Strana 4
Dobrý den, vážení přátelé,
Prodej srpnových novinek jsme na našem e-shopu
spustili v pátek 31. července, jako obvykle jsme je-
jich spuštění oznámili na Facebooku a Instagramu,
a jako obvykle jsme na těchto platformách dostali
sérii hejtů na téma proč vydáváme pořád dokola
stále to samé.
Opravdu děsně a z celého srdce tuto oblíbenou
reakci prakticky na všechny ohlášené novinky
miluji. Zní to asi takto, kdybyste nějakou neprav-
děpodobnou náhodou ještě nic podobného nečetli
nebo neslyšeli: „Co třeba udělat něco nového? Proč
zase další P-40?“ Má to své jemné nuance, na-
příklad při vydání P-40K následuje otázka „A kdy
bude P-40F?“, aby se při oznámení vydání P-40F
ozvala obvyklá námitka „Co třeba udělat něco no-
vého? Proč zase další P-40?“ následovaná dotazem
„A kdy bude P-40B?“ Variací této hry je nesčetně. Ta,
kterou mám nejradši, je „P-40B 1:48? A kde je Su-7
1:72?“. Za tu bych vraždil a tu vraždu bych si užil tak,
že by se za to nestyděl ani Quentin Tarantino.
Celkem chápu, že naše vydávací schéma může
v někom na první pohled vzbudit dojem, že vydá-
váme stavebnice stále stejných typů letadel. Pokud
někdo takový ale připustí i druhý pohled a trochu
se do problému zahloubá, tak celkem rychle zjistí,
že nevydáváme stále stejné typy letadel, ale že se
ty stavebnice mezi sebou liší. Bf 109 F-4 není to
samé jako Bf 109 K-4. Zní to sice podobně, obě le-
tadla vyráběla firma Messerschmitt, obě skutečně
vycházejí ze stejného základu, ale stejná nejsou.
Bývaly časy, kdy to bylo jedno. V sedmdesátých
letech nikdo neřešil rozdíl mezi P-40E a P-40K
nebo Bf 109 F-4 a Bf 109 G-2. I když ano, rozdíl mezi
Bf 109 F-4 a K-4 se řešil i v těch starých časech,
tam už by ty rozdíly mohly být zřetelné opravdu
každému. Dnes žijeme v jiné době, máme téměř
neomezený přístup k informacím, a to je zdroj toho,
co my děláme. Dnes už nestačí udělat dvě základní
stavebnice hlavních verzí daného typu, třeba P-40E
a P-40N a ty točit ve dvou krabičkách stále dokola.
Nejde to ze dvou důvodů. Jedním z nich je zmíněná
úroveň znalostí ve společnosti a schopnost jejich
sdílení. Z toho pak plynou nároky zákazníků na vý-
robce. Protože zákazníci ty jednotlivé verze znají,
tak je od nás výrobců chtějí. Časy, kdy modeláři
rozdíly ve verzích ignorovali nebo si je vyřešili
sami, už dávno minuly. Dnes se vyžaduje doko-
nalost a důsledné řešení rozdílů verzí od výrobce
stavebnice. Ne každý výrobce samozřejmě přání
zákazníků vyhoví. Spousta z nich to nedělá, důvody
mají různé. Někdo je 50 let zvyklý vydávat jednu
krabici a šlus, a věří, že je to tak správně. Něko-
mu se do toho nechce, protože to dá práci a není
jisté, že se pak všechny verze opravdu prodají. My
věříme, že to naši zákazníci myslí vážně a opravdu
ty různé verze slavných typů chtějí. Naše prodejní
čísla tomuto přesvědčení dávají za pravdu. Takže
pokud se nás tedy někdo při vydání P-40K zeptá,
kdy bude vydaná P-40F, je to relevantní otázka.
Sice zatím přesně nevím, kdy vydáme P-40F, před-
běžně s ním počítáme na druhou polovinu příštího
roku, ale vydáme ho, protože to je náš styl práce.
Vydáváme celé vývojové řady letadel. Ty jsou často
rozsáhlé, rodina Spitfirů nebo Bf 109 zahrnuje až
desítky verzí těchto letadel, takže je to práce na
léta. Důležité je akceptovat, že tento styl práce je
orientovaný na zákazníky, kteří si budují ucelené
vývojové řady a jsou tedy s námi naladěni na stej-
nou vlnu. Chápu, že je tu druhá skupina modelářů,
kteří stejný cíl nemají. Těm se pak může zdát, že
vydáváme stále to samé. Ale jistě chápete, že my
se musíme rozhodnout pro jednu nebo druhou ces-
tu. Oběma názorovým proudům vyhovět nemůže-
me. Takže bych zástupce opoziční skupiny poprosil
o toleranci a nadhled. Pokud nebudete chtít Spitfira
Mk.14 jako dvacátého pátého Spitfira z dílny Eduar-
du, tak ho prostě ignorujte a nechte ho těm, kdo ho
chtějí. A ty, kdo ho chtějí, také požádám o trpělivost.
Chápu, že je to už nějakých 13 let od vydání prvního
Spitfira od Eduardu a teprve někdy příští rok na něj
konečně dojde řada. Ale ono to moc rychleji nejde.
Jednak toho nejsme fyzicky a technicky schopni,
a jednak, kdybychom nedej bože toho schopni byli
a vydali bychom všechny verze Spitfirů kupříkladu
během tří či čtyř let, tak už by to bylo opravdu mo-
notónní a nebavilo by to už ani toho nejskalnějšího
Spitfirologa.
Tak jako tak, za 8 měsíců letošního roku jsme
vydali v různých produktových řadách stavebnice
třinácti různých typů letadel v měřítku 1:48, šesti
různých typů letadel v měřítku 1:72, k tomu jeden
typ v měřítku 1:32 a jeden typ v měřítku 1:144. Počí-
táno je to tak, že pokud je v seznamu několik verzí
Bf 109, počítám je všechny jako jeden typ. Pokud
by to někomu připadalo stereotypní, ocenil bych,
kdyby mi nějak srozumitelně vysvětlil, proč se mu
to stereotypní jeví. Se srpnovou nabídkou je to tak,
že Bf 109 F-4 v měřítku 1/72 je jediná stavebnice
Bf 109 F-4, kterou od nás můžete koupit, jinou
v nabídce nemáme. Také další novinka, P-40K, je
jedinou stavebnicí typu P-40K, kterou od nás mů-
žete koupit, jinou nenabízíme, a co víc, v obchodech
nenajdete žádnou alternativu. Jinou stavebnici
P-40K v měřítku 1/48 prostě žádný jiný výrobce na
celém širém světě nevyrábí a nenabízí. Stavebnice
P-51B v měřítku 1/32 je opět jediná stavebnice to-
hoto typu v měřítku 1/32 v naší nabídce, navíc jde
o premiérové vydání. Je to opravdu novinka, nic po-
dobného jsme ještě nikdy nevydali.
Druhá reakce zmíněná v úvodu, „P-40B 1:48?
A kde je Su-7 1:72?“, reflektuje zase trochu jiný
problém. Je vcelku logické, že modeláři by chtěli
stavebnice letadel, která se jim líbí a která buď na
trhu chybí, nebo jejichž stavebnice už jsou opravdu
staré a technicky a morálně dávno překonané.
Že po nich modeláři touží, dává smysl. Ovšem
z našeho pohledu jsou některá modelářská přání
již na první pohled poněkud neekonomická a jiná
jsou přímo šílená. Například v reakci na srpnovou
novinku Wilde Sau Epizoda 3 se jeden modelář ptal
proč místo dalších Focke-Wulfů raději neuděláme
dvojčata Bf 109. Asi měl na mysli Bf 109 Z. Jsou
ovšem statečné firmy, které je modelářům splní.
To my většinou nejsme. Já bych si třeba nikdy ne-
troufl vyrobit formy na Walruse ve čtvrtce. Troufl
bych si koupit 3 000 sad výlisků od někoho, kdo si
troufl vyrobit formy a jsem si jistý, že bychom je
prodali. Dokonce si myslím, že bychom jich proda-
li i 5 000. Ale vyrobit na to formy, to je jiná liga,
a to bych si netroufl. Bál bych se, že bychom tako-
vou statečnost nepřežili. Znáte to, hrdinů jsou plné
hřbitovy.
Druhý důvod je technologický. My jsme se dostali
na poměrně vysokou úroveň zpracování stavebnic.
Naše práce má nějakou kvalitu, ze které si nemů-
žeme dovolit ustoupit. Můžeme vydat v reedici nebo
v řadě Heavy Retro něco našeho starého, co dneš-
ní úroveň nemá, a to nám projde. Náš zákazník to
pochopí, tedy ten, který nás sleduje. Když se něco
takového dostane do rukou někomu, kdo nás nes-
leduje a neví, která bije, tak je to průšvih. Máme
na krku zklamaného zákazníka, který si koupil sta-
vebnici letadla, které chtěl, vidí, že to vydal Eduard,
který má dobrou pověst, a když otevře krabici, je
zklamaný. A my ztrácíme potenciálního zákazníka.
Podobné je to s přebaly. Když jsme ohlásili Catalinu,
první reakce nebyly nijak pozitivní. Tito modeláři
neřešili, že žádná stavebnice Cataliny v měřítku
1/48 už není řadu let k dostání, koupit se dá jen
za poměrně velké peníze na E
-
Bayi. Jen psali, proč
vydáváme starý střep a proč neuděláme novou sta-
vebnici Cataliny v našem standardu.
A to je kámen úrazu. Náš standard je drahý,
ustoupit z něho nemůžeme, tak musíme velmi
pečlivě zvažovat, do jakých projektů investovat,
aby se investice vrátila. A právě nejen Walrus, ale
ani Catalina takovými projekty nejsou. Teď si mů-
ÚVODNÍK
INFO Eduard4
Srpen 2026