Červencové Stirlingy
Když byla v létě 1941 denní letecká ofenzíva RAF nad okupovaným evropským pobřežím na svém vrcholu, britské velení již vědělo, že tato strategie přináší vlastní vysoké ztráty, které jsou výrazně vyšší, než ztráty Luftwaffe. RAF se pokoušelo své protivníky zapojit do boje především v rámci operací Sweep a Circus. Zatímco v prvním případě šlo o nasazení pouze stíhacích perutí, v případě Circusu se jednalo o rozsáhlý stíhací doprovod pro malou skupinu Blenheimů. V doletu těchto formací však bylo velmi málo cílů se strategickou hodnotou pro německé okupanty.
#84206BOXART STORY
Když byla v létě 1941 denní letecká ofenzíva RAF
nad okupovaným evropským pobřežím na svém
vrcholu, britské velení již vědělo, že tato strategie
přináší vlastní vysoké ztráty, které jsou výrazně
vyšší, než ztráty Luftwaffe. RAF se pokoušelo své
protivníky zapojit do boje především v rámci ope-
rací Sweep a Circus. Zatímco v prvním případě šlo
o nasazení pouze stíhacích perutí, v případě Cir-
cusu se jednalo o rozsáhlý stíhací doprovod pro
malou skupinu Blenheimů. V doletu těchto formací
však bylo velmi málo cílů se strategickou hodno-
tou pro německé okupanty.
Po útoku Německa proti Sovětskému svazu
velení RAF denní operace nad kontinentem ještě
vystupňovalo s předpokladem, že se podaří ve
Francii udržet více jednotek Luftwaffe a odlehčí
to nápor na Sověty. Byl to však mylný předpoklad.
Němci na sovětském území rychle postupovali
a rovněž na africkém bojišti se jim dařilo. Ve Fran-
cii v druhé polovině roku 1941 ponechali JG 2 „Rich-
thofen“ a JG 26 „Schlageter“. V obou případech se
jednalo o zkušené jednotky, které ve spolupráci
s pozemními návodčími dokázaly využívat taktiku
udeř a uteč.
Na počátku července 1941 se velení RAF roz-
hodlo, že do operací Circus zapojí čtyřmotorové
bombardéry Short Stirling z No. 7 a 15 Sqn. RAF,
jež spadaly pod No. 3 Group, které velel Air Vice-
-Marshal Jack Baldwin. Při plánování jejich na-
sazení se patrně počítalo s větší užitečnou zátěží,
kterou bombardér nesl ve srovnání s Blenheimem.
Nicméně, během jednoho dne bylo celkem nasa-
zeno nejvýše osm bombardérů Stirling a při jed-
notlivých operacích Circus společně letělo nejvýše
šest.
Na počátku července se velení RAF také při
výslechu zajatého nepřátelského letce dozvědě-
lo, že německé stíhací formace mají pokyn útočit
pouze, pokud jsou v britské formaci bombardéry.
Němečtí letci vyhodnocovali složení britských for-
mací přibližně v prostoru pobřeží. Pakliže se jed-
nalo z britské strany pouze o stíhací operaci, měli
Němci pokyn nezapojovat se do boje. To RAF rych-
le přivedlo k řešení v některých případech nechat
bombardéry letět jen k pobřeží, vylákat Němce do
boje a za vhodných podmínek bombardéry rychle
stáhnout zpět nad vlastní území.
Jedním z útvarů, které se operací Sweep
a Circus účastnily, byl Tangmere Wing pod velením
proslulého Douglase Badera. V první polovině roku
1941 stíhači RAF stále používali formace tří letou-
nů s vedoucím a dvěma wingmany. Jejich němečtí
protivníci již od dob války ve Španělsku používali
flexibilnější formaci čtyř letounů s dvěma dvojice-
mi. Na straně Britů vedly lety v trojicích k většímu
riziku pro oba wingmany, kteří museli dávat pozor,
aby do sebe nenarazili. Navíc to odvádělo jejich
pozornost od dění v okolí a neustále museli měnit
chod motoru. Problémy to přinášelo i vedoucím,
jimž většinou zbývalo více paliva než jejich wing-
manům, kteří se zuby nehty drželi za nimi. Forma-
ce se proto musely z nepřátelského území vracet
dřív, než bylo nezbytné.
Na to si stěžoval i Douglas Bader. Podle jeho
slov mohl sestřelit daleko více Hunů, kdyby jeho
wingmani nehlásili nedostatek paliva. U Tangmere
Wingu a dalších jednotek byla čtyřčlenná forma-
ce „Finger Four“ zavedena až v polovině roku 1941.
Bader byl také velmi tvrdohlavý ohledně výzbro-
je. Byl přesvědčen, že osm kulometů je u Spitfiru
efektivnější výzbroj ve srovnání s dvěma kanony
a čtyřmi kulomety. Namísto Spitfiru Mk.V proto
preferoval variantu Mk.IIa. Později přiznal, že se
v tomto ohledu mýlil.
Wing Commander Bader během července se-
střelil sedm Bf 109 jistě, čtyři sestřelil pravdě-
podobně a sedm poškodil. To se počtem vítězství
dalo přibližně srovnat s celým jeho skóre, které
zaznamenal během bitvy o Británii. A v létě 1941
jeho podřízení vykazovali obdobné vyčerpání, jaké
zažívali stíhači RAF v létě a na podzim 1940. Bader
své muže neúnavně vedl do dalších akcí, což vedlo
část jeho podřízených až na hranici vzpoury.
Douglas Bader byl i při posledním nasaze-
ní bombardérů Stirling v rámci operací Circus.
Během ranního náletu 21. července 1941 na Lille
(Circus 54) byla formace tří Stirlingů snadným ter-
čem pro německý flak. Jeden z bombardérů nou-
zově přistál v Manstonu se dvěma vyřazenými mo-
tory. Sestřel bombardéru si poněkud optimisticky
připsal velitel I./JG 26 Hptm. Seifert. Jeho jednotka
v soubojích s doprovodem ohlásila čtyři Spitfiry
jako sestřelené. Další tři si připsala III./JG 2 pod
velením Hptm. „Assi“ Hahna. Stíhačům RAF se po-
dařilo sestřelit jeden Bf 109 E-7 z II./JG 26 a z II/JG 2
jim padl za oběť jeden Bf 109 F a další byl těžce
poškozen. Bader si při dopolední akci připsal po-
lovinu jistého sestřelu a během odpoledne (Circus
55) ještě jeden BF 109 poškodil. Při odpolední akci
ale byly tři Stirlingy odvolány zpět na základnu
a tím se nasazení tohoto typu při operacích Circus
uzavřelo. Douglasu Baderovi zbývaly již poslední
tři týdny bojové kariéry.
Text: Jan Bobek
Ilustrace: Piotr Forkasiewicz
Červencové Stirlingy
INFO Eduard32
Duben 2025