí. Používáme

  i další hashtagy, například #eduardzero

  a #eduardwildcat, které pochopitelně

  souvisí s našimi stavebnicemi.

  Na Instagramovém účtu www.instagram.

  com/eduardcompany jsou texty občas

  zkrácené, nebo odkazují na Facebooko-

  vou stránku kvůli limitům, které Insta-

  gram má. V těchto příspěvcích psaných

  v 80. výročí památných událostí chceme

  pokračovat. Budeme vybírat jen ty nejdů-

  ležitější, abychom čtenáře nezahltili.

  Chápu, že na Facebook někdo nechce ani

  vkročit a vyhýbá se mu širokým oblou-

  kem. Pro tuto skupinu čtenářů zvažujeme

  vydání těchto historických příspěvků na

  stránkách INFA. Je otázkou, zda to zreali-

  zujeme například jednou za pololetí, nebo

  každý měsíc. Významné události z války

  v Pacifiku ale rozhodně stojí za to!

  Jan Bobek

  INFO Eduard

  151

  Červen 2022

• Page 152

• Page 153

  partneři

  11.6.

  2022

  Sokolovna Dobšice

  ZETOR 8011

  by Petr Pospíšil

  Obec Dobšice