Strana 50
#948011BOXART STORY
Po ukončení druhé světové války nastaly vel-
ké politické a teritoriální změny nejen v Evropě
a oblasti Tichomoří, ale také na blízkém východě.
Problémy, které s sebou v posledně jmenovaném
regionu tento proces přinesl, dosahují až do dneš-
ních dnů.
Jednou ze základních otázek předpokládaných
změn bylo ukončení britské kontroly území Pa-
lestiny. Valné shromáždění OSN vydalo 29. 11. 1947
rezoluci č. 181, na jejímž základě mělo být území
Palestiny rozděleno na dva nezávislé státy, židov-
ský a arabský. Zatímco židovská strana s návrhem
souhlasila, představitelé arabského světa jej od-
mítli. Následovaly měsíce ozbrojených střetů mezi
oběma stranami, které po odchodu Britů v květnu
1948 přerostly v otevřený konflikt.
Na základě zmíněného rozhodnutí OSN byl
14. května 1948 vyhlášen nezávislý stát Izrael. Hned
následující den na jeho území vpadla vojska pěti
arabských zemí, postupně se do konfliktu různou
měrou zapojily některé další. Šlo o Jordánsko,
Egypt, Irák, Libanon, Sýrii, Jemen a Saúdskou
Arábii. Začala tak první izraelsko-arabská válka,
známá jako Válka za nezávislost. Arabský svět ji
označuje jako An-Nakba – Katastrofa.
Napadený Izrael měl zpočátku jen několik de-
sítek tisíc vojáků a velmi nedostatečnou výzbroj.
Arabské armády byly početnější i lépe vybavené,
postrádaly však jednotné velení a také jasnou
strategii. OSN na konflikt reagovala tak, že na celý
region uvalila zbrojní embargo. Mladý stát Izrael,
který postrádal vlastní výrobu těžkých zbraní, tak
zůstal bez možnosti výzbroj alespoň nakupovat.
Žádosti Izraele o pomoc vyslyšelo Československo,
a to za tichého souhlasu Sovětského Svazu, který
v regionu po komunistickém převratu v únoru 1948
upevňoval svůj vliv. Československo se tak jako
jediná evropská země rozhodlo vojenskou pomoc
Izraeli tajně poskytnout. Proces dodávek zbraní
a také výcvik izraelských pilotů a techniků v Čes-
koslovensku vycházel z dohod, které byly uzavřeny
ještě před formálním vznikem státu Izrael. Čes-
koslovensko do Izraele v jeho těžké hodině doda-
lo většinu svých Avií S-199, lehké i těžké zbraně,
mnohé ještě z německé druhoválečné provenience,
a později také letouny Spitfire Mk.IX, se kterými
se v létě 1945 vrátily československé perutě RAF
z Velké Británie.
Mezek - Avia S-199, stíhací letoun s problematic-
kými vlastnostmi, vznikl kombinací draku Bf 109G
a motoru Jumo 211. V těsně poválečných letech
se spolu se Spitfiry stal páteří československého
stíhacího letectva. Celkem bylo vyrobeno více než
500 ks letounů S-199 a CS-199 (dvoumístná cvičná
verze).
Během tajné operace Balak bylo do Izraele od-
prodáno 24 Avií S-199. Čtyři z nich provedly svůj
první útok již 29. května 1948 proti egyptským
kolonám směřujícím na Tel Aviv. Vojensky sporný
výsledek měl ohromný morální dopad. Dodávky
československých S-199 do Izraele byly postup-
né. Zobrazený letoun označený D-123 byl dodán
28. července na palubě letu Balak č. 79 a do bojů
se zapojil 15. srpna 1948. Byl zařazen do 101. tajeset,
jejímž emblémem v tu dobu již byla okřídlená lebka
v letecké přilbě a brýlích. Lebka symbolizuje židov-
skou víru v povstání mrtvých, kteří vytvoří velkou
armádu, až na zem přijde mesiáš. Letoun D-123 se
zúčastnil operace Yoav, která proběhla během sed-
mi dnů v říjnu 1948 v Negevské poušti. Cílem bylo
rozdělit egyptské síly nacházející se podél pobřeží
a na silnici mezi městy Beerševa, Hebron a Jeru-
zalém. Do těchto bojů vstoupil Mezek D-123 hned
v první den ofenzívy 16. října 1948, kdy v jeho kok-
pitu nárokoval izraelský pilot Rudi Augarten se-
střelení Spitfiru Mk.IXc egyptského královského
letectva. Sedmidenní operace byla úspěšná a zna-
menala výrazné posílení izraelských pozic.
V roce 1949 Izrael zahájil proces uzavírání pří-
měří s jednotlivými arabskými státy. Situace však
zůstávala i nadále velmi křehkou. Výsledek kon-
fliktu, tedy prvotního arabského odmítnutí rezoluce
OSN o dvoustátním řešení území bývalé Palestiny
z roku 1947, a následné napadení Izraele, zname-
nal politické i teritoriální posílení židovského státu
v regionu. První izraelsko-arabská válka nebyla
pouze střetem o hranice, ale především otázkou
identity a práva na existenci státu Izrael. Pro Pales-
tince znamenala ztrátu domova a začátek uprchlic-
kého exilu. Ozvěny této války rezonují dodnes ve
všech dalších konfliktech regionu. Válka o nezá-
vislost Izraele z let 1948 – 1949 si vyžádala okolo
6 000 izraelských a 10 000 – 15 000 arabských živo-
tů. Asi 700 000 palestinských Arabů uprchlo nebo
bylo vyhnáno ze svých domovů. Také díky pomoci
z Československa se dokázal Izrael v této válce
ubránit. Stejně tak i ve válkách dalších, při kterých
však už pomoc z Československa nepřicházela. To
se, v područí komunistického SSSR, od Izraele po-
stupně odvrátilo. Návrat k normálu, postaveném
na faktu, že Československo Izraeli pomohlo v nej-
těžších chvílích jeho zrodu, přišel až po rozpadu
socialistického tábora na konci osmdesátých let
dvacátého století.
Text: Jan Zdiarský
Ilustrace: Piotr Forkasiewicz
Mezky nad Negevskou pouští
INFO Eduard50
Listopad 2025