Strana 68
STAVEBNICE 07/2026
Avia C-10.6, velitelský roj 2. letecká divize, Stíhací výcvikové středisko,
Československé letectvo, Planá, Československo,
jaro 1947
Letoun byl zalétnut továrním pilotem Avie An-
tonínem Krausem dne 10. 7. 1946 a po převzetí
vojenskou přejímací komisí a Bezpečnostním
letectvem (tehdy označovaném jako Letectvo
SNB) byl od září do listopadu 1946 přidělen pilot-
nímu přeškolovacímu kurzu Velitelství letectva
1. oblasti ve Kbelích, jehož cílem bylo přecvičit
piloty SNB na moderní letouny. V té době již nesl
pro Bezpečnostní letectvo předepsané zbar-
vení a imatrikulaci OK
-
BYF, a to si udržel i po
následující službu u leteckých hlídek SNB, resp.
Bezpečnostního letectva, až do léta 1947, kdy byl
zapůjčen společně s minimálně dalšímu čtyřmi
S-99 Stíhacímu výcvikovému středisku u 2. le-
tecké divize v Českých Budějovicích. Zde došlo
při zachování původního zbarvení pouze k ne-
dbalému zatření imatrikulace OK
-
BYF na trupu
a křídlech a k přeznačení letounu novým černým
označením EV-11 na trupu. Dne 30. 4. 1947 byl ale
letoun poškozen při vzletu z Plané a následně
odeslán do revize. Zda tato událost souvisí s
faktem, že letoun je prokazatelně fotograficky
doložen i v jiném, a to jednolitém světlém zbar-
vení, je ale otázkou. V každém případě ještě v
době, kdy letoun působil u Stíhacího výcvikové-
ho střediska, byl na všech plochách přestříkán,
a to zřejmě světlou šedozelenou barvou, kterou
Avia aplikovala i na jiné tehdy zprovozňované
kořistní letouny (S/CS-92, S-199) a která bývá
nesprávně zaměňována s původní německou
RLM 02. Na obvyklých místech pak byl letoun
opatřen československými výsostnými znaky
s bílým lemem a na trupu černým označením
EV-11. Na spodní ploše křídel není černé ozna-
čení EV-11 doloženo.
Avia C-10.1 (W.Nr. 613156), Letecký výzkumný ústav Letňany,
Československo, únor 1946
Jde o vůbec první zprovozněný letoun, původně
Bf 109 G-10/U4 W.Nr. 613156, vyrobený ve WNF,
který byl zalétnut továrním pilotem Avia Petrem
Širokým již dne 22. 2. 1946. Tento stroj je znám
svou pestrou minulostí. Nejen tím, že se za jeho
kniplem vystřídala i taková jména, jako mjr. let.
Jiří Maňák, kpt. let. Stanislav Hlučka, škpt. let.
František Chábera či škpt. let. Jaroslav Taudy,
ale také tím, že až do roku 1948 byl přidělen
k Vědeckému leteckému ústavu v Letňanech
(VLÚ) ke zkouškám, spočívajícím mimo jiné
v testech vzletu s užitím startovacích raket.
Právě v té době byl letoun na všech plochách
nastříkán jednolitým světlým zbarvením, zřejmě
světlou šedozelenou barvou, kterou Avia apliko-
vala i na jiné tehdy zprovozňované kořistní le-
touny (S/CS-92, S-199) a která bývá nesprávně
zaměňována s původní německou RLM 02. Na
obvyklých místech pak byl opatřen českosloven-
skými výsostnými znaky s modrým lemem a na
trupu černým označením V-9. Během roku 1948
byl letoun od VLÚ předán Bezpečnostnímu le-
tectvu (tehdy označovanému jako Letectvo SNB),
kde působil v novém, pro Bezpečnostní letectvo
předepsaném zbarvení, a s imatrikulací OK
-
BYA.
Od května 1950 je po opravě u Avie doložen do-
konce i s imatrikulací OK-4381, aby poslední let
po zrušení Bezpečnostního letectva uskutečnil,
již jen formálně vedený pod MNO, dne 2. 2. 1951.
INFO Eduard68
Červenec 2026