Strana 20
#11197BOXART STORY
Bitva o Británii je jedním z nejzásadnějších mil-
níků druhé světové války. Z německého pohledu
začala Bitva o Británii 8. srpna 1940, kdy započala
fáze takzvané „zostřené letecké války proti Anglii“
a trvala až do konce října 1940.
Od počátku července do začátku srpna ze stra
-
ny Luftwaffe nad Kanálem probíhala takzvaná
„kontaktní fáze,“ která měla za cíl otestovat tak
-
tiku a schopnosti nepřítele a rovněž dosáhnout
letecké převahy nad Kanálem. Současně měla
oslabit letecké jednotky RAF. Tíhu těchto bojů po
větší část července nesla JG 51 a několik samo
-
statných stíhacích skupin (Jagdgruppen). Šlo jak
o doprovody bombardérů při útocích na konvoje,
tak i o volné stíhání, které logicky zasahovalo až
nad pobřeží jihovýchodní Anglie.
V druhé polovině července a v prvním týdnu
srpna se do severozápadní Francie přesunulo
velké množství stíhacích jednotek a jejich počet
dosáhl dvacet pět Jagdgruppen začleněných do
osmi Jagdgeschwader. Tyto jednotky měly brzy
zjistit, jak jsou na ně obránci Albionu připraveni.
Jedno z rozsáhlých střetnutí bylo později známo
mezi letci 54. peruti RAF jako „bitva o ústí Temže“
(The Battle of the Thames Estuary) a došlo k němu
24. července 1940.
Na základně Rochford byla před polednem
připravena se svými Spitfiry 54. peruť RAF, kte
-
rá během ranních hodin absolvovala střetnutí
s Dorniery Do 17 z II./KG 3. Dva britské stroje byly
poškozeny palbou palubních střelců, ale konvoj,
který byl cílem Němců, nedoznal újmy.
Krátce po poledni 54. peruť odstartovala proti
formaci osmnácti Do 17 z I./KG 2, jejichž úkolem
bylo napadnout konvoj v ústí Temže. Dvanáct pi
-
lotů Spitfirů z 54. peruti hlídkovalo nad Dealem
v letové hladině 7,000 stop mezi dvěma vrstvami
mraků. Podařilo se jim zpozorovat bombardéry se
silným doprovodem, požádali o posily, ale záhy
se dostali do boje s jednomístnými letouny, které
identifikovali jako Bf 109 a He 113.
Volné stíhání před svazem bombardérů zajiš
-
ťovala II./JG 26 s deseti Bf 109 E. Když se Němci
dostali do kontaktu s devíti Spitfiry z 610. peruti,
velitel II./JG 26 došel k názoru, že se jedná o tři
-
cet Spitfirů a přerušil misi! Při přistání ve Francii
smrtelně havaroval kvůli chybné technice pilotá
-
že.
Bombardéry byly napadeny formací Spitfirů
z 65. peruti, Němci kličkovali nad střechami domů
a přesnou palbou se navzájem kryli. Pilotům Spit
-
firů bylo uznáno poškození čtyř bombardérů, ale
ve skutečnosti poškodili jen dva z nich a zranili
dva členy osádek. Bombardérům se naštěstí ne
-
podařilo konvoji způsobit škody.
Přímý doprovod bombardérů zajišťovalo asi
čtyřicet Bf 109 E z III./JG 26 pod velením Maj. Adol
-
fa Gallanda. Právě tato formace se dostala do
střetu s 54. perutí a šesti piloty 65. peruti. Podle
deníku 54. peruti šlo o nejintenzivnější střetnutí
od bojů o Dunkerk. Spitfiry se ocitly v početní ne
-
výhodě přibližně 3:1, souboje probíhaly jak mezi
mraky, částečně v dešťových srážkách, tak i nízko
nad terénem. Gallandova Gruppe v souboji setr
-
vala až na hranici rezervy paliva pro návrat do
Francie a v boji přišla o dva Bf 109 a jejich let
-
ce. Němci nárokovali dva sestřelené Spitfiry, ve
skutečnosti se jeden poškozený stroj zřítil při
návratu a další přistál s poškozeným překrytem
kabiny. Další Spitfire 54. peruti byl odepsán poté,
co mu při pronásledování protivníka došlo palivo.
Návrat bombardérů měla krýt III./JG 52, do střetu
se Spitfiry se ale zřejmě dostaly jen stroje štábu
a 7./JG 52. Asi s dvacetiminutovým odstupem za
svými kolegy odstartovala 9./JG 52, ta se ale do
střetu s nepřítelem nedostala. Letci z 9. Staffel
patrně měli štěstí, neboť Spitfiry sestřelily veli
-
tele III./JG 52 a dva piloty z 7./JG 52. V souvislosti
s tímto bojem se uvádí i ztráta velitele 8./JG 52,
ten se však účastnil dalšího doprovodu během
odpoledne.
V tomto dramatickém boji si 54. peruť připsa
-
la dva potvrzené sestřely, které získali P/O Colin
Gray a Sgt George Collett, poškozený stroj přidal
P/O H. K. F. Matthews. Dvanáct dalších jistých ví
-
tězství nad Bf 109 nebylo uznáno, jedno z nich ná-
rokoval Red Leader F/Lt Alan C. Deere, jehož stroj
je na boxartu zachycen. Jeden Bf 109 sestřelený
jistě si připsal F/Lt J. Ellis z 610. peruti. Další jisté
vítězství sice nebylo uznáno S/Ldr H. C. Sawyerovi
z 65. peruti, ale byly mu potvrzeny tři poškozené
Bf 109.
Poměrně přísné verdikty zpravodajských dů
-
stojníků RAF odpovídaly mimořádné hektičnosti
leteckého střetnutí a obtížným meteorologickým
podmínkám. Svou roli hrál i únikový manévr Něm
-
ců, při němž přešli půlvýkrutem do letu střemhlav,
který byl provázen plameny a kouřem vycházejí
-
cím z výfuků. Tyto okolnosti mohly vést letce RAF
k závěru, že nepřátelský stroj zasáhli.
Adolf Galland večer vyjádřil nespokojenost
s výkonem své jednotky a konstatoval, že už ne-
lze pochybovat, že RAF bude mimořádně silným
protivníkem.
Text: Jan Bobek
Ilustrace: Piotr Forkasiewicz
Bitva o ústí Temže
INFO Eduard20
Červen 2026