Den otevřených dveří řeckého námořnictva

Záď raketového člunu Karathanasis, P 78, kde jsou umístěny protiletadlové rakety krátkého dosahu RIM-116.

Text: Petr Uzsák

U příležitosti „Dne Ne“ (Den Ochi), připadajícího na 28. října, je v Řecku organizováno mnoho společenských akcí a oslav. Jde totiž o symbol národní jednoty a hrdosti. A jedním z doprovodných programů tohoto dne byla v roce 2025 také ukázka několika plavidel současného řeckého námořnictva v přístavu Pireus.

Co se týče původu Dne Ne, ten sahá do roku 1940, kdy v tento den řecký premiér Ioannis Metaxas vzkázal italskému diktátorovi Benitu Mussolinimu jasné „Ne“ na ultimátum a požadavek okupace strategických oblastí Řecka silami Osy. Následovala válka s Itálií, do které se postupně zapojila Velká Británie jako spojenec Řecka a Německo na straně Itálie. A tento svátek národní hrdosti je slaven od roku 1942 v řeckých komunitách po celém světě.

Místo pro prohlídku lodí bylo v civilní části přístavu, v osobním terminálu pro zahraniční plavby. Vstup na plavidla byl volný a v rámci prohlídky si návštěvníci mohli fotografovat libovolné části lodi. Příslušníci posádky návštěvníky doprovázeli a informovali o celkovém poslání lodí, jejich službě i o technických podrobnostech. Námořníci vždy zdůrazňovali, že veřejnost má právo vidět, na co se používají vybrané daně. Akci provázel velký zájem návštěvníků, lidé byli ochotni čekat ve frontách před vstupem na palubu.

Moderní řecké námořnictvo má faktický původ v roce 1821, kdy začal národně osvobozenecký boj za znovuzískání samostatnosti a svrchovanosti. Oficiálním datem založení je však rok 1828. V současnosti je tvořeno přibližně 30 tisíci příslušníky a disponuje celkem 180 loděmi různých tříd a určení.

V přístavu Pireus se námořnictvo prezentovalo celkem třemi plavidly odlišných druhů. Jedním z nich byl raketový člun Karathanasis, P 78, třída Super Vita. Jde o britskou konstrukci třídy Roussen, ale loď byla vyrobena v domácích loděnicích Elefsis Shipyards a je zařazena do služby od roku 2020. Její nejsilnější částí výzbroje jsou protilodní střely MM40 Exocet s dosahem až 200 km. Dále je plavidlo vybaveno kanónem Oto Melara r. 76 mm, instalovaným na přídi. Veřejnost měla umožněnu pouze prohlídku paluby, podpalubní prostory lodi bohužel nebyly přístupné.

Fregata Psara (F 454, třída Hydra, originální typ MEKO-200) byla největší lodí z předváděné skupiny. Jde o plavidlo německé konstrukce, postavené v domácích loděnicích Hellenic Shipyards ve Skaramagas, nedaleko přístavu Pireus. Jeho hlavní výzbroj je tvořena protilodními raketami Mk 141 Harpoon, dále kanónem Mk 45 ráže 127 mm a torpédomety Mk 32 ráže 324 mm.

Podle posádky jde o loď s největšími bojovými zkušenostmi v rámci řeckého vojenského námořnictva. Prohlídka začala vstupem na palubu z levoboku a poté průchodem nástavbou na příď. Cestou návštěvníci míjeli koutek s lodní kapličkou. Na přídi proběhlo seznámení s lodí a její historií i výzbrojí, poté následoval přesun po strmých schůdcích o dvě paluby výš. Zde prohlídka pokračovala ukázkou velícího můstku, přičemž doprovod informoval o základních režimech a ovládacích postupech plavidla. Odtud se skupina návštěvníků přesunula vnitřkem nástavby na otevřenou palubu pravoboku a kolem torpédometů, průchodem skrz další část nástavby prošla na zadní palubu, kde je situován heliport. V zadní nástavbě je rovněž palubní hangár, po dobu prohlídek zde byl umístěn obchod se suvenýry pro veřejnost. Loď je schopna nést jeden vrtulník, řecké námořnictvo používá typ Sikorski SH-60R/S-70B. Z hangáru pokračovali návštěvníci průchodem zpět na otevřenou palubu levoboku a poté už ven z lodi.

Dalším atraktivním plavidlem byla prezentovaná ponorka Pipinos (S-121, třída Papanikolis, originální Type 214). Návštěvníci si mohli prohlédnout pouze vnější část ponorky, vstup do tlakového trupu nebyl možný. Jde o jednu z celkem čtyř lodí této třídy v současném řeckém námořnictvu, která byla na základě německé licence postavena opět v loděnicích Skaramagas. Loď je ve službě od roku 2014 a je vyzbrojena torpédy ráže 533 mm a protilodními raketami Harpoon.

Současná mezinárodní bezpečnostní situace vytváří rostoucí tlak na řecké ozbrojené síly. Tyto výzvy souvisejí například s migračními vlnami nebo neshodami s Tureckem v Egejském moři. Řecko se rovněž podílí na hlídkování v Rudém moři v rámci obrany obchodních lodí proti útokům Húthijů, tedy operace Aspides či na protipirátských opatřeních u somálských břehů v rámci operace Atalanta. Důležitou záležitostí je i existující spor o podmořská nerostná naleziště mezi Krétou a libyjským pobřežím. V první řadě jsou zde zásoby ropy a plynu, také kovů jako mangan, nikl nebo kobalt. Zde je rovněž potřeba asistence řeckých námořních sil.

Během nedávného konfliktu mezi Íránem a zeměmi pod vedením USA zaujalo řecké námořnictvo přísně obrannou a preventivní pozici. Namísto účasti na útočných operacích proti íránskému území se soustředilo na zajištění regionální stability a námořní bezpečnosti. Mezi jeho hlavní úkoly patřilo nasazení fregat Kimon a Psara do vod u Kypru, kde společně se stíhacími letouny F-16 řeckého letectva přispívaly k ochraně spojenecké vojenské infrastruktury po íránských útocích bezpilotními prostředky na britskou leteckou základnu RAF Akrotiri.

V Rudém moři pokračovaly válečné lodě řeckého námořnictva v ochraně mezinárodních námořních obchodních tras. V rámci mnohonárodního úsilí o zajištění námořní bezpečnosti doprovázely obchodní lodě a zachycovaly bezpilotní prostředky i protilodní střely Húthijů ve strategicky významném průlivu Báb al-Mandab.

Významnou podpůrnou úlohu sehrála také řecká námořní základna Souda Bay na Krétě, která sloužila jako klíčové logistické a operační zázemí pro americké námořní síly, včetně letadlové lodě USS Gerald R. Ford. Řecké baterie protiletadlového raketového systému Patriot navíc přispívaly k ochraně spojeneckých vojenských zařízení v regionu.

Avšak zpět do přístavu Pireus. Palubní personál byl během ukázek schopen provádět výklad v řeckém i anglickém jazyce, což přítomní cizinci jistě ocenili. V každém případě velký dík patří řeckému námořnictvu za dobře připravenou akci a přátelskou atmosféru.

Fregata Psara, F 454, třída Hydra.

Kanón Oto Melara r. 76 mm na přídi raketového člunu Karathanasis.

Protilodní střely MM40 Exocet na palubě raketového člunu Karathanasis.

Příď ponorky Pipinos, S-121, třída Papanikolis.

Velitelská věž ponorky Pipinos. Za pozornost stojí její proudnicový tvar. Otevřený vstup vede do průchodu na záď plavidla, protože vzhledem ke konstrukci není možno věž obejít po povrchu. Nejde tedy o vstup do tlakového trupu.

Záď ponorky Pipinos s vystupujícím kormidlem.

Torpédomety Mk 32 ráže 324 mm na levoboku fregaty Psara, F 454.

Pohled na levobok raketového člunu Karathanasis.

Palubní kanón Mk 45 ráže 127 mm na přídi fregaty Psara.

Pohled na přední část nástavby s velitelským můstkem fregaty Psara. V popředí je protiletadlový komplet Mk 15 Phalax s rotačním kanónem Vulcan r. 20 mm.

Pohled na část interiéru velitelského můstku fregaty Psara.

Koutek s lodní kaplí na palubě fregaty Psara.

Celkový pohled na ponorku Pipinos, S-121, třída Papanikolis.

Fregata Psara - hangár pro palubní vrtulník s dočasnou prodejnou suvenýrů pro návštěvníky.

Příď raketového člunu Karathanasis, P78.

Ponorka Pipinos, S-121, třída Papanikolis.