Strana 36
STAVEBNICE 06/2026
N3040, F/Lt Robert R. S. Tuck, 92. Squadron, RAF Pembrey, Velká Británie, červenec - srpen 1940
K9959, F/O Desmond F. B. Sheen, No. 72 Squadron, RAF Acklington, Velká Británie, květen – srpen 1940
Robert Stanford „Bob“ Tuck byl s 29 potvrzenými
sestřely jedním z nejúspěšnějších stíhačů RAF.
V květnu 1940 byl převelen k No. 92. Squadron
jako velitel B letky a během bojů nad Dunker-
kem dosáhl ve Spitfiru N3192 s označením GR
-
L
šesti sestřelů. Další úspěchy následovaly během
horkého léta bitvy o Británii. Spitfirem, se kte-
rým dosáhl největších úspěchů, byl N3040 QJ-
Z, se kterým pravidelně létal od poloviny čer-
vence do 18. srpna 1940 a sestřelil s ním čtyři
Ju 88. Dne 18. srpna, po souboji s Ju 88, byl
Tuckův Spitfire vážně poškozen odvetnou pal-
bou střelce junkersu a Tuck musel svůj Spitfire
opustit na padáku. Při přistání byl lehce zraněn
a jeho Spitfire havaroval na Park Farm, poz-
ději pojmenované Tuck’s Cottages. Dne 11. září
1940 byl jmenován velitelem No. 257 Squadron
a v prosinci 1941 velitelem elitního křídla
v Biggin Hillu. Dne 28. ledna 1942 byl Tuckův
Spitfire BL336 RS
-
T po úspěšném útoku na vo-
jenský vlak zasažen flakem a Tuck musel nouzo-
vě přistát u Boulogne sur Mer, kde byl následně
zajat a zbytek války strávil v zajateckých tábo-
rech Stalag Luft III a Belaria. Zobrazená kresba
představuje rekonstrukci podoby Spitfiru N3040
poté, co byla No. 19 Squadron přezbrojena na
kanónové Spitfiry Mk.Ib a Laneův osobní stroj
N3040 QV
-
K převzala No. 92 Squadron, kde do-
stal nové trupové kódy QJ
-
Z. Je pravděpodobné,
že Laneův osobní znak, svastika protnutá bles-
kem, zůstal na letounu zachován.
Jedním z nejdéle sloužících Spitfirů u RAF
z počátečního období války byl stroj sériového
čísla K9959, se kterým létal a úspěšně bojoval
u No. 72 Squadron F/O Desmond Sheen. Dne
21. října 1939 se s K9959 zúčastnil jedné z prv-
ních bitev války, kdy byla u severovýchodního
pobřeží Anglie zachycena formace hydroplánů
He 115 a Sheenovi se podařilo jeden sestřelit.
Dalšího úspěchu dosáhl 7. prosince, kdy se podí-
lel na sestřelu He 111. V dubnu 1940 byl převelen
k No. 212 Squadron a sloužil ve Francii jako pilot
fotografického průzkumu. Po pádu Francie se
znovu připojil k No. 72 Squadron a znovu se shle-
dal se svým K9959 RN
-
J, se kterým se následně
zúčastnil prvních měsíců bitvy o Británii. Jeho
Spitfire byl označen osobním znakem – červe-
ným bumerangem v bílém kruhu. Spitfire K9959,
se kterým Sheen létal, prošel během služby
u No. 72 Squadron mnoha vizuálními proměna-
mi. Zobrazená podoba je platná pro období od
6. června do 13. srpna 1940, kdy původní černo-
bílé spodní plochy dostaly nový odstín Sky type
S bez aplikace kokard na spodní ploše křídla.
Při svém prvním letu na novém Spitfiru X4109
RN
-
J sestřelil 15. srpna Sheen další dva letouny
(Ju 88 a Bf 110). V následujících měsících byl dva-
krát sestřelen, nejprve 1. září, poté 7. října, kdy
byl popálen hořícím letounem. Po uzdravení se
vrátil k jednotce jako velitel letky a v dubnu 1941
mu bylo svěřeno velení No. 72 Squadron, kterou
vedl až do října 1941. O rok později, v listopadu
1942, převzal velení nad základnou RAF Manston,
které velel až do dubna 1943. Následně velel
letištím Skeabrae a Drem ve Skotsku. V letech
1944-1945 velel No. 148 Wing u 2 TAF. Desmond
Sheen za svoji válečnou kariéru sestřelil pět le-
tounů, další dva pravděpodobně a dva poškodil.
INFO Eduard36
Červen 2026