Strana 31
P-51B-5-NA, s/n 43-6819, Capt. Duane W. Beeson, 334
th
FS, 4
th
FG, 8
th
AF, Debden,
Velká Británie, březen-duben 1944
P-51B-10-NA, s/n 42-106448, Capt. Henry W. Brown, 354
th
FS, 355
th
FG, 8
th
AF,
Steeple Morden, Velká Británie, červen 1944
Duane Willard Beeson se zařadil mezi desítku
pilotů, kteří u USAAF dosáhli statusu stíhacího
esa na dvou různých typech letounu. V jeho pří-
padě se jednalo o P-47 a P-51. Celkem zazna-
menal 17,3 sestřelu, z toho 12 dosáhl na P-47C/D
a 5,3 na P-51B. Rodák z Idaha podobně jako
mnoho jiných neplnil požadavek letectva na ale-
spoň dva roky studia na vysoké škole, a tak se
přihlásil do řad kanadského letectva, které jej
23. ledna 1941 přijalo do svých řad. Po přesunu
do Anglie se přeškolil na Hurricane a 5. září
1942 byl přidělen k No. 71 Squadron v Debdenu.
Po zformování 4
th
FG z Eagle Squadrons létal
Beeson u 334
th
FS a 18. května 1943 dosáhl své-
ho prvního sestřelu. Po 80 odlétaných misích se
stal velitelem B Flightu a 28. února 1944 dostal
přidělen svůj první P-51B, který pojmenoval Bee
(včela). Dne 5. dubna se nejprve nedaleko Bran-
denburgu podílel třetinou na sestřelu Ju 88, poté
byl ale zasažen flakem a padl do zajetí. Krátce
po válce mu byl diagnostikován nádor na mozku
a ještě před operací zemřel ve věku 25 let.
Henry William „Baby“ Brown byl stíhacím esem,
na jehož kontě bylo 14,2 sestřelu. Tři další le-
touny nepřítele ve vzduchu poškodil. Na zemi
jich zničil 14,5 a poškodil 10. Prvních čtyř úspě-
chů dosáhl ještě na Thunderboltu, dalších již
na Mustangu a 24. dubna 1944 se stal v po-
řadí pátým stíhacím esem 355
th
FG, přičemž
13. května měl dokonce status nejúspěšnějšího
stíhače celé skupiny. Po návratu z dovolené se
pak po zničení osmi letounů na zemi a sedmi ve
vzduchu v průběhu 30 dnů stal na sklonku srp-
na nejúspěšnějším stíhačem celé osmé letecké
armády. Další navyšování jeho skóre zastavil
zásah německého flaku, který Browna přinutil
3. října 1944 k nouzovému přistání na nepřátel-
ské půdě. Brownův velitel, Maj. Chuck Lenfest
(5,5 sestřelu) přistál poblíž, aby jej zachránil,
ale jeho Mustang zapadl do bláta a oba piloti
tak nakonec padli do zajetí. Po válce zůstal ve
službě a vedl program vývoje F-111 na základ-
ně Nellis. Později byl velitelem 48
th
TFW a zá-
stupcem velitele operací 7
th
AF během války ve
Vietnamu. Do výslužby odešel v roce 1974, zemřel
19. února 2008 ve věku 85 let.
STAVEBNICE 08/2026
INFO Eduard
31
Srpen 2026