Page 9
HISTORIE
neviděl jsem žádné údery. FW 190 se prud-
ce mihl okolo a pokračoval, dokud nenarazil
do země. Zbytek mé sekce tento souboj viděl
a Žlutá 4 (F/O McCracken) viděl, jak se FW 190
zřítil v plamenech“.
Protivníky No. 411 Squadron byly s největ-
ší pravděpodobností letouny Fw 190 D-9 od
9./JG 54. Dvanáct „Dor“ startovalo do akce
s úkolem hlídkovat v oblasti Rheine. Mise ale
skončila „krvavou lázní“. Šest pilotů padlo,
další dva letouny byly poškozeny, včetně stroje
velitele 9. Staffel Oblt. Williho Heilmanna. Ztrá-
ty tak odpovídají nárokům kanadských pilotů.
Tato Staffel náležela k III./JG 54 „Grünherz“, jež
spadala pod velení JG 26 a v únoru 1945 byla
přeznačena na IV./JG 26. Během 29. prosince
tato zkušená Jagdgruppe ztratila v několika
bojích přinejmenším 17 letounů, padlo 13 letců
a dva utrpěli zranění.
Že nešlo o náhodu potvrdil Audet během
následujícího měsíce. Hned na Nový rok se
podílel na porážce Luftwaffe v operaci Boden-
platte dvěma sestřely, do konce ledna jich na-
sbíral dalších šest. Poslední z nich zaznamenal
23. ledna 1945. Tehdy dosáhl ceněného sestře-
lu, proudového Me 262. Toho dne vedl Audet ve
stroji RR201 DB
-
G ozbrojený průzkum v oblasti
Münsteru. Nejprve zničil Me 262 (poválečné
výzkumy potvrzují Arado Ar 234, T9+KH, WNr.
140349) zaparkovaný na letišti poblíž Rheine.
O pět minut později narazil v prostoru Osna-
brück na osamělý Me 262. Pravděpodobně
se jednalo o stroj WNr. 170295, jehož pilotem
byl Hptm. Hans Holzwarth z 12./KG 51 a ne-
kompromisně jej poslal v plamenech k zemi.
O den později poškodil další Me 262 na zemi.
V únoru obdržel Audet za akci z 29. prosince
1944 Distinguished Flying Cross (DFC) a stal se
velitelem A Flightu. V následujících dnech pa-
třily mezi hlavní úkoly No. 411 Squadron útoky
proti pozemním cílům, ty byly ale silně bráněny
flakem, který byl v té době mnohem nebezpeč-
nější než stíhači Luftwaffe, se kterými se již
Audet ve vzduchu nesetkal. Osud F/Lt Audeta
se naplnil 3. března 1945. Po návratu z týdenní
dovolené vzlétl ve svém Spitfiru MK950 DB
-
G
a se svou sekcí se vydal na ozbrojený průzkum
do oblasti Dinslaken-Emmerich. U Coesfeldu
Audetova sekce zaútočila na ozbrojený vlak,
ale obsluha flaku měla bohužel dobrou muš-
ku a Audetův Spitfire dostal zásah. Zpráva
No. 411 Squadron říká, že Spitfire začal hořet
a zřítil se do lesa. F/Lt Audet je dodnes ve-
den jako nezvěstný (MIA, Missing In Action).
Oficiální poválečné vyšetřování vedl major
H. Cleaver, který provedl důkladnou a kom-
plexní studii, která čítala 120 stran důkazů
a poznámek. Na základě té se podařilo vy-
stopovat osádku protiletadlové baterie, která
Audeta 3. března 1945 sestřelila. Během jejich
rozhovoru šéf protiletadlové osádky potvrdil,
že Audetovi se podařilo s poškozeným Spitfi-
rem nouzově přistát, stihl jej zapálit a byl zajat.
Poté pilota převezli do města Gelsenkirchen-
-Buer, kde byl vyslýchán. Vzhledem k tomu,
že Audet neprozradil žádné informace kromě
svých základních identifikačních údajů, měl
být převezen do zajateckého tábora v Dort-
mundu. Zde bohužel Audetova stopa končí.
V německém městě Gelsenkirchen-Buer do-
stala v únoru 1945 místní Volksgemeinschaft,
což byla "lidová komunita" místních obyvatel,
povolení od šéfa "bezpečnostní policie", aby
mohla popravit kohokoli bez udání důvodu.
Když byl Audet přiveden do tohoto prostředí,
kde nevybíravé vraždění ze strany civilistů,
policistů a vojáků bylo nejen samozřejmostí,
ale také podporováno, není těžké si představit,
jaký osud jej mohl potkat. Zda byl Dick Audet
zavražděn nebo zemřel při pokusu o útěk a kdo
byl vinen, se pravděpodobně nikdy nedozvíme.
Jeho tělo nebylo nikdy nalezeno.
Během 83 bojových misí dosáhl F/Lt Audet
jedenácti potvrzených sestřelů (další dva le-
touny zničil na zemi) a dvakrát obdržel vyzna-
menání DFC (druhý mu byl posmrtně udělen
9. března 1945). Celkem 15 operačních letů
(mezi 29. prosincem 1944 a 3. únorem 1945)
Snímek z 25. prosince 1944, na němž klečícímu zpravodajskému důstojníkovi P/O Gordonu Pancukovi „předvá-
dějí“ piloti No. 411 Squadron Flt/Lt J. Boyle, Sqn/Ldr J.Newell a Flt/Lt E. Ireland úspěšný Boylův útok na německý
proudový letoun Me 262. [www.spitfiresite.com, s laskavým svolením Harry van Grinsvena]
Barevná podoba Spitfiru RR201 DB
-
G „Sweet Sue V“ z 29. prosince 1944, kdy v jeho kokpitu F/Lt Richard Audet
sestřelil pět německých stíhacích letounů během jediného souboje. Letoun nese prvky rychlé identifikace platné
od začátku září 1944 do konce roku 1944, kdy zůstaly na spodní části trupu poslední zbytky invazních pruhů.
INFO Eduard
9
Prosinec 2024