Tsukuba Kaigun Kōkūtai

Text: Jan Bobek

Ilustrace: Piotr Forkasiewicz

Kat. č. 82218

Letouny japonské námořní letecké skupiny Tsukuba (Tsukuba Kaigun Kōkūtai) patrně řada modelářů zná díky charakteristickému znaku „Tsu“ na svislých ocasních plochách. Tato výcviková Kōkūtai prošla během své služby řadou organizačních změn. V závěru války ze svých řad vyčlenila stíhací jednotku pro obranu mateřských ostrovů a také několik jednotek kamikaze.

Její historie započala na letišti Tomobe severozápadně od jezera Kasumigaura v prefektuře Ibaraki. Na počátku 30. let byla základna vybudována na území zaniklé ovčí farmy. Dříve z této plochy operovaly různé armádní a námořní jednotky. Z nové základny začal v létě 1934 operovat detašmán výcvikové jednotky Kasumigaura Kōkūtai. Detašmán prováděl základní úroveň leteckých zkoušek, po nichž byli úspěšní letečtí žáci z řad absolventů námořní akademie i poddůstojníci zařazeni k pokračovacímu výcviku.

V prosinci 1938 byla z detašmánu v Tomobe založena nová výcviková námořní jednotka, Tsukuba Kōkūtai. Z jejího detašmánu na letišti Hyakurihara o rok později vznikla Hyakurihara Kōkūtai.

V březnu 1944 došlo v souvislosti s Tsukuba Kōkūtai k významné reorganizaci. Její zaměření se změnilo na operační výcvik na bojových letounech, a proto převzala výzbroj od zrušené Ôita Kōkūtai. Současně své dosavadní cvičné letouny odevzdala jiné námořní jednotce, Tsukijō Kōkūtai.

Jedním z mnoha velitelů Tsukuba Kōkūtai byl od července 1944 nám. kpt. Chujirō Nakano, který dříve velel Kōkūtai 201 při obranných bojích v oblasti Rabaulu. V přechodu na výcvik na bojových strojích měl klíčovou roli také korv. kpt. Yasushi Yokoyama. V červenci 1944 převzal v Tsukuba Kōkūtai funkci vedoucího výcviku.

S přechodem na jednomístné a dvoumístné letouny Zero již nárokům nové techniky nestačila travnatá plocha letiště Tomobe, a proto se jednotka přesunula na základnu Misawa. V druhé polovině roku 1944 obdržela Tsukuba Kōkūtai také stíhací letouny Shiden (George 11) a v listopadu vytvořila stíhací jednotku, jejíž piloti byli vybráni z řad instruktorů. Tato jednotka poprvé proti nepříteli zasáhla 9. ledna při náletu bombardérů B-29 na Tokio, ale nepodařilo se žádný sestřelit.

V polovině února jednotka obdržela další stíhací letouny Zero, celkem 24 a v té době měla provozuschopných devět letounů Shiden. Ve stejném období se letci z Tsukuba Kōkūtai střetli s letouny US Navy během náletů na Kantō 16. a 17. února. Při ztrátě čtrnácti vlastních strojů japonští letci během dvou dnů nárokovali jedenáct sestřelených amerických letounů. Během obdobného střetnutí, 25. února, v souboji s letci US Navy ztratila Tsukuba Kōkūtai osm letounů a ohlásila pět vítězství. Po boji jí zbylo jen devět provozuschopných stíhacích letounů.

Ve stejném období dostala Tsukuba Kōkūtai rozkaz vytvořit speciální útočnou jednotku letců kamikaze. Výcvik nejdříve probíhal u Kashima Kōkūtai a na konci března bylo zformováno osm speciálních útočných jednotek.

Z řad Tsukuba Kōkūtai bylo 30. března vyčleněno také 12 letounů, které se přesunuly na základnu Izumi. Jejich úkolem bylo poskytnout letecké krytí bitevní lodi Yamato během operace Ten-Ichi go, jednosměrné plavbě k Okinawě ve dnech 6. a 7. dubna 1945. Během ní byly nasazeny japonské letouny ke klasickým i kamikaze útokům proti spojeneckým plavidlům, která bitevní loď Yamato pronásledovala. Zasaženy byly letadlová loď USS Hancock, bitevní loď USS Maryland a těžce byl poškozen torpédoborec USS Bennett.

Současně byla zahájena kamikaze kampaň Kikusui I proti plavidlům v okolí Okinawy. Již v její první den, 6. dubna, se na kamikaze útocích podílela speciální útočná jednotka z Tsukuba Kōkūtai. Celkem bylo do června 1945 nasazeno do kamikaze útoků dalších sedm jednotek vyčleněných z Tsukuba Kōkūtai. Na počátku května se doprovodů těchto misí začaly účastnit letouny Shiden a počet letounů Tsukuba Kōkūtai stoupl na 96.

Na konci května se letcům se stroji Shiden podařilo sestřelit dva bombardéry B-29. Během června se nad oblastí Kantō dostali do bojů i s dálkovými stíhacími letouny Mustang.

V posledních týdnech války byla Tsukuba Kōkūtai relokována na základnu Katori v rámci příprav na nepřátelskou invazi.

Po válce byla na zrušené základně Tomobe využívána třípatrová betonová budova bývalého velitelství Tsukuba Kōkūtai jako škola a později jako administrativní budova nemocnice. V roce 2011 se v rámci rozšíření nemocnice a její transformace na psychiatrickou léčebnu uvolnil prostor pro místnost, jež se věnovala historii Tsukuba Kōkūtai. V roce 2013 mělo dojít k demolici původní budovy velitelství, ale v témže roce se v ní podařilo založit muzeum jednotky. V roce 2018 se muzeum přestěhovalo do vedlejšího objektu a původní budova velitelství byla vyhlášena za chráněnou památku města Kasama. Součástí expozice, která připomíná historii této základny a Tsukuba Kōkūtai, je i replika stíhacího letounu Zero.