Strana 37
STAVEBNICE 06/2026
K9953, F/Lt Adolph G. Malan, No. 74 Squadron, RAF Hornchurch, Velká Británie, červen – srpen 1940
R6895, F/Lt Alan C. Deere, No. 54 Squadron, RAF Hornchurch, Velká Británie, červenec - srpen 1940
No. 74 Squadron se přezbrojila na Spitfiry
v únoru 1939. Jihoafričan Adolf „Sailor“ Malan,
původním povoláním námořník, vstoupil do
války 6. září incidentem známým jako battle of
Barking Creek, kdy jeho A Flight omylem sestře-
lil dva Hurricany od No. 56 Squadron. Během
operace Dynamo dosáhl pěti sestřelů, v noci
z 19. na 20. června sestřelil dva He 111. Malan
byl odpůrcem liniové formace (line-astern for-
mation), a se svými piloty používal pružnější
formaci finger-four (čtyři prsty). Legenda říká,
že 28. července poškodil stroj Wernera Mölder-
se a jeho samotného zranil. Dne 8. srpna převzal
velení No. 74 Squadron, která 11. srpna dosáhla
během čtyř operačních letů vedených Malanem
38 sestřelů. Událost je známá jako Malanův
11. srpen. Sám Malan dosáhl v BoB 16 sestřelů,
do konce své operační kariéry v srpnu 1941 pak
27 samostatných sestřelů a sedmi ve spoluprá-
ci. Byl vynikajícím taktikem, proslaveným svý-
mi Deseti pravidly vzdušného boje. Do výslužby
odešel jako Group Captain v dubnu 1946 a poté
farmařil v Jižní Africe. V padesátých letech se
politicky angažoval jako odpůrce apartheidu.
Spitfire sériového čísla K9953, opatřený trupo-
vými kódy ZP
-
A, pocházel z rané produkce
Spitfirů. Sailor Malan s ním pravidelně létal od
podzimu 1939 až do konce srpna 1940 a dosáhl
s ním 11 potvrzených sestřelů, čímž se K9953
stal jedním z nejdéle sloužících a nejúspěšněj-
ších Spitfirů v Bitvě o Británii.
Spitfire R6895 pochází z pozdní výrobní série
verze Mk.I a byl třetím a posledním Spitfirem
legendárního novozélandského leteckého esa
Alana „Al“ Deera. Na trupu pod kabinou byl vyve-
den pilotův osobní emblém, pták Kiwi. Al Deere
s tímto Spitfirem absolvoval od 11. července 1940
do 31. srpna 1940 celkem 30 letů a dosáhl na
něm dvou ze svých 21 sestřelů. Jeho Kiwi III byl
zničen 31. srpna 1940 při pokusu o vzlet během
bombardování letiště Hornchurch. V té době byla
No. 54 Squadron jediná, která byla plně vyzbro-
jena Spitfiry s vrtulemi Rotol RX5/1. Novozé-
lanďan Al Deere se zúčastnil již první operace
No. 54 Squadron, poskytnuvší 16. května 1940 le-
tecké krytí ustupujícím spojeneckým jednotkám
v Belgii. Deere sestřelil své první dva Bf 109
23. května, když doprovázel F/Lt. J. Leatharta,
letícího v Milesu Magister pro velitele No. 74
Squadron, S/Ldr L. Whitea, který byl sestřelen
u Calais. Dne 26. května večer začala operace
Dynamo, tedy evakuace Dunkerku a Deere o dva
dny později nouzově přistál na belgické pláži.
Po devatenáctihodinové anabázi se ale dokázal
vrátit zpět do Hornchurch. Po ukončení evaku-
ace Dunkerku se No. 54 Squadron zapojila do
bitvy o Británii, v níž Al Deere dosáhl sedmi se-
střelů. V průběhu 2. světové války prošel řadou
velitelských postů, mimo jiné velel elitnímu Win-
gu z Biggin Hill, a v době spojenecké invaze na
kontinent vedl No. 145 (Free French) Wing. Jeho
celkové skóre čítá 21 sestřelů (některé zdroje
uvádějí 17). Do důchodu odešel v hodnosti Air
Commodore roku 1967. V roce 1991 vydal životo-
pisnou knihu Devět životů (Nine lives).
INFO Eduard
37
Červen 2026