Tail End Charlie

Nové návody ve stavebnicích řady Hybrid

Text: Jakub Nademlejnský

Když si u nás ve firmě modelujeme našeho běžného zákazníka, vychází nám muž mezi 40-60 lety, který na modely ještě dobře vidí, takový ten tvořivý typ, co je raději doma, než aby chodil po večerech do hospody na pivo. Místo toho si rád zaleze do svého kutlochu, lepí si do půlnoci (a někteří i déle) své modýlky, přičemž manželka je v klidu, protože má manžela doma a nemusí se bát, kdy z té hospody vlastně přijde. A co se týče vlastností, téměř vždy řadíme naše zákazníky spíše do konzervativnějšího spektra vnímání okolního světa.

Což je vlastně docela paradox, protože modelařina se podle mého názoru mění raketovým tempem. Objevují se stále nové firmy, mění se jak postupy výroby modelů, tak přístupy k řešení různých technologických limitů, menší výrobci přicházejí s neotřelými nápady, do plastikového modelářství pronikají nejmodernější technologie a vůbec inovace kouká za každým rohem. A my v Eduardu vlastně neděláme nic jiného, než že neustále inovujeme. Každý další model, který naši konstruktéři zpracovávají, přichází s novými řešeními. Právě tento víkend například náš šéfkonstruktér Standa Archman na výstavě v Nitře představoval návštěvníkům stánku nové řešení spojení křídla s trupem připravovaného čtvrtkového MiGa-15. I to je svým způsobem inovace. A inovujeme na všech frontách, neustále řešíme zlepšení tisku obtisků, přemýšlíme nad pořízením nejnovějších strojů Mimaki pro ještě lepší vzhled 3D obtisků, které za poslední rok i tak prošly výraznými inovacemi, díky čemuž už nyní vypadají opravdu velice dobře. Není tomu ještě ani rok, co jsme investovali do dalších 3D tiskáren. Polovinu z nich tvoří nejnovější stroje s rozlišením 16K, které jsme získali hned v první dodávce po zahájení jejich výroby. Právě nyní dokončujeme nákup laserového plotru, který bychom chtěli zapojit do výroby krycích masek. Jeho využití ale bude nejspíš mnohem širší a jak už to u podobných technologií bývá, možná nám otevře možnosti v oblastech, o nichž dnes ještě ani netušíme. Nakonec jsem si nechal řadu stavebnic Hybrid, která je sama o sobě velkou inovací. Rozhodli jsme se u ní změnit prakticky všechno. Má nové logo, vlastní nový styl krabice a především přístup k výrobě modelu je zcela odlišný. Pro ty, kdo řadu Hybrid ještě neznají, jde o kombinaci 3D tisku a plastových výlisků. Jednu věc jsme ale u prvních Hybridů nezměnili. A tou byl stavební návod.

Po dlouhém přemýšlení a zvažování různých možností jsme se rozhodli po několika desítkách let do podoby eduardích návodů pořádně říznout. A to kompletně. Exportované 2D výkresy nyní nahradily barevné počítačové rendery, které modelářům ulehčí orientaci při barvení jednotlivých částí. Právě to byla možná největší slabina předchozích návodů. Z nových návodů by nyní mělo být zcela jasné, jak jednotlivé díly nebo jejich sestavy nabarvit. Řada Hybrid k tomu vyloženě nabádá, protože obsahuje komplikované podsestavy, jejichž barvení může být skutečným oříškem. Jedním příkladem za všechny je složitá podvozková šachta. Nyní se modelář nebude muset pídit, jakou barvu má mít která hadička. Změnilo se také označení jednotlivých barev. Stále odkazuje na odstíny barev od firmy GSi Creos, nyní jsou však barvy poznačené v barevné kapičce, což by opět modelářům mělo orientaci v barvách usnadnit. Novinkou je také zobrazování jednotlivých dílů, nedržíme se už totiž standardního pohledu 30/30/30, kdy byl objekt vždy naklopen v jednom směru, ale otáčíme objekty tak, aby byly co nejlépe vidět spojovací prvky. Šipky jsou zakresleny od spojovacích prvků přímo do zámků, což by opět modelářům mělo pomoci s orientací a jednoduchým složením.

Když teď vidím všechny ty inovace v oboru sepsané na papíře před sebou, vlastně nechápu, jak je ten náš typicky konzervativní modelář dokáže všechny vstřebat. Jasně, často za každou novinku obvykle schytáme dostatečný hejt. Prakticky jakákoliv inovace, kterou zavedeme, vyvolá vlnu absolutního odmítnutí, někdy až vyloženě démonizování dané věci. A každá inovace má samozřejmě zpočátku své mouchy. Ještě není obouchaná tvrdým provozem, prověřená léty praxe ani doladěná na masovou výrobu do posledního detailu. A také samozřejmě některé z inovací nepřežijí, jdou do slepé uličky nebo se ukáží jako nevhodné. Já ale věřím, že vzhled nových návodů ukazuje směr, kterým bychom se do budoucna měli vydat. Pokud na ně od modelářů dostaneme pozitivní zpětnou vazbu, objeví se časem i v ostatních edicích našich stavebnic.