Markingy pro Avia S-199 bubble canopy 1/48
COL A
S-199.???, Bezpečnostní letectvo, Brno nebo Olomouc, Československo 1949
Letecká hlídka Bezpečnostního letectva (do poloviny prosince 1947 nazývaného Letectvem SNB) využívala tento letoun na letišti Brno nebo Olomouc. V době své služby u BL nesl standardní zbarvení této letecké složky, tedy světle šedý nátěr horních ploch a tmavě šedý na spodních plochách, doplněný šarlatovou barvou na přídi a náběžné hraně křídla a vodorovnými ocasními plochami v téže barvě. Rekonstrukce barevného schématu vznikla podle fotografií podobných strojů. Na OK-BXK se bohužel žádné fotografie nedochovaly. Výrobní číslo je neznámé, pravděpodobně však mohlo být 201, 410 či v rozmezí 414 až 416. V obtisku proto nabízíme číselnou řadu k sestavení výrobního čísla dle uvážení.
COL B
S-199.210, Letecký pluk 5, Plzeň-Bory, Československo, 1950
Zdobení letounů československého letectva malůvkami bylo v padesátých a šedesátých letech zřídkavé. Tuhá disciplína a předpisy podobným aktivitám nepřály, čas od času ale velitelé zřejmě přivřeli oko. K něčemu takovému mohlo dojít někdy v období 1949-50 u Leteckého pluku 5. Na letounu se totiž objevila pečlivě vyvedená heraldická silueta v bílé barvě. Jaký znak na ni měl být následně doplněn, se dnes již asi nedozvíme, protože ještě před dokončením letoun absolvoval nouzové přistání a během následné opravy dostal buď nový kryt motoru, nebo byla započatá kresba odstraněna. Jednou z pravděpodobných možností je znak místního fotbalového klubu Baník Líně. Můžete si tedy tento stroj postavit jak v reálné podobě, tedy pouze s bílým erbem, tak v podobě, jakou by zřejmě dostal, kdyby nezasáhla „vyšší moc“. Zda měl být znak namalován i na pravé straně přídě nevíme, zdokumentována je pouze levá. Obtisky jsou ale k dispozici pro jakoukoli variantu. Také se již zřejmě nedozvíme, jakou barvu měl vrtulový kužel. Příslušnost k Letecké divizi 2 by znamenala modrou barvu, ale v tomto případě by musela být modrá velmi světlá, neboť na dochované fotografii havarovaného stroje se kužel jeví jako bílý. Letoun byl později využíván u výcvikových jednotek. Nejprve byl od LP 5 předán 8. července 1950 Leteckému učilišti, od dubna 1953 sloužil u 4. lšp, poté byl předán 2. lšp a na konci roku 1954 byl předán 1. lšp, kde dosloužil.
COL C
S-199.165, npor. Vladislav Petráš, 1. letka, 18. lp, Plzeň-Skvrňany, Československo, červenec 1952
Tento stroj zalétal koncem října 1948 tovární pilot Petr Široký a 23. listopadu byl přelétnut k určenému plzeňskému Leteckému pluku 4. Dne 19. března 1950 byl letoun poškozen, následně opraven a zpět k útvaru přidělen v polovině července téhož roku. Od dubna 1952 jej používala 1. letka 18. leteckého pluku na letišti v Plzni-Skvrňanech. Dne 23. července 1952 prováděl s touto Avií kódového označení PS-15 npor. Vladislav Petráš výcvikový let. Během něj došlo k technické závadě a pilot musel nouzově přistát na břicho u Trhových Dušníků, okres Příbram. Při přistání došlo k drobným poškozením, zejména vrtulových listů. Stroj byl následně opraven.
COL D
S-199.310, svob. Josef Mucha, 5. letecký školní pluk, Zvolen (Sliač), Československo, srpen 1952
Tento „Mezek“ byl 4. srpna 1948 přidělen k LP 7 a létal nejprve u velitelského roje s trupovým kódem JP-1 a později u 3. letky jako KT-3. Dne 9. března 1949 byl poškozen při nouzovém přistání u Boskovic a putoval k tovární opravě. Štábní kapitán Truhlář provedl 14. července 1949 v Kunovicích přejímací let a 17. srpna 1950 byl letoun od LP 1 předán do Leteckého učiliště. Později byl po opravě v Avii předán 5. lšp, kde dostal označení UL-51. Dne 26. srpna 1952 se nepovedl vzlet svob. Josefu Muchovi, letoun byl poškozen a další záznamy o něm nejsou k dispozici. Tento „Mezek“ je uváděn mezi stroji dodanými do Izraele, jakkoli tomu záznamy o jeho službě u nás odporují. Totéž lze prohlásit o strojích výr. č. 302, 307 a 311. Z celé pětice „Mezků“ z Aera, které byly dodány do Izraele v rámci druhé dodávky 15 strojů (10 kusů dodala Avia), je tedy jasno pouze u stroje č. 287. V rámci své služby u školního pluku dostal letoun žluté označení cvičných strojů, sestávající z pruhu na hřbetu zadní části trupu a pruhů na obou polovinách křídla shora. Ty mírně přesahovaly přes náběžnou hranu na spodní plochu. Zajímavostí je, že letoun má na dostupných fotografiích vymontovány křídelní kulomety, lapače nábojových článků však zespod na křídle zůstaly.
COL E
S-199.340, ppor. František Kratochvíla, 3. letka, 51. letecký pluk, Mladá, Československo, červenec 1952
O počátcích služby tohoto stroje není mnoho známo. Vyroben byl v létě 1948, od 5. června do 20. listopadu 1950 prošel generální revizí v Kunovicích a na krátkou dobu byl zařazen k Bezpečnostnímu letectvu (to bylo zrušeno k 23. prosinci 1950). V květnu 1952 byl od leteckého týlu přidělen k 51. lp, kde spadal nejprve do stavu 4. letky a posléze sloužil po reorganizaci u 3. letky, která si ponechala na svých letounech „bezpečnostní“ označení (B-0311 a výše). Dne 30. července 1952 s letounem nouzově přistál ve Zvolenu ppor. František Kratochvíla. Ze služby u BL si tento stroj ponechal zjednodušené policejní zbarvení včetně trupového kódu, šarlatové přídě a dalších předepsaných doplňků. Armádní výsostné znaky byly zatřeny tmavší barvou, stejná barva posloužila k adaptaci znaku na směrovce z kruhového na tvar sférického trojúhelníku. O jakou barvu se jednalo, není známo, mohlo se jednat o tmavší odstín zelené, používané v pozdější době pro S-199.
COL F
S-199.531, por. Václav Dvořák, 2. letka, 3. letecký stíhací pluk, Brno-Černovice, Československo, duben 1953
Tento „Mezek“ byl zalétán 19. dubna 1950 a patří mezi poslední vyrobené kusy tohoto typu. Od 12. června 1950 byl přidělen do zálohy ke zvolenské letecké základně 8 (LZ 8) s určením pro velitelství leteckého týlu (VLT) v Prešově. Poté byl přesunut k 3. lp, spadajícímu pod 22. leteckou stíhací divizi, která sdružovala útvary s pístovými stíhacími letouny. Tam sloužil s trupovým označením GY-35. Dne 5. dubna 1953 s ním nouzově přistál kvůli závadě na vstřikovacím čerpadle por. Václav Dvořák a drak letounu byl zrušen. Stroj v té době nesl viditelné a četné známky oprav původní barvy, které byly provedeny tmavším odstínem zelené. Motorový kryt byl zřejmě celý převzat ze stroje zbarveného tmavší zelenou barvou, i na něm byly ovšem patrné tmavší skvrny, zřejmě kontrast čerstvé a zašlé barvy stejného odstínu. Podobné známky oprav neslo u jednotky více dosluhujících S-199.