Tail End Charlie
Kde je Hartmannův Bf 109 K-4?
Text: Jan Bobek
Pokud se zajímáte o letouny Luftwaffe a německá stíhací esa, asi jste dříve či později narazili na téma Ericha Hartmanna a jeho posledního osobního letounu: používal Bf 109 K-4 nebo ne?
V minulosti se objevila řada interpretací Hartmannova údajného Bf 109 K-4, někdy v konzervativní podobě, někdy v podobě značně pestrobarevné. Je očividné, že nejeden autor rekonstrukce sice nerozumí problematice, zato je pln výtvarného nadšení. Hartmann sice v závěru války velel I./JG 52 v podřízenosti Luftflotte 6, ale to nevadí, šoupneme na rekonstrukci žluté identifikační prvky Luftflotte 4, bude to vypadat lépe!
Hartmann se se svou jednotkou v posledních dnech války přesunul z tehdejšího německého Slezska (dnešní jihozápadní Polsko) do okupovaných Čech na letiště Deutsch Brod (Německý Brod, dnešní Havlíčkův Brod). Na stejnou základnu se přesunul i štáb JG 52, jemuž velel Kommodore Hermann Graf a III./JG 52, v jejímž čele stál Maj. Adolf Borchers. Na základně působily i další jednotky, včetně leteckých útvarů Ruské osvobozenecké armády (ROA). Část pozemního personálu tvořili dokonce čeští mechanici, kteří byli na toto letiště přiděleni v rámci tzv. totálního nasazení (Totaleinsatz) z letišť v Praze.
Po několika dnech květnového povstání českého lidu a odchodu jednotek z Německého Brodu do amerického zajetí, se na letiště mohli podívat místní obyvatelé. Letouny byly ve větší či menší míře poškozené a naštěstí pro nás badatele vznikla řada fotografií. Mezi vraky byly i Messerschmitty Bf 109, na jejichž přídích byly namalovány velké tulipánové vzory, které byly známy z předchozích strojů Grafa a Hartmanna.
(Foto: Narodowe Archiwum Cyfrowe)
Když v květnu 1997 vyšlo 16. číslo magazínu REVI, v němž jsem se spoluautorem Martinem Šílou zveřejnil čtvrtý díl biografie Ericha Hartmanna, mohli jsme se pochlubit jedním prvenstvím. Byli jsme první autoři, kteří zveřejnili snímky Bf 109 K-4 z Německého Brodu s tulipánovým vzorem na přídi. Fotografie pocházely ze sbírky pana Tománka a jejich zprostředkování zařídili Zdeněk Fikar, pan Pešek, a pokud se dobře pamatuji, tak v komunikaci hráli důležitou roli i Aleš Ehrenberger a Pavel Grund. Později jsme pomohli kolegům z vydavatelství JaPo, aby měli k fotografiím také přístup. V dalších letech bylo zábavné pozorovat, jak se tyto fotografie objevují v zahraničních publikacích s poznámkou, že se jedná o fotografie „ze sbírky autora“.
Když se zpětně po třiceti letech na text článku dívám, ohledně Hartmannova Bf 109 K-4 bych neměnil nic z toho, co jsme tehdy s Martinem Šílou napsali.
V Německém Brodu jsou z fotografií známy celkem tři stroje s tulipánovým vzorem na přídi. Ve dvou případech se jednalo o Bf 109 K-4 ze Stab JG 52, na nichž byla trupová čísla provedena v malé velikosti za trupovým křížem. Třetí stroj s tulipánem je Bf 109 G-10 a je zatím znám jen z jedné fotografie zepředu. Jedná se o Hartmannův Bf 109 G-10 z výrobního závodu Erla, s nímž byl fotografován v polovině dubna 1945? Těžko říct.
Podle svědectví českého mechanika, který na letišti sloužil, bylo mezi letouny JG 52 při jejich příletu nečekaně velké množství Bf 109 s tulipánovým vzorem. Takže překvapení do budoucna nelze vyloučit. Pokud však Hartmann byl spokojen se svým Bf 109 G-10, neměl mnoho důvodů ho měnit. Jak verze G-10, tak K-4 měly motor DB 605D a Hartmann mohl preferovat Bf 109 G-10 s 20mm kanonem, který byl oproti 30mm kanonu v Bf 109 K-4 spolehlivější, měl vyšší kadenci a výhodnější balistickou křivku.
U Stab JG 52 je doloženo různou formou několik Bf 109 K-4, stejně tak u III./JG 52, včetně osobního stroje Wilhelma Batze. Avšak u Hartmannovy I./JG 52 je dosud spolehlivě potvrzen jen jeden Bf 109 K-4, který byl poškozen na konci března.
Takže nadějí na Hartmannův Bf 109 K-4 se nevzdávejte, ale dokud nebude zveřejněna jeho fotografie, nebo prokazatelný záznam, který tuto verzi Bf 109 nezpochybnitelně spojí s tímto pilotem, ponechte toto téma v říši legend.
Bf 109G-10, Hptm. Erich Hartmann, velitel I./JG 52, Görlitz, Německo, duben 1945