Strana 32
#84212BOXART STORY
Osudy vojenských letců mohou být někdy znač-
ně spletité a vzájemně provázané. Rakušan Josef
Pöhs a Němec Wolfgang Späte patří právě do této
skupiny.
Josef Pöhs se narodil 14. března 1912 v Altketten
-
hofu č. p. 7 v dnešním vídeňském Schwechatu. Jeho
otec Leopold pracoval jako správce skladu a po
-
cházel z Moravského Krumlova, matka Berta No-
wotny se narodila ve Vídni. Rakouské přísloví říká,
že každý Rakušan má českou babičku a budoucí
pilot Josef Pöhs v tomto směru nebyl výjimkou.
Jeho babička z otcovy strany se jmenovala Anna
Chvátalová.
Josef Pöhs se stal plachtařem a pomáhal jako
mechanik v aeroklubu na letišti Aspern. V roce 1934
vstoupil do rakouských ozbrojených sil a po kvalifi
-
kaci vojenského pilota se jako poddůstojník zařadil
mezi členy akrobatické letky rakouského letectva.
Po připojení Rakouska k Třetí říši byl “Joschi”
Pöhs zařazen 2./JG 76 (pozdější 5./JG 54), se kte
-
rou prošel boji v Polsku, ve Francii a nad Velkou
Británií. V tomto období dosáhl sedmi vítězství
a byl povýšen do hodnosti Leutnant. V lednu 1941 se
k 5./JG 54 připojil Oblt. Wolfgang Späte, který do
té doby sloužil jako průzkumný pilot, před válkou
působil jako zkušební pilot větroňů a v roce 1938
zvítězil v 19. ročníku plachtařské soutěže “Rhön Se
-
gelflugwettbewerben.”
Späteho rodiče pocházeli z Drážďan a jeho otec
Kurt byl zámožným podnikatelem v zemědělství.
Wolfgang Späte se narodil 8. září 1911 a většina
autorů uvádí jako místo jeho narození Drážďa
-
ny. Späte ale v osobní korespondenci v 90. letech
s mým kolegou Jaroslavem Hradcem uvedl jako
místo svého narození Podbořany v Sudetech, jež
byly součástí Českého království. Späteho otec
v okolí Podbořan zakoupil polnosti, o které rodina
přišla při československé pozemkové reformě ve
20. letech. Myslím, že nejpravděpodobnější je hypo
-
téza, že Wolfgang Späte se narodil v Podbořanech,
ale pokřtěn byl v Drážďanech (matrika v Podbořa
-
nech nemá záznam o jeho narození). Jeho mladší
sestra se narodila v Drážďanech a nejmladší bratr
Helmut, který zahynul v červenci 1943 ve Francii
jako noční stíhač, se skutečně v Podbořanech naro
-
dil, 17. srpna 1917. Rodina tedy žila obrazně řečeno
jednou nohou v království saském a jednou nohou
v zemích Koruny české.
Vraťme se ale k oběma letcům a 5./JG 54. Pöhs
při útoku na Jugoslávii v dubnu 1941 sestřelil
Blenheim a Hurricane. Jako své první vítězství si
další Blenheim na konto připsal Späte a další dva
bombardéry tohoto typu v bojích s jugoslávskými
letci sestřelil velitel 5./JG 54, Oblt. Hubert “Hubs”
Mütherich.
Není příliš překvapivé, že se tato trojice důstoj
-
níků stala nejúspěšnějšími stíhacími piloty 5./JG 54
během prvních tří měsíců bojů proti Sovětskému
svazu. Jejich Staffel, jež byla součástí II./JG 54, byla
nasazena v Pobaltí a prošla těžkými boji, z nichž
některé, podle slov jednoho z důstojníků JG 54,
snesly srovnání s boji proti RAF.
Když Mütherich zahynul 9. září 1941 v boji se
sovětskými stíhači, bylo na jeho kontě 43 vítězství.
V týž den Pöhs zaznamenal svůj 41. sestřel, Spä
-
te si připsal 29. protivníka a převzal velení nad
5./JG 54. Pöhs poté zaznamenal ještě dvě vítězství,
ale v polovině září byl odvelen jako instruktor k Erg.
Gr./JG 54. Letoun “černá 9,” který je zobrazen na
boxartu, byl po dlouhou dobu osobním letounem
Josefa Pöhse. Letoun je na dostupných fotografiích
nejlépe zobrazen na snímku zleva zezadu. Potíž je
v tom, že v okolí stroje jsou na zemi zbytky sněhu.
Upozornil na to Axel Urbanke v publikaci Luftwaffe
im Focus č. 18 a díky tomuto detailu datuje snímek
na konec září 1941. Axel byl schopen identifikovat,
že jen jeden sestřel na směrovce nepatří sovětské
-
mu letounu, což odpovídá Späteho skóre z konce
září.
Podle badatele Georga Morrisona však Späte
s “černou 9” téměř nelétal. Späteho osobním stro-
jem byla “černá 4.” S “černou 9” provedl několik
testovacích letů 16. srpna 1941, pak s ní letěl 24. září,
poté 5. října a nakonec 22. února 1942. Obtiskový
arch sestřelů je tedy ve stavebnici navržen tak, jak
by vypadal v době, kdy měl tento počet sestřelů
“Joschi” Pöhs.
Wolfgang Späte se v květnu 1942 stal velitelem
Erprobungskommando 16, které mělo za úkol tes
-
tovat raketové a proudové letouny. Pöhs v té době
létal ve zkušebním středisku Rechlin, ale již na
konci června se začal seznamovat s Me 163 A ve
Späteho týmu. Během vývoje Kometu se Pöhs stal
autorem některých konstrukčních řešení, včetně
vozíku pro přepravu Me 163 na zemi. Tragicky zahy
-
nul 30. prosince 1943 v Bad Zwischenahn při nehodě
stroje Me 163 AV8 (CD+IM). Za řízení tohoto stroje
dříve většinou usedal jeho kolega Rudolf Opitz.
Wolfgang Späte se konce války dožil v řadách
JG 7 za řízením Me 262. V roce 1956 vstoupil do
Bundeswehru a stal se inspektorem bezpečnosti
leteckého provozu. S ohledem na to, jak nebezpeč
-
nou službou prošel při testování Me 163, rozhodně
neměl zanedbatelnou kvalifikaci. Stal se autorem
a spoluautorem několika knih.
Text: Jan Bobek
Ilustrace: Antonis Karydis
Pöhs a Späte
INFO Eduard32
Květen 2026