Strana 20
DVĚ VĚŽE
S ohledem na přetrvávající technické potí-
že a nedostatek náhradních dílů byla ponorka
v následujícím období využívána pouze jako
cvičené plavidlo.
14. bojová plavba: od 29. 1. do 12. 2. 1944,
oblast Egejského moře, kapitán: Lt Nikolaos
Roussen.
Odpoledne 29. ledna vyplula ponorka z bej-
rútského přístavu s úkolem hlídkovat v cent-
rální části Egejského moře. Během přesunu do
operačního prostoru se loď dostala do zimní
bouře a kvůli silnému vlnobití došlo k úni-
ku kyseliny z baterií i průniku vody do trupu.
Po provedeném vynoření a větrání interiéru
byly škody odstraněny a ponorka pokračovala
v plavbě.
Večer 2. 2. hlídka vynořené ponorky zahlédla
nezjištěný čtyřmotorový letoun a urychleně se
ponořila. Stalo se tak v průlivu mezi ostrovy
Kréta a Kasos.
Mezi 3. a 12. únorem loď hlídkovala v ur-
čeném prostoru, ale nic mimořádného nebylo
zaznamenáno, tak byla hlídka ukončena ná-
vratem do Bejrútu. V závěru plavby onemocněl
velitel lodi a té dočasně velel jeho zástupce.
Kvůli technickému stavu nebyla zatím plá-
nována další bojová plavba, naopak bylo roz-
hodnuto o přemístění do Gibraltaru k provedení
oprav. Tam byla loď odeslána 19. 5. 1944, ale
ještě předtím se velení námořnictva muselo
vypořádat se vzpourou části mužstva, což stá-
lo život i jejího dosavadního velitele N. Rousse-
na. Ten zahynul během zásahu proti vzbouřen-
cům při násilném obsazování ponorky. Novým
velitelem se stal Lt Christos Botsaris. V té době
už ponorka nebyla operačně nasazena, pouze
se podílela na výcviku posádek hladinových
lodí a letadel.
Y/B S O
Tato loď patří do třídy Typ 209, což byla
konstrukce německé společnosti Ingenieu-
rkontor Lübeck a postavená v loděnicích Ho-
waldtswerke-Deutsche Werft v Kielu. Avšak
toto plavidlo v mnohém navazovalo na před-
chozí třídu Typ 206. Okeanos, společně s dal-
šími třemi jednotkami, byl součástí řecké třídy
Poseidon. Také je prvním nositelem tohoto
jména v řeckých námořních silách. Nutno zdů-
raznit, že primární určení byla služba tohoto
typu v pobřežních vodách.
Plavidlo bylo dokončeno a námořnictvem
převzato 15. 11. 1979 v Kielu a prvním velitelem
byl jmenován Lieutenant Commander (LtCdr)
Vasilios Morakis. Poté, v listopadu a prosin-
ci, následovaly zkušební plavby v Baltském
moři. Zpět k domovu se posádka vydala 10. 12.
a do cíle, námořní základny Salamina, dorazila
1. ledna 1980.
Pokud jde o základní takticko-technické
parametry, jsou následující: délka 55,9 m; šíř-
ka 6,3 m; výtlak 1285 tun ponořená; dosah až
11 000 námořních mil (20 000 km). Člun je vy-
baven diesel-elektrickým pohonem a dosáhne
rychlosti 11 uzlů za hodinu na hladině (20 km/h)
nebo 21 uzlů za hodinu ponořený (39 km/h). Vý-
zbroj zahrnuje 8 příďových torpédometů ráže
533 mm, schopných odpalovat jak klasická
torpéda, tak i protilodní střely Harpoon. Osád-
ku tvoří 33 osob.
Samotná služba lodi začala ihned po jejím
připlutí. Skládala se z běžného výcviku i údrž-
by a samozřejmou součástí byla i cvičení, ať již
domácí či mezinárodní (zde šlo například o pe-
riodická cvičení Tridende nebo Dog Fish).
Patrně nejdramatičtější plavba člunu Okea-
nos se odehrála v březnu a dubnu 1987 v rám-
ci takzvané „Březnové krize 1987“. Tehdy se
Turecko rozhodlo vyslat loď pro výzkum loži-
sek fosilních paliv do mezinárodních vod, ale
do řecké ekonomické zóny s odůvodněním, že
jde o součást tureckého pevninského šelfu.
Současně bylo uveřejněno, že jakákoli řecká
akce proti tomuto plavidlu bude pokládána za
důvod k válce.
V té době byl velitel ponorky LtCdr Nikolaos
Koutsodontis. Dne 27. 3. 1987 byla loď vyslána
na hlídkovou plavbu do Egejského moře, když
velení námořnictva nařídilo všem plavidlům
opustit základny a přesunout se do stanove-
ných prostorů kvůli monitorování a případné-
mu blokování tureckých aktivit. Celou krizi se
nakonec povedlo vyřešit diplomatickými ces-
tami za přispění USA i NATO a k ozbrojenému
střetu naštěstí nedošlo. Tato plavba trvala 240
hodin a většinu času člun trávil pod hladinou.
V roce 2004 se člun v rámci programu Nep-
tune II podrobil modernizační přestavbě na
základě rozhodnutí z roku 2002. Při tom došlo
k zástavbě systému pohonu bez nutnosti
přístupu vzduchu (air independent propulsi-
on – AIP), modernizaci dosavadního pohonu
a mnoha dalších palubních systémů. Účelem
bylo vylepšení operačních schopností a sní-
žení akustické stopy lodi. Důležitou úpravou
je také úprava palubního průlezu pro připojení
záchranného plavidla Deep Submergence Res-
cue Vessel (DSRV).
Zpět do služby se ponorka vrátila roku 2009
a v současnosti je jediným zástupcem třídy
Okeanos. Důvodem jsou rozpočtová omezení
v důsledku tehdejší finanční krize, tedy k mo-
dernizaci ostatních lodí nedošlo.
Právě při přestavbě byla původní věž lodi
sejmuta a později umístěna do Parku Flisvos.
Použitím nové věže loď nyní vzhledově připo-
míná třídu Papanikolis. Také rozměry lodi se
změnily, došlo totiž k prodloužení trupu a tedy
i zvýšení výtlaku. Také výkony lodi narostly.
Tím se loď změnila v oceánský typ, schopný
dlouhodobých operací bez nutnosti dozásobení.
Okeanos je společně s čluny tříd Poseidon
a Papanikolis základním prvkem podmořské
flotily řeckého vojenského námořnictva, které
chrání pevninské pobřeží, více než 2000 ostro-
vů a námořní komunikace mezi nimi.
Originální věž ponorky Okeanos z doby před modernizací lodi.
INFO Eduard20
Srpen 2026