03/2022

• Page 1

  INFO Eduard

  e-magazín ZDARMA Ročník 21 březen 2022

  # 145

• Page 2

  © Eduard - Model Accessories, 2022

  Tento materiál je volně šiřitelný a tisknutelný.

  Žádná textová nebo obrazová část z něj však nesmí být použita

  k další publikaci na jakémkoli médiu bez souhlasu společnosti

  Eduard - Model Accessories, s.r.o. a autorů jednotlivých článků.

  Redakční a grafická úprava - Středisko marketingu, Eduard M.A.

  INFO Eduard

  e-magazín ZDARMA Ročník 21 březen 2022

  # 145

• Page 3

  eduardeduard

  BŘEZEN 2022

  OBSAH

  ÚVODNÍK

  STAVEBNICE

  BRASSIN

  FOTOLEPTY

  BIG

  -

  ED

  POSTAVENO

  ON APROACH - duben 2022

  TAIL END CHARLIE

  HISTORIE

  Z-526AFS Akrobat ProfiPACK 1/48

  KOREA Limited edition 1/48

  USS Arizona Limited edition 1/350

  MiG-15 Weekend edition 1/72

  Spitfire Mk.IXc Weekend edition 1/48

  Bf 109G-14 ProfiPACK 1/48

  TORA TORA TORA! 1/48

  A6M2 Zero Type 21 1/48

  KOREA 1/48

  Trenér 1/48

  Phantom II RF-4E 1/48

  USS Arizona

  Kraťas

  4

  6

  26

  48

  60

  70

  74

  84

  105

  Vydává Eduard-Model Accessories, spol. s.r.o.

  Mírová 170, Obrnice 435 21

  podpora@eduard.cz www.eduard.com

• Page 4

  ÚVODNÍK

  Dobrý večer, vážení přátelé!

  Jsme ve válce. Nevěřili jsme, že se něco takového může stát, a přes-

  to se to stalo. Tato poslední ruská válka není jen šílená a iracionální,

  je i neskutečně hloupá a tupá jak způsobem, kterým je vedena, tak

  i cíli a ideály, pro které je vedena. Její strůjci nezaslouží než naše

  opovržení, její oběti a stateční obránci Ukrajiny mají naši podporu,

  obdiv a respekt. Respekt a uznání zaslouží i státníci a politici

  demokratického světa, kteří agresorovi neustoupili a v překvapivě

  krátkém čase se dokázali semknout a shodnout na účinné pomoci

  a podpoře zákeřně přepadené země. A v neposlední řadě obdiv

  a úctu zaslouží občané, normální lidé. Nejen za to, že těžce zkoušené

  Ukrajině pomáhají ze všech sil, ale i za to, že dokáží rozpoznat, na čí

  straně je právo a spravedlnost, a nebojí se to dát najevo. Statečný

  odpor obránců a důsledná mezinárodní pomoc jsou základní předpo-

  klady pro porážku agresora. Nebude to snadné, cena bude vysoká

  a vítězství nepřijde rychle, ale pravda a právo zvítězí!

  Modeláři nezřídka na podobná slova reagují námitkou, že politika

  do modelařiny nepatří a modelářské firmy jako jsme my se nemají

  k politice vyjadřovat. To je omyl. Mlčet a přehlížet zlo a porušování

  práva je vždy cesta do pekel. Válka na Ukrajině jasně ukazuje, jak

  politika drsně a nemilosrdně ovlivňuje naše životy, naši práci, naše

  koníčky. Na Ukrajině sídlí přinejmenším dvacet modelářských firem,

  jejichž holá existence je nyní v nejvyšším ohrožení. Mnozí jejich

  zaměstnanci byli evakuováni, mnoho z nich odešlo na frontu bránit

  svou zemi a své rodiny, boje probíhají v bezprostřední blízkosti

  jejich domovů i firemních sídel. Podpořte je, kupujte jejich výrobky.

  Pomozte jim překonat nejtěžší chvíle jejich životů, a pomáhejte

  i potom, co tato válka skončí. Víte, co ty firmy umí, dělají poctivou

  práci a jsou významnou součástí modelářského průmyslu. Bez nich

  by modelařina nebyla to, co je. Nenechte je padnout!

  V dnešním Infu vám jako vždy přestavujeme naše novinky na násle-

  dující měsíc. Pokud ale před nimi dáte přednost výrobkům našich

  ukrajinských kolegů, budeme vám za to vděční. Oni vaše peníze

  potřebují víc než my. Až tahle válka skončí, budeme zase rivalové.

  Ale teď ne, teď jimi nejsme.

  Novinky na březen

  Pojďme tedy na dnešní novinky. Konečně k nám i k vám doplula Ari-

  zona. O potížích s její dodávkou už jsem psal, vydání jsme plánovali

  na prosinec loňského roku, na výročí přepadení Pearl Harboru. A jak

  se tak situace v mezinárodní logistice pekelně zamotala, zamotalo

  se v zácpách v přístavech, před nimi i za nimi také těch našich pár

  beden s výlisky. Zpoždění se tak zkumulovala, že zásilka doplula až

  v lednu, což zapříčinilo, že jsme mohli vydat stavebnici až nyní,

  v březnu. Proto jsme kulaté výročí náletu na Pearl Harbor nestihli,

  což je nám sice líto, ale i tak věříme, že se vám bude náš první pokus

  o stavebnici lodě líbit. Šli jsme na to tak, jak je u nás zvykem, tedy

  přebalem existujícího modelu a jeho vybavením doplňky. Výlisky

  pocházejí od Hobby Bossu, ale ne všechny doplňky pocházejí od nás.

  Kromě balíku našich leptů a brassinových tisků najdete v souboru

  doplňků také soustružené hlavně od polské firmy Master. Těch

  hlavní je celkem 30. Chtěl jsem spočítat i počet tištěných součástek,

  jsou tam tedy dvě letadla, Kingfishery, osm kusů pětipalcových

  protiletadlových děl, jsou tam dálkoměry, navijáky, světlomety

  několika typů, úvazníky, protiletadlové kulomety Browning... Po chvíli

  jsem to počítání vzdal, ostatně, podstatná je kvalita, ne kvantita.

  A ty Kingfishery mimochodem 7. prosince 1941 na palubě Arizony

  nebyly. Jak říkám, je to náš první pokus o loď, a zároveň je to náš

  vstup do sortimentu doplňků na lodě, které bychom v budoucnu rádi

  vydávali v řadě 3D tištěných Brassinů i samostatně. Brassinovou

  řadu doplňků na lodě v následujících měsících otevřeme právě

  samostatně vydanými sadami z Arizony. Arizonou tedy začínáme a

  doufám, že nekončíme. O další lodi, kterou bychom případně vydali

  na konci tohoto roku, jednáme. Výsledek těchto jednání budeme znát,

  až skončí čínské novoroční prázdniny.

  Další stavebnice

  Arizonu vydáváme v řadě Limited. Druhou stavebnicí v řadě Limited

  už je zase tradiční letadlo, Mustang, ovšem ne P-51D, ale F-51D.

  V limitce Korea najdete dvě sady výlisků, z nichž jedna je určena pro

  verzi F-51D a druhá sada umožňuje stavbu průzkumného RF-51D.

  Markingy pro průzkumné Mustangy jsou ve stavebnici tři a pravdou

  je, že jeden z nich představuje verzi RF-51K. A abychom byli úplně

  přesní, tak jeden z klasických stíhacích Mustangů je zase Mustang

  Mk.IV. I když označení stíhací také není úplně správně, protože

  stíhači v té době už Mustangy nebyly. V Koreji operovaly jako stíhací

  bombardéry s pestrou škálou podvěsné výzbroje.

  V řadě ProfiPack má premiéru Z-526AFS Akrobat, zvaný též Kraťas.

  Pro milovníky Trenérů bude tato stavebnice jistě osvěžením, Kraťas

  je něco trochu jiného než dvoumístné cvičné Z-126 a 226. Jednomo-

  torový akrobatický speciál je pěkný brus! Stejně jako dvoumístné

  Trenéry létají i Kraťasy dodnes. A létají pěkně. Všech pět markingů

  této stavebnice najdete v přehledu novinek dnešního Infa.

  Jako reedici máme v březnové nabídce Bf 109G-14. Tato stavebnice

  byla delší dobu mimo produkci, ostatně první edice tohoto modelu

  se prodala celkem svižně. Oproti prvnímu vydání není v reedici

  žádná zásadní změna, výběr markingů se nezměnil, jen jsme tuším

  aplikovali jednu malou změnu u „žluté 25“ od EJG 2 z Plzně z května

  1945. Jinak není důvod něco měnit.

  V řadě Weekend máme v březnu dvě stavebnice. Dvaasedmdesáti-

  novým MiGem-15 pokračuje obnova sortimentu tohoto typu, podobné

  je to se čtvrtkovým Spitfirem LF Mk.IXc, jehož krabici zdobí boxart se

  strojem, na kterém létal Otto Smik.

  Doplňkové sady

  Máme samozřejmě připravenu také patřičnou kolekci doplňků. Jak

  jsem sliboval v lednu, tak se i stalo: V řadě Brassin je většina sad

  tištěných, odlévané zůstávají jen tři sady koleček v měřítku 1/48

  (pro Z-326/526, OV-10 a CH-47A) a sada britských bržděných tisíci-

  liberních pum v 1/72. Tištěné jsou tři menší sady na čtvrtkový F-4B

  Phantom II: přistávací hák, tankovací ráhno a brzdicí klapky. Tištěné

  jsou také kokpity pro Z-526AFS a A6M2 Zero Model 21 a také skládací

  koncové oblouky křídel pro Zero Model 21. Ty jsou obzvlášť půvabné.

  A tištěná je i konverzní sada pro Mi-24D, konstruovaná pro přestavbu

  Mi-24V od Zvezdy na „Déčko“. Mimochodem, korektní čtvrtkový

  Mi-24D nikdo z výrobců jako standardní stavebnici nenabízí. Všechny

  zmíněné tištěné sady jsou v měřítku 1/48.

  V řadě LOOK máme připravené čtvrtkové sady pro tři subverze F-104

  od Kineticu a sadu pro Z-526AFS. Pro Z-526AFS jsme připravili také

  sadu řady Space, a to spolu se sadou pro nový SR-71A od Revellu

  1/48 a dvěma sadami vlajek Royal Navy v měřítku 1/350.

  Zajímavá je také sestava masek a fotoleptů. Také v ní jsou sady pro

  novou SR-71A od Revella, v měřítku 1/48 jsme připravili také sady

  pro Mi-24D od Trumpeteru, F/A-18E od Mengu a Su-27 od GWH. Ve

  dvaasedmdesátině jsou připravené sady pro nový P-51B od Arma

  Hobby, Wellington Mk.II od Airfixu a F-4D od Fine Molds. V 1/35 máme

  sadu pro Pz.II Ausf.F od Academy. Zatím pouze v maskách jsou sady

  pro Fw 190D-9 1/72 od IBG a Vampire F.3 1/48 od Airfixu

  a zdůrazňuji, že jsou v pouze v maskách jen dočasně. Leptané sady

  pro oba modely připravujeme na duben a pro Vampira pracujeme

  i na sadách LOOK a Space.

  Volební konference SMČR

  V polovině února se konala volební konference Sekce stavitelů plas-

  tikových modelů SMČR. Bohužel jsem se jí nemohl zúčastnit, přivezl

  jsem si z dovolené Omikron, a i když se projevoval jen nějaké tři dny,

  byly to tři dny volebního víkendu. A tak na dálku přeji obměněnému

  předsednictvu hodně úspěchů v další práci. Je na co navazovat.

  Během posledního volebního období odvedlo předsednictvo dobrou

  práci, činnost svazu zkonsolidovalo a vedlo si podle mého názoru

  dobře. Za sebe bych byl rád, kdyby předsednictvo věnovalo větší péči

  i modelářským klubům, které v minulosti ze svazku SMČR vystoupily.

  Jsou to většinou, ne-li vesměs kluby, jejichž členové neholdují

  bodovacím soutěžím vedeným podle tradičních bodovacích pravidel.

  Proto pro sebe nevidí smysl v účasti na činnosti SMČR. Bylo by

  skvělé, kdyby nové předsednictvo našlo k těmto modelářům cestu,

  dalo jim důvody pro návrat do Svazu a modelářskou obec v naší zemi

  opět sjednotilo. Chápu, že to není snadný úkol, ale přinejmenším jako

  cíl by to bylo velkolepé. Možná by se mohlo začít tím, že nové před-

  sednictvo zlepší komunikaci s modeláři a lépe prodá svoji činnost.

  Úspěšnou činnost, podotýkám, bohužel se o ní kvůli jisté informační

  pasivitě mezi modeláři ví poměrně málo.

  V uplynulých letech naše firma se SMČR úzce spolupracovala při

  pořádání Mistrovství ČR v plastikovém modelářství v rámci E-daye.

  Tuto spolupráci přerušila pandemie Covidu 19, která

  v posledních dvou letech pořádání E-daye znemožnila. Musím ovšem

  smeknout jak před předsednictvem plastikové sekce SMČR, tak

  před pořádajícím klubem PMC Praha za uspořádání posledních dvou

  ročníků Mistrovství Republiky v hotelu Olympik. Byly to kvalitní akce

  se špičkovými modely, dobře organizačně zajištěné. Zda tento formát

  samostatně pořádaného MR zůstane zachován, nebo zda se opět

  spojí s E-dayem, bude předmětem diskuse mezi Eduardem

  a SMČR. Obě možnosti jsou v tuto chvíli otevřené, obě mají své výho-

  dy i nevýhody a není úplně snadné se pro jednu z nich rozhodnout.

  Ale rozhodneme se, nic jiného nám ani nezbývá.

  Jarní výstavy

  Podle mnoha prognóz pandemie pomalu končí a svět ožívá. Nevíme,

  zda se pandemie na podzim opět nevrátí, ale vypadá to, že jaro a léto

  bude volnější a umožní pořádání výstav. Pokud se pořádat budou,

  budeme na nich i my. V dubnu se zúčastníme Velikonočního Prostě-

  jova, kde obnovíme tradici premiér nových stavebnic představením

  Mezka, S-199 v 1/72. Nebudeme tentokrát dělat speciální edici, ale

  rovnou přivezeme sériovou stavebnici. Je to květnová novinka a k 15.

  dubnu už bychom ji měli mít zabalenou, stejně jako další květnové

  novinky, mezi nimiž je i ProfiPack Z-126. A přivezeme je samozřejmě

  i do Mošoně o týden později.

  Články

  V dnešním čísle máme jen dvě historické stati, ale jsou pěkné. Nabí-

  zíme vám první díl článku Zdeňka Nováka o historii bitevní lodi USS

  Arizona. To je výjimečný materiál už jen tím, že je o lodi, a osobně

  doufám, že to není poslední článek na námořní téma. Měl jsem tu

  čest se na přípravě textu osobně podílet a musím říct, že jsem si tu

  práci nesmírně užil a nestačil jsem žasnout, jaké velké příběhy jsou

  s Arizonou spojeny. První díl článku se zabývá vznikem a činností

  Arizony od počátku její stavby přes službu za 1. světové války a me-

  ziválečné období až do 7. prosince 1941. Druhý díl se bude v příštím

  čísle věnovat japonskému útoku na Pearl Harbor, zničení Arizony,

  dalšímu osudu jejího vraku, ale také různým detailům důležitým

  pro modeláře, jako je zbarvení lodě nebo letounů operujících z její

  paluby. Druhý dnešní článek se věnuje historii akrobatických letounů

  řady Z-26, což souvisí s právě teď na trh uváděnou stavebnicí

  Kraťase, plným jménem Z-526AFS Akrobat.

  Doufám, že vám četba dnešního Infa zpříjemní a prosvětlí tyto temné

  dny!

  Buď kit!

  Vladimír Šulc

  INFO Eduard4

  Březen 2022

• Page 5

  INFO Eduard

  5

  Březen 2022

• Page 6

  Bitevní loď USS Arizona (BB 39) byla jednou z desítek dread-

  noughtů postavených na počátku dvacátého století. Pro US

  Navy znamenala plavidla tohoto typu zařazení mezi rozhodu-

  jící námořní mocnosti a také představovala demonstraci vlivu

  USA jak ve vodách Atlantického, tak Tichého oceánu, kde se od

  počátku století začala jasně rýsovat hrozba ze strany dynamic-

  ky rostoucí síly, námořnictva císařského Japonska. Naprostá

  většina jejích souputnic skončila svou existenci sešrotováním

  v rámci omezení námořního zbrojení či po skončení 2. světo-

  vé války. Tyto lodě tak zůstaly zachovány jen ve vzpomínkách

  členů svých bývalých osádek nebo v archivech námořních his-

  toriků a fandů. Osud USS Arizona byl jiný. Díky němu zůstává

  zapsána navždy do historie jako symbol japonského útoku na

  Pearl Harbor 7. prosince 1941 a zapojení USA do 2. světové války.

  Důvodem je její vpravdě spektakulární zkáza spojená se ztráta-

  mi na životech její osádky, které představovaly prakticky polo-

  vinu všech obětí japonského útoku, stejně jako fakt, že její vrak

  dodnes spočívá na dně největší americké námořní základny

  v Tichomoří.

  Arizona z technického pohledu

  Třída Pennsylvania, ke které Arizona

  společně s typovou lodí patřila, byla sed-

  mou třídou dreadnoughtů stavěných pro

  US Navy a třetí vyzbrojenou děly ráže

  365 mm (14 palců). Úzce navazovala na

  předchozí dvojici Nevada a Oklahoma a

  koncepčně představovala jejich zvětše-

  nou verzi s nárůstem plného výtlaku o

  téměř 4200 tun na 32 567 tun. Základní

  konstrukční schéma, hlavní výzbroj umís-

  těná ve čtyřech dělových věžích po dvou

  na přídi a zádi v superpozici nad sebou,

  zůstalo zachováno, stejně jako vyústění

  spalin do jednoho komína v centru pla-

  vidla. Siluetu lodi charakterizovala dvo-

  jice příhradových stožárů. Počet 356mm

  (14palcových) děl vzrostl z deseti na dva-

  náct umístěných v trojdělových věžích,

  sekundární dělová výzbroj sestávala z 22

  děl ráže 127 mm (5 palců). Dvacet jich bylo

  umístěno v kasematech po deseti na obou

  bocích a dvě se nacházela na nástavbové

  palubě po stranách můstku. Jednalo se

  o rychlopalné zbraně s elevací 20°, urče-

  né proti hladinovým cílům, zejména proti

  útokům torpédoborců. Ochranu proti nové

  hrozbě, útokům ze vzduchu, pak měla po-

  skytnout čtyři 76mm (třípalcová) děla. Dvě

  byla umístěna na střeše dělové věže č. 3,

  druhá dvojice pak na samém konci horní

  zvýšené paluby. Výzbroj zahrnovala ještě

  tehdejší standard, pevné, pod vodoryskou

  umístěné boční torpédomety, konkrétně

  dva ráže 533 mm (21 palců). Osm svět-

  lometů bylo seskupeno po čtyřech na

  předním a hlavním stožáru. Pohon ob-

  starávalo dvanáct kotlů Babcock & Wil-

  cox spalujících mazut a dodávajících páru

  osmi spřaženým turbínám Parsons, po

  dvou na každou lodní hřídel. Každá hřídel

  nesla čtyřlopatkový lodní šroub o průmě-

  ru 3,70 m. Celkový výkon hnacího ústrojí

  31 500 shp (23 490 KW, výkon na hřídeli)

  poskytoval standardní požadovanou rych-

  lost 21 uzlů (38,9 km/h). Zásobu paliva

  představovalo 2332 tun mazutu, což po-

  skytovalo možnost plavby dlouhé až 4570

  námořních mil (8465 km) při rychlosti 15

  uzlů (27,8 km/h) nebo 6950 mil (12 873

  km) rychlostí 10 uzlů (18,5 km/h).

  Titulní foto: USS Arizona při plavbě na otevřeném moři po své modernizaci počátkem třicá-

  tých let (foto: National Archives).

  USS Arizona

  1. díl

  Zdeněk Novák

  HISTORIE

  INFO Eduard6

  Březen 2022

• Page 7

  Pancéřování bylo z hlediska uspořádá-

  ní identické s třídou Nevada a vycházelo

  z nově přijatého principu „All or Nothing“,

  tedy vše nebo nic, poprvé aplikovaného

  právě u třídy Nevada. V praxi to zname-

  nalo rezignaci na ochranu jakékoliv části

  plavidla proti dělostřeleckým granátům

  střední ráže a soustředění projektova-

  né hmotnosti pancéřování pouze na jeho

  vitální části. Pancéřování proti granátům

  středního kalibru bylo podle zastánců

  této doktríny navíc v případě zásahu těž-

  kým granátem pouze iniciátorem exploze

  a zdrojem střepin a fragmentů konstruk-

  ce dále ničících plavidlo a vyřazujících

  osádku. Hlavní pancéřový pás síly 343

  mm (13,5 inch) tak sahal od přepážky č. 20

  po č. 127, a to od výše druhé paluby, kte-

  rá byla zároveň pancéřovou palubou síly

  76 mm (3 palců). Maximální sílu si hlav-

  ní pancéřový pás vertikálně podržel do

  úrovně 0,7 m metru pod úroveň vodorysky

  při normálním výtlaku, pak se ztenčoval

  na finálních 203 mm (8 palců). Celková

  výška hlavního pancéřového pásu byla

  5,3 m. Příď a záď plavidla byly pancéřo-

  vány obdobně s tím, že nejsilnější část

  pancéřového pásu byla 330 mm (13 palců)

  silná a byla redukována jeho výška. Ve-

  dle již zmíněné pancéřové paluby měla

  ochranu proti střepinám poskytnout pod

  ní umístěná paluba síly 25 mm (0,98 pal-

  ce) nad prostory hnacího ústrojí a 38 mm

  (1,5 palce60 ) ve zkosení navazujícím na

  pancéřový pás. Pancéřování svodů spalin

  do komínu mělo sílu 229 až 381 mm (9 až

  15 palců), velitelská věž 406 mm (16 pal-

  Fotografie z průběhu výstavby bitevní lodi USS Arizona pořízené během roku 1915 (foto:

  National Archives).

  Položení kýlu

  Kýl třicáté deváté bitevní lodi námořnictva

  Spojených států (v nomenklatuře US Navy

  zavedené od roku 1895), druhé jednotky tří-

  dy Pennsylvania, byl založen v dopoledních

  hodinách pondělí 16. března 1914 za účasti

  náměstka ministra námořnictva Franklina

  Delano Roosevelta, nadějného dvaatřice-

  tiletého politika za Demokratickou stranu.

  Doprovod mu dělal kapitán Albert Gleaves

  (1858–1937, později kontradmirál), veli-

  tel brooklynské loděnice, i mnoho dalších

  význačných osobností a hvězda toho dne,

  teprve tříletý Henry Williams Jr., syn dů-

  stojníka amerického námořnictva a lodního

  konstruktéra Henryho Williamse (1877–

  1973). Mladičký Henry Williams jr. měl spolu

  se čtyřmi dalšími chlapci tu čest zarazit do

  rodící se konstrukce první nýt.

  Celá paráda byla hojně komentována dobo-

  vým tiskem včetně fotografií, mezi kterými

  vyniká ta, na níž Henry Williams jr. až kře-

  čovitě tiskne ukazováček pravé ruky Fran-

  klinu D. Rooseveltovi.

  Henry Williams Jr. (1910–2000) byl přímo

  účasten zrodu i zániku lodi takřka osob-

  ně, protože byl v hodnosti poručíka ame-

  rického námořnictva štábním důstojníkem

  působícím onoho osudného prosincového

  rána 1941 ve štábu kontradmirála Roberta

  A. Theobalda, velitele První torpédoborcové

  flotily v Pearl Harboru. V ten den dostal za

  úkol zajistit všechny dokumenty, zejména

  ty utajované, z lodního trezoru z právě tor-

  pédovaného lehkého křižníku USS Raleigh

  (CL 7, třída Omaha). V noci po útoku pozo-

  roval ohromný požár zachvacující zasaže-

  né bitevní lodě z paluby podpůrné lodi pro

  torpédoborce USS Dobbin (AD-3), kotvící

  severovýchodně od Fordova ostrova. Poz-

  ději byl ještě dvakrát povýšen a od dubna

  1943 do května 1944 velel torpédoborci USS

  Ammen (DD 527, třída Fletcher), jež se

  účastnil válečných operací v tichomořském

  prostoru.

  ců), dělové věže byly pancéřovány v kon-

  ceptu čela 457 mm (18 palců), boky 229 až

  254 mm (9 až 10 palců), zadní stěna 229

  mm (9 palců) a střecha věže 127 mm (4

  palce). Barbety věží nad úrovní pancéřové

  paluby měly sílu 330 mm (13 palců), pod ní

  114 mm (4,5 palce). Systém protitorpédo-

  vých přepážek síly 25 až 38 mm (0,98 až

  1,5 palce) odpovídal standardu doby, ale

  nezajištoval odpovídající ochranu proti ex-

  plozím pod čarou ponoru.

  Osádku lodi tvořilo 1087 mužů, včetně jed-

  notky námořních pěšáků v počtu 72 mužů.

  Nutno konstatovat, že prostory mužstva

  byly značně stísněné a prošly v budoucnu

  rozsáhlými úpravami nejen v souvislosti

  se zvyšujícím se počtem členů osádky, ale

  i s cílem zlepšit její životní podmínky.

  (Jiří Fiala)

  Náměstek ministra námořnictva Franklin D. Roosevelt sleduje položení kýlu USS Arizony

  v Brooklynské námořní loděnici 16. března 1914. Malý chlapec, který se ho drží za ruku je Henry

  Williams, Jr. V prosinci 1941 se jako námořní důstojník stal i svědkem jejího zničení (foto: FDR

  Presidential Library & Museum).

  HISTORIE

  INFO Eduard

  7

  Březen 2022

• Page 8

  Spuštění na vodu

  Stavba lodi probíhala v brook-

  lynských loděnicích v New Yor-

  ku poměrně svižně. Dobový tisk

  vášnivě spekuloval o prohláše-

  ní stavitelů dostat loď na vodu

  do deseti měsíců od založení

  kýlu, a zejména New York Ti-

  mes neskrýval nadšení v člán-

  cích o největší a nejmocnější

  bitevní lodi světa. Realita byla

  nakonec střízlivější. Po roce

  stavby byla dokončena zhruba

  polovina prací na lodi, která se

  spuštění na vodu dočkala až

  v létě 1915.

  Mezitím bylo politickými před-

  staviteli Spojených států v čele

  s ministrem námořnictva Jo-

  sephem Danielsem vybráno

  jméno, a to plně v duchu tradic

  pojmenovávání bitevních lodí

  názvy jednotlivých států Unie.

  Volba padla na Arizonu, čerstvě

  přibyvší 48. stát, který se stal

  součástí Spojených států dne

  14. února 1912.

  V sobotu 19. června 1915 byl celý

  New York na nohou. V loděni-

  cích se za účasti mnoha hostů

  a vysoce postavených před-

  stavitelů státu, města i námoř-

  nictva připravovalo pokřtění

  a spuštění nové bitevní lodi USS

  Arizona na vodu. Podle zprávy

  listu New York Times přihlíže-

  lo celé parádě za jasného slu-

  nečného počasí 75 tisíc diváků,

  jiní píší o více než 50 tisících.

  Výsadní cti provedení křtu se

  dostalo teprve sedmnáctile-

  té slečně Esther Ross, dceři

  Wiliama W. Rosse, průkopníka

  a lékárníka z Prescottu v Ari-

  zoně, který se výrazně zasadil

  o pojmenování lodi po svém

  domovském státu. Aby bylo

  učiněno zadost nedávno přijaté

  legislativě ohledně zákazu po-

  žívání alkoholu ve státě Arizo-

  na (v platnosti od 1. 1. 1915), byly

  pro křest připraveny dvě lahve.

  Jedna s tradičním domácím

  sektem z vinic ve státě Ohio

  a jedna s vodou z Roosevelto-

  vy přehrady na řece Salt River

  v Arizoně, jež byla dokončena

  v roce 1911 a až v dubnu 1915 do-

  sáhla projektovaného naplnění

  a předpokládané výšky hladiny.

  Krátce po jedné hodině odpo-

  lední se připravené lahve roz-

  tříštily o příď (lahev se sektem

  pouštěl ministr námořnictva

  Joseph Daniels, lahev s ari-

  zonskou vodu Esther Rossová),

  přístavní dělníci vyrazili po-

  jistné dřevěné klíny a mohutný

  trup bitevní lodi Arizona maje-

  státně sklouzl na hladinu řeky

  East River v newyorském záli-

  vu. Poté byla USS Arizona odta-

  žena do brooklynských loděnic

  k dostrojení a kompletnímu do-

  vybavení.

  Cordelia Esther Ross (listo-

  pad 1897–srpen 1979) měla

  tři sourozence, v roce 1924 se

  v Prescottu vdala za Jame-

  se Wraye, později se provdala

  znovu a v srpnu 1979 zemřela

  bezdětná v úctyhodném věku

  jako Esther Ross Hoggan,

  s druhým jménem po manželo-

  vi W. G. Hogganovi.

  Esther Ross při spuštění lodi a na snímku z ateliéru (vlevo)

  (foto: Library of Congress).

  Spuštění na vodu bitevní lodi USS Arizona (foto: National Archives).

  (Jiří Fiala)

  Snímek z průběhu stavby bitevní lodi USS Arizona

  (foto: Library of Congress).

  HISTORIE

  INFO Eduard8

  Březen 2022

• Page 9

  Do služby

  Finance pro stavbu nové bitevní lodi po-

  skytl rozpočet schválený Kongresem na

  fiskální rok 1914. Stavbou byla pověřena

  státní loděnice Brooklyn Navy Yard v New

  Yorku, zakázka byla podepsána 15. září

  1913. Jedním z důvodů, proč byla stavba

  svěřena státní loděnici, byl fakt, že v pří-

  padě účasti soukromých loděnic by bylo

  nutno vypsat oficiální tendr, což by posu-

  nulo zahájení prací minimálně o dva až tři

  měsíce. První materiál pro stavbu nového

  plavidla byl objednán už tři dny po pod-

  pisu smlouvy a dodávky do loděnice byly

  zahájeny 3. listopadu téhož roku. Kýl nové

  bitevní lodi položili oficiálně až 16. břez-

  na 1914. Spuštění na vodu se uskutečnilo

  19. června 1915, následně bylo osazeno

  pancéřovaní, výzbroj a zkonstruovány

  nástavby. Po absolvování přejímacích

  zkoušek byla USS Arizona zařazena dne

  17. října 1916 do stavu US Navy. Finální

  cena nového plavidla byla 12 993 579 USD

  a 23 centů.

  Prvním velícím důstojníkem se stal ka-

  pitán John D. McDonald, který ve velení

  zůstal do února 1918 a USS Arizona se

  pod jeho velením vydala z New Yorku

  na svou první plavbu 10. listopadu 1916.

  Po šesti dnech strávených zkouškami za-

  mířila přes Newport do Guantánamo Bay

  na Kubě. Tam došlo 7. prosince k havárii

  a poškození jedné z turbín. Loď byla po-

  volána k opravám zpět do New Yorku, aby

  strávila skoro čtyři následující měsíce

  dodělávkami, údržbou a zejména opravou

  poškozené turbíny. Loděnici definitivně

  opustila 3. dubna 1917, o tři dny později

  V jižní části zátoky Chesapeake, na hra-

  nici mezi Virginií a Marylandem, západ-

  ně od Smithova ostrova (Smith Island)

  a severně od ostrova Tangier, se nachází

  mělčina Tangier Sound, kterou si začát-

  kem 20. století zvolila US Navy za cvičnou

  střelnici pro výcvik střelby děly střední

  a hlavní ráže svých válečných lodí. Za tím-

  to účelem zde bylo jako cvičné cíle poto-

  peno několik starých plavidel, mezi nimi i

  vyřazená pancéřová loď USS San Marcos.

  Tato loď patřila mezi první obrněné lodě

  námořnictva Spojených států. Byla spuš-

  těna na hladinu v roce 1892 v loděnicích

  v Norfolku a do služby byla zařazena jako

  USS Texas s nomenklaturním označením

  AC-1. Délka lodi činila 308 stop a 10 pal-

  ců (94,1 m), výtlak 6316 t (plným bojovým

  6417 t) a pohon obstarávaly dva trojex-

  panzní parní stroje o celkovém výkonu

  8610 koňských sil (6420 kW). Maximální

  rychlost dosahovala 17,8 uzlu (33 km/h).

  Hlavní výzbroj sestávala ze dvou 305mm

  (12palcových) děl ve dvou jednodělových

  věžích. Další výzbrojí bylo šest 152mm

  Chráněný křižník USS Texas během španělsko-americké války. V roce 1911 byla loď přejmenová-

  na na USS San Marcos (foto: Naval History and Heritage Command).

  Tangier sound / USS San Marcos-ex USS Texas

  Spuštění USS Arizona na vodu 13. června 1915

  (foto: Walter J. Brady via Naval Historical

  Collection, U.S. Naval History and Heritage

  Command).

  (Jiří Fiala)

  HISTORIE

  INFO Eduard

  9

  Březen 2022

• Page 10

  (6palcových) děl, dvanáct 57mm (6liberních) děl

  a čtyři 37mm (jednoliberní) děla. Loď nesla také

  dva torpédomety. Podélný pancéřový pás měl

  tloušťku 305 mm (12 palců), paluba jeden až tři

  palce, stejně jako ochrana dělových věží. Veli-

  telská věž byla chráněna 229mm (9palcovým)

  pancířem.

  USS Texas, jedna z prvních dvou pancéřovaných

  lodí, takzvaných chráněných křižníků, konstru-

  ovaných přímo americkým námořnictvem, byla

  po úpravách a částečné modernizaci v roce 1896

  zařazena do stavu atlantické flotily, v jejíž se-

  stavě se v červenci 1898 zúčastnila hlavní bitvy

  španělsko-americké války, v níž americké lodě

  deklasovaly španělskou flotilu admirála Cervery.

  Poté byla USS Texas několikrát vyřazena a zno-

  vu zařazena do služby, aby byla 15. února 1911

  jako již beznadějně zastaralá přejmenována na

  USS San Marcos a ve dnech 21.–22. března 1911

  byla poblíž ostrova Tangier potopena palbou

  o něco modernější bitevní lodi New Hampshire

  (BB-25). Na dlouhou dobu se tím stala cvičným

  cílem pro nové dreadnoughty sílícího americké-

  ho námořnictva. Jméno Texas bylo přeneseno

  na rodící se moderní dreadnought, který vešel

  do služby pod nomenklaturním označením BB-

  35 dne 12. března 1914. Jeho sesterskou lodí

  byla USS New York (BB-34). Obě lodě přečka-

  ly během své dlouhé a úspěšné služby první

  i druhou světovou válku. Po ní byla USS New York

  v roce 1948 potopena jako cvičný cíl, zatímco

  USS Texas dodnes kotví v texaském Galvestonu.

  V roce 1912 byl na vraku San Marcos pokus-

  ně vztyčen typický klecový stožár amerických

  bitevních lodí, známý též z Arizony před její

  modernizací na počátku třicátých let, aby byla

  otestována jeho odolnost proti zásahům 305mm

  (12palcovými) granáty, které vystřeloval monitor

  USS Tallahassee. Na San Marcos a další poto-

  pené staré obrněné lodě se cvičně střílelo po

  celá dvacátá i třicátá léta. V roce 1940 došlo ke

  srážce nákladní lodi Lexington s již značně roz-

  stříleným a neosvětleným vrakem. Lexington se

  po srážce potopil, naštěstí bez ztrát na životech

  posádky. O náhradu škody se poté majitel s vlá-

  dou Spojených států neúspěšně soudil. V sou-

  časné době se již jen obtížně identifikovatelné

  části vraku USS San Marcos stále nacházejí na

  dně Tangier Sound a jsou občasným cílem spor-

  tovních potápěčů.

  USS San Marcos před palbou z USS New Hampshire (BB-25) při zkouškách munice v Che-

  sapeake Bay, březen 1911. Vysloužilá bitevní loď má na sobě plátěné zástěny, které zvětšují

  její cílovou plochu (foto: Naval History and Heritage Command).

  USS New Hampshire střílí na cvičný cíl, loď USS San Marcos v Chesapeake Bay, březen 1911

  (foto: Naval History and Heritage Command).

  USS San Marcos po použití jako cvičný cíl v Che-

  sapeake Bay, USS New Hampshire, březen 1911.

  Všimněte si četných děr po střelách na lodi, která

  v důsledku poškození dosedla na dno. V popředí je

  USS Mohawk (YT-17) (foto: Naval History and Heri-

  tage Command).

  HISTORIE

  INFO Eduard10

  Březen 2022

• Page 11

  USS Arizona 26. prosince 1916 na East River v New York City při návratu ze své první plavby do Guantanáma na Kubě. Loď je ozdobena

  vánočními stromky na vrcholcích stožárů a je doprovázena několika remorkéry. Uprostřed je remorkér Hudson (foto: Enrique Muller, Jr.

  Courtesy of Sid Taylor, 1983. U.S. Naval History and Heritage Command).

  Ve formaci s dalšími bitevními loděmi atlantické flotily během dělostřeleckého cvičení, 1917

  (foto: H. E. Coffer, 1983. U.S. Naval History and Heritage Command).

  pak USA vyhlásily válku Německému cí-

  sařství. USS Arizona, zařazená do stavu

  Battleship Division 8 v rámci Atlantic

  Fleet, se do bojových operací nezapojila.

  Zůstala na atlantickém pobřeží Spojených

  států a její osádka se primárně zabýva-

  la výcvikem. Jedním z důvodů nevyslání

  nové bitevní lodi na evropské válčiště byl

  nedostatek paliva, tedy mazutu, v brit-

  ských přístavech. K posílení britské Grand

  Fleet tak byla vyslána Battleship Division

  9, tvořená staršími plavidly, používajícími

  jako palivo uhlí.

  Do Evropy se USS Arizona vydala až po

  uzavření příměří a do britského přístavu

  Portland dorazila 30. listopadu 1918. Ná-

  sledně společně s dalšími devíti bitevní-

  mi loděmi a dvaceti osmi torpédoborci

  doprovodila zaoceánský parník George

  Washington s prezidentem Woodrowem

  Wilsonem na palubě na jeho cestě do

  francouzského Brestu, kde se americ-

  ký prezident zúčastnil Pařížské mírové

  konference. Přístav opustila USS Arizona

  společně s celým uskupením 14. prosin-

  ce, aby po dvoutýdenní plavbě dorazila

  26. prosince 1918 do New Yorku, kde ji

  čekala slavnostní přehlídka u příleži-

  tosti ukončení války. Do Evropy se USS

  Arizona vrátila v dubnu následujícího

  roku jako součást uskupení, které mělo

  doprovodit prezidenta Wilsona na cestě

  z Evropy zpět do USA. Krize, vzniklá oku-

  pací turecké Smyrny (dnešní Izmir) řec-

  kými vojsky, vedla k vyslání USS Arizona

  z Brestu do Smyrny, kde výsadek oddílu

  námořní pěchoty zajistil bezpečnost ame-

  rického konzulátu a přesun přítomných

  amerických občanů na palubu bitevní lodě.

  Následně přepravila do Konstantinopole,

  dnešního Istanbulu, amerického konzula

  ve Smyrně. Poté se vydala zpět do USA

  a 30. června dorazila do New Yorku.

  Dvacátá léta vyplnila běžná mírová služba

  ve vodách Atlantického i Tichého oceánu

  HISTORIE

  INFO Eduard

  11

  Březen 2022

• Page 12

  Smyrna

  Na svou druhou transatlantickou plavbu vyrazila Arizona z Gu-

  antánama na Kubě 9. dubna 1919 přes Hampton Roads ve Virgi-

  nii, odkud vyplula 12. dubna. Do francouzského Brestu dorazila

  21. dubna, aby 3. května pokračovala do Smyrny (Izmir) v Turecku,

  kde zakotvila 11. května. Připlula doslova v pravou chvíli na pravé

  místo. Dne 15. května se totiž ve Smyrně vylodila řecká armá-

  da, která obsadila město a vytvořila si z něj základnu pro dal-

  ší postup do nitra Malé Asie (Anatolie). Oddíl námořní pěchoty

  (US Marines) z Arizony chránil v době obsazování Smyrny řec-

  kou armádou (které provázely násilnosti proti tureckému civil-

  nímu obyvatelstvu) americký konzulát a další americké objekty

  ve městě. Tamní americká komunita čítala v té době zhruba 400

  osob, z nichž mnozí nalezli v době rostoucího napětí a násilností

  útočiště na palubě lodi. Arizona kotvila ve Smyrně do 9. června,

  kdy odplula do Konstantinopole (Istanbul) s americkým konzulem

  Lelandem E. Morrisem na palubě. V Konstantinopoli se zdržela do

  15. června, kdy zvedla kotvy a přes Gibraltar odplula zpět do New

  Yorku. Tam zakotvila 30. června. Následně prodělala generální

  opravu, při které došlo k odstranění dalších šesti pětipalcových

  (127 mm) děl a modernizaci systému řízení palby.

  Vyloděním řeckých sil ve Smyrně začala dlouhá a krvavá řec-

  ko-turecká válka, která se protáhla až do podzimu 1922 a byla

  provázena oboustrannými excesy vůči civilnímu obyvatelstvu

  a válečným zajatcům. Konflikt skončil fatální porážkou a evaku-

  ací řecké armády, vítězné turecké armádě velel generál Mustafa

  Kemal, turecký hrdina od Gallipoli. Turecko se pod Kemalovým

  vedením stalo jedinou z poražených centrálních mocností, která

  se úspěšně vyhnula diktátu vítězných dohodových vlád. Turecký

  parlament odmítl ratifikaci potupné Sèvreské smlouvy, a díky

  úspěšnému ozbrojenému odporu a vítězné válce za nezávislost

  si Turecko prosadilo příznivější mírové podmínky, garantující svr-

  chovanost Turecka na území Malé Asie a východní Thrákie, potvr-

  zené mírovou smlouvou v Lausanne 24. července 1923. Turecká

  republika byla oficiálně vyhlášena 29. října téhož roku, prvním

  prezidentem byl zvolen Mustafa Kemal, od roku 1934 známý jako

  Mustafa Kemal Atatürk, Otec Turků. Velký požár Smyrny, který

  následoval po tureckém obsazení města, přinesl obrovské oběti

  na životech řeckého a arménského civilního obyvatelstva. Eva-

  kuace uprchlíků ze Smyrny se opět účastnila US Navy, v přístavu

  operovaly americké torpédoborce Lawrence, Edsall a Simpson,

  později se připojil ještě jeden torpédoborec. Na evakuaci se po-

  dílelo i několik amerických civilních lodí. Velký požár Smyrny byl

  popsán v řadě literárních děl a události byly důkladně zpravo-

  dajsky pokryty. Jedním z amerických reportérů ve Smyrně byl na

  podzim roku 1922 i Ernst Hemingway, který tu působil jako zpra-

  vodaj kanadského deníku Toronto Star. Mezi uprchlíky z města byl

  i jeden z budoucích nejbohatších mužů světa, miliardář a manžel

  Jacqueline Kennedyové, Aristoteles Onassis, je-

  hož širší rodina byla událostmi ve Smyrně těžce

  zasažena.

  Výsledkem Lausannské dohody byla rozsáhlá

  výměna obyvatelstva, dohodnutá mezi řeckou

  a tureckou vládou. Kritériem pro přesidlování

  bylo náboženské vyznání obyvatel. Jejím vý-

  sledkem bylo přesídlení více než 1,5 miliónu

  pravoslavných křesťanů z Malé Asie a Východ-

  ní Thrákie do Řecka, opačným směrem bylo

  přesídleno zhruba 500 000 řeckých muslimů.

  Kromě toho, že toto přesidlování přineslo další

  nezměrná utrpení a křivdy postiženému obyva-

  telstvu, znamenala Lausannská dohoda zásadní

  změnu v přístupu k národnostním menšinám

  v Evropě. Oproti dřívějšímu důrazu na garanci

  práv národnostních menšin v rámci jednotlivých

  států se prosadil tlak na národnostní homoge-

  nitu národních států. To vedlo ve třicátých le-

  tech k požadavkům na revizi hranic v Evropě ze

  strany nacistického Německa, které byly hlavní

  příčinou rozpoutání 2. světové války. Na druhou

  stranu byly stejné principy po skončení války

  použity při vyhnání německých, maďarských

  a jiných etnických menšin z Polska, Českoslo-

  venska a dalších zemí východní Evropy.

  Dnešní Izmir je s populací dosahující téměř

  4,5 miliónu obyvatel třetím největším městem

  Turecka.

  Zdroje:

  - Robert Gerwath: Poražení: Světová válka byla jen

  jedna, ISBN 978-80-7432-895-4, Nakladatelství

  Paseka, 2018. Z anglického originálu The Vanquished:

  Why the First World War Failed to End, 1917-1923,

  Penguin Random House UK, 2016.

  -www.wikipedia.com

  - www.history.navy.mil

  Protest proti okupaci Istanbulu na náměstí Sultan Ahmed 23. května 1919.

  Útok řecké pěchoty na řece Ermos během

  řecko-turecké války 1919-1922

  (Vladimír Šulc)

  HISTORIE

  INFO Eduard12

  Březen 2022

• Page 13

  USS Arizona počátkem dvacátých let, s vymontovanými děly z předních dělových kasemat (foto: Gustave Maurer, U.S. Naval History and

  Heritage Command).

  Hořící Smyrna fotografo-

  vaná z francouzské vá-

  lečné lodi kotvící v přísta-

  vu v září 1922.

  HISTORIE

  INFO Eduard

  13

  Březen 2022

• Page 14

  s příležitostnou účastí na zahraničních

  plavbách. Nejvýznamnější z nich byla ná-

  vštěva Austrálie a Nového Zélandu v roce

  1925. Důležitým okamžikem byl 21. srpen

  1921, kdy se USS Arizona stala součástí

  Pacific Fleet, aby v jejím stavu zůstala až

  do svého konce. Mírovou službu přeru-

  šovaly jen pobyty v loděnicích spojené s

  nezbytnými opravami, údržbou, a moder-

  nizacemi.

  Změny a úpravy do roku 1929

  Přestože nedošlo v první etapě služby až

  do zásadní modernizace, započaté v roce

  1929, k výrazným úpravám, docházelo k

  řadě menších změn. Ty odrážely zejmé-

  Na kotvách v Guantanámu na Kubě, 1. ledna 1920 (foto: U.S. Naval History and Heritage

  Command).

  Nieuport 28 na vzletové platformě umístěné na věži číslo 3. Guantanámo, Kuba, jaro 1921

  (foto: U.S. Naval History and Heritage Command).

  na zkušenosti z nasazení bitevních lodí za

  1. světové války, jak ze strany samotné US

  Navy, tak jejího hlavního spojence, britské

  Royal Navy. Z výzbroje nejprve v roce 1918

  zmizelo osm 127mm (čtyřpalcových) děl,

  umístěných v kasematech nejblíže přídi

  a zádi. Důvod byl prostý. Jak přední, tak

  zadní čtveřice byly i za relativně příznivé-

  ho počasí zasahovány vodní tříští a jejich

  praktické použití tak bylo dosti problema-

  tické. Původní čtveřice protiletadlových

  76,2mm (třípalcových) děl byla v roce 1923

  rozšířena na dvojnásobek, přičemž nové

  zbraně byly instalovány na nástavbové

  palubě po dvou vedle můstku. Úpravami

  prošly také prostředky pro řízení palby

  a od roku 1921 byl na můstku instalován

  20stopý dálkoměr, zatímco na střeše dě-

  lové věže č. 3 pak 12stopý dálkoměr. Od-

  straněn byl také původní velmi stísněný

  otevřený můstek, který nahradila nová

  uzavřená konstrukce s okny a postran-

  ními otevřenými ochozy můstku, umís-

  těná na vzpěrách mezi velitelskou věží

  a předním stožárem. Asi nejviditelnějšími

  úpravami prošly oba stožáry, respektive

  platformy, které nesly. Pozorovací pos-

  ty a stanoviště řízení palby torpédometů

  a 127mm (čtyřpalcových) děl se přesunuly

  výše a zároveň s tím došlo k jejich zastře-

  šení a uzavření zasklenými stahovatelný-

  mi okny. Rovněž pozice obou čtveřic svět-

  lometů na předním i hlavním stožáru se

  posunula na nové, výše situované platfor-

  my. Na obou stožárech se objevila rovněž

  nová ráhna a konstrukce nesoucí zejmé-

  na radiové a komunikační prostředky.

  V návaznosti na zkušenosti získané

  v závěru 1. světové války u Royal Navy byl

  vydán v červenci 1919 pokyn vybavit osm

  bitevních lodí US Navy startovacími plo-

  šinami umožňujícími vzlet zejména jed-

  nomístným letounům. Původně se přitom

  počítalo se stíhacími letouny. USS Arizo-

  na dostala v lednu 1920 dvě takové ploši-

  ny, umístěné na dělových věžích č. 2 a 3.

  Samotná vzletová plošina měla dvě části.

  Pevnou na střeše věže a demontovatel-

  nou, upevněnou objímkami na dělových

  hlavních. To umožňovalo elevaci děl bez

  nebezpečí destrukce plošiny a nutnosti

  jejího odstranění před případným použi-

  tím zbraní hlavního kalibru. Dobové foto-

  grafie potvrzují, že běžně byly části plošin

  připevněné k hlavním demontovány a in-

  stalovány pouze v případě použití letou-

  nů. Na palubě USS Arizona se v této roli

  objevily typy Sopwith Camel, Nieuport 28

  a Hanriot HD.2. Tak jako u ostatních ná-

  mořnictev se tento koncept ukázal neú-

  spěšný, vzlétat z plošin mohla pouze velmi

  lehká jednomístná letadla, navíc za ideál-

  ních podmínek. Mimo dosah pevniny by let

  končil přistáním na vodu, ztrátou letounu

  a případně i jeho osádky. Bojová hodno-

  ta jednoho stíhacího letounu pro ochranu

  plavidla před leteckým útokem byla dis-

  kutabilní, stejně jako role průzkumného

  nebo pozorovacího letounu bez druhého

  člena osádky, radiového vybavení a mož-

  nosti návratu na palubu plavidla. Přestože

  jsou vzlety z plošin dokumentovány ještě

  v letech 1921 a 1922, ve výzbroji se od roku

  1920 objevují plovákové letouny, spouš-

  těné a vyzdvihované na palubu skláda-

  cím výložníkem na zádi, konkrétně typy z

  produkce společnosti Vought VE-7H, UO-1,

  FU-1 a O2U Corsair. V červnu 1925, během

  dokování a oprav v loděnici Puget Sound

  Naval Ship Yard, Bremerton, stát Washin-

  gton, byl na zádi instalován katapult po-

  háněný stlačeným vzduchem. Neseny byly

  většinou dva stroje, jeden na katapultu,

  druhý vedle něj, umístěný na vozíku. Zá-

  roveň s instalací katapultu zmizely z dě-

  lových věží pevné části vzletových plošin.

  Modernizace

  Washingtonská konference, završená

  6. února 1922 podpisem dohody mezi hlav-

  ními námořními mocnostmi, tedy Velkou

  Británií, USA, Japonskem, Francií a Itálií,

  ukončila závody ve stavbě bitevních lodí

  HISTORIE

  INFO Eduard14

  Březen 2022

• Page 15

  USS Arizona během rekonstrukce a modernizace počátkem 30 let (foto: U.S. Naval History

  and Heritage Command).

  USS Arizona s prezidentem Herbertem

  Hooverem na palubě při návratu s plavby do

  Britské Západní Indie v Karibiku. Jeden z pa-

  lubních letounů Vought O3U-1 je připravený

  na katapultu. Fotografie byla pořízena z pa-

  luby letouny startujícího ze základny USAAC

  Langley Field poblíž Hampton Roads ve Vir-

  ginii (foto: U.S. Naval History and Heritage

  Command).

  a stanovila pravidla pro tuto kategorii,

  stejně jako pro bitevní křižníky a letadlo-

  vé lodi. Ohledně bitevních lodí, respekti-

  ve prakticky zaniklé kategorie bitevního

  křižníku, se objevila zásadní omezení

  stavby nových jednotek a modernizace

  starších plavidel včetně jejich náhrady.

  Nejzásadnější bylo stanovení doby „život-

  nosti“ bitevní lodi na dvacet let, tedy mož-

  nosti její náhrady po uplynutí této lhůty od

  zařazení do služby s tím, že stavba nové

  jednotky mohla začít až po uplynutí této

  lhůty. V rámci rekonstrukce stávajících

  plavidel nebyly povoleny změny ohledně

  bočního pancéřování, počtu děl hlavní vý-

  zbroje a jejich ráže. Povoleny byly naopak

  úpravy z titulu ochrany před „leteckými

  a ponorkovými útoky“ s možným nárůs-

  tem stávajícího výtlaku plavidel o 3000

  tun.

  US Navy tak zůstalo k dispozici celkem

  sedmnáct bitevních lodí, počínaje nejstar-

  ší dvojicí USS Florida a USS Utah, zařaze-

  ných do služby v roce 1911, a konče trojicí

  nejmodernějších plavidel třídy Colorado,

  dokončených v letech 1921 a 1923. Všechny

  bitevní lodě měly projít přibližně v polo-

  vině své předpokládané operační kariéry

  zásadní modernizací s rozsahem závis-

  lým na technickém stavu a nově stanove-

  ných standardech ze strany US Navy, ze-

  jména pak s důrazem na pohon, zvýšení

  dostřelu děl hlavní výzbroje, protiletadlo-

  vou výzbroj, zesílení pancéřování palub

  jako ochrany proti leteckým pumám a zá-

  sahům dělostřeleckých granátů a ochra-

  ny proti účinkům explozí pod vodoryskou,

  tedy zásahům torpédy a explozím min.

  Modernizace obou jednotek třídy Penns-

  ylvania přišla na řadu v roce 1929, když ji

  25. února odsouhlasil Kongres s tím, že

  práce na obou sesterských plavidlech se

  měly provést v Norfolk Navy Yard. Práce

  na USS Arizona trvaly od 4. května 1929 do

  3. března 1931. Odstraněno bylo kompletně

  hnací ústrojí, nástavby, stožáry a veškerá

  výzbroj kromě děl hlavního kalibru. Trup

  dostal po stranách novou protitorpédovou

  obšívku, instalovanou přes hlavní pancé-

  řový pás, vybavenou systémem vodotěs-

  ných prostor z části využitých jako nádrže

  na palivo, zčásti prázdných s cílem absor-

  bování energie výbuchu nálože pod hla-

  dinou. Zřízeny byly i nové protitorpédové

  přepážky. Maximální šířka tak vzrostla na

  32,38 m a nárůst výtlaku zajistil dostateč-

  nou zásobu plovatelnosti pro dodatečnou

  zátěž danou dalšími úpravami, aniž by do-

  šlo ke zvětšení ponoru a s ním spojeným

  částečným znehodnocením funkce hlav-

  ního pancéřového pásu. Loď dostala šest

  nových kotlů Bureau Express namísto

  původních dvanácti, nově byly instalová-

  ny i čtyři spřažené turbíny Westinghouse

  a nové třílopatkové lodní šrouby o průmě-

  ru 3,835 m. Přes mírný nárůst instalova-

  ného výkonu na 35 081 SHP (26 159 kW)

  poklesla maximální rychlost na 20,7 uzlu

  (38,3 km/h), dosažených během zkoušek

  po rekonstrukci v červenci 1931. Zásadně

  se zvětšila kapacita nádrží na palivo, nově

  umístěných zejména v protitorpédové ob-

  šívce. Standardní kapacita 4630 tun po-

  skytovala dosah 13 600 námořních mil (25

  190 km) při rychlosti 15 uzlů (27,8 km/h),

  tedy téměř trojnásobek oproti stavu před

  přestavbou. Maximální zásobu paliva bylo

  možno v případě naléhavé potřeby zvýšit

  až na 6180 tun, a to naplněním jinak vzdu-

  chem vyplněných nádrží protitorpédového

  systému. Systém pancéřové ochrany zů-

  stal zachován s výjimkou zesílení hlav-

  ní pancéřové paluby navazující na horní

  okraj pancéřového pásu. Zde došlo k in-

  stalaci dodatečných pancéřových desek

  síly 44,8 mm (1,7 palce). Nyní tak dosáhla

  síla pancéřové paluby 121 mm, nutno však

  konstatovat, že dvě na sobě umístěné

  pancéřové desky nepředstavovaly ekvi-

  valent kompaktní pancéřové desky stejné

  síly. Na horní palubě, tj. na úrovni příďové

  zvýšené paluby, končící před hlavním sto-

  žárem, byla vybudována masivní palubní

  nástavba sahající od barbety věže č. 2 po

  konec horní paluby. Tím se počet palub

  zvýšil o jednu úroveň, na ní pak byly nově

  vybudovány nástavby můstku a nový ko-

  mín. Místo původních stožárů se objevi-

  ly nové, trojnožkové, nesoucí světlomety,

  stanoviště řízení palby hlavní i sekundární

  výzbroje, lehkou protiletadlovou výzbroj a

  pozorovací stanoviště.

  Výrazných změn doznala i výzbroj. U děl

  hlavního kalibru byla zvýšena elevace

  HISTORIE

  INFO Eduard

  15

  Březen 2022

• Page 16

  Utajená pasažérka

  Když v dubnu 1924 zakotvila po prů-

  jezdu Panamským kanálem USS Ari-

  zona v přístavu Balboa, přiběhl roz-

  rušený hlavní radista (na můstek

  a informoval kapitána, že na palubě

  je žena. Kapitán Percy Olmstead slý-

  chal fámy o ženě na palubě již něko-

  lik dnů, ale nevěřil jim. USS Arizona,

  v té době vlajková loď Admirála Willia-

  ma Pratta, byla na cestě z New Yorku na

  západní pobřeží USA a urazila 2500 mil.

  Ke kapitánově naprostému překvape-

  ní však byla žena na palubě skuteč-

  ně nalezena. Ukázalo se, že se jedná

  o devatenáctiletou Madeline Blair, vy-

  stupující také pod jménem Adelaide An-

  drews, nebo přezdívkami Jackie či Blac-

  kie. Uvedla, že pochází z Bridgeportu

  v Connecticutu. Živila se prostitucí a na

  palubu ji propašovali námořníci. Chtěla

  si tímto způsobem zjednodušit cestu na

  západní pobřeží. S kuchařem se dohod-

  la, že mu bude platit 10 dolarů denně za

  stravu a námořníci, kteří jí navštěvo-

  vali v kajutě, jí platili po třech dolarech.

  V noci občas vycházela v mužském ob-

  lečení na palubu. Někteří námořníci v ní

  ženu poznali, ale většinou nic nehlási-

  li, nebo bylo jejich oznámení zamítnuto

  jako smyšlené.

  Po svém dopadení 12. dubna Madeline

  neoznačila nikoho z námořníků, kte-

  ří byli do její kauzy zapleteni, a navíc

  tvrdila, že žen je na palubě více. Chtěla

  důstojníky trochu zdržet, aby mohla být

  na palubě co nejdéle. Kapitán jí nakonec

  nechal vysadit na břeh a US Navy jí za-

  platilo plavbu první třídou do cílové des-

  tinace. Jízdenka stála 25,45 dolaru. Tato

  mladá dáma není pod uvedenými jmény

  dohledatelná v matričních záznamech

  a její další osud není znám. V roce 1928

  události na USS Arizona popsala v tý-

  deníku The San Francisco Examiner. Její

  vyprávění je pojato jako akce na vlastní

  pěst za využití námořní uniformy jejího

  švagra. Někdy se jí mylně přisuzuje ži-

  votopisná kniha publikovaná pod jmé-

  nem Madeline Blair.

  Následky této kauzy byly vážné. Capt.

  Olmstead vyvolal vojenský soud pro

  23 členů mužstva, kterým byly ulože-

  ny tresty odnětí svobody až na deset

  let. Adm. Henry A. Wiley vydal vytýka-

  cí dopis všem důstojníkům lodi, včetně

  budoucího admirála a náčelníka námoř-

  ních operací Arleigha Burkeho, tehdy

  praporčíka. Naštěstí pro jeho kariéru

  i kariéru ostatních důstojníků se ad-

  mirálu Williamu V. Prattovi zdály tresty

  přehnané, a když se v roce 1930 stal ná-

  čelníkem námořních operací, nařídil dů-

  tky z důstojnických záznamů vyškrtnout.

  Rozsudky vojenských soudů nad členy

  mužstva však zvrátit nemohl.

  Zdroje: BALESTRIERI S.: “At ‘Em Arizona!” The Battle-

  ship That Had a Stowaway Prostitute Aboard For Two

  Weeks!; Kingston Daily Freeman, 16. 4. 1924; National

  Archives and Records Administration (NARA); Roll #:

  27; NOFI A. A: To Train The Fleet For War: The U.S. Navy

  Fleet Problems, 1923-1940; San Francisco Examiner: By

  a Girl Stowaway Who Lived 5 Weeks on the Battleship

  Arizona; Wipedia

  z původních 15° na 30°. Vizuálně se to od-

  razilo v úpravě tvaru výřezů pro hlavně

  v čelním platu věží, zásadní však bylo

  prodloužení dostřelu na 34 000 yardů (cca

  31 100 m) díky nové munici. Kompletně

  byly zrušeny původní kasematy na úrovni

  zvýšené příďové paluby. Deset původních

  127mm (4 palcových) děl se přesunulo do

  pěti nových kasematových pozic na kaž-

  dém boku, umístěných v palubní nástav-

  bě. Dvě další byla instalována na nástav-

  bové palubě po stranách před můstkem.

  Na nástavbové palubě se nově objevilo

  osm poloautomatických protiletadlových

  děl ráže 127 mm (4 palce ), umístěných

  po čtyřech na každém boku. Z lehké pro-

  tiletadlové výzbroje se počítalo se čtve-

  řicí čtyřhlavňových 28mm (1,1 palce) děl,

  ta však nebyla v okamžiku modernizace

  ještě k dispozici, a tak zůstalo u osmi

  vodou chlazených 12,7mm (půlpalcových)

  kulometů Browning umístěných na plat-

  formách na obou stožárech. Ani ty však

  nebyly v okamžiku dokončení moder-

  nizace k dispozici a instalovány byly až

  v roce 1933. Odstraněny byly torpédomety.

  Čtveřice 90cm (36palcových) světlome-

  tů se soustředila na platformách kolem

  komína. Původní otočný, stlačeným vzdu-

  chem poháněný katapult na zádi, nahradil

  nový typ P Mk.VI (zkráceně P-6), kterému

  poskytovalo hnací energii odpálení kapsle

  s náplní černého prachu. Nový katapult

  se přesunul z pozice mírně na levoboku

  do osy plavidla. Počítalo se i s druhým

  katapultem, tentokrát pevným (P-4 mod

  1), umístěným na střeše dělové věže č. 3.

  V době dokončení rekonstrukce však ne-

  byl instalován, k tomu došlo až později

  během roku 1932. Pro manipulaci s letou-

  ny zůstal na zádi k dispozici pouze sklá-

  dací výložník, u pevného katapultu na věži

  k tomu sloužily jeřáby primárně určené

  pro obsluhu člunů seskupených na ná-

  stavbové palubě za komínem. Počet členů

  osádky se zvýšil na 1731 mužů.

  Namísto přejímacích zkoušek po moder-

  nizaci, se na USS Arizona nalodil 19. 3. 1931

  prezident USA Herbert Hoover, který na

  lodi strávil krátkou dovolenou spojenou

  s plavbou do Karibiku. Přejímací zkoušky

  se uskutečnily až po návratu zpět, a to

  včetně některých drobných dokončova-

  cích úprav.

  Prezident Hoover navštívil na palubě lodi

  USS Arizona během desetidenní plavby

  (Jan Bobek)

  HISTORIE

  INFO Eduard16

  Březen 2022

• Page 17

  Když kotvila počátkem roku 1933 USS Ari-

  zona v San Pedru, zasáhlo 10. března 1933

  krátce před osmnáctou hodinou oblast

  Long Beach v Jižní Kalifornii zemětřesení

  o síle 6,4 stupně Richterovy škály. Při ze-

  mětřesení zahynulo 120 osob a dalších 500

  bylo zraněno. Uvádí se, že až dvě třetiny

  obětí byly mezi lidmi, kteří při prvních obě-

  tech vyběhli z budov a byli zasaženi pada-

  jícími troskami. Materiální škody dosáhly

  50 miliónů amerických dolarů (zhruba

  jedna miliarda dolarů v dnešních cenách).

  Vážně byly zasaženy školní budovy, 70

  jich bylo zničeno a dalších 120 poškozeno.

  Toto zemětřesení vedlo kalifornský zá-

  konodárný sbor k přijetí Fieldova zákona

  (Field Act), který svěřil státnímu odboru

  architektury pravomoc a odpovědnost za

  schvalování projektů a dohled nad výstav-

  bou veřejných škol. Od přijetí Fieldova zá-

  kona se v Kalifornii žádná škola nezřítila v

  důsledku seizmické události.

  Námořníci z Arizony se okamžitě po otře-

  sech zapojili do záchranných prací, loď

  poskytla útočiště zraněným, lodní kuchy-

  ně vařila pro všechny ohrožené jídlo a loď

  poskytovala i fyzickou ochranu před rabo-

  váním a násilím, k němuž při podobných

  přírodních katastrofách nezřídka dochází.

  Zdroje:

  www.earthquakeauthority.com

  Zemětřesení v Long Beach 10. března 1933

  do Karibiku Puerto Rico a Panenské ost-

  rovy a poté se vrátil do Hampton Roads ve

  Virginii, kde se vylodil. USS Arizona dora-

  zila do loděnic v Norfolku, které opustila

  1. srpna 1931, aby zbytek své kariéry zů-

  stala ve vodách Pacifiku. Následující léta

  uplynula za pravidelného střídání míro-

  vé služby, účasti na cvičeních a pobytu

  v námořní loděnici Puget Sound Naval

  Shipyard v Bremertonu na západním po-

  břeží USA. Kromě pravidelných účastí na

  každoročních manévrech Fleet Problem

  stojí za zmínku natáčení filmu „Here Co-

  mes the Navy“ v březnu 1934, ve kterém si

  vedle hollywodských hvězd zahrála hlavní

  roli. První promítání filmu se uskutečni-

  lo na palubě plavidla 30. července 1934.

  K méně radostným událostem pak pat-

  řila účast osádky na pomoci zemětřese-

  ním postiženému Long Beach v Kalifornii

  v březnu 1933 a srážka s rybářským tra-

  wlerem Umatilla poblíž Cape Flattery

  u Seattlu v noci 26. července 1934. Výsled-

  kem byli dva mrtví na palubě potopené

  rybářské lodi, přičemž USS Arizona ne-

  zastavila a neposkytla postiženým pomoc.

  Kapitán MacGillivray Milne stanul před

  vojenským tribunálem a velení plavidla

  už se ve své kariéře nedočkal. Dalším ne-

  blahým incidentem bylo popálení jednoho

  z námořníků obsluhy dělové věže č. 2 bě-

  hem ostrých střeleb uniklými spalinami

  po výstřelu, ke kterému došlo 24. červen-

  ce 1936. Následné spuštění hasicího sys-

  tému nadto způsobilo zkrat v elektrickém

  vedení a menší požár. Druhá polovina

  třicátých let byla navíc spojena se škr-

  ty v rozpočtu US Navy, které se odrazily

  v častém pobytu plavidel v domovských

  přístavech. USS Arizona tak například

  v rozpočtovém roce 1936–37 strávila na

  kotvách 267 dní, v následujícím roce pak

  255 dní...

  Poslední úpravy

  Po provedené modernizaci probíhaly

  vedle běžné údržby a oprav také men-

  ší modifikace. Nejvýznamnějšími z nich

  byly instalace jeřábu pro manipulaci

  s hydroplány namísto původního výlož-

  níku (1934), úprava vršku komína s cílem

  lépe odvést spaliny od předního stožáru

  a můstku (1936), přemístění 90cm (36pal-

  cových) světlometů z platforem kolem

  komína na hlavní stožár na místo původ-

  ně obsazené 12,7mm (půlpalcovými) ku-

  lomety (1939). Umístění těchto kulometů

  doznávalo změn téměř při každém poby-

  tu v loděnici. Finální stav představovala

  čtveřice kulometů umístěná na nově zří-

  zené plošině na samém vrcholku hlav-

  ního stožáru, dva kusy se nacházely po

  stranách komínu na platformách po pře-

  místěných světlometech a poslední dva

  na plošině na předním stožáru nad můst-

  kem. Poslední úpravy proběhy během

  pobytu v loděnici od října 1940 do ledna

  1941 a v červnu 1941. Vedle již zmíněného

  Prezident Herbert Hoover, ministr námoř-

  nictva Charles F. Adams, Admirál Charles F.

  Hughes, náčelník štábu US Navy, a další vyso-

  ce postavené osoby sledují námořní manévry

  u Hampton Roads ve Virginii. (foto: U.S. Naval

  History and Heritage Command).

  (Vladimír Šulc)

  HISTORIE

  INFO Eduard

  17

  Březen 2022

• Page 18

  V roce 1934 se USS Arizona

  objevila v romantické komedii

  filmového studia Warner Bros

  „Here Comes the Navy“. V hlav-

  ních rolích vystupují James Ca-

  gney, Gloria Stuart, Pat O´Brien a

  Frank McHugh. Film byl natáčen

  ve spolupráci s US Navy, část

  scén se odehrávala přímo na

  palubě USS Arizona a v řadě ob-

  jektů námořnictva. Ve filmu jsou

  záběry z loděnic v Bremertonu,

  z výcvikové stanice v San Diegu,

  ze základen v San Pedru a Sun-

  nyvale v Kalifornii. Film rovněž

  obsahuje zajímavé záběry vá-

  lečných lodí, činnosti na palubě

  Arizony i detailů z paluby. Je

  zajímavé, že bitevní lodi mají na

  záběrech filmu původní klecové

  stožáry. Závěr filmu se odehrává

  na palubě vzducholodi USS Ma-

  con a na základně Moffett Field

  v Kalifornii a obsahuje hezké zá-

  běry jak vzducholodi, tak vzdu-

  cholodního hangáru v Moffett

  Field. Ukázky z filmu i celý film

  lze najít zde:

  Další zdroje:

  https://www.csfd.cz/film/23505-he-

  re-comes-the-navy/prehled/

  https://en.wikipedia.org/wiki/

  Here_Comes_the_Navy

  Film „Here Comes the Navy“, 1934

  https://www.youtube.com/

  watch?v=lhosZ8LAhhM

  definitivního rozmístění 12,7mm kulometů

  zahrnovaly instalaci dvou systémů řízení

  palby 127mm (čtyřpalcových) protileta-

  dlových děl, umístěných na nově zříze-

  ných platformách s mohutnou podpůrnou

  konstrukcí po obou stranách přední-

  ho stožáru na výškové úrovni hlavního

  6m dálkoměru na střeše můstku. Zcela

  nechráněná protiletadlová 127mm děla

  na nástavbové palubě dostala ochranu

  v podobě protistřepinových ochozů, stej-

  ně jako pozice 12,7mm kulometů. Byla

  sejmuta dvojice mimo kasematy stojících

  127mm protilodních děl a na jejich mís-

  tě, tedy na nástavbové palubě po stra-

  nách před můstkem, byly zřízeny pozice

  pro dvě 28mm (1,1palcové) čtyřhlavňové

  zbraně včetně protistřepinového ochozu,

  výtahu munice a schránek pro hotovost-

  ní zásobu střeliva. Další dvě postavení se

  stejným vybavením vznikla po obou bo-

  cích na hlavní palubě na úrovni hlavního

  stožáru. K osazení zbraní nebo integrál-

  ních protistřepinových štítů pro 127mm

  protiletadlové kanóny však už nedošlo.

  Neobsazeny zůstaly i nové platformy pro

  60cm světlomety po stranách můstku za

  velitelskou věží. Počítalo se i s instalací

  radarového vybavení. Na vrcholku před-

  ního stožáru nad stanovištěm řízení palby

  děl hlavní ráže byla zřízena nová platfor-

  ma s připraveným osazením pro anténu

  protileteckého radaru včasné výstrahy

  typu SC a před ním střeleckého radiolo-

  kátoru Mk.3. S instalací chybějící výzbro-

  je a vybavení se počítalo počátkem roku

  1942. Úpravami prošly finálně i ubytova-

  cí prostory osádky, jejichž nová kapacita

  byla 2037 mužů.

  V souvislosti s nárůstem napětí v ticho-

  mořské oblasti padlo rozhodnutí pře-

  místit hlavní síly Pacific Fleet ze stávající

  základny v kalifornském San Diegu na

  západním pobřeží Spojených států blíže

  k předpokládanému místu střetu s ja-

  ponskými námořními silami, a to do Pearl

  Harboru na Havajských ostrovech. Stalo

  se tak po manévrech „Fleet Problem XXI“

  v květnu 1940 a Pearl Harbor se tak stal

  poslední operační základnou USS Arizona.

  Po návratu z poslední červnové návštěvy

  loděnice zůstávala USS Arizona na kot-

  višti bitevních lodí u Ford Island, které

  opouštěla pouze v případě probíhajících

  cvičení. Od 7. srpna 1938 byla vlajkovou

  lodí Battleship Division 1, do které vedle

  ní patřily v okamžiku japonského útoku

  USS Nevada a USS Oklahoma. Vlajkovým

  důstojníkem byl kontradmirál Isaac C.

  Kidd. Posledním velícím důstojníkem pla-

  vidla byl kapitán Franklin Van Valkenburg,

  který převzal velení 5. února 1941. Během

  jednoho ze cvičení narazila ve večerních

  hodinách 22. října 1941 do plavidla z důvo-

  dů špatné interpretace signálů ke změně

  kurzu USS Oklahoma. K nárazu přídí do-

  šlo z levoboku na úrovni přepážky 75, tedy

  těsně za komínem. Došlo k proražení pro-

  titorpédové obšívky, což vyústilo v náklon

  2,5° na levobok. Přesný rozsah poškození

  se ukázal až během oprav v suchém doku,

  kam byla USS Arizona umístěna 27. října.

  USS Arizona v polovině třicátých let (foto:

  Official U.S. Navy Photograph, Naval History

  and Heritage Command).

  HISTORIE

  INFO Eduard18

  Březen 2022

• Page 19

  Došlo k destrukci protitorpédové obšív-

  ky v délce necelých deseti metrů mezi

  přepážkami 70 a 78, přičemž poškození

  začínalo cca 1,25 metru pod vodoryskou.

  Protrženy byly čtyři nádrže paliva. Opravy

  zabraly necelé dva týdny, během kterých

  vystřídala USS Arizonu méně poškozená

  USS Oklahoma. Naposled opustila USS

  Arizona Pearl Harbor v rámci nácviku

  nočních střeleb v noci 4. prosince 1941. Po

  návratu zakotvila na své obvyklé pozici

  za dvojicí USS Tennessee a USS Oklaho-

  ma, za její zádí kotvila USS Nevada. Dne

  6. prosince 1941 pak zakotvila podél jejího

  levoboku opravárenská loď USS Vestal.

  (POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ)

  USS Arizona v podobě z druhé poloviny třicátých let foto: National Archives).

  Kontradmirál Russell Wilson a kontradmirál Chester W. Nimitz bě-

  hem slavnostního předání velení 1. divize bitevních lodí na palubě USS

  Arizona kotvící v San Pedru v Kalifornii, 27. května 1939. Kontradmirál

  Chester W. Nimitz velel 1. divizi bitevních lodí od 17. září 1938. (foto:

  Official U.S. Navy Photograph, Naval History and Heritage Command).

  USS Arizona v suchém doku v Pearl Harboru 3. března 1932. Ari-

  zona připlula na Oahu 2. března 1932 ze San Pedra na svojí první

  návštěvu Pearl Harboru, který se později stal její hlavní a posled-

  ní základnou.

  HISTORIE

  INFO Eduard

  19

  Březen 2022

• Page 20

  USS Arizona v podobě

  ze začátku prosince 1941

  Profil: Waldemar Góralski

  HISTORIE

  INFO Eduard20

  Březen 2022

• Page 21

• Page 22

  HISTORIE

  Historie typu Z 526 AFS začíná u jednomíst-

  né akrobatické varianty Z 526 A, zalétané

  16. 4. 1966. První akrobatické Trenéry, nepo-

  čítáme-li polské speciály Super Kasper ak-

  robat a Beskid I, které vznikly z verze Z-26,

  se ovšem objevily již dříve a byly postaveny

  na základu Z 226, tedy první produkční verze

  s šestiválcovým motorem Walter Minor 6-III.

  Úplně prvním továrně připraveným akroba-

  tickým Trenérem byla verze Z 226 A, která

  se od standardní dvoumístné verze lišila

  jen jednomístnou kabinou. Ta vznikla pro-

  stou demontáží vybavení předního kokpitu

  a jeho zakrytím. Kabina také dostala zkráce-

  ný a nepříliš elegantní odsuvný překryt. Na

  samém začátku výroby verze Z-226 vznik-

  ly čtyři kusy tohoto akrobatického stroje

  (OK

  -

  KMA, KMB, KMC, KMD), později byly na

  verzi Z 226 A přestavěny ještě tři Z 226 T. Z těch-

  to sedmi Z 226 A vzniklo v polovině šedesá-

  tých let šest Z 226 AS. Tato verze vznikla mon-

  táží stavitelné vrtule V-500 (později V-503).

  S touto změnou souvisela také úprava před-

  ního motorového krytu. Došlo i ke změně

  otevírání překrytu kabiny, který se nově od-

  klápěl doprava. Letouny Z 226 AS používali

  českoslovenští reprezentanti v letecké ak-

  robacii až do druhé poloviny 60. let a po do-

  létání akrobatických hodin byly buď zrušeny,

  nebo přestavěny zpět na dvoumístné Z 226.

  Výjimku představuje OK

  -

  MHC, který je do-

  dnes v provozu. Vlastní a provozuje jej Va-

  lašský Aeroklub Slavičín a povětšinou se vy-

  skytuje ve Vysokém Mýtě nebo v Kunovicích.

  Akrobatického provedení se dočkala také

  verze Z 326, všech patnáct kusů Z 326

  A bylo ovšem určeno pro export do NDR

  a SSSR. Tyto letouny dostaly oproti standar-

  du opět jednomístnou kabinu, překryt byl ov-

  šem oproti provedení na Z 226 A a Z 226 AS

  prodloužen, na křídlech nebyly instalovány

  turbulátory a výškové kormidlo dostalo pro

  snížení sil v řízení aerodynamické odlehčení.

  Zároveň byla zesílena konstrukce trupu. Ně-

  které Z 326 A dostaly autonomně stavitelnou

  vrtuli V-503.

  Poprvé jako speciál

  Po uvedení verze Z 526 došlo v roce 1965 také

  v jejím případě na úpravu pro akrobatické lé-

  tání, opět osvědčenou a poměrně jednodu-

  chou cestou, tedy zrušením předního pilot-

  ního prostoru a instalací vpravo odklopného

  překrytu kabiny. Ten byl shodný s verzí Z 326

  A. Celkem bylo vyrobeno dvacet Z 526 A, při-

  čemž většina z nich byla určena na export

  do celkem osmi zemí. Jednou z nich byla

  i Velká Británie, kde létal mimo jiných i stroj

  továrního čísla 1036 s imatrikulací G

  -

  AWAR.

  Při tréninku v Hullavingtonu na nadcházejí-

  cí akrobatické mistrovství světa došlo u to-

  hoto stroje pilotovaného členem britského

  reprezentačního týmu Neilem Wiliamsem

  3. června 1970 k prasknutí hlavního nosní-

  ku. Levá polovina křídla následkem toho

  značně zvýšila vzepětí a letoun začal roto-

  vat doleva. Zkušený pilot zachoval duchapří-

  tomnost, otočil letoun na záda a následně s

  ním dokázal i přistát. Nic jiného mu nezbý-

  valo, protože neměl padák... Jak se ukázalo,

  u letounu byl překročen výrobcem stanove-

  ný limit letových hodin s vysokými násobky,

  což bylo příčinou únavové trhliny. Následně

  bylo přijato opatření vybavit všechny letouny

  řady Trenér tlakoměrem pro kontrolu tlaku

  dusíkem plněného hlavního nosníku. Ten se

  nachází na podlaze před pilotem.

  Akrobatické Trenéry byly ještě v první polo-

  vině šedesátých let velmi oblíbenými stroji

  pro vrcholné soutěže v letecké akrobacii.

  Platilo to jak pro domácí, tak zahraniční pi-

  loty, nicméně v polovině šedesátých let již

  začala jejich hvězda pohasínat. I požadavky

  československých pilotů na pět kusů Z 526

  A, které byly pro domácí akrobatickou re-

  prezentaci vyrobeny, převyšovaly možnosti

  tohoto typu. Hlasy pilotů volající po agilněj-

  ším stroji byly vyslyšeny a vyústily ve verzi

  Z 526 AS „Akrobat Speciál“. Ta byla zalétána

  29. března 1968, aby bylo možno zúčastnit se

  Foto: Bára Nahodilová Bártová

  Akrobatická verze Z 526 AFS představuje vyvrcholení jedno-

  místných strojů této původně dvoumístné řady, zkonstruova-

  né pro výcvik pilotů. Zdařilá koncepce měla potenciál, který

  byl u „Kraťasu“, jak je Z 526 AFS nazýván, využita beze zbyt-

  ku. Celkem se vyrobilo 45 těchto letounů, 16 z nich původně

  zůstalo v Československu, ostatní byly exportovány.

  TEXT: RICHARD NOXA, RICHARD PLOS

  INFO Eduard22

  Březen 2022

• Page 23

  HISTORIE

  s těmito letouny pátého akrobatického mis-

  trovství světa v Magdeburgu. Zlín Z 526 AS

  nedostal do názvu slovo „Speciál“ jen tak pro

  nic za nic, on speciálem opravdu byl, proto-

  že splňoval požadavky předpisu FAR Part 23

  pro kategorii Special s povolenými násobky

  +7/-4,5g, zatímco dosavadní akrobatic-

  ké Trenéry se musely při akrobacii vejít do

  „obálky“ dané omezením +6/-3g.

  Jednomístný drak Z 526 AS byl zesílen pro

  vyšší zatížení v oblasti motorového lože

  a přední části trupu. Kromě toho dostal zcela

  nový, lehčí, vzad odsuvný a také elegantněj-

  ší překryt kabiny. U verze Z 526 AS se také

  letoun řady Z 26 poprvé rozloučil se vztlako-

  vými klapkami. Byly odstraněny v K pohonu

  nicméně nadále sloužil karburátorový Wal-

  ter 6-III s maximálním výkonem 160 koní.

  Všechny Z 526 AS připravené pro českoslo-

  venskou reprezentaci dostaly velmi efektní

  zbarvení, které bylo pro všechny stroje jed-

  notné s výjimkou spodních ploch. Ty měl ka-

  ždý letoun v jiné barvě.

  S akrobatickým motorem

  Úpravou motoru M 337 vznikl v roce 1969

  agregát M 137A o výkonu 180 koní. U toho-

  to motoru byl olejový systém upraven pro

  plně akrobatický provoz a lety na zádech bez

  omezení, včetně „kopaných“ akrobatických

  prvků. Motor měl dále upravenou klikovou

  hřídel a samozřejmě vstřikovací čerpadlo,

  které zaručovalo bezproblémový chod i při

  negativním přetížení. To byl hlavní problém

  karburátorových motorů řady Minor, u kte-

  rých bylo velkým uměním je na takové reži-

  my letu vyladit. Vedle dvoumístných Z 526 byl

  tento motor samozřejmě využit i pro závodní

  speciály, které jej dostaly před mistrovstvím

  světa, které se konalo v roce 1970 na ang-

  lické základně RAF Hullavington. Všech pět

  Z 526 AS bylo přestavěno na Z 526 AF, letadla

  přitom dostala nové přepracované trupy, do

  kterých byl zastavěn motor M 137A s novými

  motorovými kryty. Oproti výfukům motoru

  Minor 6-III, u kterého vedla na pravé straně

  výfuková trubka přímo z každého válce, byly

  nově zplodiny svedeny do dvou od sebe po-

  měrně vzdálených výfuků.

  Později také vzniklo provedení „Condor“, tedy

  verze Z 526 AFM s imatrikulací OK

  -

  KZA. Její

  křídlo dostalo přistávací klapky, byl insta-

  lován motor M 337 a upravená vrtule V-410

  (s vrtulovými listy z V-503). Maska motoro-

  vých krytů byla převzata z verze Z 726 a její

  vstup chladicího vzduchu je uzavíratelný po-

  mocí žaluzií. Letoun má trvale namontovány

  koncové přídavné nádrže. Vzhledem k účelu

  (speciální letoun pro reprezentaci) bylo in-

  stalováno také speciální vybavení jako kys-

  líkový dýchač, dvě komunikační radiostanice

  Becker a podobně. Tento letoun byl následně

  přestavěn na Z 526 ASM (OK

  -

  WXA) a prodán

  do Německa, kde dodnes létá jako D

  -

  EWXA.

  Letoun OK

  -

  WXB dal poté vzniknout dalšímu

  Z 526 ASM s imatrikulací HB

  -

  TRQ. Navíc se

  v roce 2014 do Leteckého rejstříku vrátil

  také OK

  -

  WXC, který společnost ZLIN

  -

  AVION

  Letouny připravené pro akrobatické mistrovství Československa, které se v roce 1969 konalo v Kunovicích. V popředí

  dvojice předchůdců „Kraťase“, letouny verze Z 526 AS.

  OK

  -

  ZRB byl prvním „Kraťasem“ přestavěným na vlekací verzi AFS

  -

  V. Později byl prodán do Německa, kde létal nadále

  s českou imatrikulací. Dne 29. 6. 2013 byl zničen poblíž letiště Eberswalde Finow při havárii během festivalu

  Roadrunner's Paradise Race 61.

  OK

  -

  ERS na letišti v Nitře v roce 1983. Vyroben byl v roce 1974 a létá dodnes. Navíc ve stále stejném původním zbarvení.

  Jeho domovem je letiště Boleráz, kde jej provozuje AK Trnava, samozřejmě již jako OM

  -

  ERS.

  Foto: Stanislav Trnka

  Foto: www.orlita.net

  Foto: www.gonzoaviation.com

  INFO Eduard

  23

  Březen 2022

• Page 24

  HISTORIE

  Service jednou jistě předvede v obnovené

  kráse.

  Na půli cesty

  Ale zpět k verzi AF. Nový trup byl v před-

  ní části zkrácen o 18 cm, takže se požární

  přepážka dostala na úroveň kořene náběž-

  né hrany křídla. Zbarvení letadel kopírova-

  lo předchozí barevné provedení verze AS.

  Navíc letadla dostala vyvažovací plošku na

  levém křidélku. V rámci snahy o ušetření

  hmotnosti byl instalován hydraulický podvo-

  zek, kterému dodával tlak pilot pomocí ruční

  pumpy. Díky tomu bylo možno létat bez ba-

  terie a generátoru, což uspořilo cenná kila.

  Nastartování motoru se ovšem muselo pro-

  vést buď pomocí elektřiny z externího zdroje,

  nebo velmi prapůvodní metodou, tedy pěkně

  rukama za vrtuli. Při přestavbě původních

  pěti strojů verze AF na verzi AFS zůstal

  hydraulický podvozek zachován, což bylo

  příčinou značné neoblíbenosti těchto letou-

  nů u pilotů. Sériově vyráběné „Kraťasy“ totiž

  dostaly opět kompletní elektrickou soustavu

  s baterií, generátorem a podvozkem zasou-

  vaným elektromotorem. Je ovšem pravda,

  že také u sériových „Kraťasů“ s elektrikou

  pamatuje letová příručka na možnost létání

  bez baterie. Energie pro ovládání podvozku

  je v tomto případě dodávána pouze generá-

  torem. Mimochodem, podobnými úpravami

  se o mnoho let později snažili konstruktéři

  vrátit na výsluní akrobatických soutěží i Zlín

  Z 50 LE. Bohužel se stejně nevýrazným efek-

  tem...

  Výsledky na mistrovství světa v Hullaving-

  tonu, kde se českoslovenští reprezentanti

  předvedli s letouny Z 526 AF, daly bohužel

  zapravdu hlasům, které tvrdily, že je třeba

  přijít s letadlem naprosto nové koncepce,

  neboť možnosti řady Trenér jsou již viditelně

  vyčerpány. K záletu nového typu však ještě

  pár let zbývalo a proto snahy o vylepšení

  Z 526 neskončily. Mistrovství světa konané

  v roce 1972 v Salon de Provence ve Francii

  se nezadržitelně blížilo a bylo třeba „něco“

  vymyslet.

  Poslední akrobat

  Již 25. 9. 1970, tedy jen pár měsíců po ná-

  vratu z Hullavingtonu a čtyři roky po vzletu

  prototypu Z 526 A tedy odstartoval výrazně

  přepracovaný Z 526 AF imatrikulace OK

  -

  YRA.

  Představoval první kus nové verze, která do-

  stala označení Z 526 AFS. Šlo již o čtrnáctou

  variantu řady Trenér. Opět byl zkrácen trup,

  markantní bylo také zkrácené rozpětí křídla.

  Zmenšené rozměry vedly k rychlému roz-

  šíření přezdívky „Kraťas“. Křídlo ale doznalo

  i dalších změn. Došlo k montáži dvojitých dife-

  rencovaných křidélek po téměř celém rozpětí

  křídla. Vnitřní křidélko má standardně menší

  výchylku než křidélko vnější, je možno jej ov-

  šem přepojit do druhého otvoru páky ovládá-

  ní, čímž se zvýší výchylka vnitřního křidélka

  za cenu zvýšení síly v řízení (ta již neodpovídá

  požadavkům předpisu). Byly také instalovány

  nové aerodynamické přechody křídlo-trup,

  dále zlepšující letové vlastnosti. Všechny

  úpravy vedly k tolik potřebnému zvýšení ob-

  ratnosti kolem všech os. V případě obratnosti

  kolem podélné osy se udává zlepšení o vý-

  razných 35 procent. Objem každé z křídelních

  nádrží byl snížen na 35 litrů, přičemž na kon-

  ce křídel bylo možno nainstalovat pro Trené-

  ry verzí 326 a 526 typické kapkovité přídavné

  nádrže, přičemž každá má stejný objem jako

  interní nádrž, tedy 35 litrů.

  Přestože ani takto značně upravený Trenér

  neatakoval přední příčky na mezinárodních

  kolbištích, získal si u pilotů oblibu a sério-

  Vlekací speciál Z 526 ASM s imatrikulací D

  -

  EWXA sloužil v minulosti československé reprezentaci. Dnes se prohání po

  německém nebi.

  Jeden ze dvou Z 526 AFS, které byly exportovány do Itálie. Zakoupil jej italský akrobat „Pino“ Valenti, aby jej o dva roky

  později odprodal jiné výrazné letecké osobnosti, Silviovi Bellei. Na fotografii je letoun před odletem do Sassuola po GO

  provedené u firmy ZLIN

  -

  AVION service v roce 1993.

  Foto: Jochen Hammele

  Foto: www.orlita.net

  INFO Eduard24

  Březen 2022

• Page 25

  HISTORIE

  vá výroba dala 45 kusů této varianty. Vedle

  mnoha slavných českých sólových akroba-

  tů, kteří se Z 526 AFS létali, vyvrcholila na

  „Kraťasech“ v roce 1982 též éra skupiny Box

  Trenér ve složení Jiří Tlustý, Božej Struž,

  Antonín Klimenda a Laco Trebatický.

  V nové roli

  Celková životnost Kraťase je 4500 letových

  hodin, nicméně v akrobatické kategorii může

  setrvat maximálně prvních 1000 hodin. Lo-

  gicky tak vyvstala otázka, jak naložit se zbý-

  vajícími 3500 hodinami. Vyřešili ji v podniku

  Aerotechnik, kde provedli výpočty, schválení

  a první přestavbu letounu OK

  -

  ZRB na vlečnou

  verzi AFS

  -

  V. Následující přestavby probíhaly

  v Leteckých opravnách Trenčín, kde byly tak-

  též prováděny generální opravy těchto strojů,

  kterých vzniklo celkem čtrnáct. Přestavba

  zahrnovala úpravu přístrojové desky, ze které

  zmizel již nepotřebný akcelerometr a invertní

  sklonoměr. Zato přibylo tlačítko kontroly sig-

  nalizace, kterým se dá zkontrolovat funkce

  nově nainstalovaného zvonku. Ten oznamuje

  přiblížení pádové rychlosti nebo volnoběh se

  zasunutým podvozkem. Varování při volno-

  běhu se zasunutým podvozkem bylo později

  změněno na houkačku, která ovšem žádné

  kontrolní tlačítko v kabině nemá a její funk-

  ci lze ověřit pouze za letu. Letadlo musí být

  také vybaveno hasicím přístrojem a zpětným

  zrcátkem. Viditelným znakem přestavěných

  strojů je také instalace chladiče oleje se

  vstupem vzduchu NACA v levém odklopném

  krytu motoru. Celá přestavba se samozřejmě

  neobešla bez instalace schváleného vlečné-

  ho zařízení, pro jehož nouzový odhoz přibyla

  rukojeť táhla umístěná vlevo mezi sedačkou

  a bokem kabiny, nebezpečně blízko madla

  nouzového otevření podvozku... Vlečné le-

  touny mají až na výjimky trvale namontovány

  přídavné nádrže. Vedle možnosti nést dvoj-

  násobné množství paliva má jejich instalace

  pilotovi dostatečně jasně připomenout, že ak-

  robatická kariéra daného stroje již skončila.

  Zároveň ale „baky“ zlepšují aerodynamické

  vlastnosti křídla snížením jeho indukované-

  ho odporu. Nevýhodou je volný pohyb paliva

  soustavou, proto stojí „Kraťas“ s přídavnými

  nádržemi většinou nakloněn na jednu stranu.

  Nejvíc Z 526 AFS bylo prodáno do Polska,

  a to celkem 17 kusů. Následovala NDR, kam

  jich zamířilo 11, po dvou kusech se dostalo do

  Rumunska, Maďarska a Itálie a jeden kus byl

  prodán do NSR. V Československu zůstalo

  16 „Kraťasů“. Historii těchto strojů přiblížíme

  v příštím dílu.

  V přípravě článku byly použity materiály ze

  stránek www.orlita.net, za spolupráci děku-

  jeme také stránkám www.gonzoaviation.com.

  Foto: www.orlita.netFoto: Richard Plos

  INFO Eduard

  25

  Březen 2022

• Page 26

  #82184

  Z-526AFS Akrobat

  1/48

  Stavebnice československého jednosedadlového akrobatického

  letounu Z-526AFS, edice ProfiPACK v měřítku 1/48.

  plastové díly: Eduard

  počet barevných schémat: 5

  obtisky: Eduard

  leptané díly: ano, barvené

  maska: ano

  resinové díly: ne

  stránka produktu

  STAVEBNICE 02/2022

  INFO Eduard26

  Březen 2022

• Page 27

  Z-526AFS, SP

  -

  CSU, v.č. 1226, Piotr Haberland, Żelazny Aerobatic Team, letiště

  Zielona Góra, Polsko, září 2007

  Z-526AFS, OK

  -

  CXA, v. č. 1218, Jiří Kobrle, Aeroklub Jičín, Československo, 1975

  Z-526AFS, I

  -

  IOIO, vč. 1330, Silvio Bellei, Sassuolo, Itálie 1994

  V prosinci 1999 vznikla na letišti Zielona Góra

  akrobatická skupina, sponzorovaná tehdy vznikající

  sítí železářských prodejen Żelazny. Při svém vzniku

  disponovala dvojicí Z-526AFS a jedním Z-50LA, ke

  kterým přibyl v roce 2001 jeden Z-526F. Piloti skupiny

  udivovali svým uměním na leteckých dnech nejen

  v Polsku, ale také v Německu. V roce 2004 se jejím

  vedoucím stal Lech Marchelewski a o tři roky poz

  -

  ději začala skupina nacvičovat šestičlennou forma-

  ci, která měla mít svou premiéru na leteckém dnu

  v Radomi. Při premiéře 1. září však došlo k tragédii.

  V 15:01 místního času se při přechodu do manévru zva-

  ného „růže“ srazily stroje č. 1 (Z-526F, SP

  -

  CDF) a č. 2

  (Z-526AFS, SP

  -

  ELE). Oba piloti, plukovník ve výslužbě

  Lech Marchelewski a Piotr Bachanowicz, zahynuli.

  Druhý Z-526AFS (SP

  -

  CSU) místo střetu těsně minul.

  Skupina pak pokračovala v činnosti nejprve jako tří

  -

  členná, s plánem vrátit se k šestičlenné v roce 2009.

  Následně došlo k přesunu skupiny do Poznaně. Dnes

  létají „Železní“ s letouny Z-50LS, Z-526F a EA300

  LC/LX. Obtisky umožňují postavit jako alternativu

  k SP

  -

  CSU také SP

  -

  ELE. Druhé číslo obtisku na mís-

  tech, kde jsou rozdílné, značí v návodu vždy obtisk

  příslušející SP

  -

  ELE.

  Červeno-bílé zbarvení bylo standardem verze

  Z-526AFS, „Kraťasy“ vyrobené v roce 1972 ovšem do-

  staly modifikované provedení. Na spodní straně kříd-

  la již nebyla pole bílé a červené rozložena obráceně

  oproti vrchní straně, ale symetricky. Letoun byl dlou

  -

  há léta provozován v jičínském aeroklubu, kde s ním

  létal „sir“ Jiří Kobrle, úspěšný akrobatický a zkušební

  pilot, mezinárodní rozhodčí, publicista a náš dlouho

  -

  letý zástupce v mezinárodní letecké federaci (FAI).

  V roce 1969 se stal mistrem republiky, na mezinárodní

  scéně uspěl například coby člen vítězného družstva

  na ME v dánském Esbjergu v roce 1975. OK

  -

  CXA dostal

  na trup kresbu Rumcajse a v této podobě se účastnil

  například mistrovství republiky v roce 1975. V roce

  1977 byla v Trenčíně provedena první generální opra

  -

  va, při druhé, dokončené v květnu 1984 již byl OK

  -

  CXA

  převeden do kategorie Normal a upraven na verzi

  AFS

  -

  V. Při ní také dostal nové modro-bílé zbarvení

  a byl přesunut k Jihočeskému krajskému aeroklubu.

  Převážně létal na letišti Hosín a v roce 1993 přešel do

  majetku AK České Budějovice. Po výměně plátěného

  potahu v březnu 1997 dostal nový nástřik bílé barvy,

  kterou doplnily pětibarevné „duhové“ pruhy. Dne 8. 5.

  2012 letoun během manévru na přistání po vypnu

  -

  tí kluzáku narazil do stromů a následně se zřítil do

  rybníku u obce Hosín. Pilot s těžkými zraněními pře

  -

  žil, letoun byl zcela zničen.

  Tento „Kraťas“ byl vyroben v roce 1974 a jedná se

  o poslední vyrobený Z-526AFS vůbec. Po záletu byl

  30. dubna 1974 předán „na sklad“ a svého zákazníka

  našel až o dva roky později. Dne 26. května 1977 si jej

  „odvezl“ známý italský akrobat „Pino“ Valenti z Par

  -

  my. Již o dva roky později však „jojo“ změnil majite-

  le. Odkoupil jej Dr. Silvio Bellei, zakladatel výrobce

  keramiky NovaBell, dlouholetý prezident aeroklubu

  v Sassuolu a respektovaná a uznávaná podnikatel-

  ská i letecká osobnost. Pro všechny to byl Signor

  Bellei. Byl mu také mezinárodní leteckou federací

  udělen diplom Paula Tissadiera za přínos sportov

  -

  nímu letectví. Letoun bázoval až do úmrtí Dr. Belleie

  (zemřel 22. 5. 2021 ve věku 84 let) na letišti Sassuolo

  u Modeny a prodělal tam i jednu nehodu se šťastným

  koncem, když se jeho pilot rozhodl po akrobacii nad

  letištěm provést zkrácené přistání bez standardního

  okruhu. Bohužel přistál doslova na zádech Parte

  -

  navie Oscar, která byla právě na finále. Nikomu se

  naštěstí nic nestalo, I

  -

  IOIO byl následně jeřábem

  z hřbetu nešťastného Oscara „sesazen“ a po opra-

  vě létal dál… Poslední generální opravu absolvoval

  I

  -

  IOIO u firmy ZLÍN

  -

  AVION service v roce 1993. Zálet

  po opravě tehdy provedl známý pilot Vladimír Pe

  -

  routka. Od té doby sloužil ke spokojenosti majitele

  a dodnes je stále plně akrobatický.

  STAVEBNICE 02/2022

  INFO Eduard

  27

  Březen 2022

• Page 28

  STAVEBNICE 02/2022

  Z-526AFS

  -

  V, OK

  -

  CXC, v. č. 1220, Hanácký aeroklub Olomouc, Česká republika, 2011

  Z-526AFS

  -

  V, OK

  -

  ERE, v. č. 1307, Aeroklub Točná, letiště Slaný,

  Česká republika, 2014

  Tento letoun byl vyroben na počátku roku 1972 a již

  7. března jej spolu s letouny OK

  -

  CXA, CXB a CXD pře

  -

  vzal Svazarm. Letoun byl v dobách své největší slá-

  vy opatřen speciálním nátěrem, který snad měl být

  zlatou metalízou, nicméně vzhledem k použitému od

  -

  stínu se letounu přezdívalo „Hnědka“, případně „Pták

  hnědák“. Stroj se pojí hlavně se jménem akrobata

  Václava Šmída, který letoun zachránil, když s ním

  provedl úspěšné nouzové přistání po vysazení mo

  -

  toru během mistrovství světa v Salon de Provence,

  a to z velmi „neperspektivní“ polohy. Po vyčerpání

  akrobatického resursu byl přestavěn v Aerotechni

  -

  ku Kunovice na vlečnou verzi a dostal pro ni typické

  modro-bílé zbarvení. Nějakou dobu sloužil jako vleč

  -

  ná ve Slezském aeroklubu Zábřeh, kolem roku 1994

  jej získal Hanácký aeroklub Olomouc, který jej provo

  -

  zuje dodnes. V roce 2012 přistál OK

  -

  CXC v Bohuňovi-

  cích kvůli pilotově opomenutí (nevysunutý podvozek)

  na „břicho“ a následně se podrobil generální opravě

  v Otrokovicích u firmy ZLÍN

  -

  AVION service. Od té doby

  také nese nové modifikované zbarvení, které bylo na

  -

  posledy upraveno na jaře 2021. Svislé ocasní plochy

  jsou dnes nově ozdobeny podpisy významných olo

  -

  mouckých akrobatů. Modrobílý elegán v nové podobě

  získal na Sletu československých letadel v září 2021

  ve Vyškově cenu za nejhezčí aeroklubové letadlo.

  Z 526 AFS v. č. 1307 byl vyroben v roce 1974

  a Svazarm jej převzal 29. 12. téhož roku, jako svůj po-

  slední AFS. Letoun sloužil především na letišti Točná

  a tamní aeroklub jej také získal v rámci delimitace.

  Později byl klub nucen přesunout se na letiště ve Sla

  -

  ném (po odkoupení letiště Točná soukromým majite-

  lem), kam putoval také OK

  -

  ERE. To již po přestavbě

  na vlečnou verzi AFS

  -

  V po vyčerpání akrobatického

  resursu (přestavba provedena v kunovickém Ae

  -

  rotechniku). V roce 2013 byl poškozen při nezdaře-

  ném přistání, které skončilo až v příkopě za koncem

  dráhy. Další nehodu prodělal při návratu z leteckého

  dne v Polsku, kdy pilot zachytil směrovkou o dráty a

  utrhl SOP. Po opravě tak zmizely ze směrového kor

  -

  midla černé pruhy. V červnu 2019 aeroklub OK

  -

  ERE

  odprodal. Nový majitel jej odkoupil kvůli motoru,

  který využil pro jiný letoun a drak, OK

  -

  ERE putoval k

  dalšímu majiteli, který plánuje jeho generální opra

  -

  vu. Za zmínku jistě stojí, že v dobách své akrobatické

  kariéry sloužil OK

  -

  ERE mimo jiné také pozdějšímu

  dvojnásobnému mistru Evropy Petru Jirmusovi. Kres

  -

  ba dámy na pravoboku pochází od airbrush malířky

  Olivie de Derardinis.

  OVERTREES

  OVERLEPT

  #82184X Z-526AFS Akrobat 1/48

  #82184-LEPT

  Z-526AFS Akrobat 1/48

  stránka produktu

  stránka produktu

  INFO Eduard28

  Březen 2022

• Page 29

  Pro Z-526AFS Akrobat 1/48

  DOPORUČUJEME:

  644143 Z-526AFS LööK (Brassin)

  648729 Z-326/526 wheels (Brassin)

  648733 Z-526AFS cockpit PRINT (Brassin)

  3DL48060 Z-526AFS Akrobat SPACE (3D obtisk)

  D48097 Z-126/226/326/526 cockpit placards (obtisk)

  EX833 Z-526AFS Akrobat TFace (maska)

  STAVEBNICE 02/2022

  Kat. č. 648733

  Kat. č. 644143

  Kat. č. 648729

  INFO Eduard

  29

  Březen 2022

• Page 30

  KOREA

  DUAL COMBO

  1/48

  Stavebnice americké stíhačky

  F-51D a RF-51 použité ve válce

  v Koreji ve stíhací-bombardovací

  a fotoprůzkumné roli, edice

  Limited Edition v měřítku 1/48.

  plastové díly: Eduard

  počet kamuflážních schémat: 10

  obtisky: Eduard

  leptané díly: ano, barvené

  maska: ano

  resinové díly: ne

  stránka produktu

  #11161

  STAVEBNICE 02/2022

  INFO Eduard30

  Březen 2022

• Page 31

  F-51D-30, 45-11705, Lt. Robert H. Dewald, 35th FBS, 8th FBG, základna Seoul City

  (K-16), Korea, prosinec 1950

  F-51D-25, 44-73073, Lt. Daniel E. Parr, 12th FBS, 18th FBG, základna Pusan East

  (K-9), Korea, léto 1951

  F-51D-30, 44-74597, Maj. Murrit H. Davis, 39th FIS, 18th FBG, Seoul City (K-16),

  Korea, srpen 1951

  8th Fighter Bomber Group, (FBG) skládající se z 35th

  FBS, 36th FBS a 80th FBS, byla součástí okupačních

  sil v Japonsku, kde se svými F-80 Shooting Stary

  působila v západní části Japonska. Její velitelství

  se nacházelo na základně Itazuke. Po začátku války

  v Koreji byly její stroje jedny z prvních, které se po-

  dílely na bojích. Vzhledem ke krátkému doletu Sho-

  oting Starů bylo rozhodnuto vybavit dvě squadrony

  (35th a 36th FBS) vrtulovými F-51 Mustang, které

  začaly poskytovat leteckou podporu pozemním jed

  -

  notkám v Koreji. Jedním z Mustangů létajících u 35th

  FBS byl i stroj pojmenovaný Ramblin´ Reck III (volně:

  Burácivé mučidlo), jehož pilotem byl Lt. Dewald, kte

  -

  rý na počátku konfliktu ještě v kokpitu F-80 sestřelil

  severokorejský Il-10 útočící na základnu Kimpo. Osud

  tohoto Mustangu se naplnil 5. června 1951, kdy byl

  během bojové mise sestřelen protiletadlovou palbou

  a dopadl do rýžového pole nedaleko od Chinnampo.

  Pilot, Capt. Ronald R. Cree od 67th FBS, havárii ne

  -

  přežil.

  18th Fighter Bomber Group (FBG), vyzbrojená stroji

  F-80C a sídlící na základně Clark na Filipínách, se

  po vypuknutí bojů v Koreji přesunula na základnu

  Taegu na jihu Koreje. Stejně jako u 8th FBG došlo

  také u této jednotky k nahrazení proudových F-80

  vrtulovými F-51 Mustang, které lépe vyhovovaly pro

  určenou bojovou činnost, blízkou leteckou podporu

  pozemních jednotek. Na přídích Mustangů 18th FBG

  se často objevovaly žraločí tlamy, výjimkou nebyl ani

  tento stroj, pojmenovaný LIZ PIUS 3, s nímž létal Lt.

  Parr. Rozpoznávacím znakem Mustangů od 18th FBS

  byla modrá barva vrtulového kužele, konců křídla

  a kormidel. Tento Mustang byl ještě v roce 1951 pře-

  dán No. 2 Squadron SAAF, létající taktéž v sestavě

  18th FBG. Jeho letecký život skončil 20. února 1952,

  kdy s ním jihoafrický pilot havaroval během přistání

  na základně Chinhae v důsledku bojového poškození.

  Major Davis, veterán bojů 2. světové války, během

  které nalétal u 347th FG 145 bojových misí na strojích

  P-39 a P-40, velel 39th FIS v létě 1951, kdy byla jeho

  jednotka začleněna do 18th FBG. Dne 14. srpna 1951

  se zúčastnil svého 35. bojového letu v Koreji. Jednalo

  se o nálet na hlavní město Severní Koreje, Pchjong

  -

  jang, kdy spolu s dalšími jedenácti Mustangy podnikl

  zničující útok napalmem na sklady ve městě. Během

  útoku byl jeho Mustang zasažen a při zpáteční cestě

  došlo k poruše motoru a následnému pádu letadla,

  jenž pilot nepřežil. Major Davis létal na Mustangu

  pojmenovaném SEXY SALLY II s namalovanou pin-up

  kresbou.

  STAVEBNICE 02/2022

  INFO Eduard

  31

  Březen 2022

• Page 32

  F-51D-30, 44-74651, Col. William H. Clark, 18th FBG, základna Hoengsong (K-46),

  Korea, červenec 1952

  RF-51D-25, 44-84840, Lt. Frank M. Ward, 45th TRS, 67th TRG, základna Taegu

  (K-2), Korea, červenec 1951

  RF-51K-10, 44-12237, Lt. Watts/Lt. Taylor, 45th TRS, 67th TRG, základna Kimpo

  (K-14), Korea, 1952

  V březnu 1952 převzal velení 18th FBG po plukovní-

  ku Ernestu G. Fordovi rovněž plukovník William H.

  Clark. Jednotce následně velel až do 1. ledna 1953.

  Jeho Mustang je zajímavý svou „výzdobou“; na pra

  -

  vé straně přídě nese znak 18th FBG, zatímco na levé

  straně jsou vyobrazeny emblémy všech tří podříze

  -

  ných jednotek, jimiž v té době byly 12th FBS, 67th FBS

  a No. 2 Squadron SAAF. Zároveň byly na trupu za americ-

  kým výsostným označením namalovány tři šikmé pru-

  hy, symbolizující jednotlivé squadrony: červený, žlutý

  a oranžovo-bílo-modrý. Dne 28. července 1953,

  den po uzavření příměří, které trvá dodnes, byl tento

  stroj ze skladu USAF předán Letectvu Korejské Re

  -

  publiky.

  Jedinou jednotkou, která operovala nad korejským

  poloostrovem s Mustangy vybavenými kamerami,

  označovanými nyní RF-51, byla 45th Tactical Re

  -

  connaissance Squadron. Jedním z jejích strojů byl

  i Sweet Lorraine, pyšnící se znakem státu Kalifornie

  na přídi. Dalšímu provádění taktického průzkumu ve

  prospěch jednotek OSN učinila v případě tohoto Mus

  -

  tangu přítrž protiletadlová palba, po níž musel pilot,

  Lt. Ward, opustit stroj na padáku. Sweet Lorraine na

  -

  razila do země nedaleko Yongson-Li a explodovala.

  45th TRS byla aktivována 3. září 1950 na základně

  Itazuke v Japonsku. Její výzbrojí se staly Mustangy

  verzí F-51 a RF-51. Spolu s 15th TRS (RF-80) a 12th TRS

  (RB-26) spadaly pod 57th TRG do jejíhož vedení nebyl

  jmenován nikdo jiný než Col. Karl I. Polifka, přední

  odborník USAF na letecký průzkum. Průzkumné Mus

  -

  tangy, jejichž doprovod tvořily i klasické stíhací Mus-

  tangy, létaly nejprve ze základny Komaki v Japonsku.

  Jakmile to situace a vybavení letišť dovolily, přesu

  -

  nuly se v březnu 1951 na Korejský poloostrov. Nejprve

  na základnu Taegu, v srpnu téhož roku na základnu

  Kimpo, odkud létala až do konce konfliktu. Jedním ze

  strojů 45th TRS přezdívané Polka Dot díky výrazné

  -

  mu markingu na vrtulovém kuželu, koncích křídla

  a ocasních plochách, byl i tento Mustang, pojmeno-

  vaný Punkin. Pod čelním štítkem nesl symbol deseti

  průzkumných misí. Jeho působení ukončila poslední

  den roku 1952 protiletadlová palba nedaleko Singo

  -

  -san. Ten den vyhasl i život jeho pilota…

  STAVEBNICE 02/2022

  INFO Eduard32

  Březen 2022

• Page 33

  STAVEBNICE 02/2022

  RF-51D-25, 44-84837, Lt. Grover J. Isbell, 45th TRS, 67th TRG,

  základna Kimpo (K-14), Korea, 1952

  F-51D-30, 44-74629, Col. Dean E. Hess, ROKAF, základna Seoul City (K-16),

  Korea, říjen 1950

  F-51D-25, A68-809 (45-11474), W/Cdr Louis T. Spence, No. 77 Squadron RAAF,

  Iwakuni, Japonsko, srpen 1950

  Více než stovkou malých kamer, symbolizujících vy-

  konané průzkumné mise během Války v Koreji, se

  může pochlubit tento Mustang, pojmenovaný Little

  Lynn. Létal s ním rodák z Dallasu v Texasu a veterán

  2. světové války, Lt. Grover Jim Isbell. Korejská válka

  nebyla jeho posledním válečným konfliktem, násled

  -

  ně se zúčastnil ještě bojů ve Vietnamu a do důchodu

  odešel v hodnosti generálmajora. I jeho Mustang vál

  -

  ku v Koreji přežil a po skončení bojů, byl dále použí-

  ván arkansaskou Národní gardou u 154th TRS.

  Na počátku korejského konfliktu byly jihokorejské

  letecké síly vybaveny pouze spojovacími a cvičnými

  letouny. Ze zásob USAF bylo proto urychleně uvolněno

  deset Mustangů a výcvik vybraných korejských pilo

  -

  tů probíhal pod vedením Majora Hesse v Japonsku.

  Jednotka, označovaná Bout One, se pod jeho velením

  přesunula zpět na korejský poloostrov, odkud pod

  -

  nikali bojové lety nejprve američtí instruktoři a po

  zdokonalení svých pilotních dovedností se k nim při

  -

  dali i korejští piloti. Col. Hess spolu s LTC Russellem

  L. Blaisdellem a S/Sgt. Merlem Y. Strangem zorga

  -

  nizovali před postupujícími severokorejskými a čín-

  skými vojáky, kteří se chystali obsadit Soul, leteckou

  přepravu na ostrov Čedžu pro tisícovku korejských

  sirotků. Mustang, s nímž Col. Hess podnikal bojové

  lety, nesl na trupu číslo 18, příď ozdobil korejský ná

  -

  pis Létám s vírou.

  No. 77 Squadron, po listopadu 1948 jediná austral

  -

  ská jednotka zařazená do okupačních sil britského

  Commonwealthu, byla vyzbrojena stroji F-51D Mustang

  a v létě 1950 se chystala na návrat do Austrálie. Po vy-

  puknutí Korejské války byl přesun jednotky zrušen a na

  vyžádání generála MacArthura byla zařazena k 5th AF.

  První bojový let podnikla No. 77 Squadron, vedená W/Cdr

  Lou Spencem, již 2. července 1950 ze základny Iwakuni

  v Japonsku. Lou Spence, veterán bojů druhé světové

  války s No. 3 Squadron RAAF v severní Africe a následně

  velitel No. 452 Squadron RAAF v Austrálii, vedl jednotku

  až do 9. září 1950, kdy zahynul během napalmového úto

  -

  ku na Angang-ni. Není jasné, zda se jeho letadlo zřítilo

  do města kvůli nepřátelskému zásahu, či chybou pilota.

  INFO Eduard

  33

  Březen 2022

• Page 34

  P-51D-30, 44-74863, No. 2 „Flying Cheetahs“ Squadron SAAF,

  základna Chinhae (K-10), Korea, 1952

  Další jednotkou, létající pod velením USAF, byla

  No. 2 Squadron SAAF, jejíž osazenstvo tvořili dob-

  rovolní piloti z Jižní Afriky. Do Japonska připluli 1.

  listopadu 1950, po nezbytném výcviku na stíhacích

  P-51 byla jednotka pod velením komandanta Servaa

  -

  se van Breda Therona zařazena do sestavy 18th FBG.

  V jejím rámci pak podnikala bojové lety na podporu

  pozemních jednotek a ničení logistiky severokorejské

  a čínské armády až do konce korejského konfliktu.

  V únoru 1953 došlo k přezbrojení jednotky na proudo-

  vé F-86 Sabre. Během Korejské války podnikli piloti

  No. 2 Squadron SAAF 12 067 bojových letů. Nejčastěji

  se jednalo o útoky na pozemní cíle.

  STAVEBNICE 02/2022

  OVERTREES

  OVERTREES

  #82102X P-51D 1/48

  #82103X F-6D/K 1/48

  OVERLEPT

  #11161-LEPT1

  KOREA 1/48

  stránka produktu

  stránka produktu

  stránka produktu

  INFO Eduard34

  Březen 2022

• Page 35

  Pro F-51D a RF-51 1/48

  doporučujeme:

  FE1021 P-51D seatbelts STEEL (fotolept)

  FE1214 P-51K seatbelts STEEL (fotolept)

  648485 P-51D exhaust stacks (Brassin)

  648486 P-51D exhaust stacks w/ fairing (Brassin)

  648487 P-51D Hamilton Standard propeller (Brassin)

  648494 P-51D wheels diamond tread (Brassin)

  648495 P-51D undercarriage legs BRONZE (Brassin)

  648503 P-51D wheels oval tread (Brassin)

  648504 P-51D wheels cross tread (Brassin)

  648505 P-51D wheels block tread (Brassin)

  648511 P-51D wheels diamond tread 2 (Brassin)

  648512 P-51D wheels rhomboid treat (Brassin)

  648513 P-51D wheels pointed cross tread (Brassin)

  648514 P-51D wheels grooved (Brassin)

  648517 P-51D gun bays (Brassin)

  648522 P-51D cockpit (Brassin)

  648555 P-51D engine (Brassin)

  648570 P-51D gun sights (Brassin)

  648571 P-51D 75gal drop tanks (Brassin)

  648572 P-51D 108gal drop tanks (Brassin)

  648599 F-6D cameras (Brassin)

  648600 F-6D cockpit (Brassin)

  SIN64865 P-51D ESSENTIAL (Brassin)

  SIN64869 P-51D ADVANCED (Brassin)

  3DL48036 P-51K-5 SPACE (3D obtisk)

  3DL48037 P-51K-10 SPACE (3D obtisk)

  D48033 P-51D national insignia (obtisk)

  D48034 P-51D stencils (obtisk)

  EX663 P-51D TFace (maska)

  STAVEBNICE 02/2022

  Kat. č. 648522

  Kat. č. 648555

  Kat. č. 648599

  INFO Eduard

  35

  Březen 2022

• Page 36

  USS Arizona

  Stavebnice americké bitevní lodi USS Arizona (BB-39)

  s tragickým osudem v Pearl Harboru dne 7. prosince 1941,

  edice Limited Edition v měřítku 1/350.

  plastové díly: Hobby Boss

  počet kamuflážních schémat: 1

  obtisky: Eduard

  leptané díly: ano, barvené

  maska: ne

  resinové díly: pacholata, dálkoměry, navijáky, kulomety

  Browning M1917, 127mm (25 palcové) kanóny Mk.10, odvětráva-

  cí trubka, světlomety, pozorovací letadla OS2U Kingfisher

  extra: sada hlavní od Master

  stránka produktu

  #LN01

  STAVEBNICE 02/2022

  1/350

  INFO Eduard36

  Březen 2022

• Page 37

  USS Arizona (BB-39), Pearl Harbor, Havajské ostrovy, Spojené státy americké, prosinec 1941

  STAVEBNICE 02/2022

  INFO Eduard

  37

  Březen 2022

• Page 38

  MiG-15 1/72

  Stavebnice sovětského trysko-

  vého letounu MiG-15

  v měřítku 1/72, edice Weekend.

  plastové díly: Eduard

  počet kamuflážních schémat: 4

  obtisky: Eduard

  leptané díly: ne

  maska: ne

  resinové díly: ne

  stránka produktu

  #7459

  STAVEBNICE 02/2022

  INFO Eduard38

  Březen 2022

• Page 39

  MiG-15, vč. 141303, 3. slp, Brno-Tuřany, cca 1958

  MiG-15, 0615334, maj. V. I. Koljadin, 28. GIAP, 151 GIAD, 64 IAK, Mukden, Čína, prosinec 1950

  MiG-15, EP-01, pplk. Jozef Kúkel, 1. stíhací letecká divize, Hradec Králové,

  Ruzyně 4. září 1955

  Jeden z nejpestřeji zbarvených československých

  MiGů-15 létal v této podobě po určitý čas v roli cí

  -

  lového letounu pro protiletadlové dělostřelectvo.

  Do výzbroje ČSLA byl tento stroj zařazen 4. listopa-

  du 1954, nejpozději od listopadu 1955 byl přidělen

  k 1. letce 3. slp v Brně a nesl označení FZ-11, kte-

  ré bylo v únoru 1957 změněno na FZ-17. Ještě toho

  roku, pravděpodobně v červnu, nebo v červenci bylo

  označení změněno v souladu s novým systémem po

  -

  užívajícím poslední čtyřčíslí výrobního čísla stroje na

  1303. K opatření letounu opticky výrazným zbarvením

  došlo pravděpodobně v průběhu roku 1958. Modrá

  barva čtverců je pravděpodobná, ale není potvrzena.

  Kdy přesně bylo toto zbarvení odstraněno, se neví.

  Letoun byl později přestavěn na verzi MiG-15bisSB

  a létal u 18. sbolp. Byl zničen při tragické srážce tří

  strojů této jednotky 17. února 1964 nad Sezemicemi.

  Ve strojích 1554 a 0526 zahynuli mjr. Jan Jeřábek

  a npor. Jaroslav Pikal, z 1303 se katapultoval a se

  zraněním vyvázl kpt. Jurečka.

  Viktor Ivanovič Koljadin bojoval ve 2. svět. válce od

  června 1941 nejprve jako pilot 289. bitevního pluku,

  poté 597. nočního lehkého bombardovacího pluku,

  kde létal s Po-2. Zde bojoval až do roku 1943, kdy byl

  povýšen na poručíka a přeškolen na stíhače. V červ

  -

  nu 1944 nastoupil k 68. gardovému stíhacímu pluku

  (GIAP), u kterého setrval do konce války a připsal si

  15 sestřelů. Dne 29. června 1945 mu byl udělen ti

  -

  tul Hrdina Sovětského svazu. Po válce pokračoval

  ve službě u 28. GIAP, nejprve jako zástupce velitele

  a poté jako velitel. S touto jednotkou se také po vy-

  puknutí války v Koreji přemístil do Číny. V Mukde-

  nu se 151. gardová stíhací divize (GIAD) usadila na

  dvou místních letištích Anshan a Liaoyang. Koljadin

  i v Koreji pokračoval v úspěšné dráze stíhače a stal se

  v pořadí druhým esem celého 64. stíhacího leteckého

  křídla. V období od listopadu 1950 do konce března

  1951 uskutečnil asi 40 vzletů, zúčastnil se dvou de

  -

  sítek vzdušných bojů a sestřelil šest nepřátelských

  letadel. Později byl jmenován zástupcem velitele

  4. armády protivzdušné obrany a v roce 1973 odešel

  v hodnosti generálmajora do zálohy. Zemřel 6. listo-

  padu 2008 v Sevastopolu.

  Se strojem EP-01 létal vedoucí pětičlenné akrobatické

  skupiny 1. stíhací letecké divize podplukovník Jozef

  Kúkel, který se stal později velitelem 10. letecké ar

  -

  mády. Stal se posledním generálem našeho letectva

  s bojovými zkušenostmi z 2. sv. války. Během ní sloužil

  rodák z Banskej Hodruše v řadách letectva Slovenské

  -

  ho štátu, po vypuknutí SNP se však zapojil jako pilot

  Š-328 do bojových operací v řadách kombinované

  letky na letišti Tri Duby. Poté se po přesunu na osvobo

  -

  zené polské území přihlásil k 1. čs. armádnímu sboru

  a bojoval v řadách 1. čs. smíšené letecké divize. Nej

  -

  prve u 2. čs. stíhacího leteckého pluku a poté u 3. čs.

  bitevního leteckého pluku, se kterým se také účastnil

  bojových operací na Ostravsku. Po vpádu vojsk Varšav

  -

  ské smlouvy do ČSSR v roce 1968 byl pro své postoje

  zbaven velení 10. let. armády, na konci roku pak utr

  -

  pěl při autonehodě těžké zranění, po kterém zůstal na

  invalidním vozíku. V 80. letech byl plně rehabilitován,

  zemřel 16. 6. 1994 v Hradci Králové. Letouny jeho ak

  -

  robatické skupiny byly pro zvýšení efektu vystoupení,

  které skupina předvedla na leteckém dnu v září 1955

  na letišti v Ruzyni, opatřeny červeným nátěrem smy

  -

  telnou barvou na horních plochách. Pod barvou výraz-

  ně prosvítalo označení letounu a „chodníčky“ na křídle.

  Zajímavostí je v případě EP-01 také starší typ výsost

  -

  ných znaků na směrovce o větším průměru. Označení

  EP příslušelo velitelskému roji 1. lsd.

  STAVEBNICE 02/2022

  INFO Eduard

  39

  Březen 2022

• Page 40

  MiG-15, s/n 231611, Vzdušné síly Rumunska, pozdní 50. léta

  Tento letoun byl vyroben v Československu a rumun-

  skému letectvu byl předán 23. září 1953. Rumunské

  Forţele Aeriene Române nejprve odebralo 58 le

  -

  tounů v roce 1952 přímo ze Sovětského svazu, poté

  započaly dodávky z Československa, které probíhaly

  v letech 1952 až 1954. Celkem odebralo Rumunsko

  204 kusů licenčně vyrobených MiGů-15. Zobrazený

  letoun byl jedním z těch, které v rámci natáčení filmu

  obdržely modrý blesk na trupu.

  STAVEBNICE 02/2022

  Pro MiG-15 1/72

  doporučujeme:

  72574 MiG-15 landing flaps (fotolept)

  72575 MiG-15/MiG-15bis exterior (fotolept)

  672007 MiG-15 wheels (Brassin)

  672008 MiG-15 ejection seat (Brassin)

  672021 MiG-15 airbrakes (Brassin)

  D72007 MiG-15 / MiG-15bis stencils (obtisk)

  Kat. č. 672021

  Kat. č. 672008

  Kat. č. 672007

  INFO Eduard40

  Březen 2022

• Page 41

  STAVEBNICE 02/2022

  Spitifre Mk.IXc 1/48

  Stavebnice britského druhová-

  lečného stíhacího letounu

  Spitfire Mk.IXc v měřítku 1/48,

  edice Weekend.

  plastové díly: Eduard

  počet kamuflážních schémat: 4

  obtisky: Eduard

  leptané díly: ne

  maska: ne

  resinové díly: ne

  stránka produktu

  #84183

  INFO Eduard

  41

  Březen 2022

• Page 42

  MJ291, F/O Otto Smik, No. 310 (Czechoslovak) Squadron, RAF Appledram,

  West Sussex, Velká Británie, červen 1944

  MH883, F/Lt George F. Beurling, No. 412 Squadron RCAF, RAF Biggin Hill,

  Velká Británie, prosinec 1943 až duben 1944

  MJ628, W/Cdr Daniel A. R. G. le Roy du Vivier, No. 324 Wing, Itálie, květen 1944

  Po operačním odpočinku a návratu k No. 310 (Czecho-

  slovak) Squadron si F/O Otto Smik jako svůj osobní

  Spitfire vybral stroj MJ291 opatřený kódy NN

  -

  N. Od

  počátku dubna s ním vykonal mnoho bojových letů

  a krátce před invazí též útočných misí nad základny

  střel V-1 (operace Noball). V zobrazené podobě s ním

  pak také létal během prvních dnů vylodění v Nor

  -

  mandii. Letoun byl označen spojeneckými černými

  a bílými pruhy rychlé identifikace na trupu a na obou

  polovinách křídla. Na kryt nádrže si Smik nechal na

  -

  malovat šest bílých svastik vyznačujících počet se-

  střelů dosažených k 7. červnu 1944. Během invazních

  dnů k nim do 17. června přibyly další tři svastiky. Dne

  8. června sestřelil Fw 190 a 17. června další Fw 190

  samostatně, k nim si připsal polovinu sestřelu Fw 190

  ve spolupráci s P/O Vindišem. Smik se tím stal nejen

  nejúspěšnějším pilotem No. 134 (Czechoslovak) Wing

  při vylodění v Normandii, ale celkovým počtem deví

  -

  ti samostatných sestřelů a dvou ve spolupráci také

  nejúspěšnějším československým pilotem létajícím

  na Spitfirech.

  Brilantní pilot a střelec, ale svou povahou záhadný

  Kanaďan George Frederick Beurling dosáhl neuvě

  -

  řitelných úspěchů během lítých bojů o Maltu v roce

  1942, kde během půl roku zaznamenal 28 potvrze

  -

  ných sestřelů. Počátkem listopadu 1943 se vrátil

  k bojovým akcím v rámci No. 127 (RCAF) Wing.

  Zpočátku létal s No. 403 Squadron RCAF a poté

  s No. 412 Squadron RCAF, u které používal jako svůj

  osobní Spitfire stroj MH883. Na něm během svípu 30.

  prosince 1943 sestřelil Fw 190A-5 Heinze Wyricha

  z 5. Staffel JG 26. Pro Beurlinga to bylo 32. a po-

  slední vítězství. Stejně jako jeho předchozí Spitfiry,

  které pravidelně létal, i tento zdobil na levém boku

  trupu pod kabinou působivý výčet vítězství, které si

  Beurling pečlivě sám maloval. Počátkem dubna se

  Beurling po neshodách se svým nadřízeným velite

  -

  lem vrátil do Kanady. Je zajímavé, že ačkoli devět

  z jeho obětí na Maltě byla italská letadla, všechny

  jeho namalované sestřely jsou vyznačeny německou

  svastikou.

  Jednou z výsad velitelů wingů v RAF byla i možnost

  vlastního označení svých osobních strojů. Této mož

  -

  nosti využil i velitel No. 324 Wing, W/Cdr Daniel Albert

  Raymond Georges le Roy du Vivier, o čemž svědčí ne

  -

  jen označení letounu písmeny R du V, ale také velitel-

  ská vlaječka umístěná pod kabinou. Belgičan le Roy

  du Vivier se do bojů zapojil již při napadení Nizozem

  -

  ska ze strany Německa v květnu 1940. Po odchodu do

  Velké Británie strávil nejvíce času v řadách No. 43

  Squadron, jejíž velení nakonec přebral. Zúčastnil se

  pokusu o vylodění u Dieppe a později se přesunul do

  severní Afriky, kde velel nejdříve No. 239 Wing a poté

  No. 324 Wing. Do Velké Británie se vrátil v červenci

  1944. Tento stroj po něm zdědil nový velitel jednotky

  Barrie Heath a změnil označení na písmena B H.

  STAVEBNICE 02/2022

  INFO Eduard42

  Březen 2022

• Page 43

  STAVEBNICE 02/2022

  Maj. Garth B. Jared, 309th FS, 31st FG, 12th AF, základny Pomigliano/Castel

  Volturno, Itálie, 1943/1944

  Major Garth B. Jared převzal velení 309th Fighter

  Squadron 9. listopadu 1943 a na tomto postu setrval

  až do své smrti 18. dubna 1944. Padl v kokpitu P-51B

  Mustang poblíž Terstu. Jaredův Spitfire je zobrazen

  v podobě, kterou nesl na přelomu let 1943 a 1944.

  Kamuflážní nátěr je již tvořen standardními odstíny

  Day Fighter Scheme, tedy Dark Green, Ocean Grey

  a Medium Sea Grey. Původní britské výsostné znaky

  na křídle jsou zamalovány čerstvějším odstínem ka

  -

  muflážní barvy. Jared využil práva umístit své inici-

  ály na trup letounu. Dvojice svastik pod kabinou na-

  povídá, že tuto podobu měl letoun mezi 7. prosincem

  1943, kdy Jared dosáhl prvních dvou potvrzených

  sestřelů (Bf 109), a 16. únorem 1944, kdy si připsal

  třetí potvrzený sestřel (Fw 190). Na přídi je zobrazen

  znak jednotky.

  Pro Spitfire Mk.IXc 1/48

  doporučujeme:

  48765 Spitfire Mk.IXc landing flaps (fotolept)

  48766 Spitfire Mk.IX surface panels (fotolept)

  49639 Spitfire Mk.IXc (fotolept)

  FE840 Spitfire Mk.IX seatbelts STEEL (fotolept)

  644008 Spitfire Mk.IX late LööK (Brassin)

  644067 Spitfire Mk.I late LööKplus (Brassin)

  648099 Spitfire exhaust stacks fishtail (Brassin)

  648100 Spitfire Mk.IX cockpit (Brassin)

  648109 Spitfire 500lb bomb set (Brassin)

  648112 Spitfire Mk.IX engine (Brassin)

  648113 Spitfire Mk.IX gun bay (Brassin)

  648119 Spitfire wheels - 5 spoke, smooth tire (Brassin)

  648120 Spitfire - radio compartment (Brassin)

  648124 Spitfire undercarriage legs BRONZE (Brassin)

  648306 Spitfire Mk.IX top cowl late (Brassin)

  Kat. č. 648100

  Kat. č. 648124

  INFO Eduard

  43

  Březen 2022

• Page 44

  #82118

  Bf 109G-14

  1/48

  Stavebnice německého druhoválečného stíhacího letounu

  Bf 109G-14 v měřítku 1/48, edice ProfiPACK.

  plastové díly: Eduard

  počet kamuflážních schémat: 5

  obtisky: Eduard

  leptané díly: ano, barvené

  maska: ano

  resinové díly: ne

  stránka produktu

  STAVEBNICE 02/2022

  Reedice

  INFO Eduard44

  Březen 2022

• Page 45

  Bf 109G-14/U4, W. Nr. 512382, Lt. H. Schlick, 4./ JG 77, Schönwalde,

  Německo, listopad 1944

  Bf 109G-14/U4, Hptm. E. Hartmann, 4./ JG 52, Csór, Maďarsko, říjen 1944

  Bf109G-14, Oblt. R. Schlegel, 10./ JG 4, Jüterbog – Damm, Německo, březen 1945

  V době, kdy Horst Schlick používal tento stroj, byl již

  zkušeným veteránem JG 77, v jejíž řadách v průběhu

  let 1942 až 1945 dosáhl dvou sestřelů na východní

  frontě a dalších minimálně třiceti na západní. Vět

  -

  šinu času sloužil jako příslušník její 1. Staffel. Změna

  přišla na podzim roku 1944, kdy byl přeřazen 4. Sta

  -

  ffel, v níž stihl sestřelit svého posledního protivníka.

  Na jaře 1945, byl převelen nejprve k výcvikové EJG

  2, poté k JG 7, vybavené proudovými letouny Me 262.

  Zde již však žádného dalšího úspěchu nedosáhl. Bě

  -

  hem války se zúčastnil 480 bojových letů, při nichž

  dosáhl 32 sestřelů (uvádí se i 34 sestřelů).

  Barevné schéma zobrazuje Schlickův stroj z produk

  -

  ce firmy WNF krátce poté, co dosáhl 31. sestřelu. Je

  možné, že tento stroj měl motorový kryt používaný

  u strojů z produkce firmy Erla v Lipsku. Emblém

  na zadní části trupu je novým označením strojů

  4. Staffel, na přídi je znak Jagdgeschwader 77.

  Erich Hartmann, nejúspěšnější stíhač všech dob,

  přičichl k řemeslu stíhače poprvé u 7. Staffel JG 52,

  do níž byl zařazen 10. října 1942. Jagdgeschwader 52

  zůstal věrný až do konce 2. světové války, který jej

  zastihl ve funkci velitele její I. Gruppe. Počet jeho se

  -

  střelů se zastavil na čísle 352. Za své úspěchy byl 25.

  srpna 1944 vyznamenán Rytířským křížem s dubovou

  ratolestí, meči a brilianty. Po válce byl převezen do

  zajateckého tábora za Uralem, z něhož byl propuštěn

  až v roce 1955. Následující rok vstoupil do řad zá

  -

  padoněmecké Luftwaffe. Ujal se velení JG 71, první

  stíhací jednotky Luftwaffe vyzbrojené proudovými

  stíhačkami. Do důchodu odešel v roce 1970. Zemřel

  20. září 1993.

  Standardní kamufláž stíhaček Luftwaffe byla na

  Hartmannově bílé 1 v době jeho velení 4. Staffel do

  -

  plněna o černý, bíle lemovaný tulipán na přídi. Pod

  kabinou na levé straně přibylo srdce se jménem

  Hartmannovy ženy. Žluté spodní plochy koncových

  oblouků křídla a pruh okolo zádi trupu označovaly

  stroje sloužící na východní frontě. Podle fotografie

  přídě tohoto stroje je možné

  Rolf Schlegel se narodil 14. června 1922 v Sasku

  a po absolvování stíhacího výcviku byl zařazen do

  11./ JG 2, která v té době bojovala s britskými let

  -

  ci nad Kanálem. S touto jednotkou se zanedlouho

  přesunul na africké bojiště. Zde utrpěl zranění

  a po rekonvalescenci směřovaly jeho kroky

  k EKdo 16, zkušební jednotce určené k testování rake-

  tového Me 163. V létě 1944 již sloužil u JG 4, jmenovitě

  u její Sturmgruppe, létající s těžce vyzbrojenými

  Fw 190A-8/R2. Později létal u III. Gruppe JG 4 na

  strojích Bf 109. Před koncem války byl převelen

  k JG 7, používající proudové Messerschmitty 262.

  Během bojů dosáhl dvou sestřelů.

  Stroj v typické kamufláži pozdních stodevítek vyro

  -

  bených v Lipsku v továrně Erla má původní označení

  stroje přestříkané čerstvou barvou RLM 74 a na přídi

  nese emblém strojů JG 4. Široké pruhy okolo zádi

  letounu označovaly stroje této JG 4 působící v rámci

  Obrany Říše (Reichsverteidigung).

  STAVEBNICE 02/2022

  INFO Eduard

  45

  Březen 2022

• Page 46

  STAVEBNICE 02/2022

  Bf 109G-14, W. Nr. 464534, EJG 2, Plzeň, Československo,

  květen 1945

  Bf 109G-14, W. Nr. 464380, Magg. M. Bellagambi, 5a Squadriglia, 2o Gruppo Caccia,

  Aeronautica Nazionale Repubblicana,

  Osoppo, Itálie, březen 1945

  Jedním z letounů, které byly po válce nalezeny na

  plzeňském letišti, je také tento Bf 109G-14. Uživatel

  stroje není zcela jasný. Pod posledním markingem je

  zřetelné i označení předchozího uživatele. Znak na

  přídi patřil KG 55. Tato původně bombardovací jed

  -

  notka létala až do září 1944 s dvoumotorovými He 111.

  Situace na bojišti však v druhé polovině roku 1944

  vyžadovala spíš stíhací než bombardovací jednotky,

  a tak byly tři Gruppe KG 55 přeznačeny na KG(J) 55

  a místo Heinkelů měly dostat proudové Me 262.

  Ty však k jednotce nikdy neodrazily a piloti se museli

  spokojit s Bf 109G a Fw 190A. V Plzni však byla dis

  -

  lokována pouze IV. Gruppe, ta však byla převedena

  pod Erg. KGr (J). V lednu přišlo přeznačení na I./EKG(J)

  a v březnu 1945 pak na V./EJG 2. V Plzni zůstala až do

  konce války její 19. Staffel (původně 4./EKG(J).

  Stroj nese kamuflážní schéma továrny Erla v Lipsku,

  používané převážně u předchozích verzí Bf 109G, vy

  -

  značující se klikatým přechodem mezi barvami RLM

  74 a RLM 75 na křídle. Je možné, že směrové kor

  -

  midlo, původně žluté barvy, bylo přestříkáno jednou

  z kamuflážních barev. Znak KG 55 (mýtický pták Noh

  ve štítu) je na tomto stroji pravděpodobně bez barev

  -

  ného podkladu.

  Po vyhlášení Italské sociální republiky dne 18. září

  1943, loutkového státu na území Itálie obsazeném ně

  -

  meckou brannou mocí a pod vedením Benita Mussoli-

  niho, bylo tomuto státu Německem povoleno vytvořit

  armádu o síle čtyř divizí. Její letecká složka, nesoucí

  název Aeronautica Nazionale Repubblicana se sklá

  -

  dala ze dvou stíhacích skupin (Gruppo Caccia), torpé-

  dové skupiny (Gruppo Aerosiluranti Buscaglia) a ně-

  kolik transportních letek. Obě stíhací skupiny v roce

  1945 létaly s Messerschmitty Bf 109G-6/G-10/G-14.

  Velitelem 5a squadriglie, nesoucí název Diavoli Rossi,

  byl v té době Maggiore Mario Bellagambi, stíhací eso

  se čtrnácti sestřely na kontě. Po válce, v roce 1949

  byl opět přijat do řad italského letectva, kde před

  odchodem do výslužby dosáhl hodnosti Generale di

  brigata aerea. Zemřel ve Florencii 25. července 2001.

  Bellagambiho stodevítka je kamuflována barva

  -

  mi RLM 74/75/76, boky trupu jsou pravděpodobně

  ztmaveny italskou barvou Verde Oliva Scuro 2. Stej

  -

  nou barvou je nastříkána i skvrna pod emblémem

  5. squadriglie, červeným čertem. Kormidlo, dodané

  jedním ze subdodavatelů, nese kamufláž barvami

  RLM 81 a 82. Je možné, že spodní motorový kryt byl

  žlutý či přestříkán barvou RLM 76. Žluté lemování

  trupového označení strojů ANR na trupu je oproti

  znakům na jiných strojích buď otočené, nebo má žlu

  -

  té trojúhelníčky okolo celé vlajky.

  OVERTREES

  OVERLEPT

  #82118X Bf 109G-14 1/48

  #82118-LEPT1

  Bf 109G-14 1/48

  stránka produktu

  stránka produktu

  INFO Eduard46

  Březen 2022

• Page 47

  Pro Bf 109G-14 1/48

  doporučujeme:

  48942 Bf 109G-14 (fotolept)

  FE910 Bf 109G seatbelts STEEL (fotolept)

  644003 Bf 109G-6 LööK (Brassin)

  644060 Bf 109G-6 LööKplus (Brassin)

  648247 Bf 109G exhaust stacks (Brassin)

  648250 Bf 109G-6 engine & fuselage guns (Brassin)

  648255 Bf 109G-6 propeller (Brassin)

  648261 Bf 109G-6 wheels (Brassin)

  648265 Bf 109G external fuel tanks (Brassin)

  648309 Bf 109G undercarriage legs BRONZE (Brassin)

  648310 Bf 109G control surfaces (Brassin)

  3DL48014 Bf 109G-6 SPACE (3D obtiskový set)

  D48025 Bf 109G stencils (obtiskový set)

  D48027 Bf 109G Balkenkreuze (obtiskový set)

  D48028 Bf 109G svastikas (obtiskový set)

  EX512 Bf 109G spinner spirals (maska)

  EX524 Bf 109G-6 Erla canopy (maska)

  EX581 Bf 109G Erla canopy TFace (maska)

  EX616 Bf 109G-14 TFace (maska)

  STAVEBNICE 02/2022

  Kat. č. 648250

  Kat. č. 648255

  Kat. č. 648309

  Kat. č. 644003

  INFO Eduard

  47

  Březen 2022

• Page 48

  BRASSIN

  Soubor 4 sad pro P-51D-15 v měřítku 1/32

  Doporučená stavebnice: Revell

  - sada LöoK (barvené Brassin palubní desky + Steelbelts)

  - TFace maska pro barvení

  - kola podvozku

  - výfuky

  LööK sada – Brassinová barvená přístrojová deska a STEEL

  pásy na sedačky pro F-104S v měřítku 1/48. Připraveno pro

  snadnou zástavbu do modelu.

  Doporučená stavebnice: Kinetic

  Sada obsahuje:

  - resin: 1 součástka

  - obtisk: ne

  - lept: ano, barvený

  - maska: ne

  634026

  P-51D-15 LöökPlus

  1/32 Revell

  644140

  F-104S LööK

  1/48 Kinetic

  stránka produktu

  stránka produktu

  INFO Eduard48

  Březen 2022

• Page 49

  BRASSIN 02/2022

  BRASSIN

  LööK sada – Brassinová barvená přístrojová deska

  a STEEL pásy na sedačky pro F-104 ASA v měřítku 1/48.

  Připraveno pro snadnou zástavbu do modelu.

  Doporučená stavebnice: Kinetic

  Sada obsahuje:

  - resin: 1 součástka

  - obtisk: ne

  - lept: ano, barvený

  - maska: ne

  LööK sada – Brassinová barvená přístrojová deska

  a STEEL pásy na sedačky pro F-104 ASA

  -

  M v měřítku 1/48.

  Připraveno pro snadnou zástavbu do modelu.

  Doporučená stavebnice: Kinetic

  Sada obsahuje:

  - resin: 1 součástka

  - obtisk: ne

  - lept: ano, barvený

  - maska: ne

  644141

  F-104 ASA LööK

  1/48 Kinetic

  644142

  F-104 ASA/M LööK

  1/48 Kinetic

  stránka produktu

  stránka produktu

  INFO Eduard

  49

  Březen 2022

• Page 50

  LööK sada – Brassinová barvená přístrojová deska a

  STEEL pásy na sedačky pro Z-526AFS v měřítku 1/48.

  Připraveno pro snadnou zástavbu do modelu. Doporučená

  stavebnice: Eduard

  Sada obsahuje:

  - resin: 1 součástka

  - obtisk: ne

  - lept: ano, barvený

  - maska: ne

  Soubor 4 sad pro Su-27 v měřítku 1/48.

  Doporučená stavebnice: Great Wall Hobby

  - sada LöoK (barvené Brassin palubní desky + Steelbelts)

  - TFace maska pro barvení

  - kola podvozku

  - vystřelovací sedačka

  644143

  Z-526AFS Löök

  1/48 Eduard

  644144

  Su-27 LööKPlus

  1/48 Great Wall Hobby

  stránka produktu

  stránka produktu

  BRASSIN

  INFO Eduard50

  Březen 2022

• Page 51

  Soubor 4 sad pro F/A-18E v měřítku 1/48.

  Doporučená stavebnice: Meng

  - sada LöoK (barvené Brassin palubní desky + Steelbelts)

  - TFace maska pro barvení

  - kola podvozku

  - vystřelovací sedačka

  Brassinová sada – kokpit pro A6M2 Zero Model 21

  v měřítku 1/48. Vyrobeno přímým 3D tiskem.

  Doporučená stavebnice: Eduard

  Sada obsahuje:

  - 3D tisk: 29 součástek

  - obtisk: ano

  - lept: ano, barvený

  - maska: ne

  644145

  F/A-18E LööKplus

  1/48 MENG

  648692

  A6M2 Zero Model 21 cockpit PRINT

  1/48 Eduard

  stránka produktu

  stránka produktu

  BRASSIN 02/2022

  BRASSIN

  INFO Eduard

  51

  Březen 2022

• Page 52

  BRASSIN

  Brassinová sada – tankovací nástavec pro F-4B

  v měřítku 1/48. Vyrobeno přímým 3D tiskem.

  Doporučená stavebnice: Tamiya

  Sada obsahuje:

  - 3D tisk: 2 součástky

  - obtisk: ne

  - lept: ne

  - maska: ne

  Brassinová sada – aerodynamické brzdy pro F-4B

  v měřítku 1/48. Vyrobeno přímým 3D tiskem.

  Připraveno pro snadnou zástavbu do modelu.

  Doporučená stavebnice: Tamiya

  Sada obsahuje:

  - resin: 2 součástky

  - obtisk: ano

  - lept: ne

  - maska: ne

  648716

  F-4B refueling probe PRINT

  1/48 Tamiya

  648728

  F-4B airbrakes PRINT

  1/48 Tamiya

  stránka produktu

  stránka produktu

  INFO Eduard52

  Březen 2022

• Page 53

  BRASSIN 02/2022

  BRASSIN

  Brassinová sada – kola podvozku pro Z-326/526 v měřítku

  1/48. Sada obsahuje kola hlavního podvozku a ostruhové

  kolo. Připraveno pro snadnou zástavbu do modelu.

  Doporučená stavebnice: Eduard

  Sada obsahuje:

  - resin: 3 součástky

  - obtisk: ne

  - lept: ne

  - maska: ano

  Brassinová sada – konverzní sada pro Mi-24D

  v měřítku 1/48. Doporučená stavebnice: Zvezda

  Sada obsahuje:

  - 3D tisk: 5 součástek

  - resin: 7 součástek

  - obtisk: ne

  - lept: ano

  - maska: ne

  648729

  Z-326/526 wheels

  1/48 Eduard

  648730

  Mi-24D conversion set PRINT

  1/48 Zvezda

  stránka produktu

  stránka produktu

  INFO Eduard

  53

  Březen 2022

• Page 54

  BRASSIN

  Brassinová sada – sklápěcí konce křídla pro A6M2 Zero

  Model 21 v měřítku 1/48. Vyrobeno přímým 3D tiskem.

  Doporučená stavebnice: Eduard

  Sada obsahuje:

  - resin: 4 součástky

  - obtisk: ne

  - lept: ano

  - maska: ne

  Brassinová sada – přistávací hák pro F-4B v měřítku 1/48.

  Vyrobeno přímým 3D tiskem. Připraveno pro snadnou

  zástavbu do modelu. Doporučená stavebnice: Tamiya

  Sada obsahuje:

  - 3D tisk: 1 součástka

  - obtisk: ne

  - lept: ano

  - maska: ne

  648731

  A6M2 Zero Model 21 folding wingtips PRINT

  1/48 Eduard

  648732

  F-4B tail hook PRINT

  1/48 Tamiya

  stránka produktu

  stránka produktu

  INFO Eduard54

  Březen 2022

• Page 55

  BRASSIN 02/2022

  BRASSIN

  Brassinová sada – kokpit pro Z-526AFS v měřítku 1/48.

  Vyrobeno přímým 3D tiskem.

  Doporučená stavebnice: Eduard

  Sada obsahuje:

  - 3D tisk: 16 součástek

  - obtisk: ano

  - lept: ano, barvený

  - maska: ne

  Brassinová sada – kola podvozku pro CH-47A

  v měřítku 1/48. Sada obsahuje kola hlavního podvozku.

  Připraveno pro snadnou zástavbu do modelu.

  Doporučená stavebnice: Hobby Boss

  Sada obsahuje:

  - resin: 16 součástek

  - obtisk: ne

  - lept: ne

  - maska: ano

  648733

  Z-526AFS cockpit PRINT

  1/48 Eduard

  648734

  CH-47A wheels

  1/48 Hobby Boss

  stránka produktu

  stránka produktu

  INFO Eduard

  55

  Březen 2022

• Page 56

  BRASSIN

  Brassinová sada – kola podvozku pro OV-10 v měřítku

  1/48. Sada obsahuje kola hlavního podvozku a příďové

  kolo. Připraveno pro snadnou zástavbu do modelu.

  Doporučená stavebnice: ICM

  Sada obsahuje:

  - resin: 3 součástky

  - obtisk: ne

  - lept: ne

  - maska: ano

  Brassinová sada – britské pumy ráže 1000 lb

  v měřítku 1/72. Sada obsahuje 8 pum.

  Sada obsahuje:

  - resin: 8 součástek

  - obtisk: ano

  - lept: ano

  - maska: ne

  648735

  OV-10 wheels

  1/48 ICM

  672278

  British 1000lb retarded bombs w_960 fuse

  1/72

  stránka produktu

  stránka produktu

  INFO Eduard56

  Březen 2022

• Page 57

  BRASSIN 02/2022BRASSIN 02/2022

  BRASSIN

  Soubor 4 sad pro OV-1A v měřítku 1/48. Výzbroj pro útoky

  typu vzduch-země. Doporučená stavebnice: ICM

  - LAU-10/A ZUNI raketnice

  - pumy Mk.77

  - pumy Mk.81

  - pumy Mk.82

  Všechny sady v této kolekci

  jsou dostupné samostatně,

  ovšem jejich spojení v edici

  BIG SIN znamená slevu až 30 %.

  Soubor 6 sad pro F-14A v měřítku 1/48. Výzbroj

  pro útoky typu vzduch-vzduch a vzduch-země.

  Doporučená stavebnice: Tamiya

  - střely AIM-9L/M

  - střely AIM-54C Phoenix

  - kontejner AN/AAQ-14 LANTIRN

  - střely AIM-7M Sparrow

  - pumy GBU-12

  - pumy Mk.82

  Všechny sady v této kolekci

  jsou dostupné samostatně,

  ovšem jejich spojení v edici

  BIG SIN znamená slevu až 30 %.

  SIN64880

  OV-10A Air to Ground

  ICM

  SIN64881

  F-14A late AtA/AtG

  1/48 Tamiya

  stránka produktu

  stránka produktu

  LAU-10/A ZUNI

  Mk.77 bombs

  Mk.82 bombs

  Mk.81 bombs

  AIM-9M/L Sidewinder

  AIM-7M Sparrow

  Mk.82 bombs

  AIM-54C Phoenix

  AN/AAQ-14 LANTIRN pod

  GBU-12 bomb

  INFO Eduard

  57

  Březen 2022

• Page 58

  3DL48059 SR-71A SPACE 1/48 Revell

  3DL48060

  Z-526AFS Akrobat SPACE 1/48 Eduard

  stránka produktu

  stránka produktu

  INFO Eduard58

  Březen 2022

• Page 59

  3DL53005 Royal Navy ensign flags SPACE (cruiser/destroyers) 1/350

  3DL53004

  Royal Navy ensign flags SPACE 1/350

  stránka produktu

  stránka produktu

  BRASSIN 02/2022BRASSIN 02/2022

  EDUARD SPACE

  INFO Eduard

  59

  Březen 2022

• Page 60

  Panzer II Ausf.F

  1/35 Academy

  36477

  FOTOLEPTY

  BŘEZEN 2022

  INFO Eduard60

  Březen 2022

• Page 61

  F-4D

  1/72 FINE MOLDS

  SS764 F-4D

  73764 F-4D

  BRASSIN 02/2022BRASSIN 02/2022

  FOTOLEPTY

  INFO Eduard

  61

  Březen 2022

• Page 62

  Mi-24D

  1/48 Trumpeter

  481078 Mi-24D cargo interior

  491255 Mi-24D

  FE1255 Mi-24D

  FE1257 Mi-24D seatbelts STEEL

  491255 Mi-24D

  491255 Mi-24D

  FOTOLEPTY

  INFO Eduard62

  Březen 2022

• Page 63

  491255 Mi-24D

  491255 Mi-24D

  481078 Mi-24D cargo interior

  481078 Mi-24D cargo interior

  491255 Mi-24D

  BRASSIN 02/2022BRASSIN 02/2022

  FOTOLEPTY

  INFO Eduard

  63

  Březen 2022

• Page 64

  Mi-24D

  1/48 Trumpeter

  481078 Mi-24D cargo interior

  FE1257

  Mi-24D seatbelts

  STEEL

  FE1255

  Mi-24D

  FOTOLEPTY

  INFO Eduard64

  Březen 2022

• Page 65

  F/A-18F

  1/48 MENG

  491253

  SS1253

  BRASSIN 02/2022BRASSIN 02/2022

  FOTOLEPTY

  INFO Eduard

  65

  Březen 2022

• Page 66

  Wellington Mk.II

  1/72 Airfix

  72719

  Wellington Mk.II

  bomb bay

  72720

  Wellington Mk.II

  landing flaps

  73766

  Wellington Mk.II

  FOTOLEPTY

  INFO Eduard66

  Březen 2022

• Page 67

  SS766

  Wellington Mk.II

  73766

  Wellington Mk.II

  73766

  Wellington Mk.II

  BRASSIN 02/2022BRASSIN 02/2022

  FOTOLEPTY

  INFO Eduard

  67

  Březen 2022

• Page 68

  FOTOLEPTY

  P-51B/C

  1/72 Arma Hobby

  73765

  P-51B/C

  INFO Eduard68

  Březen 2022

• Page 69

  OBTISKOVÉ SADY

  A6M2 national insignia

  Spitfire Mk.V national insignia

  1/48 Eduard

  1/48 Eduard

  Kat. č. D48100

  Kat. č. D48101

  stránka produktu

  stránka produktu

  INFO Eduard

  69

  Březen 2022

• Page 70

  BIG ED

  Všechny popsané sady jsou dostupné samostatně,

  ovšem s každou kolekcí BIG ED ušetříte až 30 %.

  BIG33141 P-51D-15 1/32 Revell

  BIG49317

  OV-10A 1/48 ICM

  BIG49318

  F-14A late 1/48 Tamiya

  32475 P-51D-15 exterior 1/32

  32420 P-51D undercarriage 1/32

  32993 P-51D-15 interior 1/32

  33187 P-51D seatbelts STEEL 1/32

  JX210 P-51D 1/32

  491240 OV-10A 1/48

  FE1241 OV-10A seatbelts STEEL 1/48

  EX825 OV-10A 1/48

  48910 F-14A engines

  481075 F-14A late exterior 1/48

  49806 F-14A seatbelts STEEL

  491239 F-14A late interior 1/48

  EX540 F-14A 1/48

  stránka produktu

  stránka produktu

  stránka produktu

  INFO Eduard70

  Březen 2022

• Page 71

  Všechny popsané sady jsou dostupné samostatně,

  ovšem s každou kolekcí BIG ED ušetříte až 30 %.

  BRASSIN 02/2022BRASSIN 02/2022

  BIG ED

  BIG72168 C-130J-30 PART I 1/72 Zvezda

  BIG72169

  C-130J-30 PART II 1/72 Zvezda

  72718 C-130J-30 exterior 1/72

  73759 C-130J-30 interior 1/72

  CX617 C-130J-30 1/72

  73760 C-130J-30 cargo floor 1/72

  73761 C-130J-30 cargo seatbelts 1/72

  73762 C-130J-30 cargo interior 1/72

  stránka produktu

  stránka produktu

  INFO Eduard

  71

  Březen 2022

• Page 72

  MASKY

  IT FITS!

  EX833 Z-526AFS Akrobat

  TFace 1/48 Eduard

  EX834 Vampire F.3

  1/48 Airfix

  EX835 Vampire F.3 TFace

  1/48 Airfix

  EX836 SR-71A

  1/48 Revell

  EX837 SR-71A TFace

  1/48 Revell

  EX838 Su-27

  1/48 Great Wall Hobby

  EX839 Su-27 TFace

  1/48 Great Wall Hobby

  EX840 F/A-18F

  1/48 Meng

  EX841 F/A-18F TFace

  1/48 Meng

  EX842 Mi-24D

  1/48 Trumpeter

  EX843 Mi-24D TFace

  1/48 Trumpeter

  CX620 P-51B/C

  1/72 Arma Hobby

  CX621 F-4D

  1/72 Fine Molds

  CX622 Fw 190D-9

  1/72 IBG

  EX833

  EX834

  EX835

  EX835

  EX833

  EX838

  EX840

  EX842 EX842

  EX840

  EX839

  CX621 CX621

  EX839

  EX841

  EX843 EX843 EX843

  EX841

  EX841

  INFO Eduard72

  Březen 2022

• Page 73

  STAVEBNICE

  82184 Z-526AFS Akrobat 1/48 ProfiPACK

  11161 Korea 1/48 Limited edition

  LN01 USS Arizona 1/350 Limited edition

  7459 MiG-15 1/72 Weekend edition

  84183 Spitfire Mk.IXc 1/48 Weekend edition

  82118 Bf 109G-14 (reedice) 1/48 ProfiPACK

  FOTOLEPTY

  36477 Panzer II Ausf.F 1/35 Academy

  481078 Mi-24D cargo interior 1/48 Trumpeter

  491249 Su-27 1/48 Great Wall Hobby

  491251 SR-71A 1/48 Revell

  491253 F/A-18F 1/48 Meng

  491255 Mi-24D 1/48 Trumpeter

  72719 Wellington Mk.II bomb bay 1/72 Airfix

  72720 Wellington Mk.II landing flaps 1/72 Airfix

  73764 F-4D 1/72 Fine Molds

  73765 P-51B/C 1/72 Arma Hobby

  73766 Wellington Mk.II 1/72 Airfix

  ZOOMY

  33293 Tornado ECR 1/32 Italeri

  33294 Tornado ECR seatbelts STEEL 1/32 Italeri

  33295 B-25H 1/32 HKM

  33296 B-25H seatbelts STEEL 1/32 HKM

  FE1242 MiG-21SMT Weekend 1/48 Eduard

  FE1243 Spitfire Mk.Ia Weekend 1/48 Eduard

  FE1244 F-104S 1/48 Kinetic

  FE1245 F-104S ASA 1/48 Kinetic

  FE1246 F-104S ASA

  -

  M 1/48 Kinetic

  FE1247 F-104S seatbelts STEEL 1/48 Kinetic

  FE1248 Hs 129B seatbelts STEEL 1/48 Dora Wings

  MASKY

  EX833 Z-526AFS Akrobat TFace 1/48 Eduard

  EX834 Vampire F.3 1/48 Airfix

  EX835 Vampire F.3 TFace 1/48 Airfix

  EX836 SR-71A 1/48 Revell

  EX837 SR-71A TFace 1/48 Revell

  EX838 Su-27 1/48 Great Wall Hobby

  EX839 Su-27 TFace 1/48 Great Wall Hobby

  EX840 F/A-18F 1/48 Meng

  EX841 F/A-18F TFace 1/48 Meng

  EX842 Mi-24D 1/48 Trumpeter

  EX843 Mi-24D TFace 1/48 Trumpeter

  CX620 P-51B/C 1/72 Arma Hobby

  CX621 F-4D 1/72 Fine Molds

  CX622 Fw 190D-9 1/72 IBG

  BIGEDY

  BIG33141 P-51D-15 1/32 Revell

  BIG49317 OV-10A 1/48 ICM

  BIG49318 F-14A late 1/48 Tamiya

  BIG72168 C-130J-30 PART I 1/72 Zvezda

  BIG72169 C-130J-30 PART II 1/72 Zvezda

  BRASSINY

  644140 F-104S LööK 1/48 Kinetic

  644141 F-104 ASA LööK 1/48 Kinetic

  644142 F-104 ASA/M LööK 1/48 Kinetic

  644143 Z-526AFS LööK 1/48 Eduard

  648692 A6M2 Zero Model 21 cockpit PRINT 1/48 Eduard

  648716 F-4B refueling probe PRINT 1/48 Tamiya

  648728 F-4B airbrakes PRINT 1/48 Tamiya

  648729 Z-326/526 wheels 1/48 Eduard

  648730 Mi-24D conversion set PRINT 1/48 Zvezda

  648731 A6M2 Zero Model 21 folding wingtips PRINT 1/48 Eduard

  648732 F-4B tail hook PRINT 1/48 Tamiya

  648733 Z-526AFS cockpit PRINT 1/48 Eduard

  648734 CH-47A wheels 1/48 Hobby Boss

  648735 OV-10 wheels 1/48 ICM

  672278 British 1000lb retarded bombs w_960 fuse 1/72

  LookPLUS

  634026 P-51D-15 LööKplus 1/32 Revell

  644144 Su-27 LööKplus 1/48 Great Wall Hobby

  644145 F/A-18E LööKplus 1/48 Meng

  BIGSIN

  SIN64880 OV-10A Air to Ground 1/48 ICM

  SIN64881 F-14A late AtA/AtG 1/48 Tamiya

  OBTISKOVÉ SADY

  D48100 A6M2 national insignia 1/48 Eduard

  D48101 Spitfire Mk.V national insignia 1/48 Eduard

  SPACE

  3DL48059 SR-71A SPACE 1/48 Revell

  3DL48060 Z-526AFS Akrobat 1/48 Eduard

  3DL53004 Royal Navy ensign flags 1/350

  3DL53005 Royal Navy ensign flags (cruiser/destroyers) 1/350

  březen 2022

  stránka produktu

  INFO Eduard

  73

  Březen 2022

• Page 74

  1/48

  kat. č. 11155

  marking B

  postavil

  Jan Novotný

  POSTAVENO

  TORA TORA TORA!

  INFO Eduard74

  Březen 2022

• Page 75

  BRASSIN 02/2022BRASSIN 02/2022

  POSTAVENO

  stránka produktu

  poručík Saburō Shindō, stíhací jednotka let. lodi Akagi, druhá útočná vlna

  Během druhé vlny vedl celý stíhací doprovod třiceti

  šesti Zer poručík Shindō. Devět stíhačů z Akagi se

  ve vzduchu nesetkalo s odporem a na základně

  Hickam pod velením Shindōa zničili dva letouny.

  Shindō se narodil v roce 1911 a námořní akademii

  absolvoval v roce 1929. Od roku 1935 sloužil v Ómu-

  ra Kōkūtai a o rok později byl přidělen na let. loď

  Kaga. V roce 1940 létal v Číně u 12. Kōkūtai během

  zkoušek stíhačky A6M2. Pod jeho vedením došlo

  13. září k prvnímu boji na Zerech, Japonci po něm

  bez vlastní ztráty ohlásili 27 vítězství. V listopadu

  1940 byl Shindō převelen ke 14. Kōkūtai v Hanoji,

  rovněž vyzbrojené Zery. Od dubna do prosince 1941

  byl buntaichō stíhačů z Akagi, ale po útoku na Pearl

  Harbor musel být hospitalizován. Po uzdravení byl

  v dubnu 1942 jmenován velitelem Tokushima Kō-

  kūtai. Od listopadu 1942 se jako hikōtaichō u Kō-

  kūtai 582 zapojil do bojů nad Guadalcanalem. Od

  července do září 1943 ve stejné oblasti sloužil jako

  hikōtaichō stíhací Kōkūtai 204. Na přelomu roků

  1943 a 1944 velel stíhací jednotce letadlové lodi Ry-

  ūhō a později byl zapojen do vedení Kōkūtai 653

  a 203 při obraně Tchaj-wanu, Filipín a Japonska.

  Na konci války byl ve funkci hikōtaichō u Tsukuba

  Kōkūtai. Zemřel v roce 2000.

  INFO Eduard

  75

  Březen 2022

• Page 76

  TORA TORA TORA!

  1/48 Eduard

  postavil Luboš Zach

  stránka produktu

  POSTAVENO

  INFO Eduard76

  March 2022

• Page 77

  POUŽITÉ DOPLŇKY:

  648 698 A6M2 seat PRINT

  648 694 A6M2 engine PRINT

  648 724 A6M2 landing flaps PRINT

  648 722 A6M2 exhausts PRINT

  648 723 A6M2 cannon barrels & cockpit guns PRINT

  644 128 A6M2 LööK

  COL 12

  poddůstojník 1. tř. Yukuo Hanzawa,

  stíhací jednotka let. lodi Shōkaku,

  patrola během druhé útočné vlny

  # 11155

  POSTAVENO

  INFO Eduard

  77

  March 2022

• Page 78

  kat. č. 82212

  marking D

  postavil

  Robert Szwarc

  POSTAVENO

  A6M2 Zero Type 21 1/48

  INFO Eduard78

  Březen 2022

• Page 79

  stránka produktu

  por. Kunio Kanzaki, velitel Hikōtai 311 v rámci Kōkūtai 381, základna Kendari, ostrov Celebes, květen 1944

  Kōkūtai 381 byla založena v říjnu 1943 na základně

  Kendari na ostrovu Celebes. Jednalo se o smíše-

  nou Kōkūtai se 48 stíhacími bombardéry (Hikōtai

  602), 24 nočními stíhačkami (Hikōtai 902) a 48 stí-

  hacími letouny v Hikōtai 311, jíž velel poručík Kan-

  zaki. Se svou jednotkou během roku 1944 působil

  ze základen na ostrovech v Indonésii a na Filipí-

  nách. Jejich nejčastějšími protivníky byly americ-

  ké armádní letouny. Kanzakiho jednotka pro útoky

  na nepřátelské bombardéry používala fosforové

  bomby určené proti vzdušným cílům. Kanzakiho

  letoun, vyrobený firmou Nakajima, byl v minulos-

  ti rekonstruován s různými barevnými markingy.

  Předpokládáme, že svislé ocasní plochy a část

  horních ploch křídla byly natřeny barvou spodních

  ploch. Příď motoru mohla být zbarvena i šedou

  nebo žlutou barvou. Z fotografie letounu není zcela

  zřejmé, zda jsou bílé pruhy na spodní části trupu

  spojeny. Mohlo se jednat o usnadnění vzájemné

  identifikace námořních a armádních letounů při

  bojích se spojeneckými stíhači. Dalším důvodem

  pro tuto kamufláž mohla být snadnější identifikace

  při nočních stíhacích letech. Například v noci z 12.

  na 13. ledna 1944 sestřelil por. Kanzaki a jeho wing-

  man nad Balikpapanem B-24 z 380th BG. Ve stejné

  kamufláži horních a ocasních ploch jsou zbarveny

  i stroje Kōkūtai 331. Obě jednotky během části roku

  1944 operovaly v jednom taktickém uskupení.

  BRASSIN 02/2022BRASSIN 02/2022

  POSTAVENO

  INFO Eduard

  79

  Březen 2022

• Page 80

  1/48 Eduard

  postavil Jan Novotný

  F-51D-30, 44-74651, Col. William H. Clark,

  18th FBG, základna Hoengsong (K-46),

  Korea, červenec 1952

  # 11155

  stránka produktu

  POSTAVENO

  INFO Eduard80

  Březen 2022

• Page 81

  POSTAVENO

  POUŽITÉ DOPLŇKY:

  648570 P-51D gun sights

  648495 P-51D undercarriage legs BRONZE

  648503 P-51D wheels oval tread

  648486 P-51D exhaust stacks w/ fairing

  FE1021 P-51D seatbelts STEEL

  INFO Eduard

  81

  Březen 2022

• Page 82

  POSTAVENO

  1/48 Eduard

  postavil Luboš Zach

  Z-226M, OK

  -

  KND, v. č. 31-09,

  Aeroklub Chomutov,

  Česká republika, ca 1995

  # 11152

  INFO Eduard82

  March 2022

• Page 83

  POSTAVENO

  stránka produktu

  INFO Eduard

  83

  March 2022

• Page 84

  648012 F-4C/D/E/F/G wheels(Brassin)

  648023 F-4 exhaust nozzles late (Brassin)

  POUŽITÉ DOPLŇKY:

  POSTAVENO

  Phantom II RF-4E 1/48

  Zoukei-Mura

  postavil Angelo Lodetti

  INFO Eduard84

  Březen 2022

• Page 85

  POSTAVENO

  INFO Eduard

  85

  Březen 2022

• Page 86

  ON APPROACH

  DUBEN 2022

  644151

  F-14A late Löök

  1/48 Eduard

  644152

  Vampire F.3 Löök

  1/48 Airfix

  644153

  OV-10A LööK

  1/48 ICM

  648681

  Z-126 Trener Walter Minor 4 engine

  PRINT

  1/48 Eduard

  BIG33142 Tornado ECR 1/32 ITALERI

  BIG33143 B-25H 1/32 HKM

  BIG49319 F-104S 1/48 KINETIC

  BIG49320 F-104S ASA 1/48 KINETIC

  BIG49321 F-104S ASA

  -

  M 1/48 KINETIC

  BIG49322 Hs 129B 1/48 HASEGAWA/HOBBY 2000

  644151 F-14A late Löök 1/48 TAMIYA

  644152 Vampire F.3 Löök 1/48 AIRFIX

  644153 OV-10A LööK 1/48 ICM

  648681 Z-126 Trener Walter Minor 4 engine PRINT 1/48 EDUARD

  648736 Fw 190A landing flaps PRINT 1/48 EDUARD

  648738 Spitfire Mk.V landing flaps PRINT 1/48 EDUARD

  648739 F-14A late cockpit 1/48 TAMIYA

  672279 P-51B/C exhausts stacks PRINT 1/72 ARMA HOBBY

  672280 P-51B/C exhausts stacks w/fairing PRINT 1/72 ARMA HOBBY

  672281 P-51B/C bazooka rocket launcher 1/72 ARMA HOBBY

  672282 P-51B/C wheels diamond tread 1/72 ARMA HOBBY

  672283 Tornado wheels 1/72 REVELL

  644146 CH-47A LööKplus 1/48 Hobby Boss

  644147 F-104S LööKplus 1/48 Kinetic

  644148 F-104 ASA LööKplus 1/48 Kinetic

  644149 F-104 ASA/M LööKplus 1/48 Kinetic

  SIN67219 Tornado GR.1/GR.4 armament 1/72 REVELL

  BIG ED (duben)

  BRASSIN (duben)

  LöökPlus (duben)

  BIGSIN (duben)

  LööK sada - Brassinová barvená přístrojová

  deska a STEEL pásy na sedačky pro F-14A late v

  měřítku 1/48. Připraveno pro snadnou zástavbu

  do modelu.

  Sada obsahuje:

  - resin: 6 součástek

  - obtisk: ne

  - lept: ano, barvený

  - maska: ne

  LööK sada - Brassinová barvená přístrojová deska a STEEL

  pásy na sedačky pro Vampire F.3 v měřítku 1/48. Připraveno

  pro snadnou zástavbu do modelu.

  Sada obsahuje:

  - resin: 3 součástky

  - obtisk: ne

  - lept: ano, barvený

  - maska: ne

  LööK sada - Brassinová barvená přístrojová deska

  a STEEL pásy na sedačky pro OV-10A v měřítku 1/48.

  Připraveno pro snadnou zástavbu do modelu.

  Sada obsahuje:

  - resin: 6 součástek

  - obtisk: ne

  - lept: ano, barvený

  - maska: ne

  Brassinová sada - motor pro Z-126 Trenér 21 v měřítku 1/48.

  Vyrobeno přímým 3D tiskem. Kryty motoru jsou součástí sady.

  Sada obsahuje:

  - 3D tisk: 13 součástek

  - obtisk: ne

  - lept: ano

  - maska: ne

  PRELIMINARY IMAGES

  PRELIMINARY IMAGES

  PRELIMINARY IMAGES

  INFO Eduard86

  Březen 2022

• Page 87

  648736

  Fw 190A landing flaps PRINT

  1/48 Eduard

  648738

  Spitfire Mk.V landing flaps PRINT

  1/48 Eduard

  648739

  F-14A late cockpit

  1/48 Tamiya

  ON APPROACH

  Brassinová sada - vztlakové klapky pro Fw 190A v měřítku 1/48. Vyrobeno

  přímým 3D tiskem. Doporučená stavebnice: Eduard

  Sada obsahuje:

  - 3D tisk: 6 součástek

  - obtisk: ne

  - lept: ano

  - maska: ne

  Brassinová sada - vztlakové klapky pro Spitfire

  Mk.V v měřítku 1/48. Vyrobeno přímým 3D tiskem.

  Sada obsahuje:

  - 3D tisk: 6 součástek

  - obtisk: ne

  - lept: ano

  - maska: ne

  Brassinová sada - kokpit pro F-14A late

  v měřítku 1/48.

  Doporučená stavebnice: Tamiya

  Sada obsahuje:

  - resin: 39 součástek

  - obtisk: ano

  - lept: ano, barvený

  - maska: ne

  INFO Eduard

  87

  Březen 2022

• Page 88

  ON APPROACH DUBEN 2022

  672279

  P-51B/C exhausts stacks PRINT

  1/72 Arma Hobby

  672280

  P-51B/C exhausts stacks w/fairing PRINT

  1/72 Arma Hobby

  672281

  P-51B/C bazooka rocket launcher

  1/72 Arma Hobby

  Brassinová sada - nekapotované výfuky pro P-51B/C

  v měřítku 1/72. Vyrobeno přímým 3D tiskem. Připraveno

  pro snadnou zástavbu do modelu.

  Doporučená stavebnice: Arma Hobby

  Sada obsahuje:

  - resin: 2 součástky

  - obtisk: ne

  - lept: ne

  - maska: ne

  Brassinová sada - kapotované výfuky pro P-51B/C

  v měřítku 1/72. Vyrobeno přímým 3D tiskem.

  Připraveno pro snadnou zástavbu do modelu.

  Doporučená stavebnice: Arma Hobby

  Sada obsahuje:

  - resin: 2 součástky

  - obtisk: ne

  - lept: ne

  - maska: ne

  Brassinová sada - raketnice typu Bazooka

  pro P-51B/C v měřítku 1/72. Sada obsahuje

  2 raketnice.

  Doporučená stavebnice: Arma Hobby

  Sada obsahuje:

  - resin: 8 součástek

  - obtisk: ne

  - lept: ano

  - maska: ne

  INFO Eduard88

  Březen 2022

• Page 89

  BRASSIN 02/2022BRASSIN 02/2022

  ON APPROACHDUBEN 2022

  672282

  P-51B/C wheels diamond tread

  1/72 Arma Hobby

  672283

  Tornado wheels

  1/72 Revell

  Brassinová sada - kola podvozku pro P-51B/C v měřítku 1/72.

  Sada obsahuje kola hlavního podvozku. Připraveno

  pro snadnou zástavbu do modelu.

  Doporučená stavebnice: Arma Hobby

  Sada obsahuje:

  - resin: 2 součástky

  - obtisk: ne

  - lept: ne

  - maska: ano

  Brassinová sada - kola podvozku pro Tornado

  v měřítku 1/72. Sada obsahuje kola hlavního

  podvozku a příďové kolo. Připraveno pro snadnou

  zástavbu do modelu.

  Doporučená stavebnice: Revell

  Sada obsahuje:

  - resin: 4 součástky

  - obtisk: ne

  - lept: ne

  - maska: ano

  INFO Eduard

  89

  Březen 2022

• Page 90

  ON APPROACH DUBEN 2022

  644146

  CH-47A LööKplus

  1/48 Hobby Boss

  644147

  F-104S LööKplus

  1/48 Kinetic

  Soubor 3 sad pro CH-47A v měřítku 1/48.

  Doporučená stavebnice: Hobby Boss

  - sada LöoK (barvené Brassin palubní desky + Steelbelts)

  - TFace maska pro barvení

  - kola podvozku

  Soubor 4 sad pro F-104S v měřítku 1/48.

  Doporučená stavebnice: Kinetic

  - sada LöoK (barvené Brassin palubní desky + Steelbelts)

  - TFace maska pro barvení

  - kola podvozku

  - vystřelovací sedačka

  INFO Eduard90

  Březen 2022

• Page 91

  BRASSIN 02/2022BRASSIN 02/2022

  ON APPROACHDUBEN 2022

  644148

  F-104 ASA LööKplus

  1/48 Kinetic

  644149

  F-104 ASA/M LööKplus

  1/48 Kinetic

  Soubor 4 sad pro F-104 ASA v měřítku 1/48.

  Doporučená stavebnice: Kinetic

  - sada LöoK (barvené Brassin palubní desky + Steelbelts)

  - TFace maska pro barvení

  - kola podvozku

  - vystřelovací sedačka

  Soubor 4 sad pro F-104 ASA

  -

  M v měřítku 1/48.

  Doporučená stavebnice: Kinetic

  - sada LöoK (barvené Brassin palubní desky + Steelbelts)

  - TFace maska pro barvení

  - kola podvozku

  - vystřelovací sedačka

  INFO Eduard

  91

  Březen 2022

• Page 92

  ON APPROACH DUBEN 2022

  SIN67219

  Tornado GR.1/GR.4 armament

  1/72 Revell

  Soubor 8 sad pro Tornado GR.1/GR.4 v měřítku 1/72.

  Doporučená stavebnice: Revell

  - ECM kontejner Sky Shadow

  - střely ALARM

  - kontejner TIALD

  - pumy CPU-123 Paveway II

  - kontejner BOZ-107

  - kontejner na kazetovou munici JP233

  - brzděné pumy 1000lb w_960 fuse

  - pumy CBU-87

  Všechny sady v této kolekci jsou dostupné samostatně,

  ovšem jejich spojení v edici BIG SIN znamená slevu až 30 %.

  Sky Shadow ECM pod

  ALARM missiles

  CBU-87 bombs

  TIALD pod

  CPU-123 Paveway II

  BOZ-107 pod

  British 1000lb retarded

  bombs w_960 fuse

  JP233 dispenser

  INFO Eduard92

  Březen 2022

• Page 93

  BRASSIN 02/2022BRASSIN 02/2022

  ON APPROACHDUBEN 2022

  FOTOLEPTY

  36478 M18 tank destroyer 1/35 Tamiya

  481079 B-26K Invader bomb bay 1/48 ICM

  481080 B-26K Invader exterior & undercarriage 1/48 ICM

  481081 SR-71A undercarriage 1/48 Revell

  481082 SR-71A engines 1/48 Revell

  481083 SR-71A grilles 1/48 Revell

  481084 Z-126/226 Trenér landing flaps 1/48 Eduard

  491258 Vampire F.3 1/48 Airfix

  491260 F/A-18F 1/48 Hobby Boss

  491262 B-26K Invader 1/48 ICM

  491264 OV-10D+ 1/48 ICM

  73767 Fw 190D-9 1/72 IBG

  73768 U-2A 1/72 Hobby Boss

  ZOOMY

  FE1256 Z-526 seatbelts STEEL 1/48 Eduard

  FE1258 Vampire F.3 1/48 Airfix

  FE1259 Vampire F.3 seatbelts STEEL 1/48 Airfix

  FE1260 F/A-18F 1/48 Hobby Boss

  FE1261 F/A-18F seatbelts STEEL 1/48 Hobby Boss

  FE1262 B-26K Invader 1/48 ICM

  FE1263 B-26K Invader seatbelts STEEL 1/48 ICM

  FE1264 OV-10D+ 1/48 ICM

  FE1265 OV-10D+ seatbelts STEEL 1/48 ICM

  MASKY

  JX289 Hawk 81-A2 1/32 ICM

  JX290 Hawk 81-A2 TFace 1/32 ICM

  EX844 B-26K Invader 1/48 ICM

  EX845 B-26K Invader TFace 1/48 ICM

  EX846 OV-10D+ 1/48 Hobby Boss

  EX847 OV-10D+ TFace 1/48 Hobby Boss

  EX848 F/A-18F 1/48 Hobby Boss

  EX849 F/A-18F TFace 1/48 Clear Prop

  CX623 U-2A 1/72 Fujimi/Hobby 2000

  CX624 OV-1A / JOV-1A 1/72 Great Wall Hobby

  CX625 TA-4J 1/72 Great Wall Hobby

  SPACE

  3DL53006 International Marine Signal Flags SPACE 1/350

  3DL48061 Vampire F.3 SPACE 1/48 Airfix

  3DL48062 OV-10D+ SPACE 1/48 ICM

  OBTISKY

  D48102 F-6 Mustang national insignia 1/48 Eduard

  INFO Eduard

  93

  Březen 2022

• Page 94

  ON APPROACH DUBEN 2022

  Spitfire Mk.Vb late 1/48#82156

  EP120, S/Ldr Geoffrey W. Northcott,

  No. 402 Squadron RCAF, RAF Merston, West Sussex,

  Velká Británie, červen–listopad 1943

  AB184, Sgt Olav Djønne, No. 332 (Norwegian) Squadron,

  RAF North Weald, Essex, Velká Británie, srpen 1942

  AA853, W/Cdr Stefan Witorzenc, No. 1 Polish Fighter Wing,

  RAF Heston, Velká Británie, začátek července 1942

  AB276, F/Lt Václav Hájek,

  No. 313 (Czechoslovak) Squadron, RAF Hornchurch,

  Velká Británie, leden až červen 1942

  EN794, S/Ldr Yvan du Monceau de Bergendal,

  No. 350 (Belgian) Squadron, RAF Redhill, Surrey,

  Velká Británie, červenec až prosinec 1942

  EP829, S/Ldr John J. Lynch, No. 249 Squadron, RAF Krendi,

  Malta, duben–květen 1943

  INFO Eduard94

  Březen 2022

• Page 95

  BRASSIN 02/2022BRASSIN 02/2022

  ON APPROACHDUBEN 2022

  ZERO ZERO ZERO! #11158 DUAL COMBO

  c/n 3372, por. Kiku-ichi Inano, Tainan Kōkūtai,

  letiště Tainan, Taiwan, listopad 1941

  por. Zenjirō Miyano, 3. Kōkūtai, letiště Poeleti,

  Timor, březen 1942

  INFO Eduard

  95

  Březen 2022

• Page 96

  ON APPROACH DUBEN 2022

  stíhací jednotka let. lodi Kaga, základna Kisarazu,

  Japonsko, duben 1942

  c/n 4593, poddůstojník 1. tř. Todayoshi Koga,

  stíhací jednotka let. lodi Ryūjō, červen 1942

  poručík Hideki Shingō, stíhací jednotka let. lodi Shōkaku,

  říjen 1942

  c/n 3647, praporčík Tora-ichi Takatsuka, Tainan Kōkūtai,

  letiště Lakunai, Rabaul, září 1942

  c/n 1503, praporčík Kan-ichi Kashimura, Kōkūtai 582,

  letiště Buin, ostrov Bougainville, březen 1943

  INFO Eduard96

  Březen 2022

• Page 97

  BRASSIN 02/2022BRASSIN 02/2022

  ON APPROACHDUBEN 2022

  stíhací jednotka letadlové lodi Jun´yō, letiště Buin,

  ostrov Bougainville, duben 1943

  Hikōtai 303, Kōkūtai 203, základna Musashi,

  ostrov Paramushir, Kurilské ostrovy, duben 1944

  1. Kamikaze Tokubetsu Kōgekitai, Shikishima-tai,

  letiště Mabalacat, Filipíny, říjen 1944

  por. Toshio Suzuki, Kōkūtai 601 (I), let. loď Zuikaku,

  základna Tawi Tawi, Filipíny, červen 1944

  Ôita Kōkūtai, letiště Ôita, Japonsko, počátek roku 1944

  INFO Eduard

  97

  Březen 2022

• Page 98

  ON APPROACH DUBEN 2022

  F6F-5 1/48#84181

  F6F-5, Lt. Fred Prinz, VBF-17,

  USS Hornet (CV-12), březen 1945

  F6F-5K, BuNo 80173, Detroit Air Races, 1951

  F6F-5, Lt. Daniel Archibald Carmichael Jr., VBF-12,

  USS Randolph, duben 1945

  F6F-5, LV Gérard de Castelbajac, Flottile 11F,

  Haiphong Cat Bi, Indočína, březen 1954

  INFO Eduard98

  Březen 2022

• Page 99

  MiG-15bis, č. 129, maj. Anatolij M. Karelin, 351. IAP,

  106. IAD, Anshan, Čína, červenec 1952

  MiG-15bis, č. 3934, 20. stíhací letecký pluk,

  Čáslav, Československo, 1957–1958

  MiG-15bis, No. 2702, No. 18 Squadron UARAF, základna Abu Sueir, Egypt 1958

  MiG-15bis, maj. V. M. Fokin, 234. GIAP, 9. GIAD,

  Kubinka, SSSR, červen–červenc 1951

  BRASSIN 02/2022BRASSIN 02/2022

  ON APPROACHDUBEN 2022

  MiG-15bis 1/72#7461

  INFO Eduard

  99

  Březen 2022

• Page 100

  ON APPROACH DUBEN 2022

  Eagles Call

  1/48 #11149

  DUAL COMBO Reedice

  Spitfire Mk.Vb, AB875, P/O Joseph M. Kelly,

  No. 71 (Eagle) Squadron, RAF Martlesham Heath,

  Suffolk, Velká Británie, únor 1942

  Spitfire Mk.Vb, BM581, P/O William P. Kelly,

  No. 121 (Eagle) Squadron, RAF Southend, Essex,

  Velká Británie, červenec 1942

  Spitfire Mk.Vb, BL753, P/O Donald J. M. Blakeslee,

  No. 401 Squadron RCAF, RAF Gravesend, Kent,

  Velká Británie, duben–květen 1942

  Spitfire Mk.Vb, EN851, Lt. Roland F. Wooten, 307th FS, 31st FG,

  8th AF, RAF Merston, West Sussex, Velká Británie, srpen 1942

  INFO Eduard100

  Březen 2022

• Page 101

  ON APPROACHDUBEN 2022

  Spitfire Mk.Vb, BL255, Lt. Dominic S. Gentile,

  336th FS, 4th FG, 8th AF, Debden, Essex,

  Velká Británie, srpen 1942

  Spitfire Mk.Vb Trop, ER200 (pravděpodobně),

  Lt. Col. Fred M. Dean, 31st FG, Korba, Tunisko,

  květen 1943

  Spitfire Mk.Vb Trop, ER570, Maj. Robert Levine,

  4th FS, 52nd FG, Mediterranean Alied Coastal

  Air Force (MACAF), La Sers, Tunisko, srpen 1943

  Spitfire Mk.Vc Trop, Lt. George G. Loving, 309th FS,

  31st FG, 12th AF, Pommigliano, Itálie, prosinec 1943

  Spitfire Mk.Vc Trop, BR112, Sgt. Claude Weaver,

  No. 185 Squadron RAF, Hal Far, Malta, září 1942

  Spitfire Mk.Vc Trop, ES353, Capt. Jerome S. McCabe,

  5th FS, 52nd FG, Mediterranean Alied Coastal

  Air Force (MACAF), La Sebala, Tunisko, červen 1943

  Spitfire Mk.Vc Trop, 307th FS, 31st FG, 12th AF,

  La Senia, Alžírsko, konec 1942

  Spitfire Mk.Vc Trop, Lt. Richard Alexander,

  2nd FS, 52nd FG, 12th AF, Borgo, Korsika, začátek 1944

  INFO Eduard

  101

  Březen 2022

• Page 102

  ON APPROACH DUBEN 2022

  Fokker D.VII (OAW)

  1/72 #70131

  Reedice

  Ltn. Wilhelm Leusch, velitel Jasta 19, Florenville,

  Lucembursko, říjen 1918

  Ltn. Franz Büchner, velitel Jasta 13, Trevír,

  Německo, říjen 1918

  Ltn. Alfred Greven, Jasta 12, Carignan,

  Francie, říjen 1918

  č. 64441/18, Ltn. Max Näther, Jasta 62,

  Preutin-Higny, Francie, říjen 1918

  Uffz. Alfred Bäder, Jasta 65, Tichémont,

  Francie, listopad 1918

  INFO Eduard102

  Březen 2022

• Page 103

  č. 64441/18, Ltn. Max Näther, Jasta 62,

  Preutin-Higny, Francie, říjen 1918

  Uffz. Alfred Bäder, Jasta 65, Tichémont,

  Francie, listopad 1918

  ON APPROACHDUBEN 2022

  Bf 109E-1

  1/48 #8261

  Reedice

  Hptm. Hannes Trautloft, 2./JG 77, Juliusburg,

  Německo, září 1939

  6./JG 52, Oblt. Ulrich Steinhilper, Calais,

  Francie, září 1940

  Fw. Artur Beese, 9./JG 26, Caffiers, Francie, srpen 1940

  Ofw. Kurt Ubben, 6.(J)/Trägergruppe 186, Wangerooge,

  Německo, březen 1940

  Fw. Artur Beese, 9./JG 26, Caffiers,

  Francie, srpen 1940

  INFO Eduard

  103

  Březen 2022

• Page 104

  F-6D/K

  1/48 #82103

  Reedice

  ON APPROACH DUBEN 2022

  F-6D-10, 44-14699, Lt. Clifford S. Slonneger, 109th TRS,

  67th TRG, 9th AF, Gosselies, Belgie, 1945

  F-6D-15, 44-14874, Lt. John E. Jacoby, 82nd TRS, 71st TRG,

  5th AF, základna Johnson, Japonsko, září 1945

  F-6K-10, 44-12223, 118th TRS, 23rd FG, 14th AF, Čengkung, Čína, 1945

  F-6D-10, 44-14659, 111th TRS, 68th TRG, 12th AF,

  Fürth, Německo, červenec 1945

  F-6K-15, 75th FS, 23rd FG, 14th AF, Luliang, Čína, 1945

  F-6D-15, 44-15417, Lt. Edwin H. Pearle, 2nd FS, 2nd ACG, Cox´s Bazar, Indie, jaro 1945

  INFO Eduard104

  Březen 2022

• Page 105

  UKRAJINA

  V posledních dnech si dělám velké starosti

  o přátele na Ukrajině. A asi nejsem sám. Kaž-

  dý z nás se může zamyslet nad tím, jak pomoci

  lidem, kteří jsou na útěku nebo ve válečné ob-

  lasti. Reakce okolních zemí je naprosto skvělá.

  V podobných situacích jsem dřív nějakým způ-

  sobem pomáhal a pomáhám i teď.

  Myslím při tom na mé bývalé kolegy z mezi-

  národní konzultační a projekční firmy, v níž

  jsem dvacet let pracoval. Vím, že v ní je mi-

  nimálně deset modelářů, takže je mi jasné, že

  tyhle řádky budou číst. V jejich mezinárodním

  týmu, který má přes dva tisíce lidí, je více než

  sto kolegyň a kolegů z Ukrajiny. Mají kanceláře

  v Kyjevě a ve Lvově. S některými jsem ve spo-

  jení. Abyste si trochu představili, co dělají, tak

  v 3D softwaru projektují stavby, většinou prů-

  myslové, a pak řídí jejich realizaci. V některých

  specializacích se z nich stalo centrum, které

  využívá celá síť té globální firmy. Díky nim

  vznikají v Evropě a v Asii výrobní závody dobře

  známých firem. Jsou to vynikající mezinárodní

  konzultanti, projektanti a projektoví manažeři.

  Asi třetina z nich pracuje na projektech v Rus-

  ku. Doufám, že budou všichni v pořádku.

  Uvědomil jsem si, že to má jistou paralelu

  s naším modelářským oborem. Ukrajina je to-

  tiž jedním ze světových modelářských výrob-

  ních center. Stavebnice a doplňky tam vyrábí

  zhruba dvacet firem s mezinárodní působností.

  A řada z nich také pracuje s 3D softwarem

  a dalšími pokročilými technologiemi v oboru.

  Pokusím se ukrajinské firmy vyjmenovat a po-

  kud jsem na někoho zapomněl, tak se omlou-

  vám: Ace, Aim Fan Model, Amodel, Armory,

  Arsenal Model Group, Art Model, Avis, Clear

  Prop., Condor, Dora Wings, Master Box, Mili-

  tary Wheels, MiniArt, Modelsvit, ICM, ResKit,

  Skif, Roden, Unimodel, USCP a Wingsy. Ne-

  smím zapomenout ani na prodejce modelů a

  firmy, které vyrábí stavebnice pro zákazníky v

  Evropské Unii.

  S některými z těch firem spolupracujeme,

  s dalšími si konkurujeme, ale všem teď ohrom-

  ně držíme palce a nabízíme pomoc, pokud by

  ji jejich týmy potřebovaly.

  Vaši podporu potřebují také.

  Slava Ukraini!

  Jan Bobek

  INFO Eduard

  105

  Březen 2022