Strana 7
Plastos – Historie plastikového
modelářství u nás i ve světě
Díl první – Počátek / Vladimír Šulc
Od dětství jsem patřil k těm mnoha tisícům nebo desetitisícům českých
chlapů a chlapců, kteří v sedmdesátých a osmdesátých letech propadli plas-
tikovému modelářství. Většina z nás ve svých začátcích nebyli žádní super-
modeláři. Prostě jsme lepili. Z mého dnešního pohledu ředitele modelářské
firmy byly sedmdesátky a osmdesátky pro výrobce stavebnic ráj. Výrobců
bylo málo, konkurence malá, zato modelářů bylo spousta. Skoro každý kluk
naší generace aspoň jednou nebo dvakrát něco slepil, a spousta z nás zůsta-
la stavbě modelů věrná. Já také. Svoji první stavebnici jsem dostal od mojí
maminky v šesté třídě za vysvědčení. Takže znám přesné datum, kdy jsem
postavil svůj první plastikový model, bylo to 30. června 1973, a byl to Il-10
od Kovozávodů Prostějov…
Od válečných křídel k Shinkansenu
Historická poznámka / Jan Bobek
Druhá světová válka zanechala hluboké dědictví v oblasti leteckých inovací,
mimo jiné díky německým a japonským inženýrům. Po skončení konfliktu na-
šli němečtí odborníci jako bratři Hortenové, Willy Messerschmitt, Alexander
Lippisch a Wernher von Braun nová působiště v zahraničí, kde pokračovali ve
své práci, zejména ve Spojených státech a Argentině.
Do značné míry tito konstruktéři a řada jejich kolegů s bývalými americkými
nepřáteli spolupracovala dobrovolně. Bratři Hortenové, kteří ke konci války
dokončili samokřídlo s dvěma proudovými motory se dokonce v posledních
měsících války na přechod k Američanům aktivně připravovali. Velký počet
německých konstruktérů byl deportován do Sovětského svazu, později však
někteří z nich mohli pokračovat v práci i v SRN.
Naproti tomu japonští konstruktéři jako Jirō Horikoshi, Tadanao Miki, Kiro
Honjō a Takeo Doi zůstali v poválečném Japonsku, kde tiše přizpůsobili svůj
talent podmínkám okupované země a podíleli se na jejím přerodu v budoucí
technologickou velmoc.
Poslední letecký souboj nad Chorvatskem
Historie / Marko Jeras
Dne 8. dubna 1945 se F/Lt Graham Hulse vrátil k 213. Peruti RAF v italském
Bifernu, aby zde absolvoval svou druhou operační túru a zároveň převzal
velení letky "A". Svůj první turnus absolvoval z Řecka a byl do jisté míry
obeznámen se sestavou a typem operací nad Jugoslávií.
Od počátku dubna 1945 piloti 213. perutě RAF prováděli bombardovací mise
a pozemní útoky na železniční a silniční dopravu, a také stíhací doprovod
bombardérů na cíle v Jugoslávii. Dne 12. dubna 1945 jednotka poprvé pou-
žila přistávací plochu v Prkoši u Zadaru jako své předsunuté letiště. Dne 18.
dubna 1945 byla peruť na vrcholu aktivity proti ustupujícím kolonám severně
a západně od Záhřebu. Na podporu tohoto úsilí jednotka denně vysílala šest
letounů na předsunuté letiště Prkos u Zadaru a bylo tam trvale umístěno
šest pilotů, vždy na noc. Dne 22. dubna 1945 se objevily zprávy o přesunu do
Prkosu. Předsunutá skupina perutě měla vyrazit 25. dubna do Zadaru
a zbývající skupiny ji měly co nejdříve následovat…