Strana 11
HISTORIE
Ve vzduchu operovaly dvě americké formace,
každá se sedmi Warhawky, ale jen jedné z nich
se podařilo na Japonce zaútočit.
Jednu Betty sestřelila protiletadlová obrana
a další dvě padly za oběť americkým stíha-
čům, všichni členové osádek zahynuli. Ostatní
bombardéry se vrátily na základnu s různým
stupněm poškození. Letci z 9th PS ohlásili osm
sestřelů. Po jednom bombardéru si připsali
2/Lt Grover J. Gardner, 2/Lt John A. Kelting
a 2/Lt John D. Livingstone, Jr. Dva bombar-
déry nárokoval 2/Lt John Dave Landers, a po
jednom Zeru a jednom bombardéru si připsali
2/Lt Andrew Jackson Reynolds a 2/Lt John S.
Sauber. V tomto boji Američané použili svou
nacvičenou taktiku, útočili na bombardéry ze-
předu z převýšení. Pokud to okolnosti dovolily,
provedli pak další útoky zezadu. Bombardéry
G4M Betty pro ně byly novým typem protivníka
a Američané brzy zjistili, že pro ně zadní stře-
lec má nepříjemné překvapení v podobě 20mm
kanonu.
Japonští stíhači žádné ztráty neutrpěli a při-
psali si čtyři vítězství. Ztraceny byly ve skuteč-
nosti dva P-40, ale ne přičiněním Zer. Při při-
blížení k základně s vysunutými podvozky se
dostali pod palbu vlastní protiletadlové obrany
Garder a Livingstone. Gardnerovi se podařilo
seskočit s padákem, ale Livingstone zahynul
při pokusu o přistání na jiném letišti.
V polovině dubna došlo na japonské straně
k rozhodnutí stáhnout letecké jednotky z Ko-
epangu do Kendari a dočasně omezit nálety na
Austrálii kvůli jiným prioritám. Před přesunem
jednotek byly ale na Darwin naplánovány ještě
dva nálety.
K prvnímu došlo 25. dubna 1942 a provedlo
jej 27 bombardérů Betty z Takao Kōkūtai v do-
provodu devíti Zer z 3. Kōkūtai. Tři bombardéry
musely misi přerušit kvůli technickým pro-
blémům a jeden z nich byl při návratu ztracen.
Japonci, jako obvykle, z velké výšky precizně
zasáhli základnu RAAF, ale tentokrát se střet-
li s větším odporem než během minulých akcí.
V tento den totiž do boje poprvé vzlétla celá
49th Pursuit Group s 7th, 8th a 9th Pursuit
Squadron a celkem šlo do vzduchu 50 letounů.
V rozsáhlém boji byly sestřeleny čtyři bom-
bardéry Betty a všichni členové osádek zahy-
nuli. Jednomu z japonských strojů se dokonce
zbortilo křídlo a narazil do vedlejšího stroje.
Dvacet bombardérů bylo poškozeno, z nichž
tři měly vyřazen z provozu jeden z motorů.
Sestřeleno bylo i jedno Zero, první, které bylo
ztraceno v bojích s 49th PG nad Darwinem.
Jeho pilotem byl podd. 1. tř. Shirō Murakami.
Palubní střelci nárokovali tři sestřelené
P-40 a doprovodní stíhači si připsali dalších
sedm. Žádný z amerických letounů ale sestře-
len nebyl, jen piloti dvou P-40 byli nuceni nou-
zově přistát. Zero si na své konto připsal 2/Lt
William J. Hennon z 9th PS a deset bombardérů
a jedno Zero nárokovali jeho kolegové z 8th PS.
O dva dny později, 27. dubna, se stejné ja-
ponské jednotky nad Darwin vrátily, bombar-
dérů bylo tentokrát jen 17, ale stíhací dopro-
vod byl početnější, por. Takeo Kurosawa letěl
v čele 21 Zer. Proti útočníkům nasadila 49th PG
opět všechny tři squadrony, ale tentokrát ne-
vyvázla beze ztrát. Sestřeleny byly čtyři piloti
P-40, včetně velitele 8th PS, Capt. Allisona W.
Strausse, který zahynul. Na jeho památku po
něm bylo pojmenováno jedno z místních letišť,
stejně jako se to stalo v případě Livingstonea.
Američané si po těžkém boji připsali řadu
vítězství, 2/Lt Stephen Wallace Andrew z 7th
PS nárokoval jeden bombardér a jedno Zero,
jeho kolegové z 8th PS ohlásili tři bombardéry,
čtyři Zera a ještě jedno Zero jako pravděpo-
dobně sestřelené.
Japonci ve skutečnosti ztratili jen jeden
bombardér, ale deset dalších bylo poškozeno
a s poškozením se vrátila na základnu i dvě
Zera. Žádné však nebylo sestřeleno. Palubní
střelci si nárokovali jeden zničený P-40 a ja-
ponský stíhací doprovod optimisticky nahlásil
třináct P-40 sestřelených jistě a šest pravdě-
podobně. Údaje obou stran svědčí o nepřehled-
nosti a intenzitě leteckého boje.
Australská zima
Období od června do srpna se v Austrá-
lii řadí mezi zimní měsíce a v oblasti Darwinu
je charakterizováno mírně nižšími teplotami,
a především výrazně menším množstvím srážek.
Po dubnových bojích 49th PG využila dobré po-
časí a několikatýdenní pauzu v japonských ná-
letech, aby doplnila ztráty, zlepšila bojovou při-
pravenost a došlo i několika administrativním
změnám. Jednotka byla přeznačena na 49th Fi-
ghter Group a její části se nově označovaly jako
Fighter Squadron. Navíc si piloti pro své perutě
vybrali bojová jména a znaky. Okřídlenou přilbu
si vybrala 9th FS a začala používat bojové jmé-
no „Flying Knights“. Kolegové z 8th FS, kterým
se přezdívalo „Eight Balls“, si později vybrali
bojové jméno „Black Sheep“, které souviselo
s dodávkami letounů pro tuto peruť. Zpravidla
totiž nedostávala nové stroje, ale přebírala le-
touny jiných jednotek, které toho už měly hodně
za sebou. Znakem 7th Fighter Squadron se stal
Bunyip, mytické australské dravé zvíře, které
měl na směrovce svého letounu namalované Bill
Hennon, veterán z bojů nad Filipínami a Jávou.
P-40E, Lt. Robert Harry Vaught, 9th FS, 49th FG, Darwin, Austrálie, 1942
Lt. Robert Harry Vaught se svým letounem „Bob´s Robin“.
INFO Eduard
11
Březen 2025