06/2021

• Page 1

  Ročník 20, červen 2021Ročník 20, červen 2021

  ČÍSLO 136

  cena 0,- Kč

  INFOINFO

• Page 2

  INFO

  EDUARDEDUARD

  ČÍSLO 136

  © Eduard - Model Accessories, 2021

  Tento materiál je volně šiřitelný a tisknutelný.

  Žádná textová nebo obrazová část z něj však nesmí být použita

  k další publikaci na jakémkoli médiu bez souhlasu společnosti

  Eduard - Model Accessories, s.r.o. a autorů jednotlivých článků.

  Redakční a gracká úprava - Středisko marketingu, Eduard M.A.

• Page 3

  eduardeduard

  Vydává Eduard-Model Accessories, spol. s.r.o.

  Mírová 170, Obrnice 435 21

  podpora@eduard.cz www.eduard.com

  ÚVODNÍK

  4

  ČERVEN 2021

  STAVEBNICE

  HISTORIE

  BRASSIN

  FOTOLEPTY

  BIGED

  NOVINKY

  POSTAVENO

  ON APPROACH

  červen 2021

  červenec 2021

  54

  58

  20

  6

  42

  61

  62

  72

  Spitre Mk.IIb ProPACK 1/48

  DESERT BABES Limited edition 1/72

  Bf 109G-10 Erla Weekend edition 1/48

  Fokker D.VII (OAW) Weekend edition 1/72

  Tempest Mk.V Series 1 ProPACK 1/48

  MiG-21PF ProPACK 1/72

  Mustang Mk.IV 1/48

  Fw 190F-8 1/48

  Tempest Mk.V Series 1 1/48

  Bf 109G-10 Mtt Regensburg 1/48

  OBSAH

  STARÁ DÁMA JDE DO VÁLKY

  NEJÚSPĚŠNĚJŠÍ "DEN RED TAILS"

  S LEBKOU A HAVRANEM NA TRUPU

  DOUSÍNO

  97

  TAIL END CHARLIE

• Page 4

  Vážení přátelé, modeláři,

  je čas vyletět z hnízda, rozumějte z našich

  domovů, brlohů, izolací, lockdownů a vyra-

  zit do hospod a mezi lidi. V našem případě

  mezi modeláře. Nebo se alespoň připravit,

  a tak nějak dát našim vládám a hygieni-

  kům, členům poradních sborů všelijakých

  ministrů na vědomí, že jsme připravení,

  zdraví a pokud možno naočkovaní. To sice

  ještě všichni nejsme, ale doufám, že někdy

  na začátku léta většina z nás bude. Vlády

  jsou prozatím s uvolňováním restrikcí více

  než zdrženlivé a opatrné, což je po tom, co

  jsme zažili v uplynulých měsících, celkem

  pochopitelné, ale trocha tahu na branku by

  neuškodila. Chápu, že mnohé země pro-

  žívají bohužel covidové drama právě teď,

  ale jsou to povětšinou země modelářstvím

  méně zasažené a modeláři z nich na naše

  evropské výstavy jezdí jen velmi, velmi

  zřídka. Také nikdo z nás nepomýšlí na or-

  ganizování nějaké celosvětové mega akce,

  nic takového se ostatně v našem oboru ni-

  kdy nekonalo a už asi nikdy konat nebude.

  Nejsme žádní maximalisté a pro začátek

  si rádi vystačíme s okoukanou a poměrně

  nudnou Lysou nad Labem. Ale vážně, s na-

  pětím očekáváme nastávající vládní kroky

  jak na úrovni národních vlád, tak Evropské

  unie. Důvodů k tomu máme přehršel. Ku-

  příkladu máme pro letošní E-day zabuko-

  vaný termín na výstavišti v Lysé nad Labem

  na 24. a 25. září, a byli bychom rádi, kdyby

  do Lysé mohli přijet i zahraniční modeláři.

  Máme rozjednané zajímavé letové ukáz-

  ky i páteční večerní program, takže pokud

  nám to virus a dozor z hygieny dovolí, je na

  co se těšit. Mohl by to být nejlepší E-day

  všech dob. Dva týdny před E-dayem, 11. září,

  proběhne Mistrovství republiky v plastiko-

  vém modelářství SMČR v pražském ho-

  telu Olympik. To je stejné místo, na němž

  úspěšně proběhlo MR i loni těsně před

  vyhlášením lockdownu. S Mistrovstvím re-

  publiky máme letos společného méně než

  v uplynulých letech, ustoupili jsme od sou-

  běhu MR s E-dayem ve stejném termínu

  a na stejném místě, jak tomu bylo posled-

  ních téměř dvacet let, podpory SMČR se ale

  nezříkáme a budeme ji poskytovat i nadále.

  A aby se účastníci nenudili, připravíme pro

  ně také nějaký ten doprovodný program.

  Eduard ve Vnitroblocku

  V dohledné době bychom rádi obnovili

  populární setkávání s modeláři v holešo-

  vickém Vnitroblocku. Dobrou zprávou je,

  že Vnitroblock lockdown přežil, kavárna

  funguje a pokud se restaurace a hospody

  opravdu otevřou 14. června, uspořádáme

  představení červencových a srpnových

  novinek někdy na konci června nebo za-

  čátkem července. Termín upřesníme na FB,

  zatím ho nemáme, a upřímně řečeno, může

  se také stát, že setkání bude na jiném mís-

  tě. A to proto, že uspořádat setkání ve ven-

  kovních prostorách by mohlo být vzhledem

  ke stále panujícím regulacím průchodnější.

  Tak jako tak by to měl být vzrušující spek-

  tákl, protože na letní měsíce chystáme za-

  jímavé kousky: Na červenec jsou připrave-

  ny druhý díl Wilde Sau 1/48 a Adlerangriff

  1/72 v řadě Limited Edition, MiG-21bis 1/48

  a Fw 190A-8/R2 1/48 ve Weekendu vydává-

  me v červenci. Srpnovými novinkami bu-

  dou čtvrtkové americké Spitfiry Mk.V pod

  názvem Eagle´s call a dvaasedmdesáti-

  nové Mitchelly B-25J pod názvem Angel of

  Mercy v Limited Edition, Tempest Mk.II 1/48

  v ProfiPacku a dva Weekendy, Fw 190D-9

  a Spitfire F Mk.IX, oba také v měřítku 1/48.

  To ale stále nebude vše, předpokládám také

  představení výlisků na nový Sopwith Camel

  v 1/48 a další limitku, Hurricana Mk.I v 1/72.

  To jsou zářijové novinky, přičemž Camela

  uvedeme na trh také, limitkou pojmenova-

  nou Biggles & Co.

  Návrat stavebnic do sortimentu

  To máme na úvod dnešního úvodníku ta-

  kový hrubý seznam letních novinek. Což je

  mimo jiné informace pro ty, kdo si stěžu-

  jí, že vydáváme jen samé Messerschmitty.

  Chápu, že to v poslední době tak vypadalo,

  ale to je způsobeno především tím, že stále

  doplňujeme sortiment po prosincovém po-

  žáru. Způsob toto doplňování vede k tomu,

  že se jednotlivé typy vracejí do sortimentu

  jaksi dávkově, a když jsme lisovali Messer-

  schmitty Bf 109F a G, tak se do sortimentu

  formou vydání novinek, reedicí vyproda-

  ných stavebnic a dobalením těch, pro které

  máme stále zásobu krabic a návodů, do-

  stala najednou řada příbuzných typů. Těch

  je typicky u Bf 109 nebo Fw 190A hodně a

  jejich návrat do sortimentu pak evoku-

  je dojem, že nevydáváme nic jiného než

  právě Messerschmitty. Rádi bychom po-

  stupovali jinak a měli větší variabilitu pro-

  dukce, ale bohužel to moc jinak efektivně

  dělat nejde. Ale nezoufejte, variabilita tu ve

  skutečnosti je a bude. V květnu jsme takto

  dávkově vraceli do prodeje kromě oněch

  Messerschmittů Bf 109F také Tempesty

  Mk.V, a teď v červnu už by mělo dojít i na

  čtvrtkové MiGy-21 a Spitfiry řady Mk.IX/VIII/

  XVI a také na dvaasedmdesátinové Hellca-

  ty. Nejsou to sice úplné novinky, ale jsou to

  stavebnice, které na trhu chybí. Na přelomu

  června a července by mohlo dojít i na dal-

  ší dvaasedmdesátinové stavebnice, a to na

  řadu Spitfirů Mk.IX.

  Červnové novinky/stavebnice

  A když už jsme u novinek, tak si pojďme

  probrat červnové novinky. Na začátek sta-

  vebnice. Patrně nejočekávanější je Desert

  Babes 1/72, neboli Tornado GR.1 v řadě Limi-

  ted Edition. Má mnoho styčných prvků s loni

  vydaným Desert Babe 1/48. Velmi podobný

  název, výlisky jsou také od Revella, skladba

  markingů je stejná. Stejná je i rychlost pro-

  deje, k dnešnímu dni nám zbývá nějakých

  300 kusů pro prodej na internetu a víc jich

  nemáme. Z tohoto důvodu nenabízíme ani

  Overtrees, všechny výlisky, které jsme měli,

  jsme zabalili do standardních stavebnic.

  V řadě ProfiPack máme připravený Spitfire

  Mk.IIb, tedy kanónovou verzi Dvojky. U této

  stavebnice jsme neměli na výběr obvyklou

  nabídku markingů. Dvojek bylo vyrobeno

  málo, necelých 200 kusů, a nějaký zajíma-

  vější kousek se poměrně špatně hledá. Nic-

  méně finální výběr je zajímavý, ať už pest-

  řejším zbarvením jako u stroje polské 306.

  squadrony, nebo osobností pilota. Příkladem

  může být Tony Gaze, Australan a velmi za-

  jímavá osobnost s pestrým osudem, který

  sestřelil Me 262 a Ar 234, na konci války

  létal na Meteoru a po válce se stal prvním

  Australanem závodícím ve formuli 1. Nebo

  Rodézan Eric Dicks-Sherwood, jehož stroj

  vidíte na titulním obrázku, který je, stejně

  jako titulky obou Weekendů, nakreslen po-

  dle skutečné události. Pravda, zajímavější

  by byl ten druhý Spitfire z tohoto obrázku,

  ale bohužel se nám nepodařilo najít žádnou

  jeho fotografii. Weekendy jsou dva, Bf 109G-

  10 Erla v 1/48 a Fokker D.VII (OAW) v 1/72.

  V obou těchto případech jsme žádný pro-

  blém s nedostatkem vhodných markingů

  neměli, jak se můžete přesvědčit dále v Infu.

  Situacím, zachyceným na titulních obrázcích,

  jsou věnovány historické články Jana Bobka.

  Sestavu červnových stavebnic uzavírají dvě

  reedice ProfiPacků, Tempest Mk.V série 1 v 1/48

  a MiG-21PF v 1/72.

  ÚVODNÍK

  eduard

  4

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 5

  Červnové novinky/doplňky

  Pokud jde o doplňky, v řadě Brassin na-

  jdete kokpit pro Fw 190F-8 v měřítku 1/48,

  určený pro naši vlastní květnovou novinku.

  Dále jsou tu čtvrtkové motory pro B-17F od

  HKM, pro stejný model jsou určené také

  bronzové podvozkové nohy. Zajímavá je

  i sedačka pro MiG-15 od Bronca, také po-

  chopitelně v měřítku 1/48. Nové sady Löök

  jsou tři, všechny v 1/48. Jedna je určená pro

  Su-27UB od GWH, a dvě předjímají dobalení

  našich MiGů-21PF a PFM. Sortiment dopl-

  ňuje obvyklá várka výzbroje ve všech třech

  hlavních měřítcích. Sad Space je celkem

  pět, včetně dvou sad pro B-17F a G. Všechny

  tyto sady jsou v měřítku 1/48. B-17F od HKM

  se věnujeme také v sortimentu fotoleptů

  celkem deseti sadami včetně sady ocelo-

  vých leptaných pásů. Ty doplňují ještě dvě

  sady masek, jedna klasická a jedna obou-

  stranná subřady TFace. Obdobně velkoryse

  se věnujeme i Blenheimu Mk.I od Airfixu,

  a to pěti sadami leptů a opět dvěma sadami

  masek. Pro Su-33 od firmy Minibase máme

  tři leptané sady a dvě sady masek, stejně

  jako pro zcela nový Sabre F.4 od Airfixu.

  V měřítku 1/48 je v seznamu novinek ješ-

  tě podlaha nákladového prostoru pro

  MV-22 Osprey od Hobby Bosse a vztla-

  kové klapky pro Spitfira Mk.II od Eduardu.

  Tak nějak osamocená je v nabídce ještě sada

  řady Zoom pro Bf 109G-10 Erla od Eduardu.

  V měřítku 1/72 přicházíme se sadami pro

  Buccaneera S.2B od Airfixu a Fokkera

  D.VII od Eduardu, a je tu také jedna novinka

  v měřítku 1/35, sada ocelových upínacích

  pásů pro Typhoon K od Zvezdy. V červnu

  máme v sortimentu šest nových sad řady

  BigEd včetně jedné lodní sestavy pro HMS

  York od Trumpeteru, dvě sady LööKplus

  v měřítku 1/48 pro MiG-15 a MiG-15bis od

  Bronca a jednu resinovou sadu BigSin pro

  Spitfira Mk.IIb. A na závěr mi ještě dovolte

  zmínit čtyři nové sady obtisků. Tři jsou vě-

  novány, popiskám a ta čtvrtá, Italian Smoke

  rings, je kamuflážní. Obsahuje obláčky pro

  tvorbu obláčkové kamufláže italských leta-

  del z 2. světové války.

  Červnové novinky jsou na našem e-shopu

  v prodeji již od pátku. Doufám, že se vám

  budou líbit.

  Buď kit!

  Vladimír Šulc

  eduard

  5

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 6

  STARÁ DÁMA JDE DO VÁLKY Jan Bobek

  HISTORIE

  Jaro a léto 1941 letcům RAF rychle ubíhaly ve znamení

  ofenzivních operací nad evropským kontinentem. Tepr

  -

  ve touto dobou z první linie odcházely poslední německé

  „Emily", stíhačky Bf 109 E-7, kterých se řada letců ne-

  chtěla vzdát. V srpnu 1941 se do boje poprvé dostaly první

  Focke-Wulfy Fw 190 A, ale do boje stále zasahovaly i dvou-

  motorové Bf 110. Když byly tyto stroje nasazeny správným

  způsobem, představovaly stejně smrtelné nebezpečí jako

  v době bitvy i o Británii.

  Haifischgruppe v Nizozemí

  Jednotky Messerschmittů Bf 110 vyšly

  z bitvy o Británii s poměrem vítězství

  a ztrát 2:1, což byl lepší výsledek, než měl

  kterýkoli typ na obou bojujících stranách.

  1)

  Zerstörergeschwader 76, vybavená těmito

  stroji, byla první eskadrou Luftwaffe, která

  docílila 500 vítězství. Tohoto milníku dosáh-

  la 2. září 1940 při bojích nad Londýnem a její

  Kommodore Walter Grabmann byl povýšen

  do hodnosti Oberstleutnant a vyznamenán

  Rytířským křížem. O dva týdny později tuto

  hranici překonala JG 51. Součástí ZG 76

  byla II. Gruppe, jejíž stroje měly na přídích

  namalovány charakteristické žraločí tlamy

  (Haifischmaul). Tento marking byl osádka-

  mi II./ZG 76 používán po mnoho let, a proto

  bývala označována i jako Haifischgruppe

  (žraločí skupina).

  Po skončení bitvy o Británii, nutném odpo-

  činku a doplnění ztrát byla II./ZG 76 na jaře

  nasazena při útoku na Řecko a poté její část

  bojovala i v Iráku. V červenci 1941 se přesu-

  nula do nizozemského Leeuwardenu a její

  5./ZG76 měla od první poloviny července do

  konce října základnu v De Kooy. Jednotka

  se při hlídkách nad mořem dostávala pře-

  devším do střetů z britskými bombardéry,

  ale občas narážela i na stíhače a vedla si

  při tom velmi dobře.

  Na vlastní kůži se o tom přesvědčila

  No. 19 Squadron v ranních hodinách 29.

  srpna 1941 u nizozemského pobřeží. Pátra-

  la tam po S/Ldr Lawsonovi, který byl se-

  střelen během předchozího dne.

  2)

  Jedenáct

  Spitfirů při tom nedaleko Haagu ve výš-

  ce 500 fítů nad mořem narazilo na deset

  Bf 110 z 6./ZG 76. Britové měli dojem, že Něm-

  ci nacvičují bombardování hladinových cílů.

  V následném boji byly ztraceny čtyři Spit-

  firy. Kanaďan P/O P. D. G. Stuart byl ne-

  zvěstný, padli P/O Peter Harfield Edmonds

  z hrabství Yorkshire a Sgt Gordon John Par-

  Sgt. Eric Sidney Dicks-Sherwood

  z No. 266 Squadron RAF ve Spitfiru P8505

  (STAMFORD) v souboji s Bf 110 z 5./ZG 76

  u nizozemského pobřeží 15. září 1941.

  Dva Messerschmitty Bf 110 z 5./ZG 76 na nizozemské základně De Kooy. Povšimněte si rozdílného provedení žraločích

  tlam na přídích letounů.

  Foto: Nederlands Instituut voor Militaire Historie

  eduard

  6

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 7

  HISTORIE

  kin z Jižní Rhodesie. V zajetí skončil jen Sgt

  Clifford Davies.

  Jeden Bf 110 sestřelený jistě ohlásil Sgt

  Stanley Brooker. Další nárokovali společ-

  ně F/Lt Arthur Vokes a Čechoslovák Sgt

  Vojtěch Lysický. Tentýž pilot nahlásil další

  stodesítku poškozenou a jednu poškoze-

  nou nárokoval i jeho krajan F/Sgt Jaromír

  Stříhavka.

  3)

  Jedinou ztrátou na straně Luftwaffe ale

  bylo 30% poškození Bf 110 E-2, který přistál

  na břicho na základně De Kooy. Palubní

  střelec Gefr. Alfred Bunke si z boje odnesl

  zranění.

  Nárokovaná vítězství z německé strany

  přesně odpovídala britským ztrátám. Z hlá-

  šení jsou známa i jména některých střel-

  ců. Po jednom vítězství ohlásily osádky

  Ofw. Lambert Spitzer / Uffz. Zimmer, Ofw.

  Heinz-Wilhelm Kornacker (jeho střelec

  není znám), Gefr. Max-Ottmar Bopp / Gefr.

  Zimmermann a Lt. Martin Drewes / Uffz.

  Fritz Hrachowina.

  4)

  The Old Lady

  Tak jako v mnoha zemích a dobách, i ve

  Velké Británii a Společenství národů vznik-

  la během druhé světové války iniciativa

  na finanční sbírky pro zakoupení zbraní,

  především letadel. Zapojily se do něj mu-

  nicipality, firmy, spolky, krajané v zahraničí

  i jednotlivci. Přispěli obyčejní horníci i indic-

  ký mahárádža. Pro pořízení stíhačky bylo

  v roce 1940 potřeba shromáždit 5000 liber,

  dvoumotorový stroj stál 20 000 a čtyřmoto-

  rák přišel na 40 000. Letoun pak nesl nápis,

  který si zvolil dárce. Těch 5000 liber, po-

  třebných k zakoupení Spitfiru zhruba, od-

  povídá dnešnímu čtvrt milionu této měny.

  Přesný počet takto financovaných Spitfirů

  stále není znám, ale bylo jich více než 900.

  Jeden Spitfire se rozhodli pořídit i zaměst-

  nanci Bank of England, jíž se v Británii

  neoficiálně říká "stará dáma". Potřebnou

  částku na něj vybrali mezi 8. srpnem 1940

  a 3. únorem 1941. Již během následující-

  ho dne poukázal Bank of England Spitfire

  Fund peníze ve prospěch ministra pro le-

  teckou výrobu. Zaměstnanci této bankovní

  instituce dodnes pořádají dvě dobročinné

  sbírky ročně.

  Za takto vybrané prostředky byl pořízen

  stroj verze Mk.IIb s výrobním číslem P8509

  a na počátku září 1941 jej převzala No. 266

  (Rhodesia) Squadron RAF. Spitfire pocho-

  pitelně nesl darovací nápis THE OLD LADY

  (Bank of England). V prosinci téhož roku

  jej dostala No. 277 Squadron, která se za-

  bývala záchrannými akcemi nad mořem.

  V dubnu 1944 byl odepsán po srážce s jiným

  letounem u No. 61 OTU.

  Eric Sidney Dicks-Sherwood

  Tento letec, jehož jméno se uvádí i jako

  Sherwood, nebo Dick-Sherwood, se na-

  rodil 6. ledna 1917 v Salisbury v Jižní Rho-

  desii (dnešní Harare v Zimbabwe). Před

  válkou pracoval jako instalatér a do RAF

  vstoupil v červenci 1940. Během služby

  Tabule zobrazující průběh finanční sbírky zaměstnanců Bank of England.

  Šek na 5000 liber, který vydal Bank of England Staff Spitfire Fund. RAF s jeho pomocí financovalo Spitfire Mk.IIb

  P8509 „THE OLD LADY (Bank of England)“. Wing Commander Jameson s ním 15. září 1941 nárokoval jeden Bf 110

  jako zničený.

  Pamětní deska, kterou obdržela Bank of England.

  Foto: Bank of England Archive 17A26/1Foto: Bank of England Museum A280

  Foto: Bank of England Museum 745

  eduard

  7

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 8

  u No. 266 Squadron byl povýšen do důstoj-

  nické hodnosti a v květnu 1942 byl přidělen

  k No. 603 Sq. na Maltě. V srpnu krátce pů-

  sobil jako instruktor v Egyptě, ale již v září

  se stal členem Defence Flight na základně

  RAF Heliopolis. V říjnu 1942 byl převelen

  k No. 94 a v dubnu 1943 k No. 238, poté

  k No. 145 a nakonec k 92. Squadron. Mimo

  akcí v západní Evropě prošel boji na Maltě,

  v Africe a během invaze na Sicílii. Byl vy-

  znamenán DFC a dosáhl pěti samostatných

  vítězství, dvou ve spolupráci, dalších pět

  letounů protivníka poškodil a jeden poško-

  dil ve spolupráci. Koncem roku 1943 se stal

  střeleckým instruktorem a v únoru 1944 se

  vrátil domů, kde působil i po válce jako le-

  tecký instruktor.

  Když mu bylo u No. 92 Squadron 24. září

  1943 uděleno DFC, v London Gazette bylo

  uvedeno:

  „Tento důstojník se účastnil mnoha letec-

  kých operací. Je to schopný velitel, jehož

  osobní příklad a velká horlivost jsou velmi

  chvályhodné. Během nedávné operace byl

  jeho letoun těžce poškozen protiletadlovou

  palbou a byl nucen jej opustit na padáku.

  Byl však zachráněn a brzy se opět připo

  -

  jil ke své peruti. Od té doby zničil Flying

  Officer Dicks-Sherwood jeden nepřátelský

  letoun, čímž se počet jeho vítězství zvýšil

  na nejméně pět. Tento důstojník prokázal

  vynikající oddanost službě (jeho Veličen

  -

  stvu)."

  No. 266 (Rhodesia) Squadron RAF

  No. 266 Squadron krátce existovala již

  v době první světové války. Od září 1918 pů-

  sobila v Řecku a v oblasti Černého moře

  z mateřského plavidla s hydroplány Short

  184. Po skončení světového konfliktu se

  zapojila do boje proti ruským bolševikům.

  V listopadu 1919 byla zrušena v Novorossij-

  sku a své vybavení předala ruským spojen-

  cům.

  5)

  Peruť byla znovu aktivována v prosinci 1939

  a měla být vybavena bombardéry Blen-

  heim. Záhy však přišla změna a v lednu

  1940 jednotka začala dostávat Spitfiry. Její

  piloti prošli těžkými boji nad Dunkirkem

  a neméně náročným nasazením v bitvě

  o Británii. První Spitfiry Mk.II obdržela v září

  1940 a používala je až do konce září 1941.

  Toto období bylo úzce spojeno s osobou

  novozélandského velitele „Pata" Jamesona.

  Jednotce velel od 10. září 1940 do 9. června

  1941. Poté se stal velitelem Witteringského

  Wingu, jehož byla No. 266 Sq. součástí.

  Na Spitfirech Mk.II jeho peruť absolvovala

  1285 bojových letů, ztratila 7 strojů a získa-

  la 19,66 vzdušných vítězství (část z nich při

  nočních akcích). Postupně narůstal počet

  jejích letců, kteří pocházeli z Jižní Rhodesie,

  a nakonec název této země jednotka dosta-

  la do názvu. Mezi její příslušníky patřil i nej-

  úspěšnější stíhač řeckého původu Ioannis

  Agorastos „John" Plagis, který se stejně

  jako Dicks-Sherwood narodil v Salisbury.

  Jednotka na podzim 1941 přezbrojila na

  Spitfiry Mk.V, ale již počátkem roku 1942

  dostala Hawkery Typhoon a bojovala na

  nich až do konce války.

  Souboj u pobřeží

  Mezi úkoly No. 266 Squadron patřily i akce

  Rhubarb, které zahrnovaly i útoky proti

  plavidlům. Spitfiry Mk.IIb s kanonovou vý-

  zbrojí, které jednotka v září 1941 obdrže-

  la, byly v tomto směru vítaným zlepšením

  před přechodem na verzi Mk.V.

  Wing Commander Jameson nechal 15. září

  odpoledne připravit Spitfire „The Old Lady"

  pro akci Rhubarb k nizozemskému pobře-

  ží. Na akci se jako jeho wingman připravo-

  val Sgt Eric Sidney Dicks-Sherwood. Jeho

  Spitfire P8505 nesl darovací nápis STAM-

  FORD, neboť na jeho pořízení shromáždili

  finanční prostředky obyvatelé stejnojmen-

  ného města v hrabství Lincolnshire. Nesl

  dokonce i erb jejich domova.

  Toto Jameson uvedl do hlášení po návratu:

  „Sgt Dick-Sherwood a já jsme odstartovali

  z Coltishallu v 1500 h ve dvou Spitfirech IIb,

  abychom provedli údernou operaci v oblas

  -

  ti De Kooy. Letěli jsme těsně pod základnou

  mraků, která byla ve 2500 fítech. Letě

  -

  li jsme vedle sebe s velkým rozestupem,

  a tak jsme si mohli navzájem hlídat ocas.

  Když jsme byli asi 40 mil od nizozemského

  pobřeží, Sgt Sherwood vykřikl ´nepřátelské

  letouny vzadu´ a otočil se doleva směrem

  HISTORIE

  Supermarine Spitfire Mk.Ia z No. 19 Squadron RAF při doplňování střeliva mezi bojovými lety ve Fowlmere, Cambridgeshire. Tato jednotka se koncem srpna 1941 střetla s II./ZG 76.

  Foto: IWM

  eduard

  8

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 9

  HISTORIE

  Wing Commander Patrick Geraint Jameson.

  ke mně. Já jsem se také otočil ostře doleva

  a uviděl jsem 4 ME 110, vedoucí dvojice byla

  asi 400 yardů daleko. Messerschmitty letě

  -

  ly v ešelonu vpravo, sekce vzadu. Vedoucí

  na mě zahájil palbu zprava zdola, zatímco

  já jsem zahájil palbu na levou stranu přídě

  jeho č. 2, který se otočil ke mně a také krát

  -

  ce vystřelil. Palba č. 1 prošla pod mým pra-

  vým křídlem a č. 2 přímo pode mnou. Moje

  palba nezaznamenala žádný účinek.

  Pak jsem uviděl, jak jeden z dalších

  Messerschmittů zatáčí, aby se dostal

  Sherwoodovi za ocas a tak jsem na něj za

  -

  útočil zezadu a zahájil palbu na vzdálenost

  150 yardů. Asi po dvouvteřinové dávce se

  převrátil na křídlo a zřítil se přímo do moře.

  Těsně předtím, než jsem zahájil palbu, ME

  110 vystřelil krátkou dávkou na Sherwooda,

  který sám útočil na další ME 110. Sherwood

  velmi chytře využil krytí mraků.

  Tento nepřátelský letoun je nárokován jako

  zničený."

  Oba letci se i se svými Spitfiry vrátili

  v 16 hod 40 minut zpět na základnu. Je-

  jich stroje nebyly poškozeny. Jamesono-

  vi byl uznán jeden Bf 110 sestřelený jistě

  a Dicks-Sherwoodovi jeden jako poškoze-

  ný. Ohlásil, že viděl jasný záblesk v kabině

  protivníka.

  Čtveřice stodesítek patřila k 5./ZG 76 ze

  základny De Kooy, jejímž velitelem byl bu-

  doucí Ritterkreuzträger Oblt. Walter Bor-

  chers. Žádný z Messerschmittů však nebyl

  poškozen a též na německé straně bylo

  střetnutí mezi mraky vyhodnoceno mylně.

  Ofw. Heinrich Sauerwein nárokoval jeden

  sestřelený Spitfire v 16 hodin 50 minut ně-

  meckého času ve čtverci 37.7 (nad mořem

  západně od De Kooy) ve výšce 800 metrů.

  V roce 1940 tento stíhač získal dvě vítěz-

  ství během bitvy o Francii a dvě další přidal

  v průběhu bitvy o Británii. Je možné, že

  později létal u ZG 101 a NJG 101, ale mohlo

  se jednat o jiného letce se stejným příjme-

  ním.

  Wing Commander „Pat" Jameson

  Patrick Geraint Jameson se narodil 10. lis-

  topadu 1912 v novozélandském Wellingtonu.

  Nejdříve pracoval jako úředník, ale jeho zá-

  jem o létání se projevil velmi brzy a pilotní

  průkaz získal v roce 1933. O tři roky později

  se vydal na vlastní pěst do Velké Británie

  a podařilo se mu vstoupit do RAF. Po

  ukončení výcviku byl v lednu 1937 přidělen

  k No. 46 Squadron a v březnu 1939 se stal

  jejím velitelem. Jeho jednotka se zúčastni-

  la tažení v Norsku na jaře 1940. Dopravila

  se tam na palubě letadlové lodi HMS Glo-

  rious a od 26. května se zapojila do bojů.

  O dva dny později se Jamesonovi podařilo

  společně s dalšími dvěma kolegy zničit na

  hladině jednoho fjordu zničit dva létající

  čluny Do 26. Prvního vzdušného vítězství

  dosáhl 28. května, když zaútočil na Ju 88.

  Jednotku však bylo potřeba brzy z Norska

  evakuovat a Jameson ji vedl 7. června při

  úspěšném přistání na palubě HMS Glorious.

  Bylo to poprvé, kdy stíhačka typu Hurricane

  na letadlové lodi přistála. Loď byla bohužel

  již následujícího dne potopena německými

  křižníky a Jameson byl jedním ze dvou letců

  RAF, kteří přežili.

  Za svou dosavadní bojovou činnost v čer-

  venci 1940 obdržel DFC a v září se stal ve-

  litelem No. 266 Squadron na základně RAF

  Wittering. Již v říjnu dostal Bar k DFC. V srp-

  nu 1942 velel Wingu 12. Group při vylodění

  v Dieppe a v prosinci téhož roku se ujal ve-

  lení nad norským Wingem na základně RAF

  North Weald. Na počátku roku 1943 dosáhl

  svých posledních vítězství v leteckém boji.

  Během roku 1943 začal pracovat ve vede-

  ní No. 11 Group. V témže roce obdržel DSO

  a norský válečný kříž. V červenci 1944 se

  stal velitelem No. 122 Wing, který byl vy-

  zbrojen Mustangy a později dostal i Tem-

  pesty. Jamesonovo skóre bylo 9 zničených

  letounů jistě, 1 pravděpodobně sestřelený

  a 1 pravděpodobně zničený ve spolupráci,

  2 letouny poškodil a dva zničil na hladině

  ve spolupráci.

  Po skončení války se stal velitelem základ-

  ny Schleswig a později Wunstorf. V roce

  1946 obdržel US Silver Star a nizozemské

  království jej jmenovalo Komandérem

  Řádu Oranžsko-Nasavského s meči. V roce

  1946 studoval na RAF Staff College v Haifě

  a do výslužby odešel v roce 1960 v hodnosti

  Air Commodore. Legendární Novozélan-

  ďan zemřel ve své vlasti 1. října 1996.

  Při přípravě článku mi pomohli pánové Ota

  Jírovec, Martin Nademlejnský a Matti Salo

  -

  nen. Rád bych jim touto cestou poděkoval.

  Zdroje:

  FOREMAN J.: Fighter Command War Diaries, Volume 2: September 1940

  to December 1941

  LISTEMANN P. H.: SQUADRONS! No.38 – The Spitfire Mk II

  –

  The Rhode-

  sian, Dominion and Eagle squadrons

  SHORES C., WILLIAMS C.: Aces High

  SHORES C.: Aces High, Vol. 2

  WOODS T.: O.K.L. Fighter Claims

  bankofengland.co.uk: The Old Lady of the skies

  rhodesianheritage.blogspot.com: No. 266 (Rhodesia) Squadron, Royal

  Air Force

  The National Archives, UK: AIR 27/253/15, AIR 27/253/16, AIR-27-1558-

  35, AIR-27-1558-36, AIR-50-105-33

  Foto: IWM

  Poznámky

  1) více informací k nasazení stíhaček Bf 110 v bitvě o Británii

  najdete v

  https://www.eduard.com/out/media/InfoEduard/ar-

  chive/2020/info-eduard-2020-11cz.pdf

  https://www.eduard.com/out/media/InfoEduard/ar-

  chive/2020/info-eduard-2020-11en.pdf

  2) Walter John „Farmer" Lawson, DFC, pocházel ze Somerse-

  tu, měl na kontě 7 vítězství a příslušníkem No. 19 Squadron byl

  od dubna 1940. Velitelem peruti se stal 17. července 1941. Bě-

  hem doprovodu Blenheimů útočících na plavidla u Rotterdamu

  jej sestřelila stodevítka z 6./JG 53 „Pik As", jeho tělo nebylo

  nikdy nalezeno.

  3) Birminghamský rodák Arthur Frank Vokes, jenž byl veterá-

  nem z bitvy o Británii, zahynul 6. září 1941 při letecké nehodě u

  základny RAF Langham, v hrabství Norfolk.

  4) V případě Spitzera to bylo přinejmenším jeho páté vítězství.

  Pro Drewese to představovalo jeho druhé vítězství. Do konce

  války jich přidal ještě 47 a byl vyznamenán Rytířským křížem

  s dubovou ratolestí. Fritz Hrachowina pocházel z Českoslo-

  venska, s Drewesem později přešel k NJG 3 a dosáhl hodnosti

  Feldwebel. Na konci války, 1. května 1945, ulétl do Švédska ve

  stroji Bf 110 G-4 „G9+AA" společně s pilotem Uffz. Alexan-

  derem S. Koenigem, který se narodil v estonském Talinnu.

  Jako Němci, kteří pocházeli z území, jež tou dobou ovládala

  nebo osvobozovala Rudá armáda, se obávali, že skončí v so-

  větském zajetí. Oba byli ale švédskými úřady považováni za

  civilní uprchlíky. Stroj náležel Kommodorovi NJG 1 Obstlt. H.

  J. Jabsovi.

  5) Legendární letec Biggles u této jednotky sloužil rovněž, ov-

  šem úplně jinde a na jiných letounech!

  eduard

  9

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 10

  HISTORIE

  Letecké boje, které se odehrály 31. března 1945 nad Bavorskem a Rakouskem, přinesly

  legendární 332nd Fighter Group, známé též jako „Red Tails", nejvyšší počet leteckých ví

  -

  tězství dosažených v jednom dnu. Ačkoli řada lidí měla při vzniku jednotky pochybnosti,

  zda mohou být Afroameričané úspěšnými letci, jejich nepřátelé o tom ani trochu nepo

  -

  chybovali.

  Letci z Tuskegee

  Afroameričané, kteří vstoupili do leteckých sil, jsou dnes označo-

  váni jako The Tuskegee Airmen. Zákon, který jim umožňoval vo-

  jenský pilotní výcvik, byl schválen v roce 1939 po dvaceti letech

  úsilí bojovníků za lidská práva. Velikou vzpruhou pro černošské

  letce byla návštěva americké první dámy Eleanor Rooseveltové

  v Tuskegee a její let s instruktorem Charlesem A. Andersonem.

  Po této návštěvě se zasadila o finanční příspěvek na vybudování

  letiště Moton Field z prostředků The Rosenwald Fund.

  Cesta černošských letců do kabin vojenských letadel byla dlouhá

  a složitá. Během druhé světové války v USA stále platila nařízení

  o rasové segregaci a letci z Tuskegee jimi byli diskriminováni jak

  ve službě, tak mimo ni. Letectvo od některých nařízení upouštělo,

  ale stávalo se, že neoficiálně byla stejně aplikována. Ani jejich po-

  válečná léta nebyla snadná a jedná se o komplikované téma pře-

  sahující prostor pro tento článek.

  Celkem 922 černošských letců prošlo výcvikem na základnách

  Griel Field, Kennedy Field, Moton Field, Shorter Field a v Tuske-

  gee. V Africe a později v Evropě bylo v rámci 12th a 15th Air Force

  USAAF nasazeno 355 letců z Tuskegee a 68 jich padlo v boji. Dal-

  ších 32 bylo zajato a 12 zahynulo při leteckých nehodách.

  Z části z nich se zformovala 99th Pursuit Squadron (pozdější 99th

  Fighter Squadron), která byla v dubnu 1943 nasazena ve Středo-

  moří. Později byla připojena k 332nd Fighter Group, jež původně

  zahrnovala 100th, 301st a 302nd Fighter Squadron a od počátku

  roku 1944 měla základnu v Itálii. Z Afroamerických letců byla vy-

  tvořena také 477th Bombardment Group s bombardéry B-25 Mit-

  chell, ale ta již plánované bojové nasazení v Asii nestihla.

  Ke stíhacím doprovodům byla 332nd FG se stíhačkami Thunderbolt

  nasazena až v červnu 1944 (v červenci přezbrojila na Mustangy).

  Ostatní stíhací jednotky u 15th AF měly pochopitelně značný ná-

  skok v počtu leteckých vítězství i bojových zkušeností. Od tohoto

  klíčového momentu až do konce války 332nd FG získala 94 vítěz-

  ství a nechala za sebou tři stíhací skupiny vyzbrojené typem P-38.

  Ten však měl oproti stíhačkám P-51 menší dolet, a tedy méně šan-

  cí dostat se do střetu s nepřítelem. Tři skupiny jejich kolegů, které

  byly vyzbrojeny Mustangy, docílily každá přes 200 vítězství.

  NEJÚSPĚŠNĚJŠÍ

  DEN „RED TAILS"

  Jan Bobek

  Budoucí velitel 332nd Fighter Group, Capt. Benjamin Oliver Davis, Jr., pocházející

  z Washingtonu, D.C., nastupuje do cvičného letounu AT-6 Texan v Tuskegee v Alabamě

  v lednu 1942.

  Letci z Tuskegge se při útoků na vlaky v Rakousku během 31. března a 1. dubna 1945 střetli s příslušníky KG(J) 27.

  Foto: U.S. National Archives and Records Administration

  eduard

  10

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 11

  HISTORIE

  Tento rozdíl spočíval ve způsobu doprovodů, k němuž se velitelé

  jednotek rozhodli. „Red Tails" vždy zůstávali na dohled od bombar-

  dérů, zatímco jednotky jejich kolegů prováděly vzdálený doprovod

  a snažili se zachytit nepřátele dřív, než se k bombardérům přiblíží.

  To bylo součástí strategie 8th a 15th Air Force v rámci plánu na

  dosažení vzdušné převahy nad nepřítelem. Díky své taktice však

  332nd FG dosáhla polovičních ztrát svěřených bombardérů oproti

  svým kolegům. „Red Tails" za posledních jedenáct měsíců války

  přišla přičiněním nepřátelských stíhačů jen o 27 doprovázených

  bombardérů. Došlo k tomu při 7 různých doprovodech ze 179, které

  v tomto období provedla.

  Distinguished Unit Citation

  Před připojením k 332nd Fighter Group obdržela 99th Fighter

  Squadron od amerického prezidenta dvakrát prestižní Distingu-

  ished Unit Citation. Poprvé to bylo za boje na Sicílii v roce 1943

  a podruhé za nasazení u Cassina na jaře 1944. V té době byla sou-

  částí 324th FG. Potřetí byla takto vyznamenána společně s celou

  332nd FG za boje během doprovodu bombardérů 24. března 1945.

  Velení 15th AF dostalo rozkaz v tento den provést nálety na cíle

  v Německu a okupovaném Československu. Posloužilo to k upou-

  tání části leteckých sil protivníka, který bránil překročení Rýna

  v rámci operace Plunder.

  „Red Tails" dostali za úkol doprovázet Boeingy B-17 k Berlínu. Je-

  jichž cílem byla továrna na motory Daimler-Benz určené pro tanky.

  Nad cíl dorazilo 158 „Heavies" a 241 stíhačů. Proti Američanům za-

  sáhly proudové Me 262 z JG 7 a jejich piloti ohlásili sestřely deseti

  B-17 a třech stíhaček. Mezi německými stíhači byla i tak známá

  jména jako Heinrich Ehrler, Hermann Buchner nebo Franz Schall.

  Ve skutečnosti byly v boji s „turbínami" sestřeleny jen dva bom-

  bardéry a dva Mustangy, které shodou okolností patřily k 332nd

  FG. Oba zřejmě zasáhl Walter Schuck během zaškolovacího letu

  na Me 262 u JG 7. K zemi šly čtyři Me 262 a všichni piloti utrpěli

  zranění.

  Osádky bombardérů ohlásily osm Me 262 sestřelených jistě a pět

  pravděpodobně. Přinejmenším jeden skutečně sestřelily. Stíhači

  z 31. FG nárokovali pět Me 262 jistě a tři pravděpodobně, z toho pád

  jednoho pozorovali v malé výšce u nepřátelské základny.

  „Red Tails" se jako obvykle drželi blízko svých svěřenců a 99th FS

  nárokovala tři proudové stíhačky jako poškozené, další tři pravdě-

  podobně sestřelené ohlásila 100th FS a po jedné Me 262 sestřele-

  né jistě ohlásili stíhači téže peruti. Byli to F/O Charles V. Brantley,

  1/Lt. Earl R. Lane a 1/Lt. Roscoe C. Brown.

  Posledně jmenovaný letec nejdříve na jedno „Turbo", jak jim Ame-

  ričané říkali, zaútočil ve střemhlavém letu, ale ztratil s ním kon-

  takt. Když vystoupal zpět do výšky 24 000 fítů, zpozoroval další

  Me 262, jak se blíží zprava o něco výš ve vzdálenosti 2500 fítů.

  Brown přešel do stoupání asi 15 stupňů a s pomocí gyroskopic-

  kého zaměřovače vypálil tři dlouhé dávky na vzdálenost 2000 fítů

  z protivníkovy osmé hodiny. Němec vzápětí ze stroje vyskočil.

  Mimo 332nd FG za tuto akci obdržely Distinguished Unit Citation

  i 463rd a 483rd BG.

  Stíhači z Kampfgeschwader „Boelcke"

  Německá bombardovací eskadra „Boelcke" vznikla v dubnu 1936

  a po dvou změnách se její označení v květnu 1939 ustálilo na

  Kampfgeschwader 27. Nesla bojové jméno na památku legen-

  dárního letce z první světové války Oswalda Boelckeho. Postupně

  prošla boji v Polsku, v západní Evropě, bitvou o Británii a poté až

  do poloviny roku 1944 působila na východní frontě. Po celou dobu

  používala dvoumotorové stroje Heinkel He 111.

  Fotografie z italské základny Ramitelli z března 1945 zachycuje zleva hlavního mechanika

  Marcelluse G. Smitha a pilota Roscoe C. Browna, který 24. března 1945 sestřelil Me 262

  a další vítězství přidal 31. března. Po válce se Brown stal profesorem na New York Univer-

  sity. Pilotem P-51D „Tootsie", který stojí v pozadí, byl Lowell Steward.

  Bf 109 G-10 „žlutá 2“, který dříve náležel KG(J) 27, byl nalezen na konci války v Kaufbe

  -

  urenu. Zeleno-bílá šachovnice je prvkem rychlé identifikace této jednotky. Bílé číslo na

  směrovce je označení, které používala jednotka, která měla na starost přepravu letadel

  k bojovým jednotkám. Není jasné, proč se tento letoun v Kaufbeurenu nacházel. Stálou

  základnu zde měly 3. a 6. Panzerjägerstaffel Bü 181 a rovněž výcviková jednotka FFS A 23.

  Foto: Tuskegee Airmen 332nd Fighter Group pilots

  Foto: Jeffrey Ethell Collection Foto: Jeffrey Ethell Collection

  eduard

  11

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 12

  Když v druhé polovině roku 1944 velení Luftwaffe vyhodnotilo, že

  dvoumotorové bombardéry nemůže nasadit pro denní operace

  prakticky nikde, přemýšlelo, jak naloží s přebytečnými osádka-

  mi. Několik bombardovacích eskader, včetně KG 27, bylo vybráno,

  aby se jejich piloti přeškolili na jednomístné stíhací stroje Bf 109

  a Fw 190. Od konce roku tak nesly i modifikované názvy, v případě

  eskadry Boelcke to bylo KG(J) 27, přičemž „J" znamenalo Jagd,

  tedy stíhací jednotku. Jednou z priorit velení bylo využít zkušenos-

  ti bombardovacích pilotů pro lety za zhoršených povětrnostních

  podmínek. Jejich zkušenosti s ovládáním dvoumotorových strojů

  měly sloužit také jako dobrý základ pro to, aby nakonec jednotky

  KG(J) přešly na proudové Me 262.

  V posledních měsících války měly jednotlivé části KG(J) 27 základ-

  ny na rakouských letištích Wels, Raffelding a Hörsching. Stab, I.

  a II. Gruppe byly vyzbrojeny Messerschmitty Bf 109, III. Gruppe ob-

  držela Fw 190 A. V březnu 1945 se bývalí bombardovací letci začali

  poprvé dostávat do soubojů s nepřátelskými stíhači. Na zádích le-

  tounů KG(J) 27 se také objevil marking v podobě zeleno-bílé ša-

  chovnice sloužící k rychlé identifikaci.

  „Červené ocasy" proti šachovnicovým pruhům

  Col. Benjamin O. Davis, Jr., velitel 332nd FG, vedl 31. března 1945

  svou jednotku do oblasti Mnichova, jejím cílem byly vlaky v Bavor-

  sku a Horních Rakousích. Nad cílovou oblast se dostal po poledni

  se 43 stroji a svou jednotku rozdělil na tři části, které v prostoru

  Mnichov-Řezno-Linec následně zničily sedm lokomotiv a několik

  vagonů. Následná letecká střetnutí přinesla příslušníkům 332nd

  FG nejvíce leteckých vítězství dosažených v jednom dnu.

  Nedaleko Landshutu byla 99th FS napadena pěti Bf 109 a jedním

  Fw 190. Američanům se podařilo sestřelit všechny protivníky, ale

  během boje zahynul jejich kolega 2/Lt. Frank N. Wright, který zřej-

  mě ztratil kontrolu nad svým Mustangem „Tall the Saddle“. Jeho

  stroj při utažené zatáčce spadl do vývrtky a Wrightovi se ji ne-

  podařilo vybrat. Identita německé jednotky není zatím známa, ale

  mohlo se jednat o operačně výcvikový útvar.

  Jejich kolegové ze 100th FS pátrali po lokomotivách o něco vý-

  chodněji, u rakouského Welsu. Luftwaffe vyslala proti této pe-

  ruti šestnáct stíhaček z KG(J) 27 do prostoru Wels, Vöcklabruck

  a Traunsee. Jednalo se o dvanáct stodevítek z I. a II. Gruppe a čtyři

  stodevadesátky z III. Gruppe.

  Jeden z amerických letců v tomto prostoru zahynul. Byl jím 2/Lt.

  Arnett W. Starks na stroji „Cool Fool". Při postřelování pozem-

  ních cílů ve Vöcklamarkt s ním ve 14 hod 30 minut ztratil kontakt

  jeho kolega 2./Lt. Conrad A. Johnson. Podle místních svědectví se

  Starks pokusil zasáhnout sedláka s koňmi na poli, ale vrazil do

  budovy nedaleko nádraží.

  O deset minut později došlo k leteckému boji mezi oběma jednot-

  kami a Američané z něj vyšli jako jasní vítězové. Němci ve výš-

  ce 3000 fítů sice boj s „Red Tails" zahájili celkem agresivně, ale

  během boje si počínali poněkud chaoticky a piloti Mustangů jim

  nedovolili efektivně bojovat v týmu.

  Američané bez vlastních ztrát po boji ohlásili pět Fw 190 a dva

  Bf 109 sestřelené jistě, jeden Fw 190 sestřelený pravděpodobně

  a dva Fw 190 s jedním Bf 109 nárokovali jako poškozené. Nejú-

  spěšnějšími střelci byli 1/Lt. Robert W. Williams, který sestřelil

  dvě stodevadesátky a jednu poškodil, a 2/Lt. Bertram W. Wilson,

  Jr., jenž si připsal jednu stodevadesátku sestřelenou jistě a jednu

  poškodil. Jeden Fw 190 sestřelil i 1/Lt. Roscoe C. Brown. Williams

  a Wilson byli za tuto akci vyznamenáni udělením Distinguished

  Flying Cross. Williams v hlášení uvedl:

  „Skupinu nepřátelských letounů jsem napadl shora a vypálil jsem

  několik dávek. Moje palba zasáhla cíl a letoun se zřítil k zemi. Když

  jsem se odpoutával od své oběti, zpozoroval jsem za sebou jiný

  nepřátelský letoun. Přešel jsem do stoupavé zatáčky, abych se do

  -

  stal z trajektorie střel jeho zbraní. Když jsem manévr dokončil,

  další nepřátelský stíhač prolétl před mou přídí. Okamžitě jsem na

  něj zahájil palbu."

  Na německé straně byly sestřeleny tři stroje, jeden byl nezvěstný

  a jeden poškozený. Jeden pilot zahynul a další utrpěl zranění. Let-

  ci z KG(J) 27 byli při hlášení dosažených vítězství nejdříve docela

  optimističtí, hlásili přinejmenším šest sestřelených Mustangů. Ale

  v denním hlášení operačního štábu Luftwaffe z 1. dubna 1945 je

  u této akce uvedeno jen jedno nárokované vítězství a dva americ-

  ké stroje, které byly pravděpodobně poškozeny.

  Na začátku dubna byla KG(J) 27 rozpuštěna a její stroje byly pře-

  dány jiným stíhacím útvarům. Část letců byla převelena k jednotce

  Rammkommando Elbe, která měla provádět tarany nepřátelských

  bombardérů.

  Předtím se však 332nd FG a KG(J) 27 střetly ještě jednou, 1. dubna

  1945. Opět se jednalo o letecký boj při útoku na vlaky v Rakousku.

  V souboji s osmi Mustangy z 301st FS přišli Němci o čtyři letouny

  a sedm jich bylo poškozeno. Tři piloti padli a jeden byl nezvěstný.

  Příslušníci 301st FS po boji ohlásili dvanáct sestřelených stíha-

  ček a dvě poškozené. Tři potvrzené sestřely si připsal 1/Lt. Harry

  T. Stewart.

  Američané v boji ztratili tři stroje a dva letce. James Fischer nou-

  zově přistál na území Jugoslávie a zachránili jej partyzáni. F/O

  William P. Armstrong zahynul jižně od Hörschingu a 2/Lt. Walter

  P. Manning padl do zajetí. Zadrželi jej příslušníci KG(J) 27 právě ze

  základny Hörsching. Bohužel byl v noci z 3. na 4. dubna z vězení

  odveden dvěma politickými důstojníky NSDAP, poté byl zlynčován

  a oběšen.

  Po válce tato vražda nebyla vyšetřena a až díky úsilí rakouských

  historiků byly její detaily publikovány v roce 2013. V dubnu 2018 byl

  na Manningovu počest odhalen památník na letecké základně Vo-

  gler. Ceremonii byli přítomni nejen rakouský ministr obrany, velitel

  letectva a velitel pozemních sil, ale i jeden z účastníků osudového

  HISTORIE

  Na fotografii jsou zachyceni letci z 332nd FG, zleva: Robert W. Williams, William H.

  Holloman (s koženou čepicí), Ronald W. Reeves (v kšiltovce), Christopher W. Newman (s

  koženou čepicí), Walter M. Downs. Williams v boji s KG(J) 27 dne 31. března 1945 sestřelil

  dvě stodevadesátky a jednu poškodil. Holloman později sloužil ve válce ve Vietnamu a

  zemřel v roce 2010. Reeves zahynul 24. března 1945 v Itálii při havárii, patrně kvůli vyčer-

  pání paliva. Newman v druhé světové válce absolvoval 84 bojových letů a dalších 97 přidal

  během korejské války.

  Foto: Photographer's notes and Tuskegee Airmen 332nd Fighter Group pilots

  eduard

  12

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 13

  HISTORIE

  leteckého střetnutí Lieutenant Colonel (ret.) Harry T. Stewart.

  Letci z Tuskegee i přes mimořádné obtíže obhájili své místo

  v amerických leteckých silách. Během poválečných let byl opuštěn

  koncept rasově segregovaných vojenských jednotek a řada letců

  z Tuskegee úspěšně sloužila na bojových letounech i nadále. Jed-

  ním z příkladů je bývalý velitel 332nd Fighter Group Benjamin O.

  Davis, Jr, který v korejské válce velel 51st Fighter Wing na stíhač-

  kách F-86 Sabre a nakonec dosáhl hodnosti čtyřhvězdičkového

  generála.

  Zdroje

  BUCHOLTZ C.: 332nd Fighter Group - Tuskegee Airmen

  CALDWELL D.: Day Fighters in Defence of the Reich, War Diary, 1942 - 1945

  HAULMAN D. L.: TUSKEGEE AIRMEN CHRONOLOGY

  HAULMAN D. L.: THE TWELVE GREATEST AIR BATTLES OF THE TUSKEGEE AIRMEN

  HAULMAN D. L.: NINE MYTHS ABOUT THE TUSKEGEE AIRMEN

  OLYNYK F. J.: USAAF (Mediterranean Theater) Credits for the destruction of enemy aircraft in ait-to-air

  combat, World War 2

  PORUBA T., VLADAŘ J.: Messerschmitt Bf 109s of KG(J) 6

  SCHUCK W.: Luftwaffe Eagle, From the Me 109 to the Me 262

  ŠÍLA M., KACHA P., RADDOCK G.: Luftwaffe victories in 1945; Reich, Western and Eastern Front (March 1945)

  TILLMAN B: Forgotten Fifteenth

  Walter P. Manning byl odmítnut pro vojenskou službu kvůli kla-

  dívkovým prstům na nohou, ale ze svých úspor si zaplatil operaci,

  aby mohl narukovat. Za svou službu byl vyznamenán Leteckou

  medailí za hrdinství s pěti dubovými listy, Medailí za tažení v Ev-

  ropě, Africe a na Středním východě, Purpurovým srdcem a Zlatou

  medailí Kongresu (posmrtně v roce 2007).

  Letec z Tuskegee sleduje trojici Mustangů na základně Ramitelli v Itálii.

  Třiadevadesátiletý Harry Stewart vzdává poctu svému zavražděnému kamarádovi Walteru Manningovi při

  odhalení pamětní desky 3. dubna 2018 na rakouské letecké základně Vogler. Se zorganizováním Stewartovy

  cesty do Evropy pomohl americký publicista Jerry Whiting.

  Fotog: Clarence Huntly prostřednictvím Jerryho Whitinga.

  Foto: Bundesheer/PuschFoto: Toni Frissell, Library of Congress

  eduard

  13

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 14

  HISTORIE

  V průběhu první světové války docházelo k situacím, při nichž se letci opakovaně dostávali

  do střetu se stejnou nepřátelskou jednotkou. V řadě případů si toho protivníci tehdy ne

  -

  byli vědomi, ale někteří z nich vedli proti určité jednotce doslova soukromou válku. Právě

  v takové situaci se ocitl v roce 1918 Kurt Monnington z Jasta 18 v bojích s osádkami bom-

  bardérů No. 104 Squadron RAF.

  Monnington nebo Mornington?

  Budoucí stíhací letec Kurt Adolf Monnington se narodil 29. září 1891

  v Hamburku. Jeho otcem byl továrník George Edward Monning-

  ton (1863–1904) a matkou byla Melanie Barbara, rozená Gross.

  Příjmení Monnington nezní příliš německy a jméno Kurtova otce

  jakbysmet. Mezi členy této rodiny se dodnes vypráví legenda, že

  jsou potomky hraběte z Morningtonu.

  Na jednom genealogickém webu si dokonce někdo dal tolik práce,

  že zkonstruoval rodokmen, kde je za tohoto předka označen Willi-

  am Wellesley, 3. hrabě z Morningtonu (1763–1845). Hrabě se měl

  v Hamburku oženit s prostou měšťankou a kvůli nízkému původu

  nevěsty si prý museli jméno změnit na Monnington. Toto tvrzení

  však lze s klidem poslat do říše pohádek.

  Naštěstí jsou k dispozici matriční záznamy a z nich vyplývá, že

  Kurtův dědeček William Walter James Monnington se narodil 28.

  října 1837 a byl pokřtěn v Hamburku v kostele anglikánského sbo-

  ru. To již jasně napovídá odkud rodina pocházela. Narodil se otci

  Walterovi a jeho ženě Sarah, rozené Harris. Walter Monnington

  zemřel v roce 1857 v Hannoveru a z matričního záznamu vyplývá,

  že se narodil v roce 1791 v malé vesničce Skenfrith (velšsky Yny-

  sgynwraidd) v hrabství Monmouthshire, v jihovýchodním Walesu.

  Angličané v Hamburku

  V Hamburku existuje anglikánský sbor již od počátku 17. stole-

  tí. Svoboda náboženského vyznání byla součástí bezprecedentní

  dohody o volném obchodu, kterou si v roce 1612 s hamburským

  senátem zajistila Company of Merchant Adventurers (obchodníků

  s textilem). „Englische Kirche" je budova kostela z roku 1838, která

  S LEBKOU A HAVRANEM NA TRUPU

  Jan Bobek

  Lt. der Reserve Kurt Adolf Monnington z Jasta 18 v souboji s formací bombardérů DH 9.

  Foto: Reinhard Zankl via Greg VanWyngarden

  eduard

  14

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 15

  Foto: A. E. Ferko via Greg VanWyngarden

  je nástupkyní kaple v „Anglickém domu", v němž se obchodníci

  scházeli na bohoslužby po 200 let.

  V roce 1808 obsadila město francouzská vojska a na základě na-

  poleonského dekretu byl kupecký kostel v témže roce zrušen.

  Cech byl rozpuštěn, jeho majetek zkonfiskován a obchodníci byli

  z města vypovězeni. Řadu cenností a dokumentů se však podaři-

  lo ukrýt a zachránit. V roce 1814 byli Francouzi poraženi a britští

  občané se začali vracet do Hamburku. Možná právě v té době se

  Walter Monnington v Hamburku usadil, bylo mu tehdy 23 let.

  Bratři jdou do války

  Jak je z předchozího textu patrné, přestože Monningtonové v Ham-

  burku v 19. století žili po několik generací, měli stále silný vztah

  k zemi svých předků. Na jménech, která pro své děti rodiče vybíra-

  li, to bylo patrné. U některých Kurtových sourozenců se ale již však

  vyskytovala německá jména: Emma Elisabeth (1890), Jane Marga-

  rethe (1892), Carl Otto (1896), Johanna Clementine (1897), Dorothea

  Ruth (1899) a Gertrud Else (1900).

  Když vypukla světová válka, mladší bratr Carl (Karl) Otto naruko-

  val jako ženista k Reserve-Pionier-Kompagnie Nr. 46 a v dubnu

  1915 byl těžce zraněn. Válku však přežil a v roce 1926 se oženil.

  Kurt byl zařazen jako poddůstojník ke královskému württember-

  skému pluku č. 119 „Königin Olga". Brzy byl ale převelen k württem-

  berskému pěšímu pluku č. 120, u nějž byl v listopadu 1914 povýšen

  do hodnosti Leutnant der Reserve.

  1)

  Monnington byl za statečnost

  v boji vyznamenán v červnu 1915 železným křížem 2. třídy a v lis-

  topadu téhož roku mu byl udělen württemberský Friedrichův řád

  rytíře II. třídy s meči.

  Na konci února 1916 Kurt Monnington zahájil letecký výcvik

  u FEA4 v Poznani a v červnu téhož roku byl vyznamenán hambur-

  ským hanzovním křížem. V září 1916 byl poprvé přidělen k bojové

  jednotce – KEST 1 v Mannheimu. V listopadu byl dokonce poslán

  ke stíhací Jasta 12, ale koncem ledna 1917 byl přeložen k FA(A) 281

  s dvoumístnými stroji. U této jednotky konečně získal pilotní od-

  znak. V srpnu 1917 se opět hlásil u stíhací jednotky, tentokrát Jasta

  22 a počátkem října byl převelen k Jasta 15. Velitelem jednotky byl

  jednadvacetiletý Lt. Heinrich Gontermann, který až do své smrti

  dosáhl 39 vítězství a v květnu 1917 obdržel Pour le Mérite. Zahynul

  30. října 1917 při seznamovacím letu na Fokkeru Dr. I. Po jeho smrti

  jednotku vedl Lt. Hans von Budde a v polovině března 1918 ji pře-

  vzal Lt. d. R. August Raben.

  Staffel Raben

  Od začátku 18. února byla Jasta 15 společně s Jasta 12, 13 a 19

  součástí nově založené Jagdgeschwader II, jejímž velitelem byl

  Hptm. Adolf Ritter von Tutschek (27 v., Pour le Mérite). Geschwa-

  der Kommandeur ale padl 15. března v souboji s Jihoafričanem

  Lt. Haroldem B. Redlerem (10 v.) na SE 5 z No. 24 Squadron RFC.

  Jeho nástupcem se stal legendární Hptm. Rudolf Berthold.

  2)

  Jme-

  nování tohoto energického velitele mělo nečekaný dopad na Jas-

  ta 15. Berthold se rozhodl Jasta 15 ustavit jako Stab Staffel své

  Geschwader a nechal k ní přesunout několik letců ze své bývalé

  jednotky Jasta 18. Nakonec se z logistických důvodů rozhodl zcela

  vyměnit personál a letouny mezi Jasta 15 a 18. Nová Jasta 15 si po-

  nechala stíhačky Albatros, Pfalz a Fokker Dr. I a Bertholdovi piloti

  dali svým letounům výrazné červeno-modré zbarvení.

  Lt. d. R. Raben se tedy ze dne na den stal velitelem Jasta 18 se zá-

  kladnou v Bruille v sektoru 17. armády. Společně s ním se na nové

  působiště přesunulo sedm letců. Nebyl mezi nimi Kurt Monning-

  ton, který ještě nějakou dobu u Jasta 15 působil jako pobočník ne-

  boli Offizier zur besonderen Verwendung. K Jasta 18 se připojil

  o něco později. Rabenova jednotka své Fokkery Dr. I předala jiným

  HISTORIE

  Skupina letců Jasta 18 na letišti Montingen v červnu 1918. Zleva: Vzfw. Glatz (1 v.), Gefr. Deberitz (1 v.), Lt. d. R. Kurt Monnington (8 v.), Lt. d. R. Spindler (2 v.), velitel jednotky Lt. d. R.

  August Raben (4 v.), Lt. Kurt Baier (1 v.), Lt. Hans Müller (12 v.), Lt. Günther von Büren (2 v.), Lt. Bergner a Offz. Stv. Richard Schleichardt (3 v.).

  eduard

  15

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 16

  HISTORIE

  částem JG II a s přesunem personálu, který byl nařízen 19. března,

  tuto Geschwader opustila. Rabenova Staffel si ponechala stíhač-

  ky Albatros a Pfalz, dosavadní červeno-modré zbarvení původní

  Jasta 18 nechali změnit na červeno-bílé. Na trupech většiny le-

  tounů jednotky byl namalován havran (německy Raben), který

  byl pochopitelně spjat se jménem velitele. Raben ale později létal

  s Fokkerem Dr. I jako záložním strojem k jeho Fokkeru D.VII.

  Kurt Monnington dosáhl svého prvního vítězství 11. května 1918,

  když se mu u Bailleul podařilo sestřelil SE 5. Pravděpodobně se

  jednalo o stroj No. 41 Squadron, jehož pilot Lt. R. H. Stacey utrpěl

  zranění, ale podařilo se mu přistát na vlastním území.

  Během boje 3. června u La Bassée se mu podařilo donutit k při-

  stání bombardér DH 4, ale britská osádka očividně dosedla na

  vlastním území a Monningtonovi se výsledek boje nezapočítal jako

  letecké vítězství.

  Druhý úspěch ve vzdušném boji zaznamenal 5. června severně od

  Violaines. Zasáhl Bristol Fighter z No. 22 Squadron pilotovaný Lt.

  Johnem Everardem Gurdonem, jeho střelec Sgt John Hall utrpěl

  zranění. Britská osádka v boji nárokovala dvě vzdušná vítězství.

  Gurdonovi bylo celkem uznáno 28 sestřelů a za jinou akci z roku

  1918 mu bylo uděleno DFC.

  3)

  Proti Independent Air Force

  V polovině června 1918 se Jasta 18 přesunula na základnu Montin-

  gen (Montoy) u Met a jejím úkolem bylo bránit náletům na němec-

  ké výrobní závody a dopravní infrastrukturu. Posílila šest dalších

  jednotek, které už toto území bránily. Na tomto letišti působila až

  do konce války. RAF kvůli útokům na továrny v této oblasti po-

  čátkem června zorganizovala taktickou skupinu dálkových bom-

  bardérů pod názvem Independent Force, která je spíše známa

  jako Independent Air Force (IAF). Skládala se z No. 55 Squadron

  s letouny DH 4, zatímco stroji DH 9 byly vyzbrojeny No. 99 a 104

  Squadron. Britské osádky v následujících týdnech čelily jak těž-

  kým ztrátám, tak i potížím s nespolehlivými motory. Řada strojů

  musela své formace opustit daleko před cílem.

  Jasta 18 se poprvé s bombardéry IAF střetla 27. června. Monning-

  ton proti těmto odvážným osádkám poprvé zaznamenal úspěch až

  30. července 1918, jednalo se o jeho třetí vítězství. Podařilo se mu

  sestřelit DH 9 z No. 99 Squadron. Střelec Lt. S. G. Burton byl pal-

  bou německého letce zabit, ale pilotovi Lt. G. Martinovi se podařilo

  přistát na vlastním území, byť s průstřelem v noze.

  Proti stejné jednotce Monnington vzlétl i během následujícího dne.

  No. 99 Squadron nad německým územím ztratila celkem sedm

  bombardérů. Celkem čtyři Jasta vznesly stejný počet nároků na

  vítězství, včetně jednoho, které ohlásil Monnington. Ale z dosud

  neznámých důvodů nebylo žádné z nich oficiálně potvrzeno.

  Mezi památné události v historii Jasta 18 patřilo Monningtonovo

  čtvrté letecké vítězství, jehož dosáhl 12. srpna 1918. V boji s formací

  No. 104 Squadron se mu podařilo přinutit k přistání na základně

  Bühl osádku 2/Lt. O. F. Meyera a Sgt A. C. Wallace. Boj mohl pro

  Brity skončit tragicky, protože Monnington zasáhl palivovou nádrž.

  Oba letci však neprodleně přistáli a ve zdraví skončili v zajetí.

  Hned následující den přinesl Monningtonovi nečekaný úspěch.

  Jasta 18 pronásledovala skvěle se bránící formaci No. 104 Squad-

  ron. Němcům se formaci nedařilo narušit, dokud se osádky

  DH 9 nepřiblížily zpět k frontě. Monnington při palbě na bombardér

  poručíků Franka H. Beauforta a Bryanta pozoroval, že se britský

  stroj začíná rozpadat a narazil do druhého letounu, ve kterém letěl

  2/Lt. Leyden s pozorovatelem Sgt. Windridgem. Oba stroje se zřítily

  k zemi zakleslé do sebe a všichni čtyři letci zahynuli. Podle brit-

  Na pozadí této fotografie stojí ukořistěný bombardér DH 4 (A7703) z No. 55 Squadron, který byl po zásazích do motoru donucen k přistání 30. srpna 1918 u Amannweiler. Oba členové

  osádky, Američané 2/Lt. H. H. Doehler a 2./Lt. A. S. Papworth, padli do zajetí. Herbert Hermann Doehler, který se narodil německým rodičům v Brooklynu, ale unikal tři dny, než se ho

  podařilo zajmout. Bombardér byl zřejmě sestřelen Augustem Rabenem a po přeletu na základnu Jasta 18 dostal červeno-bílý nátěr, včetně bíle zbarvené přídě. Monnington na fotografii

  pózuje s psími maskoty jednotky. Za ním stojí zleva: Lt. Kandt, Lt. Müller, Staffelführer Raben, Lt. Baier a Lt. Heinz Küstner (2 v.).

  Foto: Küstner via Greg VanWyngarden

  eduard

  16

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 17

  HISTORIE

  Bombardér DH 9 (D2931) z No. 104 Squadron, který byl 12. srpna 1918 donucen k přistání Kurtem Monningtonem. Osádka 2/Lt. O. F. Meyer a Sgt. A. C. Wallace byla zajata po přistání na

  letišti Bühl. No. 104 Squadron provedla poslední bojový let do německého vnitrozemí 10. listopadu 1918. V posledních šesti měsících války se několik jejích pilotů a střelců stalo esy, ale

  utrpěla vysoké ztráty.

  Fokker D.VII (OAW) Kurta Monningtona vyfotografovaný v létě 1918 na letišti Jasta 18. Tento letec používal na několika letounech Jasta 15 a Jasta 18 motiv lebky a zkřížených hnátů. Zatím

  není známo, proč se pro tento osobní marking rozhodl. Ani jeden z württemberských pěších pluků, u nichž dříve sloužil, nic podobného ve znaku neměl.

  Foto: Greg VanWyngardenFoto: Greg VanWyngarden

  eduard

  17

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 18

  HISTORIE

  ských hlášení byl příčinou tragédie výbuch flaku těsně pod Beau-

  fortovým bombardérem. Oba letouny však byly přiznány Monning-

  tonovi jako jeho páté a šesté vítězství.

  Svého sedmého vítězství dosáhl Monnington až 10. října, když na

  nepřátelské straně fronty sestřelil DH 4, pravděpodobně z některé

  americké peruti, který se zřítil v plamenech. Poslední potvrzené

  vítězství zaznamenala Jasta 18 díky Monningtonovi 23. října 1918

  opět v boji s No. 104 Squadron. Několik německých jednotek pro-

  následovalo formaci dvanácti bombardérů, které se chystaly za-

  útočit na železniční cíle u Met. Jeden bombardér kvůli poškození

  palbou stíhače přistál na spojenecké straně fronty. Osádka 2/Lt.

  Case a pozorovatele 2/Lt. Bridgera ale v boji s Němci utrpěla zra-

  nění a padla do zajetí. Na vítězství vznesl nárok Monnington a dva

  další letci z jiných jednotek, ale uznáno bylo Monningtonovi jako

  jeho osmé a poslední vítězství.

  Během války padlo osm příslušníků Jasta 18, jedenáct jich bylo

  zraněno a dva byli zajati. Jednotka však získala přinejmenším 112

  potvrzených vítězství a jejich celkový počet mohl být až 126. Ně-

  které záznamy se však nedochovaly. Kurt Monnington se s osmi

  sestřely umístil na čtvrtém místě mezi jedenácti letci, kteří u této

  Jasta získali status esa. August Raben u ní dosáhl jen dvou letec-

  kých vítězství ze svých celkových čtyř, byl však vynikajícím velite-

  lem, který na jaře 1918 dal jednotce nejen charakteristický vzhled

  jejích letounů, ale hlavně bojového ducha, který si udržela až do

  konce bojů. Ve střetnutích se statečnými osádkami bombardérů

  IAF dosáhla Jasta 18 řady vítězství při minimálních ztrátách.

  Kurt Adolf Monnington se v prosinci 1922 oženil, ale manželství

  zůstalo bezdětné. Zemřel na zápal plic 17. února 1939 v Hamburku.

  Dům rodiny Monningtonů byl během druhé světové války zasažen

  při bombardování a většina upomínek na jeho leteckou službu byla

  zničena.

  Za pomoc s přípravou článku děkuji Trevorovi Henshawovi a Gregu

  VanWyngardenovi. Pokud vás téma Jasta 18 zaujalo, Gregova kniha

  o této jednotce je něco, co byste neměli opomenout.

  Poznámky

  1) Celý název prvního pluku je Grenadier-Regiment „Königin Olga“ (1. Württembergisches) Nr.

  119. Čestný název nesl podle ruské velkokněžny a württemberské královny Olgy Nikolajevny

  Romanovové, jež byla dcerou cara Mikuláše I. Druhý pluk nesl název Infanterie-Regiment „Kai-

  ser Wilhelm, König von Preußen“ (2. Württembergisches) Nr. 120.

  2) Více k Rudolfu Betholdovi najdete v článku Richarda Plose v

  https://www.eduard.com/out/media/InfoEduard/archive/2021/info-eduard-2021-01cz-m9f.pdf

  https://www.eduard.com/out/media/InfoEduard/archive/2021/info-eduard-2021-01en-j9z.pdf

  3) Po první světové válce se Gurdon stal novinářem a spisovatelem. Jeho nejstarší syn John

  Robert Gurdon zahynul v dubnu 1943 v bombardéru Wellington No. 166 Squadron.

  Zdroje:

  FRANKS N., BAILEY F., GUEST R.: Above the Lines

  FRANKS N., BAILEY F., DUIVEN R.: Jasta War Chronology

  FRANKS N., BAILEY F., DUIVEN R.: Jasta Pilots

  HENSHAW T.: The Sky Their Battlefield II

  RENNLES K.: Independent Force

  VAN WYNGARDEN G.: Jasta 18 The Red Noses

  VAN WYNGARDEN G.: Jagdgeschwader Nr II, Geschwader ´Berthold´

  Chaplaincy Profile The Anglican Church of St Thomas à Becket, Hamburg

  Evangelisches Kirchenbuchamt Hannover

  Staatsarchiv Hamburg

  buddecke.de/jasta18.htm

  frontflieger.de/3monku0t.html

  Pozorovatelé a piloti No. 22 Squadron na letišti Vert Galand, 1. dubna 1918. Zleva doprava:

  Lt. W. S. Hilltout, 2/Lt. G. N. Traunweiser (padl 15. dubna), Capt. S. H. Wallage (10 v.), Lt. B. C.

  Budd, Lt. G. S. Hayward (24 v.), Lt Hunter, Lt R. Critchley (7 v., následující den padl), Capt.

  W. F. J. Harvey (26 v.), Lt. J. L. Morgan (12 v.), Lt. H. F. Moore (6 v.), Capt. H. F. Davison (11 v.),

  Capt. J. E. Gurdon (28 v.), Major J. E. McKelvie, Lt. Berington, Capt. R. S. P. Boby, Lt. Harrison

  a Capt. D. M. McGoun (9 v.). Kurt Monnington si 5. června 1918 nárokoval Gurdonovu stíhač-

  ku, ale Gurdon, stejně jako v mnoha jiných případech, přežil.

  Lt. d. R. Kurt Monnington, Jasta 18, Montoy-Flanville, Francie, srpen 1918

  Foto: IWM

  eduard

  18

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 19

  eduard

  19

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 20

  1/48 kat. č. 82154

  plastové díly Eduard

  fotoleptané díly

  krycí maska

  6 markingů

  STAVEBNICE 06/2021

  Stránka produktu

  eduard

  20

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 21

  STAVEBNICE 06/2021

  P/O Frederick A. O. Gaze, No. 610 (County of Chester) Squadron, RAF Westhampne, West Sussex, Velká Británie, červen 1941

  P8519, No. 306 (Polish) Squadron, RAF Northolt, Velká Británie, červenec 1941

  P8646, No. 616 (South Yorkshire) Squadron, RAF Kirton in Lindsey, Lincolnshire, Velká Británie, říjen/listopad 1941

  Australan Tony Gaze nastoupil v březnu 1941 spolu se svým bratrem Scoem k No. 610 Squadron, která byla součás Tangmerského wingu

  vedeného Douglasem Baderem. Sco zahynul krátce po příchodu k jednotce 23. března 1941. Tony dosáhl 26. června svého prvního sestřelu

  Bf 109. V říjnu byl převelen jako instruktor k No. 57 OTU. Svoji druhou operační túru zahájil v červnu 1942 u No. 616. Squadron, v srpnu převzal

  velení No. 64 Squadron. Dne 4. září 1943 byl jako velitel letky No. 66 Squadron sestřelen Heinzem-Gerhardem Vogtem od 7./JG 26. Za pomoci

  francouzského hnu odporu se mu podařilo uniknout zaje a vrát se zpět do Velké Británie. V únoru 1944 se vrál k No. 610 Squadron, u níž

  5. srpna 1944 sestřelil V-1. V únoru 1945 sestřelil Me 262A a v dubnu byl přidělen k No. 41 Squadron, u níž se podílel na sestřelu Ar 234. Dne

  2. května 1945 převzal velení letky No. 616 Squadron, u níž létal na Meteoru Mk.III. Po válce se věnoval automobilovým závodům a stal se

  mimo jiné prvním Australanem závodícím ve Formuli 1.

  Polská No. 306 Squadron RAF, City of Toruň, polsky 306 Dywizjon Myśliwski "Toruński", byla založena 28. srpna 1940 na základně Church Fen-

  ton, na základě personálu a tradic předválečné polské Toruňské shací peru. Jednotka byla na Spiiry Mk.II přezbrojena v polovině července

  1941 z Hurricanů Mk.IIa. U polských peru sloužilo překvapivě mnoho kanónových Spiirů Mk.IIb. Tento stroj nese standardní kamuáž RAF

  (Temperate Land Scheme) z první poloviny roku 1941. Horní plochy jsou zbarveny tmavou zelenou (Dark Green) a tmavou hnědou (Dark Earth)

  barvou, spodní plochy jsou v barvě Sky. Vrtulový kužel je rovněž v barvě Sky, stejně jako pruh před ocasními plochami. Povšimněte si červené

  záplaty na pravé straně hřbetu trupu, která kryla ús výstřelného kanálu výmetnice světlic. Většina Spiirů Mk.IIb byla vybavena vrtulí de

  Havilland, stejně jako tento stroj.

  Tento Spiire Mk.IIb No. 616 Squadron nesl nové kamuážní schéma, Day Fighter Scheme, zavedené 19. srpna 1941. Horní plochy byly zbarve-

  ny barvami Dark Green a Ocean Grey, spodní plochy barvou Medium Sea Grey. Kódová písmena byla v barvě Sky, s pásem na trupu a vrtulovým

  kuželem ve stejné barvě. Trikolóra na ocase byla nízkého typu, vysoká 27 palců. Stroj nesl darovací nápis ROCHDALE AND DISTRICT 2 na pravé

  straně přídě. U No. 616 Squadron sloužil od 8. května 1941 do 15. ledna 1942, kdy byl předán No. 331 (Norwegian) Squadron, kde nesl ozna-

  čení FN-K. Tento stroj je v literatuře přisuzován P/O Colinu Hodgkinsonovi, který létal, podobně jako Douglas Bader, s amputovanými dolními

  končenami. Jde patrně o omyl, protože Colin Hodgkinson začal bojově létat až od září 1942 u No. 131 Squadron.

  eduard

  21

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 22

  P8505, Sgt. Eric S. Dicks-Sherwood, No. 266 (Rhodesia) Squadron, RAF Wiering, Cambridgeshire, Velká Británie, září 1941

  P8533, S/Ldr. Percival S. Turner, No. 145 Squadron, RAF Caerick, North Yorkshire, Velká Británie, říjen 1941

  P8348, No. 52 OTU, RAF Debden, Essex, Velká Británie, léto 1943

  Rhodesan Eric „Dickie“ Dicks-Sherwood nastoupil službu u No. 266 (Rhodesia) Squadron RAF v létě 1941 v hodnos Sergeant. V listopadu byl

  povýšen do hodnos Pilot Ocer a převelen k No. 603 Squadron, s níž odplul na letadlové lodi USS Wasp na Maltu. Později bojoval v severní

  Africe a v Itálii. Za války dosáhl 5 samostatných sestřelů a 2 ve spolupráci. 15. září 1941 letěl jako číslo velitele wierinského wingu W/Cdr.

  Jamesona (RNZAF) na akci typu Rhubarb pro leš De Kooy v Nizozemí. Nad mořem byli napadeni čtyřmi Bf 110E od 5./ZG 76.

  Dicks-Sherwood hlásil jednu Bf 110 jako poškozenou, W/Cdr Jameson nahlásil jednu jako sestřelenou. Ve skutečnos nedošlo k poškození

  žádného ze zúčastněných strojů. P8505 nesl na levé straně přídě znak města Stamfordu, na pravé straně jméno Eva III.

  Kanaďan Percival Stanley Turner, shací eso Bitvy o Británii s dese sestřely, byl velitelem No. 145 Squadron od dubna do října 1941. Jeho

  Spiire Mk.IIb P8533 převzala No. 145 Squadron 30. srpna 1941 od No. 222 Squadron. Stroj nesl nově zavedené standardní schéma Day

  Fighter Scheme a horními plochami v barvách Dark Green a Ocean Grey, a spodními plochami v barvě Medium Sea Grey. Kódová písmena

  byla v barvě Sky, s pásem na trupu a vrtulovým kuželem ve stejné barvě. Na levé straně pod čelním štkem kabiny byla namalovaná vlaječka

  Squadron Leadera. Dne 8. prosince 1941 byl tento stroj předán No. 132 Squadron. Stejně jako většina Spiirů Mk.IIb byl vybaven automac-

  ky stavitelnou vrtulí de Havilland 5/39A.

  Většina Spiirů Mk.IIb byla ze služby u bojových jednotek vyřazena začátkem roku 1942 a nahrazena novými Spiiry Mk.Vb. Přeživší stroje

  byly zařazeny k cvičným jednotkám, Operaonal Training Units – OTU. Sloužily u nich mnohdy překvapivě dlouho, kupříkladu tento P8348,

  původně vyrobený jako Mk.IIa v dubnu 1941, byl zrušen až 25. září 1945. V podobě z léta roku 1943, kdy prošel generální opravou a konverzí

  a poté sloužil u No. 52 OTU, nese standardní kamuážní schéma Day Fighter Scheme a nové výsostné znaky, zavedené v květnu 1942. Na

  přídi byl darovací nápis BRITISH AND FRIENDS EX JAPAN, vrtule byla pro Spiiry Mk.IIb typická automacky stavitelná de Havilland 5/39A.

  STAVEBNICE 06/2021

  eduard

  22

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 23

  P8505, Sgt. Eric S. Dicks-Sherwood, No. 266 (Rhodesia) Squadron, RAF Wiering, Cambridgeshire, Velká Británie, září 1941

  STAVEBNICE 06/2021

  481055 Spitre Mk.II landing aps (fotolept)

  FE1112 Spitre Mk. I seatbelts STEEL (fotolept)

  644080 Spitre Mk.II LööK (Brasin)

  648611 Spitre Mk.IIb gun bays (Brasin)

  648613 Spitre Mk.II engine (Brasin)

  648621 Spitre Mk.II cockpit (Brasin)

  648579 Spitre Mk.I wheels (Brasin)

  648580 Spitre Mk.I exhaust stacks (Brasin)

  3DL48007 Spitre Mk.II SPACE (3D obtisk)

  EX709 Spitre Mk. I TFace (maska)

  K Spitfiru Mk.IIb doporučujeme

  OVERTREES

  Spitfire Mk.IIb

  Kat. č. 82154X

  1/48

  Stránka produktu

  Stránka produktu

  Kat. č. 82154-LEPT1

  Kat. č. 644080

  Kat. č. 648621

  Kat. č. 648613

  eduard

  23

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 24

  1/72 kat. č. 2137

  plastové díly Revell

  fotoleptané díly

  krycí maska

  8 markingů

  Brassin kola a sedačky

  STAVEBNICE 06/2021

  Stránka produktu

  eduard

  24

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 25

  STAVEBNICE 06/2021

  ZA452, Gulf Killer, 20. squadrona, Tabuk, Saúdská Arábie, 1991

  ZA465, Foxy Killer, 16. squadrona, Tabuk, Saúdská Arábie, 1991

  ZD715, Luscious Lizzie!, 31. squadrona, Dhahran, Saúdská Arábie, 1991

  ZD719, Check Six, 9. squadrona, Dhahran, Saúdská Arábie, 1991

  ZD739, Armoured Charmer, 9. squadrona, Tabuk, Saúdská Arábie, 1991

  ZD809, Awesome Annie, 617. squadrona, Muharraq, Bahrajn, 1991

  ZD890, 9. squadrona, Muharraq, Bahrajn, 1991

  ZD892/H, Helen, 617. squadrona, Muharraq, Bahrajn, 1991

  eduard

  25

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 26

  STAVEBNICE 06/2021

  kat. č. 7407

  plastové díly Eduard

  4 markingy

  Stránka produktu

  eduard

  26

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 27

  STAVEBNICE 06/2021

  Lt. d. R. Kurt Monnington, Jasta 18, Montoy-Flanville, Francie, srpen 1918

  Lt. d. R. Hans Besser, Jasta 12, Chéry-les-Pouilly, Francie, srpen 1918

  Kurt Monnington je dnes dobře známým prvoválečným pilotem díky svému osobnímu symbolu, kterým byla detailně vyvedená lebka na obou

  stranách trupu. Tento symbol si ponechal i pro svůj D.VII a doplnil jím I neociální symbol Jasta 18, kterým byl černý havran. Monnington zahájil

  svou leteckou službu coby člen FA 62, poté byl převelen v roce 1917 k Jasta 15. Zde zprvu zůstával bez vítězství. Známá Bertholdova výměna

  personálu mezi Jasta 15 a 18 znamenala, že se Monnington spolu se všemi svými spolubojovníky z Jasta 15 stal od března 1918 příslušníkem

  nové Jasta 18. Své první vítězství zaznamenal 11. května 1918, kdy sestřelil S.E.5a. Byl to také jeho jediný sestřel nepřátelského shače, násle-

  dovala jen vítězství nad dvousedadlovými stroji. Nejzajímavější je jeho uznaný sestřel dvou D.H.9, které však byly ve skutečnos obě aku

  a následné srážky. Monningtonův D.VII (OAW) z rané produkce byl vyveden v známých barvách „nové“ Jasta 18 s červenou přídí a bílým tru-

  pem. Hrany trupu a obrysy směrovky a výškovky byly lemovány černě. Obě křídla byla minimálně shora červená, spodní plochy byly buď také

  červené, ale je možné, že zůstaly v původním potahu poštěným leteckým plátnem (tzv. Lozenge). Je na modeláři, jaké provedení zvolí.

  Hans Besser byl v první polovině července 1918 členem Jasta 12 a zůstal u jednotky až do konce války, ale přesné datum, kdy se k jednotce

  připojil, ani podrobnos o jeho předchozím působení nejsou známy. Besser si připsal dvě vítězství nad americkými DH 4 dosažená 18. a 26.

  září 1918. Během druhého střetnu Besser zasáhl pumy svého provníka první dávkou, což způsobilo, že pumy letounu No. 20 Aero Squadron

  ve výšce 4500 m explodovaly. Při výbuchu zahynul 2Lt D. B. Harris a 2Lt E. Forbes, samotný Besser se výbuchu jen tak tak vyhnul. O jeho pová-

  lečném životě nejsou k dispozici žádné podrobnos. Besser létal nejméně na třech letounech Fokker D.VII se svým osobním označením, bílým

  koštětem. „Besen ist Besser“ („koště je lepší“) bylo rčení, které pro jeho letouny používali kamarádi z Jasta 12. Trup byl natřen modrou barvou

  s bílou přídí. Křídla byla ponechána v barvě potahové látky Flugzeugsto (Lozenge) se čtyřbarevným poskem. Přestože se jednalo o ranou sérii

  výroby OAW, letoun byl již vybaven novější verzí výfukového potrubí, kterému se kvůli jeho tvaru říkalo „saxofon“.

  eduard

  27

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 28

  STAVEBNICE 06/2021

  Voj. č. 4499/18, VzFlgMstr. Franz Mayer, MFJ III, Jabbeke, Belgie, srpen 1918

  Franz Mayer si připsal během první světové války tři, možná čtyři vítězství, záleží na zdroji informací. Létal jako příslušník námořní jednotky MFJ

  III, která byla vytvořena 23. června 1918 z příslušníků jednotek MFJ I a MFJ II. Mayerův Fokker D.VII z produkce OAW byl jedním z raných strojů

  středního výrobního provedení a nesl atrakvní barevné schéma sestávající z bílého trupu se žlutou přídí a černými diagonálními pruhy po

  obou stranách. Zajímavos je provedení trupového kříže. Ten byl podle známé a kvalitní fotograe stejné barvy jako příď letounu, tedy žlutý.

  Důvod tohoto nestandardního postupu není znám, možná se jednalo o snahu odlišit kříž od černých pruhů na trupu. Obě křídla byla pone-

  chána v barvě leteckého plátna se čtyřbarevným vzorem posku (tzv. Lozenge). Výškovka byla žlutá se třemi černými pruhy na kormidle coby

  označením jednotky MFJ III.

  eduard

  28

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 29

  STAVEBNICE 06/2021

  Lt. Walter Blume, Jasta 9, Sissone, Francie, září 1918

  Walter Blume byl velmi zajímavou osobnos nejen coby prvoválečným shač, ale také jako letecký konstruktér, kterým se stal po válce.

  Rodákovi z Hirschbergu (dnes Jelení Hora, Polsko) bylo 18 let, když vypukla první světová válka a jako příslušník jednotky Jägerů byl krátce po

  zahájení bojů raněn. Následně se rozhodl pro kariéru letce a po výcviku se stal v červnu 1915 příslušníkem Fliegertruppe. Po období služby

  u jednotek s dvousedadlovkami byl v lednu 1917 převelen ke shací Jasta 26. Tam také zahájil 10. května svou šňůru 28 leteckých vítězství se-

  střelem D.H.9. Jeho činnost přerušilo 29. listopadu 1917 zranění, které jej na tři měsíce vyřadilo z bojů. Po návratu do služby 5. března 1918 byl

  ustanoven velitelem Jasta 9. Dne 2. října 1918 obdržel vyznamenání Pour le Mérite a ve stejný den také dosáhl svého 27. a tedy předposled-

  ního vítězství. Po válce pracoval jako letecký konstruktér pro společnos Albatros a Arado a stál u zrodu německé reakvní letecké techniky.

  Za války Blume používal několik D.VII s obdobným barevným provedením, tedy s černým trupem a stylizovaným B na bocích. Tento stroj měl

  polovinu horního křídla v bílé barvě a bílý pruh zespod spodního křídla. Obojí označovalo velitele jednotky.

  eduard

  29

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 30

  STAVEBNICE 06/2021

  kat. č. 84174

  plastové díly Eduard

  4 markingy

  Stránka produktu

  eduard

  30

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 31

  STAVEBNICE 06/2021

  WNr. 490617, Uz. Gerhard Reiher, 8./JG 3, Alperstedt, Německo, listopad 1944

  KG(J) 27, Kaueuren, Německo, květen 1945

  Dne 2. listopadu 1944 utrpěla celá JG 3 těžké ztráty během útoku Sturmjägerů od IV.(Sturm)/JG 3 na formaci B-17 od 91st BG severozápadně

  od Halle. Nejhůře dopadla II. Gruppe, která během chvíle přišla o patnáct stodevítek a dalších jedenáct bylo poškozeno! Během útoku americ-

  kých shačů zahynulo 12 pilotů. Jedním ze strojů, které měl tyto rány zacelit, byl i tento Messerschmi Bf 109G-10, vyrobený v továrně Erla

  v Lipsku, který byl přidělen Uz. Reiherovi a obdržel označení modrá 2. Marking stroje dále doplnil i znak jednotky na obou stranách přídě

  a bílý pruh obepínající záď trupu, což bylo označení strojů JG 3 v rámci Obrany říše.

  V červnu 1944 došlo velení Luwae k rozhodnu o soustředění výroby na shací stroje. Tímto krokem zůstal personál bombardovacích

  jednotek nevyužit a velení rozhodlo o přeškolení personálu na shače. Jednou z Geschwader, kterých se tato změna týkala, byla KG 27. Její

  název byl změněn na KG(J) 27 a byla přezbrojena z Heinkelů 111 na letouny Bf 109G a K a Fw 190A. Výcvik probíhal na lešch Wels am

  Wagram, Raelding a Hörsching v jižním Německu a v Rakousku. Z těchto lešť se po výcviku podílela na obraně Německa pro náletům

  Spojenců z Itálie. Zelenobílá šachovnice na zádi trupu idenkovala v rámci Obrany říše letouny patřící KG(J) 27. Na stroji také zůstalo štětcem

  namalované číslo 52 na směrovce. Takto označovaly stroje jednotky, které měly na staros dodávky shaček k bojovým jednotkám.

  eduard

  31

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 32

  STAVEBNICE 06/2021

  WNr. 150816, JG 300, Bad Langensalza, Německo, duben 1945

  U tohoto stroje není zcela jasné, ke které jednotce Luwae patřil. Někteří badatelé jej přisuzují JG 2, jiní k JG 51 a další k JG 300, protože na

  fotograích je zřetelně vidět označení v rámci Obrany říše sestávající ze tří pruhů. Ale žádná Gruppe od JG 2 v roce 1945 Messerschmiy

  Bf 109G nepoužívala a stroje od II./JG 51 byly označované jinak. Leště Bad Langensalza je také značně vzdáleno od oblas, kde JG 51 v roce

  1945 působila. Vzhledem ke skutečnos, že se toto leště nacházelo v operačním prostoru JG 300, se s největší pravděpodobnos jedná

  o stroj z III./JG 300. Vodorovný pruh za trupovým křížem (označení II. Gruppe) vnáší do problemaky další otazník, neboť II./JG 300 používala

  stroje Fw 190. Možným vysvětlením je převze tohoto stroje jinou jednotkou, jejíž mechanici vodorovný pruh na trup přimalovali.

  WNr. 491407, Capt. Cesare Marchesi, 3a squadriglia, Io Gruppo Caccia, Aeronauca Nazionale Repubblicana,

  Lonate Pozzolo, Itálie, březen 1945

  Po vyhlášení Italské sociální republiky dne 18. září 1943, loutkového státu na území Itálie obsazeném německou brannou mocí a pod vedením

  Benita Mussoliniho, bylo tomuto státu Německem povoleno vytvořit armádu o síle čtyř divizí. Její letecká složka, nesoucí název Aeronau-

  ca Nazionale Repubblicana se skládala ze dvou shacích skupin (Gruppo Caccia), skupiny torpédových bombardérů (Gruppo Aerosiluran

  Buscaglia) a několik transportních letek. Io Gruppo Caccia (Asso di Bastoni) nejprve používala Macchi C.205, následně od listopadu 1944 do

  února 1945 prošla v Holzkirchenu v Německu přeškolením na Messerschmiy Bf 109. V únoru jednotka obdržela Messerschmiy Bf 109 verzí

  G-10 (vyrobené v továrně Erla v Lipsku), G-14 a G-14/AS a několik K-4. Původní německé označení bylo přestříkáno italskými barvami a stroje

  obdržely označení italské. Německé kříže byly ponechány pouze na spodní straně křídla. Na levé straně přídě byl nastříkán znak I

  o

  Gruppo.

  eduard

  32

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 33

  FE910 Bf 109G seatbelts STEEL (fotolept)

  481006 Bf 109G-10 Erla (fotolept)

  FE1191 Bf 109G-10 ERLA Weekend (fotolept)

  644004 Bf 109G-10 LööK (Brassin)

  644045 Bf 109G-10 w/ early wheels LööKplus (Brassin)

  648158 Bf 109G-10 wheels (Brassin)

  648239 Bf 109G-6 radio compartment (Brassin)

  648247 Bf 109G exhaust stacks (Brassin)

  648261 Bf 109G-6 wheels (Brassin)

  648265 Bf 109G external fuel tanks (Brassin)

  648309 Bf 109G undercarriage legs BRONZE (Brassin)

  648310 Bf 109G control surfaces (Brassin)

  648422 Bf 109G-10 cockpit (Brassin)

  648441 Bf 109G-10 engine (Brassin)

  EX608 Bf 109G-10 (maska)

  EX609 Bf 109G-10 TFace (maska)

  K Bf 109G-10 Erla doporučujeme

  STAVEBNICE 06/2021

  Kat. č. 644004

  Kat. č. 648422

  Kat. č. 648441

  Kat. č. 648309

  eduard

  33

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 34

  1/48 kat. č. 82121

  plastové díly Eduard

  fotoleptané díly

  krycí maska

  6 markingů

  STAVEBNICE 06/2021

  Stránka produktu

  Reedice

  eduard

  34

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 35

  STAVEBNICE 06/2021

  JN766, No. 486 (RNZAF) Squadron, základna RAF Castle Camp, Velká Británie, duben 1944

  JN751, W/Cdr Roland P. Beamont, No. 150 Wing, základna RAF Bradwell Bay, Velká Británie, duben 1944

  JN755, No. 3 Squadron, Newchurch, Velká Británie, květen 1944

  No. 486 Squadron byla založena 7. března 1942 na základně Kirton in Lindsey a její personál tvořili převážně Novozélanďané. Zpočátku byla

  vyzbrojena letouny Hawker Hurricane, ale již od července 1942 používala stroje Hawker Typhoon. Vzhledem k vynikajícím výsledkům pak byla

  vybrána jako první jednotka určená k přezbrojení na Tempesty Mk. V. Nové stroje dostávala během ledna a února 1944 a stala se součás nově

  vznikajícího No. 150 Wing vyzbrojeného Tempesty. Jako plně operační byla uznána v dubnu 1944. Kamuáž nových Tempestů byla tvořena

  barvami tzv. Day Fighter Scheme, horní a boční plochy byly tedy nastříkány barvami Dark Green a Ocean Grey, spodní plochy barvou Medium

  Sea Grey. V tomto období byly spodní plochy křídla Typhoonů a Tempestů kvůli lepší idenkaci vlastních strojů doplněny o černé a bílé pruhy.

  Předepsaná šířka bílých pruhů činila 61 cm (24 palců), černých pak 30,5 cm (12 palců).

  Roland Prosper Beamont se narodil 10. srpna 1920 v Eneldu, hrabství Middlesex a již od dětství jej fascinovala letadla. V roce 1939 prošel

  pilotním výcvikem a byl odeslán k No. 87 Squadron, létající na Hurricanech. Od květnu 1942 působil u No. 79 Squadron, v prosinci téhož roku,

  po odlétání turnusu, nastoupil v továrně Hawker na místo zkušebního pilota. V červnu 1942 nastoupil k 56. squadroně létající na Typhoonech,

  posléze byl převelen k No. 609 Squadron, používající tentýž typ. V lednu 1943 byl jmenován jejím velitelem. V polovině května 1943 se vrál

  zpět k Hawkeru, kde se podílel na testování strojů Typhoon a Tempest. V únoru 1944 byl jmenován velitelem nově ustanoveného No. 150

  Wing, složeného z No. 3, No. 56 a No. 486 Squadron, který měl používat výhradně nové stroje Hawker Tempest. Jedním z práv velitele wingu

  byla možnost označit si stroj svými iniciálami. W/Cdr Beamont této možnos využil a na jeho osobní Tempest byla namalována písmena R B.

  Pod čelním štkem, na pravé straně trupu, nesl Beamontův letoun označení Wing Commandera.

  No. 3 Squadron, založená v roce 1912, byla na počátku 2. světové války vyzbrojena stroji Hawker Hurricane, s nimiž v rámci Britského expe-

  dičního sboru bojovala nad Belgií a Francií. Po návratu do Velké Británie následovalo hlídkování nad námořní základnou Royal Navy ve Scapa

  Flow, od dubna 1941 působila na jihu Anglie jako noční shací jednotka. V červnu 1943 došlo k jejímu přezbrojení na stroje Hawker Typhoon,

  v únoru 1944 byla vyzbrojena stroji Hawker Tempest. S nimi se zúčastnila příprav na invazi do Evropy, ochrany jižní Anglie pro střelám V-1

  a přesunu do Evropy, kde podporovala postupující jednotky až do konce války. V Německu zůstala v rámci BAFO (Brish Air Forces of Occupa-

  on) až do května 1999. Od 20. dubna 1944 nenosily standardně kamuované Tempesty na spodní straně křídla idenkační prvky v podobě

  černých a bílých pruhů. Kódová písmena QO používala No. 3 Squadron do května 1944, kdy došlo ke změně na písmena JF.

  eduard

  35

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 36

  JN751, W/Cdr Roland P. Beamont, No. 150 Wing, Newchurch, Velká Británie, červen 1944

  JN763, No. 486 (RNZAF) S quadron, Newchurch, Velká Británie, červen 1944

  JN765, No. 3 Squadron, Newchurch, Velká Británie, červen 1944

  V květnu 1944 byl No. 150 Wing uznán operačním, i když byla Tempesty vyzbrojena pouze No. 3 a No. 486 Squadron, zamco No. 56 Squadron

  si na nové Tempesty musela počkat až do června 1944 a dočasně používala Spiiry Mk. IX. V průběhu invaze byly úkolem Tempestů z No. 150

  Wing útoky na pozemní síly nepřítele, od poloviny června přibyla ochrana jihu Anglie pro střelám V-1. Na konci září 1944 se celá jednotka pod

  Beamontovým vedením přesunula na území osvobozené Evropy. Dne 12. října byl Beamontův stroj zasažen akem do chladiče, pilot musel

  nouzově přistát na nepřátelském území a zbytek války strávil v zaje. Během 2. světové války dosáhl deví sestřelů a byl vyznamenán

  DFC & Bar a DSO & Bar. Po válce pracoval Beamont jako zkušební pilot a létal mimo jiné na strojích Meteor, Vampire, Canberra, Lightning a také

  na působivém TSR-2. V srpnu 1979 odešel do důchodu. Zemřel 19. listopadu 2001. Kamuáž Beamontova stroje byla v předvečer invaze do

  Evropy doplněna o výrazný marking v podobě bílých a černých pruhů o šíři 45,7 cm (18 palců) na zadní čás

  trupu a na křídle.

  No. 486 Squadron, součást No. 150 Wing, byla určena k útokům na pozemní cíle a od poloviny června 1944 i k ničení letounových střel V-1,

  vysílaných z okupované Evropy. Jejím pilotům bylo uznáno sestřelení celkem 223,5 těchto cílů. Poté, co hrozba náletů střelami V-1 na jižní Anglii

  pominula, byla No. 486 Squadron spolu dalšími jednotkami wingu přesunuta na území osvobozené Evropy a až do konce války podporovala

  postupující britské jednotky. Dne 12. října 1945 byla na základně RAF Dunsfold rozpuštěna. Stroje, které se měly zúčastnit operace Overlord

  (vylodění v Normandii) obdržely 5. června 1944 výrazný marking v podobě pruhů bílé a černé barvy na trupu a křídle o šíři 45,7 cm (18 palců).

  Tyto pruhy byly narány ve spěchu, proto je jejich provedení často ledabylé. Na fotograi stroje je před ocasními plochami vidět zesílení kon-

  strukce v podobě tzv. shplates.

  V květnu 1944 bylo u No. 3 Squadron změněno kódové označení z předchozího QO na JF, jež následně používala až do roku 1946. Označení tzv.

  invazními pruhy dostal v předvečer vylodění v Normandii také stroj JN765. Pozemní personál natřel pravděpodobně omylem černou barvou

  také spodní část krytů hlavního podvozku.

  STAVEBNICE 06/2021

  eduard

  36

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 37

  STAVEBNICE 06/2021

  48976 Tempest Mk.V upgrade set (fotolept)

  48977 Tempest Mk.V landing aps (fotolept)

  FE943 Tempest Mk.V seatbelts STEEL (fotolept)

  BIG49212 Tempest Mk.V (BIGED sada)

  644006 Tempest Mk.V LööK (Brassin)

  644038 Tempest Mk.V w/ early wheels LööKplus (Brassin)

  648416 Tempest Mk.V cockpit (Brassin)

  648417 Tempest Mk.V engine (Brassin)

  648418 Tempest Mk.V exhaust stacks (Brassin)

  648419 Tempest Mk.V gun bays (Brassin)

  648446 Tempest Mk.V undercarriage legs BRONZE (Brassin)

  648499 Tempest Mk.V intake ring (Brassin)

  648500 Tempest Mk.V dust lter w/ eyelid (Brassin)

  SIN64855 Tempest Mk.V w/ early wheels ESSENTIAL (Brassin)

  SIN64858 Tempest Mk.V ADVANCED (Brassin)

  3DL48023 Tempest Mk.V SPACE (3D obtisk)

  EX628 Tempest Mk.V TFace (maska)

  K Tempestu Mk.V doporučujeme

  OVERTREES

  Tempest Mk.V Series 1

  Kat. č. 82121X

  1/48

  Stránka produktu

  Stránka produktu

  Kat. č. 82121-LEPT1

  Kat. č. 644006

  Kat. č. 648416

  Kat. č. 648417

  eduard

  37

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 38

  1/72 kat. č. 70143

  plastové díly Eduard

  fotoleptané díly

  krycí maska

  5 markingů

  STAVEBNICE 06/2021

  Stránka produktu

  Reedice

  eduard

  38

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 39

  STAVEBNICE 06/2021

  No. 0812, 9. shací letecký pluk, Československé letectvo, Bechyně, Československo, 1988

  Červená 40, Sovětské letectvo, České Budějovice, Československo, konec srpna 1988

  Červená 851, 761008, Jagdiegergeschwader 2, letecká základna Trollenhagen, Německá demokracká republika,

  konec osmdesátých let

  Letoun číslo 0812 byl dodán v prosinci 1964 ke 3. letce 11. slp v Žatci. Při redislokaci MiGů-21PFM a PF v září 1975 byl předán 2. letce 8. slp

  v Mošnově. Po generální opravě v květnu 1980 měl nadále interiér v tyrkysové barvě. V září 1985 předán ke 2. letce 9. slp do Bechyně, kde

  dostal v roce 1988 znak města a nové číslo s černo-bílým lemem. Poslední let uskutečnil tento letoun 29. června 1989, poté byl předán

  aeroklubu Soběslav jako stacký exponát. Nakonec byl prodán do Nizozemí.

  MiG-21PF „červená 40“ se zúčastnil invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa 21. srpna 1968 (operace s kódovým označením Dunaj).

  Krátce po invazi se letoun nacházel na leš v Českých Budějovicích. Dva červené pruhy na zádi označovaly letouny, které se účastnily Operace

  Dunaj. Tento letoun měl kokpit v šedé barvě.

  Letoun byl převzat východoněmeckou stranou 1. května 1965 a postupně sloužil u JG8, JG9 a nakonec u JG2. Z výzbroje byl vyřazen v roce

  1988 a později sešrotován, navzdory původnímu plánu na odprodej do Iránu. Letoun je známý díky letovým propagačním záběrům. Během

  pořizování těchto snímků měl pozměněné trupové číslo a vystupoval jako „červený 1851“. Na levé straně přídě je namalován znak udělovaný

  za kvalitní práci pozemního personálu při údržbě letounu. Kokpit byl v tyrkysové barvě.

  eduard

  39

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 40

  Červená 4326, 921. shací letecký pluk, Severní Vietnam, konec šedesátých / začátek sedmdesátých let

  Červená 409, 760409, 31. takcké shací křídlo, letecká základna Taszár, Maďarská lidová republika, 1987-88

  Tento stroj byl do Vietnamu dodán v roce 1966 a létal v rámci 921. shacího leteckého pluku. Třináct červených hvězdiček na přídi symbolizuje

  sestřely dosažené s „červenou 4326“ různými piloty. Jedním z těch, kteří se o ně zasloužili, byl i Nguyen Van Coc, nejúspěšnější vietnamské

  shací eso s deví potvrzenými sestřely. V kokpitu tohoto letounu měl 7. května 1968 sestřelit F-4B Phantom BuNo. 151485. V současné době

  je stroj součás expozice hanojského leteckého muzea. Kokpit je v původní šedé barvě.

  Tento stroj byl po celou dobu své akvní služby ve stavu 1. letky 31. T. F. W. (takcké shací křídlo) na základně Taszár. V první polovině služby

  létal bez kamuážního nátěru v barvě kovu. Stroj byl vážně poškozen požárem za letu, ale pilot s ním dokázal přistát. Po dlouhé opravě se stroj

  vrál k jednotce, stále ještě bez kamuážního nátěru. Ten byl aplikován v leteckých opravnách Pestvidéki Gépgyár během poslední generální

  opravy v listopadu 1980. Kokpit byl poté v tyrkysové barvě. Maďarské MiGy-21PF byly vyřazeny ze služby 1. ledna 1989. V závěru své kariéry

  sloužil stroj 409 ke zkouškám nového výsostného označení, které bylo připravováno jako náhrada komunisckých rudých hvězd. Později byl

  sešrotován na základně v Kecskemétu.

  STAVEBNICE 06/2021

  eduard

  40

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 41

  STAVEBNICE 06/2021

  72699 MiG-21PF (fotolept)

  672185 R-3S missiles for MiG-21 (Brassin)

  672191 RS-2US missiles for MiG-21 (Brassin)

  672218 MiG-21 F.O.D. (Brassin)

  672232 MiG-21PF/PFM exhaust nozzle (Brassin)

  672235 MiG-21PF cockpit (Brassin)

  672236 MiG-21PF wheels (Brassin)

  672239 MiG-21PF ejection seat (Brassin)

  3DL72003 MiG-21PF SPACE (3D obtisk)

  K MiGu-21PF doporučujeme

  OVERTREES

  MiG-21PF

  Kat. č. 70143X

  1/72

  Stránka produktu

  Stránka produktu

  Kat. č. 70143-LEPT1

  Kat. č. 3DL72003

  Kat. č. 672235

  Kat. č. 672232

  eduard

  41

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 42

  06/2021

  LööK sada - Brassinová barvená přístrojová

  deska a STEEL pásy na sedačku pro Su-27UB

  v měřítku 1/48. Připraveno pro snadnou

  zástavbu do modelu.

  Doporučená stavebnice: Great Wall Hobby

  Sada obsahuje:

  - resin: 3 součástky

  - obsk: ne

  - lept: ano, barvený

  - maska: ne

  LööK sada - Brassinová barvená přístro-

  jová deska a STEEL pásy na sedačku pro

  MiG-21PF v měřítku 1/48. Připraveno pro

  snadnou zástavbu do modelu.

  Doporučená stavebnice: Eduard

  Sada obsahuje:

  - resin: 4 součástky

  - obsk: ne

  - lept: ano, barvený

  - maska: ne

  644097

  Su-27UB LööK

  1/48 Great Wall Hobby

  644096

  MiG-21PF grey LööK

  1/48 Eduard

  Stránka produktu

  Stránka produktu

  eduard

  42

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 43

  Brassinová sada - britský kontejner pro

  rušení radarů Sky Shadow pro Tornado

  v měřítku 1/32. Sada obsahuje 1 kontejner.

  Sada obsahuje:

  - resin: 4 součástky

  - obsk: ano

  - lept: ne

  - maska: ne

  LööK sada - Brassinová barvená přístrojová

  deska a STEEL pásy na sedačku pro

  MiG-21PFM v měřítku 1/48. Připraveno

  pro snadnou zástavbu do modelu.

  Doporučená stavebnice: Eduard

  Sada obsahuje:

  - resin: 4 součástky

  - obsk: ne

  - lept: ano, barvený

  - maska: ne

  632175

  Sky Shadow ECM pod

  1/32

  644099

  MiG-21PFM grey LööK

  1/48 Eduard

  BRASSIN 06/2021

  Stránka produktu

  Stránka produktu

  eduard

  43

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 44

  BRASSIN 06/2021

  Brassinová sada - americké střely - klamné

  cíle ADM-160 v měřítku 1/48. Sada obsa-

  huje 3 střely. Používáno na F-16, B-52.

  Sada obsahuje:

  - resin: 12 součástek

  - obsk: ano

  - lept: ano

  - maska: ne

  Brassinová sada - americké naváděné

  pumy GBU-53B se závěsníky BRU-61

  v měřítku 1/48. Sada obsahuje

  2 závěsníky s pumami. Používáno na

  F-15E, F/A-18E a F-35.

  Sada obsahuje:

  - resin: 18 součástek

  - obsk: ano

  - lept: ne

  - maska: ne

  648623

  ADM-160 MALD

  1/48

  648620

  GBU-53B w/BRU-61

  1/48

  Stránka produktu

  Stránka produktu

  eduard

  44

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 45

  Brassinová sada - vystřelovací sedačka

  pro MiG-15 / MiG-15bis v měřítku 1/48.

  Doporučená stavebnice:

  Bronco / Hobby 2000

  Sada obsahuje:

  - resin: 2 součástky

  - obsk: ne

  - lept: ano, barvený

  - maska: ne

  Brassinová sada - torpédo Mk.44

  v měřítku 1/48. Sada obsahuje 2 torpéda.

  Sada obsahuje:

  - resin: 6 součástek

  - obsk: ano

  - lept: ne

  - maska: ne

  648628

  MiG-15 ejection seat

  1/48 Bronco / Hobby 2000

  648625

  Mk.44 torpedo

  1/48

  BRASSIN 06/2021

  Stránka produktu

  Stránka produktu

  eduard

  45

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 46

  BRASSIN 06/2021

  Brassinová sada - podvozkové nohy pro

  B-17F v měřítku 1/48. Sada obsahuje

  nohy hlavního podvozku a ostruhového

  kola. Připraveno pro snadnou zástavbu

  do modelu.

  Doporučená stavebnice: HK Models

  Sada obsahuje:

  - resin: 4 součástky

  - obsk: ne

  - lept: ne

  - maska: ne

  - bronz: 3 součástky

  Brassinová sada - motory pro B-17F

  v měřítku 1/48. Sada obsahuje 4 motory.

  Doporučená stavebnice: HK Models

  Sada obsahuje:

  - resin: 92 součástek

  - obsk: ano

  - lept: ano

  - maska: ne

  648632

  B-17F undercarriage legs BRONZE

  1/48 HKM

  648631

  B-17F engines

  1/48 HKM

  Stránka produktu

  Stránka produktu

  eduard

  46

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 47

  Brassinová sada - kokpit pro Fw 190F-8

  v měřítku 1/48.

  Doporučená stavebnice: Eduard

  Sada obsahuje:

  - resin: 23 součástek

  - obsk: ano

  - lept: ano, barvený

  - maska: ne

  Brassinová sada - laserem naváděné pumy

  GBU-24 v měřítku 1/72. Sada obsahuje

  2 střely. Používáno na F-15, F-16, F/A-18,

  Euroghter, Mirage 2000, F-14, F-111,

  F-117 atd.

  Sada obsahuje:

  - resin: 16 součástek

  - obsk: ano

  - lept: ne

  - maska: ne

  648633

  Fw 190F-8 cockpit

  1/48 Eduard

  672264

  GBU-24

  1/72

  BRASSIN 06/2021

  Stránka produktu

  Stránka produktu

  eduard

  47

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 48

  BRASSIN 06/2021

  Brassinová sada - řízené střely ALARM

  v měřítku 1/72. Sada obsahuje 4 střely.

  Používáno na Tornado F.3, Tornado GR.4.

  Sada obsahuje:

  - resin: 44 součástky

  - obsk: ano

  - lept: ano

  - maska: ne

  672266

  ALARM missiles

  1/72

  Stránka produktu

  eduard

  48

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 49

  Soubor 4 sad pro MiG-15 v měřítku 1/48 pro stavebnici Bronco / Hobby 2000.

  - sada LöoK (barvená Brassin palubní deska + Steelbelts)

  - TFace maska pro barvení

  - hlavně zbraní

  - kola podvozku

  644106

  MiG-15 LööKplus

  1/48 Bronco / Hobby 2000

  BRASSIN 06/2021

  Stránka produktu

  eduard

  49

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 50

  BRASSIN 06/2021

  Soubor 4 sad pro MiG-15bis v měřítku 1/48 pro stavebnici Bronco / Hobby 2000.

  - sada LöoK (barvená Brassin palubní deska + Steelbelts)

  - TFace maska pro barvení

  - hlavně zbraní

  - kola podvozku

  644107

  MiG-15bis LööKplus

  1/48 Bronco / Hobby 2000

  Stránka produktu

  eduard

  50

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 51

  Soubor 3 sad pro Spitre Mk.IIb v měřítku 1/48 pro stavebnici Eduard.

  - motor

  - zbraňové šachty

  - leptané vztlakové klapky

  Všechny sady v této kolekci jsou dostupné samostatně,

  ovšem jejich spojení v edici BIG SIN znamená slevu až 30%.

  SIN64872

  Spitre Mk.IIb ADVANCED

  1/48 Eduard

  Stránka produktu

  BRASSIN 06/2021

  eduard

  51

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 52

  SPACE 06/2021

  #3DL48019

  #3DL48020

  pro 1/48 stavebnici Hobby Boss

  pro 1/48 stavebnici HKM

  MV-22 SPACE

  B-17F SPACE

  Stránka produktu

  Stránka produktu

  eduard

  52

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 53

  SPACE 06/2021

  #3DL48021

  #3DL48022

  #3DL48023

  pro 1/48 stavebnici HKM

  pro 1/48 stavebnici Eduard

  pro 1/48 stavebnici Eduard

  B-17G SPACE

  Bf 109G-2

  Tempest Mk.V SPACE

  Stránka produktu

  Stránka produktu

  Stránka produktu

  eduard

  53

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 54

  FOTOLEPTY ČERVEN 2021

  Typhoon K 1/35 Zvezda (36462)

  Typhoon K seatbelts STEEL 1/35 Zvezda (36462)

  Typhoon K

  1/35 Zvezda

  eduard

  54

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 55

  FOTOLEPTY 06/2021

  Buccaneer S.2B 1/72 Airx (73742)

  Buccaneer S.2B 1/72 Airx (SS742) (Zoom)

  Buccaneer S.2B 1/72 Airx (CX601) (Mask)

  Buccaneer S.2B

  1/72 Airfix

  eduard

  55

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 56

  OBTISKOVÉ SADY 06/2021

  Kat. č. D48082

  Su-27 stencils

  1/48 Academy/Kiy Hawk/Hobby Boss/GWH

  Stránka produktu

  Kat. č. D48083

  MiG-23BN stencils

  1/48 Trumpeter

  Stránka produktu

  eduard

  56

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 57

  Kat. č. D72032

  Tornado GR.1 stencils

  1/72 Revell

  Stránka produktu

  Kat. č. D48084

  Italian smoke rings camouage

  1/48

  Stránka produktu

  OBTISKOVÉ SADY 06/2021

  eduard

  57

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 58

  53265 HMS York 1/350

  53266 HMS York railings 1/350

  53246 Royal Navy ensign ag WWII (cruisers/destroyers) STEEL 1/350

  32986 DH. 82A Tiger Moth 1/32

  33279 DH. 82A Tiger Moth seatbelts STEEL 1/32

  JX273 DH. 82A Tiger Moth 1/32

  481044 MiG-15 landing aps 1/48

  491161 MiG-15 1/48

  FE1162 MiG-15 seatbelts STEEL 1/48

  EX762 MiG-15 1/48

  BIG5359 HMS York 1/350 Trumpeter

  BIG33132 DH. 82A Tiger Moth 1/32 ICM

  BIG49287 MiG-15 1/48 BRONCO / HOBBY 2000

  Všechny popsané sady jsou dostupné samostatně,

  ovšem s každou kolekcí BIG ED ušetříte až 30 %.

  Stránka produktu

  Stránka produktu

  Stránka produktu

  eduard

  58

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 59

  481045 Ju 88C-6b Night Fighter exterior 1/48

  491168 Ju 88C-6b Night Fighter interior 1/48

  FE1169 Ju 88C-6b Night Fighter seatbelts STEEL 1/48

  EX767 Ju 88C-6b Night Fighter 1/48

  49103 Remove Before Flight STEEL

  491164 AV-8A early 1/48

  FE1166 AV-8A seatbelts early STEEL 1/48

  EX765 AV-8A 1/48

  49103 Remove Before Flight STEEL

  491165 AV-8A late 1/48

  FE1167 AV-8A seatbelts late STEEL 1/48

  EX765 AV-8A 1/48

  BIG49288 Ju 88C-6b Night Fighter 1/48 ICM

  BIG49289 AV-8A early 1/48 Kinetic

  BIG49290 AV-8A late 1/48 Kinetic

  Všechny popsané sady jsou dostupné samostatně,

  ovšem s každou kolekcí BIG ED ušetříte až 30 %.

  Stránka produktu

  Stránka produktu

  Stránka produktu

  eduard

  59

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 60

  MASKY 06/2021

  EDUARD MASK IT FITS!

  EX777 B-17F 1/48 HKM

  EX778 B-17F TFace 1/48 HKM

  EX779 Blenheim Mk.I 1/48 Airx

  EX780 Blenheim Mk.I TFace 1/48 Airx

  EX781 Su-33 1/48 Minibase

  EX782 Su-33 TFace 1/48 Minibase

  EX783 Sabre F.4 1/48 Airx

  EX784 Sabre F.4 TFace 1/48 Airx

  CX599 Fokker D.VII (OAW) Weekend 1/72 Eduard

  CX600 Albatros D.V Weekend 1/72 Eduard

  CX601 Buccaneer S.2B 1/72 Airx

  EX779

  EX777

  EX780

  EX778

  EX772

  EX781 EX781

  EX782

  EX784EX784

  EX783

  EX780

  EX778

  eduard

  60

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 61

  STAVEBNICE

  82154 Spitre Mk.IIb 1/48 ProPACK

  82121 Tempest Mk.V Series 1 - Reedice 1/48 ProPACK

  70143 MiG-21PF - Reedice 1/72 ProPACK

  2137 DESERT BABES 1/72 Limited edition

  84174 Bf 109G-10 Erla 1/48 Weekend edition

  7407 Fokker D.VII (OAW) 1/72 Weekend edition

  FOTOLEPTY

  36463 Typhoon K seatbelts STEEL 1/35 Zvezda

  481049 MV-22 cargo oor 1/48 Hobby Boss

  481050 Blenheim Mk.I landing aps 1/48 Airx

  481051 Blenheim Mk.I bomb bay 1/48 Airx

  481052 B-17F engines 1/48 HKM

  481053 B-17F landing aps 1/48 HKM

  481054 B-17F undercarriage & exterior 1/48 HKM

  481055 Spitre Mk.II landing aps 1/48 Eduard

  491180 B-17F cockpit 1/48 HKM

  491181 B-17F nose interior 1/48 HKM

  491182 B-17F radio compartment 1/48 HKM

  491183 B-17F waist section 1/48 HKM

  491184 B-17F bomb bay 1/48 HKM

  491185 Su-33 1/48 Minibase

  491187 Blenheim Mk.I 1/48 Airx

  491189 Sabre F.4 1/48 Airx

  73742 Buccaneer S.2B 1/72 Airx

  ZOOMY

  FE1180 B-17F 1/48 HKM

  FE1181 B-17F seatbelts STEEL 1/48 HKM

  FE1185 Su-33 1/48 Minibase

  FE1186 Su-33 seatbelts STEEL 1/48 Minibase

  FE1187 Blenheim Mk.I 1/48 Airx

  FE1188 Blenheim Mk.I seatbelts STEEL 1/48 Airx

  FE1189 Sabre F.4 1/48 Airx

  FE1190 Sabre F.4 seatbelts STEEL 1/48 Airx

  FE1191 Bf 109G-10 ERLA Weekend 1/48 Eduard

  SS742 Buccaneer S.2B 1/72 Airx

  SS743 Fokker D.VII (OAW) Weekend 1/72 Eduard

  MASKY

  EX777 B-17F 1/48 HKM

  EX778 B-17F TFace 1/48 HKM

  EX779 Blenheim Mk.I 1/48 Airx

  EX780 Blenheim Mk.I TFace 1/48 Airx

  EX781 Su-33 1/48 Minibase

  EX782 Su-33 TFace 1/48 Minibase

  EX783 Sabre F.4 1/48 Airx

  EX784 Sabre F.4 TFace 1/48 Airx

  CX599 Fokker D.VII (OAW) Weekend 1/72 Eduard

  CX600 Albatros D.V Weekend 1/72 Eduard

  CX601 Buccaneer S.2B 1/72 Airx

  BIGEDY

  BIG5359 HMS York 1/350 Trumpeter

  BIG33132 DH. 82A Tiger Moth 1/32 ICM

  BIG49287 MiG-15 1/48 BRONCO / HOBBY 2000

  BIG49288 Ju 88C-6b Night Fighter 1/48 ICM

  BIG49289 AV-8A early 1/48 Kinetic

  BIG49290 AV-8A late 1/48 Kinetic

  BRASSINY

  632175 Sky Shadow ECM pod 1/32

  644096 MiG-21PF grey LööK 1/48 Eduard

  644097 Su-27UB Löök 1/48 Great Wall Hobby

  644099 MiG-21PFM grey LööK 1/48 Eduard

  648620 GBU-53B w/BRU-61 1/48

  648623 ADM-160 MALD 1/48

  648625 Mk.44 torpedo 1/48

  648628 MiG-15 ejection seat 1/48 BRONCO / HOBBY 2000

  648631 B-17F engines 1/48 HKM

  648632 B-17F undercarriage legs 1/48 HKM

  648633 Fw 190F-8 cockpit 1/48 Eduard

  672264 GBU-24 1/72

  672266 ALARM missiles 1/72

  LookPLUS

  644106 MiG-15 LööKplus 1/48 BRONCO/HOBBY 2000

  644107 MiG-15bis LööKplus 1/48 BRONCO / HOBBY 2000

  BIGSIN

  SIN64872 Spitre Mk.IIb ADVANCED 1/48 Eduard

  OBTISKOVÉ SADY

  D48082 Su-27 stencils 1/48 Academy/Kitty Hawk/Hobby Boss/GWH

  D48083 MiG-23BN stencils 1/48 Trumpeter

  D48084 Italian smoke rings camouage 1/48

  D72032 Tornado GR.1 stencils (gray/green camouage) 1/72 Revell

  SPACE

  3DL48019 MV-22 SPACE 1/48 Hobby Boss

  3DL48020 B-17F SPACE 1/48 HKM

  3DL48021 B-17G SPACE 1/48 HKM

  3DL48022 Bf 109G-2 SPACE 1/48 Eduard

  3DL48023 Tempest Mk.V SPACE 1/48 Eduard

  červen 2021

  Novinky

• Page 62

  POSTAVENO

  Mustang Mk.IV1/48

  postavil Jan Novotný

  Kat. č. 82104

  Stránka produktu

  eduard

  62

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 63

  POSTAVENO

  Mk.IVa KH680 (P-51K-1-NT; 44-11383), P/O John Mallandaine, No. 442 Sqn RCAF, Hunsdon, Anglie, duben 1945

  Mustang Mk.IVa „Edmonton Special“ byl strojem edmontonského rodáka Johna Mallandaina a patří mezi nejpopulárnější stroje tohoto typu.

  Jeho pilot s ním absolvoval dálkové doprovodné lety spojeneckých bombardérů nad Německo a také se s ním zúčastnil poslední bojové mise

  RAF v Evropě, kterou bylo osvobození Normanských ostrovů 9. května 1945. Po válce zůstal Mallandaine u létání jako „bush“ pilot a působil

  také jako vyšetřovatel leteckých nehod. Byl mimo jiné členem komise, která vyšetřovala havárii Martina Hartwella s následným kanibalismem

  v zájmu přežití. Kromě standardní kamufláže měl Mallandainův Mustang žlutý pruh proti oslnění, stejnou barvu mělo i rámování kabiny. Také

  kódová písmena v barvě Sky byla lemována tenkou žlutou linkou. Nápis „Edmonton Special“ byl namalován jen na levé straně trupu.

  eduard

  63

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 64

  POSTAVENO

  Tempest Mk.V Series 1

  1/48

  postavil Václav Vopálecký

  Kat. č. 82121

  Stránka produktu

  eduard

  64

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 65

  POSTAVENO

  JN763, No. 486 (RNZAF) S quadron, Newchurch, Velká Británie, červen 1944

  No. 486 Squadron, součást No. 150 Wing, byla určena k útokům na pozemní cíle a od poloviny června 1944 i k ničení letounových střel V-1, vy-

  sílaných z okupované Evropy. Jejím pilotům bylo uznáno sestřelení celkem 223,5 těchto cílů. Poté, co hrozba náletů střelami V-1 na jižní Anglii

  pominula, byla No. 486 Squadron spolu dalšími jednotkami wingu přesunuta na území osvobozené Evropy a až do konce války podporovala

  postupující britské jednotky. Dne 12. října 1945 byla na základně RAF Dunsfold rozpuštěna. Stroje, které se měly zúčastnit operace Overlord (vy-

  lodění v Normandii) obdržely 5. června 1944 výrazný marking v podobě pruhů bílé a černé barvy na trupu a křídle o šíři 45,7 cm (18 palců). Tyto

  pruhy byly natírány ve spěchu, proto je jejich provedení často ledabylé. Na fotografii stroje je před ocasními plochami vidět zesílení konstrukce

  v podobě tzv. fishplates.

  Použité doplňky

  #648418 Tempest Mk.V exhaust stacks (Brassin)

  #648419 empest Mk.V gun bays (Brassin)

  eduard

  65

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 66

  POSTAVENO

  Fw 190F-81/48

  postavil Matthias Becker

  Nejsou použity obtisky ze stavebnice.

  Kat. č. 82139

  Stránka produktu

  eduard

  66

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 67

  POSTAVENO

  eduard

  67

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 68

  POSTAVENO

  Bf 109G-10

  1/48

  Mtt Regensburg

  postavil Robert Szwarc

  Kat. č. 82119

  eduard

  68

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 69

  POSTAVENO

  13./ JG 27, Schleswig – Holstein, Německo, březen 1945

  Po vylodění Spojenců v Normandii byla IV. Gruppe JG 27 začátkem června 1944 přesunuta z Maďarska na francouzské letiště

  Champfleury-la-Perthe a zapojila se do bojů na západní frontě. Po velkých ztrátách putovala na odpočinek a k doplnění stavů do Saska.

  Zařazena byla mezi jednotky Obrany říše. K 31. březnu 1945 byla rozpuštěna a její piloti doplnili stavy zbylých Gruppe JG 27. Bílá vlnovka

  na zádi trupu značí, že stroj patřil do IV. Gruppe, zelená barva pruhu pak identifikovala v rámci Obrany říše letouny patřící JG 27.

  eduard

  69

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 70

  POSTAVENO

  Mustang Mk.IV

  1/48

  postavil Jan Novotný

  Kat. č. 82104

  Stránka produktu

  eduard

  70

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 71

  POSTAVENO

  Mk.IVa KM232 (P-51K-10-NT; 44-12355), W/Cdr James E. Storrar, Hunsdon Wing CO, Digby, Anglie, duben 1945

  Letouny W/Cdr J. E. Storrara byly snadno rozpoznatelné díky kódu JAS, což byla také přezdívka tohoto stíhacího esa se 14 sestřely. Storrar

  vstoupil do řad RAF v roce 1938 a na začátku roku 1940 se stal členem No. 145 Sqn. Během bitvy o Francii a nad Dunkirkem dosáhl svých

  prvních sestřelů, za což mu byl ve věku 19 let udělen DFC. V září 1940 byl převelen k No. 73 Sqn a v prosinci 1942 byl jmenován Squadron Le-

  aderem No. 65 Sqn. V roce 1944 pak Storrar povýšil do pozice Wing Commandera a vedl tři squadrony Mustangů. Všechny měly za úkol dálkové

  doprovody bombardérů a útočných letounů. Po válce pokračoval Storrar v řadách RAF, létal s proudovými Meteory a Vampiry a po odchodu do

  výslužby v roce 1957 se stal veterinářem se soukromou praxí v Chesteru. Mustang KM232 měl barvu kovu a stříbrný nátěr, zajímavostí byl pás

  proti oslnění ve středně modré barvě lemovaný tmavě modrou linkou. Kód měl stejné barvy ale obráceně – tmavé písmeno a světlejší lem.

  eduard

  71

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 72

  BIG33133 P-40M part I 1/32 Trumpeter

  BIG33134 P-40M part II 1/32 Trumpeter

  BIG33135 PT-13 Kaydet 1/32 Roden

  BIG49291 MiG-15bis 1/48 Bronco/Hobby 2000

  BIG49292 Harrier GR.1 1/48 Kinec

  BIG49293 Harrier GR.3 1/48 Kinec

  632178 TIALD pod 1/32

  644103 B-17F LööK 1/48 HKM

  644104 Tempest Mk.II LööK 1/48 Eduard/Special Hobby

  644105 Blenheim Mk.I LööK 1/48 Airx

  648634 B-17F guns 1/48 HKM

  648635 B-17F superchargers 1/48 HKM

  648636 Tempest Mk.II wheels 1/48 Eduard/Special Hobby

  648637 Tempest Mk.II undercarriage legs BRONZE 1/48

  Eduard/Special Hobby

  648642 B-17 wheels cross tread 1/48 HKM

  648647 P-51D wheels block tread 2 1/48 Eduard

  648648 Fw 190F-8 engine 1/48 Eduard

  648649 Fw 190F-8 fuselage guns 1/48 Eduard

  648650 Fw 190F-8 engine & fuselage guns 1/48 Eduard

  672265 Sky Shadow ECM pod 1/72

  672268 CPU-123 Paveway II 1/72

  672269 BOZ-107 pod 1/72

  672270 Tornado GR.1 exhaust nozzles 1/72 Eduard/Revell

  644108 MiG-21PF grey LööKplus 1/48 Eduard

  644109 MiG-21PFM grey LööKplus 1/48 Eduard

  BIG ED (červenec)

  BRASSIN (červenec)

  LöökPlus (červenec)

  BIG49291

  BIG33133

  BIG49293

  ON APPROACHON APPROACHON APPROACHON APPROACH

  ČERVENEC 2021

  BRASSIN

  644103 B-17F LööK 1/48 HKM

  eduard

  72

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 73

  644104 Tempest Mk.II LööK 1/48 Eduard/Special Hobby

  BIG33133 P-40M part I 1/32 Trumpeter

  BIG33134 P-40M part II 1/32 Trumpeter

  BIG33135 PT-13 Kaydet 1/32 Roden

  BIG49291 MiG-15bis 1/48 Bronco/Hobby 2000

  BIG49292 Harrier GR.1 1/48 Kinec

  BIG49293 Harrier GR.3 1/48 Kinec

  644105 Blenheim Mk.I LööK 1/48 Airx

  BRASSIN

  ČERVENEC 2021

  ON APPROACHON APPROACHON APPROACHON APPROACH

  eduard

  73

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 74

  632178 TIALD pod 1/32

  648634 B-17F guns 1/48 HKM

  ON APPROACHON APPROACHON APPROACHON APPROACH

  ČERVENEC 2021

  BRASSIN

  eduard

  74

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 75

  648635 B-17F superchargers 1/48 HKM

  648636 Tempest Mk.II wheels 1/48 Eduard/Special Hobby

  BRASSIN

  ČERVENEC 2021

  ON APPROACHON APPROACHON APPROACHON APPROACH

  eduard

  75

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 76

  648637 Tempest Mk.II undercarriage legs BRONZE 1/48 Eduard/Special Hobby

  648642 B-17 wheels cross tread 1/48 HKM

  ON APPROACHON APPROACHON APPROACHON APPROACH

  ČERVENEC 2021

  BRASSIN

  eduard

  76

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 77

  648648 Fw 190F-8 engine 1/48 Eduard

  648647 P-51D wheels block tread 2 1/48 Eduard

  BRASSIN

  ČERVENEC 2021

  ON APPROACHON APPROACHON APPROACHON APPROACH

  eduard

  77

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 78

  648649 Fw 190F-8 fuselage guns 1/48 Eduard

  648650 Fw 190F-8 engine & fuselage guns 1/48 Eduard

  ON APPROACHON APPROACHON APPROACHON APPROACH

  ČERVENEC 2021

  BRASSIN

  eduard

  78

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 79

  672268 CPU-123 Paveway II 1/72

  672265 Sky Shadow ECM pod 1/72

  BRASSIN

  ČERVENEC 2021

  ON APPROACHON APPROACHON APPROACHON APPROACH

  eduard

  79

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 80

  672269 BOZ-107 pod 1/72

  672270 Tornado GR.1 exhaust nozzles 1/72 Eduard/Revell

  ON APPROACHON APPROACHON APPROACHON APPROACH

  ČERVENEC 2021

  BRASSIN

  eduard

  80

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 81

  644108 MiG-21PF grey LööKplus 1/48 Eduard

  Soubor 4 sad pro MiG-21PF v měřítku 1/48 pro stavebnici Eduard.

  - sada LöoK (barvená Brassin palubní deska + Steelbelts)

  - TFace maska pro barvení

  - brzdící štíty

  - kola podvozku

  BRASSIN

  ČERVENEC 2021

  ON APPROACHON APPROACHON APPROACHON APPROACH

  eduard

  81

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 82

  644109 MiG-21PFM grey LööKplus 1/48 Eduard

  Soubor 4 sad pro MiG-21PFM v měřítku 1/48 pro stavebnici Eduard.

  - sada LöoK (barvená Brassin palubní deska + Steelbelts)

  - TFace maska pro barvení

  - brzdící štíty

  - kola podvozku

  ON APPROACHON APPROACHON APPROACHON APPROACH

  ČERVENEC 2021

  BRASSIN

  eduard

  82

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 83

  FOTOLEPTY

  36464 T-60 1/35 Hobby Boss

  36465 Jackal 1 1/35 Hobby Boss

  32468 F-100C exterior 1/32 Trumpeter

  32469 F-100C slats 1/32 Trumpeter

  32470 F-100C air brake 1/32 Trumpeter

  32471 F-100C undercarriage 1/32 Trumpeter

  32472 F-100C gun bay 1/32 Trumpeter

  32989 F-100C interior 1/32 Trumpeter

  481056 B-17F ammo feed chutes 1/48 HKM

  491192 Ju 87D 1/48 Hasegawa

  491194 F/A-18E 1/48 Meng

  491196 IA-58A Pucara 1/48 Kinec

  491198 F-84F 1/48 Kinec

  491201 B-17F wooden oors & ammo boxes 1/48 HKM

  73744 F-111D 1/72 Hasegawa

  73745 F-111F 1/72 Hasegawa

  ZOOMY

  33284 F-100C 1/32 Trumpeter

  33285 F-100C seatbelts STEEL 1/32 Trumpeter

  FE1192 Ju 87D 1/48 Hasegawa

  FE1193 Ju 87D seatbelts STEEL 1/48 Hasegawa

  FE1194 F/A-18E 1/48 Meng

  FE1195 F/A-18E seatbelts STEEL 1/48 Meng

  FE1196 IA-58A Pucara 1/48 Kinec

  FE1197 IA-58A Pucara seatbelts STEEL 1/48 Kinec

  FE1198 F-84F 1/48 Kinec

  FE1199 F-84F seatbelts STEEL 1/48 Kinec

  FE1200 Fw 190A-8/R2 Weekend 1/48 Eduard

  FE1202 Lancaster B Mk.I seatbelts STEEL 1/48 HKM

  SS744 F-111D 1/72 Hasegawa

  SS745 F-111F 1/72 Hasegawa

  MASKY

  JX277 F-100C 1/32 Trumpeter

  JX278 F-100C TFace 1/32 Trumpeter

  EX785 Ju 87D TFace 1/48 Hasegawa

  EX786 F/A-18E 1/48 Meng

  EX787 F/A-18E TFace 1/48 Meng

  EX788 IA-58A Pucara 1/48 Kinec

  EX789 IA-58A Pucara TFace 1/48 Kinec

  EX790 F-84F 1/48 Kinec

  EX791 F-84F TFace 1/48 Kinec

  EX792 Lancaster B Mk.I 1/48 HKM

  EX793 Lancaster B Mk.I TFace 1/48 HKM

  OBTISKOVÉ SADY

  D32010 P-51D-5 "15th AF" 1/32 Tamiya/Revell

  D32011 P-51D-5 "357th FG" 1/32 Tamiya/Revell

  D48085 P-51D-5 "8th AF" 1/48 Eduard

  D72033 Italian smoke rings camouage 1/72

  SPACE

  3DL48024 B-17F/G radio compartment SPACE 1/48 HKM

  3DL48025 F-14D SPACE 1/48 Tamiya

  3DL48026 MiG-21bis SPACE 1/48 Eduard

  3DL48027 Fw 190A-8/R2 SPACE 1/48 Eduard

  3DL48028 Bf 109F-4 SPACE 1/48 Eduard

  3DL48029 Spiire Mk.IXc late version SPACE 1/48 Eduard

  ČERVENEC 2021

  Fotolepty, masky, obtiskové sady a SPACE

  eduard

  83

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 84

  WILDE SAU Episode Two:

  Saudämmerung

  Kat. č. 11148

  1/48

  STAVEBNICE

  ČERVENEC 2021

  ON APPROACHON APPROACHON APPROACHON APPROACH

  Bf 109G-10 Erla, WNr. 490249, Uffz. Hans Dahmen,

  2./JG 300, Borkheide, Německo, prosinec 1944

  Bf 109G-10 Erla, WNr. 150119, 3./JG 300,

  Praha-Kbely, Protektorát Čechy a Morava,

  květen 1945

  Bf 109G-10 Erla, Jagdgruppe 300, Ainring, Německo,

  počátek května 1945

  eduard

  84

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 85

  WILDE SAU Episode Two:

  Saudämmerung

  Bf 109G-10 Erla, WNr. 150119, 3./JG 300,

  Praha-Kbely, Protektorát Čechy a Morava,

  květen 1945

  STAVEBNICE

  ČERVENEC 2021

  ON APPROACHON APPROACHON APPROACHON APPROACH

  Bf 109G-10 Erla, Jagdgruppe 300, Praha-Kbely,

  Protektorát Čechy a Morava, 8. května 1945

  Bf 109G-14/AS, Fw. Eberhard Gzik, 2./JG 300,

  Borkheide, Německo, říjen 1944

  Bf 109G-14/AS, Ofhr. Klaus Grothues, 9./ JG 300,

  Mark Zwuschen, Německo, prosinec 1944

  Bf 109G-14/AS, Lt. Karl Mitterdorfer, 10.(N)/JG 300,

  Jüterbog, Německo, září 1944

  Bf 109G-14/AS, Fw. Wolfgang Hundsdörfer,

  2./JG 300, Esperstedt, Německo, září 1944

  Bf 109G-14/AS, Ofhr. Bruno Klostermann,

  11./JG 300, Jüterbog-Waldlager, Německo,

  prosinec 1944

  Bf 109G-10 Erla, WNr. 151556, JG 301, Německo,

  květen 1945

  Bf 109G-10 Erla, WNr. 151035, Stab IV./JG 301,

  Stendal-Borstel, Německo, počátek 1945

  eduard

  85

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 86

  ADLERANGRIFF

  Kat. č. 2136

  1/ 72

  STAVEBNICE

  ČERVENEC 2021

  ON APPROACHON APPROACHON APPROACHON APPROACH

  Bf 109E-3, Maj. Adolf Galland, velitel III./JG 26, Caffiers,

  Francie, srpen 1940

  Bf 109E-3, WNr. 5102, Lt. Herbert Kunze, Stab I./JG 77,

  Döberitz, Německo, červen 1940

  Bf 109E-4, WNr. 5274, Lt. Werner Machold, 1./JG 2, Marigny,

  France, červen 1940

  Bf 109E-4, WNr. 5153, Oblt. Egon Troha, velitel 9./JG 3,

  Desvres, Francie, říjen 1940

  Bf 109E-1, WNr. 3413, Lt. Hans Krug, 5./JG 26, Marquise,

  Francie, červenec 1940

  eduard

  86

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 87

  ADLERANGRIFF

  STAVEBNICE

  ČERVENEC 2021

  ON APPROACHON APPROACHON APPROACHON APPROACH

  Bf 109E-1, WNr. 3771, Fw. Ernst Arnold, 3./JG 27,

  Peuplingues, Francie, srpen 1940

  Bf 109E-4, WNr. 3709, Oblt. Josef Fözö, CO of 4./JG 51,

  Desvres, Francie, druhá polovina září 1940

  Bf 109E-4, WNr. 5375, Hptm. Wilhelm Meyerweissflog,

  Stab JG 53, Etaples, Francie, září 1940

  Bf 109E-3, Maj. Adolf Galland, CO of III./JG 26, Caffiers,

  Francie, konec srpna 1940

  WNr. 1480, Oblt. Franz von Werra, Gruppenadjutant II./JG 3,

  Wierre-au-Bois, Francie, září 1940

  Bf 109E-4, WNr. 4869, Lt. Bernhard Malischewski, Stab II./

  JG 54, Campagne-les-Guines, Francie, říjen 1940

  Bf 109E-1, WNr. 3417, Gefr. Erich Mummert, 4./JG 52,

  Peuplingues, Francie, září 1940

  Bf 109E-4, WNr. 3709, Oblt. Josef Fözö, velitel 4./JG 51,

  Desvres, Francie, červenec 1940

  eduard

  87

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 88

  Fw 190A-8/R2

  1/48

  Kat. č. 84114

  STAVEBNICE

  ČERVENEC 2021

  ON APPROACHON APPROACHON APPROACHON APPROACH

  Hptm. W. Moritz, IV.(Sturm)/JG 3, Memmingen,

  Německo, červenec 1944

  WNr. 682181, Fw. Hubert Engst, 6.(Sturm)/ JG 300,

  Löbnitz, Německo, začátek roku 1945

  WNr. 739431, Ltn. Norbert Graziadei, 5./JG 300,

  Löbnitz, Německo, říjen 1944

  WNr. 681343, Ltn. Karl Kleemann, 7./JG 4, Welzow,

  Německo, září 1944

  eduard

  88

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 89

  MiG-21bis

  1/48

  Kat. č. 84130

  STAVEBNICE

  ČERVENEC 2021

  ON APPROACHON APPROACHON APPROACHON APPROACH

  MiG-21bisD, Eskadrila borbenih aviona,

  Hrvatsko ratno zrakoplovstvo i protuzračna obrana,

  Záhřeb – Pleso, Chorvatsko, prosinec 2016

  MiG-21bis, HävLLv 31, Suomen ilmavoimat (Finnish Air Force),

  Kuopio-Rissala AB, Finland, 1980

  MiG-21bis, 115. GIAP, VVS SSSR, letecká základna Bagram,

  Afghánistán, 1980

  MiG-21bis, 3. squadrona, základna Pathankot, Indie, začátek devadesátých let

  eduard

  89

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 90

  STAVEBNICE

  ČERVENEC 2021

  ON APPROACHON APPROACHON APPROACHON APPROACH

  Bf 109F-4

  Kat. č. 82114

  Reedice

  1/48

  STAVEBNICE

  ČERVENEC 2021

  ON APPROACHON APPROACHON APPROACHON APPROACH

  Bf 109F-4, W. Nr. 7183, Hptm. Hans „Assi“ Hahn,

  III./JG 2, St. Pol, Francie, 13. října 1941

  Bf 109F-4, W. Nr. 13325, Oblt. Viktor Bauer, 9./JG 3,

  Ščigry, Sovětský svaz, červen 1942

  Bf 109F-4/B, W. Nr. 7629, Oblt. Frank Liesendahl,

  10. (Jabo)/JG 2, Francie, červen 1942

  Bf 109F-4/trop, W.Nr. 8693, Lt. Hans-Joachim Marseille, 3./JG 27,

  severní Afrika, únor 1942

  Bf 109F-4, W. Nr.7243, Oblt. Otto Kath, Stab/JG 54,

  Staraja Russa, Sovětský svaz, začátek prosince 1941

  Bf 109F-4, Uffz. Hans Döbrich, 6./JG 5, Petsamo, Finsko, 2. září 1942

  eduard

  90

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 91

  1/48

  Kat. č. 8281

  STAVEBNICE

  ČERVENEC 2021

  ON APPROACHON APPROACHON APPROACHON APPROACH

  Reedice

  Spitfire Mk.IXc late version

  Spitfire HFMk.IXc, MJ296, F/Lt Otto Smik, No. 312 Squadron,

  základna North Weald, konec srpna 1944

  Spitfire LF Mk.IXc, MJ250, F/O Desmond Ibbotson, No. 601 Sqn.,

  Itálie, léto 1944

  Spitfire LFMk.IXc, ML135, Jerry Billing, No. 401 Squadron,

  základna Tangmere, 7. červen 1944

  Spitfire LFMk.IXc, ML135, Jerry Billing, No. 401 Squadron, Francie,

  1. červenec 1944

  Spitfire LFMk.IXc, MJ586, Sous-Lieutenant Pierre Closterman,

  No. 602 Squadron, letiště Longues sur Mer, 7. července 1944

  Spitfire LFMk.IXc, MH712, W/O Henryk Dygala, No. 302 Squadron,

  léto - podzim 1944

  eduard

  91

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 92

  Bf 109G-6/AS

  STAVEBNICE

  ČERVENEC 2021

  ON APPROACHON APPROACHON APPROACHON APPROACH

  Kat. č. 84169Reedice

  1/48

  STAVEBNICE

  ČERVENEC 2021

  ON APPROACHON APPROACHON APPROACHON APPROACH

  9./JG 1, Paderborn, Německo, květen 1944

  Hptm. Friedrich-Karl Müller, 1./NJGr. 10, Werneuchen,

  Německo, červenec 1944

  WNr. 412179, Uffz. Horst Petzschler, 2./JG 3, Burg u Magdeburgu,

  Německo, květen 1944

  MT-463, ylikersanti Tapio Järvi, 2/HLeLv 24, Lappeenranta,

  Finsko, červenec / srpen 1944

  MT-463, HLeLv 31, Utti, Finsko, léto 1948

  eduard

  92

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 93

  HISTORIE

  Michal Šourek, Alfréd Riedel a Vladimír Šulc

  vzpomínají na Petra Douska.

  Když mi 19. dubna přišel e-mail z adresy Petra Douska, netušil

  jsem, že je v něm Petrovo parte. Od toho dne jsem několikrát

  sedl k počítači s cílem něco o Petrovi napsat. Nikdy jsem ale

  nedokázal vytvořit ani řádek. Až teď, po více než měsíci, jsme

  to s Michalem Šourkem a Fredym Riedelem dokázali. Dohodli

  jsme se, že na Petra zavzpomínáme formou společné diskuse,

  kterou vám teď nabízíme.

  Marně vzpomínám, kdy a kde jsem se s Petrem seznámil.

  Vůbec nevím, jak jsem k němu přišel, kde jsme se poprvé

  viděli. Nějak se prostě v mém životě vyskytl, přišel s tím svým

  „Nazdar draku, jak je“ a s tím se vždy vracel.

  Já jsem Petra poprvé potkal na liberecké soutěži v roce

  1998. Domlouvali jsme se na pořádání Fw 190 challenge.

  Petr do této diskuse vstoupil jako autor předlohy pro tehdy bouř-

  livě diskutovaný resinový motor BMW 801 v měřítku 1/48. Padli

  jsme si do oka, měli jsme obdobné zájmy, stejnou školu, podobnou

  rodinnou historii, hodinářství, lásku k Francii. Vláďo, vzpomínám

  si, že jsem byl s Petrem u vás v Eduardu, předváděli jsme nějaké

  naše modely s využitím vašich leptů. Ty jsi nám ukazoval první

  pokusy s negativním nýtováním na modelu Ki-115 Tsurugi. Vidím to

  tak na rok 2001 nebo 2002.

  To si pamatuji. Nelíbilo se vám to, na povrch Tsurugi jste

  se moc netvářili. Byla na vás vidět ta chuť říct něco o pro-

  marněné šanci, nebo tak něco. Petr se tím pak poměrně hodně

  zaobíral, volal mi a psal, vyzvídal, co s tím jako sledujeme a jestli

  to náhodou není cesta do pekel. Ale bylo to od něj decentní a gen-

  tlemanské, v různých recenzích a nymburském fóru jsme dostali

  za Tsurugi větší kartáč. Petr tak nějak věřil, že z toho ošklivého

  káčátka něco bude. To se mi u něho líbilo, uměl vyjádřit nesouhlas,

  ale neodrazoval. Tak jsem si řekl, že s tímhle chlapíkem bych mohl

  kamarádit.

  Já jsem Dousína poprvé potkal, když jsme chystali stánek

  na výstavu Model Hobby ve Veletržním paláci. Přinesl v

  bleskovém čase hotový Fw 189 1/48 v maďarských barvách, posta-

  vený na žádost Jirky Šilhánka. Ten model máme stále ve firemní

  vitríně. Později jsme se začali potkávat v partě libereckých a praž-

  ských modelářů. Postupně jsme se sblížili a začali víc a víc kama-

  rádit. Ukázal mi spoustu věcí, naučil mě hledat kešky, a také mi

  vysvětlil, že se na cestách nemusí spěchat. Že si cestu můžeš užít.

  Mám za to, že se znal s Karlem Pádárem a přes něho

  se tak nějak automaticky hlásil i ke mně. Možná jsem se

  s ním poprvé bavil v Norimberku, když jste si tam z našeho stánku

  udělali šatnu. Chodil si k nám popovídat i proto, že měl rád lepty.

  Kdysi o tom hezky napsal v recenzi v Revi: „Jednou jsem je zkusil,

  a již nemohu jinak.“ Pak jednou dorazil do Obrnic s bednou různých

  vzorků ocelových plechů. Chtěl vyleptat ta svoje nýtovací kolečka,

  tak řešil, jak leptat ocel. Ty jeho plechy mám ještě schované.

  Ano, to byl jeho nejslavnější výrobek, oblíbená nýtovadla

  Rosie the Riveter. V téhle značce se odráží jeho široké

  znalosti historie i jeho schopnost dávat si věci dohromady. V době

  největšího boomu nýtovadel na počátku milénia skoupil veškerá

  hodinářská kolečka z pérovníku nejprve v Čechách, posléze snad

  i v celé Evropě. Dále už nebylo z čeho vyrábět a začal řešit varian-

  tu leptaných koleček.

  Alternativu hledal i spoluprací s Radu Brinzanem. Nějakou

  dobu to fungovalo, ale pak opět někde sehnal stará hodino-

  vá kolečka, tak zase chvíli používal ta. Jako obchodník byl výjimeč-

  ně férový, taková stará škola. Když dohodl obchod, byla podaná

  ruka nejvyšší zárukou. Dodržoval termíny, platil přesně a při své

  přesnosti a poctivosti nechápal, že někdo včas nezaplatí a dokon-

  ce to považuje za normální. Pamatuji si, jak nějakého neplatiče

  naháněl po všech čertech a štvalo ho, že se za svou poctivou práci

  musí domáhat opožděných plateb.

  S tím se pojí bájná historka týkající se ceny za originál mo-

  toru, kdy Petr předložil cenovou kalkulaci a na dotaz, co

  kdyby ta cena byla nižší suše odpověděl: „OK, v tom případě nebu-

  de žádný obchod, já si ten motor nabarvím a dám do svého mo-

  delu.“ Znal svoji cenu a pod ní nešel. Vynikal precizností ve všem,

  co dělal, byl puntičkář v dobrém slova smyslu. Když se stal širší

  veřejnosti známým díky výrobě nýtovadel, hrnuly se na něho růz-

  né nápady, co a jak by se mělo vyrábět. Na to měl Petr standardní

  odpověď: „Dodej si výkres a já to vyrobím“.

  Výkresy ho bavily, stejně jako fotografování. Když jsme při-

  pravovali Spitfira Mk.IX, upozornil mě na knihu Paula Mon-

  fortona, kterou jsme si pak přímo od Paula koupili a vyrazili jsme

  na cestu po kanadských Spitfirech. Bez Petra bychom tehdy do

  Kanady za Paulem a kanadskými Spitfiry nejeli.

  Jeho velkým koníčkem bylo pevnostní opevnění. Před re-

  volucí mapoval typy a rozmístění československého prvo-

  republikového opevnění. Jeho hláška „cejtím beton“ byla pověst-

  DOUSÍNO

  VŠ

  MŠ

  MŠ

  MŠ

  MŠ

  VŠ

  AR

  AR

  VŠ

  VŠ

  eduard

  93

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 94

  ná. Pro náš první výjezd do Telfordu v roce 1999, který byl tehdy

  koncem října a jezdilo se ještě autem, připravil také „kontinentální

  program“, prohlídku tvrze Hackenberg na Maginotově linii s pre-

  cizním výkladem. Potkalo se to i s krásným slunečným podzimním

  počasím, kdy stromy hrály všemi barvami. Prostě paráda. Po pře-

  konání kanálu nás pravidelně čekala muzea v Duxfordu, Cosfordu

  a Yeoviltonu, což byla jeho parketa, tam mohl uplatnit svoji foto

  výbavu i své encyklopedické znalosti vystavené techniky.

  Bunkry byly jedna z jeho vášní. Když jsem s ním jel do An-

  glie poprvé já, také jsme měli povinnou zastávku na Ma-

  ginotově linii. Jindy v Bratislavě si ode mě půjčil auto a objel si

  opevnění a kešky v Petržalce. V Anglii totéž. Měl Telfordu za den

  dost, nechal mě a kolegu na stánku a vyrazil hledat opevnění, kte-

  ré měl uložené v navigaci. Navigace byla jeho další láska. Ovšem

  bez navigačních přístrojů se ztrácel a bloudil. Jediné, co neměl, byl

  orientační smysl. Pamatuji si, jak jsme jednou v Liberci jeli autem,

  Petr se díval do navigace. Cesta se kroutila, navigace byla zmate-

  ná, a Petr povídá: „Tak, a teď bude vidět Ještěd. Vlevo.“ Zbytek naší

  osádky hned reagoval: „Ještěd je vpravo!“

  My jsme spolu byli v Americe a v Kanadě. Tam sice opevnění

  nezkoumal, ale kde je jaké muzeum a, co tam mají za leta-

  dla, věděl přesně. A protože je v Americe nějaké letecké muzeum,

  nebo alespoň nějaké zajímavé letadlo pomalu na každém rohu,

  měli jsme o zábavu postaráno. V Americe se mu líbilo, jeho srdce

  bilo pro Ameriku. Vážil si jejich historie a s americkými modeláři

  sdílel povětšinou i jejich politické názory.

  Přesně. Měl rád Ameriku a americké stroje. Pamatuji

  si na jeden mail, kdy mi poslal letecký snímek základny

  Davis-Monthan se stovkami uskladněných letadel s poznámkou:

  „S těmihle je lepší být kamarád.“ Jeho oblíbenými stroji byly B-17,

  P-38, P-47 a hlavně P-51 Mustang. Vzpomínám si, že mi v podstatě

  na každý všetečný dotaz dokázal kontrovat fotkou, kopií z kusovní-

  ku nebo opravárenskou příručkou. Jeho pražský byt byl plný nejen

  modelů, ale i spousty literatury. Snad zbyla na manželku nějaká

  skříňka.

  Když jely přes republiku konvoje US Army do Polska a do

  Pobaltí, sedl do svého bílého kabrioletu a za sedačky při-

  pevnil obrovskou, dvoumetrovou americkou vlajku. Vždycky říkal:

  „Americe máme být za co vděční, dvakrát Evropu ve dvacátém

  století zachránila.“ Ale i když měl rád Ameriku a Američany, byl to

  v první řadě přesvědčený Evropan. To se nevylučovalo, Petr měl

  jasno v tom, že naše místo je na Západě a že naši bezpečnost za-

  jistí pouze členství v Evropské Unii a v NATO.

  Petr měl vždycky vyhraněné názory na to, kdo je kdo v his-

  torii i v současné politice. V hospodě, když jsme do ní ještě

  mohli chodit, jsme se měli o co hádat. Třeba o bratrech Mašínech,

  o Rusech a Američanech. V jádru jsme se shodli, v detailech jen

  někdy.

  Já jsem se s ním na Mašínech shodl. Levicový tedy roz-

  hodně nebyl. Vzhledem k tomu, jak se komunistický stát po

  roce 1948 zachoval k jeho rodině, se mu ani nemůžeš divit.

  Já se nedivím. Nesnášel komunisty. Osud jeho rodiny ho ve

  vztahu k nim jednoznačně zformoval. Před pandemií jsme

  se scházeli na demonstracích, protože nás kromě modelů a zájmu

  o historii spojovaly také názory na současnou vládnoucí garnituru.

  Byl na akcích plný optimismu a víry v budoucnost, vždy s ním byla

  dobrá nálada. Mimochodem, do širší rodiny z matčiny strany patřil

  i stíhač Otta Hrubý z Nové Paky.

  Možná to bylo zdrojem jeho zájmu o letadla českosloven-

  ských pilotů. Měl krásně rozestavěného Wellingtona včet-

  ně masakrózní Eduardí leptané pumovnice a také Peřinova Hawka

  75 z Bitvy o Francii. Jednu dobu docházel i za Lubomírem Úlehlou,

  od něhož se snažil získat informace ohledně zbarvení jeho War-

  hawka. Odpovědi se ale nedočkal. Váleční piloti měli podle pana

  Úlehly úplně jiné starosti, než řešit, jak jsou natřená jejich letadla.

  HISTORIE

  MŠ

  MŠ

  MŠ

  AR

  AR

  AR

  VŠ

  VŠ

  eduard

  94

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 95

  HISTORIE

  eduard

  95

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 96

  HISTORIE

  Jo jo, Hawk... Petr vyvinul velké úsilí, aby mě přesvědčil

  k výrobě čtvrtkového modelu Hawka. Dokonce mi daroval

  knihu, aby mě inspiroval. Bohužel jsme to nestihli, ale Hawka do-

  děláme a věnujeme ho Petrovu odkazu.

  V rámci svého zájmu o československou leteckou historii

  byl také velkým ctitelem díla Ladislava Sitenského. Vlastnil

  původní verzi Sitenského knihy Peruť 312. V roce 1948 musel být na

  příkaz komunistických cenzorů celý náklad této knihy skartován,

  zachovaly se jen nižší jednotky kusů. Petr se v roce 2018 podílel na

  druhém vydání této knihy.

  S přípravou druhého vydání Peruti 312 pomáhal vnuč-

  ce pana Sitenského, paní Adéle Kándlové. Svůj exemplář

  z roku 48 jí půjčil. Byla překvapená, že jeho kus má některé strán-

  ky jinak číslované a obsahuje jiné fotografie než její kopie.

  S paní Kándlovou řešili vydání zmíněné knihy v době, kdy

  jsme shodou okolností chystali vydání Liberátorů Riders in

  the Sky. Setkali jsme se společně v jedné restauraci na Budějovic-

  ké. Jednu z fotografií jsme pak po dohodě použili jako podklad pro

  titulní obrázek a pokud si dobře pamatuji, nějaké fotografie jsme

  také koupili pro knihu, která byla součástí toho modelu.

  On k tomu, že byl šikovný na jemnou mechaniku, což byl

  asi vliv hodinářských genů jeho předků, působil i v chemii.

  Mnozí znají jeho debondér a obtiskové vodičky. Dokázal si s nimi

  pohrát tak, že zvládaly opravdu hodně. Dokázal je dodat i výrazně

  agresivnější, aby pohnuly i s prkennými dekály. Muselo se zkoušet.

  Pokud mi něco nefungovalo, předvedl mi, že to funguje, a dokázal,

  že za to mohou jen a pouze moje vlastní ruce. Rád používám i jeho

  nesmradlavé ředidlo na Gunze. To ale bohužel jednou dojde a nové

  už asi nikdo nenamíchá.

  Byl zkrátka vědecký typ po svém otci, spolupracovníku pro-

  fesora Heyrovského. Vědecká práce v Heyrovského týmu

  byla základem rodinného podniku, který Petrův otec založil a Petr

  převzal.

  Zcela určitě měl tyto vlastnosti po otci, s nímž vyráběl

  generátor vodíku a později molekulová síta pro chroma-

  tografy. Jeho otec mne svého času vyškolil, když si nechal při

  přebírání nového vozu fyzicky ukázat, jak se demontuje rezerva

  umístěná pod vozem. Nikdo jiný to nikdy nechtěl. Prostě rodová

  preciznost.

  Pro některé lidi byl spíš takový přírodní úkaz. Přitom vzhle-

  dem ke své chytrosti a šikovnosti nebyl vůbec pyšný nebo

  namyšlený, choval se vždy velmi civilně. Když něco otevřel na mo-

  delu, tak to nikdy nebyla díra s nějakými odněkud nikam vedoucími

  dráty. Vždy věděl, co je co, proč to tam je a kam to vede.

  A když nevěděl, tak bádal, zkoumal a našel řešení.

  Vždycky našel řešení. Bohužel, těžká nemoc, diagnostiko-

  vaná několik týdnů před Petrovou smrtí, řešení neměla.

  Budeš nám chybět, Dousíno. Budou nám chybět tvé znalosti, roz-

  hled i tvé rady. Odešel jsi příliš brzy. Je těžké k tomu říct víc a ne-

  opakovat zažitá klišé. Ale že nezapomeneme, to není žádné klišé.

  Na osobnost tvého formátu se nedá zapomenout.

  VŠ

  VŠ

  VŠ

  VŠ

  MŠ

  MŠ

  MŠ

  AR

  AR

  eduard

  96

  INFO Eduard - červen 2021

• Page 97

  MODELY

  –

  PRO POTLESK, NEBO PRO

  POTĚŠENÍ?

  Před dlouhou dobou jsem na jedné české

  modelářské výstavě postavil mezi ostatní

  modely svůj F4F-4 Wildcat. Na konci vý-

  stavy byla u mého výtvoru medaile. Do-

  vozce těchto stavebnic ocenil moji mode-

  lářskou snahu a mě to upřímně překvapilo.

  Vedle mého Wildcatu, který navíc nebyl

  stoprocentně dokončený, totiž stál ve stej-

  ném měřítku od téhož výrobce krásně

  postavený model Mustangu. Podle mě byl

  o několik koňských délek lepší než můj

  stroj z Guadalcanalu a to ocenění mi při-

  šlo nepatřičné. Mustang navíc postavil můj

  kamarád a svůj názor na jeho model jsem

  mu pak řekl.

  Po nějaké době jsem si povídal s kamará-

  dy na jiné výstavě a při tom jsem se ptal,

  co na výstavu přinesli. Odpověděli, že nic,

  že si myslí, že jejich modely nejsou dost

  dobré na to, aby je vystavili. Mimo bodo-

  vací soutěže byl zbytek modelů hodnocen

  systémem „líbí-nelíbí“. Chvilku jsem je

  poslouchal, jak pokračují ve své typic-

  ky české sebekritice, a pak se jich ptám:

  „A stavíte ty modely pro rozhodčí, nebo pro

  radost?“ To je zaskočilo, překvapeně se na

  mě podívali a pak připustili, že se nad tím

  vážně zamyslí, a že ta myšlenka má něco

  do sebe.

  Před časem se mi Tomáš, můj bývalý ko-

  lega z firmy, kde jsem dlouho pracoval,

  přiznal, že už dlouho firmu Eduard sleduje

  a pravidelně čte náš magazín INFO. Mnoho

  let jsme spolu pracovali na přípravě po-

  zemních a technologických staveb, ale ni-

  kdy se mi nepřiznal, že ho zajímají plasti-

  kové modely. V české pobočce té firmy nás

  bylo asi dvě stě a věděl jsem asi o deseti

  kolezích, kteří stavěli modely letadel, tan-

  ků nebo lodí. Jeden si ten koníček dokonce

  našel záměrně, jako psychický relax. Ale

  Tomáš byl jako tichá voda, nikdy se nepro-

  jevil.

  Když jsem se Tomáše ptal, jak to s tímto

  koníčkem má, tak jsem byl dost překva-

  pen. Naše INFO důkladně čte, prohlíží si

  všechny detaily stavebnic i doplňků a hod-

  ně času stráví u fotografií postavených

  modelů. Vysvětlil mi, že jako technologický

  inženýr se tím kochá a relaxuje při tom. To-

  hle nepíšu proto, abych chválil naše INFO.

  Tomášův závěr mě totiž dost zaskočil, řekl

  mi, že se necítí být dost dobrý na to, aby

  naše modely a doplňky zkusil postavit. Vidí

  totiž modely na fotografiích postavené tak,

  že on by to tak nedokázal. Doufám, že ten

  ostych jednou překoná.

  Na výstavách v Česku je naštěstí plno mo-

  delů od domácích i zahraničních modelářů,

  ale i tak doufám, že těch nesmělých bude

  ubývat a vyjdou se svými modely na svět-

  lo, nebo je alespoň zkusí postavit, i když

  nebudou dokonalé. Ale trochu to váhání

  chápu. Češi jsou hodně kritizující národ

  a chválou (oproti některým jiným náro-

  dům) šetří. O to více je cenná pochvala

  nebo konstruktivní zpětná vazba pro ně-

  koho, kdo není zrovna mistr republiky a

  prokousává se začátky, když se třeba ke

  koníčku vrátil jako dospělý.

  Hobby bychom měli dělat pro radost.

  V minulém vydání magazínu INFO jste tře-

  ba mohli vidět Spitfire postavený ve fiktiv-

  ním markingu s iniciálami syna, který se

  autorovi modelu nedávno narodil. Před pár

  dny jsem zase na sociálních sítích viděl

  postavený Spitfire, který měl na sobě dva

  markingy: Pravá strana znázorňovala je-

  den stroj a levá strana odlišnou kamufláž

  a označení jiného stroje.

  Asi se divíte, co to ty modeláře napadlo.

  Ale oni prostě model postavili podle své-

  ho a pro radost. Možná by ztratily body

  u rozhodčích. Ale třeba by se svým pří-

  během vyhrály v hodnocení „líbí-nelíbí“.

  U svých autorů vyhrály určitě. Loučím se

  s vámi revolučním heslem: STAVTE JE!

  NEPŘÁTEL SE NELEKEJTE! NA MNOŽSTVÍ

  NEHLEĎTE!

  Jan Bobek

  eduard

  97

  INFO Eduard - červen 2021