Strana 33
P-40E-1, 41-25164, Capt. Ben S. Irvin, 9th FS, 49th FG, Darwin, Austrálie, 1942
P-40E, Lt. Robert Harry Vaught, 9th FS, 49th FG, Darwin, Austrálie, 1942
Poručík Ben S. „Bitchin' Ben“ Irvin sloužil na Fili-
pínách a po japonské invazi pokračoval v bojích
na Jávě u 17th PS (Provisional). Podařilo se mu
18. února 1942 sestřelit japonský bombardér při
obraně nizozemské námořní základny v Suraba-
ji a o týden později si připsal jedno Zero. Z Jávy
se přemístil do Austrálie a 17. března se připojil
k 9th FS/49th FG. Když 28. srpna převzal velení
9th FS, byl povýšen do hodnosti kapitána a vedl
jednotku až do 31. října. Během této doby se
9th FS přesunula z Austrálie na Novou Guineu.
Jen několik dní poté, co se „Flying Knights“, jak
se 9th FS přezdívalo, usadili na základně poblíž
Port Moresby, přišel rozkaz, aby se všichni piloti,
kteří se zúčastnili kampaní na Filipínách a Jávě,
vrátili do USA. Irvin se tedy 1. listopadu 1942
vzdal velení 9th FS a vrátil se domů, přičemž na
místě zanechal svůj osobní P-40E-1, který byl
ozdoben velkou kresbou Pegasa na levé straně
a nesl jméno „Rebel“. Pilot, který po něm le-
toun převzal, přidal na levou stranu směrového
kormidla jméno „Bessie“. Dne 26. prosince 1942
vzlétl 1/Lt John D. Landers s „Rebelem“ jako lídr
„bílého roje“ na hlídkovou misi nad Dobodurou.
V nastalém souboji s japonskými Ki-43-I Osca-
ry z 11 Hikō Sentai byl sestřelen. Pilot vyskočil
a letoun se zřítil do džungle, kde odpočívá do-
dnes. Rebelova“ cesta do řad 49th FG byla dost
klikatá, protože byl původně postaven v rám-
ci programu Lend-Lease pro RAF jako ET488.
Byl však dodán USAAF s tím, že letoun bude
dále předán nizozemskému letectvu (NIEAF).
Místo toho skončil u RAAF jako Kittyhawk
A29-92. Jenže o dva dny později bylo toto
sériové číslo zrušeno a letoun se vrátil do
USAAF, kde byl přidělen k 9th FS/49th FG. Irvin
na něm létal v době, kdy velel 9th FS od 19. září do
3. listopadu 1942.
Poručík Robert Harry Vaught se narodil
15. června 1918 v Johnson City ve státě Tenne-
ssee. Sloužil od 21. února do 31. října 1941 jako
Flying Cadet a poté, co byl 31. října zařazen do
služby jako pilot, vstoupil do řad 49th PS/14th
PG. Dne 16. prosince se přesunul k 49th PG
do Austrálie. Svého prvního vítězství dosáhl
28. března 1942 (bombardér Mitsubishi 97), dvě
Mitsubishi 96 sestřelil 7. prosince. Vaughtova
přezdívka „Snake Bite Bob“ má původ v inciden-
tu, ke kterému došlo 16. července 1942. Toho dne
krátce po vzletu z dráhy v Livingstonu zjistil,
že má na podlaze k útoku připraveného hada.
Vaught proto provedl několik prudkých manévrů,
které jeho nechtěného pasažéra paralyzova-
ly, takže ho mohl chytit za hlavu a když zjistil,
že se jedná o jedovatý druh, vyhodil ho z kabi-
ny. Vaughtův osudný den nastal 5. března 1943,
kdy, nyní již s P-38G-13-LO, odstartoval z letiště
Dobodura k misi nad Salamauou. Sestřelil dvě
Zera, ale protože byl jeden motor jeho Lightnin-
gu v boji poškozen, rozhodl se doletět na Wau.
Při závěrečném přiblížení ale selhal i druhý mo-
tor a pilot byl při následné havárii vážně zraněn.
Vaught byl poslán zpět do USA a k létání se již
nevrátil, ačkoli ve službě zůstal až do roku 1959
a do důchodu odešel jako podplukovník. Zemřel
v červnu 1978. Jeho P-40E byl ozdoben žraločí
tlamou a „Létající lebkou“ po obou stranách tru-
pu, stejně jako jménem „Bob’s Robin“. Ve výsost-
ném znaku na trupu i na křídle mírně prosvítal
červený střed staršího provedení znaku.
STAVEBNICE 03/2025
INFO Eduard
33
Březen 2025