KAMIKAZE TOKKŌTAI

Jedním ze slov, která zná z oboru letectví doslova každý, aniž by se o něj alespoň okrajově zajímal, je výraz „kamikaze“. Je spojen s převážně leteckou kampaní, která začala v říjnu 1944 a trvala v podstatě až do konce války v Pacifiku. Stovky letců během ní obětovali své životy ve jménu japonského císařství.

HISTORIE

V našem západním civilizačním okruhu se

tyto útoky nazývají sebevražednými, ale ve

skutečnosti jde o mylné pojmenování. Cílem

příslušníků těchto vojenských jednotek to-

tiž nebyla sebevražda, nýbrž sebeobětování

ve prospěch tehdejšího japonského císařství.

Z tohoto důvodu je výstižnější používat termín

speciální útočná jednotka (tokubetsu kōgekitai,

zkráceně tokkōtai), který podstatu těchto vá-

lečných akcí popisuje mnohem přesněji.

Speciální útočné jednotky byly organizo-

vány uvnitř standardních vojenských útvarů.

V nejrůznějších textech a dalších pramenech

publikovaných v zemích západního civilizač-

ního okruhu se tvrdí, že Japonci byli k účasti

v těchto oddílech nuceni. Není to pravda, hlási-

li se dobrovolně a zejména v prvních měsících

jejich existence bylo dobrovolníků víc než se-

daček v letadlech určených k útokům. Velitelé

tak museli vybírat, přednost dostávali svo-

bodní mladíci bez rodinných závazků, mnohdy

studenti vysokých škol. Do těchto útvarů však

byli přijímáni hned od počátku i dobrovolníci

z řad elitních rodin příslušníků námořnictva.

O dobrovolnosti svědčí případy, kdy letec přežil

v důsledku sestřelení či poruchy letounu ně-

kolik speciálních útočných misí a opětovně se

hlásil do dalších jednotek. Zároveň byli na pa-

lubách vícemístných letadel přítomni všichni

členové osádky, a nikoliv pouze pilot. Poměrně

rozšířeným omylem je tvrzení, že letci starto-

vali k těmto bojovým misím pod vlivem drog.

Do seznamu příslušníků speciálních útoč-

ných jednotek se letec dostal až tehdy, kdy

se svým letounem zaútočil na nepřátelský cíl.

Nestal se jím tedy v okamžiku, kdy se přihlásil

do speciální útočné jednotky, ani v okamžiku,

kdy se svým strojem vzlétl k útoku. Ti, kteří

se k útoku na spojenecké lodě nedostali ať

už pro technickou závadu či kvůli sestřele-

ní, mezi „kamikaze“ oficiálně počítáni nejsou.

Ví se také o případech, kdy byl letoun na cestě

k americkým plavidlům sestřelen a jeden z čle-

nů osádky zabit. Po nouzovém přistání byl le-

toun opraven a opět vzlétl k poslednímu útoku

i s mrtvým letcem na palubě. Díky této „fyzické

přítomnosti“ byl také on zapsán mezi přísluš-

níky speciálních útočných jednotek.

Na svou poslední misi létaly stroje speciál-

ních útočných jednotek s doprovodem, který

měl zajistit, že se stroje obtěžkané pumami

Jedním ze slov, která zná z oboru letectví doslova každý, aniž by se o něj alespoň

okrajově zajímal, je výraz „kamikaze“. Je spojen s převážně leteckou kampaní, která

začala v říjnu 1944 a trvala v podstatě až do konce války v Pacifiku. Stovky letců

během ní obětovaly své životy ve jménu japonského císařství.

Jan Bobek

Martin Ferkl

Speciální útočné jednotky japonského císařského námořnictva s letouny Zero

Letouny A6M2 a A6M5 z Shikishima-tai vyzbrojené pumami startují se stíhacím doprovodem z letiště Mabalacat

25. října 1944. Za letounem Model 21 02-888 je vidět Zero Model 52 s označením 02-112, které pravděpodobně

pilotoval por. Yukio Seki. Letec se sádrou na noze stojící vpravo vpředu je velitel Kōkūtai 201 námořní kapitán

Sakae Yamamoto, který se podílel na zorganizování první jednotky letců kamikaze. Zraněn byl 19. října během

nouzového přistání jako pasažér při přeletu v trupu jednomístného Zera, které řídil korvetní kapitán Tadashi

Nakajima, bývalý Hikōtaichō Tainan Kōkūtai.

INFO Eduard8

Duben 2025