Souboj nad Rennes
Když se v ranních hodinách 6. června Spojenci vylodili v Normandii, Luftwaffe byla na tuto situaci připravena. Měla plán, jak posílit šest stíhacích Gruppe, jež ve Francii operovaly v rámci Luftflotte 3. Přípravy k obraně proběhly pod krycím názvem Dr. Gustav West (Drohende Gefahr West – Hrozba přicházející ze západu) a tak měly být do večera 6. června přesunuty z Německa do Francie dvě Nahaufklärergruppe, pět Kampfgruppe, dvě Schlachtgruppe a jeden Geschwaderstab, osm Nachtjagdgruppe a dva Geschwaderstaby a konečně dvě Jagdstaffel a devatenáct Jagdgruppe s pěti Geschwaderstaby. Z výše uvedených devatenácti bylo osm Jagdgruppe převedeno do podřízenosti II. Fliegerkorpsu jako Jabo Gruppe (Jagdbomber – stíhací bombardovací) a zbylé stíhací útvary podléhaly II. Jagdkorpsu. V Luftflotte Reich nadále operovaly mimo druhořadých jednotek jen čtyři Jagdgruppe a útvary "Wilde Sau".
#82176BOXART STORY
Když se v ranních hodinách 6. června Spojenci
vylodili v Normandii, Luftwaffe byla na tuto situa-
ci připravena. Měla plán, jak posílit šest stíhacích
Gruppe, jež ve Francii operovaly v rámci Luftflotte
3. Přípravy k obraně proběhly pod krycím názvem
Dr. Gustav West (Drohende Gefahr West – Hrozba
přicházející ze západu) a tak měly být do veče-
ra 6. června přesunuty z Německa do Francie
dvě Nahaufklärergruppe, pět Kampfgruppe, dvě
Schlachtgruppe a jeden Geschwaderstab, osm Na-
chtjagdgruppe a dva Geschwaderstaby a konečně
dvě Jagdstaffel a devatenáct Jagdgruppe s pěti
Geschwaderstaby. Z výše uvedených devatenácti
bylo osm Jagdgruppe převedeno do podřízenosti
II. Fliegerkorpsu jako Jabo Gruppe (Jagdbomber – stí-
hací bombardovací) a zbylé stíhací útvary podléhaly
II. Jagdkorpsu. V Luftflotte Reich nadále operovaly
mimo druhořadých jednotek jen čtyři Jagdgruppe
a útvary "Wilde Sau".
Velení Luftwaffe si nejdříve ověřilo, že v Nor-
mandii došlo skutečně k očekávanému vylodění
a že se nejedná o průzkum bojem, podobný vylodění
v Dieppe v roce 1942. Proto byly rozkazy k přesu-
nu do Francie vydány až kolem poledne 6. června.
Ne všechny Jagdgruppe se podařilo do Francie pře-
sunout podle plánu, a tak bylo večer 7. června na
invazním bojišti jen 17 stíhacích Gruppe, což před-
stavovalo tabulkový stav cca 1100 strojů, ale reál-
ný počet provozuschopných letounů byl čtvrtinový
- 278 stíhaček. Ve skutečnosti měla řada Gruppe
poloviční, nebo i nižší početní stav, a ne všechny
letouny byly provozuschopné díky spěšnému pře-
sunu (chybějící pozemní zabezpečení) a chaosu, pa-
nujícím na většině francouzských letišť. Německé
letecké útvary operovaly nad bojištěm proti početní
a kvalitativní převaze Spojenců a samy se na svých
základnách stávaly pravidelně terčem útoků hloub-
kařů i cílem kobercových náletů čtyřmotorových
bombardérů. Luftwaffe se již nepodařilo zvrátit
situaci ve svůj prospěch. Stíhači, buď úplní nováč-
ci, nebo piloti, kteří po řadu měsíců i roků bojovali
proti spojeneckým letcům, zvláště proti formacím
čtyřmotorových bombardérů, nebyli schopni efek-
tivně provádět bitevní útoky pumami. Proto bylo
zmíněných osm Jabo Gruppe již 12. června zbaveno
bombardovacích úkolů a převedeno do podřízenosti
5. Jagddivision Obersta Hentschela, jež podléhala
II. Jagdkorpsu. II. Fliegerkorps zodpovědný za ve-
dení hloubkových útoků byl 28. června zrušen
a v dalších týdnech stíhači používali pro útoky proti
pozemním cílům jen palubních zbraní nebo 210mm
raket BR 21.
5. Jagddivision nyní velela asi dvaceti Jagd-
gruppe a technicky nebylo v silách Jafü 5 detailně
řídit operace jí podřízených jednotek. Proto převáž-
nou většinu rozkazů k bojové činnosti v červnu 1944
tvořilo volné stíhání, zachycování hloubkařů a stí-
hání průzkumných letounů dělostřelectva. Jen zce-
la výjimečně byly některé formace navedeny proti
spojeneckým bombardovacím svazům, protože pro
tento účel neměla 5. Jagddivision k dispozici po-
třebné množství stíhaček a jednoznačnou prioritou
bylo krytí vlastních pozemních útvarů před hloub-
kaři. Bojové lety německých stíhačů ve skupinách
menších než 20 strojů byly velmi riskantní. Na je-
den letuschopný stroj připadaly v průměru dvě akce
denně. Létalo se přibližně od šesti ráno do jedenác-
ti večer. Při každé akci Němci obvykle přišli asi
o 30 % strojů. Na sestřelení jednoho spojeneckého
letounu připadala ztráta dvou až tří vlastních. Pokud
němečtí letci provedli akci v plánovaném rozsahu
a s malými ztrátami, bylo to zpravidla umožněno
tím, že činnost spojeneckých leteckých jednotek
byla výrazně omezena nepříznivým počasím nad
Británií.
Právě do období spadá boxart Piotra Forkasie-
wicze, na němž je zachycen letoun majora George
E. Preddyho z 487th FS, 352nd FG při souboji
12. června 1944 s německými stíhači. Preddyho jed-
notka doprovázela americké bombardéry při nále-
tu na nádraží v Rennes v Bretani. Ve městě právě
probíhal pohřeb obětí z předchozího náletu, který
provedly 9. června bombardéry RAF.
Německými protivníky byli piloti Messerschmittů
Bf 109 z II./JG 53. Po boji ohlásili pět vítězství nad
Liberatory, z toho jeden jako sestřelený a čtyři
stroje jako donucené opustit formaci. Sami však
přišli o tři stroje a dva letci byli zraněni. Jeden se
dokonce při boji s P-51 dostal pod palbu vlastního
flaku. Těmto ztrátám v podstatě odpovídají vítězství
uznaná Američanům, jedno vítězství si připsal 1st Lt
Glennon T. Moran, o jeden sestřel se podělili 1st Lt
Lawrence E. McCarthy a 1st John Francis Thornell,
Jr. a třetí Bf 109 si připsal Preddy.
Čtyři americké bombardéry byly poškozeny
a po jednom stroji ztratily 448th BG a 446th BG.
Šest bombardovacích letců zahynulo, jeden byl za-
jat, ale ostatní se Francouzům podařilo zachránit.
Při těchto dvou náletech došlo k masivním škodám
na městské infrastruktuře a zahynulo 122 obyvatel.
Město bylo osvobozeno na počátku srpna 1944.
Text: Jan Bobek
Piotr Forkasiewicz
Souboj nad Rennes
INFO Eduard30
Březen 2025