10/2021

• Page 1

  Ročník 20, říjen 2021Ročník 20, říjen 2021

  ČÍSLO 140

  cena 0,- Kč

  INFOINFO

• Page 2

  INFO

  EDUARDEDUARD

  ČÍSLO 140

  © Eduard - Model Accessories, 2021

  Tento materiál je volně šiřitelný a tisknutelný.

  Žádná textová nebo obrazová část z něj však nesmí být použita

  k další publikaci na jakémkoli médiu bez souhlasu společnosti

  Eduard - Model Accessories, s.r.o. a autorů jednotlivých článků.

  Redakční a gracká úprava - Středisko marketingu, Eduard M.A.

• Page 3

  eduardeduard

  Vydává Eduard-Model Accessories, spol. s.r.o.

  Mírová 170, Obrnice 435 21

  podpora@eduard.cz www.eduard.com

  ÚVODNÍK

  4

  ŘÍJEN 2021

  STAVEBNICE

  HISTORIE

  BRASSIN

  FOTOLEPTY

  BIGED

  NOVINKY

  POSTAVENO

  ON APPROACH

  říjen 2021

  listopad 2021

  60

  66

  22

  6

  48

  69

  70

  76

  HIND D Limited edition 1/48

  HURRISTORY: Hurricane Mk.I Limited edition 1/72

  F6F-3 Weekend edition 1/72

  MiG-21R ProPACK 1/48

  Spitre Mk.XVI ProPACK 1/48

  Spitre Mk.IIb 1/48

  MiG-21MF 1/48

  The Longest Day 1/72

  OBSAH

  Posledný z hŕstky

  Kasserinská letecká válka

  Knihy o Bigglesovi

  Ukázka z knihy Hrbatá: Šmoulí roj

  99

  TAIL END CHARLIE

• Page 4

  Dobrý den přátelé,

  asi je vám jasné, že tento text nepíšu v den,

  kdy vychází. Obvykle na něm pracuji tak

  týden předem. Zkoušel jsem i dva týdny

  předem, ale vzhledem k tomu, že se situa-

  ce na bojišti mění každou minutou, bylo po

  těch dvou týdnech zapotřebí tolika změn,

  že tento pokus o získání časové rezervy

  nakonec přinesl více nervozity než klidu

  na další práci. Takže píšu pár dní předem,

  a i tak není jisté, jak to, co popisuji, dopad-

  ne v den vydání. Kupříkladu tentokrát je

  v jedné z hlavních rolí počasí. Přes jeho

  excesy, a že jich nebylo letos málo, nás ve

  skutečnosti v naší činnosti obvykle příliš

  neovlivňuje. Tento týden je tomu ovšem ji-

  nak. V sobotu, tedy zítra, pořádáme Komor-

  ní walkaround v Líních a pro jeho průběh je

  počasí naprosto klíčové. Vzpomeňte si, jak

  to bylo loni. Poslední víkend září, kdy jsme

  pořádali Spitfire day v Líních, bylo krás-

  né, skoro idylické počasí. O týden později

  v Jičíně na Čmelákovi to bylo naopak peklo

  samo. Zima, lijavec, temné mraky kousek

  nad zemí, kdo se pohyboval po ploše, ten

  byl mokrý od hlavy k patě a jen díky Jirkovi

  Šlemrovi a jeho statečnosti a houževnatos-

  ti jste se měli na co dívat. Letos tedy opět

  vzhlížíme k obloze a doufáme v přízeň ne-

  vyzpytatelného živlu. Zatím je ale předpo-

  věď pozitivní, a nevypadá to, že by se měl

  trend nějak radikálně změnit. Dnes má do

  Plzně přiletět Hurricane, v průběhu dneška

  a zítřka dvanáct Trenérů a zítra časně do-

  poledne přistane Hind. Pro to, aby vše klap-

  lo, je počasí naprosto zásadní. A případná

  ranní mlha, která se v tomto období v Líních

  ráda nad ránem povaluje, by byla to nej-

  menší. Zatím to naštěstí vypadá nadějně,

  počasí je dnes doslova ideální a předpověď

  je nadějná, ale raději bych o tom nemluvil

  moc nahlas.

  Trenér v Líních

  V Líních bude zítra pravděpodobně pat-

  náct Trenérů, zastoupeny budou všechny

  typové řady od Z-126 po Z-526 včetně ak-

  robatické Z-526AFS. Bohužel, nebudeme

  tam prodávat model, nepodařilo se nám do

  dneška odladit poslední formu. Ve staveb-

  nici je pět rámečků, na začátku týdne nám

  chyběl už jen poslední, rámeček D. Jeho

  forma se ukázala být větší potížistkou než

  jsme čekali a několik podstatných dílů bude

  potřebovat větší zásah, v jednom případě

  dokonce menší konstrukční změnu. Časo-

  vě si úprava vyžádá ještě tak týden, před-

  pokládám, že do konce měsíce, kdy musí

  být hotové všechny listopadové novinky,

  bude Trenér řádně zabalen a připraven

  k expedici. Abychom návštěvníkům zítřejší

  akce tento malý ústrk v podobě nemožnosti

  koupit si Trenéra přímo na akci vykompen-

  zovali, nabídneme jim možnost koupit si

  stavebnici v předstihu ještě před koncem

  října, a poštovné bude zdarma.

  V každém případě Trenér – letadlo k vidění

  naživo bude. Možnost prohlédnout a vyfotit

  si exempláře, které se akce zúčastní, bude

  při stavbě jakéhokoli v budoucnu vydaného

  Trenéra k nezaplacení. Až budeme časem

  vydávat jednoho za druhým a internet bude

  plný hlášek typu „Ježíšmarjá další Trenér,

  to nemůžete udělat taky něco jiného?“, bu-

  dete na Trenéry z Líní rádi vzpomínat.

  Staré dobré časy

  Za starých časů, jejichž přesná datace je

  pro každého tak nějak jiná, byly pro mě ta-

  kový Trenér nebo MiG-21 úplně obyčejná le-

  tadla, která skoro ani nestála za ohlédnutí.

  MiGy-21 a jiné tryskáče nám v Mostě sviš-

  těly nad hlavou každý den a byly spíš otrav-

  né než zajímavé, Trenéry jste potkali na ka-

  ždém aeroklubovém letišti a Čmeláky nad

  kdejakým polem. Snad jen ti nejosvícenější

  z nás se tehdy ohlédli za každým zavrčením

  motoru, ale když žatecké MiGy startovaly

  přes silnici z Mostu na Žatec, to bylo samo-

  zřejmě jiné rodeo. Ale časy se mění, MiGa-

  21 už v letu jen tak neuvidíte. Trenéra ano a

  už stojí za to se za ním ohlédnout, zastavit

  se a sledovat jeho let kam až oko dohlédne.

  Už to není obyčejné letadlo, kterého je všu-

  de plno, už má status historického letadla,

  jaký měl Spitfire nebo Hurricane pro naši

  generaci tak nějak odjakživa. Přiznám se,

  že já sám jsem půvaby MiGu-21 objevil až ve

  chvíli, kdy jsme na něm začali pracovat, a s

  Trenérem jsem na tom podobně. Byla to pro

  mě taková normální letadla, žádné legendy.

  Pomalu jsem jim přicházel na chuť, jak po-

  kračovaly práce na modelu, jak jsme tomu

  stroji pomalu pronikali pod kůži, tedy lépe

  řečeno pod potahový plech a plátno. Najed-

  nou se ta obyčejná letadla stávala letadly

  s historií, příběhem, osudem. Asi podobně

  to mají ti, kteří na těch letadlech létají a kte-

  ří o ně pečují a udržují je za velkých nákla-

  dů tvrdou prací v provozu. Zažil jsem tu vá-

  šeň pro techniku mnohokrát, však jsem za

  posledních třicet let prolezl spoustu muzeí,

  restaurátorských dílen i historických leta-

  del, ale i vojenských základen či leteckých

  továren. Ale tak nějak mi to všechno, co

  tato vášeň pro letadla znamená, secvaklo

  až v poslední době a všechno mi to došlo až

  s Trenérem. Protože s Trenérem jsem vy-

  růstal a stárnul, a tak nějak mi přijde, že se

  spolu s ním stávám historickým exponá-

  tem. A jestli jsme někdy vyrobili stavebnici

  letadla, ke kterému mám opravdu osobní

  vztah, tak je to tohle letadýlko.

  Ještě k tomu musím dodat, že třeba Mora-

  vu jsem miloval a obdivoval od první chvíle,

  kdy jsem ji uviděl. Nikdy jsem s ní neletěl,

  až před pár týdny mě svezl Michal Vláči-

  lík, bývalý spolumajitel modelářské firmy

  Gavia a dnes aktivní pilot. No, tak teď ji

  miluji už úplně! Letěli jsme na Sletu čes-

  koslovenských letadel ve Vyškově 5. září

  a nejen ten let, ale celou akci jsem si velmi

  užil. Doporučuji ji každému, kdo pochybu-

  je o tom, zda je třeba Trenér modelářsky

  zajímavé letadlo. Trenérů tam bylo, pokud

  jsem je dobře spočítal, celkem 28. Mnoha

  verzí a samozřejmě i mnoha zbarvení. Pas-

  tva pro oči, co vám budu povídat. A když už

  jsme u vzpomínání, pamatujete si na Gavii?

  Byly to hezké stavebnice, třeba Kukuruznik

  Po-2 nebo L-410. Na dnešní poměry jsou už

  takové jednodušší, ale třeba tu L-410 vám

  jen tak někdo jiný neudělá. A třeba jejich

  Lysandera jsme nedávno vydali v limitce a

  jen se po něm zaprášilo. A to nebylo popr-

  vé. Kluci z Gavie udělali i několik předloh

  přímo pro Eduard, kupříkladu Fokkera E.III

  1/48 nebo L-39 Albatros 1/72. Zajímavé je,

  že po Fokkeru se nikdo neptá, ale po Alba-

  trosu ano, po něm se lidé ptají často. Beru

  to jako upozornění, že bychom měli s opra-

  vou formy této stavebnice pohnout.

  Říjnové novinky

  Novinek na říjen je hodně, vychází mi to na

  něco přes sedmdesát položek. Najdete je

  dále v Infu, takže zmíním jen několik z nich.

  O říjnových stavebnicích řady Limited editi-

  on, Hind D 1/48 a Hurristory 1/72 už byla řeč

  minule. Jen zopakuji, že Hind D má základ

  ve výliscích od Zvezdy, obsahuje konverzní

  ÚVODNÍK

  eduard

  4

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 5

  díly na verzi Mi-24D a markingy výhradně

  pro Mi-24D československého, českého

  a slovenského letectva. Součástí stavebnice

  je kniha od Jaroslava Špačka, který přiletí

  zítra do Líní, jak jinak než na palubě Hin-

  du. Hurristory 1/72 vychází z výlisků Arma

  Hobby, doplněných na standard našich limi-

  tek našimi lepty, Brassiny a obtisky. V řadě

  Weekend se vrací Hellcat ve verzi F6F-3

  a měřítku 1/72. Spolu s tímto Weekendem

  se vrací i několik dalších přebalů Hellcata.

  V rámci reedic stavebnic, vyřazených z pro-

  dukce prosincovým požárem, se v novém

  provedení krabic a s revidovanými obtis-

  ky a návody vrací do produkce čtvrtkové

  MiG-21R a Spitfire Mk.XVI Bubbletop.

  V nabídce je jako obvykle řada doplňků

  pro nové stavebnice, jak říjnové, tak i pro

  novinky ze září. Kupříkladu sady řad Spa-

  ce a Löök jsou pro zářijové novinky určeny

  všechny.

  V minulém úvodníku jsem psal o sadách

  řady Brassin vyráběných přímým 3D tis-

  kem. V říjnovém bloku novinek už tyto sady

  máme. Jsou na Camela, jde o pumový zá-

  věsník s bombami a o dva motory, Bentley

  a Clerget. Mrkněte na ně, uvidíte budouc-

  nost Brassinu! V minulém úvodníku jsem

  psal, že přímo tištěné budou i Falangy pro

  Mi-24D. Ty jsou ale nakonec také odléva-

  né, stejně jako rakety ve stavebnici Hind D.

  Bohužel, při poměrně velkém objemu tisku,

  který si vyžádaly konverzní sady vkládané

  do stavebnice Hind D, který je mimochodem

  zhruba totožný s objemem měsíční produk-

  ce aftermarketových brassinových novinek,

  nám na tisk Falang už nezbyla volná kapa-

  cita. Ale objednali jsme další tiskárnu, takže

  příště už to bude zase lepší. Z odlévaných

  sad bych upozornil ještě na kokpit pro na-

  šeho Spitfira Mk.V. Ten zatím najde uplat-

  nění u Spitfirů z limitky Eagle´s call, ale

  v budoucnu bude jeho využití mnohem širší,

  protože Spitfirů Mk.V různých verzí vydá-

  me v následujících měsících hodně. Pokra-

  čujeme s nimi už v listopadu limitkou The

  Sweeps, věnovanou klasickým Spitfirům

  Mk.Vb raných i pozdních variant. Je tu také

  dvaasedmdesátinový kokpit pro Tornado

  GR.1, který se hodí k Tornádům z úspěšné

  limitky Desert Babe. Ta byla natolik úspěšná

  a poptávka po ní je tak velká, že se dostane

  jako jedna z mála limitek v prosinci tohoto

  roku do reedice. Pak je tu množství koleček,

  kupříkladu pro Mi-24, Trenéra, B-17G, Me

  163B a také pro F-4B Phantom II od Tamiyi.

  To je pestrá společnost, není-liž pravda?

  V leptech a maskách jsou také zajímavé po-

  činy, kupříkladu dvaasedmdesátinové sady

  pro Vulcana B.2 od Airfixu, sady na Ki-54 od

  Special Hobby nebo čtvrtkové pro Ar 234B

  od Hasegawy/Hobby2000. Ve čtvrtce máme

  také doplňkové sady pro limitku Hind D,

  mimo jiné interiér nákladového prostoru.

  Pro lodičkáře máme první dvě z minimál-

  ně čtyř připravovaných sad pro USS Intre-

  pid v 1/350. Pozor, je to Intrepid v podobě

  poválečné, ne ten, co kotví jako muzeum

  v New Yorku! Pro tankisty jsou tu také dvě

  sady, pětatřicetinové, Ferdinand od Amu-

  sing Hobby a TOR M-2/SA-15 Gauntlet od

  Zvezdy. U té druhé se přiznám, že tuším, že

  jde o nějaký protiletadlový komplet, ale ač

  jsem vojenskou profesí protiletadlový dě-

  lostřelec, tak netuším, jak ten stroj vypadá.

  Když jsem byl u toho protiletadlového dělo-

  střelectva, tak naším hlavním protivníkem

  měly být AH-1 Cobra různých verzí. Tak na

  AH-1G v 1/32 je určený jeden z říjnových Bi-

  gEdů, další dva jsou na letadlovou loď USS

  Langley ve dvou podobách a dobách nasa-

  zení, a pak jsou tu ještě dvě čtvrtkové sady

  pro F-84F od Kinetiku a Mi-24P od Zvez-

  dy. Uznejte, že na Hinda toho bude v říjnu

  opravdu hodně! A to jsou tu ještě v řadě

  Eduard Decal popisky, které tento měsíc

  nabízíme v 1/48 i na F-4B a Z-226, v 1/32 na

  P-51D a v 1/72 na Hurricane Mk.I. V řadě ob-

  tisků 1/48 je ještě aršík na Phantomy F-4B

  US NAVY.

  Mistrovství republiky v plastikovém

  modelářství

  Dne 11. září proběhlo v hotelu Olympik

  v Praze Mistrovství ČR v plastikovém mo-

  delářství. Měl jsem tu čest předat pohár pro

  absolutního vítěze, a ač jsem nebyl na akci

  po celou dobu, jevila se mi jako velmi pěkná,

  dobře zorganizovaná, s vynikajícími sou-

  těžními modely, a hlavně probíhající v po-

  hodě a přátelské atmosféře. Za mě to bylo

  nejlepší MR posledních mnoha let. Měl jsem

  tam jediný problém, za který ale nemohli

  ani organizátoři, ani přítomní modeláři. Tím

  problémem byly respirátory. Když jsem měl

  přednášku o našich připravovaných novin-

  kách, tak všichni v sále přede mnou měli

  nasazené respirátory. Za nimi však nebyly

  vidět žádné emoce, zájem ani nezájem, bylo

  to, jako kdyby v tom sále neseděli lidé, ale

  roboti. Přiznám se, že mě to velmi rozhodi-

  lo a obávám se, že to bylo na mém výkonu

  znát. Párkrát jsem se i zakoktal. Tímto se

  tedy všem přítomným omlouvám a doufám,

  že se to už nikdy nestane. Popravdě řečeno

  doufám, že ty zatracené roušky a respiráto-

  ry už z našeho života nadobro zmizí.

  K Mistrovství republiky se v rámci interne-

  tové diskuse objevil názor, že oddělení MR

  od E-daye nastalo proto, že Eduard už Mis-

  trovství republiky na E-dayi nechtěl, a že už

  nechce se SPČR dál spolupracovat. To je

  nesmysl. MR se konalo samostatně přede-

  vším proto, že se už dva roky po sobě ne-

  konal E-day. MR při svém menším formátu

  regulemi a omezeními prošel, proto se loni

  konal poprvé samostatně. Společně s ve-

  dením SMČR a organizátorem mistrovství,

  kterým byl Plastic Model Club Praha, jsme

  se shodli, že pokud bude MR probíhat tak,

  jak proběhlo loni i letos, bude to pro tuto

  soutěž, podotýkám, že v rámci našeho obo-

  ru vrcholnou soutěž, vhodný formát. Eduard

  ho bude nadále podporovat a sponzorovat,

  ať už zůstane samostatnou akcí, nebo se

  někdy v budoucnu vrátí na E-day. Fotogale-

  rii a reportáž z MR v plastikovém modelář-

  ství přineseme v příštím čísle INFA. A když

  už jsme u Mistrovství republiky, tak s naší

  plnou podporou proběhne v Obrnicích 4.

  a 5. listopadu po úspěšném loňském roční-

  ku opět Mistrovství republiky juniorů.

  Na závěr ještě musím zmínit historické

  články, naprosto zásadní ingredienci na-

  šeho populárního e-zinu. Jsou povětšinou

  tematicky orientovány na vydávané staveb-

  nice. K Hurricanům tedy máme článek Mira

  Bariče „Posledný z Hŕstky“ o posledním ži-

  jícím pilotovi z bitvy o Británii, Johnu „Pa-

  dym“ Hemingwayovi. K Hindu je tu ukázka

  z knihy „Hrbatá“, součásti stavebnice Hind

  D od Jaroslava Špačka. K Spitfirům Mk.V

  a stavebnici Eagle´s call se volně váže člá-

  nek Andrewa Arthyho „Kasserinská letecká

  válka“ a ke Camelům a Bigglesovi, což je

  stejně jako americké Spitfiry v září otevře-

  né a stále živé téma, je tu článek o tvorbě

  W. E. Johnse od Rogera Harrise, který na-

  vazuje na životopis Bigglesova „stvořite-

  le“. Mimochodem, poslední kus stavebnice

  Eagle´s Call jsme prodali včera.

  A to je ode mne pro dnešek vše. Přeji vám

  příjemné chvíle při studiu říjnových novinek

  a těším se zítra na viděnou v Líních.

  Buď kit!

  VŠ

  eduard

  5

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 6

  Bitka o Britániu trvala od 10. júla 1940 do konca

  októbra 1940, pričom najťažšie boje prebiehali

  v auguste a v septembri. Podľa oficiálnych šta-

  tistík sa na nej zúčastnilo 2937 letcov zo stí-

  hacích jednotiek RAF (Kráľovského letectva).

  Tí dostali Sponu bitky o Britániu, ktorá sa udeľo-

  vala príslušníkom stíhacích perutí za aspoň jeden

  operačný let v danom období. Okrem stíhacích

  pilotov sa však na bitke podieľali aj príslušníci

  bombardovacích a pobrežných jednotiek RAF.

  Tí podnikali hliadkové lety nad morom a útočili na

  vyloďovacie plavidlá, ktoré Nemci zhromažďovali

  v prístavoch okupovanej Európy.

  Spolu Briti prišli o viac ako 1500 lietadiel. Padlo

  544 stíhacích pilotov, oživot prišlo aj 718 letcov

  z bombardovacieho letectva a 280 príslušníkov

  pobrežného letectva. Na nemeckej strane stra-

  ty dosiahli 2000 lietadiel, zahynulo takmer 2600

  letcov a ďalších 900 padlo do zajatia. Pri náletoch

  zahynulo aj viac ako 14 000 britských civilistov.

  V bitke nebojovali len Briti – spomedzi 2937 stí-

  hacích pilotov ich bolo 2342, zvyšok tvorili iné

  národnosti. Sponu bitky o Britániu dostalo 145

  Poliakov, 127 Novozélanďanov, 112 Kanaďanov, 88

  československých pilotov, 32 Austrálčanov, 28

  Belgičanov, 25 Juhoafričanov, 13 Francúzov, 10

  Írov, deväť Američanov, tri letci z Rodézie a po

  jednom z Barbadosu, Jamajky a Newfoundlandu.

  Na nemeckej strane sa zas v menšej miere do

  náletov zapojili aj ich talianski spojenci.

  Nezniesol krv

  Jeden z desiatich írskych účastníkov bitky o Bri-

  tániu je John „Paddy“ Hemingway. Narodil sa 17.

  júla 1919 v bohatej rodine v Dubline. Na rozdiel

  od väčšinovo katolíckeho Írska bola jeho rodi-

  na anglikánskeho vierovyznania. Dostalo sa mu

  súkromné vzdelanie a bol aj členom chlapčen-

  ského speváckeho zboru v starobylej Katedrá-

  le sv. Patrika v Dubline. Podľa vlastných slov si

  však pri tom nepočínal veľmi úspešne a týmto

  smerom jeho kariéra neviedla. Rodičia z neho

  chceli mať chirurga, no aj túto životnú dráhu

  zmaril jeden podstatný detail – John Hemingway

  nezniesol pohľad na krv. A tak ho v roku 1937 otec

  zobral do Londýna na pohovor v Kráľovskom le-

  tectve (RAF), ktoré ho v roku 1938 prijalo do svo-

  jich služieb. Vtedy ešte netušil, že čoskoro si tej

  krvi „užije“ až až. Po dokončení stíhacieho výcvi-

  ku ho na jar 1939 pridelili k 85. peruti vyzbrojenej

  stíhačkami Hawker Hurricane. V tejto jednotke

  ho 3. septembra 1939 zastihol vstup Británie do

  druhej svetovej vojny. Zobudili ho a nariadili mu,

  aby sa pripravil na vzlet. Keď 20ročný Paddy be-

  žal cez plochu základne Debden k svojmu Hu-

  rricanu, uvedomil si, že ide do tuhého. Vtedy si

  povedal, že sa musí naučiť všetko zvládnuť sám

  bez ohľadu na okolnosti. Toto predsavzatie mu

  neskôr mnohokrát pomohlo.

  Prvé zostrely

  Hemingwayova 85. peruť sa stala súčasťou

  Vzdušného komponentu (Air Component – AC)

  Britského expedičného zboru (BEF) vo Franc-

  úzsku. Tam trávila väčšinu času patrolami nad

  Lamanšským kanálom. Paddy si tam v rámci

  stávky nechal narásť fúzy, ktoré ho zdobia do-

  dnes. Obdobie relatívneho pokoja sa skončilo 10.

  mája 1940, kedy sa dovtedajší sitzkrieg zmenil na

  blitzkrieg. Na základni Lille/Seclin, kde 85. peruť

  sídlila, vyhlásili prvý poplach už o 04.10. John He-

  mingway v ten deň absolvoval štyri bojové lety a

  pri jednom z nich zostrelil bombardér Heinkel He

  111. Na ďalší deň pridal Dornier Do 17, no pri útoku

  na nemecké motorizované kolóny bol zasiahnutý

  flakom a musel núdzovo pristáť pri Maastrichte.

  Pripojil sa k davom belgických utečencov a 15.

  mája 1940 ho britská armáda dopravila naspäť

  na základňu Lille/Seclin.

  Hemingway sa v tom čase osobitne skamarátil

  s Richardom Hughom Anthonym Leem, ktorý

  bol prezývaný Dickie. Ich osudy boli v mnohom

  podobné. Lee počas prvých dvoch dní blitzkriegu

  zostrelil dokonca štyri nemecké lietadlá. Keďže

  už 21. novembra 1939 zostrelil do mora pri Bou-

  logne He 111 od Stab/KG 4 (vôbec prvý zostrel 85.

  perute v druhej svetovej vojne), stal sa tak esom.

  Aj Leeho však 11. mája 1940 zasiahla protivzduš-

  ná obrana, keď nízko nad zemou prenasledoval

  ďalší bombardér. Na chvíľu padol do zajatia,

  no podarilo sa mu ujsť, obstaral si civilné šaty

  Už pred 81 rokmi ich bolo málo. Winston Churchill

  ich nazval „hŕstkou“ (The Few). Dnes už žije len je-

  den z nich. John Hemingway je posledným pilotom,

  ktorý sa v roku 1940 zúčastnil bitky o Britániu.

  TEXT: MIRO BARIČTEXT: MIRO BARIČ

  Foto: Royal Air Force

  Piloti 85. perute na základni Church Fenton. Zľava F/O John Hemingway, P/O Geofrey Howitt, F/O James Marshall

  a kľačiaci S/Ldr Peter Townsend s maskotkou jednotky Kim. Celkom vpravo je F/O William Carnaby s vrtuľovým listom,

  na ktorom je vyznačených viac ako 140 zostrelov perute.

  HISTORIE

  POSLEDNÝ Z HŔSTKY

  POSLEDNÝ Z HŔSTKY

  eduard

  6

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 7

  Foto: Imperial War Museum

  Foto: Imperial War Museum

  a prešmykol sa za spojenecké línie.

  Po jedenástich dňoch intenzívnych bojov si 85.

  peruť nárokovala 89 zostrelov nemeckých lie-

  tadiel. Zároveň však utrpela vysoké straty. Dvaja

  piloti padli, deviati boli nezvestní a šiesti utrpeli

  zranenia. Letuschopné ostali už len tri Hurricany.

  Padlo teda rozhodnutie evakuovať jednotku na-

  späť do Debdenu. To sa ostatne týkalo všetkých

  stíhacích jednotiek AC, ktoré sa v dňoch 20. až 22.

  mája vrátili z Francúzska do Británie.

  Hemingwaya po návrate nakrátko preložili

  k 253. peruti a Lee skončil v 56. peruti. Obaja sa

  v nových jednotkách zapojili do bojov nad Dun-

  kirkom. Lee bol pri tom 27. mája zostrelený

  a strávil hodinu v mori, kým ho vylovili. Kamaráti

  sa však rýchlo zase stretli v 85. peruti, Heming-

  way sa do nej vrátil 15. júna 1940. Po začatí bitky

  o Britániu ho čakali štyri mesiace prakticky ka-

  ždodenných bojových letov. Tie po rokoch už

  začínajú splývať do jednej rozmazanej masy,

  no niektoré intenzívne zážitky z nej Paddymu

  dodnes vystupujú z pamäti. Postaral sa o to

  extrémny stres, smútok zo straty kamarátov,

  ale aj dril potrebný na prežitie. Vždy lietal len

  v košeli a s vyhrnutými rukávmi, aby mal ruky

  v lietadle čo najvoľnejšie. Pri prudkých obratoch

  počas súbojov sa stávalo, že na krátky okamih

  strácal vedomie. A dodnes si spomína, že mu-

  sel strieľať veľmi krátkymi dávkami a pri každej

  presne mieriť, pretože Hurricane niesol muníciu

  len na 14 sekúnd streľby. Hovorí, že mali nari-

  adené vyhýbať sa súbojom s nemeckými stí-

  hačkami a sústrediť všetku svoju pozornosť na

  bombardéry. Pri nastupovaní do kokpitu sa vždy

  dôkladne presvedčil, či sa dá kryt kabíny hlad-

  ko odsunúť. V prípade, že by potreboval vyskočiť

  a kryt by sa zasekol, uhorel by v stíhačke zaživa.

  Táto obozretnosť sa mu vyplatila – počas bitky o

  Britániu musel dvakrát nedobrovoľne počas letu

  „vystúpiť“. Prvýkrát sa mu to stalo 18. augusta

  1940, keď ho pri prenasledovaní Junkersov Ju

  88 zasiahla obranná paľba nemeckých strelcov.

  Stalo sa tak nad ústím Temže a John skončil v

  mori, odkiaľ ho po dvoch hodinách vytiahol zá-

  chranný čln. V tom istom boji však padol jeho ka-

  marát Dickie Lee. Naposledy ho videli ako prena-

  sleduje nemecké bombardéry 30 míľ východne

  od anglického pobrežia. Už sa nikdy nevrátil. Mal

  23 rokov a na konte najmenej deväť zostrelov.

  Prázdne miesta

  Spomienka na smrť najlepšieho kamaráta sa

  Hemingwaya dodnes hlboko dotýka. Pamätá si

  však aj na ďalšie prázdne miesta pri stole v je-

  dálni. „Osud nebol demokratický. Noví piloti, ktorí

  mali na Hurricanoch nalietaných iba pár hodín,

  nemali inštinkty nás skúsenejších a v boji boli

  veľmi zraniteľní. Z tohto dôvodu mnohí z nich ne-

  vydržali dlho,“ spomína si po rokoch.

  Neprešli ani dva týždne od prvého vynútené-

  ho opustenia Hurricanu a Paddy musel skákať

  znovu. Stalo sa tak 26. augusta popoludní, kedy

  Luftwaffe vyslala najprv dve skupiny stíhačiek na

  voľný lov, aby vyčistili cestu trom skupinám bom-

  bardérov, ktoré mierili na letiská RAF. Tá vyslala

  do vzduchu desať perutí stíhačiek vrátane 310.

  československej perute, pre ktorú to bolo vôbec

  prvé stretnutie s nepriateľom. Vráťme sa však k

  85. peruti. Tá odštartovala o 14.50 a patrolova-

  la vo výške 15 000 stôp. Naviedli ju do priestoru

  Maidstone, kde v tejto výške narazila na skupi-

  nu bombardérov. V hlásení jednotka uviedla, že

  išlo o 15 Dornierov Do 215, v skutočnosti to boli

  Do 17 od jednotky KG 2. O 5000 až 10 000 stôp

  vyššie ich sprevádzalo tridsať Messerschmittov

  Bf 109. Hurricany 85. perute sa čelným útokom

  vrhli na bombardéry a podarilo sa im trojicu

  Pozemný personál 85. perute pri hre s loptou na základni Lille/Seclin vo Francúzsku v novembri 1939. Hurricane v pozadí

  je staršieho typu s plátenným krídlom a dvojlistou vrtuľou.

  Hurricane P2923 VY

  -

  R pristáva v júli 1940 v Castle Camps, satelitnom letisku základne Debden. V kokpite sedí P/O Albert Gerald Lewis, juhoafrické eso s 18 zostrelmi. Tento stroj bol

  stratený 25. augusta 1940.

  HISTORIE

  eduard

  7

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 8

  z nich oddeliť od formácie. Britskí stíhači sa

  potom sústredili na tieto tri stroje a všetky ich

  zostrelili. Jeden Dornier núdzovo pristál v Ro-

  chforde, druhý sa zrútil míľu východne od East-

  church a tretí dopadol do mora 10 až 15 míľ vý-

  chode od Foulness. Peruť v hlásení uviedla, že

  tieto tri bombardéry boli zostrelené všetkými

  pilotmi a žiadny z nich si ich nenárokuje individu-

  álne. F/O Woods-Scawen okrem toho pri stúpaní

  zasiahol trojsekundovou dávkou do brucha jeden

  Bf 109, z ktorého videl odlietať kusy všetkými

  smermi. Sám však musel vzápätí unikať a pád

  Messerchmittu nevidel, preto si ho nárokoval

  ako pravdepodobný zostrel.

  John Hemingway letel ako Modrá 2 a v hlásení

  uviedol, že podnikol viacero útokov na trojicu

  zostrelených Dornierov. Potom tiež začal stú-

  pať, aby zaútočil na Bf 109, no tie ho predbehli.

  Počas stúpania ho zasiahli dve strely z kanóna

  – jedna za kokpitom a druhá z pravej strany do

  motora. Ten sa vzápätí rozžeravil do červena

  a v kabíne Hurricanu začal byť neznesiteľný smrad

  a horúčava. John neváhal ani chvíľu, odhodil kryt

  kabíny a vyskočil. Obával sa však, že na padák

  by mohli nemecké stíhačky strieľať a preto ho

  otvoril, až keď klesol do mrakov vo výške 8000

  stôp (2400 m). Na zemi pristál v mokradi Pitsea

  Marshes a neďaleko sa do mäkkej pôdy Fobbing

  Marshes zaryl aj jeho Hurricane P3966.

  História nemá rada slovíčko keby, ale na chvíľu tu

  odbočme. Ak by Paddy Hemingway slúžil vo fran-

  cúzskom alebo sovietskom letectve, stal by sa v

  tento deň esom. Francúzi totiž uznávali zostrel

  každému pilotovi, ktorý sa na ňom podieľal a aj

  v Sovietskom zväze existovala okrem individuál-

  nych aj kategória skupinových zostrelov. Hemin-

  gway podľa hlásenia strieľal na všetky tri zničené

  Dorniery, no oficiálne mu ich neuznali a na konte

  tak má len dve víťazstvá z mája 1940.

  Stlačená spúšť

  Miesto dopadu Paddyho Hurricanu sa podarilo

  lokalizovať v roku 1987 a o rok neskôr podnik-

  la Essex Historical Aircraft Society prvý pokus

  o vyzdvihnutie vraku. Podarilo sa nájsť jednu

  podvozkovú nohu a dva guľomety Browning, ďal-

  šie časti však boli príliš hlboko. Opätovné vyko-

  pávky sa začali až na jar 2019 a podieľalo sa na

  nich viacero organizácií. V hĺbke šiestich metrov

  sa našiel plátnom potiahnutý chvost Hurricanu

  P3966, ostruhové koleso a potom aj polovica roz-

  bitého motora Merlin. Posledná vec, ktorú sa po-

  darilo nájsť, bol vrtuľový kužeľ v hĺbke 11 metrov.

  Keď vyzdvihli riadiacu páku, spúšť guľometov

  bola stále zaseknutá v polohe pre streľbu. Paddy,

  ktorý mal vtedy 99 rokov, sledoval vyťahovanie

  svojho stroja v Írsku v televízii.

  Pred 81 rokmi nemal veľa času na zotavenie

  a musel opäť do akcie. Svoje zostrelenie opla-

  til Luftwaffe už o päť dní neskôr, keď poškodil

  Bf 109. O necelý mesiac havaroval opäť, ale ten-

  toraz bez pričinenia nepriateľa. Počas preletu

  22. septembra musel pre zhoršujúce sa počasie

  núdzovo pristáť pri Church Fenton. V tom čase

  mala 85. peruť také straty, že v službe bolo len

  sedem pilotov vrátane Johna Hemingwaya. Ve-

  liteľ Peter Townsend (eso s jedenástimi zostrel-

  mi a neskorší milenec princeznej Margaret) bol

  zranený, obaja velitelia letiek padli a vzápätí pe-

  ruť prišla aj o zastupujúceho veliteľa. Air Chief

  Marshal Hugh Dowding ju preto ako vôbec prvú

  jednotku stiahol z boja.

  Townsend, na ktorého Hemingway nedá dopustiť

  ako na prvotriedneho veliteľa, rozoznal prízna-

  ky závažnej vyčerpanosti u svojho podriadeného

  a zariadil jeho prevelenie na ľahšie úlohy. V júli

  1941 ho vyznamenali DFC a stal sa výcvikovým

  inštruktorom a neskôr letovým dispečerom.

  Počas invázie do Normandie riadil zo zeme stí-

  hačky. Sám však túžil opäť lietať a v septembri

  1944 ho preložili do Talianska, kde sa stal veli-

  teľom 43. perute vyzbrojenej stíhačkami Spitfire.

  Luftwaffe už vo vzduchu veľmi vídať nebolo, a tak

  sa Paddyho nová jednotka venovala útokom na

  pozemné ciele. „Nemci ustupovali a my sme im

  s tým ústupom pomáhali,“ okomentoval to te-

  HISTORIE

  John Hemingway so spolubojovníkmi na začiatku vojny.

  Foto: Royal Air Force

  eduard

  8

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 9

  V RAF odslúžil John Hemingway viac ako 30 rokov.

  Paddy žije v domove seniorov v Írsku a fúziky nosí dodnes.

  Dotiahol to na hodnosť Group

  Captain. Na snímke je John

  Hemingway s britskou kráľov-

  nou Alžbetou II.

  HISTORIE

  raz. Pri jednom z týchto náletov ho zasiahol flak.

  Bol zostrelený štvrtýkrát počas svojej kariéry

  a tretíkrát musel skákať s padákom. Stalo sa tak

  23. apríla 1945. Na zemi sa k nemu našťastie ako

  prví dostali talianski partizáni. Tí ho prezliek-

  li do otrhaných roľníckych šiat a aby pôsobil čo

  najmenej nápadne, poslali s ním malé dievča. To

  mu ukázalo cestu k spojencom pomedzi nemec-

  ké pozície. O život tohto dieťaťa sa vtedy bál viac

  ako o svoj vlastný, nakoniec však všetko dobre

  dopadlo.

  Po vojne sa oženil s Bridget a mali spolu tri deti

  – Susan, Michaela a Briana. Ostal slúžiť v RAF

  a postupne získal hodnosť Group Captain. Bol

  veliteľom základne RAF Leconfield, pôsobil ako

  štábny dôstojník v NATO vo Francúzsku a pra-

  coval aj na ministerstve letectva. Do dôchodku

  odišiel v septembri 1969. Jeho manželka zomre-

  la v roku 1998 a potom býval nejaký čas u dcéry

  v Kanade. Vždy sa však chcel vrátiť domov a uro-

  bil tak v roku 2011, kedy sa presťahoval do Dubli-

  nu. Tam teraz žije v domove pre seniorov.

  Buďte Írmi!

  V máji 2020 zomrel vo veku 101 rokov William

  Clark, ktorý bol tiež účastníkom bitky o Britá-

  niu. V roku 1940 pôsobil v 219. peruti ako palub-

  ný strelec Bristolu Blenheim a neskôr sa ako

  radarový operátor Bristolu Beaufighter podieľal

  na štyroch nočných zostreloch. Hemingway tak

  ostal sám ako posledný žijúci letec z hŕstky,

  ktorú spomínal Churchill. Vtedy poskytol nie-

  koľko rozhovorov pre médiá, dovtedy sa sláve

  vyhýbal. Dokonca sa tak držal v ústraní, že ho

  v roku 2018 omylom uviedli na zozname mŕtvych

  letcov, čo si všimol jeho syn a chybu nechal na-

  praviť. „Počas vojny všetci moji najbližší priatelia

  zomreli a spomienky na nich som pokladal za

  súkromnú záležitosť. Keď som sa ale stal po-

  sledným veteránom z bitky o Britániu, prinútilo

  ma to opäť o tých časoch premýšľať,“ povedal

  vlani pre denník Telegraph. Nie je to česť, o ktorú

  by stál. Ale ak to pomôže upriamiť pozornosť na

  obeť ostatných, bude to pre neho stačiť.

  John Hemingway má teraz 102 rokov a novinári

  sa tak nevyhli ani otázkam na recept na dlhove-

  kosť. Zdá sa, že s tým bude mať niečo dočinenia

  zmysel pre humor. Paddy totiž na takúto otáz-

  ku denníka Irish Times odpovedal: „Nemôžem

  povedať, aby ste nepili. Nemôžem povedať, aby

  ste neblbli s inými ľuďmi. Nemôžem povedať, aby

  ste nelietali lietadlom. Nemôžem ani povedať,

  aby ste nestrieľali a nenechali po sebe strieľať.

  Všetko z toho som totiž robil. Ale som aj Ír. Tak-

  že jediná rada, ktorú môžem dať ľuďom, znie:

  Buďte Írmi!“

  Zdroje

  www.tracesofwar.com

  www.bbm.org.uk

  www.aviationarchaeology.co.uk

  www.battleofbritain1940.net

  www.cbfs.org.uk

  www.irishtimes.com

  www.telegraph.co.uk

  Šnajdr, M.: Hawker Hurricane Mk. I, Ostrava, 1991

  Holmes, T.: Esa na Hurricanech, Brno, 2009

  Foto: Royal Air Force

  Foto: Royal Air Force

  eduard

  9

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 10

  HISTORIE

  Situace v pozemní válce

  Od porážky Generalfeldmarschalla Rommela

  u El Alameinu v Egyptě a anglo-americké inva-

  ze do Maroka a Alžírska v listopadu 1942 byla

  vojska Osy v severní Africe na ústupu. Počát-

  kem února 1943 byly jednotky Osy vyhnány z Li-

  bye a jedinou oporou v severní Africe jim zůsta-

  lo východní Tunisko. Němečtí velitelé se zoufale

  snažili odvrátit hrozící porážku a plánovali pro-

  tiofenzívu v centrálním Tunisku. Naplánovali

  počáteční útok na vesnici Sidi Bou Zid drženou

  Američany, jehož cílem bylo zničit spojenecké

  síly v oblasti. V následujících dnech měla část

  Rommelovy Deutsch-Italienische Panzerar-

  mee vyrazit proti dalším americkým jednotkám

  u Gafsy. Existovaly nejasné předběžné předsta-

  vy o následném tažení Osy směrem k Tebesse

  a poté až k alžírskému pobřeží s cílem odříz-

  nout spojeneckou armádu v Tunisku, ale to zá-

  leželo na tom, jak se bude vyvíjet situace.

  Proti armádě Osy ve středním Tunisku stál II

  Corps (sbor) americké armády, ale jeho linie

  nebyla pevně zajištěna a vojáci byli poměr-

  ně nezkušení. Americký sbor byl tedy jasným

  cílem Rommelova útoku. Večer 13. února si

  Američané v Sidi Bou Zid byli vědomi blížící se

  ofenzivy Osy a připravovali se na nadcházející

  útok, jak nejlépe uměli. Americká armáda měla

  v regionu zálohy, ale německá a italská strana

  byla v době zahájení ofenzívy v centrálním Tu-

  nisku nepochybně silnější.

  Vzdušné síly

  Spojenci se při operacích nad kasserinskou ob-

  lastí zpočátku spoléhali výhradně na nezkušené

  letce amerického XII Air Support Command (XII

  ASC). Jak název napovídal, XII ASC byla armád-

  ní podpůrná formace se základnami v Thelepte

  a Youks-les-Bains, kterou tvořily stíhačky Spit-

  fire, průzkumné a bitevní Airacobry, bombardé-

  ry Boston a francouzské stíhací P-40 (podrob-

  Bitva o Kasserinský průsmyk, k níž došlo v polovině února

  1943, je jednou z nejslavnějších bitev druhé světové války. Je

  také známa jako poslední vítězství Generalfeldmarschalla Er-

  wina Rommela v severní Africe, přestože trvala jen velmi krát-

  ce. Odehrávaly se během ní i letecké boje nad horami a pláně-

  mi, a to navzdory špatnému počasí, přetrvávajícímu po celou

  dobu bitvy. Souboje byly sice sporadické, ale velmi intenzivní.

  Počáteční výsledky vzdušných bojů vyzněly ve prospěch Něm-

  ců a Italů. Nezkušení Američané dostali v zápalu boje něko-

  lik tvrdých lekcí, ale drtivá angloamerická početní převaha na

  zemi i ve vzduchu nakonec obrátila bitvu ve prospěch Spojen-

  ců. V jedenácti dnech mezi 14. a 24. únorem 1943 svedly boje

  jednotky vybavené Spitfiry, Focke-Wulfy, Stukami, Stodevít-

  kami, Airacobrami, Bostony, Lightningy a řadou dalších leta-

  del. Bylo v nich zničeno více než 60 letadel, zatímco na zemi

  se utkaly tanky a vojáci Spojenců a Osy.

  Foto: O'Boyle

  Tank Grant z 1st Armored Division postupuje během bitvy o Kasserinský průsmyk.

  Foto: Wikimedia Commons

  Kasserinská letecká válka

  Letouny XIIASC v Youks-les-Bains. Během bitvy o Kasserinský průsmyk se jednalo

  o důležité letiště, které sloužilo jako základna pro americké Spitfiry, Bostony, P-38 a P-39.

  TEXT: ANDREW ARTHY

  eduard

  10

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 11

  HISTORIE

  nosti viz tabulka 1). Jak se situace Spojenců

  zhoršovala, XII ASC mělo být posíleno Spitfiry

  52nd Fighter Group a americké a britské jed-

  notky jiných velitelství měly být urgentně pře-

  sunuty z celého Tuniska a Alžírska. Byly to

  jednotky RAF se Spitfiry, Hurricany a Bristoly

  Bisley pilotované zkušenými veterány a ame-

  rické jednotky se stroji P-38, B-25, B-26 a těž-

  kými bombardéry B-17.

  Osa přidělila pro boje v Kasserinském prů-

  smyku poměrně malé letecké síly, ačkoli její

  letci byli ve srovnání s Američany z XII ASC

  ostřílení. Italové do bitvy nevyčlenili téměř žád-

  né letectvo, takže břemeno padlo na německý

  Fliegerkorps Tunis, který měl dvě podřízená

  velitelství, Fliegerführer 2 v severním Tunisku

  a Fliegerführer 3 v jižním Tunisku. Obě byla tak-

  tickými velitelstvími a disponovala stíhačkami,

  stíhacími bombardéry, Stukami a průzkumnými

  jednotkami krátkého doletu (viz tabulka 2). Kai-

  rouan, Gabes a Matmata představovaly klíčové

  základny Luftwaffe pro podporu ofenzivy Osy.

  Fliegerkorps Tunis byl nasazován velmi pružně,

  jednotky se podle potřeby přesouvaly z jednoho

  sektoru do druhého a letecké útvary podřízené

  oběma velitelstvím operovaly během bitvy nad

  kasserinskou oblastí. Musely však také věnovat

  značné procento svých zdrojů severní a jižní

  tuniské frontě.

  V předvečer útoku dostala Luftwaffe následu-

  jící rozkaz: „Fliegerführer 2 a Fliegerführer 3

  jsou žádány, aby podpořily ofenzívu nasazením

  svých nejsilnějších jednotek.“ Díky soustředě-

  ní omezených sil v úvodních dvou dnech bitvy

  bude mít Luftwaffe 14. a 15. února 1943 určitou

  leteckou převahu. Avšak jakmile se Spojenci

  vzpamatují z počátečního šoku a nasadí všech-

  ny své jednotky, počty bojových letů se brzy vel-

  mi vyrovnají.

  Ofenzíva Osy začíná, 14. února 1943

  Německé tanky vyrazily 14. února těsně před

  východem slunce a první kontakt s nepříte-

  lem navázaly v 6:30 severně od Sidi Bou Zid.

  V té době se ofenzívě dostalo letecké podpo-

  ry od menšího počtu bombardérů Junkers 88

  z KG 54 a KG 76 ze sicilských základen, které za

  tmy vzlétly k útoku na město Sbeitla v bezpro-

  středním týlu fronty II. sboru. Krátce nato vy-

  slala St.G. 3 šestnáct Stuk, aby svrhly časované

  bomby na vesnici Sidi Bou Zid a způsobily další

  zmatek americkým obráncům, kteří se snažili

  zadržet německý postup.

  Nedaleko, u Thelepte, XII ASC vyslala dvě ran-

  ní mise, ale ani jedna nesměřovala do hlavní

  oblasti bitvy. Jedna z amerických formací byla

  zaskočena stodevadesátkami z II./JG 2. Teprve

  později během rána začali Američané vysílat

  své stíhačky a bombardéry do oblasti Sidi Bou

  Zid, ale to už bylo pozdě.

  V 9:20 zahájil americký 1st Armored Regiment

  protiútok s 51 tanky, ale Stuky ze St.G. 3 dorazily

  na scénu v pravý čas, zaútočily krátce po 10:00

  a způsobily velký zmatek. Stíhací bombardéry

  FW 190 z III./SKG 10, které přiletěly na základ-

  nu Kairouan, se připojily k útoku a doprovodné

  stíhačky z JG 77 a II./JG 2 se na obloze nad nimi

  střetly s letouny XII ASC. Navzdory statečnosti

  amerických tankistů byla během několika hodin

  téměř všechna jejich obrněná vozidla zničena

  a v poledne byl jejich jedinou možností ústup.

  Letci z St.G. 3 a III./SKG 10 sehráli důležitou roli

  v zastavení a rozehnání vozidel 1st Armored

  Regiment, zatímco se k němu blížily německé

  obrněné jednotky.

  Následný americký ústup poskytl Luftwaffe

  spoustu cílů, protože dezorganizované pěší

  jednotky, osádky vozidel a obsluhy děl ustu-

  povaly přes Sidi Bou Zid a proudily na západ,

  Jednotka

  PODŘÍZENÁ JEDNOTKA

  Typ Základna Velitel Poznámka

  HQ 31st FG 

   

  307th FS/31st FG

  

   

  308th FS/31st FG

  

   

  1

  309th FS/31st FG

  

   

  HQ 81st FG P-39

   

  91st FS/81st FG

  P-39

   

  

  P-39

   ?

  346th FS/350th FG

  P-39

   

  

   

   

  

  

   

  

  

   

  

  

   

  

  

   

  154th OS/68th OG

  P-39

   

  GC II/5 P-40

   

  Tabulka1: XII ASC, 14. únor 1943 (Brigadier General Howard A. Craig)

  Tabulka 2: Luwae ve Středomoří, ráno 14. února 1943

  (Generalmajor Hans Seidemann)

  Jednotka Základna Typ Plánovaný přesun

  Fliegerkorps Tunis 

  Fliegerführer 2 

    

    

     

    

    

  I   

  

  

   

     

     

    

    

   

  Fliegerführer 3 

     

    

    

     

     

    

     

    

    

    

    

  eduard

  11

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 12

  jihozápad a severozápad. Německé Stuky

  a stíhací bombardéry této příležitosti plně využily

  a během pozdního dopoledne a odpoledne pod-

  nikaly četné mise, aby způsobily ještě větší cha-

  os. Právě k takovým operacím byla Luftwaffe

  určena, takže není překvapivé, že byla v úvodní

  den bitvy tak účinná. Na rozdíl od ní se jednotky

  USAAF v severozápadní Africe nezaměřovaly

  na přímou podporu armády, skutečnou priori-

  tou bylo strategické bombardování, a trvalo by

  několik dní, než by přeorientovaly veškeré své

  úsilí na oblast bitvy.

  Do konce dne Němci obsadili Sidi Bou Zid, mimo

  jiné díky úsilí Luftwaffe. Letouny XII ASC nad

  centrálním Tuniskem uskutečnily 228 vzletů,

  čtyři stroje byly ztraceny a sedm poškozeno.

  Fliegerkorps Tunis měl při svých 289 vzletech

  tři ztracená letadla a jedno poškozené a jeho

  denní hlášení hovořilo o „nejúčinnější letecké

  podpoře“, kterou poskytl u Sidi Bou Zid.

  Další úspěch Osy u Sidi Bou Zid,

  15. února 1943

  Přes noc spojenci zhodnotili situaci a rozhodli

  se, že se 15. února 1943 pokusí o další tankový

  protiútok u Sidi Bou Zid. Němci však věděli, co

  se chystá, a náležitě se připravili.

  Ve vzduchu došlo brzy ráno k odvážnému útoku,

  který provedlo 23 stodevítek z Jagdgeschwader

  77 na hlavní letiště XII ASC v Thelepte, během

  kterého Hauptmann Heinz Bär dosáhl dvou

  vzdušných vítězství. Příslušník Bärovy jednotky

  I./JG 77 si do svého deníku zapsal: „Přibližujeme

  se ze slunce. Když s řevem motorů prolétáme

  nad přistávací dráhou, spatříme Spitfiry, ale

  vrátíme se živí a zdraví.“ Nálet byl naprostým

  překvapením, poškodil šest Spitfirů a dva bom-

  bardéry A-20, zapálil další A-20 a zranil pilota

  sedícího při hotovosti ve svém Spitfiru. Jeden

  pilot z 8./JG 77 byl sestřelen a zajat. Pilot P-39,

  který se proti náletu pokoušel zasáhnout, poz-

  ději napsal: „Když se na to podíváte zpětně, byl

  to velmi odvážný a smělý nálet Němců, kteří

  poslali tak málo letadel proti letištnímu kom-

  plexu se šesti nebo sedmi nepřátelskými stíha-

  cími letkami...“.

  Jakmile německý nálet skončil, operace XII ASC

  se rozběhly a na rozdíl od předchozího dne se

  skutečně soustředily na oblast Sidi Bou Zid, aby

  podpořily protiútok, který začal krátce po po-

  ledni. Luftwaffe si až do této chvíle šetřila své

  Stuky. Ale ve 13:00 a 15:00 bylo vysláno celkem

  sedmnáct letounů St.G. 3 a sehrály zásadní roli

  při narušení protiútoku americké armády, který

  byl do soumraku tvrdě odražen. Přestože jed-

  notky XII ASC dělaly, co mohly, jejich úsilí bylo

  marné.

  Mezitím Američané v reakci na zhoršující se

  situaci vyslali odpoledne střední bombardéry

  XII Bomber Command k náletu na klíčovou ně-

  meckou leteckou základnu v Kairouanu. Osád-

  ky bombardérů B-26 a B-25 ze 17th a 12th BG

  doprovázené letouny P-38 způsobily značné

  škody. Těžce poškodily nebo zničily čtyři letou-

  ny FW 190, dva středně poškodily a dalších osm

  HISTORIE

  Foto: Roba

  Foto: Roba

  FW 190 náležící III./SKG 10 v Tunisku. Gruppe sehrála důležitou roli 14. února 1943. Heinz Bär, Kommandeur stíhací jednotky I./JG 77.

  Foto: Vizcarra

  Foto: IWM via Wikimedia Commons

  Charles F. 'Chuck' Hoover, byl v únoru 1943 velitelem

  346th FS/350th FG. Piloti No. 243 Squadron v Souk el Khemis. Jednotka létala nad Kasserinským bojištěm v únoru 1943.

  eduard

  12

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 13

  HISTORIE

  letounů poškodily lehce, přičemž zničily také

  stanoviště velení stíhacích operací a sklad pali-

  va. Nálet měl na činnost Luftwaffe vážný dopad.

  V prvních dnech bitvy působil relativně malý

  počet nasazených letounů Luftwaffe na vojá-

  ky americké armády nesmazatelným dojmem

  a v hlášeních ze 14. a 15. února se objevovaly

  věty jako: „Nepřátelské letectvo působilo zjevně

  bez odporu“, „Nepřátelská letadla nepřetržitě

  nad hlavou“ a „Zdálo se, že Stuky přepravují

  svůj náklad z velmi blízkých letišť.“ Nicméně ni-

  čivý americký nálet na Kairouan byl pro Němce

  varováním, že navzdory úspěchům jejich tak-

  tického letectva má protivník velmi schopné

  vlastní vzdušné síly.

  Evakuace Thelepte, 16.-17. února 1943

  Osa se 16. února 1943 věnovala konsolidaci

  a plánování, zatímco americký II. sbor zahá-

  jil postupný ústup na západ. Znamenalo to, že

  americké předsunuté letiště Thelepte bude

  brzy ohroženo postupujícími jednotkami Osy,

  takže byly během dne provedeny první kroky

  k evakuaci jednotek a personálu XII ASC, které

  se zde nacházely, na bezpečnější letiště ve vý-

  chodním Alžírsku.

  Šestnáctého bylo počasí příznivé, s občasný-

  mi přeháňkami, ale situace ve vzduchu byla

  mnohem klidnější: XII ASC provedla 134 vzletů

  a Fliegerkorps Tunis vyslal asi 60 strojů. Ame-

  rické P-39 prováděly průzkum oblasti bojů

  a za stejným účelem byly nad bojištěm Bf 109

  z 2.(H)/Aufklärungsgruppe 14, ale protože ne-

  došlo k žádným větším střetům na zemi, do-

  staly Stuky volno. Stíhací bombardéry FW 190

  opustily Kairouan kvůli poškození bombami

  v důsledku náletu XII Bomber Command

  z předchozího dne.

  Pro spojenecké letectvo byla hlavní událostí

  17. února 1943 úplná evakuace letiště Thelepte,

  která v paměti mužů, kteří ji zažili zůstala dlou-

  ho. Byla poměrně dobře organizovaná a mezi

  zúčastněnými se objevilo jen málo známek pa-

  niky. Přesto to byla pro Američany smutná si-

  tuace, jak později napsal jeden z pilotů: „Všichni

  byli naštvaní, že se musí ustupovat.“ Před odle-

  tem bylo na základně zničeno 34 neletuschop-

  ných letounů XII ASC.

  Mezitím Němci 17. února obnovili ofenzivu

  severně od Thelepte a dobyli město Sbeitla.

  Americké letecké úsilí bylo narušeno evaku-

  ací z Thelepte a nepříznivým počasím, včetně

  sněžení, ale XII ASC přesto dokázala uskutečnit

  166 vzletů. Na podporu své ofenzívy Němci po-

  užívali pouze stíhačky a stíhací bombardéry Bf

  109 z I./Sch.G. 2, které úspěšně operovaly proti

  vozidlům u Sbeitly. Příslušník jednotky stíhačů

  tanků americké armády vzpomínal, že hloub-

  kaři s Bf 109 „...bombardovali a ostřelovali vo-

  zidla ve Sbeitle. Asi deset nebo dvanáct vozidel

  dočasně blokovalo silnici a muži se utíkali krýt

  do trosek budov.“

  Převládá špatné počasí,

  18.-19. února 1943

  Rommel si byl 18. února jistý, že se mu podaří

  v plném rozsahu postoupit do Alžírska, a po-

  Foto: O'Boyle

  Foto: RobaFoto: Roba

  eduard

  13

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 14

  HISTORIE

  žádal o souhlas své nadřízené. Počasí se bě-

  hem dne zhoršilo. Ranní přeháňky a souvislá

  oblačnost ustoupily odpolední písečné bouři.

  V důsledku toho se poslední mise obou stran

  uskutečnila ve 14:45 a Rommelovy jednotky zís-

  kaly pro svůj postup velmi omezenou leteckou

  podporu. Fliegerkorps Tunis uskutečnil pou-

  hých 25 vzletů směrem do středního Tuniska,

  z nichž většinu tvořily průzkumné Bf 109

  z 2.(H)/Aufklärungsgruppe 14 a 4.(H)/Auf-

  klärungsgruppe 12.

  Plnohodnotná německá ofenziva začala ráno 19.

  února, ale kvůli příšernému počasí během ce-

  lého dne ji Luftwaffe nemohla podpořit. Ani jed-

  no z letectev se nedokázalo dostat do vzduchu,

  protože v centrálním Tunisku pršelo. George

  J. LaBreche z 307th FS/31st FG později napsal:

  „V tomto období bylo počasí pro letecké operace

  špatné. Silný déšť způsobil, že nebylo snadné

  z našich letišť s nezpevněným povrchem létat

  a nízká oblačnost a mlha nás držely na zemi.“

  Rommel dobývá Kasserinský průsmyk,

  20.-21. února 1943

  Síly Generalfeldmarschalla Rommela pro-

  nikly 19. února do Kasserinského průsmyku

  a 20. února do pozdního odpoledne zajistily tuto

  důležitou pozici, i když za cenu velkých ztrát.

  V této chvíli se zdálo, že bitvu vyhrála Osa. Stu-

  ky a stíhací bombardéry měly Rommelovi při

  útoku pomoci, ale opět zasáhlo špatné počasí

  a dvacátého února ráno neproběhly žádné

  letecké operace ani jedné strany. Odpoledne

  bylo vysláno několik misí, včetně P-39, Spitfirů,

  hrstky A-20 a průzkumných Bf 109 a Ju 88.

  Rommel se 21. února se chopil příležitosti

  Foto: Ausborn via Vincent

  Captain Charles E. Wilson z 309th FS/31st FG před svým Spitfirem Mk.Vc EP912 'WZ

  -

  C'.

  Personál 5th FS/52nd FG v únoru 1943. Jednotka spěchala na frontu poté, co v polovině měsíce začala

  německá ofenzíva.

  Foto: NARA

  eduard

  14

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 15

  HISTORIE

  a posunul své síly z Kasserinského průsmyku.

  Spojenečtí obránci tvrdě bojovali, ale dostalo

  se jim jen minimální letecké podpory, protože

  tři mise XII ASC musely být zrušeny kvůli poča-

  sí. Americká 31st FG hlásila, že její letiště jsou

  podmáčena po lijácích z předchozí noci a XII

  ASC podnikla jen 26 vzletů. Pomoc však přišla

  ze vzdálenějších míst, neboť osádky B-25 z XII

  Bomber Command odletěly do Gafsy, aby pře-

  rušily zásobovací linie Osy. Z německé strany

  vyslala III./St.G. 3 odpoledne osm Stuk pod bed-

  livým dohledem JG 77 a jejich osádky úspěšně

  bombardovaly americké tanky u Djebel Hamra.

  Spojenecké letectvo dominuje,

  22. - 24. února 1943

  Ofenzíva Osy se rozeběhla 22. února a večer

  byla odvolána. Němci jako důvod uváděli špat-

  né počasí, členitý terén a posily, které neustále

  přicházely nepřátelům. Spojenecké letectvo

  nebylo v předchozích dnech významným fakto-

  rem, ale v průběhu 22. února 1943 se konečně

  dostalo do popředí.

  Zatímco během dne stále existovala možnost

  vítězství Osy, Fliegerkorps Tunis nasadil do bojů

  bitevní FW 190 z III./SKG 10 a Bf 109 z I./Sch.G.

  2, Stuky a stíhačky. Dosáhli velmi dobrých vý-

  sledků proti pozemním cílům v okolí Thaly

  a Le Kefu. Mezitím spojenecké letectvo nabý-

  valo stále větší síly a vlivu. Nebyla to jen XII

  ASC, která v den svého maximálního nasazení

  odlétala desítky misí, ale také v severním Tu-

  nisku umístěné Spitfiry a Hurribombery RAF,

  hloubkaři s P-38, osádky B-25 útočící na most

  u Kasserine a čtyřmotorové B-17, které bom-

  bardovaly síly Osy v Kasserinském průsmyku.

  Přestože některé mise B-17, B-25 a B-26 mu-

  sely být odvolány kvůli špatnému počasí, jedna-

  lo se o velmi působivou přehlídku spojenecké

  letecké síly, která s postupujícím odpolednem

  nabývala na intenzitě. Letouny 47th BG a 31st

  FG podnikly po třinácti misích a také letouny

  P-39 měly plné ruce práce. Jeden z pilotů P-39

  z 154th OS/58th OG poznamenal: „Piloti a letou-

  ny startují, aby se podíleli na mohutném úsilí

  vyhnat Rommela z Kasserinského průsmyku.“

  Nasazení Luftwaffe bylo účinné, ale bledlo ve

  srovnání s tím, čeho dosáhlo spojenecké letec-

  tvo v rozhodující den bitvy.

  Když německý velitel vydal večer 22. února 1943

  rozkaz k ústupu, všechny cíle bitvy o Kasserin-

  ský průsmyk zůstaly nesplněny. V následujících

  dvou dnech, 23. a 24. února, začalo spojenec-

  ké letectvo silně dotírat na ustupující německé

  a italské jednotky, včetně dalších letů osádek

  RAF, XII Bomber Command a XII ASC. Spojenci

  podnikli 23. února téměř 500 vzletů a 24. února

  dalších 270, z nichž většina směřovala do ob-

  lasti Kasserinského průsmyku. Fliegerkorps

  Tunis se svými stíhačkami, stíhacími bombar-

  déry a Stukami dělal co mohl, ale Němci prostě

  neměli síly na to, aby se Spojencům vyrovnali.

  Situace se od úvodních dnů bitvy u Sidi Bou Zid,

  kdy na bojišti vládly Stuky, zcela změnila.

  Závěr

  Tak skončila krátká, ale zuřivá pozemní a le-

  tecká bitva v Tunisku a východním Alžírsku,

  v níž bojovaly tisíce mužů a stovky letadel. Spo-

  jenci byli jasnými vítězi na zemi i ve vzduchu,

  ale pro Brity a Američany byl německý útok

  skutečným šokem a na několik dní se zdálo, že

  se karta ve válce v severní Africe obrací. Bitva

  u Kasserinského průsmyku byla pro americ-

  kou armádu a letectvo zásadním poučením,

  jak bojovat se silami Osy. Jednotky jako 31th

  FG byly při vstupu do bitvy nezkušené, ale vyšly

  z ní s bojovými ostruhami. Pro Luftwaffe nasta-

  ly okamžiky, které oživily vzpomínky na minu-

  lou slávu, ale stejně jako po zbytek války byla

  přemožena dobře vedeným a početně silnějším

  nepřátelským letectvem, které neustále zdoko-

  nalovalo svou taktiku a vybavení. Když Spojenci

  soustředili svou leteckou sílu, jako tomu bylo

  v posledních dnech bitvy o Kasserinský prů-

  smyk, letectvo Osy se jim nemohlo rovnat a pro

  Luftwaffe to bylo kruté varování, co může oče-

  kávat v následujících měsících a letech.

  Poděkování

  Gerhard Ausborn, Andreas Brekken, ro-

  dina J.D. Collinswortha, Bill Dickerson,

  Hugh D. Dow s rodinou, Russell Fahey,

  Russell Guest, Drew Harrison, Hugo

  Hauck, rodina Jamese A. Isbella, Jr.,

  Morten Jessen, rodina Charlese C. Ke-

  nworthyho, Ken B. King, rodina George

  J. LaBrecheho, Rolland G. Lamensdorf,

  Jean-Yves Lorant, Ronald MacDonald,

  Eric Mombeek, Nigel Moore, Doug

  Norrie, Frank Olynyk, rodina Waltera J.

  Overenda, Michele Palermo, Mark Rear-

  don, Sebastian Remus, Russell Richard-

  son s rodinou, Jean-Louis Roba, rodina

  Bernarda J. Rocheho, rodina Derwooda

  K. Smitha, Andre Stewart, rodina Tho-

  mase Stieglitze, Ida Thibodeau-Penne-

  lla, Adam Thompson, Rémi Tracanelli,

  Joe Vincent, Keith Vizcarra, Merritt C.

  Wolfe s rodinou, Andreas Zapf

  Francouzské bombardéry LeO 451 létaly v únoru 1943 do středního Tuniska.

  Foto: NARA

  eduard

  15

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 16

  HISTORIE

  Johnsovy letecké příběhy byly velmi populární a původně je zakončil

  Bigglesovým povýšením do hodnosti majora a jeho sestřelením 11. lis-

  topadu 1918, tedy v den příměří. Poptávka po dalších leteckých příbězích

  pak způsobila, že celou sérii začal znovu příběhem „Biggles se učí létat“

  (Biggles learns to fly), ve kterém vylíčil Bigglese jako mladého rekruta.

  Následně popisoval, jak Biggles postupně získával zkušenosti a stal se

  leteckým esem. Tyto povídky pak byly obsaženy v prvních knihách.

  V roce 1933 se Johns pustil do svého prvního románu o Bigglesovi

  s názvem „Let kondora“ (The Cruise of the Condor). Tento příběh byl

  do značné míry dobrodružstvím ve stylu Indiana Jonese (Možná bych

  měl ale napsat, že filmy o Indiana Jonesovi se do značné míry opíra-

  ly o styl tohoto typu dobrodružných příběhů). Johnsových prvních pět

  knih o Bigglesovi vydalo nakladatelství John Hamilton, ale dostával za

  ně jen nízký honorář. Poté přešel k nakladatelství Oxford Publishing, ve

  kterém vyšlo od srpna 1935 do července 1943 dalších 20 Bigglesových

  dobrodružství. Oxfordské knihy patří díky své originalitě bezpochyby k

  nejlepším příběhům o Bigglesovi. Pouze dvě z knih obsahovaly příběhy

  o létání za první světové války, přičemž jedna z nich, „Biggles letí na vý-

  chod“ (Biggles Flies to East), je fanoušky obecně považována za nejlepší

  knihu o Bigglesovi vůbec. Johns v ní nechal Bigglese naverbovat nepřá-

  telským agentem a pracovat pro Němce. Ve skutečnosti byl samozřej-

  mě dvojitým agentem a pracoval pro Brity, ale kniha je velmi napínavá

  a příběh chytře vystavěný. Právě v této knize se také poprvé objevuje

  James Bigglesworth, známý jako "Biggles"

  se začal objevovat nejprve v povídkách,

  coby stíhací pilot z první světové války.

  Tyto rané příběhy byly původně psány

  pro dospělé čtenáře, čemuž odpovídal

  styl. Nechyběly v nich kletby a nadávky

  i pití alkoholu. Když se časopis The Mo-

  dern Boy rozhodl vydávat Johnsovy pří-

  běhy, byl jejich styl pro mladší čtenáře

  uhlazen. Vrcholem bylo, když byly polo-

  vině padesátých let příběhy o Bigglesovi,

  který původně riskoval život kvůli bedně

  whisky, znovu vydány nakladatelstvími

  Thames Publishing Company a Dean &

  Son a ve změněné podobě v nich Biggles

  riskoval kvůli limonádě (!).

  Knihy o Bigglesovi

  TEXT: ROGER HARRIS

  eduard

  16

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 17

  HISTORIE

  Bigglesův úhlavní nepřítel Erich von Stalhein. Ten se měl v průběhu let

  objevit v mnoha knihách. Pracoval pro Němce a pak pro Rusy, dokud

  ho jeho nadřízení neuvěznili. V knize „Biggles zakopává sekeru“ (Biggles

  Buries a Hatchet; 1958) vysílá Johns Bigglese, aby svého rivala zachránil

  ze spárů jeho nepřátel (Johns ještě před Solženicynem seznámil své

  čtenáře s ruskými Gulagy a ostrovem Sachalin, pozn. překl.) a ze starých

  protivníků se nakonec stávají přátelé.

  Biggles má také několik věrných společníků. V počátcích jeho letecké

  kariéry se k němu u 266. letky připojí Algernon Lacey. Biggles zpočátku

  „Algyho“ nemá rád, ale ten si jej brzy získá svými leteckými schopnost-

  mi a svou osobností. Algy je Bigglesovi věrným společníkem ve většině

  knih, i když v pozdějších titulech je mnohdy nepřítomen s nějakým vy-

  světlením. Třeba že je na dovolené. Johns tak někdy řešil potřebu reduk-

  ce počtu hlavních postav. V knize „Černé peklo“ (The Black Peril; 1935)

  Johns představuje patnáctiletého chlapce „Gingera“ Hebblethwaitha. Za-

  jímavé je, že se nikdy nedozvíme Gingerovo křestní jméno! Je to zrzavý

  kluk, kterému Biggles od prvního setkání říká prostě „Ginger“. Má být

  obrazem dospívajícího chlapce, se kterým se mohou ztotožnit čtenáři,

  na které jsou Johnsovy knihy zacíleny. Ginger se poté objevuje prakticky

  v každé Bigglesově knize, nikdy se však neobjevuje v příbězích z první

  světové války.

  V době, kdy začíná druhá světová válka, vysílá Johns Bigglese znovu

  do akce s jeho vlastní letkou. Objevuje se také pilot, který se stane jeho

  stálým společníkem, lord Bertie Lissie. Vytváří postavu sympatické-

  ho poplety, ne nepodobného postavám z humoristických románů P. G.

  Wodehouseho. Když skončí druhá světová válka, jsou to právě Biggles,

  Algy, Ginger a Bertie, kdo se spojí a vytvoří leteckou policii. V Johnsových

  knihách se tak Biggles stává detektivem a v poválečných knihách on a

  jeho přátelé vyšetřují různé záhady. Řada pozdějších Bigglesových knih

  obsahuje povídky o jejich práci u letecké policie. Důvodem byla velká

  poptávka po podobných povídkách do ročenek a dětských knih. Později

  byly shromážděny a vydány jako knihy.

  Johns také napsal dvě knihy o Bigglesově raném životě. V roce 1951 vyšla

  kniha „Biggles jde do školy“ (Biggles Goes to Schgool), kde se dozvídá-

  me, že se ve skutečnosti narodil a vyrostl v Indii. O tamním Bigglesově

  dětství se však dozvídáme až v březnu 1968 v knize „Chlapec Biggles“

  (The Boy Biggles). To byla vlastně poslední kniha o Bigglesovi, která vy-

  šla za Johnsova života. Když Johns zemřel, zanechal po sobě čtyři nevy-

  dané rukopisy, které byly postupně publikovány až do konce šedesátých

  let, přičemž poslední z nich vyšel v červenci 1970. Zanechal také jeden

  nedokončený román, který byl nakonec vydán ve velmi omezeném ná-

  kladu v únoru 1998.

  Hodnota původních prvních vydání překvapivě vzrostla. Původní knihy

  Johna Hamiltona a dvacet oxfordských knih se shánějí v původní podobě

  včetně přebalu velmi těžko. Předpokládám, že se tak stalo proto, že se

  tyto ochranné přebaly staly obětí sběru papíru za druhé světové války.

  Takže raná první vydání se zachovalým přebalem jsou vzácná a drahá.

  Knihy vydávané po druhé světové válce naopak nijak vzácné nejsou. Dů-

  vodem je fakt, že vycházely ve velkých nákladech. V 60. letech 20. století

  však Bigglesova popularita opadla, a tak se knihy z konce 60. let shánějí

  mnohem obtížněji, protože jejich náklad byl mnohem nižší. Zvláště vzác-

  ná a vyhledávaná je kniha „Biggles a hluboké modré moře“ (Biggles and

  the Deep Blue Sea; 1968).

  Meziválečná léta

  Jako redaktor časopisu Popular Flying byl Johns ve 30. letech otevře-

  ným kritikem vládní politiky v oblasti letectví. Appeasement (pacifistické

  ustupování agresivním požadavkům potenciálních nepřátel, pozn. překl.)

  mohl podle něj vést pouze k válce a samozřejmě měl pravdu. Měsíč-

  ník Popular Flying se stal brzy nejprodávanějším leteckým časopisem

  na světě. V roce 1934 dosahoval jeho náklad 24 500 výtisků měsíčně.

  V roce 1935 John Hamilton prodal tehdejší Popular Flying Ltd. společnos-

  ti George Newnes Ltd. a Johns byl požádán, aby zůstal jeho redaktorem.

  Johns také začal pravidelně přispívat do časopisu „Men Only“ (Jen pro

  muže) a do časopisu „My Garden“ (Moje zahrada), kde se jeho pravidelná

  rubrika jmenovala „The Passing Show“ (což lze přeložit jako „Přehlídka“).

  Doris a Bill Johnsovi se přestěhovali 12. ledna 1938 do Colley Chase v Re-

  igate Hill, hrabství Surrey. Dne 2. dubna 1938 začala společnost George

  Newnes Ltd. vydávat sesterský časopis magazínu „Popular Flying“. Byl

  to týdeník s názvem „Flying“ a Johns byl požádán, aby jej redigoval také.

  Objevovala se v něm řada leteckých článků, na které v měsíčníku ne-

  zbylo místo. Od 19. února 1938 psal Johns také pravidelný týdenní slou-

  pek pro „Modern Boy“ s názvem „Let´s Look around“ (Rozhlédněme se).

  eduard

  17

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 18

  HISTORIE

  Kromě všech těchto závazků psal Johns také knihy, a to ohromujícím

  tempem. V letech 1931 až 1939 jich napsal asi čtyřicet! Napsal také mno-

  ho povídek, a to jak do časopisů pro dospělé, tak i pro mládež, a mnohé

  z nich byly později zkompletovány v knižním vydání.

  Johnsovy neustálé útoky na vládu znepokojovaly významné politiky,

  kteří vyvíjeli tlak na společnost George Newnes Ltd., aby jej odvolala

  z funkce šéfredaktora obou svých leteckých časopisů. Jeho poslední

  úvodník pro týdeník „Flying“ vyšel 21. ledna 1939. Oba časopisy později

  zanikly během války kvůli nedostatku papíru.

  Druhá světová válka

  Ve 46 letech byl Johns příliš starý na aktivní službu, a tak se stal lekto-

  rem Air Defence Cadet Corps (ze kterých se v roce 1941 staly Air Training

  Corps) a psal články do jejich časopisu Air Defence Cadet Corps Gazette.

  Jeho největším válečným přínosem bylo povzbuzování mladých mužů k

  pilotnímu výcviku díky jeho knihám o Bigglesovi. Ministerstvo letectví si

  toho bylo vědomo a požádalo Johnse, aby vytvořil také ženský protějšek,

  který by pomohl s náborem do W.A.A.F. (Women's Auxiliary Air Force).

  A tak se v roce 1941 objevila Worrals. Ministerstvo války nechtělo zůstat

  stranou této vynikající náborové metody, a tak se v roce 1943 objevil dů-

  stojník Commandos „Gimlet“ King.

  Účinek Johnsových knih nelze podceňovat. Mnoho pilotů říkalo, že jejich

  inspirací byly právě Johnovy knihy o Bigglesovi.

  Dne 3. října 1939 se Johnsův syn Jack oženil se Sabenou Hammondovou,

  zdravotní sestrou, která se starala o jeho nemocnou matku. V roce 1941

  ukončila společnost John Hamilton Ltd. svou činnost a fakticky zanikla.

  Dorisin bratr Howard Leigh, výtvarník, zemřel 6. února 1942 ve věku 32

  let na rakovinu. V Johnsově životopise se uvádí, že Doris měla o Billovo

  podnikání obavy. V té době psal a prodával své knihy o Bigglesovi za jed-

  norázovou platbu 250 liber a nedostával žádné autorské poplatky. V ži-

  votopise se uvádí, že jej Doris přesvědčila, aby si najal literárního agenta,

  a Johns se vydal za Peterem Wattem z firmy A. P. Watt. Ve skutečnosti

  mohu z dopisu, který mám k dispozici, potvrdit, že je pravda jiná. Peter

  Watt ve skutečnosti napsal Billu Johnsovi a nabídl mu v roce 1939 své

  služby. Dopis datovaný 28. září 1939 od Petera Watta Billu Johnsovi mám

  ve své sbírce. Prvním krokem A. P. Watta byla snaha přesvědčit nakla-

  datelství Oxford University Press, aby Johnsovi poskytlo autorské ho-

  noráře, ale fenomenální prodeje, kterých měly knihy Biggles dosáhnout,

  se skutečně dostavily až po druhé světové válce, takže nakladatelství

  Oxford University Press se rozhodlo knih o Bigglesovi vzdát. Převzalo

  je nakladatelství Hodder and Stoughton. V pozdějších letech se Oxford

  University Press rozhodl práva na dvacet knih, vrátit W. E. Johnsovi,

  o práva na pět knih, které prodal Johnu Hamiltonovi, ovšem Johns kvů-

  li přímému odprodeji přišel. Z dopisů, které mám ve své sbírce, mohu

  uvést, že Johns prodal práva na knihy Johnu Hamiltonovi za pouhých

  25 liber za kus. Tyto příběhy koupila a znovu vydala nakladatelská spo-

  lečnost Thames Publishing Company a později je vydalo nakladatelství

  Dean & Son Ltd.

  Na podzim roku 1944, po pěti letech bombardování, se Doris a Bill John-

  sovi přestěhovali do Skotska, kde bydleli v hotelu Richmond v Tomin-

  eduard

  18

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 19

  HISTORIE

  toulu, než si pronajali Pitchroy Lodge v Grantown-on-Spey v hrabství

  Morayshire. Z dokumentů v mé sbírce, včetně původního účtu od práv-

  níka za sepsání nájemní smlouvy, mohu uvést, že Johnsovi si v červnu

  1947 pronajali Pitchroy Lodge na šest let za 2750 liber ročně. V zářijovém

  čísle časopisu „My Garden“ z roku 1944 se poprvé od roku 1936 neobjevil

  žádný Johnsův sloupek a v únoru 1947 napsal Johns pro toto periodikum

  svůj poslední článek s názvem „The Show has Passed“ (Show skončila),

  v němž vysvětloval svůj odchod.

  Poválečná léta

  Johns po válce pokračoval v psaní svých knih. V poválečných příbězích

  se měl Biggles přidat k „letecké policii“, což nebyl původní Johnsův ná-

  pad. Leteckou policii vytvořil spisovatel John Templer, autor knihy „Ja-

  ggers of the Air Police“ (Jaggers je zde jméno hlavního hrdiny, pozn. pře-

  kl.) z roku 1936. Templer byl Johnsův přítel a bývalý obchodní partner.

  Johns prodával práva na seriály různým novinám a časopisům a psal

  také jednorázové příběhy do velkého množství různých dětských ro-

  čenek. Soubory těchto příběhů byly pravidelně vydávány knižně. V roce

  1953 se Johns přestěhoval ze Skotska zpět do sídla Park House v Hamp-

  ton Court s výhledem na královskou jízdárnu. Zde Johns často vídal

  a slýchal královnu a její rodinu.

  Dne 15. března 1954 zemřel Johnsův syn Jack na kombinaci roztroušené

  sklerózy, cukrovky a tuberkulózy. Jackova nemocná matka zemřela 1.

  dubna 1961. V té době už ale opravdu nebylo možné, aby se Doris a Bill

  Johnsovi vzali, aniž by to vyvolalo skandál. Prozradilo by se tím, že vlast-

  ně nejsou manželé (Johnsova přítelkyně Doris se již dlouho představo-

  vala jako Johnsová, pozn. překl.). Takový skandál by poškodil Johnsovu

  pověst coby autora dětských knih a tím i jejich prodejnost.

  V poválečných letech došlo k prodeji práv na překlad Bigglesových knih

  do mnoha zemí. Byly mimořádně úspěšné. V roce 1954 Johns napsal

  první z řady vědeckofantastických příběhů a v důsledku toho přestal

  psát příběhy o Worrals (celé jméno hlavní hrdinky je Joan Worralson,

  pozn. překl.) a Gimletovi.

  V roce 1964 se ve statistické ročence UNESCO umístily knihy o Bigglesovi

  na 29. místě v seznamu nejpřekládanějších knih na světě a Biggles byl

  nejoblíbenějším dětským hrdinou na světě. Prodeje v Severní Americe

  však byly nízké, Johns na americký trh nikdy pořádně nepronikl. Jeho

  knihy byly považovány za příliš „britské“. Bigglesovy příběhy byly seriálo-

  vě zpracovány v rozhlase a v roce 1960 se objevily také v televizním seri-

  álu (ačkoli Johnsovy skutečné příběhy pro ně nebyly použity). V polovině

  60. let začal Johns čelit kritice, že jeho knihy jsou rasistické, sexistické

  a jingoistické, ačkoli každý, kdo je četl, ví, že taková kritika nemůže ob-

  stát.

  Stalo se to 21. června 1968 v 8.30 ráno, kdy William Earl Johns (narozen

  5. února 1893) při psaní knihy „Biggles dělá domácí úkoly“ přerušil práci

  uprostřed věty, aby sobě a Doris uvařil šálek čaje. Vyšel k ní po schodech

  nahoru, posadil se do křesla a vzápětí prodělal smrtelný infarkt. Zemřel

  okamžitě, bylo mu 75 let. Doris zemřela 26. září 1969 na rakovinu.

  Pokud vás zajímají podrobnosti o životě W. E. Johnse, pak si musíte pře-

  číst knihu „By Jove, Biggles! The Life of Captain W. E. Johns“ od Petera

  Berresforda Ellise a Jennifer Schofieldové, která poprvé vyšla 15. října

  1981.

  eduard

  19

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 20

  35

  npor. Vítězslav Synek

  Celkový nálet: 1753,25 h

  Nálet na Mi-24: 1753,25 h

  Létané typy: Mi-24

  Zastávané fukce: technik vrtulníku,

  palubní technik, palubní technik roje

  Šmoulí roj

  V roce 1991 jsme sloužili u 2. letky 51. vrp. Letka se skláda-

  la ze tří rojů po čtyřech vrtulnících, příslušnost k jednotli-

  vým rojům byla vyznačena barvami. Roj kpt. Milana Šara byl

  červený, roj kpt. Ondreje Babince žlutý a roj kpt. Ladisla-

  va Vanderky modrý. A právě na základě myšlenky palubního

  technika roje kpt. Vanderky byly na vrtulníky přidělené jeho

  modrému roji namalovány modré postavičky tehdy velmi

  (a nejen mezi mládeží) populárního seriálu. Vybrané postavy

  měly znázorňovat povahy palubních techniků, jimž byly jed-

  notlivé vrtulníky přiděleny:

  0147 – šmoula Mrzout (zuřivec, rebel, věčně nasraný a ukři-

  čený) – npor. Pavol Meričko

  0149 – šmoula Šikula (vědátor, rozumbrada, kliďas) – npor.

  Vítězslav Synek

  0150 – šmoula Lenoch (egmatik, pohodář, nic nebudu dělat)

  – nprap. Eduard Svoboda

  0151 – Šmoulinka (ženy ho zajímaly, proto má namalována

  i prsa) – npor. Jiří Janeček

  Modré postavičky maloval sám kpt. Vanderka, samozřejmě

  za přispění ostatních členů roje.

  Jednoho dne se vrtulník, v jehož osádce byl palubní technik

  Palo Meričko, vracel z nějaké součinnosti. Podotýkám, že to

  bylo v pátek odpoledne, těsně před koncem pracovní doby.

  Pilot s vrtulníkem zaroloval na stojáku, vychladil motory

  a vypnul je. Palo pak zjistil, že pilot-operátor je v přední ka-

  bině tak trochu unavený letem a přemýšlí se zavřenýma oči-

  ma. Čertovina mu probleskla hlavou, proti všem předpisům

  vrtulník ani nenaplnil palivem, ale co nejrychleji a co nejti-

  šeji jej zamkl i s operátorem, přikryl nejnutnějšími plachta-

  mi a zapečetil. Poté se vesele odebral domů. Stojánka se pak

  na víkend samozřejmě předala strážným. Operátora posléze

  probudilo nutkání na malou stranu. Dovedete si představit,

  co se asi dělo, když zjistil, která bije. Do smíchu mu určitě

  nebylo. Strážný chvíli nevěděl, co se děje, ale nakonec vše

  pochopil. Stojánka se tedy musela znovu přebrat od stráží

  a dozorčí stojánky musel uvězněného operátora vysvobodit.

  Nějakou chvíli to trvalo, ale vše dobře dopadlo.

  Jindy jsem v rámci předletové prohlídky špatně zavřel kry-

  ty od hydraulického systému. Při spouštění si toho všiml

  z vedlejšího vrtulníku 0102 kolega Standa Folkman. Začal na

  nás tedy vehementně mávat. Tak jsme mu spolu s mým pilo-

  tem „Vavřou“ nic netušíc začali mávat taky. Standa zrychlil

  mávání, tak jsme i my mávání zrychlili. Standa to pak nevy-

  držel a přiběhl nám říct, co se děje. Při následném vypínání

  jsme museli tak trochu zalhat (kdybychom přiznali, že jsme

  si nevšimli otevřeného krytu, nebyli bychom pochváleni),

  ale dopadlo to dobře.

  Mi-24D 0151 kpt. Marián Civáň, por. Ladislav Vodička,

  nrtm. Jiří Janeček, 2. letka, 51. vrp Prostějov, přelet

  Prostějov – Kbely a zpět, 18. srpna 1992

  Ukázka z knihy Hrbatá, která je součástí stavebnice kat. č. 11150 HIND D

  eduard

  20

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 21

  3636

  Fotograí vrtulníků s kresbami Šmoulů se nedochovalo mnoho. Zde Mi-24D 0147

  zaparkovaný vedle 0150. Na pravém krytu motoru nese nikdy nedokončenou

  kresbu Mrzouta.

  Vrtulník 0147 se nedlouho před ukončením své kariéry ještě podíval do světa.

  Na leteckém dnu ve švýcarském Sionu byl staticky představen bez jakýchkoliv

  doplňků či podvěšené výzbroje. V nákladní kabině lze tušit dvě žluté přídavné

  nádrže. Těsně před odletem si pilot mjr. Pavel Novák odložil na odpalovací zařízení PTŘR svůj fotoaparát, na který

  potom zapomněl. Ten samozřejmě v průběhu spouštění či vzletu upadl do trávy letiště. Rozmrzelost po zjištění ztrá-

  ty trvala Pavlovi jen chvíli. Švýcarská pořadatelská služba totiž foťák našla, zjistila, že na místě nálezu stála česká

  Mi-24 a přístroj poslala na přerovskou základnu.

  eduard

  21

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 22

  STAVEBNICE 10/2021

  Stránka produktu

  1/48 kat. č. 11150

  plastové díly Zvezda

  fotoleptané díly

  krycí maska

  8 markingů

  Brassiny: výtokové trysky, výmetnice

  klamných cílů, optický zaměřovací

  systém, anténa, rakety Falanga

  a držák závěsníků raket Falanga

  Extra: kniha o službě vrtulníků Mi-24

  u československého a českého letectva

  eduard

  22

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 23

  STAVEBNICE 10/2021

  Mi-24D 4011, plk. Čestmír Tesařík, npor. Miloš Pecha, npor. Slavomír Medzihradský, 331. lbvr,

  33. zVrL Přerov, RIAT Fairford (UK), 24. července 1995

  Mi-24D 0219, mjr. František Mirohna, kpt. Jaroslav Špaček, nrtm. Pavel Horák, 1. letka, 51. vrp Prostějov,

  Kit Show Zlín, Kunovice, 2. května 1992

  eduard

  23

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 24

  STAVEBNICE 10/2021

  Mi-24D 4011, 331. lbvr, 33. zVrL Přerov, Aviatická pouť Pardubice, 1. června 1997

  Mi-24D 0151, kpt. Marián Civáň, por. Ladislav Vodička, nrtm. Jiří Janeček, 2. letka, 51. vrp Prostějov,

  přelet Prostějov – Kbely a zpět, 18. srpna 1992

  eduard

  24

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 25

  STAVEBNICE 10/2021

  Mi-24D 0220, kpt. Karel Martínek, por. Miroslav Šajban, npor. Jiří Bakule 231. vrlt, 23. zVrL Přerov,

  Gilze-Rijen (NL), 6. července 2002

  Mi-24D 4011, mjr. Jaroslav Špaček, npor. Rudolf Straka, prap. Michal Staněk, 1. letka, 51. vrp,

  Prostějov, 13. dubna 1994

  eduard

  25

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 26

  STAVEBNICE 10/2021

  Mi-24D 4009, 11. vrp, Plzeň-Bory, 1985

  Mi-24D 0222, 1. letka, 4. vrp, letecká základňa Prešov, 2009

  eduard

  26

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 27

  OVERTREES

  Mi-24V/VP

  Kat. č. 11150X

  1/48

  Stránka produktu

  STAVEBNICE 10/2021

  K Mi-24D doporučujeme

  481067 Mi-24D cargo interior (fotolept)

  481068 Mi-24D upgrade set (fotolept)

  FE1220 Mi-24D seatbelts STEEL (fotolept)

  644121 Mi-24D LööK (Brassin)

  648126 OFAB-100 Soviet bombs (Brassin)

  648574 UB-32A-24 rocket launcher (Brassin)

  648585 Mi-24V/VP Pitot tubes (Brassin)

  648675 Falanga 9M17P missiles (Brassin)

  648685 Mi-24D wheels (Brassin)

  D48091 Mi-24D stencils (decalová sada)

  3DL48043 Mi-24D SPACE (3D decalová sada)

  EX806 Mi-24D TFace (maska)

  Kat. č. 644121

  eduard

  27

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 28

  STAVEBNICE 10/2021

  1/72 kat. č. 2140

  DUAL COMBO

  plastové díly Arma Hobby

  fotoleptané díly

  Brassin: kola a výfuky krycí maska

  12 markingů

  Stránka produktu

  eduard

  28

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 29

  STAVEBNICE 10/2021

  N2359, P/O L. W. Stevens, No. 17 Squadron, Debden, Velká Británie, červenec 1940

  P3576, Fl/Lt J. B. Nicolson VC, No. 249 Squadron, Boscombe Down, Wiltshire, Velká Británie, srpen 1940

  Leonard Walter Stevens se narodil 7. března 1914 v obci Hindhead v hrabství Surrey, do RAF vstoupil v lednu 1939. Po výcviku

  a přeškolení na Hurricany byl zařazen k No. 229 Squadron, ale od začátku července létal u No. 17 Squadron, v té době sídlící na

  letišti v Debdenu. Dne 30. března 1941 byl převelen k No. 145 Squadron, kde létal ve funkci velitele B flightu. Jeho životní cesta

  se uzavřela 21. května 1941, kdy při návratu z hlídky došlo ke kolizi s jeho číslem nad Tangmere. Stevensův Spitfire Mk.IIa se

  společně se Spitfirem Kanaďana D. W. Owena zřítil, přičemž zahynuli oba letci. Pozemní personál namaloval na Hurricane, který

  používal Leonard Stevens, Pepka námořníka jako anděla. Všimněte si staršího provedení antény a velkých kokard na trupu.

  Zvláštností je jejich „oříznutí“ podle hranice horních a spodních barev.

  Třiadvacetiletý velitel A flightu James Brindley Nicolson obdržel vyznamenání Victoria Cross za akci z 16. srpna 1940, kdy po 13.

  hodině vzlétla celá jednotka k hlídce. Nicolson byl společně se svými čísly během letu požádán o průzkum oblasti pravděpodob-

  ného výskytu tří Ju 88, na které mezitím zaútočily Spitfiry. Během návratu zpět k jednotce byla trojice Hurricanů přepadena ze

  slunce Messerschmitty Bf 110 a všechny britské stroje byly zasaženy. Jejich piloti museli své stroje opustit na padáku, nebo se

  vrátit na základnu. Zraněný Fl/Lt Nicolson chtěl z hořícího stroje také vyskočit, během „vystupování“ z kokpitu jej ale předlétl

  Bf 110, a tak se James vrátil zpět do sedačky a vystřelil po něm! Poté ze stroje konečně vyskočil, ohořelý a zraněný, navíc při při-

  stání po něm střílel (a také jej zasáhl) seržant domobrany. Po návratu z léčení v září 1941 následovalo odeslání do Indie, kde vedl

  od srpna 1943 do srpna 1944 No. 27 Squadron létající na Beaufighterech. W/Cdr Nicolson zahynul 2. května 1945, kdy se během

  letu nad Bengálským zálivem vznítil Liberator od No. 355 Squadron, v němž letěl jako pozorovatel. Jeho tělo se nikdy nenašlo.

  Rozkazem z 11. srpna 1940 bylo ustanoveno, aby byly na spodní plochy stíhaček RAF domalovány britské kokardy. Zda se je poda-

  řilo do 16. srpna domalovat i na Hurricane P3576, není jisté.

  eduard

  29

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 30

  STAVEBNICE 10/2021

  P3120, F/O Z. Henneberg, No. 303 (Polish) Squadron, Northolt, Velká Británie, září 1940

  P3395, S/Ldr A. V. Clowes, No. 1 Squadron, Wittering, West Sussex, Velká Británie, podzim 1940

  Patrně nejznámější polská stíhací jednotka, No. 303 (Polish) Squadron, byla založena v červenci 1940 v Blackpoolu. Po krátkém zacvičení

  během srpna byla uznána operační a na strojích Hurricane se zúčastnila bitvy o Británii. Její létající personál tvořili zkušení letci, kteří již prošli

  boji nad Polskem i Francií, proto ihned po zapojení do bojů začal počet jimi sestřelených nepřátelských letadel rychle stoupat. Do konce bitvy

  o Británii sestřelili piloti No. 303 Squadron celkem 126 nepřátelských letadel, 13 sestřelili pravděpodobně a 9 letadel poškodili. Hurricane

  s označením RF

  -

  A, kamuflovaný standardními barvami Temperate Land Scheme (horní a boční plochy Dark Earth a Dark Green, spodní plochy

  v barvě Sky), má pod anténním sloupkem namalovaný znak jednotky. Je možné, že blíže ke kabině nesl malý polský znak, ze snímku to patrné

  není. Červený pruh na zádi trupu byl rozpoznávacím označením velitelů formací.

  Arthur Victor Clowes se narodil 16. srpna 1912 v New Sawley v hrabství Derbyshire, do RAF vstoupil v lednu 1929. Nejprve sloužil v řadách po-

  zemního personálu, později absolvoval pilotní výcvik. V době vypuknutí 2. světové války létal u No. 1 Squadron vyzbrojené Hurricany. Zúčastnil

  se bojů nad Francií a posléze i bitvy o Británii. Během těchto bojů dosáhl devíti sestřelů (plus jeden ve spolupráci), tří pravděpodobných sestře-

  lů a dvou poškození nepřátelských letadel, za což v květnu 1941 obdržel DFC. Od prosince 1941 velel No. 79 Squadron, od srpna do listopadu 1942

  pak No. 601 Squadron v severní Africe. Po odpočinku vedl od června do září 1943 No. 94 Squadron. Během jednoho divokého večírku oslepl na

  jedno oko, a proto byl vyřazen z bojové jednotky. U RAF zůstal i po válce, zemřel 7. prosince 1949 na rakovinu jater. Jeho Hurricane Mk.I P3395

  létal s vyobrazením vosy na přídi stroje. Potahový plech na místě, kde se pohyboval personál, je silně opotřebený s barvou odřenou až na kov.

  eduard

  30

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 31

  STAVEBNICE 10/2021

  P2961, F/O W. L. McKnight, No. 242 Squadron, Coltishall, Norfolk, Velká Británie, prosinec 1940

  V6864, S/Ldr R. R. S. Tuck, No. 257 (Burma) Squadron, North Weald, Essex, Velká Británie, zima 1940

  Budoucí stíhací eso, William Lidstone McKnight, se narodilo 18. listopadu 1918 v kanadském Edmontonu. Do RAF vstoupil v únoru 1939, letecký

  výcvik prodělal ve Velké Británii. Dne 6. května 1940 byl odeslán k No. 242 Squadron, s níž absolvoval bitvu o Francii a následně i bitvu o Británii.

  Během tohoto půl roku sestřelil celkem 17 nepřátelských letadel (plus dvě ve spolupráci), další tři sestřely má nepotvrzené. Za tyto výsledky

  obdržel v srpnu DFC a v říjnu Bar k DFC. Dne 12. ledna 1941 začala jednotka létat na ofenzivní akce k francouzskému pobřeží, F/O McKnight

  se zúčastnil akce s kódovým označením Rhubarb, útoku na pozemní komunikace, pozemní jednotky atd., ze které se nevrátil, jeho tělo nebylo

  nikdy nalezeno a je vzpomenut na památníku v Runnymede. Hurricane, na kterém létal „Willie“ McKnight, nesl na levé straně přídě kresbu jez-

  decké holínky nakopávající Adolfa Hitlera. Pod kokpitem měl namalovánu kostru, která jednu rukou ukazuje vpřed a ve druhé drží srp.

  Robert Tuck vstoupil do RAF v roce 1935. V květnu 1940 byl jmenován velitelem flightu u No. 92 Squadron vyzbrojené Spitfiry. Prvních sestřelů

  dosáhl nad Dunkerque a jeho skóre rychle přibývalo. Vyznamenání DFC byl dekorován již 11. června. Dne 11. září přebírá velení nad No. 257

  Squadron, vyzbrojenou Hurricany, a v sestřelování nepřátelských letadel dále pokračuje. První Bar k DFC obdržel 25. října, druhý v březnu 1941.

  V červenci téhož roku byl jmenován Wing Leaderem v Duxfordu, následovalo velení Biggin Hill Wingu. Dne 28. ledna 1942 běhen akce Rhubarb

  (útoky stíhačů na pozemní cíle) byl jeho Spitfire zasažen protiletadlovou palbou a W/Cdr Tuck skončil v zajateckém táboře. Ani zde nepřestal

  bojovat a podílel se na přípravě několika útěků (mj. i známého útěku ze Saganu). Úspěšný byl ale až společný útěk se Zbigniewem Kustrzy-

  ńskim dne 1. února 1945 z pobočky tábora Stalag Luft III nazývané Belaria, po němž se dostali za sovětskou frontu (oběma pomohla Tuckova

  znalost ruštiny). Jeho celkové skóre během 2. světové války činí 27+2–6–6+1. Z činné služby u RAF odešel 13. května 1949, poté působil jako za-

  létávací pilot a v roce 1953 se stal spoluzakladatelem farmy na pěstování hub, jíž se věnoval až do odchodu do důchodu. Zemřel 5. května 1987.

  eduard

  31

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 32

  STAVEBNICE 10/2021

  P3612, No. 312 (Czechoslovak) Squadron, Speke, Velká Británie, leden 1941

  V7544, F/O J. E. Storrar, No. 73 Squadron, El Adem, Libye, únor 1941

  No. 312 (Czechoslovak) Squadron byla druhou stíhací squadronou sestavenou z bývalých pilotů předválečného československého letectva,

  kteří si prošli i službou ve francouzském letectvu. Byla založena 29. srpna 1940 v Duxfordu. Operačně způsobilou se stala 2. října na letišti

  Speke, kde působila v rámci obrany důležitého přístavu Liverpool. Slavnou se stala hned prvním sestřelem dne 8. října, který měli obyvatelé

  Liverpoolu možnost sledovat na vlastní oči. Během 2. světové války její piloti létali nejprve v Hurricanech, které na podzim roku 1941 vyměnili

  za Spitfiry, na jejichž různých verzích létali až do konce války. Podle předpisu z 27. listopadu 1940 létaly stíhačky RAF v tzv. Temperate Land

  Scheme, kdy horní plochy byly kamuflovány poli barev Dark Earth a Dark Green, spodní plochy byly v barvě Sky a levá spodní polovina křídla

  byla natřena černou barvou. Zároveň byl zaveden pruh v barvě Sky o šířce 18 palců na trupu před ocasními plochami, stejnou barvou byl natřen

  i vrtulový kužel. Kódová písmena byla provedena nadále barvou Medium Sea Grey.

  James Eric Storrar se narodil 24. července 1921 v Ormskirku, do RAF vstoupil v roce 1937 a po pilotním výcviku byl převelen v říjnu 1939 k No.

  145 Squadron, v březnu 1940 přezbrojené z Blenheimů na Hurricany. Během bitvy o Británii byl převelen k No. 73 Squadron (28. září), s níž

  byl odeslán na palubě HMS Furious na Střední východ. Jednotka byla vysazena v Takoradi na Zlatonosném pobřeží a přelétla svoje Hurricany

  do Egypta. Do Velké Británie se vrátil v listopadu 1941, následoval odpočinek u No. 55 OTU. James Storrar pokračoval v bojovém létání, velel

  několika jednotkám a zúčastnil se známého útoku na velitelství gestapa v Kodani. V té době již létal na amerických P-51 Mustang. Svou bojovou

  činnost zakončil účastí na osvobození Normanských ostrovů. Během 2. světové války sestřelil 12 nepřátelských letadel, po válce pokračoval

  ve službě u RAF, od níž odešel v roce 1957. Po studiu veteriny na univerzitě v Edinburghu si otevřel soukromou praxi v Chesteru. Do leteckého

  nebe odešel 29. března 1995. Hurricany No. 73 Squadron, s nimiž přelétli piloti do Egypta, zůstaly ve standardní kamufláži z Velké Británie, horní

  plochy byly kamuflovány poli barev Dark Earth a Dark Green, spodní plochy byly v barvě Sky. Názor na nátěr náběžné hrany se u historiků dosti

  liší, od stříbrné, světle šedé až po bílou barvu. Výběr konkrétní barvy je v tomto případě na modeláři, jeho podkladech a názoru.

  eduard

  32

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 33

  STAVEBNICE 10/2021

  Capt. J. E. Frost, No. 3 Squadron SAAF, Jigiga, Habeš (Etiopie), březen/duben 1941

  W9200, S/Ldr J. W. Ch. Simpson, No. 245 Squadron, Aldergrove, Antrim, Severní Irsko, Velká Británie,

  konec května 1941

  John Frost se narodil 16. července 1918 v jihoafrickém Queenstownu a do jihoafrického letectva (SAAF) vstoupil v roce 1936. V roce 1940 sloužil

  ve funkci velitele A flightu u No. 3 Squadron SAAF létající na Hurricanech. Jednotka se účastnila bojů proti italským jednotkám v Etiopii. Jeho

  činnost zde skončila 22. května 1941, kdy byl odeslán do nemocnice s apendicitidou. Po vyléčení byl jmenován velitelem No. 5 Squadron SAAF

  létající na strojích P-40, jež působila od března 1942 na severoafrickém bojišti. Jeho osud se naplnil 16. června 1942, kdy jednotka doprovázela

  svaz Bostonů, který byl napaden Bf 109 od JG 27. Kittyhawk Johna Frosta ani pilotovo tělo se nikdy nenašlo. Během svého účinkování v bojích

  2. světové války sestřelil John Frost 14 nepřátelských letadel (plus dvě ve spolupráci), za což byl dekorován DFC and Bar. Major John Everitt

  Frost je esem SAAF s nejvyšším počtem sestřelů během 2. světové války. Jeho Hurricane létal ve stejném zbarvení jako stroje sloužící u RAF,

  červená barva ve výsostném označení byla nahrazena oranžovou, používanou u strojů jihoafrického letectva.

  John William Charles Simpson se narodil 14. března 1913 v Ramsay St Mary´s. K RAF byl přijat v lednu 1936 a první jednotkou, u které sloužil po

  ukončení výcviku, byla No. 43 Squadron létající na stíhačkách Fury. S toutéž jednotkou, tentokrát již vyzbrojenou Hurricany, létal i na začátku

  2. světové války. V prosinci 1940 byl jmenován velitelem No. 245 Squadron se základnou v Severním Irsku. Zde v noci sestřelil dva německé

  bombardéry He 111, za což získal Bar k DFC, který obdržel v červnu 1940. Jeho 13. a posledním vítězstvím byl Do 17 sestřelený 13. května 1941 nad

  Irským mořem. Poté následovaly štábní funkce na Gibraltaru a v severní Africe. V RAF zůstal i po skončení války, zemřel 12. srpna 1949. Dne 22.

  května 1941 vyšel předpis, který přikazoval, aby ze spodních ploch křídel stíhacích strojů zmizela černá barva a zároveň byla upravena velikost

  trikolóry na kýlovce. Osobní označení Simpsonova Hurricanu v podobě otazníku bylo netypické, na levé straně pod kokpitem byl namalován

  karetní Joker.

  eduard

  33

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 34

  STAVEBNICE 10/2021

  W9266, Fl/Lt D. S. G. Honor, No. 274 Squadron, Gerawla, Egypt, květen 1941

  Z4244 nebo Z4245, Lt. H. P. Allingham, Royal Navy Fighter Squadron, Západní poušť, srpen 1941

  Dudley Sandry Garton Honor se narodil 5. září 1913 britským rodičům v Quilmes v Argentině, kde také vystudoval. Poté přesídlil do Velké Britá-

  nie, kde byl přijat v červenci 1937 k pilotnímu výcviku u RAF. Po jeho dokončení byl převelen k No. 88 Squadron vyzbrojené stroji Fairey Battle,

  s nimiž se zúčastnil i počátku německého útoku na Francii. V těchto bojích jednotka utrpěla těžké ztráty a F/O Honor byl za svou účast deko-

  rován DFC. Po přeškolení na Hurricany nastoupil 28. srpna 1940 k No. 145 Squadron. Po krátkém intermezzu u noční No. 85 Squadron byl 29.

  ledna jmenován velitelem flightu u No. 274 Squadron působící na Středním východě. Dne 25. května 1941 byl v tomto stroji u Kréty sestřelen, ale

  po sedmi dnech skrývání jej zachránila osádka létajícího člunu Sunderland. V srpnu 1941 převzal velení nad celou squadronou, od 12. listopadu

  1941 velel No. 258 Wing. V roce 1944 byl jmenován leteckým atašé v Kolumbii, Venezuele a Ekvádoru, z RAF odešel v roce 1947, v Jižní Americe

  zůstal jako zástupce leteckých společností. V roce 1973 se přestěhoval do Španělska, kde úspěšně pěstoval a šlechtil hlávkový salát až do

  svého návratu do Anglie, kde zemřel 26. prosince 2007.

  Po obsazení Sýrie Spojenci (8. června - 11. července 1941) byla ze zbytků 803, 805 a 806 Naval Air Squadron na základně Dekheila sestavena

  jednotka nazvaná Royal Navy Fighter Squadron a vyzbrojená Hurricany (803 a 806 NAS) a Wildcaty (805 NAS) určenými původně pro řecké

  letectvo. Jejím úkolem měly být doprovody konvojů a obrana zázemí, během rozsáhlého útoku na německo-italské síly v Libyi byla jednotka

  využívána i nad bojištěm. Prvního úspěchu dosáhl Lt. Henry Allingham, původně pilot 806 Naval Air Squadron, 21. srpna, kdy sestřelil Bf 109,

  v prosinci přidal další dva sestřely. Royal Naval Fighter Squadron byla rozpuštěna na jaře 1942, kdy byly 803 a 806 NAS přezbrojeny na Fulmary

  a odeslány na Cejlon.

  U stroje červené H panují nejasnosti v identifikaci jeho sériového čísla, některé zdroje uvádějí Z4244, jiné zase Z4245. Je pravděpodobné,

  že nad sériové číslo pozemní personál domaloval nápis ROYAL NAVY.

  eduard

  34

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 35

  STAVEBNICE 10/2021

  OVERTREES

  Hurricane Mk.I

  Kat. č. 2138X

  1/72

  Stránka produktu

  Stránka produktu

  Kat. č. 2138-LEPT1

  K Hurricanu Mk.I doporučujeme

  72685 Hurricane Mk.I landing flaps (fotolept)

  D72036 Hurricane Mk.I stencils (decalová sada)

  eduard

  35

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 36

  STAVEBNICE 10/2021

  1/72 kat. č. 7457

  plastové díly Eduard

  4 markingy

  Stránka produktu

  eduard

  36

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 37

  STAVEBNICE 10/2021

  VF-38, letiště Munda, Nová Georgie, Šalamounovy ostrovy, podzim 1943

  BuNo. 40994, Lt. Alexander Vraciu, VF-16, USS Lexington, červen 1944

  VF-38, založená 20. června 1943, bojovala v oblasti Šalamounových ostrovů z pozemních základen společně s VF-33, VF-34

  a VF-40. V oblasti působila od srpna 1943 do konce bojů v březnu 1944. Hellcaty zde poskytovaly krytí Avengerům a Dauntlessům

  při výpadech proti námořním základnám nepřítele, válečným lodím nebo lodní dopravě. Kromě úspěchů proti námořním

  a pozemním cílům v tomto období sestřelili piloti VF-38 nejméně 22 japonských letadel. Hellcaty nasazené ze základen na Šala-

  mounových ostrovech patřily mezi první bojově nasazené stroje tohoto typu a na Guadalcanal dorazily v době, kdy docházelo

  k revizi výsostných znaků z kruhových na znaky s křidélky a červeným lemem. Jednotka převzala Hellcaty v San Diegu v Kali-

  fornii 1. srpna 1943 a do bojové oblasti dorazila 14. srpna 1943. Na stroji pojmenovaném Miss New Orleans byly v místě trupových

  výsostných znaků patrné rozsáhlé opravy kamufláže a u křidélek byla viditelná stopa po maskování obrysu pro jejich nastříkání.

  Pravděpodobně tedy stroj do oblasti dorazil pouze s kruhovými znaky z výroby, k nimž byla následně doplněna křidélka. U tohoto

  konkrétního stroje tedy zřejmě nedošlo k aplikaci červeného lemu znaků, platného v červenci a srpnu 1943.

  Po ukončení operační túry u VF-6 odmítl Lt. Vraciu návrat do USA a byl na vlastní žádost 27. února 1944 přesunut k VF-16 na pa-

  lubu USS Lexington (CV-16). Během služby u této jednotky mu byly uznány sestřely dalších deseti japonských letadel. Nejvíce se

  mu dařilo 19. června 1944, kdy během bitvy ve Filipínském moři (díky enormnímu počtu vítězství nad japonskými letouny známá

  též pod názvem Velké střílení krocanů na Marianách) nárokoval 6 japonských střemhlavých bombardérů D4Y Judy sestřelených

  během pouhých osmi minut.

  Vraciův stroj s označením 32 je kamuflován barvami Glossy Sea Blue na horních plochách, boční jsou nastříkány barvou Inter-

  mediate Blue, spodní plochy obdržely nástřik bílou barvou. Pod trupovým číslem je patrné zamalování předchozího označení

  včetně popisek. Pod kabinou je kromě znaku VF-16 také aktuální skóre pilota.

  eduard

  37

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 38

  STAVEBNICE 10/2021

  Lt. Cdr. D. McCampbell, velitel CAG-15, USS Essex, červen 1944

  VF-27, USS Princeton, říjen 1944

  Budoucí americké stíhací eso s nejvyšším počtem sestřelů, David McCampbell, se narodil 16. ledna 1910 v Bessemeru ve státě

  Alabama. Po ukončení studia na United States Naval Academy v roce 1933 nastoupil v roce 1934 do služby na lehkém křižníku

  Portland (CA-33). V roce 1937 byl přijat do leteckého výcviku v NAS Pensacola. „Křídla“ získal 21. dubna 1938 a byl odeslán k VF-4

  naloděné na USS Ranger (CV-4), následoval služba na palubě USS Wasp (CV-7) ve funkci LSO (Landing Signal Officer). Po poto-

  pení Waspu nejprve učil na základně NAS Melbourne budoucí LSO, dne 1. září 1943 byl jmenován velitelem VF-15, v únoru 1944 byl

  jmenován velitelem CAG-15 (Carrier Air Group) startující z paluby USS Essex (CV-9). Na tomto stroji dosáhl během června 1944 v

  bojích nad Saipanem, Filipínským mořem a Guamem celkem 10,5 sestřelu (5x D4Y, 41/2 x A6M, 1x Ki-49) z celkových 34 sestřelů.

  Letecký život The Minsi skončil v září 1944 po poškození protiletadlovou palbou, po ní již McCampbell létal na strojích F6F-5

  pojmenovaných The Minsi II a III.

  Nejvýraznější marking ze všech strojů US Navy měly Hellcaty VF-27 z USS Princeton (CVL-23). Jejich žraločí tlamy a rozzuřené

  oči se vryly do paměti nejednomu japonskému pilotovi. Neobvyklé a neoficiální označení strojů této jednotky namaloval na přídě

  všech strojů VF-27 jeden z jejích pilotů, Robert Burnell. Od září 1944 tak zubaté Hellcaty naháněly v Pacifiku hrůzu všude, kam se

  probojovaly. Vždyť za toto období zničili jejich piloti na 200 letounů nepřítele. Konec bojů pro VF-27 nastal 24. října 1944, kdy byla

  USS Princeton zasažena japonskou bombou a po ničivém požáru nakonec i s letouny potopena torpédy vypuštěnými vlastními

  plavidly. Pouze několik strojů, které se v době útoku nacházely ve vzduchu, přistálo následně na lodi USS Essex. Jedním z nich

  byl i tento stroj s neobvyklým označením F11 a dvěma sestřely v podobě japonských vlajek pod kokpitem.

  eduard

  38

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 39

• Page 40

  STAVEBNICE 10/2021

  Stránka produktu

  Reedice

  1/48 kat. č. 8238

  plastové díly Eduard

  fotoleptané díly

  krycí maska

  5 markingů

  eduard

  40

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 41

  STAVEBNICE 10/2021

  263. samostatná průzkumná peruť, Letectvo SSSR, letiště Kábul, Afghánistán, 1981

  353. průzkumná letecká peruť, Jugoslávské letectvo, letecká základna Željava, Jugoslávie, 1971

  Letecký zkušební odbor, Letectvo Armády ČR, základna Čáslav, Československo, podzim 1994

  Po sovětské invazi do Afghánistánu se na tamních základnách začaly objevovat také průzkumné letouny. Do této země se 263.

  samostatná průzkumná peruť (ORAE

  -

  Otdělnaja ravědyvatělnaja aviacijonaja eskadrila) přesunula na počátku ledna 1980

  a působila na letištích Bagram a Kandahár. Na kábulské letiště se přesunula na konci dubna 1980 a působila z něj až do roku

  1984. Mezi nasazenými letouny se objevil také tento MiG-21R. Kamuflážní schéma bylo upraveno tak, aby odpovídalo zbarvení

  místního terénu. Řada letounů nasazených v Afghánistánu byla vybavena výmetnicemi klamných cílů. Na dostupných fotografiích

  tohoto stroje vidět nejsou, mohl je však nést.

  Jugoslávské letectvo nakoupilo v Sovětském svazu dvanáct MiGů-21R. Do Jugoslávie byly dodány v roce 1968 či 1969 a tento typ

  dostal v rámci jugoslávského letectva (Ratno vazduhoplovstvo i protivvazdušna odbrana) označení L-14I. Stroj evidenčního čísla

  26104 se nejprve dostal, stejně jako všechna jugoslávská „eRka“, ke 126. průzkumné letce (IAE

  –

  Izvidjacka Avijacijska Eskadrila)

  zařazené u 204. stíhacího pluku (LAP

  –

  Lovački Avijacijski Puk). Později sloužil též u 352. a 353. průzkumných letek zařazených

  u 117. stíhacího pluku. Letoun byl sešrotován v Kraljevu.

  Zbarvení MiGu-21R trupového čísla 1501 (výr. č. 94R001501) prošlo za dobu služby letounu v československém, resp. českém

  letectvu několika změnami. Nejprve stroj létal v barvě kovu, kamufláž byla nastříkána až během generální opravy. Černobílé

  doplňky (šachovnice na směrovém kormidle a pás složených trojúhelníků na lemu vstupního otvoru) se objevily později. Stroj

  byl do Československa dodán v lednu 1969 a byl zařazen k 47. pzlp, kde sloužil až do roku 1993. Po generální opravě jej převzal

  28. sbolp a v letech 1994 a 1955 létal u Leteckého zkušebního odboru, tzv. stresové letky. Znak 47. průzkumného leteckého plu-

  ku – hlava šakala – je namalován na levé straně přídě. Letoun nesl na spodním rámu překrytu kabiny nápis DOKTOR, což byla

  přezdívka technika letounu. V současné době je letoun umístěn v expozici muzea v pražských Kbelích.

  eduard

  41

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 42

  STAVEBNICE 10/2021

  32. taktický průzkumný letecký pluk, Polské letectvo, základna Sochaczew-Bielice, Polsko,

  první polovina 80. let

  Kubánské letectvo, 80. až 90. léta

  MiG-21R výrobního čísla 94R011423 byl do Polska dodán 28. září 1968 jako jeden z prvních dvou kusů této verze. Jeho prvním

  působištěm se stal 41. stíhací letecký pluk (PLM

  –

  Pulk Lotnictwa Mysliwskiego) na základně Malbork. V krátké době, již 8. čer-

  vence 1969, stroj převzal 21. taktický průzkumný letecký pluk (PLRT

  –

  Pulk Lotnictwa Rozpoznania Taktycznego) v Sochaczewě.

  K 32. PLRT se letoun dostal v prosinci 1982 a zařazen byl k 2. letce. Tuto etapu služby připomíná znak letky na levé straně přídě.

  Pravá strana přídě pak nese znak 32. PLRT. V současné době se letoun nachází v leteckém muzeu v Drzonowě.

  Kubánské letectvo (Defensa Anti-Aérea y Fuerza Aérea Revolucionaria) dostalo celkem dvanáct MiGů-21R. Dodány byly ze

  Sovětského svazu v roce 1968, následovalo jejich zařazení k bojovým útvarům. Letoun s trupovým číslem 111 je nyní vystaven

  v muzeu v Havaně. Nese kamufláž zelenou a modrošedou barvou, která je používána kubánskými letouny v současné době. Zají-

  mavostí je černá palubní deska, ačkoliv by dle předpisů měla být natřena tyrkysovou barvou. Kubánské MiGy-21R nosily obvykle

  dvě rakety R-3S, průzkumný kontejner a dvojici 490l přídavných palivových nádrží.

  eduard

  42

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 43

  STAVEBNICE 10/2021

  OVERTREES

  MiG-21R

  Kat. č. 8243X

  1/48

  Stránka produktu

  Stránka produktu

  Kat. č. 8238-LEPT1

  K MiGu-21R doporučujeme

  48704 MiG-21 ladder (fotolept)

  FE1224 MiG-21R seatbelts STEEL (fotolept)

  644091 MiG-21R LööK (Brassin)

  648025 Rocket launcher UB-16 and UB-32 (Brassin)

  648026 MiG-21 wheels (Brassin)

  648030 MiG-21 seat late (Brassin)

  648040 RS-2US / AA-1 Alkali (Brassin)

  648049 MiG-21 wheel wells (Brassin)

  648064 MiG-21 late airbrakes (Brassin)

  648080 MiG-21 undercarriage legs BRONZE (Brassin)

  648490 MiG-21 F.O.D. (Brassin)

  648125 R-3S / AA-2 Atoll-A (Brassin)

  648126 OFAB-100 Soviet bombs (Brassin)

  648127 OFAB-250 Soviet bombs (Brassin)

  648129 MiG-21R interior (Brassin)

  648445 R-13M missiles (Brassin)

  3DL48042 MiG-21R SPACE (3D decalová sada)

  Kat. č. 3DL48042

  Kat. č. 648129

  Kat. č. 648064

  eduard

  43

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 44

  STAVEBNICE 10/2021

  Stránka produktu

  Reedice

  1/48 kat. č. 8285

  plastové díly Eduard

  fotoleptané díly

  krycí maska

  5 markingů

  eduard

  44

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 45

  STAVEBNICE 10/2021

  TD138, No 317 (Polish) Squadron RAF, základna Ahlhorn, Německo, jaro-léto 1946

  TB702, Cpt. P. G. J. Albertin, No. 340 (Free French) Squadron RAF, letiště B105 (Lingen/Drope),

  Německo, květen 1945

  SL549, No. 17 Squadron RAF, základna Farnborough, Velká Británie, 1950

  TD138 se k polské No. 317 (Polish) Squadron dostal až na samém konci května 1945. Jeho předchozími působišti byly No. 345, 340

  a 127 Squadron. Byl jedním z letounů, které se měly představit na přehlídce ve Varšavě, jež se měla konat v říjnu 1945. Sovětští

  představitelé si nepřáli, aby na přehlídce vystupovali polští piloti, kteří se zúčastnili bojů na západní frontě a tak do Polska odlétl

  z německého Celle řízen britským pilotem. Společně s dalším Spitfirem však musel kvůli počasí přistát v Poznani. Po dalších

  neshodách se Sověty se oba stroje vrátily zpět do Německa.

  Skóre na boku trupu je fiktivní a mělo zdůraznit bojovou aktivitu polských jednotek v bojích proti Německu. Letoun nesl po urči-

  tou dobu také trupové označení JH M.

  Tento stroj byl k No. 340 (Free French) Squadron RAF přidělen na konci dubna 1945. V té době ještě nesl standardní britské vý-

  sostné označení. Francouzské výsostné znaky se na stroji objevily zřejmě až ve druhé polovině května.

  Později, od roku 1951, létal u 103. Flying Refresher School. V květnu 1954 byl po havárii odepsán. V té době se nacházel ve stavu

  No. 3 Civilian Anti-Aircraft Co-Operation Unit.

  Letoun nese standardní denní kamuflážní schéma. Pruh Sky okolo zádě trupu byl přestříkán sytějšími kamuflážními barvami.

  SL549 nesl na všech plochách nátěr hliníkovou barvou. Výsostné znaky již odpovídaly standardu zavedenému v květnu 1947.

  Z podrobného studia dostupných fotografií se zdá, že na spodní ploše křídla nebyly ani kokardy, ani sériové číslo letounu.

  eduard

  45

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 46

  STAVEBNICE 10/2021

  RW393, No. 601 Squadron RAuxAF, 1949

  V této podobě se letoun zúčastnil Cooper Air Race v roce 1949. Závod, jehož se účastnily squadrony RAuxAF, dostal jméno podle

  poslance britského parlamentu W/Cdr Geoffrey Coopera. Okřídlený meč na trupu před kabinou je znakem jednotky.

  TE199, Air Officer Commanding, No. 21 Group RAF, základna Swindersby, Velká Británie, 1948

  Zcela netypický černý nátěr se zlatými doplňky nesl tento letoun ze stavu No. 21 Group. Jednotka patřila do Flying Training Com-

  mand.

  Černá barva byla lesklá. Pod čelním štítkem je hodnostní označení Air Vice Marshalla. Barva výsostných znaků se na fotografiích

  jeví jako poměrně světlá, je však možné, že jde o optický klam způsobený celočerným nátěrem letounu.

  Stroj neměl instalovanou výzbroj.

  eduard

  46

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 47

  STAVEBNICE 10/2021

  OVERTREES

  Spitfire Mk.XVI Bubbletop early

  Spitfire Mk.XVI Bubbletop late

  Kat. č. 8285X

  Kat. č. 8295X

  1/48

  1/48

  Stránka produktu

  Stránka produktu

  Stránka produktu

  Kat. č. 8285-LEPT1

  Ke Spitfiru Mk.XVI doporučujeme

  48850 Spitfire Mk.XVI surface panels (fotolept)

  49083 Spitfire Mk.XVI seatbelts FABRIC (fotolept)

  49725 Spitfire Mk.XVI (fotolept)

  FE1223 Spitfire Mk.XVI seatbelts STEEL (fotolept)

  648124 Spitfire undercarriage legs BRONZE (Brassin)

  648218 Spitfire Mk.XVI wheels - 3 spoke (Brassin)

  648307 Spitfire Mk.XVI top cowl (Brassin)

  3DL48041 Spitfire Mk.XVI SPACE (3D decalová sada)

  EX808 Spitfire Mk.XVI TFace (maska)

  Kat. č. 3DL48041

  Kat. č. 648307

  Kat. č. 648124

  Kat. č. 648218

  eduard

  47

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 48

  10/2021

  LööK sada - Brassinová barvená přístrojová deska

  a STEEL pásy na sedačky pro Mi-24D v měřítku

  1/48. Připraveno pro snadnou zástavbu do

  modelu. Doporučená stavebnice: Eduard

  Sada obsahuje:

  - resin: 2 součástky

  - obsk: ne

  - lept: ano, barvený

  - maska: ne

  LööK sada - Brassinová barvená přístrojová deska

  a STEEL pásy na sedačky pro Z-226 Trener

  v měřítku 1/48. Připraveno pro snadnou zástavbu

  do modelu. Doporučená stavebnice: Eduard

  Sada obsahuje:

  - resin: 2 součástky

  - obsk: ne

  - lept: ano, barvený

  - maska: ne

  644121

  Mi-24D LööK

  1/48 Eduard/Zvezda

  644120

  Z-226 Trener LööK

  1/48 Eduard

  Stránka produktu

  Stránka produktu

  eduard

  48

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 49

  Brassinová sada - pumový závěsník pro

  Sopwith Camel v měřítku 1/48. Sada

  obsahuje závěsník a čtyři pumy.

  Doporučená stavebnice: Eduard

  Sada obsahuje:

  - resin: 7 součástek

  - obsk: ne

  - lept: ano

  - maska: ne

  Brassinová sada - kola podvozku pro B-17

  v měřítku 1/48. Sada obsahuje kola hlavní-

  ho podvozku a ostruhové kolo. Připraveno

  pro snadnou zástavbu do modelu.

  Doporučená stavebnice: HKM

  Sada obsahuje:

  - resin: 7 součástek

  - obsk: ne

  - lept: ne

  - maska: ano

  648662

  Sopwith Camel 20lb bomb carrier

  1/48 Eduard

  648644

  B-17 wheels oval tread

  1/48 HKM

  BRASSIN 10/2021

  Stránka produktu

  Stránka produktu

  eduard

  49

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 50

  BRASSIN 10/2021

  Brassinová sada - vrtule pro Bf 109G-10

  v měřítku 1/48. Připraveno pro snadnou

  zástavbu do modelu.

  Doporučená stavebnice: Eduard

  Sada obsahuje:

  - resin: 7 součástek

  - obsk: ne

  - lept: ano

  - maska: ne

  Brassinová sada - kokpit pro

  Spiire Mk.V v měřítku 1/48.

  Doporučená stavebnice: Eduard

  Sada obsahuje:

  - resin: 32 součástky

  - obsk: ano

  - lept: ano, barvený

  - maska: ne

  648672

  Bf 109G-10 propeller

  1/48 Eduard

  648663

  Spitre Mk.V cockpit

  1/48 Eduard

  Stránka produktu

  Stránka produktu

  eduard

  50

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 51

  Brassinová sada - motor pro Sopwith Camel

  v měřítku 1/48. Připraveno pro snadnou

  zástavbu do modelu.

  Doporučená stavebnice: Eduard

  Sada obsahuje:

  - resin: 2 součástky

  - obsk: ne

  - lept: ano

  - maska: ne

  Brassinová sada - rakety Falanga 9M17P pro

  Mi-24 v měřítku 1/48. Sada obsahuje 4 ks raket

  a kolejnicové raketnice.

  Doporučená stavebnice: Eduard/Zvezda

  Sada obsahuje:

  - resin: 6 součástek

  - obsk: ano

  - lept: ano

  - maska: ne

  648676

  Sopwith Camel Clerget engine

  1/48 Eduard

  648675

  Falanga 9M17P missiles

  1/48 Eduard/Zvezda

  BRASSIN 10/2021

  Stránka produktu

  Stránka produktu

  eduard

  51

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 52

  BRASSIN 10/2021

  Brassinová sada - kola podvozku pro Z-126/226

  Trener v měřítku 1/48. Sada obsahuje kola

  hlavního podvozku a ostruhové kolo. Připraveno

  pro snadnou zástavbu do modelu.

  Doporučená stavebnice: eduard

  Sada obsahuje:

  - resin: 3 součástky

  - obsk: ne

  - lept: ne

  - maska: ano

  Brassinová sada - motor pro Sopwith Camel

  v měřítku 1/48. Připraveno pro snadnou zástavbu

  do modelu. Doporučená stavebnice: Eduard

  Sada obsahuje:

  - resin: 2 součástky

  - obsk: ne

  - lept: ano

  - maska: ne

  648679

  Z-126/226 Trener wheels

  1/48 Eduard

  648677

  Sopwith Camel Bentley engine

  1/48 Eduard

  Stránka produktu

  Stránka produktu

  eduard

  52

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 53

  Brassinová sada - kola podvozku pro F-4B

  v měřítku 1/48. Sada obsahuje kola hlav-

  ního podvozku a příďová kola. Připraveno

  pro snadnou zástavbu do modelu.

  Doporučená stavebnice: Tamiya

  Sada obsahuje:

  - resin: 4 součástky

  - obsk: ne

  - lept: ne

  - maska: ano

  Brassinová sada - výfuky pro F6F v měřítku

  1/48. Připraveno pro snadnou zástavbu

  do modelu.

  Doporučená stavebnice: Eduard

  Sada obsahuje:

  - resin: 4 součástky

  - obsk: ne

  - lept: ne

  - maska: ne

  648682

  F-4B wheels

  1/48 Eduard

  648683

  F6F exhaust stacks

  1/48 Eduard

  BRASSIN 10/2021

  Stránka produktu

  Stránka produktu

  eduard

  53

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 54

  BRASSIN 10/2021

  Brassinová sada - kola podvozku pro Mi-24D

  v měřítku 1/48. Sada obsahuje kola hlavního

  podvozku a příďová kola kola. Připraveno pro

  snadnou zástavbu do modelu.

  Doporučená stavebnice: Eduard

  Sada obsahuje:

  - resin: 4 součástky

  - obsk: ne

  - lept: ne

  - maska: ano

  Brassinová sada - kola podvozku pro

  Me 163B v měřítku 1/48. Sada obsahuje

  kola hlavního podvozku a ostruhové kolo.

  Připraveno pro snadnou zástavbu do

  modelu.

  Doporučená stavebnice: Gaspatch Models

  Sada obsahuje:

  - resin: 3 součástky

  - obsk: ne

  - lept: ne

  - maska: ano

  648685

  Mi-24D wheels

  1/48 Eduard/Zvezda

  648684

  Me 163B wheels

  1/48 Gaspatch Model

  Stránka produktu

  Stránka produktu

  eduard

  54

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 55

  Brassinová sada - kokpit pro Tornado GR.1

  v měřítku 1/72.

  Doporučená stavebnice: Eduard/Revell

  Sada obsahuje:

  - resin: 17 součástek

  - obsk: ano

  - lept: ano, barvený

  - maska: ne

  672274

  Tornado GR.1 cockpit

  1/72 Eduard/Revell

  BRASSIN 10/2021

  Stránka produktu

  eduard

  55

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 56

  BRASSIN 10/2021

  Soubor 3 sad pro Sabre F.4 v měřítku 1/48.

  Doporučená stavebnice: Airx

  - sada LöoK (barvená Brassin palubní deska + Steelbelts)

  - TFace maska pro barvení

  - kola podvozku

  644122

  Sabre F.4 LööKplus

  1/48 Airx

  Stránka produktu

  eduard

  56

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 57

  Soubor 3 sad pro Lancaster B Mk.I v měřítku 1/48.

  Doporučená stavebnice: HKM.

  - sada LöoK (barvená Brassin palubní deska + Steelbelts)

  - TFace maska pro barvení

  - kola podvozku

  644123

  Lancaster B Mk.I LööKplus

  1/48 HKM

  BRASSIN 10/2021

  Stránka produktu

  eduard

  57

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 58

  SPACE 10/2021

  pro 1/48 stavebnici Eduard

  pro 1/48 stavebnici Eduard

  3DL48041 Spitfire Mk.XVI SPACE

  3DL48042 MiG-21R SPACE

  Stránka produktu

  Stránka produktu

  eduard

  58

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 59

  pro 1/48 stavebnici Eduard/Zvezda

  pro 1/48 stavebnici Eduard

  3DL48043 Mi-24D SPACE

  3DL48045 Z-226 SPACE

  Stránka produktu

  Stránka produktu

  SPACE 10/2021

  eduard

  59

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 60

  FOTOLEPTY ŘÍJEN 2021

  USS Interpid CV-11 pt.1 1/350 Trumpeter (53272)

  USS Interpid CV-11 pt.2 1/350 Trumpeter (53273)

  USS Interpid CV-11

  1/350 Trumpeter

  eduard

  60

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 61

  FOTOLEPTY 10/2021

  Ferdinand 1/35 Amusing Hobby (36472)

  Ferdinand

  1/35 Amusing Hobby

  eduard

  61

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 62

  FOTOLEPTY 10/2021

  TOR M-2 / SA-15 Gauntlet 1/35 Zvezda (36473)

  TOR M-2 / SA-15 Gauntlet

  1/35 Zvezda

  eduard

  62

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 63

  OBTISKOVÉ SADY 10/2021

  Kat. č. D32015

  P-51D stencils

  1/32 Revell/Tamiya

  Kat. č. D48091

  Mi-24D stencils

  1/48 Zvezda

  Kat. č. D48092

  Z-226 stencils

  1/48 Eduard

  Stránka produktu

  Stránka produktu

  Stránka produktu

  eduard

  63

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 64

  Kat. č. D48093

  F-4B NAVY

  1/48 Tamiya

  Stránka produktu

  OBTISKOVÉ SADY 10/2021

  BuNo. 151478, VF-84 Jolly Rogers, AG211,

  USS Independence, South East Asia,

  The Gulf of Tonkin, 1965

  BuNo. 148417, VF-121 Peacemaker, NJ121,

  NAS Miramar, USA, 1964

  BuNo. 153018, VF-114 Aardvarks, NH205, USS Kitty Hawk,

  South East Asia, The Gulf of Tonkin, 1968

  BuNo. 153020, VF-92 Silver Kings, NG204, USS Enterprise, South East Asia, The Gulf of Tonkin, 1968

  BuNo.149461, VF-32 Swordsmen, AB212, USS John F. Kennedy, European and Mediterranean cruise, 1972

  eduard

  64

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 65

  BuNo. 153020, VF-92 Silver Kings, NG204, USS Enterprise, South East Asia, The Gulf of Tonkin, 1968

  Kat. č. D48094

  F-4B stencils

  1/48 Tamiya

  Kat. č. D72036

  Hurricane Mk.I stencils

  1/72 Arma Hobby/Revell/Airxt

  Stránka produktu

  Stránka produktu

  OBTISKOVÉ SADY 10/2021

  eduard

  65

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 66

  53203 USN ensign ag WWII STEEL 1/700

  53254 USS Langley CV-1 1/350

  53255 USS Langley CV-1 safety nets 1/350

  53203 USN ensign ag WWII STEEL 1/700

  53267 USS Langley AV-3 1/350

  53268 USS Langley AV-3 safety nets 1/350

  BIG5360 USS Langley CV-1 1/350 Trumpeter

  BIG5361 USS Langley AV-3 1/350 Trumpeter

  Všechny popsané sady jsou dostupné samostatně,

  ovšem s každou kolekcí BIG ED ušetříte až 30 %.

  Stránka produktu

  Stránka produktu

  eduard

  66

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 67

  32990 AH-1G 1/32

  33287 AH-1G seatbelts STEEL 1/32

  JX279 AH-1G 1/32

  49103 Remove Before Flight STEEL

  491198 F-84F 1/48

  FE1199 F-84F seatbelts STEEL 1/48

  EX790 F-84F 1/48

  481057 Mi-24P cargo interior 1/48

  481058 Mi-24P exterior 1/48

  491205 Mi-24P interior 1/48

  FE1206 Mi-24P seatbelts STEEL 1/48

  EX798 Mi-24P 1/48

  BIG33138 AH-1G 1/32 ICM

  BIG49304 F-84F 1/48 Kinetic

  BIG49305 Mi-24P 1/48 Zvezda

  Všechny popsané sady jsou dostupné samostatně,

  ovšem s každou kolekcí BIG ED ušetříte až 30 %.

  Stránka produktu

  Stránka produktu

  Stránka produktu

  eduard

  67

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 68

  MASKY 10/2021

  EDUARD MASK IT FITS!

  EX805 Z-226 TFace 1/48 Eduard

  EX806 Mi-24D TFace 1/48 Eduard/Zvezda

  EX807 Mirage 2000D TFace 1/48 Kinec

  EX808 Spiire Mk.XVI TFace 1/48 Eduard

  CX607 Hurricane Mk.IIc 1/72 Zvezda

  CX608 Ki-54c 1/72 Special Hobby

  EX806

  EX806

  EX808

  CX607

  CX608

  CX608

  CX608

  CX607 CX607

  EX808 EX808

  EX806EX806

  EX806 EX806

  EX807 EX807

  eduard

  68

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 69

  STAVEBNICE

  11150 HIND D 1/48 Limited edition

  2138 HURRISTORY: Hurricane Mk.I 1/72 Limited edition

  7457 F6F

  -

  3 1/72 Weekend edition

  8238 MiG-21R (reedice) 1/48 ProPACK

  8285 Spitre Mk.XVI (reedice) 1/48 ProPACK

  FOTOLEPTY

  53272 USS Intrepid CV-11 pt.1 1/350 Trumpeter

  53273 USS Intrepid CV-11 pt.2 1/350 Trumpeter

  36472 Ferdinand 1/35 Amusing Hobby

  36473 TOR M-2 / SA-15 Gauntlet 1/35 Zvezda

  481067 Mi-24D cargo interior 1/48 Eduard

  481068 Mi-24D upgrade set 1/48 Eduard

  481069 Mirage 2000D exterior 1/48 Kinetic

  491217 Ar 234B 1/48 Hasegawa/Hobby 2000

  491221 Mirage 2000D 1/48 Kinetic

  72715 Vulcan B.2 bomb bay 1/72 Airx

  72716 Vulcan B.2 undercarriage 1/72 Airx

  72717 Hurricane Mk.IIc landing aps 1/72 Zvezda

  73748 Vulcan B.2 1/72 Airx

  73752 Ki-54 1/72 Special Hobby

  73753 Hurricane Mk.IIc 1/72 Zvezda

  ZOOMY

  FE1217 Ar 234B 1/48 Hasegawa/Hobby 2000

  FE1218 Ar 234B seatbelts STEEL 1/48 Hasegawa/Hobby 2000

  FE1219 Z-126/226 seatbelts STEEL 1/48 Eduard

  FE1220 Mi-24D seatbelts STEEL 1/48 Eduard/Zvezda

  FE1221 Mirage 2000D 1/48 Kinetic

  FE1222 Mirage 2000D seatbelts STEEL 1/48 Kinetic

  FE1223 Spitre Mk.XVI seatbelts STEEL 1/48 Eduard

  FE1224 MiG-21R seatbelts STEEL 1/48 Eduard

  SS748 Vulcan B.2 1/72 Airx

  SS753 Hurricane Mk.IIc 1/72 Zvezda

  SS754 F6F-3 Weekend 1/72 Eduard

  MASKY

  EX805 Z-226 TFace 1/48 Eduard

  EX806 Mi-24D TFace 1/48 Eduard/Zvezda

  EX807 Mirage 2000D TFace 1/48 Kinetic

  EX808 Spitre Mk.XVI TFace 1/48 Eduard

  CX607 Hurricane Mk.IIc 1/72 Zvezda

  CX608 Ki-54c 1/72 Special Hobby

  BIGEDY

  BIG5360 USS Langley CV-1 1/350 Trumpeter

  BIG5361 USS Langley AV-3 1/350 Trumpeter

  BIG33138 AH-1G 1/32 ICM

  BIG49304 F-84F 1/48 Kinetic

  BIG49305 Mi-24P 1/48 Zvezda

  BRASSINY

  644120 Z-226 Trener LööK 1/48 Eduard

  644121 Mi-24D LööK 1/48 Eduard/Zvezda

  648644 B-17 wheels oval tread 1/48 HKM

  648662 Sopwith Camel 20lb bomb carrier 1/48 Eduard

  648663 Spitre Mk.V cockpit 1/48 Eduard

  648672 Bf 109G-10 propeller 1/48 Eduard

  648675 Falanga 9M17P missiles 1/48 Eduard/Zvezda

  648676 Sopwith Camel Clerget engine 1/48 Eduard

  648677 Sopwith Camel Bentley engine 1/48 Eduard

  648679 Z-126/226 Trener wheels 1/48 Eduard

  648682 F-4B wheels 1/48 Tamiya

  648683 F6F exhaust stacks 1/48 Edurad

  648684 Me 163B wheels 1/48 Gaspatch Model

  648685 Mi-24D wheels 1/48 Eduard/Zvezda

  672274 Tornado GR.1 cockpit 1/72 Eduard/Revell

  LookPLUS

  644122 Sabre F.4 LööKplus 1/48 Airx

  644123 Lancaster B Mk.I LööKplus 1/48 HKM

  OBTISKOVÉ SADY

  D32015 P-51D stencils 1/32 Revell/Tamiya

  D48091 Mi-24D stencils 1/48 Zvezda

  D48092 Z-226 stencils 1/48 Eduard

  D48093 F-4B NAVY 1/48 Tamiya

  D48094 F-4B stencils 1/48 Tamiya

  D72036 Hurricane Mk.I stencils 1/72 Arma Hobby/Revell/Airx

  SPACE

  3DL48041 Spitre Mk.XVI SPACE 1/48 Eduard

  3DL48042 MiG-21R SPACE 1/48 Eduard

  3DL48043 Mi-24D SPACE 1/48 Eduard/Zvezda

  3DL48045 Z-226 SPACE 1/48 Eduard

  říjen 2021

  Novinky

• Page 70

  postavil Robert Szwarc

  Kat. č. 82154

  Kamo D

  Stránka produktu

  POSTAVENO

  Spitfire Mk.IIb

  1/48

  eduard

  70

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 71

  P8505, Sgt. Eric S. Dicks-Sherwood, No. 266 (Rhodesia) Squadron, RAF Wittering, Cambridgeshire,

  Velká Británie, září 1941

  Rhodesan Eric „Dickie“ Dicks-Sherwood na-

  stoupil službu u No. 266 (Rhodesia) Squadron

  RAF v létě 1941 v hodnosti Sergeant. V listopadu

  byl povýšen do hodnosti Pilot Officer a převelen

  k No. 603 Squadron, s níž odplul na letadlové

  lodi USS Wasp na Maltu. Později bojoval v se-

  verní Africe a v Itálii. Za války dosáhl 5 samo-

  statných sestřelů a 2 ve spolupráci. 15. září 1941

  letěl jako číslo velitele witterinského wingu W/

  Cdr. Jamesona (RNZAF) na akci typu Rhubarb

  proti letišti De Kooy v Nizozemí. Nad mořem

  byli napadeni čtyřmi Bf 110E od 5./ZG 76. Dicks-

  -Sherwood hlásil jednu Bf 110 jako poškozenou,

  W/Cdr Jameson nahlásil jednu jako sestřele-

  nou. Ve skutečnosti nedošlo k poškození žádné-

  ho ze zúčastněných strojů. P8505 nesl na levé

  straně přídě znak města Stamfordu, na pravé

  straně jméno Eva III.

  POSTAVENO

  eduard

  71

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 72

  POSTAVENO

  MiG-21MF

  1/48

  postavil Patrik Pěcha

  Kat. č. 84177

  Kamo A

  Stránka produktu

  eduard

  72

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 73

  POSTAVENO

  MiG-21M, 1. letka, 4. stíhací letecký pluk, Pardubice, ČSSR, červen 1989

  Pomalu se uvolňující politické ovzduší léta roku 1989 spolu s rušením pardubického 4. slp daly možnost vzniknout něče-

  mu zcela nevídanému. Dvě více či méně oděná děvčata ozdobila přídě MiGů-21M. Ještě větší zlobu než samotné kresby vzbudi-

  ly nápisy „Pardubice“ a „4. slp“, protože název i umístění útvarů patřily mezi utajované skutečnosti. Předlohou pro nose art letd-

  la 1113 byla pin-up kresba na stroji B-24 „Barbara Jean“. Obrázek byl promítán pomocí přístroje Meotar v přítmí ÚLu na příď letounu

  a následně obkreslen temperovými barvami. Takto ozdobený MiG provedl pouze jeden let. Následně byla také tato kresba odstraněna.

  Letouny prošly nejpozději při generální opravě, která proběhla v roce 1987, přestavbou na standard verze MF, měly periskop na pilotní kabině

  a doplněny plůtky u dvířek přídavného nasávání vzduchu. Motory R-13 dostaly tyto stroje již během střední opravy. Letoun si po generální opravě

  provedené v dubnu 1986 ponechal původní vzhled bez hliníkového nátěru, podvozkové šachty byly šedozelené, vnitřky brzdících štítů pak v ob-

  vyklé sytě žluté barvě.

  eduard

  73

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 74

  POSTAVENO

  postavil Robert Szwarc

  Kat. č. 2125

  Kamo B

  THE

  DAY

  LONGEST

  DUAL COMBO

  LIMITED EDITION

  1/72

  eduard

  74

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 75

  POSTAVENO

  PL124, 312. squadrona, polní letiště B-10 Plumetôt, Francie, červen 1944

  Během invaze do Normandie se mohli českoslovenští piloti poprvé seznámit se Spitfiry Mk.IX vybavenými křídlem typu E. Důvodem k přezbro-

  jení byla větší vhodnost letounů s motory Merlin 66 a křídlem se závěsníky pro operační lety nad předmostím. Jako první je v rámci 134. wingu

  dostala 312. squadrona. Stroje přišly k tomuto útvaru 11. června 1944 a působily zde až do 3. července, kdy squadrony 134. wingu dostaly Spitfiry

  F a HF Mk.IXc. PL124 byl fotografem zachycen s neúplnými invazními pruhy, kdy na trupu chyběla jejich černá část. Horní část směrovky byla

  natřena tmavší barvou, zřejmě modrou.

  eduard

  75

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 76

  BIG5362 SMS Szent István 1/350 Trumpeter

  BIG35100 IDF Shot Kal 1/35 Amusing Hobby

  BIG49306 F-4B 1/48 Tamiya

  BIG49307 Lancaster B Mk.I PART I 1/48 HKM

  BIG49308 Lancaster B Mk.I PART II 1/48 HKM

  644126 Ar 234B LööK 1/48 Hasegawa/Hobby 2000

  644127 F-4B LööK 1/48 Tamiya

  648627 Lutorpedo F5b 1/48

  648645 B-17 wheels rhomboid tread 1/48 HKM

  648646 GBU-15(V)21/B 1/48

  648652 AGM-142 Popeye Have Nap 1/48

  648669 Spiire Mk.V six-stacks exhausts shtail 1/48 Eduard

  648678 Sopwith Camel Le Rhone engine PRINT 1/48 Eduard

  648686 Tempest Mk.II landing aps PRINT 1/48 Eduard/Special Hobby

  648687 Ar 234B wheels 1/48 Hasegawa/Hobby 2000

  648688 Fw 190D exhaust stacks 1/48 Eduard

  648690 F-4B exhaust nozzles PRINT 1/48 Tamiya

  648691 US Mk.17 depth charges PRINT 1/48

  672272 GBU-15(V)1/B 1/72

  672275 B-25J engines 1/72 Eduard/Hasegawa

  644124 Me 163B LööKplus 1/48 Gaspatch Model

  644125 Mi-24D LööKplus 1/48 Eduard/Zvezda

  SIN64876 F-4B Air to Air weapons 1/48 Tamiya

  SIN64877 F-4B Air to Ground weapons 1/48 Tamiya

  BIG ED (listopad)

  BRASSIN (listopad)

  LöökPlus (listopad)

  BIGSIN (listopad)

  BIG49306

  BIG35100

  BIG49308

  ON APPROACHON APPROACHON APPROACHON APPROACH

  LISTOPAD 2021

  BRASSIN

  644126 Ar 234B LööK 1/48 Hasegawa/Hobby 2000

  eduard

  76

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 77

  644127 F-4B LööK 1/48 Tamiya

  648627 Lufttorpedo F5b 1/48

  BRASSIN

  LISTOPAD 2021

  ON APPROACHON APPROACHON APPROACHON APPROACH

  NEDOKONČENO

  eduard

  77

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 78

  648645 B-17 wheels rhomboid tread 1/48 HKM

  648646 GBU-15(V)21/B 1/48

  ON APPROACHON APPROACHON APPROACHON APPROACH

  BRASSIN

  LISTOPAD 2021

  eduard

  78

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 79

  648652 AGM-142 Popeye Have Nap 1/48

  648669 Spitre Mk.V six-stacks exhausts shtail 1/48 Eduard

  BRASSIN

  ON APPROACHON APPROACHON APPROACHON APPROACH

  LISTOPAD 2021

  eduard

  79

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 80

  648678 Sopwith Camel Le Rhone engine PRINT 1/48 Eduard

  648686 Tempest Mk.II landing aps PRINT 1/48 Eduard/Special Hobby

  ON APPROACHON APPROACHON APPROACHON APPROACH

  BRASSIN

  LISTOPAD 2021

  eduard

  80

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 81

  648688 Fw 190D exhaust stacks 1/48 Eduard

  648687 Ar 234B wheels 1/48 Hasegawa/Hobby 2000

  BRASSIN

  ON APPROACHON APPROACHON APPROACHON APPROACH

  LISTOPAD 2021

  eduard

  81

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 82

  648690 F-4B exhaust nozzles PRINT 1/48 Tamiya

  648691 US Mk.17 depth charges PRINT 1/48

  ON APPROACHON APPROACHON APPROACHON APPROACH

  BRASSIN

  LISTOPAD 2021

  eduard

  82

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 83

  672275 B-25J engines 1/72 Eduard/Hasegawa

  672272 GBU-15(V)1/B 1/72

  BRASSIN

  ON APPROACHON APPROACHON APPROACHON APPROACH

  LISTOPAD 2021

  eduard

  83

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 84

  644124 Me 163B LööKplus 1/48 Gaspatch Model

  Soubor 3 sad pro Me 163B v měřítku 1/48.

  Doporučená stavebnice: Gaspatch Models

  - sada LöoK (barvená Brassin palubní deska + Steelbelts)

  - TFace maska pro barvení

  - kola podvozku

  ON APPROACHON APPROACHON APPROACHON APPROACH

  BRASSIN

  LISTOPAD 2021

  eduard

  84

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 85

  644125 Mi-24D LööKplus 1/48 Eduard/Zvezda

  Soubor 4 sad pro Mi-24D v měřítku 1/48.

  Doporučená stavebnice: Eduard / Zvezda

  - sada LöoK (barvená Brassin palubní deska + Steelbelts)

  - TFace maska pro barvení

  - kola podvozku

  - Pitotovy trubice

  BRASSIN

  ON APPROACHON APPROACHON APPROACHON APPROACH

  LISTOPAD 2021

  eduard

  85

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 86

  SIN64876 F-4B Air to Air weapons 1/48 Tamiya

  Soubor 3 sad pro F-4B v měřítku 1/48.

  Doporučená stavebnice: Tamiya

  - střely AIM-9B (4 ks)

  - Střely AIM-7E (4 ks)

  - výstražné pásky Remove before Flight OCEL

  Všechny sady v této kolekci jsou dostupné samostatně,

  ovšem jejich spojení v edici BIG SIN znamená slevu až 30%.

  ON APPROACHON APPROACHON APPROACHON APPROACH

  BRASSIN

  LISTOPAD 2021

  eduard

  86

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 87

  SIN64877 F-4B Air to Ground weapons 1/48 Tamiya

  Soubor 5 sad pro F-4B v měřítku 1/48.

  Doporučená stavebnice: Tamiya

  - závěsníky TER

  - závěsníky MER

  - 3 sady pum Mk.82

  Všechny sady v této kolekci jsou dostupné samostatně,

  ovšem jejich spojení v edici BIG SIN znamená slevu až 30%.

  ON APPROACHON APPROACHON APPROACHON APPROACH

  BRASSIN

  LISTOPAD 2021

  eduard

  87

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 88

  FOTOLEPTY

  53274 USS Intrepid CV-11 pt.3 1/350 Trumpeter

  53275 USS Intrepid CV-11 pt.4 1/350 Trumpeter

  32991 AH-1G late 1/32 ICM

  36474 Elefant 1/35 Amusing Hobby

  36475 M4A3 (76)W 1/35 Zvezda

  481070 CH-47A rear ramp 1/48 Hobby Boss

  491225 Chipmunk T.10 1/48 Airx

  491227 F/A-18E 1/48 Hobby Boss

  491229 CH-47A 1/48 Hobby Boss

  491230 CH-47A cargo seatbelts 1/48 Hobby Boss

  ZOOMY

  33288 AH-1G late 1/32 ICM

  33289 AH-1G late seatbelts STEEL 1/32 ICM

  FE1225 Chipmunk T.10 1/48 Airx

  FE1226 Chipmunk T.10 seatbelts STEEL 1/48 Airx

  FE1227 F/A-18E 1/48 Hobby Boss

  FE1228 F/A-18E seatbelts STEEL 1/48 Hobby Boss

  FE1229 CH-47A 1/48 Hobby Boss

  FE1230 CH-47A seatbelts STEEL 1/48 Hobby Boss

  FE1231 P-51D-20 Weekend 1/48 Eduard

  MASKY

  JX281 D.510 1/32 Dora Wings

  EX809 Chipmunk T.10 1/48 Airx

  EX810 Chipmunk T.10 TFace 1/48 Airx

  EX811 F/A-18E 1/48 Hobby Boss

  EX812 F/A-18E TFace 1/48 Hobby Boss

  EX813 CH-47A 1/48 Hobby Boss

  EX814 CH-47A TFace 1/48 Hobby Boss

  EX815 AT-9 Jeep 1/48 Dora Wings

  EX816 AT-9 Jeep TFace 1/48 Dora Wings

  EX817 P-40N 1/48 Academy

  EX818 P-40N TFace 1/48 Academy

  CX609 Mirage III CJ 1/72 Modelsvit

  OBTISKOVÉ SADY

  D24001 Flying circus / JG I 1/24 Meng

  D32016 Spiire Mk.IX stencils 1/32 Tamiya/Revell

  D48095 F-4B MARINES 1/48 Tamiya

  D48096 F-4B Good Morning Da Nang 1/48 Tamiya

  SPACE

  3DL48046 Fw 190A-3 SPACE 1/48 Eduard

  3DL48047 Fw 190A-5 SPACE 1/48 Eduard

  3DL48048 Chipmunk T.10 SPACE 1/48 Airx

  3DL48049 Bf 109E-4 SPACE 1/48 Eduard

  Fotolepty, masky, obtiskové sady a SPACE

  LISTOPAD 2021

  eduard

  88

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 89

  STAVEBNICE

  ČERVENEC 2021

  ON APPROACHON APPROACHON APPROACHON APPROACH

  Tempest Mk.II late version

  Kat. č. 82125

  1/48

  STAVEBNICE

  ON APPROACHON APPROACHON APPROACHON APPROACH

  LISTOPAD 2021

  eduard

  89

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 90

  TRENÉR

  STAVEBNICE

  ČERVENEC 2021

  ON APPROACHON APPROACHON APPROACHON APPROACH

  STAVEBNICE

  ON APPROACHON APPROACHON APPROACHON APPROACH

  Kat. č. 11152

  LISTOPAD 2021

  Z-226MS, OK

  -

  KND, v. č. 31-09, Aeroklub Chomutov,

  Česká republika, 2021

  Z-226M, OK

  -

  KND, v. č. 31-09, Aeroklub Chomutov,

  Česká republika, ca 1995

  Z-226MS, OK

  -

  LMG, v. č. 135, soukromý majitel,

  letiště Rakovník, Česká republika, 2020

  eduard

  90

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 91

  TRENÉR

  Z-226M, OK

  -

  KND, v. č. 31-09, Aeroklub Chomutov,

  Česká republika, ca 1995

  STAVEBNICE

  ON APPROACHON APPROACHON APPROACHON APPROACH

  LISTOPAD 2021

  Z-226T, OK

  -

  MUA, v. č. 370, Ladislav Bezák,

  letiště Kladno, Československo, 1971

  Z-226T, HA

  -

  TRM, v. č. 369, JGTaviation, letiště Tököl,

  Maďarsko, 2021

  Z-226M, OK

  -

  KNM, v. č. 40-09, Aeroklub Roudnice

  nad Labem, Česká republika, 2020

  Z-226B, OK

  -

  MQL, v. č. 283, Aeroklub Kralupy nad Vltavou,

  Česká republika, 2010

  Z-226MS, OM

  -

  IFE, v. č. 741, Aeroklub Trenčín,

  Slovensko, 2021

  Z-226B, OK

  -

  MPJ, v. č. 255, Aeroklub Kladno,

  Československo, sedmdesátá léta 20. století

  Z-226MS, OM

  -

  MPX, v. č. 264,

  Aeroklub Nové Zámky, Slovensko, 2021

  Z-226MS, OK

  -

  KMR, v. č. 19-08, soukromý

  majitel, letiště Letňany, Česká republika 2020

  eduard

  91

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 92

  eduard

  92

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 93

  SPITFIRE STORY: The Sweeps

  STAVEBNICE

  ON APPROACHON APPROACHON APPROACHON APPROACH

  LISTOPAD 2021

  1/48

  Kat. č. 11153

  Dual Combo

  W3257, F/Lt Eric S. Lock, No. 611 Squadron,

  RAF Hornchurch, Velká Británie, červenec 1941

  BL973, F/Lt Stanislav Fejfar, No. 313 (Czechoslovak)

  Squadron, RAF Hornchurch, Velká Británie,

  březen - květen 1942

  BM324, F/Lt Bernard Dupérier (baron Léon Sternberg

  de Armella), No. 340 (Free French) Squadron,

  RAF Westhampnett, West Sussex, Velká Británie,

  červenec 1942

  W3320, P/O Donald E. Kingaby, No. 92 squadron,

  RAF Biggin Hill, Velká Británie, srpen 1941

  BM124, S/Ldr Brendan E. F. Finnucane,

  No. 602 Squadron, RAF Kenley,

  Velká Británie, duben 1942

  eduard

  93

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 94

  SPITFIRE STORY: The Sweeps

  STAVEBNICE

  ON APPROACHON APPROACHON APPROACHON APPROACH

  LISTOPAD 2021

  BM564, P/O André M. A. F. Plisnier,

  No. 350 (Belgium) Squadron, RAF Redhill, Surrey,

  Velká Británie, léto - podzim 1942

  EN824, F/Lt John Yarra, No. 453 Squadron RAAF,

  RAF Ipswich, Suffolk, Velká Británie, prosinec 1942

  EN921, F/O Jackson E. Sheppard, No. 401 Squadron RCAF,

  RAF Biggin Hill, Velká Británie, říjen 1943

  W3518, S/Ldr hrabě Franz F. Colloredo-Mansfeld, No. 132

  Squadron, RAF Newchurch, Kent, Velká Británie, září 1943

  EN951, S/Ldr Jan Zumbach, No. 303 (Polish) Squadron,

  RAF Kirton in Lindsey, Lincolnshire, Velká Británie,

  září 1942

  eduard

  94

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 95

  P-51D-20 Mustang

  1/48

  Kat. č. 84176

  STAVEBNICE

  ON APPROACHON APPROACHON APPROACHON APPROACH

  44-72505, Maj. William A. Shomo, 82nd TRS, 71st TRG,

  5th AF, Lingayen, Luzon, Filipíny, květen–červen 1945

  44-72199, Capt. Charles E. Weaver, 362nd FS, 357th FG,

  8th AF, RAF Leiston, Velká Británie, duben 1945

  44-72099, Lt. Warren S. Blodgett, 84th FS, 78th FG, 8th AF,

  RAF Duxford, Cambridgeshire, Velká Británie, duben 1945

  44-72558, 2nd Lt. Bennett C. Commer/2nd Lt. Henry C. Seegers jr.,

  458th FS, 506th FG, 20th AF, Iwodžima, červenec 1945

  LISTOPAD 2021

  eduard

  95

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 96

  MiG-21MF Fighter Bomber

  1/ 72

  Kat. č. 7458

  STAVEBNICE

  ON APPROACHON APPROACHON APPROACHON APPROACH

  LISTOPAD 2021

  č. 9668143, 3. Eskadra Lotnicza Taktycznego,

  Poznań-Krzesiny, 2002

  Jagdfliegergeschwader 3, základna Preschen,

  Německá demokratická republika, 1990

  č. 7628, Egyptské letectvo, základna Tanta, Egyptská arabská republika, 1988

  č. 5212, 2. letka, 11. stíhací letecký pluk,

  základna Žatec, Československo, říjen 1991

  eduard

  96

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 97

  STAVEBNICE

  ČERVENEC 2021

  ON APPROACHON APPROACHON APPROACHON APPROACH

  Tempest Mk.V Series 2

  Kat. č. 82122Reedice

  1/48

  STAVEBNICE

  ON APPROACHON APPROACHON APPROACHON APPROACH

  LISTOPAD 2021

  JN803, No. 486 (RNZAF) Squadron, No. 122 Wing,

  B.80 Volkel, the Netherlands, October 1944

  NV994, S/Ldr Pierre Clostermann, No. 3 Squadron,

  No. 122 Wing, B.152 Fassberg, Germany, June 1945

  NV708, W/Cdr John C. Button DSO, DFC, CO of No. 123 Wing,

  RAF Station Wunstorf, Germany, 1946/47

  NV994, F/Lt Pierre Clostermann, No. 3 Squadron,

  No. 122 Wing, B. 112 Hopsten, Germany, April 1945

  JN862, No. 3 Squadron, No. 150 Wing, RAF Newchurch,

  Great Britain, June 1944

  EJ865, No. 80 Squadron, No. 123 Wing, RAF Station Wunstorf,

  Germany, October 1947

  eduard

  97

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 98

  STAVEBNICE

  ČERVENEC 2021

  ON APPROACHON APPROACHON APPROACHON APPROACH

  Bf 109E-4

  Kat. č. 8263

  Reedice

  1/48

  STAVEBNICE

  ON APPROACHON APPROACHON APPROACHON APPROACH

  W.Nr. 5587, Ofw. Fritz Beeck, 6./JG 51, Wissant,

  Francie, srpen 1940

  Ltn. Josef Eberle, 9./JG 54, Nizozemí, srpen 1940

  W.Nr. 5819, Obstlt. Adolf Galland, CO of JG 26,

  Audembert, Francie, prosinec 1940

  W.Nr. 5344, Maj. Helmut Wick, Geschwaderkommodore JG 2,

  Beaumont, Francie, listopad 1940

  W.Nr. 1480, Oblt. Franz von Werra, Gruppenadjutant II./JG 3,

  Wierre-au-Bois, Francie, září 1940

  LISTOPAD 2021

  eduard

  98

  INFO Eduard - říjen 2021

• Page 99

  LIDÉ OD TRENÉRŮ, TRENÉR OD EDUARDU

  Už několik měsíců žiju tématem, které mi

  dělá velkou radost. Jedná se o model Trenéra

  v měřítku 1/48, což je téma, na které jsem se

  v této rubrice už jednou rozepsal. To když

  jsem přišel s výzvou týkající se návrhů

  markingů. A musím říct, že dopadla na

  úrodnou půdu. Návrhů se sešlo dost a prv-

  ní z nich se dostal do úplně první edice to-

  hoto typu. Na další přijde řada postupně,

  protože kupodivu obsahovaly většinově

  jiné verze, než řadu Z-226, kterou celý se-

  riál vydávání Trenérů odstartuje.

  Na tomto projektu mě baví především

  možnost setkat a seznámit se s lidmi, kte-

  ří mají k tomuto legendárnímu stroji co

  říct. Jako piloti, znalci historie, pamětníci…

  A jak jsem postupně pátral po jednotli-

  vých strojích, pronikal jsem nejen do jejich

  osudů, ale také do osudů lidí, kteří jsou

  s nimi spojeni. Je to úplně jiná práce, než

  jakou představuje rekonstruování markin-

  gů druho-, nebo dokonce prvoválečných

  letounů z několika, někdy dokonce jen je-

  diné fotky a bez možnosti pohovořit s pa-

  mětníky, protože už bohužel nejsou mezi

  námi.

  Když jsem vyzýval k zasílání návrhů na

  markingy, netušil jsem, jaká bude odezva.

  Věřil jsem, že se setkám se vstřícností, ale

  realita předčila všechna moje očekávání.

  Majitelé a provozovatelé Trenérů jsou na

  své stroje patřičně hrdí a fakt, že právě

  ten jejich má šanci stát se předlohou pro

  model od Eduardu většinu z nich potěší až

  nadchne. Vstřícnost, s jakou se setkávám,

  je až neskutečná. Aeroklubáci z Nových

  Zámků nám třeba svou OM

  -

  MPX nafotili

  včetně přiloženého metru k jednotlivým

  detailům markingu, aby nám tím usnadnili

  práci při zmenšování do měřítka. Mají to-

  tiž mezi sebou plastikové modeláře, takže

  vědí… A nejsou samozřejmě sami, jak se

  ukazuje, mezi aktivními piloty je modelá-

  řů opravdu hodně, takže není divu, že se

  běžně setkávám s reakcí ve stylu „Už se

  na model Trenéra moc těším!“ Platí to ne-

  jen pro modeláře z Čech a Moravy nebo

  ze Slovenska, ale třeba i z Maďarska, kde

  je Trenér mimochodem velmi populární

  a také z této země se nám dostalo ochotné

  pomoci od majitele stroje, který byl do prv-

  ní krabice Trenéra zařazen.

  Na druhou stranu díky tomu zažíváme

  opak ke kritickému nedostatku podkladů,

  kterým je snad až příliš mnoho podkla-

  dů... Už jen uvedení barev pro zbarvení

  interiéru jednotlivých mašin obsažených

  v prvním modelu (včetně barev polstrová-

  ní sedaček) začalo návod extrémně kom-

  plikovat, a to jsme ještě uvažovali o tom,

  vytvořit pro každý stroj příslušnou sadu

  provozních štítků a popisek do interiéru.

  To se nakonec ukázalo jako neproveditelné,

  nicméně kdo bude chtít dotáhnout model

  k maximální shodě se vzorem, ten zkrátka

  nepřijde. Nabídneme totiž obtiskový aršík

  se všemi myslitelnými podobami interiéro-

  vých štítků a popisek, takže si každý tedy

  vybere podle toho, jaký stroj bude stavět

  a z jaké doby. Protože, a na to nezapomí-

  nejme, každý Trenér prošel během své-

  ho života řadou revizí, generálních oprav

  nebo menších úprav, během kterých se

  jeho vzhled (případně i verze) více nebo

  méně změnil. Věřím, že s tímto řešením

  budou nakonec všichni spokojeni. A já se

  těším na další setkávání s lidmi kolem Tre-

  nérů. Jsou skvělí a jejich mašinky jakbys-

  met!

  Richard Plos

  eduard

  99

  INFO Eduard - říjen 2021