Ve výcviku s Enstromem
Text: Martin Janďourek
Ilustrace: Antonis Karydis
Kat. č. 972012
V roce 2018 proběhla v Centru leteckého výcviku Pardubice (CLV) náhrada vrtulníků Mi-2 novým typem Enstrom 480.
Do té doby plnily po dlouhá léta roli základní výcvikové platformy vrtulníky Mi-2. Šlo o robustní, konstrukčně odolné stroje sovětské provenience, které umožnily vychovat několik generací pilotů. Jejich technická koncepce však odpovídala době svého vzniku – analogové přístrojové vybavení, vyšší provozní náročnost a omezené možnosti integrace moderních systémů postupně přestávaly odpovídat požadavkům současného letectva.
Volba typu Enstrom 480 pro základní výcvik vrtulníkových pilotů znamená v porovnání s Mi-2 přechod na lehčí a technologicky vyspělejší platformu. Nový systém technické údržby a lepší ekonomika provozu se pozitivně odráží v lepší dostupnosti techniky pro výcvik a vyšším počtu odlétaných hodin. Ještě větší výhody však Enstrom přináší z hlediska letových vlastností a škály plněných úkolů v systému výcviku pilotů vrtulníků. Oproti minulosti, kdy se na vrtulnících začínalo létat až po předchozím výcviku na letounech s pevnými křídly (Z-142) je Enstrom pro většinu začínajících vrtulníkových pilotů první reálnou letovou zkušeností. Nový vrtulník je svou konstrukcí a letovými vlastnostmi vhodnou kombinací pro zvládnutí samotných, mnohdy krkolomných, začátků létání, nácvik nouzových postupů jako je autorotace nebo závada ovládání směrového řízení i složitějších letových úkolů například letů s brýlemi nočního vidění (NVG) nebo taktických letů.
Jedním z nejvýraznějších přínosů je moderní avionika, jejíž základ tvoří systém Garmin G1000H, umožňující pilotům od počátku pracovat s konceptem „glass cockpit“. Tento prvek je klíčový zejména z hlediska návaznosti na další výcvik na pokročilejších typech vrtulníků, konkrétně Bell H-1 pro letectvo AČR, kde je digitální zobrazování dat standardem. Přes relativní jednoduchost si studenti již v základní fázi osvojují práci s komplexnějšími informačními systémy, což zjednodušuje nároky při přechodu na sofistikovanější techniku.
Zásadní výhodou oproti vrtulníku Mi-2 je možnost provádění letů s použitím brýlí pro noční vidění (NVG). Schopnost operovat v nočních podmínkách je dnes nedílnou součástí nejen vojenského vrtulníkového provozu. Integrace NVG výcviku již na úrovni základního typu představuje zásadní kvalitativní posun, kdy si mladí piloti již od počátku zvykají na specifika tohoto typu létání. Létání s NVG přitom bylo ještě v nedávné minulosti doménou jen těch nejzkušenějších vojenských pilotů.
Nová výcviková osnova obsahuje nemalý počet sólových letů. Vrtulník Enstrom 480 je historicky (za mnoho posledních dekád) jediným vrtulníkem, na jehož palubě se vojenští piloti AČR musí spolehnout pouze sami na sebe a přestalo tak platit oblíbené rčení instruktorů na Mi-2 „když na sóle něco poděláš, tak za tebe přistane palubní technik“. Sólový let, při kterém vedle sebe koukáte pouze na prázdnou sedačku bezesporu představuje pro každého pilota důležitý psychologický i profesní mezník, při němž musí student prokázat plnou odpovědnost za provedení letu bez možnosti přímého zásahu instruktora. Přes určitý stresový faktor se jedná o zážitek, který starší generace pilotů vrtulníků těm mladším závidí.
Flotila vrtulníků Enstrom 480 CLV Pardubice v nedávné době dosáhla celkového náletu 15 000 letových hodin. To je bezesporu dostatečné číslo, abychom mohli konstatovat, že pro základní výcvik nové generace vojenských pilotů byl vybrán ideální typ vrtulníku. Možná ne ten nejhezčí a nejvýkonnější, ale rozhodně spolehlivý a jako stvořený pro výcvik během prvních 150 letových hodin v kariéře pilota. Na těchto základech pak rostou špičkoví piloti bojových, dopravních či záchranných vrtulníků Vzdušných sil AČR.