Strana 13
TASK FORCE 58 U BŘEHŮ JAPONSKA
sestavy zpravidla nedařilo a značný počet le-
tounů byl napaden jednotlivě.
4. Nedostatečné povědomí o nepříteli při
poplachu, vzletech a přistáních
Většina příslušníků vstupovala do boje po-
prvé. Ačkoli se do střetnutí vrhli s odvahou
a odhodláním, někteří při vzletu a přistání do-
statečně nesledovali nepřítele. Například:
(A) Vracející se stíhači se zařadili na okruhu
za sebe jako při běžném výcviku, bez ohledu
na možnost nepřátelského ostřelování za níz-
kého letu. Letouny je naopak nutné rozptýlit
nepravidelně, nejméně 50 metrů od sebe v po-
délném i příčném směru.
(B) Při evakuaci letounů operovaly v blíz-
kosti naší jednotky nepřátelské stíhačky.
Přesto příslušníci používali vzletovou drá-
hu obvyklým způsobem: pojížděli proti větru
a vzlétali bez spěchu. Po vzletu někteří krou-
žili nad letištěm, teprve poté zamířili k cíli.
Přišli jsme tak o dva cenné cvičné letouny.
(C) I v době, kdy nepřátelské letouny útočily
na letiště, někteří vracející se piloti přistávali
obvyklým způsobem: kroužili a nalétávali po
předepsané trase, jak je uvedeno výše.
b. Poučení ze vzdušných bojů s nepřátelskými
letouny
1. Dosavadní bojové zkušenosti ukazují, že
nepřítel dobře ovládá boj ve dvojici letounů.
Také v tomto střetnutí byly útoky dvojic velmi
účinné. Většina našich pilotů, kteří se nevrá-
tili, zřejmě zaútočila na vedoucí nepřátelský
letoun a poté byla sestřelena letounem, který
letěl za ním. K protiopatřením patří:
(A) První útok vést proti wingmanovi nebo
jinému letounu letícímu za vedoucím strojem.
(B) Ponechat podpůrné vlastní letouny bě-
hem útoku v záloze a účelně je využít k podpo-
ře útočící skupiny.
2. Manévrový boj ve vertikální rovině je
obecně nevýhodný; boj s využitím vertikálních
obratů je naopak velmi výhodný. Jsou známy
případy, kdy cvičný bojový letoun manévrem
pronikl dovnitř obratu nepřátelského letounu,
takže nepřítel jen obtížně mohl zamířit a po-
užít zbraně.
3. Střelecký výcvik je nutné provádět pra-
videlně a zvyšovat pravděpodobnost zásahu.
V tomto střetnutí se zkušený pilot - poddůstoj-
ník 1. třídy - utkal s početně silnějším nepříte-
lem, sestřelil tři letouny a bezpečně se vrátil.
Bylo to nepochybně dáno jeho převahou ve
vzdušném boji, ale také tím, že nepřítele zni-
čil jediným přesně vedeným útokem a rychle
opustil prostor boje. Někteří mladší piloti zís-
kali výhodnou palebnou pozici, nedosáhli však
zásahu a v následném boji se ocitli ve značné
nevýhodě. Musíme znovu klást důraz na stře-
lecký výcvik na vlečný cíl, který se dříve pro-
váděl.
4. Po útoku z výhodné pozice, pokud pilot
nezasáhne a přejde do stoupání, musí zůstat
plně připraven na nepřátelský útok střelbou
vzhůru. Mnozí piloti, dosud ovlivnění návyky
ze základního výcviku, přešli do stoupání bez
potřebné obezřetnosti nebo pokračovali přímo
vpřed a byli zasaženi. Za vhodnější se jeví od-
valit se do směru opačného, než kterým uniká
nepřítel, a poté ve větší vzdálenosti přejít do
stoupání - případně pokračovat přímo do ver-
tikálního pronásledování. V obou případech je
nezbytné věnovat zvláštní pozornost letou-
nům útočícím zezadu.
5. Při střetnutí se Zery se zdá, že nepřá-
telské F6F dávají přednost zachování rychlosti
před výškou a připravují se stoupáním na další
útok. I když jsme útočili s výškovou převahou
přibližně 1 500 metrů, opakovaně nás přivítala
čelní palba, která nám znemožnila účinně stří-
let; v některých případech jsme naopak byli
zasaženi útokem vedeným střelbou vzhůru.
6. Při pronásledování nepřítelem je nej-
vhodnější přejít výkrutem do sestupného sklu-
zu, případně zahájit ostrou klesavou zatáčku
se skluzem. Přechod do stoupavé zatáčky je
za těchto okolností krajně nevhodný.
2. Opatření ke zmírnění škod
a. Důkladné maskování letounů uložených
v úkrytech je mimořádně účinné. Naše jed-
notka měla v úkrytech uloženo více než
40 letounů. V některých případech se palba
F6F soustředila především na stroje udržova-
né poblíž parkovací linie, zatímco ostatní le-
touny zůstaly bez povšimnutí.
b. Základny stíhacích jednotek je nutné
přednostně a neodkladně opevnit. Musí po-
skytovat úkryt vlastním stíhačům až do nej-
zazší možné chvíle a umožňovat rychlé vzlety
k druhému i třetímu útoku. Nutnost rychle po-
sílit pozemní protiletadlovou palbu, aby bylo
možné zastavit ostřelování letiště za nízkého
letu, není třeba dále vysvětlovat.
c. Různá opatření potřebná k protivzdušné
obraně se zavádějí rychlým tempem. Zále-
žitosti vyžadující souhlas vyšších míst nebo
spolupráci stavebního oddělení však jejich
uskutečnění značně zdržují a nemusí být do-
končeny včas pro nejbližší boje. Naléhavě po-
ciťujeme potřebu, aby stavební odbor jednal
rychleji. Pravomoci velitelů jednotlivých jed-
notek je třeba rozšířit a zavést mimořádné po-
stupy, které umožní okamžitě uvolnit a využít
potřebné finanční prostředky i materiál.
Za pomoc s přípravou článku děkuji kolegovi
Martinovi Ferklovi.
Zdroje:
BOBEK J: Tsukuba Kaigun Kōkūtai, INFO 07/2025
Bombing-Fighting Squadron Three (Narrative history)
Commander Task Group 58.4, Operation Order 2-45
JACAR Ref. C13120465300 Tsukuba Naval Air Group Combat
Report (No. 3)
HATA I., IZAWA Y.: Japanese Naval Aces and Fighter Units
in World War II
HATA I., IZAWA Y., Schores C.: Japanese Army Air Force Fi-
ghter Units and their Aces 1931 - 1945
MORRISON Samuel E.: Victory in the Pacific, Volume XIV
YOSHINO Y.: Tsukuba Kōkūtai Fighter Squadron
por. Toshihide Kihara, Tsukuba Kōkūtai, Japonsko, únor 1945
INFO Eduard
13
Listopad 2026