Strana 7
V březnovém čísle Eduard Modeller’s Den
si mimo jiné přečtete:
Současné japonské námořní síly
AKTUALITA / Petr Uzsák
„Japonsko máme většinou spojené s moderními technologiemi, gastronomií nebo bo-
jovými sporty, v obecném povědomí je i tradiční císařské uspořádání a velmi formál-
ní způsoby chování. Příznivci vojenské historie pak znají japonské samuraje nebo
letecko-námořní operace v Pacifiku a Indickém oceánu během druhé světové války.
Současné japonské námořnictvo však již v takovém měřítku známo není.“
Nejdelší Ranger
HISTORIE / Marko Jeras
„Byla středa 11. října 1944. Obyvatelé Záhřebu, hlavního města Nezávislého státu
Chorvatsko, prožívali poklidné ráno. To se změnilo v 9.55 hodin, kdy se rozezněla
první siréna upozorňující na blížící se možný nálet. Obyvatelé Záhřebu měli toho dne
štěstí, na Záhřeb nebyla svržena jediná puma. Přišel však jiný útok. S přesností ko-
mářího bodnutí. Na základně RAF Manston v anglickém Kentu sídlila 605. squadrona
RAF, vybavená letouny Mosquito, s primárním úkolem chránit vzdušný prostor Ang-
lie. Jednotka se však chtěla do válečného úsilí zapojovat více a začala tedy provádět
mise Night Intruder a Day Ranger na cíle v Německu a na nepřítelem okupovaném
území. A právě její stroje se 11. října 1944 vydaly nad Středozemí. Jejich cíl byl více
než 1000 kilometrů daleko.“
Luck’s a Fortune
HISTORIE / Douglas Norrie
„Stíhací piloti vždy spoléhají na trochu štěstí, které jim pomůže přežít smrtící hru leteckých sou-
bojů, a někteří z nich toho štěstí mají mnohem více než jiní. Australský pilot Kittyhawku E. P. „Ted“
Oakley rozhodně patřil k těm šťastnějším. Patřil také mezi stovky australských pilotů, kteří se
během druhé světové války vyznamenali na Blízkém východě. Při operacích nad západní pouští
u 450. perutě RAAF přežil Ted mnoho událostí, které ho přivedly blízko smrti, zatímco ostatní ko-
lem něj bohužel zahynuli. Mnohokrát se dostal do zaměřovačů ostřílených německých stíhacích
es a protiletadlových dělostřelců...“
Ponorková základna v Lorientu
HISTORIE / Vladimír Šulc
„Vznik města Lorient se datuje do druhé poloviny 17. století, kdy v roce 1664 Jean-
-Babtiste Colbert, první ministr krále Ludvíka XIV, založil Francouzskou Východo-
indickou společnost. Modernizace rybářství a rozvoj obchodu s rybami na přelomu
19. a 20. století přinesl v roce 1920 zahájení výstavby moderního rybářského přísta-
vu na mysu Kéroman. Po porážce Francie v Bitvě o Francii v červnu 1940 na jeho
místě vítězní Němci zahájili výstavbu ponorkové základny. První německá ponorka,
U-30, do Lorientu připlula 7. července 1940, poslední, U-155, z něho odplula 9. září
1944. Celkem ponorkovou základnou v Lorientu během 2. světové války prošlo 203
různých německých ponorek a dvě japonské ponorky. Monumentální betonové po-
norkové doky stojí v Lorientu dodnes.“