Strana 17
touny si zpravidla uchovávaly svůj bílý nos i kódová písmena
(obvykle s černým pruhem (bar) přidaným nad nebo pod pís-
mena squadrony), používaná během jejich předchozí služby
u 355th FG.
5th Emergency Rescue Squadron
Shepherd of the Seas
Výčet jednotek spadajících pod 65th FW by nebyl úplný, po-
kud bychom okrajově nezmínili 5th ERS. Myšlenka našla inspira-
ci v ARS - záchranném leteckém a námořním systému RAF, který
pomohl nejedné americké osádce. I tak velení 8th AF cítilo po-
třebu zavést podobnou službu ve vlastních strukturách. Na kon-
ferenci velení spojeneckých letectev 8. 5. 1944 bylo rozhodnu-
to o zřízení takové jednotky a její podřízení 65th FW. Domovem
5th ERS se staly Saron Walden a Boxted, později i Halesworth.
Hlídkovacími letouny byly vysloužilé P-47, které monitorova-
ly nejen hladinu moře, ale také radiový provoz během odletu
i návratu proudů bombardérů a jejich stíhacího doprovodu přes
kanál La Manche a Severní moře. Piloti Thunderboltů mohli
osádkám v nouzi shazovat dinghy a další výbavu, a především
zajistit přesné zaměření jejich polohy. Pro zkvalitnění násled-
ného postupu záchrany byla jednotka později vybavena i letou-
ny PBY Catalina.
LtCol. John A Brooks III., velitel 2nd Scouting Force, byl bývalým
commanding pilotem (velitelem bombardovacích svazů) u 398th BG
a jí nadřazeného 96th CW. Jeho P-51D s/n 44-14309 YF-X ‘Calami-
ty Jane‘ / ‘Punkin‘ má svůj původ u 355th FG. Kódová písmena YF
358th FS, ke které letoun původně náležel, jsou jako u většiny ji-
ných strojů 2nd SF doplněna horizontálním pruhem.
P-51D s/n 44-13699 ‘G.I. Jive‘ pocházel od 355th FG
a létal u Scouting Force Experimental, načež přešel k 1st SF.
Vpravo: Fotograe, na které se podepsal čas, přesto však může ukázat vzorový příklad markingu letounů SFX. Bílý vrtulový kužel a přední
část krytu motoru odkazují k původní příslušnosti 355th FG, stejně tak písmena YF, náležející 358th FS. Pouze vodorovný pruh nad písmeny
squadrony tento letoun přiřazuje k SFX. Jedná se o tentýž letoun (44-14524), zachycený na fotograi na předchozí stránce.
P-47 Thunderbolt s/n 42-75855 5F-A od 5th Emergency Res-
cue Squadron. K markingu jednotky patří červeno-bílo-mod-
rý pruh na přídi a široké žluté pruhy na křídle a ocasních
plochách. Za pozornost stojí instalovaný vypouklý překryt
kabiny typu Malcom Hood.
SFX a 2nd Scouting Force
Jedním z problémů bombardovacích osádek 8th AF byla
nejistota předpovědí povětrnostní situace hluboko nad kon-
tinentem. To se projevovalo nejenom obtížemi během cesty
k cíli, ale především při jeho samotném zaměřování. Oproti
předpovědím se nezřídka stávalo, že cíl byl zahalen mraky. Ač-
koliv byly vyvíjeny metody bombardování pomocí radarů, schop-
ných „prohlédnout“ skrz celistvou oblačnost, výsledky takových
postupů byly spíše horší než lepší, zejména v počátcích vývoje
těchto postupů. Pro bombardovací jednotky by bylo výhodněj-
ší včas otočit k sekundárnímu, náhradnímu cíli, či k nějakému
„last resort target“. Ovšem zjištění nemožnosti bombardovat
primární cíl přicházelo obvykle až dost pozdě.
S myšlenkou jak tomu pomoci, přišel velitel 384th Bomb
Group, Col. Budd J. Peaslee. Na jeho návrh měla být vytvořena
speciální jednotka s rychlými jednomotorovými stíhacími letou-
ny, jejíž piloti by osamoceně létali nad cílovou oblast a radiem
referovali velitelům bombardovacích wingů o situaci. Nejlepší
volbou byl pochopitelně P-51D, ač k podobným účelům 8th AF
využívala i britská Mosquita. Pilotem takového Mustangu, který
by obtížně zachytitelný německou obranou pronikl hluboko nad
nepřátelské území, měl být především zkušený pilot bombardé-
ru, který již odlétal svou operační túru, nejlépe část z ní jako
Commanding Pilot (velitel formace či svazu). Dokonalost tako-
vé myšlenky spočívala ve zkušenosti těchto pilotů z dob, kdy
absolvovali své bombardovací mise, a tedy i znalost toho, co
se velitelé bombardovacích svazů potřebují zejména dozvědět.
Scouting Force Experimental (SFX), která měla tuto teorii
vyzkoušet v praxi, našla své zázemí ve Steeple Morden u 355th
FG, náležící k 65th FW. Její velikost měla odpovídat zhruba
jedné squadroně, počtem pilotů i letounů však bývala menší,
spíše v rozsahu jedné letky (Flight). Během období 16. 7. až
12. 9. 1944 SFX odlétala 35 úspěšných misí, načež bylo rozhod-
nuto, že budou podobné jednotky zřízeny pro všechny tři stíhací
wingy, respektive bombardovací divize. Col. Peaslee pokračoval
ve velení u 1st Scouting Force, přiřazené k 1st BD (B-17) a pře-
sunul se do Honingtonu (domova 364th FG a 1st Strategic Air
Depot). Nově utvořená 2nd Scouting Force zůstala pod křídly
a provozní podporou 355th FG na Steeple Morden a tvořila
servis pro 2nd BD (B-24). 3rd Scouting Force, která zajišťovala
v rámci 66th FW servis pro 3rd BD (B-17) byla ustavena ve Wor-
mingfordu (55th FG).
Zbarvení letounů SFX a později 2nd SF (ustanovené 26. 9.
1944) vycházelo z praxe jednotek, od kterých byly zapůjčeny
nebo převedeny. V tomto případě se jednalo o Mustangy 355th
FG. 2nd SF nepoužívala žádné zvláštní barevné označení a le-
P-51D s/n 44-14524 YF-M ‘Li‘l Larry II‘ (L),
‘Yo.o.o!!‘ (R), od 2nd SF, se kterým na průzkumy
létal Lt. Ray L. Shewfelt, bývalý pilot B-17 u 479th BG.
Col. Budd J. Peaslee, bývalý velitel 384th BG a zakladatel Scouting
Force Experimental u svého P-51D 44-13283 YF-A ‘Carolyn Ann‘.
Poté, co se Scouting Force Experimental rozšířila na tři samostatné
jednotky pro každou bombardovací divizi, pokračoval Col. Peaslee
ve velení 1st SF.
HISTORY
INFO Eduard
17
Duben 2026