Strana 50
STAVEBNICE 03/2026
W.Nr. 586188, Stab III./SG 10, Vysoké Mýto, Československo, květen 1945
W.Nr. 581632, 1./NSGr. 9, Villafranca di Verona, Itálie, květen 1945
Tento letoun byl na konci války nalezen po nou-
zovém přistání v Dolní Kamenici a pravděpodob-
ně náležel k SG 10. Kamufláž barvami RLM 74,
75 a 76 je doplněna na horních plochách ná-
těrem tmavou barvou, pravděpodobně RLM 70.
Žluté „V“ a pruh na krytu motoru byly používá-
ny na letounech Luftflotte 4 od září 1944. Šlo
o prvky rychlé identifikace zavedené kvůli rumun-
skému letectvu, které přešlo na stranu Spojenců
a používalo německé letouny. Od července 1944
do dubna 1945 byl velitelem III./SG 10 Hptm. Hor-
st Steinhardt, bývalý příslušník I./JG 2 „Rich-
thofen“ a Sch.G. 1. V posledních týdnech války
jednotce velel Major Arnulf Blasig, který létal
na Stukách již před válkou a postupně sloužil
u St.G. 77, IV.(Stuka)/LG 1 (pozdější I./St.G. 5)
a St.G. 51. Rytířským křížem byl vyznamenán
v září 1941 a celkem absolvoval asi 200 bojových
letů.
Tento letoun je zbarven odstíny RLM 74, 75 a 76
se skvrnami zelené barvy na bocích trupu. Kvůli
nočním bojovým letům byl zřejmě vybaven ra-
diostanicí (IFF) FuG 25a. Nachtschlachtgruppe
9 byla zformována v Itálii na konci roku 1943
a pro noční bombardovací akce používala le-
touny Ju 87, Fiat Cr.42 a Caproni Ca 314. Během
roku 1944 kompletně přezbrojila na Stuky. Je-
dinou částí NSGr. 9, která počátkem roku 1945
obdržela Focke-Wulfy Fw 190F, byla 1. Staffel,
která používala stroje verzí F-8 a F-9. Velitelem
NSGr. 9 byl Obstlt. Dipl. Ing. Karl Vehmeyer, který
dříve velel několika Gruppe Lehrgeschwader 1.
Od podzimu 1944 byl velitelem 1./NSGr. 9 bývalý
pilot Bf 110 u ZG 26 Hptm. Karl-Heinz Kuhle.
INFO Eduard50
Březen 2026