Tariffs!

V této stati bych vám chtěl, vážení modeláři, vysvětlit naši reakci na zavedení amerických cel. To je vpravdě historická záležitost, která hýbe světem už od dubna, kdy došlo k první vlně uvalování různých celních sazeb na různé státy světa. Že tato událost není zákazníkům lhostejná, ukázaly i naše dva posty na Facebooku, v nichž jsme ohlásili pozastavení posílání zásilek do USA z důvodu zrušení bezcelního režimu pro individuální zásilky (de minimis) a zastavení příjmu zásilek do USA ze strany evropských pošt, a vysvětlovali i náš budoucí postup. Reakce na ně byla bouřlivá, diskuse dlouhá a vypjatá. Něco takového se u nás na Facebooku strhne málokdy.

V této stati bych vám chtěl, vážení modeláři,

vysvětlit naši reakci na zavedení amerických

cel. To je vpravdě historická záležitost, která

hýbe světem už od dubna, kdy došlo k první vlně

uvalování různých celních sazeb na různé stá-

ty světa. Že tato událost není zákazníkům lho-

stejná, ukázaly i naše dva posty na Facebooku,

v nichž jsme ohlásili pozastavení posílání zási-

lek do USA z důvodu zrušení bezcelního režimu

pro individuální zásilky (de minimis) a zastavení

příjmu zásilek do USA ze strany evropských pošt,

a vysvětlovali i náš budoucí postup. Reakce na

ně byla bouřlivá, diskuse dlouhá a vypjatá. Něco

takového se u nás na Facebooku strhne málokdy.

Ono tedy, po pravdě řečeno, je uvalování cel-

ních sazeb na všechny státy světa pěkný chaos.

V srpnu situace kolem cel gradovala jednak na-

výšením americké celní sazby na evropské zboží,

tím pádem i na naše výrobky na 15% z předchozí

výše této sazby 10%, zavedené v dubnu krátce

po nástupu Donalda Trumpa do funkce americ-

kého prezidenta. Na konci srpna se pak situace

vysloveně vyhrotila po tom, co evropské pošty

zastavily příjem malých zásilek pro individuální

zákazníky v USA v důsledku zrušení systému de

minimis. Ten umožňoval zasílání malých zási-

lek v hodnotě do 800 USD adresátům v USA bez

toho, že by se za tyto zásilky vybíralo clo nebo

jakákoli jiná forma daně. Během posledních mě-

síců, zhruba od června, procházel tento systém

poněkud chaotickým vývojem, takže po pravdě

řečeno, v srpnu už bylo poměrně složité do-

brat se toho, co vlastně platí a co bude platit od

28. srpna. Nebudu vás zatěžovat vyprávěním

o tom, jak se to celé vyvíjelo, ztratili byste se

v tom, takže výsledek připomínající rozetnutí

pověstného gordického uzlu je vlastně vysvobo-

zením. Žádná výjimka nebude, na všechno bude

15% clo a basta!

Na to ovšem reagovaly evropské pošty výše

zmíněným zastavením přijímání zásilek pro in-

dividuální zákazníky, které dosud trvá. To byl

od pošt i jiných dopravců celkem logický krok,

protože lze očekávat, že by zákazníci, typicky

zákazníci e-shopů, odmítli přijmout zásilky, za

které by najednou museli zaplatit dalších 15%

z deklarované hodnoty zásilky. Pošty se tedy

evidentně obávaly, že uvíznou v patové situaci,

kdy adresát balík odmítne a pošle ho zpět. Ta-

kové jednání zákazníků by pro pošty znamena-

lo značné ztráty, a pro odesilatele ovšem také.

Celé by to bylo na hraně poštovní apokalypsy

a celkového kolapsu služeb. Navíc z vyjádření

pošt vyplynulo, že po obnovení služeb bude clo

a náklady s proclením, platit odesílatel. Pošta

pak zprostředkuje odvedení cla americké celní

správě (USCBP), zaplacení poplatků, a následné

bezproblémové doručení zásilky zákazníkovi.

Ve chvíli, kdy toto píšu, není jasné, zda je tento

postup explicitním požadavkem americké strany

a součástí výnosu o zrušení systému de minimis,

nebo zda jde o iniciativu evropských pošt a dal-

ších dopravců, z nichž někteří tuto službu začali

ve stejnou dobu nabízet jako standardní součást

odbavení zásilky. To znamená přenesení povin-

nosti zaplatit clo na exportéra, což je naprosto

ofenzivní záležitost, která se netýká jen indivi-

duálních odesílatelů, ale také e-shopů, jako je

ten náš. Alespoň na první pohled, protože na

to, aby jen tak z ničeho nic platil takové vysoké

poplatky, nikdo nemá. Ani exportér, ani importér.

Jen aby bylo jasno, normální stav je, že clo platí

importér, tedy ten, kdo zboží do země, uplatňu-

jící clo, dováží. Ten si pak ovšem zaplacené clo

promítne do svých cen. Je to další náklad, musí

se s ním počítat. Představa, že by někde kdokoli

zaplatil dodatečnou daň ve výši 15 % a s koneč-

nou cenou v obchodě by to nepohnulo, je zcela

iluzorní.

Clo zkrátka zvyšuje cenu dováženého produk-

tu v cílové zemi. Pokud je clo nízké, v řádu řek-

něme jednotek procent, zvedne se cena jen málo

nebo vůbec. Vláda importujícího státu si vybere

nějaké ty daně navíc, nicméně cenový systém

zůstává stabilní a všichni mohou být spokojeni.

Teoreticky, protože v minulosti tomu tak nebý-

valo, a zavádění celních sazeb byť v řádu jedno-

tek procent mívalo poměrně drastické následky

v podobě inflačních tlaků a zpomalení hospodář-

ského růstu. Zavedení cel vládou USA na konci

dvacátých let dvacátého století je považováno

za významný faktor, vedoucí k vypuknutí Velké

hospodářské krize ve třicátých letech. Sou-

časná cla, zavedená administrativou preziden-

ta Trumpa, ale v řádu jednotek procent nejsou.

Americká vláda pálí větším kalibrem. V dubnu

vyhlásila cla na zboží z EU 10%, v srpnu je na-

výšila na 15%. U jiných zemí jsou cla ještě vyšší.

U tak vysokých cel už je pro koncového zákazní-

ka v cílové zemi úplně jedno, kdo clo zaplatí. Clo

se dříve nebo později propíše do maloobchodní

ceny dováženého zboží, takže cla tak jako tak

nakonec zaplatí zákazník.

Při zavedení 10% celní sazby v dubnu jsme

postupovali tak, abychom pokud možno udrže-

li maloobchodní cenu (MSRP) v USA na stejné

úrovni a nezdražili. Vzali jsme tedy značnou

část zátěže na sebe a snížili jsme prodejní cenu

našim distributorům. Zároveň jsme opustili

americký systém stanovení obchodní ceny pro

distributory a zavedli jsme evropský způsob.

Abyste rozuměli, v čem je rozdíl. V Americe se

z výrobcem doporučené maloobchodní ceny bez

daně, která se oficiálně jmenuje MSRP (Manu-

facturer´s Sugested Retail Price), stanoví sleva

pro obchodníka a z výsledné ceny pak další sle-

va pro distributora. Obecně to za starých časů

bylo tak, že distributor dostal s MSRP slevu 55%

a to byla jeho nákupní cena. Staré časy skonči-

ly někdy na začátku století s příchodem Číňanů,

kteří začali nabízet větší slevy, aby urvali větší

podíl na trhu, a od těch dob distributoři chtějí víc.

V Evropě je to většinou naopak, výrobce stanoví

obchodní cenu, ze které si distributoři v různých

zemích vytvoří podle podmínek na jejich trhu

svoji Maloobchodní cenu. Rozdíl je také v tom, že

v USA je maloobchodní cena na pultech obchodů

nebo v e-shopech uváděna bez daně, zatímco

Evropě je cena na pultě včetně daně, což je tady

DPH (VAT).

My jsme po uvalení 10% cla přešli na evrop-

ský způsob stanovení ceny, a fakturujeme našim

americkým distributorům fixní obchodní cenu.

Zároveň jsme jim zvýšili jejich marši, to zna-

mená, že jsme jim zlevnili, a tím jsme na sebe

vzali část zátěže, kterou naši američtí distri-

butoři nesou. Doporučenou maloobchodní cenu,

MSRP, jsme nechali stejnou. Tato operace nám

umožnila držet na americkém trhu stabilní cenu

a nezdražit. Udělali jsme tedy alespoň z části

to, co si Donald Trump a jeho příznivci předsta-

vovali, že se po zavedení cel stane. Nejsem si

jistý, co by se stalo, kdyby cla zůstala na úrovni

10%. Možná bychom museli zdražit, protože jsme

se pro udržení cenové hladiny z doby před cly

museli vzdát části naší marše. No ale o tomu

už nemusíme spekulovat, protože americká ad-

ministrativa nám tento problém vyřešila, když

cla zvedla na 15%. Po tomto kroku už nám tak

jako tak nezbylo než zdražit. Zdražení je v prů-

měru 11%, takže to stále není na úrovni celního

zatížení 15%, ale nic jiného už nám bohužel ne-

zbývalo. I tak s námi po zavedení 15% cla jeden

z našich čtyřech amerických distributorů pře-

stal obchodovat. Řekl, že se mu naše zboží za

těchto podmínek kupovat nevyplatí.

Když jsme odlétali z USA tak to vypadalo, že

základní nastavení nového po tarifového systé-

mu máme hotové a teď už jen můžeme čekat,

jak v něm budeme schopni mi, naši distributoři

i naši zákazníci fungovat. Nevěděli jsme, jak bu-

dou vypadat změny v systému de minimis, ale

věděli jsme, že přijdou a že bychom se s nimi

v rámci nového nastavení, tedy s vyšší MSRP

a fixní obchodní (exportní) cenou měli vypořádat.

To, jak bylo nové nastavení systému doručování

oznámeno, nás moc nepřekvapilo, stále věříme,

že se s tím vypořádáme. Nejčerstvější zpráva

z USA ale říká, že federální odvolací soud

shledal většinu Trumpových cel nezákonnou.

Upřímně řečeno, začínám propadat mírné skep-

si. Dokážeme se vypořádat s lecčím, ale chaos,

v němž nikdo pořádně neví, co platí a co ne, je

to nejhorší, co může nějakou zemi a obchod s ní

potkat. Bůh ochraňuj Ameriku, a jestli Ti, Bože,

zbude nějaká volná kapacita, tak si prosím

Tě vzpomeň i na nás. Amen!

Vladimír Šulc

Tariffs!

INFO Eduard6

Září 2025