Page 8
HISTORIE
pozice) přímo zezadu. Viděl jsem zásahy po ce-
lém kokpitu a do zadní části trupu. Od motoru
šel plamen a když jsem proletěl velmi blízko
nad ním, uviděl jsem pilota zhrouceného v kok
-
pitu, který byl také v plamenech.
3) Můj třetí útok následoval bezprostředně
po druhém. Sledoval jsem, domnívám se, že to
byla Me 109 v mírném střemhlavém letu. Pak
prudce stoupala do výšky asi 3 až 4 000 stop.
Dal jsem velmi krátkou dávku z asi 300 yardů
přímo zezadu a jeho letadlo se střemhlav řítilo
dolů. Pilot se pokoušel dostat z kokpitu. Viděl
jsem černý předmět na okraji kokpitu, ale jeho
padák se roztrhal na kusy. Poté jsem pořídil
záběry jeho letounu, jak padá k zemi, a kous
-
ků padáku, které se snášely kolem. Viděl jsem,
jak tento letoun dopadl a rozbil se na zemi na
mnoho hořících kusů. Nepamatuji si na žádné
zásahy tohoto letadla. Možná bylo pouze tím,
že jsem stiskl tlačítko Browningů.
4) Ve výšce asi 5 000′ jsem spatřil FW 190
pronásledovaný Spitfirem, který byl zase pro
-
následován FW 190. Vyzval jsem onoho pilota
žluté sekce, aby se odpoutal a zaútočil jsem na
FW 190 zezadu. Souboj probíhal strmým střem
-
hlavým letem dolů. Když jsem byl asi 250 yar-
dů a přímo za FW 190, zahájil jsem palbu. Došlo
k mnoha zásahům po celé délce trupu
a ten okamžitě vzplál. Viděl jsem, jak se tento
FW 190 zabořil přímo do země a shořel.
5) O několik minut později jsem při pokusu
o opětovné zformování své sekce z výšky 4000
stop spatřil FW 190, který byl ve výšce asi 2000
stop. Vrhl jsem se na něj a on se ke mně oto
-
čil zprava. Pak se otočil v levotočivé zatáčce
a pokusil se o čelní útok. Zpomalil jsem a po-
čkal, až 190 proletí na dostřel. Asi na 200 yardů
a z úhlu 20° jsem dal velmi krátkou dávku, ale
Spitfire RR201 při servisní prohlídce krátce poté, co byl
počátkem února 1945 přemístěn k B Flight a překódován
z DB
-
G na DB
-
R. Trupové kódy DB
-
R nosil předtím Spitfire
MK950, se kterým létal pravidelně F/Lt Jack Boyle od
7. ledna do 3. února 1945 poté, co převzal velení B Flightu
No. 411 Squadron. Mezitím Boylův RR201 DB
-
G „Sweet Sue
V“ létal u A Flightu po celý leden jeho kamarád
F/Lt Richard Audet a docílil s ním sedmi ze svých
jedenácti potvrzených sestřelů. Po výměně Spitfirů mezi
Flighty A a B (patrně dohoda mezi oběma spřátelenými pi
-
loty), převzal F/Lt Audet 6. února letoun MK950, nyní nově
kódovaný jako DB
-
G a létal s ním pravidelně až do
3. března 1945, kdy byl při útoku na ozbrojený vlak sestře-
len. F/Lt Boyle se vrátil ke svému RR201 „Sweet Sue V“,
který od té chvíle nosil nový trupový kód DB
-
R. Poté, co
F/Lt Jack Boyle ukončil počátkem dubna operační službu
u No. 411 Squadron, stihli kanadští piloti s RR201 dosáh
-
nout dalších dvou potvrzených sestřelů.
F/O Wilson 20. dubna 1945 v RR201 sestřelil He 111
a během následujícího dně F/Lt McClarty sestřelil jeden
Bf 109. Letecký osud RR201 byl zpečetěn 30. dubna 1945,
kdy po zásahu flakem do motoru F/Lt McClarty nouzově
přistál poblíž Scharesbeku. [DND]
Na snímku v popředí je zachycen Spitfire MK686 DB
-
L, se kterým 25. prosince 1944 sestřelil „Jack“ Boyle němec
-
ký stíhací Me 262 (pilot Oberleutnant Hans Georg Lamle od 4./KG(J) 51). V pozadí je Jackův RR201 DB
-
R “Sweet
Sue V”. [Spitfire The Canadians VOL.1, s laskavým svolením Andyho McNiece]
F/Lt Richard
Joseph „Dick“
Audet u svého
Spitfiru MK950
DB
-
G v únoru
1945. [DND PL
41719, Steve Sauvé]
INFO Eduard8
Prosinec 2024