Strana 34
KANADA 2002
se z Francie, kde 3 roky létal na Mirážích jako
exchange pilot. Tento systém výměn u západ-
ních letectev má za úkol seznámit příslušníky
jiných letectev s procesem výcviku, plánování
misí a prostě know how spojenců, kde se určité
standardy mohou mírně lišit.
Přichází sympatická paní, specialistka na se-
dačky. Upoutávám se do sedačky, určené na
přezkoušení a nácviky. Dostává se mi krátkého
školení o systémech poutání a možných závad,
průběhu katapultáže a zacházení se zajišťo-
vadly. Vedle mě visí asi pět manekýnů, figu-
rín na testy sedaček. Mimo jiné se dozvídám,
že i když je dodávaná sedačka super, Kanada
si upravuje systém odpoutání a provádí mírná
vylepšení. K testům slouží speciálně upravený
stařičký CX-133, jehož zadní pilotní prostor je
upraven na zkoušky vystřelovacích sedaček.
Tedy podobně jako to kdysi měli u nás v Če-
chách ve kbelském výzkumáku na MiG-15UTI či
později MiG-21U.
Kanada vzhledem ke své poloze, a tedy mi-
nimální hrozbě náhlého nepřátelského útoku
nepoužívá na letištích jednotlivé úkryty, jak je
známe z Evropy, ale celá letka sídlí v jednom
velikém hangáru. Hodně mi to připomíná útro-
by letadlové lodi. Letka má 15 Hornetů, nasklá-
daných ve třech řadách po pěti vedle sebe se
sklopenými křídly. Učebny a kanceláře pilotů
jsou po obvodu hangáru pod střechou, tak-
že piloti mají pěkný výhled na letadla po celý
den. Stěny učeben zdobí velké malby letadel,
výjevy z leteckých bitev, citáty leteckých es,
včetně německých. Dole jsou chodby vybaveny
prosklenými vitrínami kde jsou fotky, modely
letadel a artefakty z kanadské letecké historie.
Opravdové muzeum. Z každé vyzdobené zdi čiší
hrdost ke zbrani a vlasti. Když jsme u historie,
tak 425 peruť kanadského letectva byla zalo-
žena jako první kanadská frankofonní jednot-
ka 22. června 1942 na základně RAF Dishfort
v Yorkshire v Anglii jako bombardovací peruť
vyzbrojená Wellingtony. Na svůj první nálet
letěla v noci z 5. na 6. října 1942 na Cáchy (Aa-
chen). Později operovala z Tuniska proti Itálii,
v roce 1944 se vrátila do Británie a přezbroji-
la na Halifaxy. Krátce po válce přezbrojila na
Lancastery, vrátila se do Kanady a připravova-
la se na přesun na Dálný východ a na zapojení
do bojů proti Japonsku. K tomu už se ale nedo-
stala, 5. září 1945 byla rozpuštěna. Rozhodně
to ale nebyl její konec. Obnovena byla v roce
1954, létala nejprve na CF-100 Canuck a později
na CF-101 Woodoo. Na Hornetech létá od roku
1985.
První let na CF-18B Hornet
První den mé letové akce nezačíná
moc dobře. Drobně sněží, teplota je mínus čty-
řicet, dráha není ani vidět, fouká silný vítr. O to
větší je moje překvapení, když přichází Kraut
a oznamuje mi: „Jdeme na to!“ Když vidí moji
českou zimní leteckou bundičku, půjčuje mi
od kolegy jejich bundu. Konečně jsem upoután
v sedačce, zmrzlý, ale šťastný, že se poletí.
Na předním sedadle sedí Kraut, já za ním na
zadní sedačce. Při debatě o panující „kose“ mi
technici hrdě hlásí, že jejich mašiny mohou až
do mínus padesáti. Na stojánce plné letadel
je jen náš technik a technik od letounu Bosse,
který nám dnes bude dělat sparingpartnera.
V té zimě se ani nedivím, že se sem nikdo další
nehrne.
Během pojíždění na start stále nemohu uvě-
řit, že se poletí. Kraut mi sděluje, že tady tomu
říkají „white snakes“, jak si vítr pohrává se
sněhem na pojezdové dráze. Chvíli je vidět
tmavý beton, chvíli je bílo. Zastavujeme ve-
dle vedoucího na dráze, kde už je minimálně
pět centimetrů sněhu. „Jdeme na to“, hlásí
mi zepředu Kraut. „Připrav se, bude to jízda!“
Boss se rozjíždí a zanechává za sebou slušné
koleje, krátce po odlepení zasunuje podvozek
a při přechodu do stoupání rychle mizí v níz-
kých mracích. Startujeme na forsáž, ale ve
srovnání toho, na co jsem zvyklý ze star-
tujícího Sůčka, mi to jako nějak impozantní
zrychlení nepřipadá. Po startu všude kolem
mlha, stoupáme v chuchvalcích mraků a já se
modlím, aby vršek mraků nebyl moc vysoko
a počasí vyhovovalo podmínkám pro vzdušný
boj. To znamená oblačnost do 4/8 pokrytí, aby
byl zaručen vizuální kontakt po celou dobu
boje. Pro můj klid ale vlétáme do prostoru, kde
je jako zázrakem skoro jasno, krásná dohled-
nost a viditelnost země pokryté sněhem. Oba
Hornety proto mohou zahájit „dogfight“. Slyším
známý pokyn Fight´s On, Fight´s On!! Kraut hází
svého sršně na ucho a i Boss mi energicky mizí
INFO Eduard34
Září 2026
CF-188A před hangárem 433 SQN Porcupines (Dikobrazi), CFB Bagotville. Zajímavostí je barevná vlajka na SOP,
která obvykle bývá pouze v šedém provedení.
Hornet na vzletu na CFB Bagotville ponořený do white snakes, přízemní mlhy, vznikající díky silnému větru.