Strana 9
HISTORIE
Harbor. Obránci si přilétající útočníky spletli se
skupinou letounů P-40 z 33. Pursuit Squadron,
která se kvůli špatnému počasí vracela z neú-
spěšného přeletu na Jávu.
Japonští letci, poučení z náletu na Pearl Har-
bor, neútočili pouze na plavidla, ale rovněž na
pozemní infrastrukturu. Po prvním náletu při-
šel druhý, který provedlo 54 dvoumotorových
námořních bombardérů ze základen v Indo-
nésii, a soustředil se na letiště a další objekty.
Japoncům se při ztrátě čtyř letounů podařilo
potopit 10 spojeneckých lodí včetně torpédo-
borce USS Peary, zničili 23 letadel, zdevasto-
vali vojenskou i civilní infrastrukturu v Darwi-
nu a pojistili si nerušené vylodění na Timoru.
Horn Island a intermezzo
s 7th Pursuit Squadron
Na počátku března 1942 se Maj. Wurthsmith
zeptal velitele 7th PS Lt. Morrisseye, zda má
dost zkušených pilotů pro vytvoření detašmá-
nu, který by byl vyslán na Horn Island ležící
v Torresově průlivu v Queenslandu v severní
Austrálii mezi australskou pevninou a Papuou
Novou Guineou. Morrissey sestavil skupinu
dvanácti letců, kteří se na ostrov vydali oka-
mžitě a devět z nich dorazilo do cíle bez po-
zemního personálu a zabezpečení.
Právě na tuto základnu podniklo 14. břez-
na 1942 nálet osm bombardérů G4M Betty
s doprovodem dvanácti stíhacích letounů
A6M2 Zero Model 21. Všechny letouny patřily
k 4. Kōkūtai a zatímco bombardéry, jimž velel
por. Shigeo Yamagata, vzlétly z Rabaulu, tak
jejich stíhací doprovod, jemuž velel por. Shirō
Kawai, odstartoval z nedávno dobyté základny
Lae na Nové Guineji. Lt. Morrissey dostal o blí-
žících se útočnících zprávu včas a podařilo se
mu se svými muži dostat do vzduchu.
Osádky bombardérů Betty na základnu ne-
rušeně a přesně shodily svůj náklad z výšky
sedmi kilometrů. O deset minut později na ně
zaútočil jeden „Hurricane“ a palubní střelci jej
nárokovali jako sestřelený. Pilotem americ-
kého letounu byl zřejmě 2/Lt Harold J. Martin,
jemuž byl po boji přiznán sestřel bombardéru.
Náletem byl zničen jeden dvoumotorový Hud-
son, další byl poškozen a škody utrpěly i budo-
vy, stany, nádrž na vodu a vozidla. Při zpáteč-
ním letu osádky bombardérů ostřelovaly jedno
spojenecké plavidlo.
Japonský stíhací doprovod zaměstnal větši-
nu Američanů a nárokoval osm sestřelených
letounů. Mezi nimi byl i budoucí nejúspěšnější
japonský námořní stíhací pilot, Hiroyoshi Nishi-
zawa. Čtyři letouny byly palbou Zer poškozeny.
Jedinou kompletní ztrátou na americké straně
byl ale stroj, jehož pilot ztratil orientaci a po
seskoku padákem mu pomohli dva mladí Abo-
ridžinci.
Během soubojů Američané nárokovali čtyři
sestřelená Zera. Zabit byl ppor. Nobuhiro Iwa-
saki, jehož stroj byl později nalezen a spoje-
nečtí zpravodajci z něj získali řadu cenných
údajů, především z výrobních štítků kom-
ponentů. Jeho přemožitelem se zřejmě stal
Lt. Morrissey, který protivníka zasáhl ze vzdá-
lenosti 200 yardů. Jedním z Iwasakiho wing-
manů byl právě Nishizawa.
Druhým sestřeleným japonským letcem byl
podd.1. tř. Genkichi Oishi. V jeho případě je jeho
přemožitel nezpochybnitelný. Lt. A. T. House
zaútočil na Zero, které se snažilo dostat za
Morrisseye. Když chtěl House zahájit palbu,
z kulometů nevyšla ani rána. Proto se rozhodl
vrazit pravým koncovým obloukem do trupu
Zera a zabil Oishiho v kokpitu. P-40 pak začal
dělat nepopsatelné nekontrolovatelné manév-
ry. House nad letounem znovu získal kontrolu
ve výšce 4 000 stop a přistál zpět na základně
při vysoké rychlosti bez použití klapek. Za tuto
akci obdržel zcela zaslouženě Distinguished
Service Cross. Krátce po tomto boji byla 7th PS
z Horn Islandu stažena a House brzy skončil
v nemocnici. Na dovolence v Sydney mu totiž
taxikář přejel přes nohu. Inu, kdo má viset, ten
se neutopí.
Hrozba invaze
Obavy z japonských plánů vylodit se v Aus-
trálii ještě vzrostly na počátku března 1942.
Během 3. března bylo letiště Broome v západ-
ní Austrálii napadeno devíti Zery z 3. Kōkūtai.
Japonští letci při postřelování základny a jejího
okolí zabili téměř 90 vojáků a civilistů a zničili 23
letounů. Během návratu do Koepangu tři piloti Zer
narazili na nizozemský transportní letoun C-47.
Vzhledem k tomu, že byl kamuflovaný, považovali
jej za legitimní cíl. Jejich palba zasáhla trup, pra-
vé křídlo a pravý motor. Letoun přešel do vývrt-
ky, ale k překvapení Japonců ji pilot vybral těsně
nad zemí a podařilo se mu nouzově přistát. Jeho
pilotem bylo totiž Ivan Smirnov, ruské stíhací eso
z první světové války. Dalších osm Zer stejné jed-
notky napadlo základnu Wyndham a zničilo na ní
jeden letoun a poškozeno bylo několik budov.
41-5509, 1Lt. Joseph J. Kruzel, 17th PS (Provisional), 4th CG, Jáva, únor 1942
Joseph John Kruzel se narodil 17. února 1918 v Pensylvánii. V květnu 1940 zamířil k letectvu v rámci programu
leteckých kadetů a v prosinci toho roku byl přidělen k 2nd Observation Squadron na Filipínách. Poté byl v září 1941
převelen k 17th PS, která přezbrojila na Warhawky. Po japonském útoku na Pearl Harbor a invazi na Filipíny se
17th PS přesunula do Austrálie a následně se Kruzel zúčastnil bojů v Nizozemské východní Indii. Svého prvního
sestřelu dosáhl 17. února 1942, když sestřelil Ki-27 nad Palembangem. Následovaly sestřely dvou A6M ve dnech
19. a 20. února. V březnu se pak připojil k 9th FS v Austrálii, kde s ním létal jako jeho číslo George Preddy.
U jednotky působil až do svého návratu domů v prosinci 1942. V listopadu 1943 se s 361st FG přesunul do Anglie
na základnu Bottisham, kde skupina obdržela P-47D. V Evropě dosáhl Kruzel dalších tří sestřelů plus jednoho
sdíleného. Jeho celkové skóre tak čítalo 6,5 sestřelu a jedno poškození. Do USA se vrátil v lednu 1945. Zastával
řadu významných funkcí a dosáhl hodnosti major general. Do výslužby odešel 1. srpna 1970 a zemřel 10. července
2002 ve věku 84 let. Jeho P-40 z období, kdy ještě působil u 17th PS, je zajímavý kresbou draka chrlícího oheň,
nakreslené na obou stranách přídě. Podobná kresba pak zdobila i jiný P-40E, který Kruzel používal v Austrálii.
Ten měl ovšem zbarvení britskými kamuflážními barvami a Kruzelův Flight podle něj získal název „Dragon Flight“.
41-5647, 1Lt. John Landers, 9th FS, 49th FG, Darwin, Austrálie, 1942
John Dave Landers patří ke stíhacím pilotům, kteří zaznamenali během druhé světové války úspěchy na dvou
odlišných válčištích. Prvních šesti sestřelů dosáhl v Pacifiku, zbytek do celkového skóre 14,5 sestřelu přidal
v Evropě. Narodil se 23. srpna 1920 v Oklahomě, v osmnácti letech se přestěhoval do Texasu. V dubnu 1941 vstou-
pil do programu armádních leteckých kadetů, 12. prosince byl vyřazen v hodnosti First Lieutenant a již v lednu
1942 byl odvelen do Austrálie. K 9th FS/49th FG se připojil poté, co do Darwinu dopravil 3. dubna jeden P-40E.
Hned následující den si připsal dva sestřely, následně přidal další dvě vítězství 14. června a 30. července. Poté
odstartoval 26. prosince ke svému poslednímu bojovému letu v Pacifiku. Toho dne nejprve dosáhl dalších dvou
vítězství, poté byl sám nad Novou Guineou sestřelen a několik dní bloudil v džungli, než se s pomocí domorodců
dostal zpět. V únoru 1943 se vrátil do USA a na vlastní žádost byl odeslán ke své druhé operační túře, tentokrát
v Evropě (kde poté absolvoval i třetí túru). Z jeho působení v Pacifiku jsou známy dva osobní Warhawky. První
z nich, pojmenovaný Skeeter (41-5647), je zde vyobrazen. Na levé straně trupu za kabinou nesl kresbu dravce ve
žlutém poli, coby znak příslušnosti k flightu Andyho Reynoldse, který touto kresbou opatřil svůj letoun jako první.
Na přídi nesl Skeeter jednoduchou kresbičku komára držícího v ruce samopal.
INFO Eduard
9
Březen 2025