Model and Story
Bill Cullerton sedící na křídle, s příslušníky pozemního personálu, kteří se starali o Cullertonův Mustang. Druhý zleva stojící je Staff Sergeant Jerome E. Seidl, Crew Chief.
William J. Cullerton Sr. a Miss Steve
Text: Vladimír Šulc
Model postavil: Jan Baranec
Bill Cullerton se narodil 2. června 1923 v Chicagu do dobře situované rodiny pocházející z města Oak Park v Illinois. Oak Park je dnes součástí Velkého Chicaga. Najdete v něm památky na několik významných osobností, například rodný dům spisovatele, novináře, a nositele Nobelovy ceny za literaturu Ernesta Hemingwaye. Ve městě také stále stojí řada budov vyprojektovaných slavným americkým architektem Frankem Lloydem Wrightem, který tu žil a tvořil dvě dekády na konci devatenáctého a na začátku dvacátého století. Budova jeho architektonického studia je dnes muzeem a je zapsaná v americkém Národním registru historických míst.
V příbuzenstvu Billa Cullertona lze také najít několik významných jedinců, například bývalého člena městské rady Chicaga a senátora státu Illinois Edwarda Cullertona, nebo jeho bratrance Johna Cullertona, který byl dokonce předsedou senátu státu Illinois. Velký, možná zásadní vliv na jeho osobnostní vývoj pak měl jeho dědeček Bill Jamison, v jehož firmě na výrobu rybářských návnad jako teenager pomáhal. Bill Cullerton vystudoval v Oak Parku místní střední školu, soukromou katolickou Fenwick High School, a po jejím ukončení nastoupil na univerzitu. Univerzitní studia ale nedokončil, protože po vstupu USA do války studia přerušil a 11. září 1942 vstoupil do USAAF. Po absolvování výcviku se stal 12. června 1944 příslušníkem 357. stíhací perutě, 355. skupiny (357th Fighter Squadron, 355th Fighter Group) na základně Steeple Morden. První operační turnus ukončil 4. listopadu 1944.
Bill Cullerton v kabině Miss Steve.
Bill Cullerton na základně Steeple Morden na podzim 1944.
Německý protiletadlový kanón Flakvierling 38 ráže 20 mm. Protiletadlové čtyřče mělo kadenci 600 ran za minutu.
Během své první operační túry létal Bill Cullerton na P-51D-5 sériového čísla 44-13677 pojmenovaném Miss Steve podle přezdívky jeho snoubenky Elaine Stephen. Po jeho odchodu letoun převzal David P. Watkins a stroj byl přejmenován na Fickle Fanny. Stroj byl odepsán po nouzovém přistání, když s ním další pilot, Richard F. Misner 18.března 1945 po závadě na motoru přistál na břicho asi jednu míli od základny Steeple Morden. Cullerton po svém návratu k jednotce, patrně na začátku března 1945, létal na P-51D-20 sériového čísla 44-64011, opět pojmenovaném Miss Steve. Na něm byl 8. dubna sestřelen flakem při postřelování letiště u Ansbachu. Podle hlášení dalšího pilota, který se útoku na letiště účastnil, Waltera Griswolda, byl Cullertonův Mustang zasažen asi čtyřmi střelami z 20 mm protiletadlového kanónu do trupové nádrže. Letoun po zásahu hořel, pilotovi se podařilo vyskočit. Griswold viděl otevřený padák i dopad na zem, ale už neviděl, že by Cullerton z místa dopadu utekl.
Ten byl po dopadu zajat jednotkou SS. Němečtí vojáci ho odzbrojili a po krátké poradě mezi vojáky ho důstojník se slovy „Pro tebe válka skončila“ střelil do břicha. Zraněného ho našel německý farmář, který ho dopravil do nemocnice. Tam byl ošetřen a hospitalizován, po několika dnech z nemocnice uprchl. Uváděl, že vyskočil z okna do hromady ovčího hnoje. Postupující americké jednotky ho nalezly 20. dubna ukrytého pod mostem poblíž bavorského Feuchtwangenu. Američtí vojáci si ověřili jeho skutečnou národnost obvyklým dotazem na hráče baseballového týmu Boston Red Sox Teda Williamse a předali ho zdravotníkům.
Tato fotografie, datovaná 30. března 1945, s vysokou pravděpodobností pochází z fotokulometu Cullertonovy Miss Steve a zachycuje postřelování letiště u Lowenstadtu.
Bill Cullerton před Miss Steve, patrně na jaře 1945.
letecký pohled na základnu Steeple Morden.
Řídící věž na základně Steeple Morden.
Bill Cullerton byl esem s pěti potvrzenými setřely. První dva Bf 109 sestřelil 16. srpna 1944, další B 109 sestřelil 2. listopadu a stejný den mu byl uznán i sestřel Fw 190 poblíž Wernigerode. Svůj poslední sestřel, Fw 190, zaznamenal 4. dubna 1945 v oblasti Halberstadtu. Tedy pouhé čtyři dny před tím, než byl sám sestřelen u Ansbachu. Kromě toho měl na svém kontě 15 nepřátelských letadel zničených na zemi a dalších 9 poškozených. Pokud jde o počet na zemi zničených letadel byl druhým nejúspěšnějším pilotem 355. FG. Za své služby byl Cullerton vyznamenán Křížem za vynikající službu (Distinguished Service Cross - DSC), Stříbrnou hvězdou (Silver Star), Křížem za vynikající letecké zásluhy (Distinguished Flying Cross - DFC), Leteckou medailí (Air Medal) a Purpurovým srdcem (Purple Heart). Jeho letecká kariéra byla sledována místním (Chicagským) tiskem, jehož pozornosti neušla ani Cullertonova téměř zázračná záchrana, popsaná v článku s názvem „Návrat kapitána Cullertona oslavován téměř jako zázrak“ ("Capt. Cullerton's Return Hailed as Near Miracle."). Po válce pak John J. Kevil Jr. napsal Cullertonovu biografii s názvem Poslední drak ze Steeple Morden (The Last Dragon of Steeple Morden).
Do civilu odešel s hodností kapitána letectva. Vrátil se do rybářského podniku svého dědečka a oženil se se svojí Miss Steve, Elaine Stephen. Jejich svatba opět neušla pozornosti místního tisku. Žili spolu v Elmhurstu, předměstí Chicaga, později se ovšem několikrát přestěhovali. Vychovali pět dětí, tři dcery a dva syny, a měli 19 vnoučat. V padesátých letech pak Bill Cullerton založil firmu Cullerton Co. obchodující s outdoorovým a rybářským vybavením. Od sedmdesátých let pak po dvě desetiletí moderoval sobotní ranní talk show Great outdoors na místním chicagském rádiu WGN. Jako moderátor skončil v roce 1999, kdy svůj moderátorský post předal Charliemu Potterovi a odešel do důchodu.
Nízký přelet Mustangu nad základnou Steeple Morden, léto 1944.
Bill Cullerton sedící na křídle Miss Steve, podzim 1944. Letoun má ještě pozůstatky invazních pruhů a na rámu odsuvného krytu kabiny je deset symbolů zničených německých letadel. Tato podoba letounu byla předlohou pro model Jana Barance prezentovaný v tomto článku.
Pozdější podoba Miss Steve, již bez invazních pruhů a s 18 symboly zničených nepřátelských letadel.
Tato fotografie je datována 18. 3. 1945, což je datum nouzového přistání z důvodu závady na motoru, po němž byl letoun odepsán. Pilotem byl Richart F. Misner. Fotografie rozporuje informaci, že tento letoun, s/n 44-13677 byl v listopadu 1944 přejmenován na Fickle Fanny a překódován na OS-N. Je možné, že Bill Cullerton po svém návratu k jednotce opět létal na P-51D-5 44-13677, a nový P-51D-20 sériového čísla 44-64011 dostal až po zobrazeném nevratném poškození 44-13677 při nouzovém přistání a jeho následném odepsání.
Byl nejen podnikatelem a oblíbeným moderátorem, ale byl také průkopníkem rybářského cestovního ruchu a ochrany přírody. Jako milovník přírody se zasazoval o ochranu životního prostředí v Illinois a dalších státech v oblasti na západ od Velkých jezer. Zasloužil se o obnovu přírodní rezervace Midewin National Tallgrass Prairie, dnes United States National Grassland v Illinois, a podílel se také na vytvoření umělého útesu na pobřeží jezera Michigan, který zlepšil životní prostředí pro původní ryby. Byl rovněž zakládajícím členem Illinois Conservation Foundation (Illinoiské nadace pro ochranu přírody) a později byl uveden do její síně slávy, stejně jako do síně slávy sladkovodního rybolovu v Haywardu ve Wisconsinu. Na jeho počest byly 9. května 2000 Illinois Beach State Park a North Point Marina v Zionu v Illinois pojmenovány William J. Cullerton Complex. Nad otevírací ceremonií tohoto areálu o rozloze 4 160 akrů přeletěly dva letouny P-51D Mustang.
Willian J. Cullerton zemřel 12. ledna 2013 a byl pohřben na hřbitově Bronswood Cemetery v Oak Brook v Illinois.
V citaci k udělení Distinguished Service Cross se píše:
Prezident Spojených států s potěšením uděluje Distinguished Service Cross Williamu J. Cullertonovi (0-706360), poručíkovi letectva amerických vzdušných sil, za mimořádnou statečnost v souvislosti s vojenskými operacemi proti ozbrojenému nepříteli, když sloužil jako pilot stíhacího letounu P-51 v 357. stíhací peruti, 355. stíhací skupině, 8. letecké armádě, v leteckém boji proti nepřátelským silám dne 2. listopadu 1944. V tento den poručík Cullerton sestřelil dvě nepřátelská letadla. Nesporná statečnost poručíka Cullertona v leteckém boji je v souladu s nejvyššími tradicemi vojenské služby a přináší velkou čest jemu samotnému, 8. letecké armádě a leteckým silám armády Spojených států.