Markingy pro Spitfire F Mk.IX 1/48
COL A
EN315, S/Ldr. Stanislav Skalski, Polish Combat Team, No. 145 Squadron, severní Afrika, jaro 1943
Tento letoun je jedním z deseti strojů, na nichž létali na počátku roku 1943 polští piloti v rámci Polish Combat Teamu na severoafrickém nebi. Funkci Squadron Leader Flying zastával Stanislav Skalski, eso s osmnácti samostatnými sestřely. Skalski patřil mezi piloty, kteří usedali i do kokpitu tohoto Spitfiru. Šest svastik symbolizujících sestřely patrně značí vítězství dosažená různými piloty tímto letounem. Pouštní kamuflážní schéma bylo tvořeno barvami Mid Stone a Dark Earth na horních plochách a Azure Blue na spodních plochách.
COL B
EN133, W/Cdr. James H. Slater, No. 611 Squadron, Biggin Hill, Velká Británie, březen 1943
Tento letoun se poprvé dostal do vzduchu 16. listopadu 1942 a jeho prvním a jediným působištěm byla No. 611. Squadron RAF. Zde na něm létala řada pilotů, mj. také Franz Ferdinand Colloredo-Mansfeld, rakouský šlechtic s americkým pasem (tři jisté a čtyři nepotvrzené sestřely). Stroj byl zničen 14. března 1943 během operace Ramrod 188, což byl útok na letiště v Abbeville. Během akce se Spitfiry střetly s Fw 190 od JG 26. Pilot letounu, W/Cdr. James H. Slater, jenž zastával také funkci velitele No 453. Squadron RAAF, zahynul.
COL C
BS392, S/Ldr. Bernard Dupérier, No. 340 Squadron, základna Biggin Hill, podzim 1942
Velitel No 340 Squadron Bernard Dupérier si nechal namalovat kresbu kačera Donalda na řadu svých letounů. Kromě tohoto Spitfiru se objevil také na jeho Douglasu DB-7 a Spitfiru Mk.Vb BM324. Funkční postavení pilota značí velitelský praporek, příslušnost k peruti pak lotrinský kříž. Pole Ocean Grey se na černobílých fotografiích jeví jako poměrně světlé. Je možné, že k jejich natření byl použit nepředpisový mix barev, jímž byla nahrazena dočasně nedostupná Ocean Grey. Dupérier, eso se sedmi sestřely, se velení No. 340 Squadron ujal 10. dubna 1942 poté, co byl v boji sestřelen a následně zajat předchozí velitel Phillipe de Scitivaux. Na tomto stroji letěl pouze několikrát od 25. října do 7. listopadu 1942. Později velel také No. 341 Squadron, po válce se zapojil do politického života na de Gaullově straně. Spitfire BS392 prošel několika jednotkami, jeho osud se naplnil u No. 310 Squadron, když s ním Sgt. Vojtěch Škreka-Baudoin havaroval 9. září 1944 během přistání při návratu z akce.
COL D
EN354, 1st/Lt. Leonard V. Helton, 52nd FG, 4th FS, letiště La Sebala, Tunis, červen 1943
Jedním z uživatelů Spitfirů Mk.IX ve Středomoří bylo americké armádní letectvo, jehož 52nd Fighter Group létala se Spitfiry až do svého přezbrojení na Mustangy v březnu a dubnu 1944. Do Afriky se jednotka dostala jako součást invazních sil během operace Torch (vylodění v severní Africe), která začala 8. listopadu 1942. Kamuflážní nátěr nastříkaný britskými barvami doplňují americké výsostné znaky. Je zajímavé, že minimálně na spodní ploše levé poloviny křídla zůstala zachována britská kokarda. Původní označení letounu bylo překryto čerstvější barvou, která se jeví jako tmavší, trup pak dostal nová kódová písmena. Žlutý lem výsostných znaků se na amerických letounech objevil při operaci Torch a na strojích působících ve Středomoří zůstal i po jejím skončení.
COL E
Cpt. Harry Barr, 309th FS, 31st FG, 12th AF, Pomiglian, Itálie, prosinec 1943
První jednotkou USAAF, která se od srpna 1942 zapojila do bojů mimo Anglii, byla 31st Fighter Group. Na konci roku 1942 byla vyslána z Anglie do severní Afriky. Captain Harry Baar sloužil v rámci 31th Figter Group u 309th Fighter Squadron, vyzbrojené Spitfiry Mk. IX. Na svém osobním Spitfiru pojmenovaném Skipper dosáhl dvou vítězství (Me 109 a Fw 190). Když byla 31st Fighter Group na jaře 1944 nucena k velké nelibosti pilotů přejít na letouny P-51, měl Harry Barr splněný počet misí (98), které ho opravňovaly k návratu do Spojených států a do konce války působil jako instruktor pilotů P-47.
COL F
BS119, P/O D. R. Morrison, No. 401 Squadron RCAF, RAF Biggin Hill, Velká Británie, srpen 1942
Donald Morrison se narodil 2. června 1921 v Torontu v Ontariu. Vystudoval North Toronto Collegiate a v říjnu 1940 vstoupil do RCAF. V červenci 1941 dokončil výcvik a odjel do Velké Británie. Byl přidělen k No. 122 Squadron a o dva měsíce později k No. 401 Squadron RCAF, u které se začal rychle prosazovat. Do konce února 1942 dosáhl tří potvrzených sestřelů. V dubnu 1942 byl na stáži v Ústřední dělostřelecké škole Witteringu a poté se vrátil na své místo u No. 401 Squadron. Dne 19. srpna 1942 byl v souboji s Fw 190 sestřelen, vyskočil a na padáku se snesl do Lamanšského průlivu, z něhož byl zachráněn. Během záchranné akce obsluhoval na člunu kulomety a střílel na útočící nepřátelská letadla. Dne 8. listopadu byl znovu sestřelen a vážně zraněn šrapnelem. Němečtí lékaři mu byli nuceni amputovat nohu. Kvůli svému postižení byl repatriován zpět do Velké Británie. Do Kanady se vrátil v listopadu a v květnu 1944 se stal instruktorem u No. 20 EFTS. Z RCAF odešel 14. března 1945. Celkem dosáhl sedmi potvrzených sestřelů, z toho tři byly potvrzeny, čtyři pravděpodobné. Pět letadel poškodil. Postavičku Jiggse, kterou vytvořil karikaturista George McManus, měl Sgt. Morrison nakreslenu na každém letadle, se kterým pravidelně létal u No. 401 Squadron. Kresba Jiggse nakreslená na Spitfiru BS119 byla později doplněna kanadským javorovým listem, který byl pravděpodobně v červené, nebo zelené barvě.