Info EDUARD
Synced!
Žádost o souhlas s ukládáním volitelných informací

Pro základní fungování webu nepotřebujeme ukládat žádné informace (tzv. cookies apod.). Rádi bychom vás ale požádali o souhlas s uložením volitelných informací:

Anonymní unikátní ID

Díky němu příště poznáme, že se jedná o stejné zařízení, a budeme tak moci přesněji vyhodnotit návštěvnost. Identifikátor je zcela anonymní.

Aa

Aa

Aa

Aa

Aa

 

 

 

 

aA

Markingy P-39N Airacobra 1/48

P-39N-1, 42-9385, Lt. Kirby F. Smith, 346th FS, 350th FG, Reghaia, Alžírsko, září 1943

Šestého srpna ztratila Luftwaffe ve Středomoří dva průzkumné Ju 88. Jeden z nich prováděl průzkum počasí, druhý dálkový průzkum. V obou případech se jednalo o stroje verze Ju 88D-1. Obětí K. F. Smithe a jeho Airacobry byl s největší pravděpodobností letoun Fw. Heinze Prachta od 3.(F)/33 (WNr. 143073, 8H+LL). Druhý ztracený Ju 88D-1 náležel k Wekusta 26 (letka průzkumu počasí), která sídlila ve Frosinone, tedy více než 600 km od místa sestřelu. K tomu došlo zhruba 160 km severně od Cherchellu, ležícím na africkém pobřeží. Německé průzkumné letouny operovaly ve výšce zhruba 30 000 stop, tedy přes 9000 m a pro boj s nimi obdržela každá squadrona od 350th FG dva P-38. Toho 6. srpna se ovšem musel k vysoko letícímu cíli vyškrábat Smith s dýchavičnou Airacobrou a totéž musel zvládnout i F/O Harold M. Simmonds, který letěl jako jeho číslo. Výstřely z 37mm kanónu Airacobru, která se třepetala na hranici maximálního dostupu, téměř zastavily ve vzduchu. Palba ale nepřátelský stroj poslala k zemi, respektive k vodě a na Smithově letounu se následně objevil na pravé straně pod kabinou znak sestřelu v podobě svastiky.        

 

P-39N-5, 42-18810, 40th FS, 35th FG, Nazdab, Nová Guinea, podzim 1943

Jednomotorové stíhací letouny USAAF i RAAF operující od druhé poloviny roku 1943 na Nové Guinei nesly kvůli snazšímu rozpoznání vlastních letadel bíle zbarvené ocasní plochy, většinou v kombinaci s bíle natřenými náběžnými hranami křídel. S Airacobrami létala 40th FS od léta 1942, kdy byla peruť pověřena obranou přístavu Port Moresby. Od prosince 1943 je postupně vyměňovala za P-47 Thuderbolt. Ještě s Airacobrami ve výzbroji zaznamenali piloti 40th FS celkem 51 zničených letadel protivníka. Jedná se o nejvyšší skóre dosažené squadronou vyzbrojenou letouny P-39/P-400. Na rozdíl od sesterské 41st FS byly malůvky na dvířkách u 40th FS vzácností a také u stroje č. 51 byla dvířka s kresbou slečny Julie namontována dodatečně. Tentýž letoun je tedy zdokumentován jak s kresbou, tak bez ní. Julii původně nosila Airacobra výrobního čísla 42-18802 od 41st FS a jednalo se o letoun zakoupený ze sbírky organizované studenty Union – Endicott High School (N.Y.). 

 

P-39N-5, 42-18815, Lt. Walter A. Hymovitch, 41th FS, 35th FG, Nazdab, Nová Guinea, podzim 1943

Dne 26. listopadu došlo k poslednímu boji Airacober od 35th FG s japonskými letouny. Piloti 40th a 41st FS si beze ztrát připsali sedm sestřelů jistých a dalších šest pravděpodobných. Během dopolední hlídky nad Finschhafenem se střetla formace čtyř Boomerangů krytých třemi Airacobrami od 41st FS s více než dvacetičlennou skupinou armádních stíhacích Ki-43 Oscar, které doprovázely bombardéry Ki-48 Lily. Při obraně Boomerangů si piloti 41st FS připsali čtyři jistě sestřelené Oscary, pátý sestřel byl veden jako pravděpodobný. Jeden ze sestřelů si připsal Lt. Walter A. Hymovitch. Typickým znakem Airacober 41st FS byly malby aplikované na levá dvířka kabiny. Lt. Hymovitch na nich měl namalovanou postavičku pistolníka pojmenovaného Whiskey Pete. Kresba se i s pilotem objevila na filmových záběrech, ty ji však nezobrazují celou. Naše interpretace je tedy zejména ve spodní části postavičky rekonstrukcí. Jasné naopak je, že letoun neměl bíle zbarvené náběžné hrany křídel, jak bylo u spojeneckých letounů na tomto bojišti obvyklé.

 

P-39N, 42-8747, Guard Capt. Grigoryi Andreevich Rechkalov, 16 GIAP, SSSR, srpen 1944

Letoun druhého nejúspěšnějšího sovětského i spojeneckého stíhače (61 sestřelů) měla sériové číslo 42-8747. Letouny z této dodávky přebíral 16. GIAP v polovině května 1943, krátce nato byl Rečkalov vyznamenán první Zlatou hvězdou hrdiny Sovětského svazu. Letoun měl v té době standardní zbarvení Olive Drab/Neutral Gray s bílými hvězdami v US znacích přetřenými na červeno a přimalovanými rudými hvězdami na pravé horní a levé spodní polovině křídla. Celkové foto této podoby ovšem neexistuje. Známe teprve fotografie z pozdějšího období, kdy již letoun nesl symboly nejméně 48 sestřelů. Na fotografiích pořízených 19. 8. 1944 u příležitosti udělení třetího titulu Hrdina Sovětského svazu A. Pokryškinovi je na fotografiích vidět na SOP číslo 42547. Podle pamětí Alexandra Klubova došlo při vzdušném boji k deformaci zadní části trupu Rečkalovova letounu a ten byl opraven instalací zádě jiného stroje, konkrétně 44-2529, což byla verze P-39Q. Přitom se použilo původní kormidlo, čímž vzniklo na každé straně SOP odlišné číslo. Na některých fotografiích se jeví barva zádě odlišná od zbytku a svádí k domněnce, že byla záď po opravě částečně přetřena sovětskou AMT-4. Někde je poměrně zřetelný i původní modrý disk amerického znaku. Otázekou je, zda byla v té době namontována výztuž zadní části trupu (nabízená jako leptané díly PE 19, 20, 23, 24). Podle zřetelného pozůstatku US znaku se zdá, že nikoli, jiné prameny hovoří o tom, že ji Rečkalovova Airacobra dostala. Vyobrazená podoba je tedy jen jednou z možných rekonstrukcí vzhledu tohoto letounu.     

 

P-39N-1, 42-18354, Maj. Charles F. Hoover, 345th FS, 350 FG, Ghisonaccia, Korsika, prosinec 1943

Koncem léta 1943 se osobním strojem Capt. Charlese E Hoovera, velitele 345th FS/350th FG, stala Airacobra nazývaná „The Shark“ podle žraločí tlamy namalované na přídi. Marking byl pro 350th FG neobvyklý nejen tlamou, ale i absencí žlutých pruhů na křídlech a zádi trupu. V prezentované podobě měl letoun redukovanou výzbroj v křídlech na vnitřní dvojici kulometů. Olivová barva kamufláže vrchních ploch nesla jasně patrné rozsáhlé opravy a povrch tak působí, jako by byl tvořen dvěma barevnými odstíny. Při opravách kamufláže zmizela pod novou barvou z povrchu letadla i většina popisek nebo linek vymezujících pohyb obsluhy. Marking letounu se během služby měnil a jsou doloženy dvě různé podoby. Zde je znázorněna ta, která odpovídá období, ve kterém „Žralok“ operoval ze základny Ghisonaccia na Korsice počátkem roku 1944. Pod emblémem Devilhawks byly na levém boku vyznačeny dvě svastiky symbolizující sestřely. Není úplně jasné, zda se jedná o Hooverovy, neboť ten sestřelil v únoru 1943 jeden Bf 109 a 21. října 1943 se podílel na pravděpodobném zničení Do 217. Vyznačené sestřely ovšem mohly znázorňovat také úspěchy, kterých bylo docíleno na „Žralokovi“. Jedna svastika by tak znázorňovala zmíněný Do 217, druhá pak Me 410, který s ním dle svých pamětí sestřelil Lt. Ogilvie. Tento sestřel ovšem nebyl pilotovi oficiálně uznán, jelikož ke střetu došlo nad nepřátelským územím a odehrál se beze svědků.

 

P-39N-1, 42-18378, 10° Gruppo, 4° Stormo, ACI, Lecce-Galatina, Itálie, 1944

Aviazione Cobelligerante Italiana (ACI) bylo letectvo jihoitalské monarchistické vlády Pietra Badoglia, zformované v říjnu 1943 po příměří uzavřeném mezi Itálií a Spojenci v Cassibile. ACI pak vedle italských typů používalo také letouny dodané USA a Velkou Británií. Tato Airacobra měla na kontě v době předání ACI přibližně rok a půl dlouhé operační nasazení v rámci 345th FS/350th FG USAAF v Africe a Středomoří. Takto olétané Airacobry používali Italové hlavně k zaškolení pilotů na novou techniku. Letoun s nápisem Jig-Jig na přídi byl vyfocen společně s dalšími odstavenými P-39 od 350th FG na jednom z italských letišť a byl nejspíše jedním z prvních, které obdržely italské kokardy, jelikož ostatní letouny na snímku jsou ještě v markingu USAAF. Italské kokardy byly aplikovány přímo na původní americké znaky na čtyřech pozicích a přibyly také dva znaky na pravé horní a levé spodní polovině křídla. Zároveň byly ponechány žluté pruhy, označující letadla operující v rámci 12th AF USAAF. Letoun nedoznal jiných změn a lze jej tedy díky alternativním US znakům nabízených v obtisku postavit i v podobě z jara 1943, kdy ještě náležel do stavu 345th Fighter Squadron.  

12/2023
Info EDUARD 12/2023

Dobrý den, vážení přátelé! Po tříleté přestávce jsme se letos opět vypravili do Telfordu, a je dobře, že jsme se odhodlali tam jet. Přeci jen je Británie kolébkou našeho byznysu, výstava v Telfordu je největší výstavou v našem oboru a chybět na ní by byla chyba. V příštím roce budeme na výstavy vyrážet dál. Na přelomu ledna a února začneme tradičně v Norimberku. Pevně doufám, že tam letos potkáme víc kolegů z jiných firem i víc obchodníků a novinářů než loni. Přiznám se, že jsem trochu napjatý. Podle účasti firem v Norimberku můžeme posuzovat nakolik se svět vrací do normálu a všichni bychom byli určitě rádi za zjištění, že tomu tak je a svět se do normálu opravdu vrací.

12/1/2023

Číst

Nenechte si ujít

Úvodník

Úvodník

Dobrý den, vážení přátelé, po únorové premiéře a březnovém pokračování P-40E Warhawk je v dubnu čas na patrně nejvýznamnější protivníky Warhawků, japonská Zera. Poslední premiéru příslušníka rodiny Zer, plovákového Rufe, jsme měli přesně přede dvěma lety, v dubnu 2023. Dva roky nabízejí dostatek času si od Zer trochu odpočinout a dostat chuť na nové přírůstky.

04/2025

KAMIKAZE TOKKŌTAI

KAMIKAZE TOKKŌTAI

Jedním ze slov, která zná z oboru letectví doslova každý, aniž by se o něj alespoň okrajově zajímal, je výraz „kamikaze“. Je spojen s převážně leteckou kampaní, která začala v říjnu 1944 a trvala v podstatě až do konce války v Pacifiku. Stovky letců během ní obětovali své životy ve jménu japonského císařství.

04/2025

Muzeum řeckých vzdušných sil Dekelia

Muzeum řeckých vzdušných sil Dekelia

Muzeum řeckých vzdušných sil (The Hellenic Air Force Museum) je poměrně mladá instituce, v současné podobě existuje od roku 1986. Rozhodně však má na co navazovat, protože letecké sbírky byly předtím součástí řeckého Válečného muzea. Muzeum organizačně spadá pod velení vojenského letectva (Hellenic Air Force – HAF) a jeho úkolem je nejen historický výzkum, shromažďování, uchování a zpřístupňování exponátů, ale také vyhledávání, vyzvedávání, konzervace a restaurace artefaktů souvisejících s řeckou leteckou historií.

04/2025

Letecká vojna na Ukrajine - Prišli prvé Mirage 2000

Letecká vojna na Ukrajine - Prišli prvé Mirage 2000

Plná ruská invázia na Ukrajinu sa začala pred tromi rokmi, 24. februára 2022. Toto pokračovanie seriálu sa tak nezaoberá len posledným obdobím od 1. 2. 2025 do 28. 2. 2025, ale rekapituluje aj udalosti za posledný rok. Začneme ale najväčšími aktualitami – a tými je dianie na svetovej politickej scéne.

04/2025

Červencové Stirlingy

Červencové Stirlingy

Když byla v létě 1941 denní letecká ofenzíva RAF nad okupovaným evropským pobřežím na svém vrcholu, britské velení již vědělo, že tato strategie přináší vlastní vysoké ztráty, které jsou výrazně vyšší, než ztráty Luftwaffe. RAF se pokoušelo své protivníky zapojit do boje především v rámci operací Sweep a Circus. Zatímco v prvním případě šlo o nasazení pouze stíhacích perutí, v případě Circusu se jednalo o rozsáhlý stíhací doprovod pro malou skupinu Blenheimů. V doletu těchto formací však bylo velmi málo cílů se strategickou hodnotou pro německé okupanty.

04/2025

Tail End Charlie - Téměř aprílový problém

Tail End Charlie - Téměř aprílový problém

Za to, že opět píši svůj příspěvek do Tail End Charlie na poslední chvíli, nemůžu až tak moc já. Práci jsem si včera, tedy v neděli, ještě dva dny před vydáním aktuálního čísla, rozdělil vcelku zodpovědně. Ovšem nějak jsem na konci dne nestíhal. Pochopitelně, mohl bych to přičítat své pomalé práci, tendenci utíkat od povinností k věcem, které mi do mozku propouštějí ty správnější hormony pro správnější nálady a tisíci dalších věcí, tkvících jen a pouze v mé povaze, nezodpovědnosti a lenosti. Je to ale jinak, přátelé. Sebrali mi z toho včerejšího dne hodinu.

04/2025

Flying Knights v Austrálii

Flying Knights v Austrálii

03/2025

Esem během jediného souboje

Esem během jediného souboje

S legendárními stíhacími letouny Spitfire v průběhu 2. světové války bojovali a vítězili letci mnoha národností. Řada z nich se během válečných let stala leteckými esy, někteří z nich tohoto statusu docílilo během jednoho dne. Avšak na letounech Spitfire jen jeden pilot dokázal sestřelit pět letadel během jednoho souboje. Byl jím kanadský pilot F/Lt Richard Joseph „Dick“ Audet.

12/2024

Nepřehlédněte další vydání

© 2025 Eduard – Model Accessories, s.r.o.

Mírová 170

435 21 Obrnice

Czech Republic

https://www.eduard.com

support@eduard.com

+420 777 055 500

Article Markingy P-39N Airacobra 1/48 waiting for thumbnails …

Sending statistics … done (1451 ms)

Rendering Markingy P-39N Airacobra 1/48 (327867): (6/6) (8 ms)

No sync content to local

Viewport set: width=device-width, user-scalable=0; scale = 1

No sync content to local

Screen: easyReading

--==[ RUN ]==--

Info EDUARD: theme set to 8895

Device info: input=mouse, webkitPrefix=no, screen=1264x0(1)

Mozilla/5.0 AppleWebKit/537.36 (KHTML, like Gecko; compatible; ClaudeBot/1.0; +claudebot@anthropic.com)

 r85/appLogo-123.png

 r85/pubLogoa-156-cz.png

 i7993/item1072866-small.png

 i7993/item1072867-small.png

 i7993/item1072868-small.png

 i7993/item1072869-small.png

 i7993/item1072870-small.png

 i7993/item1072871-small.png

 p156/vth425252-1.jpg[p1]

 r85/appLogoa-123.png[p1]

 r85/vth512438-0.jpg[p1]

 r85/vth512465-0.jpg[p1]

 r85/vth512455-0.jpg[p1]

 r85/vth512460-0.jpg[p1]

 r85/vth512501-0.jpg[p1]

 r85/vth512440-0.jpg[p1]

 r85/vth507692-0.jpg[p1]

 r85/vth488981-0.jpg[p1]

 p156/vth512327-1.jpg[p1]

 i7993/vth425399-1.jpg

 i7993/vth425400-1.jpg