Info EDUARD
Synced!
Žádost o souhlas s ukládáním volitelných informací

Pro základní fungování webu nepotřebujeme ukládat žádné informace (tzv. cookies apod.). Rádi bychom vás ale požádali o souhlas s uložením volitelných informací:

Anonymní unikátní ID

Díky němu příště poznáme, že se jedná o stejné zařízení, a budeme tak moci přesněji vyhodnotit návštěvnost. Identifikátor je zcela anonymní.

Aa

Aa

Aa

Aa

Aa

 

 

 

 

aA

Markingy pro Bf 109F-2 a F-4  1/72

Bf 109F-1, WNr. 5628, Obst. Werner Mölders, JG 51, Krefeld, Německo, červen 1941

 Werner Mölders, přezdívaný familiárně Vati (tatínek), získal titul stíhacího esa již během španělské občanské války. Jako první dosáhl magické hranice sta sestřelů protivníků a stál v počátcích vývoje stíhací taktiky tzv. čtyřprsté formace. V červnu 1940 byl jako velitel III./JG 53 sestřelen francouzským stíhačem a padl do zajetí. O měsíc později byl jmenován velitelem JG 51 a úspěšně ji vedl v boji proti RAF tak i proti sovětskému letectvu. Kvůli obavám nacistického vedení z jeho případného zajetí, či zabití byl v srpnu 1941 jmenován inspektorem stíhačů a stažen ze služby na frontě. Jeho život ukončila 22. listopadu 1941 havárie Heinkelu He 111 v bouřce poblíž Wroclawi, když letěl jako pasažér do Berlína na státní pohřeb Ernsta Udeta. Jeho skóre se zastavilo na čísle 115, z toho 14 získal ve španělské občanské válce a 68 v západní Evropě. Byl vyznamenán Rytířským křížem s dubovou ratolestí, meči a brilianty. Zobrazenou stíhačku používal Werner Mölders v létě 1941 během odpočinku jednotky před nasazením JG 51 při operaci Barbarossa (útok na Sovětský svaz). Stroj nesl kamuflážní schéma z první poloviny roku 1941, kdy byly horní plochy nastříkány barvami RLM 71/02, spodní plochy barvou RLM 65. Na krytu motoru je znak JG 51, směrovka nese vyobrazení pilotových úspěchů.

 

 Bf 109F-2, WNr. 8085, Lt. Jürgen Harder, Stab III./JG 53, Sobolewo, Německo, červen 1941

Bf 109F-2, WNr. 8085, Lt. Jürgen Harder, Stab III./JG 53, Sobolewo, Německo, červen 1941

Jürgen Harder, bratr známějšího Harro Hardera, dosáhl 22. června 1941, v den zahájení operace Barbarossa, svého prvního sestřelu. Do Luftwaffe vstoupil v roce 1939 a od počátku roku 1941 sloužil u 7./JG 53, poté se stal důstojníkem štábu III. Gruppe. V dubnu 1942 převzal velení nad 7./JG 53 v Africe a v únoru 1944 se stal velitelem I./JG 53 v Itálii. Do konce války zaznamenal dalších 63 vítězství, jak na východní, tak i na západní frontě. V lednu 1945 převzal velení nad JG 11. Dne 1. února 1945 mu byl propůjčen Rytířský kříž s dubovou ratolestí. Osudným se mu stal let dne 17. února 1945, kdy se díky poruše motoru Messerschmittu Bf 109G-14 zřítil nedaleko od města Strausberg. Harderův letoun WNr. 8085 později sloužil u 4./JG 51, Jagdgruppe West, prošel generální opravou a označení jeho verze se změnilo na F-4. K jeho zničení došlo 2. prosince 1943 v jižní Francii u Jagdgruppe Süd, jejímž velitelem byl Heinz Bär. V jeho kokpitu v boji s americkými letci zahynul Uffz. Alexis Prinz zu Bentheim und Steinfurt.  

 

Bf 109F-2, WNr. 8235, Hptm. Werner Pichon Kalau vom Hofe, Stab JG 54, Trakehnen, Německo, (nyní Jasnaja Poljana, Rusko), červen 1941

Werner Pichon-Kalau vom Hofe (1917 - 1999) sloužil před válkou u I./ZG 1 a po vypuknutí světového konfliktu byl příslušníkem I./JG 3. Po následné službě u III./JG 51 se v srpnu 1940 stal Geschwaderadjutantem v JG 54. Později pracoval u štábu JG 54 také jako technický důstojník eskadry. Na počátku roku 1942 byl jmenován velitelem 7./JG 54. V druhé polovině války sloužil jako

důstojník u několika velitelství stíhacích operací v západní Evropě. Dosáhl celkem 21 vítězství. Svých prvních úspěchů na východní frontě docílil 25. června, když sestřelil dva dvoumotorové bombardéry jako své 7. a 8. vítězství. Jeho stroj, který si tento pilot zachytil na barevném filmu, nese nestandardní provedení označení letounu štábu eskadry, jež se váže k jeho funkci technického důstojníka. Kamufláž stroje byla na horních a bočních plochách provedena hnědou a zelenou barvou.

 

Bf 109F-2, WNr. 6801, Lt. Detlev Rohwer, Stab I./JG 3, Bílá Cerekev, SSSR, srpen 1941

Rohwerova kariéra stíhače začala v září 1939 u štábu I./JG 3 a prvního vítězství docílil 6. června 1940. V řadách JG 3 sloužil po celou 2. světovou válku. Byl několikrát sestřelen, několikrát těžce zraněn, ale vždy se vyléčil a pokračoval dál v létání. Osudným se mu stal až 29. březen 1944, kdy byl jeho Bf 109G-6 poškozen odvetnou palbou B-17. Musel nouzově přistát a prolétávající P-38 chtěly dokonat zkázu letadla. Při jejich útoku byl Rohwer těžce zraněn. Musel podstoupit amputaci dolní končetiny, ale nakonec svým zraněním následujícího dne podlehl. Celkem sestřelil 38 nepřátelských letadel a byl vyznamenán Rytířským křížem. Zobrazený stroj používal Detlev Rohwer během léta roku 1941. Kamufláž byla na křídle tvořena barvami RLM 71/02, zatímco trup shora byl již nastříkán barvami RLM 74/75. Boky trupu kryly nepravidelné pruhy barvou RLM 70. Označení stroje bylo doplněno o typické rozpoznávací prvky východní fronty – žlutý pruh na trupu, žluté konce křídla a žlutý motorový kryt. Na bocích motorového krytu je vyobrazen Tatzelwurm, znak I./JG 3, pod kabinou z levé strany měl Rohwer namalován svůj osobní emblém, jímž byl rytíř Götz von Berlichingen. Zprava byl pravděpodobně znak města Kiel, v němž se Detlev Rohwer narodil.

 

Bf 109F-2/B, Uffz. Richard Übelbacher, 6.(Jabo)/JG 2, Abbeville-Drucat, Francie, léto 1941

Rakušan Richard Übelbacher se narodil v roce 1918 v Innsbrucku a po leteckém a stíhacím výcviku byl v létě 1940 přidělen k 6./JG 2. Jejím velitelem byl Oblt. Frank Liesendahl, který se později stal klíčovým důstojníkem pro nasazení stíhacích letounů JG 2 v roli bombardérů, především proti lodním cílům. Übelbacher absolvoval boje během Bitvy o Británii a prvního vítězství docílil v srpnu 1941. Leteckého vítězství dosáhl také během boje proti spojeneckému výsadku v Dieppe. V té době již byla II./JG 2 přezbrojena na typ Fw 190A. Na podzim 1942 se se svou jednotkou přesunul do Tuniska a v té době patřil mezi zkušené veterány. Na jeho kontě bylo celkem sedm nebo osm vítězství. Zahynul 3. března jihovýchodně od Ferryville, když jej při přistávacím manévru omylem sestřelila dvojice stíhačů z 1./JG 53 s Messerschmitty Bf 109. Richard Übelbacher byl pohřben v Borj Cédria a posmrtně byl povýšen do hodnosti Leutnant.

 

Bf 109F-2, WNr. 9553, Oblt. Siegfried Schnell, 9./JG 2, Théville, Francie, listopad 1941

Siegfried „Wumm“ Schnell, rodák z nynějšího polského města Sulęcin (tehdy Zielenzig v Německu) vstoupil do řad Luftwaffe v roce 1936 a na počátku 2. světové války sloužil v řadách 4./JG 2. Prvního vítězství dosáhl v bojích nad Francií 14. května 1940, dalších dosáhl nad Británií a v bojích s britskými a americkými letci nad západní Evropou. Po převelení k JG 54 byl nejprve zařazen k III. Gruppe. Dne 1. února 1944 byl jmenován velitelem IV. Gruppe JG 54. V této funkci byl 25. února 1944 nad Narvou sestřelen sovětským stíhačem. Tento souboj se mu stal osudným. Za svou bojovou činnost byl 9. července 1941 vyznamenán Rytířským křížem s dubovou ratolestí, přičemž sestřelil celkem 93 nepřátelských letadel. Letoun Siegfrieda Schnella byl kamuflován standardními barvami stíhaček Luftwaffe, barvami RLM 74/75/76. Na směrovce byl z obou stran zobrazen Rytířský kříž s dubovou ratolestí a vyznačeným počtem sestřelů.

 

Bf 109F-2, 9./JG 54, Siverskaja, SSSR, prosinec 1941

Velitelem 9./JG 54 byl od listopadu 1940 do července 1943 Oblt. Hans Ekkehard Bob. Do Luftwaffe vstoupil v roce 1936 a v červenci 1939 byl zařazen k 3./JG 21 (pozdější 9./JG 54). Prvního vítězství dosáhl 10. května 1940 v boji s belgickým Gladiatorem. V srpnu 1943 byl jmenován velitelem IV./JG 51 na východní frontě a od května 1944 velel II./JG 3 v Obraně říše a v Normandii. Od srpna byl velitelem operačně výcvikové jednotky II./EJG 2 a kariéru stíhače ukončil jako příslušník Jagdverband 44, jednotky vyzbrojené proudovou stíhačkou Me 262 Schwalbe. Během přibližně 700 bojových letů sestřelil 60 nepřátelských letadel a byl vyznamenán Rytířským křížem. Po válce pracoval nejprve na farmě, posléze založil vlastní dopravní společnost a v roce 1956 založil světoznámou firmu BOMAG. Zobrazený stroj jeho Staffel převzala od 6./JG 54 a v zimě roku 1941/42 jej na severní části ruské fronty, kdy kvůli lepšímu maskování letadel stojících na letištích přestříkávali mechanici jejich horní plochy bílou smytelnou barvou. Stroj nese typické znaky letadel sloužících na východní frontě – žlutý pruh na trupu a žluté konce křídla.

 

Bf 109F-4, WNr. 7205, Oblt. Josef Priller, 1./JG 26, St. Omer-Arques, Francie, říjen 1941

Tento letoun byl vyroben v srpnu 1941 u WNF a stal se osobním strojem Josefa „Pipse“ Prillera, který byl v té době velitelem 1./JG 26 „Schlageter“. Na směrovce je vyznačeno 55 vítězství, poslední dosáhl 21. října 1941. Z obou stran trupu je pod kabinou namalován symbol srdcové karty se jménem Prillerovy ženy Jutty. Priller zahájil vojenskou kariéru u pěchoty v roce 1935 a o rok později vstoupil do letectva. Po stíhacím výcviku byl v listopadu 1938 zařazen ke štábu I./JG 51 a v červenci 1939 byl převelen k I./JG 71 (pozdější II./JG 51). V říjnu 1939 se stal velitelem 6./JG 51 a svá první dvě vzdušná vítězství zaznamenal 28. května 1940. Do října zvýšil počet svých vítězství na 20 a byl vyznamenán Rytířským křížem. V listopadu 1940 byl převelen k JG 26 a stal se velitelem její 1. Staffel, kterou vedl po dobu jednoho roku. Po dosažení 58. vítězství se stal velitelem III./JG 26. Během roku 1942 dosáhl dalších 23 vítězství a v lednu 1943 se stal velitelem celé JG 26. Posledního, 101. vítězství, docílil v říjnu 1944 a na počátku roku 1945 se stal inspektorem denních stíhacích útvarů v západní Evropě. Dosáhl hodnosti Oberst a k Rytířskému kříži mu byla propůjčena i Dubová ratolest a Meče.

 

Bf 109F-4/Z, WNr. 7420, Lt. Hermann A. Graf, 9./JG 52, Charkov-Rogan, SSSR, květen 1942

Hermann Anton Graf se narodil 24. října 1912. Vyučil se zámečníkem a v mládí byl nadšeným fotbalistou. Později se věnoval plachtění a v roce 1939 byl povolán do armády. Na jaře 1940 sloužil u JG 51. Zúčastnil se tažení do Francie a v dubnu 1941 bojů nad Řeckem a Krétou. V tomto období ale nezaznamenal žádný sestřel. Prvního vzdušného vítězství dosáhl 4. srpna 1941 poblíž Kyjeva a věci se začaly měnit. Na konci ledna 1942 obdržel Rytířský kříž za 45 sestřelů a v květnu 1942 dosáhl již svého stého leteckého vítězství, za což obdržel ke kříži Dubovou ratolest a Meče. Jako pátý v pořadí mezi německými letci byl 29. září 1942 vyznamenán Brilianty k Rytířskému kříži s dubovou ratolestí a meči. Stal se součástí propagandistických kampaní, dokonce byl členem fotbalového týmu Luftwaffe. Na konci války velel JG 52 a ustupoval s ní z Východního Pruska přes Slezsko až do Čech. Kapituloval 8. května 1945 v Písku, kde se vzdal Američanům. Ti jej však promptně předali Rusům a v zajetí pak strávil více než čtyři roky.

 

Bf 109F-4/Trop, Maj. Erich Gerlitz, III./JG 53, Martuba, Libye, květen 1942

Rakušan Erich Gerlitz v roce 1935 absolvoval vojenskou akademii ve Vídeňském Novém Městě. Byl velitelem Jagdstaffel 5 rakouské Jagdgeschwader II. Po Anšlusu Rakouska se stal velitelem 3./JG 135 (pozdější 3./JG 51). V březnu 1940 byl jmenován velitelem 7./JG 2 a po několika dalších postech se v dubnu 1941 stal velitelem 2./JG 27. U Jagdgeschwader 27 sloužil během následujícího roku, krátce působil jako velitel 7. Staffel a v prosinci 1941 byl jmenován velitelem II./JG 27, která v té době bojovala v Africe. V květnu 1942, po dosažení 15 vítězství, se stal velitelem III./JG 53 „Pik As“, která působila na stejném bojišti. Získal u ní další tři vítězství. Svůj osobní letoun si patrně ponechal z předchozího působiště. Jednotku vedl až do října 1942, poté delší dobu působil v rámci zastoupení Luftwaffe v Rumunsku. V lednu 1944 se vrátil do boje jako velitel I./JG 5, která měla v té době základnu v Bulharsku. Po přesunu do západní Evropy zahynul 16. března 1944 v souboji s P-47. 

 

Bf 109F-4, Lt. Walter Nowotny, 3./JG 54, Krasnogvardějsk, SSSR, červenec 1942

Rakušan s českými předky, Walter „Nowi“ Nowotny pocházel z Gmündu ležícího u hranic s tehdejším Československem. Do Luftwaffe vstoupil v říjnu 1939 a v únoru 1941 byl přidělen k 9./JG 54, krátce na to byl přeložen k operačně výcvikovému útvaru Stab Erg. JGr. 54. Na počátku války proti SSSR bojoval v Pobaltí u Einsatzstaffel této výcvikové části JG 54. Prvního vítězství docílil 19. července 1941, ale po boji musel přistát na moři. V březnu 1942 byl přeložen k 3./JG 54 a do začátku srpna u ní docílil přes 40 vítězství. Po vyléčení ze zranění se stal v říjnu 1942 velitelem 1./JG 54 a v srpnu 1943 byl jmenován velitelem celé I./JG 54. Walter Nowotny, vyznamenaný Rytířským křížem s dubovou ratolestí, meči a brilianty, sestřelil během 442 bojových letů celkem 258 nepřátelských letadel. Jeho samotného smrt zastihla při havárii Me 262 Schwalbe po souboji se stíhacím doprovodem amerických bombardérů poblíž letiště Hesepe 8. listopadu 1944. Stroj nese netradiční kamufláž tvořenou na horních plochách dvěma zelenými odstíny, pravděpodobně RLM 70 a RLM 71, která byla typická pro stroje JG 54. Spodní plochy zůstaly zbarvené RLM 76. Konce křídla byly nastříkány zespodu žlutou barvou RLM 04, což byl rozpoznávací prvek strojů sloužících na východní frontě. Podvozkové šachty mají v obou polovinách křídla různé provedení. Na nohách podvozku je namalováno trupové číslo.

 

Bf 109F-4, WNr. 13376, Hptm. Heinz Bär, I./JG 77, Comiso, Sicílie, červenec 1942

Heinz „Pritzl“ Bär byl jedním z pilotů Luftwaffe, kteří úspěšně bojovali na všech hlavních bojištích 2. světové války. U Luftwaffe sloužil v 30. letech nejdříve jako mechanik. I přes odpor nadřízených se dostal do leteckého výcviku a stal se pilotem transportního Ju 52 u I./JG 51. U této jednotky byl neoficiálně zaškolen na Bf 109, což muselo být zpětně legalizováno. Prvního vítězství docílil v září 1939 a do dubna 1945 si připsal 220 dalších úspěchů. Za svá vítězství byl vyznamenán Rytířským křížem s dubovou ratolestí a meči. Po předchozím velitelském postu u 12./JG 51 byl v květnu 1942 jmenován velitelem I./JG 77 na Krymu. Tuto jednotku pak po dobu jednoho roku úspěšně vedl ve Středomoří a Africe. Na konci války byl v hodnosti Oberstleutnant velitelem elitní JV 44 vyzbrojené Messerschmitty Me 262. Po válce pokračoval ve sportovním létání, zahynul 28. dubna 1957 během leteckého dne na letadle LF-1 Zaunkönig při demonstraci extrémně pomalého letu. Zobrazený stroj nesl klasické zbarvení stíhacích letadel Luftwaffe tvořené barvami RLM 74/75/76. Původní označení bylo přestříkáno tmavou barvou, pravděpodobně RLM 70. Bílý pruh okolo zádě letounu označoval stroje bojující ve Středomoří, ale v tomto případu nebyly bílou barvou natřeny koncové oblouky křídla.

 

Bf 109F-4, Uffz. Hans Döbrich, 6./JG 5, Petsamo, Finsko, září 1942

Hans Döbrich, držitel Rytířského kříže s 65 sestřely na kontě, používal tento stroj v bojích proti pilotům Sovětského svazu. Během své kariéry byl třikrát sestřelen, přičemž po posledním sestřelení dne 16. července 1943 byla jeho zranění natolik závažná, že se k operačnímu létání již nevrátil. Jednotka II./JG 5 obdržela v druhé polovině roku Friedrichy původně určené na bojiště v severní Africe, čemuž odpovídala i kamufláž tvořená na vrchních plochách barvou RLM 79 a na spodních RLM 78. Toto zbarvení bylo v polních leteckých opravnách v Pori na horních a bočních plochách doplněno o pole barev RLM 74/70  (někdy jsou uváděny barvy RLM 75/71). Takto upravená kamufláž měla v podmínkách severní Evropy pomoci skrýt letouny před případnými pozorovateli. Žlutý marking na křídle a zadní části trupu je označením strojů operujících na východní frontě. Zelený čtyřlístek na přídi letounu měla jako svůj znak 6. Staffel JG 5.

 

Bf 109F-4/Trop, WNr. 8673, Hptm. Hans-Joachim Marseille, 3./JG 27, Quotaifiya, Egypt, září 1942

Hans-Joachim „Jochen“ Marseille se narodil v roce 1919 v Berlíně a byl potomkem hugenotských imigrantů. Se 158 vítězstvími se stal nejúspěšnějším německým stíhačem bojujícím proti západním spojencům. Byl vyznamenán Rytířským křížem s dubovou ratolestí, meči a brilianty. Měl všestranné schopnosti v pilotáži i střelbě. Neváhal manévrovat v nepřátelské formaci při nízké rychlosti a střílet s velkým předsazením. Také se snažil v poušti zachraňovat sestřelené nepřátelské letce a na druhé straně fronty shazoval zprávy o jejich osudu. Hans-Joachim Marseille používal tento stroj po svém návratu z Říma od 24. srpna 1942 do 25. září 1942. Dosáhl na něm 49 sestřelů a byl to poslední jím používaný „Friedrich“. Dne 30. září 1942 vedl s Messerschmittem Bf 109G-2/Trop 3. Staffel při doprovodu letky Stuk. Při návratu se mu kabina zaplnila kouřem a byl nucen vyskočit, ale po nouzovém opuštění kabiny zavadil o směrovku, ztratil vědomí, neotevřel se mu padák a pád na zem se mu stal osudným. Po Marseillově smrti WNr. 8673 sloužil u 1./SG 2 a byl ztracen po zásahu flakem 22. října 1942 jižně od El Alameinu. Tento letoun má horní kamuflážní barvu RLM 79 nestandardně nastříkánu na celých bocích trupu. Spodní plochy byly kamuflovány barvou RLM 78. Kamufláž doplňovalo označení strojů z jižní fronty – bílé konce křídla, bílý vrtulový kužel a pás na zádi trupu téže barvy. Na motorovém krytu byl z obou stran znak I. Gruppe JG 27.

06/2023
Info EDUARD 06/2023

Dobrý den, vážení přátelé, mezi 84 novinkami připravenými pro červen vyčnívá dvaasedmdesátinová limitka s názvem Wunderschöne neue Maschinen. Těmi báječnými novými stroji jsou Messerschmitty Bf 109 F, které při svém zavedení do výzbroje německé Luftwaffe na začátku roku 1941 přinesly nárůst výkonů a kvality německého stíhacího letectva.

6/1/2023

Číst

Nenechte si ujít

Úvodník

Úvodník

Dobrý den, vážení přátelé, po únorové premiéře a březnovém pokračování P-40E Warhawk je v dubnu čas na patrně nejvýznamnější protivníky Warhawků, japonská Zera. Poslední premiéru příslušníka rodiny Zer, plovákového Rufe, jsme měli přesně přede dvěma lety, v dubnu 2023. Dva roky nabízejí dostatek času si od Zer trochu odpočinout a dostat chuť na nové přírůstky.

04/2025

KAMIKAZE TOKKŌTAI

KAMIKAZE TOKKŌTAI

Jedním ze slov, která zná z oboru letectví doslova každý, aniž by se o něj alespoň okrajově zajímal, je výraz „kamikaze“. Je spojen s převážně leteckou kampaní, která začala v říjnu 1944 a trvala v podstatě až do konce války v Pacifiku. Stovky letců během ní obětovali své životy ve jménu japonského císařství.

04/2025

Muzeum řeckých vzdušných sil Dekelia

Muzeum řeckých vzdušných sil Dekelia

Muzeum řeckých vzdušných sil (The Hellenic Air Force Museum) je poměrně mladá instituce, v současné podobě existuje od roku 1986. Rozhodně však má na co navazovat, protože letecké sbírky byly předtím součástí řeckého Válečného muzea. Muzeum organizačně spadá pod velení vojenského letectva (Hellenic Air Force – HAF) a jeho úkolem je nejen historický výzkum, shromažďování, uchování a zpřístupňování exponátů, ale také vyhledávání, vyzvedávání, konzervace a restaurace artefaktů souvisejících s řeckou leteckou historií.

04/2025

Letecká vojna na Ukrajine - Prišli prvé Mirage 2000

Letecká vojna na Ukrajine - Prišli prvé Mirage 2000

Plná ruská invázia na Ukrajinu sa začala pred tromi rokmi, 24. februára 2022. Toto pokračovanie seriálu sa tak nezaoberá len posledným obdobím od 1. 2. 2025 do 28. 2. 2025, ale rekapituluje aj udalosti za posledný rok. Začneme ale najväčšími aktualitami – a tými je dianie na svetovej politickej scéne.

04/2025

Červencové Stirlingy

Červencové Stirlingy

Když byla v létě 1941 denní letecká ofenzíva RAF nad okupovaným evropským pobřežím na svém vrcholu, britské velení již vědělo, že tato strategie přináší vlastní vysoké ztráty, které jsou výrazně vyšší, než ztráty Luftwaffe. RAF se pokoušelo své protivníky zapojit do boje především v rámci operací Sweep a Circus. Zatímco v prvním případě šlo o nasazení pouze stíhacích perutí, v případě Circusu se jednalo o rozsáhlý stíhací doprovod pro malou skupinu Blenheimů. V doletu těchto formací však bylo velmi málo cílů se strategickou hodnotou pro německé okupanty.

04/2025

Tail End Charlie - Téměř aprílový problém

Tail End Charlie - Téměř aprílový problém

Za to, že opět píši svůj příspěvek do Tail End Charlie na poslední chvíli, nemůžu až tak moc já. Práci jsem si včera, tedy v neděli, ještě dva dny před vydáním aktuálního čísla, rozdělil vcelku zodpovědně. Ovšem nějak jsem na konci dne nestíhal. Pochopitelně, mohl bych to přičítat své pomalé práci, tendenci utíkat od povinností k věcem, které mi do mozku propouštějí ty správnější hormony pro správnější nálady a tisíci dalších věcí, tkvících jen a pouze v mé povaze, nezodpovědnosti a lenosti. Je to ale jinak, přátelé. Sebrali mi z toho včerejšího dne hodinu.

04/2025

Flying Knights v Austrálii

Flying Knights v Austrálii

03/2025

Esem během jediného souboje

Esem během jediného souboje

S legendárními stíhacími letouny Spitfire v průběhu 2. světové války bojovali a vítězili letci mnoha národností. Řada z nich se během válečných let stala leteckými esy, někteří z nich tohoto statusu docílilo během jednoho dne. Avšak na letounech Spitfire jen jeden pilot dokázal sestřelit pět letadel během jednoho souboje. Byl jím kanadský pilot F/Lt Richard Joseph „Dick“ Audet.

12/2024

Nepřehlédněte další vydání

© 2025 Eduard – Model Accessories, s.r.o.

Mírová 170

435 21 Obrnice

Czech Republic

https://www.eduard.com

support@eduard.com

+420 777 055 500

Article Markingy pro Bf 109F-2 a F-4 1/72 waiting for thumbnails …

Sending statistics … done (696 ms)

Rendering Markingy pro Bf 109F-2 a F-4 1/72 (297969): (14/14) (7 ms)

No sync content to local

Viewport set: width=device-width, user-scalable=0; scale = 1

No sync content to local

Screen: easyReading

--==[ RUN ]==--

Info EDUARD: theme set to 8895

Device info: input=mouse, webkitPrefix=no, screen=1264x0(1)

Mozilla/5.0 AppleWebKit/537.36 (KHTML, like Gecko; compatible; ClaudeBot/1.0; +claudebot@anthropic.com)

 r85/appLogo-123.png

 r85/pubLogoa-156-cz.png

 i7283/item1011639-small.png

 i7283/item1011640-small.png

 i7283/item1011641-small.png

 i7283/item1011642-small.png

 i7283/item1011643-small.png

 i7283/item1011644-small.png

 i7283/item1011645-small.png

 i7283/item1011646-small.png

 i7283/item1011647-small.png

 i7283/item1011648-small.png

 i7283/item1011649-small.png[p2]

 i7283/item1011650-small.png[p2]

 i7283/item1011651-small.png[p2]

 i7283/item1011652-small.png[p2]

 p156/vth387729-1.jpg[p1]

 r85/appLogoa-123.png[p1]

 r85/vth512438-0.jpg[p1]

 r85/vth512465-0.jpg[p1]

 r85/vth512455-0.jpg[p1]

 r85/vth512460-0.jpg[p1]

 r85/vth512501-0.jpg[p1]

 r85/vth512440-0.jpg[p1]

 r85/vth507692-0.jpg[p1]

 r85/vth488981-0.jpg[p1]

 p156/vth512327-1.jpg[p1]

 i7283/vth387879-1.jpg

 i7283/vth387880-1.jpg