Strana 36
KANADA 2002
kalhoty a vesty. Jdeme na briefing, kde dojde
k přehrání celého letu, včetně komentů od
velitele, vytknutí chyb i pochval při obratech.
Došlo i na mě, kdy jsem omlouval můj skoro
taran. Nakonec po úspěšném letovém dni je
čas i na trochu uvolnění u láhve piva a kýblu
popkornu. Mladí se přiznávají, co se komu dnes
povedlo a já viděl, že komunita pilotů je asi na
celém světě stejná. Končíme u stolního fotbál-
ku a povídání o mém dalším působišti. Bavíme
se o jejich působení v Evropě i o ostrých misích
po světě. „Užij si to u nás na provinčním letišti.
Cold Lake to je jiná liga, to je kolos!“
Na západ
Cestou na západ jsme se zastavili ve Winnipe-
gu, kde sídlí velitelství 1 CAD – první kanadské
letecké divize. Zatímco šel GiGi na velitelství
vyřídit nějaké záležitosti, nechává mě v neda-
lekém „heritage parku“, kde jsou umístěna le-
tadla sloužící kdysi v kanadském letectvu. Po-
stupně si fotím na sloupech umístěná letadla
jako Texan, Sabre a Woodoo. V parku jsem sám,
zachumlán do kulichu a bundy, neboť venku je
minimálně opět dvacítka pod nulou. Všimnu si
policejního auta, jak pomalu popojíždí za mnou
a sleduje moje fotografické snažení. Říkám si,
že jsem snad na veřejném prostranství, tak-
že asi jen prevence. Stojím a chystám se vy-
fotit posledního krasavce, CF-104 Starfighter
v šedozelené kamufláži, stojícího na podstavci
přímo naproti budově velitelství. Hledám něja-
ký úhel, aby budova nerušila a bylo v pozadí
modré nebe jako u ostatních exponátů, hledám
pozici, ale nakonec rezignuji a pořizuji záběr.
Dávám foťák do batohu a vidím, že z auta asi
dvacet metrů za mnou vystupuje chlap jako
hora, celý v černém a jde ke mně. Hlavou mi
bleskne, že jsem ho provokoval asi dost dlouho
a fotka budovy velitelství ho asi dorazila. Při-
jde ke mně a ptá se mě, co tu dělám a požaduje
doklady. Zaostřím a k mému úžasu má na sobě
triko s krátkým rukávem. Podávám mu pas
a sděluji mu, že čekám na kapitána Girar-
da. Snažím se ještě zavtipkovat, zda mu není
zima, ale zpražil mě pohledem a ptal se, zda
mám ještě nějaký druhý doklad. Naštěstí právě
chvíli vychází z budovy GiGi, policajt mu jde na-
proti a spolu vcházejí do malé budovy, kde sídlí
recepce a ostraha. Po dlouhých dvaceti minu-
tách oba vycházejí a já odcházím nezatčen s
GiGim do našeho auta. Tam se dovídám o při-
jatých opatřeních po 11. září 2001, kdy musí být
policie bdělá a ostražitá, a že musel policajtovi
dlouze vykládat, že opravdu nejsem žádným
nebezpečím. Jedeme si spravit chuť návštěvou
hangáru, kde nás vítá „BEAR“, jeden ze dvou
display pilotů letounu CF-5D, v Kanadě vyrábě-
ný v licenci a označený jako CF-116 Freedom Fi-
ghter. Bývalý pilot Hornetu, který létal i CF-101
Voodoo, které skončily v roce 1984. Ukazuje mi
poslední dva letuschopné letouny CF-5D a šo-
kuje mě větou: „Zítra se v něm spolu proletíme!“
Ukazuje mi kokpit a Head-Up CF-5, vysvětluje
mi symboliku a co kde je v kokpitu. A proto-
že jsme v civilním hangáru firmy Bombardier,
můžu fotit do aleluja a pořizuji hromadu de-
tailních fotek. Mašiny jsou v barvách Agreso-
rů, kamuflované i zespodu třemi odstíny šedé
a modrošedé. Zespodu je namalovaná klamná
kabina. Jednoduché, ale účinné opatření pro
zmatení polohy ve vzdušném boji, kdy bandi-
ta může být zmatený, zda točíte od něho nebo
k němu. Dodnes tento trik můžeme vidět nejen
na kanadských Hornetech, ale i v Evropě, třeba
na maďarských Gripenech nebo slovenských
Albatrosech.
Druhý den nemohu dospat, je krásné mrazivé
ráno s modrou oblohou. Přijíždíme na letiště
a ráz počasí se náhle rychle mění. Začíná sně-
žit. Frog mi ukazuje starý Bellův telefon u něho
na stole. Bere ho do ruky a k mému úžasu je
přístroj plně funkční. Volá na věž pro předpo-
věď počasí. Konečný verdikt je krutý: „Tak se
neletí, je tu fronta na celý den.“ Zakleju a Frog
mi osvětluje pravidla. S pasažéry se létá jen za
VFR, tedy víceméně slunečného počasí. Večer
mě Frog zve na jiné stíhačky, jdeme nejdříve do
HOOTERS něco sníst a pak do BOOMERS, strip-
týzového baru něco vypít. Ovšem, tady si i zrak
přišel na své. Vykládá mi, jaký má teď prima
flek. Dva piloti, dvě mašiny, žádné operační
létání, jen čistá radost z létání. Docela mu zá-
vidím. Druhý den se alespoň svezu v Herkulesu.
Je to výcvikový let daleko na sever s přiblíže-
ním kdesi v tramtárii. Zaváté provinční letiš-
ťátko s jediným letadlem u prahu dráhy – vra-
kem transportního letounu Curtiss Commando.
Po „touch and go“ letíme přízemním letem po-
dél Hudsonova zálivu na nedaleké velké jezero,
kde mi chtějí ukázat lední medvědy, bohužel
žádného nespatříme. Po přistání se loučím
s GiGim a vyfasuji nového hlídače, „Fujiho“, kte-
rý mě odveze na Cold Lake. Poslední zastávka
na mé cestě má být opravdu vyvrcholením.
CFB Cold Lake
A měli plnou pravdu. Cold Lake je největší
letecká základna na území Kanady. Jak po-
INFO Eduard36
Září 2026
Canadair CF-116 Freedom Fighter
Autor v kabině CF-116 Freedom Fighter, před letounem stojí Bear.